Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1975
II. v. o.
94
Vládní návrh,
kterým se předkládá Federálnímu shromáždění Československo socialistické republiky
k souhlasu Smlouva mezi vládou Československé socialisticko republiky a vládou
Finské republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru
daní z příjmu a z majetku, podepsaná v Helsinkách dno 31. ledna 1975
Návrh schvalovacího usnesení:
Federální shromáždění Československé socia-
listické republiky souhlasí se Smlouvou mezi vlá-
dou Československé socialistické republiky a vlá-
dou Finské republiky o zamezení dvojího zdanění
a zabránění daňovému úniku v oboru daně z pří-
jmu a z majetku,
podepsanú v Helsinkách dne
31. ledna 1975.
2
Důvodová zpráva
Občané a organizace jsou v četných případech
povinni platit kromě daní a odvodů v tuzemsku
také dané v cizině z příjmů, které dosahují z čin-
ností vykonávaných v cizině, nebo ze zdrojů umí-
stěných v cizině, nebo z majetku, který mají v ci-
zině. Tím dochází k dvojímu zdanění, které sni-
žuje jejich příjmy nebo zvyšuje náklady a tím pů-
sobí nepříznivě na rozvoj zahraničního obchodu a
jiných forem mezinárodní hospodářské spolupráce.
Dvojí zdanění je nežádoucím jevem, který je
nutno v zájmu rozvoje národního hospodářství
vyloučit. Komplexního vyřešení všech otázek vyplý-
vajících z dvojího zdanění je možno dosáhnout jen
mezinárodní smluvní úpravou.
Smlouva mezi vládou Československé socialis-
tické republiky a vládou Finské republiky o za-
mezení dvojího zdanění a zabránění daňovému
úniku v oboru daní z příjmu a z majetku plně řeší
všechny případy dvojího zdanění příjmů a majet-
ku, které mohou postihnout občany a organizace
obou států při provádění zahraničního obchodu,
mezinárodní dopravy, technické pomoci, nejrůzněj-
ších forem hospodářské kooperace, při úvěrových
a jiných finančních operacích, při výměně kultur-
ních statků, a v souvislosti s působením techniků,
expertů, montérů, umělců a jiných osob v cizině.
K jednotlivým ustanovením smlouvy se uvádí:
Článek 1
Smlouva se vztahuje na všechny organizace
a občany, jejichž sídlo, místo vedení či bydliště
je v ČSSR nebo ve Finské republice.
Článek 2
Smlouva zahrnuje všechny daně a odvody,
které se ve smluvních státech vybírají z příjmu,
ze zisku, z majetku, z objemu mezd a z přírůst-
ku hodnoty. Smlouva se bude vztahovat i na
všechny obdobné daně a odvody, které v budouc-
nu nahradí současné daně a odvody, nebo které
budou vybírány vedle nich.
Článek 3
Článek 3 obsahuje definice pojmů použitých
ve smlouvě v zájmu jednotnosti jejich výkladu.
Článek 4
Článek 4 definuje podmínky, které rozhodují
o příslušnosti občanů a organizací ke zdanění
v jednom či v druhém smluvním státě.
Článek 5 a 7
Článek 5 obsahuje definici tzv. stálé provo-
zovny. Její význam spočívá ve spojení s článkem
7 v tom, že podnik jednoho státu může být podro-
ben dani ze zisku v druhém státě jen tehdy, jestli-
že dosáhl v tomto druhém státě zisky pomocí stá-
lé provozovny v tomto druhém státě umístěné. Za
stálou provozovnu se považuje trvalé zařízení slou-
žící podnikání, které článek 5 podrobně definuje.
Článek 7
Příjem z nemovitostí podléhá zdanění pouze
ve státě, kde jsou umístěny.
Článek 8
Příjem z mezinárodní námořní a letecké do-
pravy podléhá zdanění jen ve státě, kde je umístě -
no vedení podniku.
