53

nen vyúčtovat (§_73), popřípadě za ztrátu svěře-
ných předmětů (§75).

Zvláštní odpovědnost za schodek na svěřených
hodnotách sleduje zvýšenou ochranu majetku
v socialistickém vlastnictví, svěřují-li se členovi
družstva - v souvislosti s výkonem práce - ho-
tovosti, ceniny, zboží, materiálové zásoby a jiné
hodnoty (např. pokladníkovi, skladníkovi aj. ),
jejichž úplnost lze zjistit jen vyúčtováním podle
dokladů. Podmínkou zvláštní odpovědnosti za
schodek na svěřených hodnotách je uzavření pí-
semně dohody o hmotné odpovědnosti. Je tomu tak
proto, aby si člen družstva náležitě uvědomil při
uzavírání této dohody zvýšenou odpovědnost, aby
současně družstvo zvážilo, zda v konkrétním pří-
padě člen družstva má řádné pracovní podmínky
pro převzetí zvýšené odpovědnosti.

Zvláštní odpovědnost za ztrátu svěřených před-
mětů bude uplatňována, bude-li člen družstva
používat při výkonu práce svěřené nástroje,
ochranné pracovní prostředky, pomůcky a jiné po-
dobné předměty. Podmínkou zvláštní odpověd-
nosti za ztrátu svěřených předmětů je jejich svě-
ření členovi družstva na písemné potvrzení. Toto
písemné potvrzení není jen dokladem o převzetí
svěřeného předmětu; připomíná členovi družstva
jeho odpovědnost za svěřený předmět a event.
následky jeho ztráty.

V případech zvláštní odpovědnosti se člen
družstva zprostí odpovědnosti jen tehdy, jestliže
prokáže, že schodek nebo ztrátu předmětu neza-
vinil. Bude tedy vždy na něm, aby vysvětlil a pro-
kázal, proč a jak došlo ke schodku nebo ztrátě
předmětu. Také rozsah zvláštní odpovědnosti čle-
na družstva se řídí, obdobně - jako rozsah obec-
né odpovědnosti člena družstva za škodu způsobe-
nou při plnění členských povinností nebo v pří-
mé souvislosti s ním - ustanoveními zákoníku
práce o rozsahu náhrady škody způsobené pra-
covníkem při plnění pracovních úkolů nebo v pří-
mé souvislosti s ním (§76). To znamená mj., že
člen družstva, který odpovídá za schodek na svě-
řených hodnotách nebo za ztrátu svěřených před-
mětů, bude povinen nahradit schodek nebo ztrátu
předmětu v plné výši.

Odpovědnost družstva za škodu vzniklou jeho
členovi při plnění členských povinností nebo
v přímé souvislosti s ním je koncipována obdob-
ně jako obecná odpovědnost organizace za ško-
du způsobenou pracovníkovi při plnění pracov-
ních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním podle
pracovněprávních předpisů (§ 77). Nedopadá na
škody vzniklé členům družstev při pracovních
úrazech nebo nemocech z povolání; tyto případy
se řídí nadále ustanoveními § 190 a násl. záko-
níku práce.

Také v souvislosti s úpravou odpovědnosti

družstva za škodu vzniklou jeho členovi při plně-
ní členských povinností nebo v přímé souvislosti
s ním se upravují některé případy zvláštní od-
povědnosti - odpovědnosti za škodu na odlože-
ných věcech (§ 80) a odpovědnosti při odvracení
škody (§ 81). Odpovědnost za škodu na odlo-
žených věcech sleduje zvýšenou ochranu věcí, jež
členové družstev zpravidla nosí do práce a od-
kládají na určeném místě, popřípadě na místě, kam
se obvykle odkládají. Odpovědnost při odvracení
škody zabezpečuje, aby se členovi družstva,
který odvracel škodu hrozící družstvu a jednal tak
v zájmu družstva i společnosti, dostalo náhrady
věcné škody, kterou přitom utrpěl, jakož i ná-
hrady účelně vynaložených nákladů.

K části osmé

Spory mezi družstvem a jeho členy

Zavedení smírčího řízení, sloužícího ke smírné-
mu urovnávání sporů mezi družstvy a jejich čle-
ny, je odůvodněno hlavně pozitivními zkuše-
nostmi z obdobného způsobu řešení pracovních
sporů v organizacích podle pracovněprávních před-
pisů. I v jednotných zemědělských družstvech se
tak realizuje myšlenka prvotního projednávání spo-
rů, jež vznikly v souvislosti se vztahy v určitém
kolektivu, zejména pak při účasti na společné
práci, v rámci tohoto kolektivu a jeho pracoviště
bez zásahu soudu.

