41

Důvodová zpráva

I. Všeobecná část

Od vydání zákona č. 49/1959 Sb., o jednot-
ných zemědělských družstev, uplynulo více než
15 let. V průběhu tohoto období se podstatně
změnily podmínky v našem zemědělství, zejména
v jeho družstevním sektoru, který má rozhodující
podíl na celkové výměře zemědělské půdy a ze-
mědělské produkci.

Po vítězství socialismu na vesnici - počínaje
XII. sjezdem KSČ - orientovaly Komunistická
strana Československa i státní orgány zemědělství
a síly celé společnosti na upevňování socialistic-
kých výrobních vztahů v zemědělství a na budo-
vání moderní, efektivní socialistické zemědělské
velkovýroby.

Jednotná zemědělská družstva, budovaná na
základě tvůrčího uplatňování Leninova družstevní-
ho plánu v našich podmínkách, se stala ekonomic-
ky silnými, všestranně stabilizovanými zemědělský-
mi družstevními organizacemi s rozvinutou výrobní
základnou, s vysokou intenzitou výroby a produkti-
vitou práce, jakož i s mnoha kvalifikovanými, obě-
tavými a nadšenými organizátory a funkcionáři,
vyzbrojenými bohatými zkušenostmi z řízení. Zfor-
movala se v nich třída družstevních rolníků jako
významný spojenec vládnoucí dělnické třídy a pev-
ná opora socialistického společenského zřízení.

Zemědělství, které zprvu zaostávalo za potřeba-
mi společnosti, začalo ve druhé polovině šedesátých
let plnit stabilizační funkci nejen v ekonomické,
ale i v politické oblasti, a plní ji - vcelku úspěš-
ně - dosud. Zejména po XIV. sjezdu KSČ dochází
k jeho rychlému rozvoji. Pod vedením strany, za
trvalé podpory státu, dělnické třídy a celé společ-
nosti i rostoucí politické a pracovní iniciativy pra-
cujících v zemědělství je úspěšně plněn úkol vy-
tyčený XIV. sjezdem KSČ - krýt přírůstek spo-
třeby potravin z vlastních zdrojů; v některých
směrech jsou úkoly dané XIV. sjezdem KSČ pře-
kračovány. Se zřetelem k tomu bylo možné, aby
listopadové plénum ÚV KSČ v roce 1974 postavi-
lo před pracující v zemědělství ještě náročnější
úkol - postupně dosáhnout soběstačnosti v zá-
kladních zemědělských výrobcích, zejména v obilo-
vinách, při zabezpečení maximální efektivnosti.

Pro období po vydání zákona č. 49/1959 Sb.,
o jednotných zemědělských družstvech, především
pak po XIV. sjezdu KSČ, je příznačné stále inten-
zivnější pronikání vědeckotechnického pokroku do
zemědělství a prohlubování procesu jeho zprů-
myslnění. V důsledku toho došlo ke značnému
sblížení průmyslu a zemědělství, dělnické třídy a
družstevního rolnictva. V tomto prohlubujícím se

spojení jsou postupně stírány rozdíly ve stupni ze-
společenštění průmyslové a zemědělské výroby, ve
formách a metodách organizace a řízení výroby;
mění se charakter práce v zemědělství, na vyšší
úroveň se dostává socialistické družstevní vlast-
nictví. Na tomto novém základě se pak dále posi-
luje i jednota politických zájmů družstevních rol-
níků s dělníky. A v souvislosti s uplatňováním vě-
deckotechnického pokroku v zemědělství vzrostla
úloha kvalifikovaných řídících kádrů, vědy, vý-
zkumu a školství, což upevnilo spojenectví obou
základních tříd naší společnosti se socialistic-
kou inteligencí.

Značného rozvoje bylo dosaženo v oblasti kon-
centrace, specializace a kooperace v zemědělské
velkovýrobě.

Především se přeměnila jednotná zemědělská
družstva ve velké výrobní celky. Zatímco v roce
1960 - tedy v počátcích účinnosti dosavadního
zákona č. 49/1959 Sb., o jednotných zemědělských
družstvech - hospodařilo u nás 10816 jednotných
zemědělských družstev s průměrnou výměrou ze-
mědělské půdy cca 420 ha a v roce 1970 ještě 6200
jednotných zemědělských družstev s průměrnou
výměrou zemědělské půdy cca 640 ha, k 1. lednu
1975 to bylo již jenom 3099 jednotných zeměděl-
ských družstev s průměrnou výměrou zemědělské
půdy cca 1340 ha. Na počátku roku 1975 klesl pak
dále počet jednotných zemědělských družstev na
2782 s průměrnou výměrou zemědělské půdy cca
1500 ha.

