47

opak vhodné, aby se vystoupení z družstva uskuteč-
ňovalo k závěru kalendářního roku.

Taxativně vyjmenované důvody pro vystou-
pení se zkrácenou lhůtou (§22) jsou formulová-
ny tak, aby postihovaly takové závažné skuteč-
nosti, které - pokud nastanou u člena - činí
z objektivního hlediska jeho zájem na skončení
členství v družstvu zájmem oprávněným. Jde
o důvody, týkající se důležitých osobních, ro-
dinných, zdravotních či pracovních poměrů člena
družstva, popřípadě o důvody, spočívající v tom, že
odchod člena z družstva spojený s přechodem
k plnění jiných úkolů je ve vyšším společenském
zájmu. Na rozdíl od důvodů výpovědi dané pra-
covníkem podle zákoníku práce se mezi důvody
pro vystoupení se zkrácenou lhůtou neuvádějí
těhotenství a péče o dítě. To vyplývá z některých
rozdílů mezi členským a pracovním poměrem, pře-
devším pak z toho, že členský poměr může trvat,
aniž by docházelo k výkonu práce pro družstvo.

Zkrácená lhůta pro vystoupení se nediferen-
cuje podle věku člena (jako je tomu u pracovníků
v pracovním poměru); činí vždy tri měsíce, tedy
dobu dostatečně dlouhou k tomu, aby družstvo uči-
nilo potřebná opatření k zabezpečení náhrady za
vystupujícího člena. Pro případ, že by se člen druž-
stva účelově dovolával zákonného důvodu pro vy-
stoupení se zkrácenou lhůtou, který by ve sku-
tečnosti nebyl dán, se družstvu poskytuje účinná
ochrana v podobě možnosti požádat o soudní roz-
hodnutí.

Vyloučení § 24) zůstává krajním, zcela mi-
mořádným opatřením družstva vůči členovi, je-
hož členství v družstvu je nadále pro družstvo ne-
únosné. Je možné jen tehdy, jsou-li splněny zá-
konem přesně stanovené - ve srovnání s dosa-
vadním stavem poněkud modifikované - podmín-
ky. Poněvadž je vyloučení velmi vážným a náhlým
zásahem do poměrů člena družstva, umožňuje se
mu, aby se bránil vyloučení případným návrhem
soudu na určení, že vyloučení je neplatné.

K části třetí

Organizace, řízení a správa družstva

Úroveň organizace a řízení je klíčem k úspěš-
nému plnění úkolů každé organizace; proto se
klade důraz na účelnou vnitrní organizaci druž-
stva a na účinný systém vnitrodružstevního řízení
(§26).

Vnitřní organizace družstva a systém vnitro-
družstevního řízení členění organizace na organi-
zační jednotky, struktura a pravomoci jednotli-
vých řídících článků, uspořádání vztahů nadříze-
nosti a podřízenosti, aj. ) závisí do jisté míry na
výrobním zaměření a velikosti družstva, na stupni
koncentrace a specializace výroby i na uspořádání

půdního fondu družstva. Pokud jde o členění or-
ganizace na organizační jednotky, hospodařící po-
dle pravidel vnitropodnikového chozrasčotu, počí-
tá se s tím, že budou zřizovány podle odvětvového
nebo územního principu řízení, popřípadě na zá-
kladě kombinace obou těchto principů řízení.
Jako perspektivní se jeví hlavně odvětvový prin-
cip řízení; lze totiž očekávat, že postupující kon-
centrace a specializace výroby vytvoří podmínky
pro jeho převážné uplatňování.

Soustava volených orgánů družstva (§ 27) se
doplňuje - v družstvech s velkým počtem členů -
sborem zástupců. Jinak se umožňuje, aby s ohledem
na budoucí vývoj byly - na základě vzorových sta-
nov nebo jiného právního předpisu - konstituo-
vány v družstvech i další orgány (především v druž-
stvech se značným počtem členů).

Mezi volené orgány družstva se řadí i některé
z komisí, a to ty, jimž je svěřena určitá rozhodo-
vací, popřípadě kontrolní a revizní pravomoc (tj.
komise, které v rámci svěřené působnosti nejen
zkoumají a posuzují jednotlivé otázky, ale také
je rozhodují, popřípadě v zájmu odstranění zjiště-
ných nedostatků jinak podstatně zasahují do vzta-
hů uvnitř družstva); ostatní komise, jimž není
svěřena podobná působnost (tzv. další komise),
nepatří k voleným orgánům družstva.