Článek 9
Aby nedocházelo k daňovému úniku u pod-
niků, které jsou vlastnicky spojeny s podniky dru-
hého státu, může daňový úřad příslušného státu
stanovit zisky podniku v takové výši, jaká by od-
povídala objektivním podmínkám, za nichž by ob-
chodovaly podniky na sobě nezávislé.
Článek 10
Dividendy podléhají zdanění ve státě, kde je
bydliště či sídlo příjemce. Ve státě, kde je sídlo
společnosti, která dividendy vyplácí, mohou být
dividendy zdaněny sníženou sazbou. O daň za-
placenou ve státě, kde se dividendy vyplácejí, se
sníží celková daňová povinnost příjemce v jeho
státě.
Článek 11
Úroky podléhají zdanění pouze ve státě, kde
je bydliště či sídlo příjemce.
Článek 12
Licenční poplatky podléhají zdanění pouze ve
státě, kde je bydliště či sídlo příjemce. Licenční
poplatky za využívání patentů a jiných průmyslo-
vých práv mohou být zdaněny ve státě, kde se
licence využívá, sazbou nepřevyšující 5 %. O daň
zaplacenou v tomto státě se sníží celková daňová
povinnost příjemce ve státě, kde má bydliště či
sídlo.
Článek 13
Zisky ze zcizení nemovitostí podléhají zda-
nění ve státě, kde jsou umístěny. Zisky ze zcize-
ní movitého majetku, který je částí stálé provozov-
ny, kterou podnik jednoho státu udržuje k výdě-
lečné činnosti ve druhém státě, nebo zařízení (stá-
lé základny), které občan jednoho státu udržuje
ve druhém státě pro výkon výdělečné činnosti,
mohou být zdaněny ve státě, kde jsou tyto mo-
vitosti umístěny.
3
Zisky ze zcizení lodí a letadel používaných
v mezinárodní dopravě podléhají zdanění jen ve
státe, ve kterém je vedení podniku.
Zisky ze zcizení jiného majetku podléhají zda-
nění jen ve státě, kde má zcizitel bydliště či
sídlo.
Článek 14
Příjem ze samostatně vykonávané práce pod-
léhá zdanění jen ve státě příjemce; ve druhém stá-
tě jen tehdy, jestliže tam byl docílen pomocí tr-
valého zařízení sloužícího k výdělečné činnosti.
Článek 15
Příjem z pracovního poměru podléhá zdanění
ve státě, kde se práce koná. Příjem z krátkodobé
činnosti vykonávané občany jednoho státu pro
zaměstnavatele z tohoto státu ve druhém státě,
jsou v tomto druhém státě osvobozeny od daně
za podmínek stanovených tímto článkem.
Článek 16
Odměny za výkon funkce ve správní nebo do-
zorčí radě akciově společnosti podléhají zdanění
ve státě, kde je sídlo společnosti.
Článek 17
Příjem umělců a profesionálních sportovců za
vystoupení podléhá zdanění ve státě, kde se vy-
stoupení koná.
Článek 18 a 19
Platy a penze vyplácené za výkon funkcí ve
státní správě podléhají s určitými výjimkami sta-
novenými v tomto článku zdanění ve státě, který
je vyplácí.
Jiné penze podléhají zdanění ve státě, kde je
bydliště příjemce.
Článek 20
Studenti mající bydliště v jednom státě, kte-
ří studují v druhém, státě nebo tam konají praxi,
mají v tomto druhém státě nárok na daňové úle-
vy za podmínek stanovených tímto článkem.
Článek 21
Jiný příjem podléhá zdanění ve státě, kde má
příjemce bydliště či sídlo.
Článek 22
Majetek může být zdaněn v tom státě, který
je příslušný ke zdanění zisků ze zcizení majetku
podle článku 13.
Článek 23
Společnosti bez právní subjektivity, které mají
sídlo ve Finsku, a nerozdělené pozůstalosti po zů-
staviteli, zemřelém ve Finsku, se ve shodě s fin-
ským daňovým právem uznávají za samostatné
daňové subjekty.