V současné době existují a nově se vytvářejí
různé způsoby a formy spolupráce jednotných
zemědělských družstev, dalších socialistických ze-
mědělských organizací, organizací služeb a zpraco-
vatelského průmyslu. Tak např. na počátku roku
1975 bylo v provozu již více než 330 společných ze-
mědělských podniků. V průběhu roku 1974 bylo
v činnosti 461 kooperačních sdružení, v nichž
spolupracovalo více než 3000 jednotných země-
dělských družstev, 262 státních statků a 363 jiných
organizací.

Uplatňování vědeckotechnického pokroku spo-
jené s procesem specializace a koncentrace, mezi-
podnikové kooperace i integrace nevede jen ke
změně řídících struktur; objektivně je dopro-
vázeno centralizací rozhodování do vyšších řídí-
cích stupňů v podnikově i nadpodnikové sféře,
a to jak v oblasti výroby a ekonomiky, tak
i v oblasti sociálně politické. Spolu s tím rostou
nároky na politicky a odborně kvalifikovaná roz-
hodnutí i na zvyšování účasti družstevních rolní-
ků na správě a řízení družstevních záležitostí, na
prohlubování družstevní demokracie.

42

Výrazné - kvalitativně nové - změny nasta-
ly v pracovních a životních podmínkách družstev-
ních rolníků. Postupně klesá potřeba fyzicky ná-
ročné práce a fond pracovní doby, naproti tomu
vzrostá fond volného času. Převážná část jednot-
ných zemědělských družstev poskytuje svým čle-
nům placenou dovolenou na zotavenou za pod-
mínek a v rozsahu, jak je poskytována pracov-
níkům v pracovním poměru podle zákoníku prá-
ce. V mnohých jednotných zemědělských druž-
stvech byla zavedena pracovní doba, odpovídající
pracovní době platné ve státních organizacích;
vyplácejí se příplatky za práci přesčas, za práci ve
dnech pracovního klidu a o svátcích apod.

Se zřetelem k tomuto vývoji i výhledovým
záměrům se dostala do popředí také otázka nové
právní úpravy základních výrobních a společen-
ských vztahů v oblasti zemědělského družstevnictví.
VIII. celostátní sjezd jednotných zemědělských
družstev, když hodnotil dosažený stupeň rozvoje
zemědělského družstevnictví, doporučil přijetí
nové právní úpravy, jež by odpovídala aktuálním
potřebám a otevírala prostor budoucímu vývoji.

Dosavadní zákon č. 49/1959 Sb., o jednot-
ných zemědělských družstvech, splnil spolu s plat-
nými vzorovými stanovami svou významnou úlo-
hu nástroje prosazování nových výrobních vzta-
hů na vesnici a upevňování jednotných země-
dělských družstev po dovršení socializačního proce-
su. Nyní - po 15 letech svého působení - neplní
již v potřebné míře aktivní funkci práva při regu-
lování výrobních a společenských vztahů v oblasti
zemědělského družstevnictví, když nevyjadřuje
adekvátním způsobem vše nové, jež se postup-
ně prosazuje v praxi v souladu se zájmy společnosti,
zemědělského družstevnictví a družstevních rol-
níků.

Návrh nové právní úpravy zemědělského druž-
stevnictví sleduje tyto hlavní cíle:

- přizpůsobení soustavy a působnosti orgánů
jednotných zemědělských družstev, popřípadě
i dalších socialistických zemědělských družstev-
ních organizací, novým podmínkám a úkolům,
vyplývajícím z vytváření velkých výrobních celků
a z uplatňování nových, vyšších forem v řídící
činnosti, jakož i prohloubení účasti družstevních
rolníků na správě a řízení družstevních záležitostí;

- posílení organizátorské a řídící funkce so-
cialistického státu a jeho orgánů ve vztahu k jed-
notným zemědělským družstvům a dalším socialis-
tickým zemědělským družstevním organizacím;

- rozšíření práva družstevního užívání sdruže-
né půdy natolik, aby opravňovalo jednotná ze-
mědělská družstva k užívání sdružených pozemků
pro plnění všech úkolů, jež jsou předmětem je-
jich činnosti; sjednocení obsahu tohoto práva
s obsahem jiných práv, na jejíchž podkladě zpra-

vidla socialistické zemědělské organizace užívají ze-
mědělskou půdu;

- sblížení postavení družstevních rolníků ve
sféře pracovních vztahů s postavením ostatních
pracujících úpravou pracovních vztahů v jednot-
ných zemědělských družstvech, založenou na obec-
ných zásadách socialistického pracovního práva;

- vytvoření nezbytného prostoru pro další
rozvoj účelných způsobů a forem spolupráce mezi
jednotnými zemědělskými družstvy navzájem, po-
případě s jinými socialistickými - zejména země-
dělskými - organizacemi.