Do postavení členské schůze (§28) jako nej-
vyššího a současně i nejširšího orgánu družstva se
nejvýrazněji promítá zásada družstevní demo-
kracie. Jako nejvyšší orgán nepodléhá členská schů-
ze nikomu uvnitř družstva; naopak všechny
ostatní orgány družstva jsou jí podřízeny. Z hledis-
ka řízení a správy družstva má členská schůze ni-
čím neomezenou všeobecnou pravomoc; ovšem
praktické potřeby vyžadují, aby se soustředila jen
na projednávání a rozhodování klíčových, závaž-
ných záležitostí.

S růstem členské základny souvisí snížení počtu
členských schůzí v roce; členská schůze se schází
podle potřeby, nejméně však. jednou za šest
měsíců (popřípadě - byl-li v družstvu zvolen sbor
zástupců - aspoň jednou za rok, tj. jako výroč-
ní členská schůze). Posílení státního řízení se
projevuje v tom, že závazný podnět ke svolání člen-
ské schůze může dát - vedle aspoň jedné třetiny
všech členů družstva nebo revizní komise - také
okresní národní výbor nebo okresní zemědělská
správa.

Zřízení sboru zástupců (§ 29) je fakultativní;
družstvům s velkým počtem členů, v nichž je ko-
nání členských schůzí objektivně spojeno s někte-
rými obtížemi, se ponechává na úvaze, zda jejich
členská schůze zvolí tento orgán, přejímající a vy-
konávající - ovšem jen zčásti - práva členské
stupců, zůstávají totiž zásadní otázky života druž-
schůze. I v družstvu, v němž byl zvolen shor zá-

48

stva vyhrazeny členské schůzi (nejde o všechny
závažně záležitosti, náležející do pravomoci člen-
ské schůze, ale jen o volbu a odvolání orgánů druž-
stva, přijímání stanov a pracovního řádu družstva,
schvalování účetních uzávěrek a rozhodování
o sloučení, rozdělení nebo zániku družstva). Mini-
mální počet členů sboru zástupců se limituje pěti-
násobkem počtu členů představenstva; počet členů
sboru zástupců by měl být vždy takový, aby
tento orgán byl vskutku orgánem reprezentujícím
vůli členské základny.

Představenstvo (§ 30) je kolektivním statu-
tárním a výkonným orgánem družstva, který řídí
veškerou hospodářskou i společenskou činnost
družstva v období mezi členskými schůzemi (po-
případě mezi schůzemi sboru zástupců). Ve srovná-
ní s členskou schůzí má omezenou všeobecnou
pravomoc; rozhoduje o všech otázkách, které ne-
jsou výslovně svěřeny do působnosti jiného orgá-
nu družstva, především které nenáležejí do pravo-
moci členské schůze.

Významné místo v systému vnitrodružstevního
řízení přísluší předsedovi (§ 31), v jehož postave-
ní a úloze dochází k účelnému skloubení zásady
družstevní demokracie se zásadou jediného odpo-
vědného vedoucího. I v družstvu se totiž operativní
řízení běžné činnosti uskutečňuje nutně - po-
chopitelně v rámci daném rozhodnutími kolektiv-
ních orgánů (členské schůze, popřípadě sboru
zástupců, a představenstva)- při nezbytném
uplatnění zásady jediného odpovědného vedoucího.
Řízení běžné činnosti družstva jeho předsedou není
vždy bezprostřední, ale zpravidla zprostředkova-
né; předseda řídí činnost jednotlivých organizač-
ních jednotek prostřednictvím vedoucích odbor-
ných pracovníků, kteří nesou odpovědnost za plně-
ní úkolů v jimi řízených organizačních jednot-
kách.

S výkonem funkce předsedy souvisí i svolávání
členských schůzí (schůzí sboru zástupců) a schůzí
představenstva a řízení jejich jednání, usměrňo-
vání a kontrola plnění povinností ostatními ve-
doucími funkcionáři (vedoucími odbornými pracov-
níky) družstva a zastupování družstva navenek
(před úřady, soudy a veřejností).

Důležitou součástí vnitrodružstevního řízení je
vnitrodružstevní kontrola a revize, kterou vykoná-
vají revizní komise (§ 32), odpovědné jedině
členské schůzi (popřípadě sboru zástupců) a ne-
závislé na ostatních orgánech družstva, jmenovitě
na představenstvu a předsedovi, v zájmu řádného
hospodaření, upevňování socialistické zákon-
nosti a dodržování družstevní demokracie jim pří-
sluší kontrola veškeré, především pak výrobní,
hospodářské a finanční činnosti družstva. K tomu,
aby zvláště v družstvech s velkým počtem členů

byly vytvořeny příznivé podmínky pro úspěšné
naplnění náročného poslání revizních komisí, se
umožňuje, aby byla funkce předsedy revizní ko-
mise vykonávána členem uvolněným z výkonu
ostatní práce v družstvu.