Článek 24
Tento článek stanoví pravidla, jak se ve státě
bydliště či sídla poplatníka vyloučí ze zdanění pří-
jem, zisk nebo majetek, zdaněný zcela nebo částeč-
ně podle ustanovení smlouvy ve druhém státě.
Články 25-28
Tyto články obsahují všeobecná ustanovení
o rovném nakládání s příslušníky obou států, o ře-
šení sporných případů dohodou, o výměně infor-
mací nutných pro provádění smlouvy a o daňových
výsadách diplomatických a konzulárních funkcio-
nářů.
Článek 29
Okres Aland ve Finsku, který zahrnuje Aland-
ské souostroví v Baltském moři, má podle finských
ústavních předpisů zvláštní postavení, které se
odráží i v daňové oblasti. Tato smlouva se na okres
Aland nevztahuje, pokud jde o obecní daň; podle
článku 29 může být však na okres Aland rozšířena
výměnou diplomatických nót.
Články 30 a 31
Tyto články obsahují ustanovení o nabytí plat-
nosti smlouvy, o výpovědi a počátku a ukončení
účinnosti jejích ustanovení.
Smlouva vyžaduje souhlas Federálního shro-
máždění podle článku 36 odst. 3 ústavního zákona
č. 143/1968 Sb., o československé federaci, a rati-
fikaci prezidentem republiky, protože upravuje
odchylně od ustanovení federálních zákonů daňové
povinnosti občanů a organizací, poskytuje daňová
osvobození a jiné úlevy. Jde o výjimky z platných
čs. zákonů, které překračují rámec zmocnění čs.
zákonů, které překračují rámec zmocněn: daných
těmito zákony ministerstvu financí.
V Praze dne 6. června 1975
Předseda vlády ČSSR:
Dr. Štrougal v. r.
Ministr zahraničních věcí ČSSR:
Ing. Chňoupek v. r.
4
S M L O U V A
mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Finské republiky
o zamezení dvojího, zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku
Vláda Československé socialistické republiky
a vláda Finské republiky, přejíce si uzavřít smlou-
vu o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňo-
vému úniku v oboru daní z přijmu a z majetku,
se dohodly takto:
Článek l
Osoby, na které se smlouva vztahuje
Tato smlouva se vztahuje na osoby, které mají
bydliště či sídlo v jednom nebo v obou smluvních
státech.
Článek 2
Daně, na které se smlouva vztahuje
1. Tato smlouva se vztahuje na daně z příjmu
a z majetku, vybírané ve prospěch každého smluv-
ního státu, jeho veřejnoprávních územních korpo-
rací nebo jeho místních úřadů, ať je způsob vybí-
rání jakýkoli.
2. Za daně z příjmu a z majetku se považují
daně vybírané z celkového příjmu, z veškerého
majetku nebo z jednotlivých částí příjmu nebo
majetku, včetně daní ze zisku, pocházejícím ze
zcizení movitého nebo nemovitého majetku, daně
z objemu mezd placené podniky a daně z přírůstku
hodnoty.
3. Současné daně, na které se smlouva vzta-
huje, jsou:
a) Ve Finsku:
(I) státní daň z příjmu a z majetku,
(II) obecní daň,
(III) církevní daň a
(IV) daň námořníků
(dále nazývané
,,finská daň").
b) V Československu:
(I) odvod ze zisku a daň ze zisku,
(II) daň ze mzdy,
(III) daň z příjmů z literární a umělecké činnosti,
(IV) daň zemědělská,
(V) daň z příjmů obyvatelstva,
(VI) daň domovní,
(VII) odvod z jmění a
(VIII) daň z objemu mezd
(dále nazývané
,,československá daň").
4. Smlouva se bude také vztahovat na všechny
totožné nebo podstatně podobné daně, které budou
ukládány po podpisu této smlouvy vedle součas-
ných daní nebo místo nich. Příslušně úřady smluv-
ních států si budou oznamovat všechny významné
změny, které budou provedeny v jejich příslušných
daňových zákonech.