Změny v organizaci a řízení jednotných ze-
mědělských družstev souvisejí bezprostředně s je-
jich formováním ve velkovýrobní podniky socialis-
tického typu. Ve velkých výrobních celcích s roz-
vinutou koncentrovanou a specializovanou výro-
bou, v nichž jsou účinněji využívány vědecko-
technické poznatky a uplatňovány průmyslové
metody organizování velkovýroby, stoupají nároky
na organizaci a řízení; prosazují se nové, vyšší
formy, zvyšuje se odpovědnost jednotlivých řídí-
cích článků a rostou požadavky na političnost a
odbornost v řízení. Současně s tím se dále rozví-
její funkce družstevní demokracie, založené na
účasti družstevních rolníků na správě a řízení zá-
kladních družstevních záležitostí, na jejich pracov-
ní iniciativě a na jejich podílu na výsledcích čin-
nosti družstva a odpovědnosti za ně. Tyto sku-
tečnosti byly vyjádřeny v návrhu nové právní
úpravy jmenovitě tím, že byla zdůrazněna úloha
členské schůze jako vrcholného orgánu družstva,
že byla doplněna soustava orgánů větších jednot-
ných zemědělských družstev o sbor zástupců, že
bylo přesněji vymezeno postavení orgánů jednot-
ných zemědělských družstev a vzájemné vztahy
mezi nimi a že bylo zvýrazněno postavení předse-
dy při řízení běžně činnosti družstva a umožněno
ustavení hospodářského vedení jako pomocného
orgánu předsedy.

Potřeba důsledného uplatňování principu de-
mokratického centralismu i ve vztahu k socialis-
tickým zemědělským družstevním organizacím
(jako socialistickým hospodářským organizacím)
vyplývá již z úlohy zemědělství při uspokojování
potřeb společnosti a ze zájmu společnosti na
dalším rozvoji socialistické zemědělské velkovýro-
by. Rozvoj zemědělské velkovýroby, růst zeměděl-
ských podniků a prohlubování spolupráce mezi
zemědělstvím a průmyslem vedou k tomu, že se
plynulé zabezpečováni zemědělské výroby průmys-
lovými výrobky stejně jako plynulé dodávky ze-
mědělských surovin zpracovatelskému průmyslu
stávají významnou a nedílnou součástí celospole-
čenského reprodukčního procesu. Z toho důvodu
posiluje návrh nové právní úpravy státní plánovité
řízení zemědělské družstevní velkovýroby; klade
důraz hlavně na to, že stát řídí jednotná zeměděl-

43

ská družstva a další socialistické zemědělské druž-
stevní organizace národohospodářskými plány a
dalšími ekonomickými nástroji, právními předpisy
a politickohospodářskými opatřeními tak, aby jejich
hospodářská činnost odpovídala společenským po-
třebám.

Společenský zájem na racionálním využívání
veškeré zemědělské půdy jako základního vý-
robního prostředku v zemědělství odůvodňuje účel-
né rozšíření oprávnění jednotných zemědělských
družstev při užívání sdružené půdy. Navíc - se
zřetelem na paralelní přípravu zákona o užívání
půdy a jiného zemědělského majetku k zajištěni
výroby - je namístě, aby došlo také k obsahovému
sjednocení práva družstevního užívání s právem
užívání k zajištění výroby podle uvedeného záko-
na. Tak budou vytvořeny předpoklady k tomu, aby
jednotná zemědělská družstva využívala obhospo-
dařovaný zemědělský půdní fond jako celek v sou-
ladu s potřebami socialistické zemědělské velko-
výroby, aniž by musela vždy zvažovat, na základě
jakého práva užívají jednotlivé pozemky. Vzhle-
dem k tomu konstruuje návrh nové právní úpra-
vy právo družstevního užívání jako právo časově
neomezené, jehož obsah se vymezuje koordino-
vaně s připravovaným zákonem o užívání půdy
a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby
mj. tím, že se družstvu dává výslovně oprávnění
budovat na sdružených pozemcích nejen stavby po-
třebné pro činnost družstva, ale i obytně domy
v rámci podnikové bytové výstavby, a že se výslov-
ně stanoví, že družstvu náleží veškeré (tedy
i trvalé) porosty na sdružených pozemcích.