Kontrolní a revizní pravomoc revizní komise
nezbavuje ostatní orgány a jiné řídící články druž-
stva povinnosti plnit kontrolní úkoly v rámci
vlastní působnosti, popřípadě ve svěřených orga-
nizačních jednotkách. Existence vlastního, speci-
fického kontrolního a revizního orgánu družstva
nevylučuje také, aby státní kontrolní a revizní
orgány vykonávaly podle příslušných právních
předpisů kontrolní a revizní činnost i v jednot-
ných zemědělských družstvech.

Ke zkvalitnění řídící činnosti, jakož i v zá-
jmu širšího aktivního zapojení členů družstva do
řízení a správy družstva a využití jejich znalostí a
praktických zkušeností, mohou členská schůze
(popřípadě sbor zástupců) i představenstvo zřizo-
vat další komise (§ 33), které mají pouze pomoc-
nou a poradní funkci. Tyto komise mohou být
bud trvalé (zřízené k soustavnému plnění někte-
rých úkolů), nebo dočasné (zřízené ke splnění
jednotlivého úkolu, jehož plnění je časově ome-
zené - např. k přípravě návrhu vlastních stanov
družstva, k zabezpečení důstojného průběhu oslav
významného výročí, apod. ). Počítá se s tím, že ně-
které trvalé komise budou zřizovány povinně ve
všech družstvech (např. komise pro rozvoj iniciati-
vy pracujících, kulturně výchovná komise); zřizo-
vání jiných trvalých nebo dočasných komisí bude
ponecháno úvaze členské schůze (popřípadě sbo-
ru zástupců) a představenstva s přihlédnutím k ob-
jektivním potřebám a místním podmínkám.

Rostoucí požadavky na odbornost řízení odů-
vodňují ustavování hospodářského vedení (§ 34)
jako pomocného odborného orgánu předsedy.
Jeho posláním je spolupůsobit při vytváření kva-
lifikovaných rozhodnutí předsedy jako jediného
odpovědného vedoucího při operativním řízení běž-
né činnosti družstva, jmenovitě při zajišťování
jednotlivých výrobně organizačních, ekonomic-
kých a podobných úkolů družstva. Z povahy a
úkolů hospodářského vedení vyplývá jeho složení
především z vedoucích odborných pracovníků
družstva.

Rámcová úprava organizace, řízení a správy
družstva bude podrobněji provedena jak ve vzo-
rových stanovách, tak ve vlastních stanovách druž-
stev (§ 35).

V této souvislosti bude ve vzorových stanovách
zakotven institut výrobních porad jako účinného
nástroje řízení a aktivní účasti členů družstva na
správě družstevních záležitostí.

49

K části čtvrté

Sdružování pozemků a združstevňování
ostatních výrobních prostředků

Úprava sdružováni půdy a združstevňování
ostatních výrobních prostředků (§ 36) navazuje na
dosavadní - i nadále vyhovující - stav.

Povinnost sdružení půdy ke společnému druž-
stevnímu hospodaření se týká zásadně veškerých
pozemků (zemědělských, lesních, rybníků a ji-
ných vodních ploch), které člen vlastní, jakož
i těch, na nichž v době vstupu do družstva hospo-
daří, i těch, jež získá později za trvání členství. Vý-
jimku tvoří jen pozemky, které s ohledem na svou
povahu nemohou být společně družstevně obhos-
podařovány a jsou určeny k osobnímu užívání (sta-
vební pozemky, na nichž jsou zřízeny stavby, jež
mohou být v osobním vlastnictví, nádvoří a zahra-
dy). Pojem ,,zahrady", která nepodléhá sdružení, se
vymezuje - zejména z hlediska nejvyšší výměry -
poněkud odlišně od vymezení pojmu ,,domovní
zahrady" v předpisech o zemědělské dani. Jako
nejvyšší výměra se stanoví výměra 0, 10 ha, tj. vý-
měra, která se považuje za rozhodnou v souvislos-
ti s uplatňováním předpisů o usměrňování vý-
voje odměn za práci a o poskytování zemědělských
výrobků v jednotných zemědělských družstvech.