Článek 3
Všeobecné definice
1. V této smlouvě, pokud souvislost nevyža-
duje odlišný výklad:
a) Výraz ,,Finsko" označuje Finskou republiku;
použit v zeměpisném smyslu označuje území
Finské republiky a každou oblast přiléhající
k teritoriálním vodám Finské republiky, nad
níž mohou být podle finských zákonů a ve
shodě s mezinárodním právem vykonávána
práva Finska vztahující se na výzkum a těžení
přírodních zdrojů mořského dna a jeho pod-
zemí; pokud jde o obecní daň, nezahrnuje tento
výraz okres Aland.
b) Výraz ,,Československo" označuje Českoslo-
venskou socialistickou republiku.
c) Výrazy ,,jeden smluvní stát" a ,,druhý smluvní
stát" označují podle souvislosti Finsko nebo
Československo.
d) Výraz ,,osoba" zahrnuje fyzické osoby, společ-
nosti a všechna jiná sdružení osob.
e) Výraz "společnost" označuje každou právnic-
kou osobu nebo každou podstatu, která je po-
suzována jako právnická osoba pro daňové
účely.
f) Výrazy ,,podnik jednoho smluvního státu"
a ,,podnik druhého smluvního státu" označují,
podnik provozovaný osobou mající bydliště či
sídlo v jednom smluvním státě, případně pod-
nik provozovaný osobou mající bydliště či síd-
lo v druhém smluvním státě.
g) Výraz ,,příslušníci" označuje:
(i) všechny fyzické osoby, které jsou státními
občany některého smluvního státu;
(ii) všechny právnické osoby, společnosti a
sdružení, zřízené podle práva platného
v některém smluvním státě.
h) Výraz ,,mezinárodní doprava" označuje každou
dopravu uskutečňovanou lodi nebo letadlem,
které jsou provozovány podnikem, jehož sídlo
skutečného vedení je umístěno v některém
smluvním státě, pokud loď nebo letadlo nejsou
využívány pouze mezi místy ležícími ve druhém
smluvním státě.
5
i) Výraz ,,příslušný úřad" označuje:
(i) v případě Finska ministerstvo financí
nebo jeho zmocněného zástupce;
(ii) v případě Československa ministra financí
Československé socialistické republiky
nebo jeho zmocněného zástupce.
2. Každý výraz, který není jinak definován, má
pro aplikaci této smlouvy smluvním státem smysl,
který je mu určen právními předpisy tohoto smluv-
ního státu, které upravují daně, jež jsou předmě-
tem této smlouvy, pokud souvislost nevyžaduje
odlišný výklad.
Článek 4
Daňový domicil
1. Výraz ,,osoba mající bydliště či sídlo v jed-
nom smluvním státě" označuje pro účely této
smlouvy jakoukoli osobu, která je podrobena zda-
nění podle zákonů tohoto státu z důvodů svého
bydliště, pobytu, místa vedení, nebo každého jiné-
ho kritéria obdobně povahy.
2. Jestliže fyzická osoba má podle ustanovení
odstavce 1 bydliště v obou smluvních státech, roz-
hodne se případ podle těchto pravidel:
a) Předpokládá se, že tato osoba má bydliště
v tom smluvním státě, v němž má stálý byt.
Jestliže má stálý byt v obou smluvních státech,
předpokládá se, že má bydliště v tom smluv-
ním státě, s nímž jsou její osobní a hospodář-
ská pouta nejužší (středisko životních zájmů).
b) Jestliže nemůže být určen smluvní stát, v němž
má tato osoba středisko svých životních zájmů,
nebo jestliže nemá stálý byt v žádném smluv-
ním státě, předpokládá se, že má bydliště
v tom smluvním státě, ve kterém se obvykle
zdržuje.
c) Jestliže se tato osoba obvykle zdržuje v obou
smluvních státech, nebo jestliže se obvykle
nezdržuje v žádném z nich, předpokládá se,
že má bydliště v tom smluvním státě, jehož je
státním občanem.
d) Jestliže tato osoba je státním občanem obou
smluvních států, nebo jestliže není státním
občanem žádného z nich, příslušné úřady
smluvních států rozhodnou otázku vzájemnou
dohodou.