Zásluhou dlouhodobé politiky strany a její
péče o zvyšování životní úrovně družstevních rolní-
ků se vytvořily podmínky k tomu, aby byla v sou-
ladu s dosaženým stupněm materiálně technického
rozvoje socialistické zemědělské velkovýroby i vý-
robním, organizačním a ekonomickým stavem jed-
notných zemědělských družstev uskutečněna kva-
litativně nová právní úprava pracovních vztahů
v družstvech. Hlavním cílem této úpravy je pod-
statné sblížení postavení družstevních rolníků ve
sféře pracovních vztahů s postavením ostatních
pracujících a tak i další upevnění třídního svazku
dělníků a družstevních rolníků. Návrh nové právní
úpravy dává družstevním rolníkům potřebné právní
a sociální jistoty při výkonu práce zejména tím, že
zavádí nový institut dohod o pracovních podmín-
kách; budou v nich sjednávány základní podmínky
pro realizaci práva družstevních rolníků na práci
v družstvu a jejich povinnosti osobně pracovat
v družstvu. Ustanovení o dovolené na zotavenou za-
jistí družstevním rolníkům (pokud k tomu byly
nebo budou vytvořeny ekonomické předpoklady)
dovolenou za stejných podmínek a ve stejné dél-
ce, jak náleží pracovníkům v pracovním poměru.

Společenské vztahy, které se rozvíjejí v souvis-
losti s kooperačními a počínajícími integrační-
mi procesy a které napomáhají dalšímu ekono-
mickému růstu spolupracujících organizací, pro-
cházejí ještě vývojem. Z toho důvodu je návrh nové
právní úpravy v části, týkající se spolupráce v ze-
mědělství, koncipován rámcově, a to tak, aby vy-
tvářel nezbytný prostor pro budoucí vývoj v této
oblasti podle toho, jak to budou vyžadovat potřeby
dalšího rozvoje socialistické zemědělské velkový-
roby v závislosti na rozvoji výrobních sil.

Vedle těchto stěžejních otázek, které se pro-
mítají do celého návrhu, přináší nová právní úpra-
va zemědělského družstevnictví i řadu dílčích ná-
mětů, které se - z hlediska zkušeností, potřeb
i vývojových tendencí - dotýkají jednotlivých in-
stitutů, jako např. členství, záhumenku, hlavního
předmětu činnosti a přidružené výroby, činnosti
jednotných zemědělských družstev jako spole-
čenských organizací družstevních rolníků, aj.

Počítá se s tím, že případné náklady, jež vyply-
nou z uplatňování nové právní úpravy země-
dělského družstevnictví, ponesou socialistické ze-
mědělské družstevní organizace, jmenovitě pak
jednotná zemědělská družstva, z vlastních zdrojů.
Realizace nově právní úpravy nebude tedy spo-
jena s novými nároky na státní rozpočet (ani
na státní rozpočet federace, ani na státní rozpočty
republik) nebo na rozpočty národních výborů.

II. Zvláštní část
K úvodním ustanovením

V úvodních ustanoveních (§ 1-5) se shrnu-
jí stěžejní zásady socialistického zemědělského
družstevnictví, jež jsou podrobněji rozvedeny v dal-
ších částech zákona; výslovně se jmenují zásady
dobrovolnosti, státního řízení a družstevní demo-
kracie, jednoty zájmů členů se zájmy družstva a
celé společnosti, plánovitosti, ochrany družstev-
ního vlastnictví a sbližování obou forem socialis-
tického vlastnictví. Tato ustanovení jsou i obec-
nou směrnicí pro výklad a provádění celého zá-
kona.

Zásada státního řízení vyplývá z hospodář-
skoorganizátorské a kulturně výchovné funkce
socialistického státu a jeho orgánu, která se dů-
sledně uplatňuje i ve vztahu k organizacím druž-
stevního sektoru jako nedílné součásti naší jed-
notné socialistické hospodářské soustavy. Socialis-
tický stát a jeho orgány tak plní rozhodující úlohu
při rozvoji zemědělského družstevnictví; mezi stát-
ními orgány a jednotnými zemědělskými družstvy
a ostatními socialistickými zemědělskými druž-
stevními organizacemi se vytváří soubor specific-
kých vztahů, vyplývajících jednak ze státního ří-
zení těchto organizací, jednak z péče státu o ně
(ovšem tyto vztahy nejsou a nemohou být úpravě-

44

ny v celé šíři toliko předpisy zemědělsko druž-
stevního práva).