Povinnost odevzdat do vlastnictví družstva
ostatní výrobní prostředky (živý a mrtvý inventář,
osivo, sadbu a krmivo, hospodářské budovy a jiné
stavby, popřípadě řemeslnické potřeby) se týká zá-
sadně všech ostatních výrobních prostředků člena
(včetně těch, jež získá později za trvání členství),
pokud je družstvo potřebuje; ponechává se tedy
družstvu právo výběru, které ostatní výrobní pro-
středky člena převezme jako vhodné k dalšímu vy-
užiti v rámci družstevní zemědělské velkovýroby.
Výjimku tvoří pochopitelně to, co člen potřebuje
k chovu hospodářského zvířectva podle vzorových
stanov a stanov družstva.

Jak povinnost sdružení půdy ke společnému
družstevnímu hospodaření, tak povinnost odevzdat
do vlastnictví družstva ostatní výrobní prostředky
nedopadají na majetek, který je již v užívání druž-
stva nebo jiné socialistické zemědělské organizace.

Ke sdruženým pozemkům náleží družstvu právo
družstevního užívání. Obsah tohoto bezúplatného a
časově neomezeného práva (§ 37) se rozšiřuje tak,
aby družstvo mohlo užívat sdružené pozemky pro
plnění všech úkolů, které jsou předmětem jeho
činnosti (hospodářské i společenské), v podsta-
tě tak, jako by bylo jejich vlastníkem. Ve srovnání 
s nynějším stavem se zejména výslovně uvádí, že
družstvo je oprávněno zřizovat na sdružených po-
zemcích nejen stavby potřebné pro veškerou čin-
nost družstva, ale také obytné domy s byty pro
členy a jejich rodiny, stavěné v rámci podnikové

bytové výstavby. V zájmu vyloučení pochybností
se výslovně zdůrazňuje, že veškeré porosty (tedy
i trvalé porosty) na sdružených pozemcích jsou ve
vlastnictví družstva.

Právo družstevního užívání má družstvo i k těm
pozemkům, jež mu byly dány - za sdružené po-
zemky - do náhradního užívání při provedené hos-
podářskotechnické úpravě pozemků.

Za určitých podmínek se družstvu umožňuje,
aby smluvně přenechalo sdružené pozemky k užívá-
ní jiné socialistické zemědělské organizaci (§ 38,
39). To bude účelné hlavně v souvislosti s vytváře-
ním velkých půdních celků a dalším rozvojem vel-
kovýrobních forem hospodaření. Platnost smlou-
vy o přenechání sdružených pozemků k užívání
jiné socialistické zemědělské organizaci bude pod-
míněna - s výjimkou týkající se přenechání
sdružených pozemků k užívání společnému země-
dělskému podniku, v němž je družstvo členskou
organizací - souhlasem okresního národního vý-
boru, vydaným po předchozím vyjádření okresní ze-
mědělské správy. Tím bude zajištěno, aby bylo event.
užívání sdružených pozemků jinou socialistickou
zemědělskou organizací v souladu s plánovitým
rozvojem socialistické zemědělské velkovýroby a
se zájmy společnosti.

Socialistická zemědělská organizace, jíž druž-
stvo přenechá sdružené pozemky k užívání, bude
mít k těmto pozemkům v podstatě stejná oprávnění
jako družstvo samo.

Vedle toho se družstvu umožňuje, aby smluvně
přenechalo sdružené pozemky, které nelze hospo-
dárně a účelně využít pro socialistickou zeměděl-
skou velkovýrobu, k dočasnému užívání státní
nebo jiné družstevní organizaci pro zemědělské i ne-
zemědělské využití, nebo společenské organizaci,
popřípadě svým členům, kteří nemají vlastní za-
hrady, pro zemědělské využití (§ 40, 41). I k plat-
nosti smlouvy o přenechání sdružených pozemků
k dočasnému užívání se vyžaduje souhlas okres-
ního národního výboru, vydaný po předchozím vy-
jádření okresní zemědělské správy. To proto,
aby nedocházelo k takovému postupu, který by byl
v rozporu s účelem institutu přenechávání sdruže-
ných pozemků k dočasnému užívání. Nezbytná
společenská kontrola praxe se dovádí do důsled-
ku tím, že se okresnímu národnímu výboru
dává právo dočasné užívání kdykoli zrušit, bude-li
sdružený pozemek přenechaný družstvem k dočas-
nému užívání užíván v rozporu se sjednaným způ-
sobem užívání.