3. Jestliže osoba jiná než osoba fyzická má
podle ustanovení odstavce 1 sídlo v obou smluv-
ních státech, předpokládá se, že má sídlo v tom
smluvním státě, v němž je místo jejího skutečného
vedení.
4. Předpokládá se, že nerozdělená pozůstalost
je pro účely zdanění ve Finsku umístěna v tom
smluvním státě, ve kterém měl zůstavitel v době
své smrti bydliště ve smyslu ustanovení odstavců
l a 2.
Článek 5
Stálá provozovna
1. Výraz ,,stálá provozovna" označuje pro
účely této smlouvy trvalé zařízení pro podnikání,
v němž podnik vykonává zcela nebo zčásti svoji
činnost.
2. Výraz ,,stálá provozovna" zahrnuje ob-
zvláště:
a) místo vedení,
b) závod,
c) kancelář,
d) továrnu,
e) dílnu,
f) důl, lom, nebo jiné místo, kde se těží přírodní
zdroje,
g) staveniště nebo montáž, které trvají déle než
12 měsíců.
3. Výraz ,,stálá provozovna" nezahrnuje:
a) zařízení, které se využívá pouze k uskladnění,
vystavení nebo k dodávkám zboží patřícího
podniku,
b) zboží patřící podniku, které je uskladněno
pouze jako zásoba, za účelem výstavy nebo
dodání,
c) zboží patřící podniku, které je uskladněno
pouze za účelem zpracování jiným podnikem,
d) trvalé zařízení sloužící podnikání, které je
využíváno pouze za účelem nákupu zboží nebo
shromažďování informací pro podnik,
e) trvalé zařízení sloužící podnikání, které je
využíváno pro podnik pouze za účelem rekla-
my, poskytování informací, vědeckých rešerší
nebo podobných činností, které mají příprav-
ný nebo pomocný charakter,
f) montáž prováděnou podnikem některého smluv-
ního státu ve spojení s dodávkou strojů nebo
zařízení z tohoto státu do druhého smluvního
státu.
4. Osoba jednající v jednom smluvním státě pro
účet podniku druhého smluvního státu - jiná než
zástupce mající nezávislé postavení, o němž pojed-
nává odstavec 5 - se považuje za stálou provo-
zovnu v prvně jmenovaném státě, jestliže je
v tomto státě vybavena plnou mocí, kterou tam
obvykle využívá a která jí dovoluje uzavírat smlou-
vy jménem podniku, pokud činnost této osoby není
omezena na nákupy zboží pro podnik.
6
5. Za stálou provozovnu podniku jednoho
smluvního státu se v druhém smluvním státě ne-
považuje pouhá skutečnost, že podnik v tomto
druhém státě vykonává svoji činnost prostřed-
nictvím makléře, generálního komisionáře nebo
každého jiného zástupce majícího nezávislé posta-
vení, pokud tyto osoby jednají v řádném rámci své
činnosti.
6. Skutečnost, že společnost, která má sídlo
v jednom smluvním státě, kontroluje nebo je
kontrolována společnosti, která má sídlo v dru-
hém smluvním státě, nebo která v tomto druhém
státě vykonává svoji činnost [ať prostřednictvím
stálé provozovny nebo ne], neučiní sama o sobě
z kterékoli této společnosti stálou provozovnu
druhé společnosti.
Článek 6
Příjem z nemovitého majetku
1. Příjem z nemovitého majetku včetně příjmu
ze zemědělského nebo lesního hospodářství může
být zdaněn v tom smluvním státě, v němž je takový
majetek umístěn.