Jednotnou úpravu základních otázek života
družstev a ostatních socialistických zemědělských
družstevních organizací zajišťuje stát nejen tím, že
právními předpisy upravuje rozhodující vnitřní
vztahy v družstvech a ostatních organizacích, ale
l tím, že zabezpečuje soulad vnitrodružstevních
předpisů s právním řádem. Vnitrodružstevními
předpisy se rozumějí zejména stanovy družstva,
pracovní, organizační a jednací řád družstva a vlast-
ní pravidla odměňování v družstvu.

V souvislosti se státním řízením hospodářské
činnosti družstev a ostatních socialistických ze-
mědělských družstevních organizací se zdůrazňují
zejména prostředky, jimiž stát působí k tomu,
aby tato činnost odpovídala politlcko-hospodář-
skému programu Komunistické strany Česko-
slovenska (národohospodářský plán a další ekono-
mické nástroje, právní předpisy a politicko-hospo-
dářská opatření). Jinak se vychází z toho, že oblast
hospodářského řízení je podrobně upravena - po-
kud jde o plánování, rozvoj zemědělské výroby,
technický rozvoj a investiční výstavbu, zúrodňová-
ní půdy a její využívání, používání ekonomických
nástrojů, regulaci odměňování za práci, kontrolu
aj. - zvláštními předpisy o orgánech státního hos-
podářského řízení zemědělství (zákonem č. 37/1972
Sb., o okresních a krajských zemědělských sprá-
vách a prováděcími nařízeními vlád republik
k němu).

Soustavná péče státu o družstva a ostatní so-
cialistické zemědělské družstevní organizace se pro-
jevuje v mnohostranné pomoci, poskytované jim
k jejich dalšímu rozvoji, mj. i v koordinované
pomoci ostatních odvětví národního hospodářství
při materiálně technickém zabezpečení zeměděl-
ské družstevní velkovýroby.

Posílení státního řízení, zabezpečujícího trva-
lý růst zemědělské družstevní velkovýroby a sou-
lad zájmů organizací a celé společnosti při podři-
zování dílčích zájmů zájmům celku, je harmonicky
skloubeno s prohlubováním družstevní demokracie
jako specifické formy socialistické demokracie,
s rostoucí účastí družstevních rolníků na řízení a
správě družstevních záležitostí a s jejich iniciativ-
ním podílem na rozvoji zemědělského družstevnic-
tví. Důležitým prostředkem zapojování družstevních
rolníků do řízení zemědělského družstevního hnutí
jsou také konference a celostátní sjezdy jednot-
ných zemědělských družstev. Zatímco konference
mohou být organizovány v různém měřítku k za-
bezpečení např. i jednorázových úkolů zásadní
povahy, na celostátních sjezdech, jež jsou svolá-
vány s určitou pravidelností, se družstevní kolek-
tivy vyjadřují prostřednictvím svých zástupců k zá-
kladním otázkám rozvoje socialistické zemědělské
velkovýroby a zemědělského družstevnictví.

Zásady socialistického zemědělského družstev-
nictví jsou závazným vodítkem pro vytváření a roz-
víjení společenských vztahů upravených zákonem,
pro veškerou činnost a vnitřní život jednotných
zemědělských družstev a jiných socialistických ze-
mědělských družstevních organizací.

K části první

Povaha a úkoly jednotného zemědělského
družstva

Pojem ,,jednotného zemědělského družstva"
(§ 6) se vymezuje v souladu s ustanovením čl. 11
odst. 2, popř. i čl. 5 Ústavy, způsobilost jednot-
ného zemědělského družstva k právům se upravuje
v podstatě shodným způsobem, jakým hospodář-
sko-právní předpisy upravují způsobilost socialis-
tických organizací k právům. Také požadavek sou-
hlasu okresní zemědělské správy k některým
právním úkonům, týkajícím se převodu majetku
z družstevního vlastnictví mimo obvyklé hospoda-
ření, vyplývá z obecných zkušeností, jež se uplat-
ňují při nakládání s majetkem v socialistickém
vlastnictví.