Opravou přenechávání sdružených pozemků
k dočasnému užívání nebudou nijak dotčeny před-
pisy o ochraně zemědělského půdního fondu; to
znamená mj., že přenechání sdruženého pozemku
družstvu k dočasnému užívání státní nebo druž-

50

stevní organizaci za účelem event. nezemědělského
využití bude zásadně možné jen tehdy, rozhodl-li
příslušný orgán ochrany zemědělského půdního
fondu o dočasném odnětí tohoto pozemku země-
dělské výrobě (pokud nepůjde o nezemědělské vy-
užití po dobu kratší než jeden rok). Za sdružené
pozemky, které nelze hospodárně a účelně využít
pro socialistickou zemědělskou velkovýrobu, je
v této souvislosti třeba považovat nejen pozemky
zcela nevhodné k racionálnímu obhospodařování
pro jejich stav, polohu atp., ale také pozemky, kte-
ré byly rozhodnutím příslušného orgánu ochrany
zemědělského půdního fondu určeny k tomu, aby
byly dočasně využívány jinak než pro socialistic-
kou zemědělskou velkovýrobu (např. k těžeb
ní činnosti). Institut dočasného užívání je speci-
fickým ve vztahu k obdobným institutům podle,
hospodářského zákoníku, popřípadě podle občan
ského zákoníku.

Pokud jde o event. přiměřenou úplatu, bude
záležitostí účastníků smlouvy o přenechání sdruže-
ných pozemků k dočasnému užívání (úplaty za
užívání půdy patří do oblasti volných cen).

Poněvadž zůstává zachováno vlastnictví člena
ke sdruženým pozemkům, omezuje se možnost
převodu vlastnictví na jiného; ke smlouvě o převo-
du pozemku, k němuž má družstvo právo družstev-
ního užívání, bude třeba - nepůjde-li o darování
tohoto pozemku státu - také souhlasu družstva
(§ 42).

Oprava záhumenku (§ 43) vychází z pozitiv-
ního vývoje posledních let, v jejichž průběhu
podstatně vzrostl počet těch družstev, která se
rozhodla pro hospodaření bez záhumenku. Předpo-
kládá se, že tento vývoj bude pokračovat a že
funkce záhumenku bude stále více nahrazována po-
skytováním stanoveného množství zeměděl-
ských výrobků pro potřebu členy družstva cho-
vaného hospodářského zvířectva, popřípadě pro je
jich osobní spotřebu, ze společné produkce družstva.
S ohledem na stav, který se vytvořil v praxi, se
ponechává na vůli družstev, jež dosud hospodaří
se záhumenky, zda budou přidělovat záhumenky na
jednotlivé členy, nebo na rodiny členů.

V souvislosti se združstevňováním ostatních vý-
robních prostředků (§ 44) se stanoví nově, že
nejen celá přejímací cena osiva, sadby a krmiva,
ale také hospodářských budov a jiných staveb
bude povinným nenávratným vkladem člena do
družstva (dosud jen 20 % z této ceny, podobně jako
v případě živého a mrtvého inventáře, popřípadě
řemeslnických potřeb, zatímco zbývajících 80 %
bylo členským podílem člena). Podmínky a lhůty,
v nichž bude družstvo proplácet svým členům 80 %
přejímací ceny živého a mrtvého inventáře, popří-
padě řemeslnických potřeb, budou určeny ve vlast-
ních stanovách družstva.

K části páté

Pracovní vztahy v družstvu

Základním rysem úpravy pracovních vztahů
v družstvech je další sblížení právního postaveni
členů jednotných zemědělských družstev ve sféře
pracovních vztahů s právním postavením ostat-
ních pracujících.

Práci v družstvu vykonávají zásadně jeho
členové (§ 45), jen výjimečně pak (zejména
jde-li o osoby s odbornými znalostmi a průpravou,
které družstvo potřebuje pro plnění vlastních úko-
lů a nemůže získat z řad svých členů) pracovní-
ci v pracovním poměru. Napříště nebude zvlášť
upravováno postavení osob, které zatím trvale
pracují v družstvu, ač nejsou jeho členy, popřípadě
ač nejsou k němu v pracovním poměru.

Pracovní vztahy členů družstev se budou řídit
především předpisy zemědělskodružstevního prá-
va, dále pak pracovněprávními předpisy (již nyní
se řídí zejména ustanoveními zákoníku práce
o bezpečnosti a ochraně zdraví při. práci, o pra-
covních podmínkách žen a mladistvých, o od-
povědnosti za škodu při pracovních úrazech a
nemocech z povolání, o učebním poměru). Předpo-
kládá se, že postupně bude na pracovní vztahy
členů družstev rozšiřována platnost dalších usta-
novení zákoníku práce, byť třeba s některými
odchylkami.