Ve smírčím řízení budou povinně projednávány
veškeré spory mezi družstvy a jejich členy o ná-
roky vyplývající z pracovních vztahů v družstvu,
jakož i o majetkové nároky vyplývající z ji-
ných právních vztahů v družstvu, pokud vznikly
v souvislosti s výkonem členských práv a povin-
ností, není-li jejich projednávání právním před-
pisem vyhrazeno jiným orgánům (§ 82). Pravomoc
soudu k projednávání těchto sporů bude dána tepr-
ve tehdy, zůstane-li smírčí řízení bezvýsledným,
popřípadě nebyla-li dosud v družstvu zřízena smírčí
komise (§ 83). Spory mezi družstvy a jejich pracov-
níky o nároky vyplývající z pracovního poměru,
popřípadě z jiného pracovněprávního vztahu k druž-
stvu, budou projednávány ve smírčím řízení jenom
za předpokladu, že o to pracovník požádá nebo
s tím projeví souhlas; ponechává se tedy na vůli
pracovníka, zda se chce podrobit řízení před orgá-
nem družstva, voleným na členské schůzi z řad
členů družstva.

Smírčí komise budou zřizovány jen v družstvech
s velkým počtem členů; v menších družstvech bu-
dou vykonávat jejich působnost revizní komise
(§ 84). Svěřuje se jim pouze smírčí (§ 85), nikoli
rozhodovací pravomoc; jimi schválený smír bude
mít účinky pravomocného soudního rozhodnutí
(§86).

V zájmu dodržování socialistické zákonnosti
bude umožněno, aby soud zrušil schválení smíru,

64

je-li v rozporu s právními předpisy (§ 87), nebo aby
smírčí komise zrušila schválení smíru, vyšly-li do-
datečně najevo závažné okolnosti, které nemohl
účastník bez své viny použít v původním jednání
a které odůvodňují podstatně příznivější výsledek
v jeho prospěch (§ 88).

K Části deváté

Spolupráce v zemědělství

Ustanovení o spolupráci v zemědělství navazuji
na dosavadní úpravu a vycházejí ze zkušeností zís-
kaných při jejím uplatňování.

Tato spolupráce se organizuje vždy tak, aby od-
povídala společenskému zájmu na postupující kon-
centraci a specializaci a na efektivním využívání
velkovýrobních technologií a techniky v zemědělské
velkovýrobě. Je ovládána stěžejními zásadami so-
cialistického zemědělského družstevnictví, navíc
i zásadami rovnosti a vzájemné ekonomické výhod-
nosti (§90).

Zachovávají se dvě základní formy spolupráce
v zemědělství - forma, při níž nevzniká nová orga-
nizace (kooperační sdružení), a forma, při níž se
zřizuje nová organizace (společný zemědělský pod-
nik). Ukazuje se totiž, že na základě těchto zá-
kladních forem může být v souladu s dalším roz-
vojem zemědělské velkovýroby úspěšně uskuteč-
ňována spolupráce v různých územních celcích,
v různých druzích činnosti, mezi různými socialis-
tickými organizacemi apod. Forma kooperační-
ho sdružení vyhovuje spíše pro organizování spolu-
práce v činnostech, které nemohou být vyčleně-
ny z rámce zemědělské prvovýroby zúčastněných
organizací a u kterých je vhodné zachování bez-
prostřední odpovědnosti podnikové sféry za ně.
Je-li účelné vyčlenění činností, v nichž zúčast-
něně organizace spolupracují, z rámce jejich země-
dělské prvovýroby, vyhovuje spíše forma společné-
ho zemědělského podniku.

O spolupráci, při níž nevzniká nová organizace
(kooperační sdružení - § 91), uzavírají zúčastně-
né organizace smlouvu, obsahující jejich dohodu
o všech podstatných otázkách této spolupráce
(rozsah a podmínky provádění dohodnuté společ-
né činnosti, způsob účasti zúčastněných organiza-
cí, zřízení kooperační rady, určení provozovate-
le dohodnuté společné činnosti, důsledky poru-
šení povinností, jež zúčastněné organizace pře-
vzaly smlouvou aj. ).

Při uskutečňování této spolupráce - k dosa-
žení efektivnějších výsledků hospodaření - budou
zúčastněné organizace zejména společně plánovat
a zajišťovat dohodnutou společnou činnost (a
k tomu účelu spojí část svých finančních nebo
materiálových prostředků i pracovních sil), popřípa-
dě vzájemně si poskytovat výrobky, práce a služby.