2. a) Výraz ,,nemovitý majetek" je s výhradou
ustanovení odstavců b) a c) definován ve shodě
s právem toho smluvního státu, v němž jsou nemo-
vitosti umístěny.
b) Výraz ,,nemovitý majetek" zahrnuje v kaž-
dém případě příslušenství nemovitého majetku,
živý a mrtvý Inventář zemědělských a lesních hos-
podářství, práva, na která se vztahují ustanovení
občanského práva o vlastnictví nemovitého majet-
ku, požívání nemovitého majetku a práva na pro-
měnlivá nebo pevná plnění, placená jako náhrada
za těžení nebo za právo na těžení nerostných loži-
sek, pramenů a jiných přírodních zdrojů.
c) Lodi a letadla se nepovažují za nemovitý
majetek.
3. Ustanovení odstavce 1 se použijí na příjem
z přímého užívání, nájmu a každého jiného způso-
bu užívání nemovitého majetku.
4. Jestliže vlastnictví akcií nebo jiných spole-
čenských práv na společnosti opravňuje držitele
akcií nebo práv k užívání nemovitého majetku
vlastněného společností, může být příjem z přímé-
ho užívání, nájmu nebo z každého jiného takového
práva na užívání zdaněn ve smluvním státě, ve
kterém je nemovitý majetek umístěn.
5. Ustanovení odstavců 1, 3 a 4 se použijí také
na příjem z nemovitého majetku podniku a na pří-
jem z nemovitého majetku užívaného k výkonu
svobodného povolání.
Článek 7
Zisky podniků
1. Zisky podniku jednoho smluvního státu
podléhají zdanění pouze v tomto státě, pokud pod-
nik nevykonává svoji činnost v druhém smluvním
státě prostřednictvím stálé provozovny, která je
tam umístěna. Jestliže podnik vykonává svoji čin-
nost tímto způsobem, mohou být zisky podniku zda-
něny v tomto druhém státě, avšak pouze v tako-
vém rozsahu, v jakém je lze přičítat této stálé
provozovně.
2. Jestliže podnik jednoho smluvního státu
vykonává svoji činnost v druhém smluvním stá-
tě prostřednictvím stálé provozovny, která je tam
umístěna, přisuzují se v každém smluvním státě
této stálé provozovně zisky, které by mohla podle
očekávání docílit, kdyby jako samostatný pod-
nik vykonávala totožné nebo obdobné činnosti za
stejných nebo obdobných podmínek a obchodo-
vala zcela nezávisle s podnikem, jehož je stálou
provozovnou.
3. Při výpočtu zisků stálé provozovny se povolu-
je odečíst náklady vynaložené na cíle sledovaně
touto stálou provozovnou včetně výloh vedení a
všeobecných administrativních výloh takto vyna-
ložených, ať ve státě, v němž je tato stálá pro-
vozovna umístěna, či jinde.
4. Pokud je v některém smluvním státě ob-
vyklé určovat zisky, které mají být přičteny stá-
lé provozovně, na základě rozdělení celkových
zisků podniku jeho různým částem, nebrání nic
v odstavci 2, aby tento smluvní stát určil zisky,
jež mají být zdaněny, takovým rozdělením, jaké
je obvyklé. Přijatá metoda dělení musí být však
taková, aby výsledek byl v souladu se zásadami,
stanovenými v tomto článku.
5. Stálé provozovně se nepřičtou žádné zisky
na základě skutečnosti, že pouze nakupovala zbo-
ží pro podnik.
6. Zisky, které se mají přičíst stálé provozov-
ně, se pro účely předchozích odstavců vypočítají
každý rok podle téže metody, pokud neexistují
závažně a dostatečné důvody pro jiný postup.
7. jestliže zisky zahrnují části příjmu, o nichž
se pojednává odděleně v jiných článcích této
smlouvy, nedotknou se ustanovení tohoto článku
ustanovení oněch článků.
Článek 8
Námořní a letecká doprava
1. Zisky plynoucí z provozování lodí a leta-
del v mezinárodní dopravě podléhají zdanění jen
ve smluvním státě, v némž je místo skutečného
vedení podniku.