Při stanovení hlavních úkolů jednotného ze-
mědělského družstva (§7) se pamatuje na to,
že jednotná zemědělská družstva nejsou jen hos-
podářskými organizacemi, usilujícími o zvyšování
intenzity a efektivnosti socialistické zemědělské
družstevní velkovýroby, ale také dobrovolnými
společenskými organizacemi družstevních rolníků
s důležitým posláním v oblasti politické, kulturní
a sociální. Vyjmenování hlavních úkolů jednot-
ného zemědělského družstva má svůj nemalý prak-
tický význam z hlediska upevňovaní právního
vědomí družstevních rolníků, 2 hlediska výchovy
řídících kádrů. Z tohoto pohledu je namístě i vý-
slovné zdůraznění povinností důsledného dodržová-
ní socialistické zákonnosti. Jde o to, aby se vskut-
ku - na základě nové, ucelené právní úpravy
zemědělského družstevnictví - veškerá činnost
družstva jako organizace, stejně jako veškerá
jednání jeho vedoucích funkcionářů (vedoucích od-
borných pracovníků) i ostatních členů, řídila vždy
právním řádem, nikoli snad jen zkušenostmi,
zvyklostmi apod.

K ustavení jednotného zemědělského družstva
(§ 8) se vyžaduje usnesení ustavující schůze ucha-
zečů o členství v družstvu o založení družstva, při-
jetí stanov družstva, zvolení orgánů družstva a
souhlasu okresního národního výboru (po vyjádře-
ní okresní zemědělské správy). Jako organizace
zapisující se do podnikového rejstříku může však
družstvo navenek nabývat práv a zavazovat se až
ode dne zápisu do podnikového rejstříku. S ohle-
dem na účinnou pomoc okresního národního vý-
boru a okresní zemědělské správy při zakládání
družstva se předpokládá, že založení družstva bude
vždy organizačně připraveno tak, aby již ustavující

46

schůze přijala všechna zásadní rozhodnutí a aby
ustavené družstvo mohlo být zapsáno do podni-
kového rejstříku bez zbytečných průtahů.

Ustanovení o názvu družstva (§ 9) nevyluču-
je, aby jednotná zemědělská družstva pojímala
do svých názvů i další označení, připomínající vý-
znamná výročí, symbolizující principy budování
vyspělé socialistické společnosti, apod.

Zachovává se tradiční institut Vzorových sta-
nov jednotných zemědělských družstev, jejichž
těžiště je v úpravě vnitřního života družstev
(§ 10). Na rozdíl od nynějšího stavu je však vydá

- stejně jako jejich případné změny a doplňky

- vláda Československé socialistické republiky po
projednání s ústředním výborem Svazu družstev-
ních rolníků Československé socialistické republi-
ky. To je účelné již se zřetelem na dynamiku vý-
voje společenských vztahů, které jsou vzorovými
stanovami upravovány.

Podle Vzorových stanov jednotných zeměděl-
ských družstev si vypracuji družstva vlastní sta-
novy (§ 11), a to na podkladě vzorových stanov
a s přihlédnutím k místním podmínkám. Význam-
ná úloha při přípravě vlastních stanov družstev
přísluší okresním zemědělským správám; schva-
lováním vlastních stanov družstev okresními ná-
rodními výbory se zabezpečuje jejich soulad se zá-
konem, vzorovými stanovami a jinými právní-
mi předpisy, s politickohospodářskými opatřeními a
zásadami socialistického zemědělského družstev-
nictví. Pro přijímání a schvalování změn a doplňků
vlastních stanov družstev se stanoví stejný režim,
jako pro přijímání a schvalování samotných sta-
nov.

Hlavní předmět činnosti jednotného země-
dělského družstva (§ 12) - zemědělská velko-
výroba - je chápán poněkud siřeji; zahrnuje též
některé činnosti s vlastní zemědělskou velko-
výrobou bezprostředně související (činnosti, které
přispívají ke zvyšování intenzity a efektivnosti
zemědělské velkovýroby, které zajišťují plynulost
provozu a plné využití výrobních sil družstva -
např. vlastni závodová doprava, opravy vlastních
zemědělských strojů, drobná stavební činnost,
skladování, třídění a konzervování výrobků aj. ).
K výkonu těchto činností bude družstvo opráv-
něno, aniž by je výslovně uvádělo v rámci před-
mětu své činnosti. Překročením hlavního předmětu
činnosti nebude také jen příležitostné, ojedinělé
a krátkodobé poskytnutí prací nebo služeb jiným
organizacím nebo občanům (např. poskytnutí do-
pravního prostředku pro přepravu materiálu).