Ocelné usměrňování rozvoje této formy spo-
lupráce v souladu s celospolečenskými zájmy a po-
třebami se zaručuje tím, že platnost smlouvy o spo-
lupráci, při níž nevzniká nová organizace, je
podmíněna schválením této smlouvy okresní, po-
případě krajskou zemědělskou správou. Souhlasu
okresní, popřípadě krajské zemědělské správy, je
třeba i k event. dohodě zúčastněných organizací
o zrušení této smlouvy.

Také o spolupráci, při níž se zřizuje nová or-
ganizace (společný zemědělský podnik - § 92),
uzavírají členské organizace smlouvu. Se zřetelem
k tomu, že činnost společných zemědělských pod-
niků překračuje ve stále větší míře podnikové
meze a místní význam a je stále více spjata s ce-
lospolečenskými zájmy a potřebami, je třeba, aby
bylo zřizování společných zemědělských podniků
řízeno centrálně. Z toho důvodu nestačí k plat-
nosti smlouvy o zřízení společného zemědělského
podniku souhlas okresní, popřípadě krajské země-
dělské správy, ale vyžaduje se souhlas ministerstva
zemědělství a výživy příslušné republiky. Jako
samostatný právní a ekonomický subjekt má
společný zemědělský podnik své orgány - sbor
zástupců, představenstvo, předsedu a revizní ko-
misi.

Pracovní úkoly ve společných zemědělských
podnicích plní pracovníci v pracovním poměru,
získaní především z řad členů a pracovníků člen-
ských družstev, jakož i z řad pracovníků ostat-
ních členských organizací (§ 93). Členství člena
družstva, který se stane pracovníkem společného
zemědělského podniku, potrvá nadále; takové
mu členovi družstva zůstanou tedy nadále prá-
va a povinnosti vyplývající z jeho členství v druž-
stvu (jmenovitě právo podílet se na řízení a sprá-
vě družstva) s výjimkou povinnosti v družstvu
pracovat.

V hospodaření společných zemědělských pod-
niků se uplatňují některé principy hospodaření,
jež jsou charakteristické pro socialistické druž-
stevní organizace (§ 94). Povinností společného
zemědělského podniku je, aby svou činností vy-
tvářel prostředky k přednostní úhradě daní a ji-
ných povinností ke státnímu rozpočtu a rozpočtu
národního výboru a k tvorbě a doplňování svých
fondů (hlavně v zájmu obnovy a rozvoje základ-
ních výrobních prostředků), jakož i prostředky
k rozdělení členským organizacím (které se v sou-
vislosti s účastí ve společném zemědělském podni-
ku vzdaly některých činností, jež byly pro ně
zdrojem zisku). Na úhradě event. ztráty v "běž-
ném roce se podílejí členské organizace podle výše
svých členských podílů.

Z centrálního řízení zřizování společných ze-
mědělských podniků vyplývá, že i pro případné zru-
šení společného zemědělského podniku je rozho-

55

dující stanovisko ministerstva zemědělství a vý-
živy příslušné republiky (§ 95). Za event. schodek
zjištěný v případě zrušení společného zemědělské-
ho podniku nesou členské organizace jen omezenou
odpovědnost (každá do výše dvojnásobku jejího
členského podílu).

Specifické úkoly plní společné zemědělské
podniky, které poskytují členským organizacím
specializované služby v rostlinné výrobě (agro-
chemické podniky), popřípadě při projektové pří-
pravě, plánování, provádění výstavby, provozu a
údržbě vodohospodářských melioračních zařízení,
budování nádrži a rybníků a úpravách menších
vodních toků (meliorační podniky - § 96).

Zmocňovací ustanovení (§ 97) pamatuje ne-
jen na provedení rámcové úpravy zákona; pone-
chává také prostor pro event. úpravu dalších způ-
sobů a forem spolupráce v zemědělství, jak si to
vyžádá další vývoj kooperačních a integračních
vztahů.

K části desáté

Sloučení a zánik družstva

Proces vytváření velkých výrobních celků
probíhá také cestou slučování družstev; proto je
aktuální úprava této organizační změny zásadní
povahy (§ 98, 99).

Slučování družstev je ovládáno zásadou dobro-
volnosti; ke sloučení družstev dochází na základě
kladného usnesení každého z družstev, jichž se
sloučení týká.