Ke kvalitativnímu posunu v právním posta-
vení členů družstev ve sféře pracovních vztahů do-
jde hlavně v důsledku zavedení nového institutu
dohod o pracovních podmínkách (§ 47, 48). Tyto
dohody výrazně posílí záruky stabilního pracovní-
ho zařazení členů družstev s přihlédnutím k jejich
schopnostem, pracovním zkušenostem a kvalifi-
kaci, jakož i záruky přiměřeného pracovního
uplatnění členů družstev v průběhu celého ka-
lendářního roku.

Dohody o pracovních podmínkách budou uzaví-
rány zásadně v souvislosti s přijímáním občana za
člena družstva, aby již od počátku byla zcela urči-
tě vymezena práva a povinnosti, jež pro družstvo
a jeho člena vyplývají z práva člena na práci a
z jeho povinnosti v družstvu pracovat. Nedojde-li
- ať již z jakéhokoli důvodu - k uzavření doho-
dy o pracovních podmínkách již v souvislosti s při-
jímáním občana za člena družstva, rozhodne o jeho
pracovním zařazení a o rozsahu jeho pracovní
účasti v družstvu pro dobu do uzavření dohody
o pracovních podmínkách představenstvo (§ 51).
Při určování pracovního zařazení a rozsahu pra-
covní účasti člena v družstvu vezme představen-
stvo zřetel jednak na potřeby a možnosti družstva,
jednak na zdravotní stav a schopnosti a - pokud
možno - i kvalifikaci člena. Stejně bude předsta-
venstvo postupovat i tehdy, když zanikne nebo bude

51

zrušena dohoda o pracovních podmínkách a zatím
nebude uzavřena nová.

Nebude-li v možnostech družstva, aby poskyt-
lo svému členovi práci celoročně na plný pracov-
ní úvazek, bude povinno mu umožnit, aby dočasně
pracoval - po dobu, na kterou bude družstvem
uvolněn - pro jinou organizaci (§52).

Významným přínosem bude poskytování do-
volené na zotavenou členům těch družstev, která
k tomu vytvořila ekonomické předpoklady v pod-
statě za stejných podmínek a ve stejném rozsahu,
jak se poskytuje - podle pracovněprávních před-
pisů - pracovníkům v pracovním poměru.

Základními podmínkami pro vznik nároku na
dovolenou jsou pětiměsíční čekací doba a odpra-
cování 75 dnů v družstvu (§ 53); jen v některých
případech, jež jsou taxativně vyjmenovány, se
nevyžaduje splnění těchto podmínek. Za kalen-
dářní rok, v němž vstoupil do družstva, popřípadě
v němž započal s výkonem práce pro družstvo
nebo v něm pokračoval po předchozím dlouhodo-
bém přerušení, náleží členovi družstva poměrná
část dovoleně. I nárok na poměrnou část dovo-
lené je podmíněn splněním podmínek pětiměsíční
čekací doby a odpracování 75 dnů v družstvu, ne-
jde-li o případ, kdy se splnění těchto podmínek
nevyžaduje.

Délka dovolené na zotavenou členů druž-
stev je shodná s délkou dovolené na zotavenou
pracovníků v pracovním poměru (§ 54). Zvlášť
se upravuje čerpání dovolené členů družstev
s pracovní dobou nerovnoměrně rozloženou na
jednotlivé týdny v období celého kalendářního
roku, a to proto, aby nedocházelo k jejich znevý-
hodnění, když čerpají dovolenou v období s nižší
potřebou práce (v němž zpravidla pracují po
méně než pět pracovních dnů v týdnu).

Nárok na poměrnou část dovolené není -
na rozdíl od pracovníků v pracovním poměru -
jen v případě zániku členství, ale také v případě
skončení (dlouhodobého přerušení) výkonu práce
v družstvu za trvání členství (§ 55). Nárok na po-
měrnou část dovolené za běžný kalendářní rok
ztrácí člen, který byl z družstva vyloučen. Přechá-
zí-li člen z jednoho družstva do druhého, může
mu kterékoli z těchto družstev poskytnout ce-
lou dovolenou nebo její zbývající část, jestliže
o to požádá nejpozději při skončení členství a
zúčastněná družstva se dohodnou na náhradě
odměny za práci za dovolenou (její část), na
kterou členovi v družstvu poskytujícím dovole-
nou (její část) nárok nevznikl.