I nadále se počítá s provozováním přidružené
výroby v jednotných zemědělských družstvech
(§ 13), tj. takové výroby, která není bezprostřed-
ně zaměřena na pomoc zemědělské velkovýro-
bě, která však přispívá jednak k celoročnímu za-

městnání členů družstev, lepšímu využití výrob-
ních prostředků nebo vlastních i místních materiá-
lových zdrojů, jednak k zabezpečení společensky
prospěšné výroby a služeb. Zejména v horských a
podhorských oblastech zmírňuje provozování při-
družené výroby některé nepříznivé důsledky závis-
losti zemědělské velkovýroby na přírodních, bio-
logických a klimatických podmínkách.

Negativní jevy, k nimž došlo v souvislosti s pro-
vozováním přidružené výroby v minulých letech,
však odůvodňují její přísnější regulaci. Z toho dů-
vodu se především stanoví, že přidružená výroba
může být provozována pouze na základě povolení,
vydaného okresním národním výborem po vyjádře-
ní okresní zemědělské správy (dosud určovaly
,,druh, rozsah a místo přidružené výroby" vlastni
stanovy družstva). Z poslání okresních zeměděl-
ských správ jako orgánů státního hospodářského ří-
zení zemědělství vyplývá, že jim náleží hlavně od-
povědné posouzení, do jaké míry bude provozováni
přidružené výroby v souladu s hlavním úkolem
družstva zvyšovat intenzitu a efektivnost zeměděl-
ské výroby. Okresním národním výborům přísluší
jmenovitě, aby pečlivě zvažovaly, zda v konkrét-
ním případě je dílčí zájem družstva na provozování
přidružené výroby ve shodě se zájmy společnosti.
Pamatuje se též na možnost odnětí povolení
k provozování přidružené výroby (opět rozhodnu-
tím okresního národního výboru po vyjádření
okresní zemědělské správy), vyžaduje-li to spole-
čenský zájem, zejména porušuje-li družstvo pod-
mínky, za nichž bylo povolení uděleno (např.
přesahuje-li přidružená výroba svým rozsahem
žádoucí míru, je-li přidružená výroba provozová-
na neefektivně, váže-li přidružená výroba pracovní
síly potřebné pro plnění hlavního úkolu družstva,
porušují-li se pří provozování přidružené výroby
právní předpisy, jmenovitě předpisy o odměňová-
ní, apod. ).

Jak pro veškeré rozhodování příslušných stát-
ních orgánů v souvislosti s provozováním přidruže-
né výroby, tak pro vlastní provozování přidružené
výroby v jednotných zemědělských družstvech
platí zásada, že přidružená výroba nesmí být pro-
vozována na úkor neustálého rozvoje zemědělské
velkovýroby ani zneužívána k nedovolenému pod-
nikání nebo k získávání neoprávněného hospodář-
ského prospěchu. K provozování některých činností
je třeba také povolení podle zvláštních předpisů
(např. k nákladní silniční přepravě pro cizí potře-
by, k těžbě nerostů); chce-li družstvo provozovat
takovou činnost jako přidruženou výrobu, musí
k tomu mít i povolení podle zvláštních předpisů.

Majetek, s nímž hospodaří, má družstvo ve vlast-
nictví nebo v užívání (§ 14); půda, kterou druž-
stvo obhospodařuje, je převážně v jeho užívání
(ať již na základě práva družstevního užívání
nebo na základě práva trvalého užívání, práva uží-

46

vání k zajištění výroby nebo práva náhradního uží-
vání).

Hospodaření družstva směřuje k naplňování
základního cíle - k soustavnému zvyšování inten-
zity a efektivnosti výroby; k tomu se vytvářejí
předpoklady již ve vnitropodnikové ekonomice,
v organizaci a řízení družstva.

Upevnění plánovitého řízení rozvoje země-
dělství, jmenovité pak na úseku zemědělského
družstevnictví, vyžaduje uplatňování účinnějšího
společenského vlivu na rozdělování celkových dů-
chodů jednotných zemědělských družstev, v prvé
řadě na hospodaření s fondy družstev; z tohoto
hlediska nevyhovuje současným potřebám dosavad-
ní stav, spočívající v tom, že je závazným způsobem
upravena jenom soustava fondů, zatímco jejich
tvorba a použití prostředků z nich se ponechává
vlastním stanovám družstev. Z toho důvodu -
pro zabezpečení jednotného postupu a důsledné-
ho respektování zájmů společnosti - stanoví vlá-
da Československé socialistické republiky jednot-
né zásady financování a finančního hospodaření
družstva, zejména zásady rozdělování celkového
důchodu družstva, v nichž upraví nejen soustavu
fondů družstva, ale také jejich tvorbu a hospoda-
ření s nimi.