Při slučování družstev se uplatňují v podstatě
dvě formy: buď se ze dvou nebo více družstev vy-
tváří jedno družstvo nové, nebo jedno či více
družstev vplyne do jiného družstva již existujícího.
Obě formy se tradičně označují jako ,,slučování".
O ustavení sloučeného družstva se usnáší společná
členská schůze slučovaných družstev, na níž se
vytvářejí základní předpoklady pro zahájení čin-
nosti sloučeného družstva. Tato společná členská
schůze totiž přijímá nové stanovy (jestliže se
ze dvou nebo více družstev vytváří jedno druž-
stvo nové), popřípadě se usnáší na změnách či
doplňcích stanov (jestliže jedno či více družstev
vplyne do jiného družstva již existujícího), a zvolí
orgány sloučeného družstva.

Protože je nutné, aby event. slučování druž-
stev probíhalo v souladu se záměry dalšího rozvoje
socialistické zemědělské velkovýroby, je ke slou-
čení družstev třeba předchozího souhlasu okresní-
ho národního výboru (popřípadě krajského národ-
ního výboru, mají-li zúčastněná družstva sídla ve
více okresech), vydaného na návrh okresní ze-
mědělské správy (popřípadě krajské zemědělské
správy). K ustavení sloučeného družstva je tře-

ba souhlasu okresního národního výboru po vy-
jádření okresní zemědělské správy.

I když je sloučení pravidelně spjato se záni-
kem jednoho nebo více družstev, není třeba, aby
se prováděla jejich likvidace. Jejich práva, závazky
a majetek přecházejí ze zákona na sloučené druž-
stvo; členové těchto družstev se stávají rovněž
ze zákona členy sloučeného družstva.

Družstvo může zaniknout také přechodem do
státní zemědělské organizace, pro trvalou ztrátu
půdní základny nebo rozdělením (§ 100). K rozdě-
lení družstva - byť ještě ojediněle - mohou vést
zejména změny ve výrobním zaměření a organizaci
výroby, související se specializací a koncentrací.

Podobně jako v případě sloučení, i zánik
družstva přechodem do státní zemědělské organi-
zace, pro trvalou ztrátu půdní základny nebo roz-
dělením je záležitostí celého členského kolektivu.
K zániku družstva některým z těchto způsobů je
třeba, aby se na něm usnesla členská schůze, a to
nadpoloviční většinou všech členů družstva. K účin-
nosti usnesení členské schůze o zániku družstva
přechodem do státní zemědělské organizace se
vyžaduje souhlas ministerstva zemědělství a výživy
příslušně republiky, k účinnosti usnesení členské
schůze o zániku družstva pro trvalou ztrátu půdní
základny nebo rozdělením souhlas okresního ná-
rodního výboru, vydaný po předchozím vyjádření
okresní zemědělské správy.

Při zániku družstva přechodem do státní ze-
mědělské organizace se neprovádí likvidace; pře-
chod práv, závazků a majetku se řeší obdobně, jako
v případě zániku družstva sloučením (§ 101).

K části jedenácté

Dohled na činnost družstev a ostatních
organizací

Státní řízení se pochopitelně neomezuje jen na
hospodářskou činnost družstev a ostatních socia-
listických zemědělských družstevních organizací.
V zájmu trvalého růstu výroby, prohlubování
družstevní demokracie, upevňování socialistické
zákonnosti a včasného odstraňování nedostat-
ků dohlíží stát svými orgány na veškerou činnost
těchto organizací, a to hlavně v rámci výkonu
státní správy a v rámci řídící působnosti orgánů
státního hospodářského řízení zemědělství (§ 105).
I k tomu slouží více prostředků, z nichž se jme-
novitě uvádějí rozhodování o důležitých opatřeních
v životě družstev i ostatních socialistických ze-
mědělských družstevních organizací a politickoor-
ganizátorská práce. Řada důležitých opatření pře-
devším v životě družstev je podmíněna schválením,
povolením nebo souhlasem okresního národního
výboru, popřípadě orgánu státního hospodářského
řízení zemědělství. V politickoorganizátorské práci

56

převažuje metoda přesvědčování, uplatňovaná
v přímém styku s orgány, funkcionáři i členy
družstev a ostatních socialistických zemědělských
družstevních organizací a spojovaná s morálními
i hmotnými podněty.

Kontrolní a revizní působnost, kterou mají
na jednotlivých úsecích činnosti organizací podle
zvláštních předpisů, vykonávají státní kontrolní a
revizní orgány i v družstvech a ostatních socialis-
tických zemědělských družstevních organizacích
(§ 106).