Náhrada odměny za práci za dovolenou (§ 56)
je založena na týchž principech, jako náhrada
mzdy za dovolenou pracovníků v pracovním po-
měru.

V odměňování členů družstev za práci se
uplatňuje jak ústavní princip odměňování práce
podle jejího množství, jakosti a společenského
významu, tak princip závislosti celkové odmě-
ny za práci v družstvu na výsledcích hospodaření
(§ 58). V zájmu žádoucího ovlivnění vývoje od-
měňování za práci v jednotných zemědělských
družstvech v souladu se státní mzdovou politikou
vydá vláda Československé socialistické repub-
liky jednotné a závazné zásady odměňování za
práci v družstvech, podle nich pak federální mi-
nisterstvo zemědělství a výživy v dohodě s federál-
ním ministerstvem práce a sociálních věcí a minis-
terstvy zemědělství a výživy republik blíže upraví
odměňování za práci v družstvech. Vlastní pra-
vidla odměňování za práci, jež si stanoví družstva,
musí být ve shodě s touto jednotnou úpravou
(§59).

K části šesté

Družstevní kázeň

Upevňování a rozvoj družstevní kázně jsou ne-
dílnou součástí upevňování a rozvoje družstva.
Pojem družstevní kázně (§ 60) je širší ve srov-
nání s pojmem pracovní kázně; družstevní kázeň
v sobě zahrnuje pracovní kázeň, jakož i ochranu
socialistického vlastnictví.

Ze socialistického charakteru družstevní kázně
vyplývá, že hlavní prostředky její ochrany jsou ve
výchovné oblasti. Jen závažné nebo opětovné poru-
šení družstevní kázně, jímž byla porušena po-
vinnost stanovená právním předpisem, stano-
vami družstva nebo jinými vnitrodružstevními před-
pisy, případně usneseními nebo opatřeními orgánů
anebo pracovními příkazy vedoucích funkcionářů
(vedoucích Odborných pracovníků) družstva, je
kárným proviněním, za něž může být uloženo kár-
né opatření (§61).

Dosavadní soustava kárných opatření se po-
někud modifikuje v zájmu sblížení kárných opa-
tření podle předpisů zemědělskodružstevního prá-
va s kárnými opatřeními podle pracovněprávních
předpisů; to je účelné již z toho důvodu, že
v družstvech pracují vedle členů i pracovníci
v pracovním poměru. Na rozdíl od zákoníku prá-
ce se však kárné opatření, spočívající ve snížení,
popřípadě odnětí pohyblivých součástí odměny za
práci, nelimituje dobou, po kterou se toto kárné
opatření vykonává, ale jenom výši částky (do
500 Kčs), o kterou mohou být pohyblivé součásti
odměny za práci sníženy, popřípadě která z nich
může být odňata. To má své přednosti; bude-li
kárný orgán rozhodovat zcela konkrétně - tj.
uvedením pevné částky - o tom, v jakém rozsahu
budou sníženy (odňaty) pohyblivé součásti odmě-
ny za práci, bude tím lépe zajištěno, aby uložené
kárné opatření odpovídalo hlediskům stanove-
ným pro ukládání kárných opatření (závažnosti

52

porušení družstevní kázně, způsobené škodě, míře
zavinění, dosavadnímu postoji člena družstva
k plnění členských povinností apod. ).

Event. uložení kárného opatření je vázáno při-
měřenou lhůtou, poněvadž zkušenosti potvrzují,
že opožděný kárný postih ztrácí na své účinnosti.

Nepřipouští se dvojí postih za totéž porušení
družstevní kázně (§ 62); to však neznamená, že
by družstvo nemohlo použít proti členovi - ve-
dle kárného opatření - i jiného specifického opa-
tření, pokud s ním právní předpis počítá (např.
krácení dovoleně pro neomluvenou absenci).

Kárným orgánem (§ 63) je představenstvo, po-
případě členská schůze (sbor zástupců], jde-li
o kárné provinění předsedy (místopředsedy), člena
představenstva nebo člena revizní komise. Ve
shodě se zásadou, že ten, kdo řídí, odpovídá také
za úroveň kázně na svěřeném úseku, se předpoklá-
dá, že vzorově stanovy a vlastní stanovy druž-
stva svěří diferencovanou (užší) kárnou pravo-
moc i některým vedoucím funkcionářům (vedou-
cím odborným pracovníkům) družstva.

Ve srovnání s dosavadním stavem se prohlubu-
je ochrana členů družstev proti rozhodnutím o ulo-
žení kárného opatření (§ 64); za určitých podmí-
nek bude moci totiž člen družstva požádat o pře-
zkoumání rozhodnutí o uložení kárného opatře-
ní i soud.