K části druhé

Členství v družstvu

Pro vznik členství se nestanoví podmínka dosa-
žení určitého věku (dosud 15 let), ale ukončení
povinné školní docházky (§ 15); přitom se mla-
distvým, kteří navštěvují školu posledním rokem,
umožňuje, aby požádali o přijetí za člena družstva
již od počátku kalendářního roku, v němž ukon-
čí povinnou školní docházku. To je motivováno
zájmem jednotných zemědělských družstev na
včasném podchycení té části mládeže, která od-
chází ze škol do života bezprostředně po skončení
povinné školní docházky.

Zásada dobrovolnosti se projevuje zejména
tím, že ke vzniku členství je třeba písemné (ni-
koli jen ústní) přihlášky uchazeče o členství
(§ 16). Výslovně se vylučuje, že by mohl být vstup
do družstva vázán na splnění nějaké podmínky
(např. že by si uchazeč o členství mohl vyhrazo-
vat v souvislosti s podáváním písemné přihlášky do
družstva nějaké výhody, jako třeba přidělení pod-
nikového bytu, přidělení záhumenku ve větší vý-
měře či v určitém místě, apod. ). Pro takový pří-
pad se stanoví nejen neplatnost podmínky, ale
důsledně neplatnost celé přihlášky; na to by měl
být uchazeč o členství vždy včas družstvem upo-
zorněn.

Pravomoc k přijímání nových členů druž-
stva se ponechává vrcholnému orgánu družstva -
členské schůzi (popřípadě - v družstvu s velkým

počtem členů, v němž byl zvolen sbor zástupců -
sboru zástupců). Z naléhavých praktických důvo-
dů se však s ohledem na delší časové odstupy mezi
členskými schůzemi (popřípadě mezi schůzemi sbo-
ru zástupců) připouští, aby podle potřeby v období
mezi členskými schůzemi (popřípadě mezi schůze-
mi sboru zástupců) rozhodovalo o přijetí za člena
družstva představenstvo.

Vznik členství se řeší nově tak, že se nespo-
juje bezvýhradně se dnem, kdy členská schůze
(sbor zástupců, představenstvo) rozhodla o přijetí
uchazeče o členství za člena družstva. Na základě
dohody s uchazečem o členství může totiž - a
tak tomu zpravidla bude - členská schůze (sbor
zástupců, představenstvo) stanovit v rozhodnutí
o jeho přijetí za člena družstva jiný den jako den
vzniku členství (§ 17), nikoli však den předchá-
zející tomuto rozhodnutí. Neodůvodněné fluktua-
ci se čelí tím, že za den vzniku členství nemůže být
stanoven den, v němž ještě trvá předchozí člen-
ství v jiném družstvu nebo pracovní poměr k jiné
organizaci. Výjimka pamatuje toliko na případy,
kdy vstupuje do družstva pracovník společného ze-
mědělského podniku, v němž je družstvo členskou
organizací, nebo kdy vstupuje do družstva pracov-
ník, který je k jiné organizací v pracovním poměru
sjednaném jen na kratší než stanovenou týden-
ní pracovní dobu.

Nebyl-li ať již v důsledku opomenutí nebo
z jiného důvodu - stanoven v rozhodnutí o při-
jetí za člena družstva den vzniku členství, platí
v zájmu právní jistoty v členských vztazích zá-
konná domněnka.

Ustanovení o právu družstva uložit svému
členovi, který je současně ve vedlejším pracov-
ním poměru, aby jej řádným způsobem ukončil
(§ 18), sleduje obdobný účel, jako ustanovení
§ 70 odst. 2 zákoníku práce.

Výčet známých způsobů zániku členství (§19)
se doplňuje dalším způsobem - vystoupením se
zkrácenou lhůtou. Tento nový způsob zániku
členství je koncipován jako určitá obdoba jedno-
ho z důležitých institutů pracovního práva - vý-
povědi dané pracovníkem s uvedením zákonného
důvodu.

Písemná forma dohody o skončení členství
(§ 20) se vyžaduje hlavně proto, aby nedocházelo
k pozdějším sporům.

Vystoupením člena družstva (§ 21) nezaniká
členství dnem 30. září jako tomu bylo dosud, ale
dnem 31. prosince příslušného kalendářního roku.
Tato změna vyplývá z toho, že nadále nejsou
zvláštní důvody k tomu, aby k vystoupení z druž-
stva docházelo zásadně k závěru vegetačního ob-
dobí (po sklizni); poněvadž se vyúčtování a vy-
pořádání s bývalým členem provádí ve spojení
s uzávěrkou ročního hospodaření družstva, je na-