Součástí státního řízení je i dohled státních
orgánů na to, zda usnesení nebo jiná opatření druž-
stev a ostatních socialistických zemědělských druž-
stevních organizací odpovídají požadavkům socialis-
tické zákonnosti a ekonomické účelnosti (§ 107,
108). Shledá-li okresní zemědělská správa nebo
okresní národní výbor (nejde-li o usnesení či
jiné opatření týkající se hospodářských otázek),
že usnesení nebo jiné opatření družstva nebo jiné
socialistické zemědělské družstevní organizace je
v rozporu s právními předpisy, stanovami, smlou-
vou o spolupráci, při níž nevzniká nová organi-
zace, smlouvou o zřízení společného zemědělského
podniku nebo prováděcím hospodářským plánem,
vyzve je k zjednání nápravy. Zůstane-li výzva bez
kladné odezvy, může okresní národní výbor svým
rozhodnutím zastavit výkon takového usnesení
nebo jiného opatření (to neplatí jen tehdy, jde-li
o usnesení nebo jiné opatření týkající se pracovní-
ho vztahu, o němž přísluší rozhodovat soudu). Pro
vydání tohoto rozhodnutí okresního národního vý-
boru i pro event. odvolání proti němu platí před-
pisy o správním řízení.

K části dvanácté

Ustanovení přechodná a závěrečná

Ve shodě se zásadou ochrany nabytých práv
se vznik právních vztahů, k němuž došlo před
účinností zákona, stejně jako nároky z nich
vzniklé před tímto datem posuzují podle dřívěj-
šího práva. Zároveň je však nutné, aby se i tyto
právní vztahy řídily od účinnosti zákona podle
něho (§109).

Ustanovení o projednávání dalšího plnění
členských povinností s těmi členy, kteří po dobu
nejméně jednoho roku před účinností zákona
neplnili bez vážného důvodu základní povinnosti
vyplývající z jejich členství v družstvu (§ 110),

dává některým družstvům možnost, aby se v při-
měřeně lhůtě důsledně vypořádala s otázkou
tzv. formálního členství.

Na zahrady, které splňují stanovené pod-
mínky, se nadále nevztahuje povinnost sdružení ke
společnému hospodaření. Se zřetelem k tomu, se
stanoví také, že se na takové zahrady, které
byly sdruženy podle dřívějších předpisů, jež by
však nepodléhaly sdružení podle zákona a jsou
ke dni jeho účinnosti jako zahrady užívány čle-
ny družstev, hledí jako by nebyly sdruženy (§ 111).

V rámci přechodných ustanovení se pama-
tuje též na sjednávání dohod o pracovních pod-
mínkách se členy, jejichž členství v družstvu vznik-
lo před účinností zákona, a na dočasnou úpra-
vu postavení těch osob, které trvale pracují v druž-
stvu, ač nejsou jeho členy, popřípadě ač nejsou
k němu v pracovním poměru (postavení tzv. trvale
pracujících nečlenů - § 112).

Zejména v souvislosti s dovolenou na zotave-
nou se vychází z toho, že zlepšování podmínek ži-
vota a práce v družstvech musí jít ruku v ruce
s vytvářením ekonomických předpokladů k tomu,
tj. z toho, že družstva musí mít dostatek vlast-
ních prostředků na úhradu některých nákladů, spo-
jených s uplatňováním nové úpravy pracovních
vztahů v družstvech. Z toho důvodu se stanoví, že
družstva, která dosud neposkytují svým členům
dovolenou za podmínek a v rozsahu, jež odpoví-
dají zákonu, budou takto poskytovat dovolenou
poté, až k tomu - podle posouzení okresní ze-
mědělské správy - vytvoří nezbytné ekonomické
předpoklady (§ 113). Do té doby budou poskyto-
vat svým členům dovolenou za podmínek a v roz-
sahu určených vzorovými stanovami a jejich
vlastními stanovami.

Z důvodů právní jistoty se neprojednávají ve
smírčím řízení spory, o nichž bylo před účinností
zákona zahájeno řízení před soudem (§ 114).

Podle dosavadních předpisů (§ 33 a násl. zá-
kona č. 49/1959 Sb., o jednotných zemědělských
družstvech) se vytvářely - jmenovitě před vy-
dáním vyhlášky č. 2/1972 Sb., o kooperačních vzta-
zích při rozvoji koncentrace a specializace ze-
mědělské výroby - společné družstevní podniky.
Povaha, úkoly, způsob hospodaření aj. těchto pod-
niků jsou shodné s povahou, úkoly, způsobem
hospodaření, aj. společných zemědělských podni-
ků; proto se z nich dnem účinnosti zákona stá-
vají společné zemědělské podniky (§ 115).

V Praze dne 21. srpna 1975

Předseda vlády ČSSR:
Dr. Štrougal v. r.

Ministr zemědělství a výživy ČSSR:
RSDr. Večeřa v. r.