K části sedmé

Odpovědnost za škodu

Důležitou součástí úpravy odpovědnosti za
škodu jsou ustanovení preventivní povahy (§ 66
až 68), která - v souladu se socialistickým cha-
rakterem společenských vztahů v družstvech -
směřují k tomu, aby se předcházelo možným
škodám.

Povinnosti preventivní povahy mají jak druž-
stva, tak jejich členově. Na družstvu se požaduje,
aby vytvářelo svým členům podmínky pro řádné
plnění členských povinností bez ohrožení zdraví
a majetku, činilo opatření k odstranění zjiště-
ných závad a soustavně kontrolovalo, zda jeho čle-
nové plní své členské povinnosti tak, aby nedo-
cházelo ke škodám. Výslovné zdůraznění povin-
nosti soustavně kontroly vychází ze zkušenosti,
že včasná a důsledná kontrola napomáhá odha-
lení nedostatků a závad dříve, než mohly mít za
následek vznik škody. Od členů družstva se vyža-
duje nejen aby si počínali tak, aby v důsledku je-
jich jednání nedocházelo ke škodám na zdraví a
majetku, ale navíc, aby podle okolností vystu-
povali aktivně proti event. hrozícím škodám, tj.
aby upozorňovali příslušné vedoucí funkcionáře
(vedoucí odborně pracovníky) družstva, popřípadě

příslušné orgány, na hrozící škodu, nebo aby uči-
nili neodkladný zákrok k odvrácení škody hrozící
družstvu. Povinnost člena družstva upozornit na
škodu hrozící družstvu může tedy být splněna
nejen upozorněním vedoucího funkcionáře (vedou-
cího odborného pracovníka) družstva, ale také -
podle okolností - upozorněním jiných orgánů
(např. upozorněním orgánů požární ochrany na
hrozící požár). Vychází se z toho, že mnohdy může
vést právě pohotové upozornění jiných (přísluš-
ných) orgánů k rychlejšímu zásahu k odvrácení
škody.

Odpovědnost za škodu se upravuje - ve
srovnání s dosavadním stavem - komplexnějším
způsobem; zahrnuje nejen případy odpovědnosti
za škodu, kterou člen způsobil družstvu při plně-
ní členských povinností nebo v přímě souvislosti
s ním, ale také případy odpovědnosti za škodu,
která vznikla členovi při plnění členských povin-
ností nebo v přímé souvislosti s ním a kterou mu
způsobilo družstvo zaviněným porušením práv-
ních povinností.

Ustanovení o odpovědnosti člena družstva za
škodu způsobenou při plnění členských povin-
ností nebo v přímé souvislosti s ním se budou vzta-
hovat jak na škody způsobené z nedbalosti, tak na
škody způsobené úmyslně a v opilosti (§ 69).
Podmínky a rozsah této odpovědnosti jsou zásadně
shodné s podmínkami a rozsahem odpovědnosti
pracovníka za škodu způsobenou organizaci při
plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti
s ním podle pracovněprávních předpisů. To zna-
mená mj., že výše náhrady škody, kterou způso-
bil člen družstva z nedbalosti (a nikoli v opilostí,
kterou si sám přivodil), se nelimituje nadále ,,po-
lovinou ročního příjmu člena z družstva za po-
slední rok před zjištěním škody", ale - jako
u pracovníků - trojnásobkem měsíční odměny
(§ 76). Toto limitování výše náhrady škody sou-
visí i s tím, že se úroveň odměn členů družstev
přiblížila úrovni příjmů pracujících v ostatních
odvětvích národního hospodářství.

Jestliže člen družstva vědomě neupozornil pří-
slušného vedoucího funkcionáře (vedoucího odbor-
ného pracovníka) družstva, popřípadě příslušné or-
gány, na hrozící škodu, ani neučinil neodkladný
zákrok k odvrácení škody hrozící družstvu, proje-
vil neodpovědný vztah k majetku v socialistickém
vlastnictví. V takovém případě bude možné na
něm požadovat, aby v rozsahu přiměřeném okol-
nostem přispěl k náhradě škody, kterou není
možno uhradit jinak (§72).

Vedle obecné odpovědnosti člena družstva za
škodu způsobenou při plnění členských povin-
ností nebo v přímé souvislosti s ním se upravují
i případy zvláštní odpovědnosti za schodek na
svěřených hodnotách, které je člen družstva poví-