Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1975
II. v. o.
100
Vládní návrh
Zákon
ze dne listopadu 1975,
o sociálním zabezpečení
K provedení sociálního programu vytyčeného
Komunistickou stranou Československa, směřující-
ho k dalšímu upevňování životních jistot občanů,
se Federální shromáždění Československé socialis-
tické republiky usneslo na tomto zákoně:
Úvodní ustanovení
§ 1
(1) Socialistický společenský řád a rozvoj spo-
lečenské výroby jsou základem životních a sociál-
ních jistot občanů Československé socialistické re-
publiky jak v době jejich pracovní činnosti, tak
i v době, kdy pro stáří nebo invaliditu nemohou
uspokojovat své potřeby z vlastní práce, nebo z ji-
ných důvodů potřebují pomoc společnosti.
(2) Rozvoj výrobních sil a průmyslové formy
práce v socialistické zemědělské výrobě sblížily
pracovní a životní podmínky družstevních rolníků
a pracovníků; tím se umožňuje sjednotit sociál-
ní zabezpečení pracovníků v pracovním poměru a
družstevních rolníků.
(3) Jednotné sociální zabezpečení vychází ze
socialistických zásad a zaručuje právo na zabezpe-
čení všem občanům. Výše dávek důchodového za-
bezpečení se určuje především pracovními záslu-
hami; zároveň jsou sledována i hlediska sociální,
2
zejména zabezpečením pozůstalých při ztrátě ži-
vitele, zvýšením výměry důchodu, je-li jediným
zdrojem příjmu důchodce (jeho rodiny), a vý-
hodnější úpravou dávek pro invalidní občany.
(4) Dávky a služby sociálního zabezpečení
poskytuje stát. Na důchodové zabezpečení podle
tohoto zákona neplatí pracující příspěvky. Na pro-
vádění sociálního zabezpečení se podílejí pracující
svými volenými orgány.
(5) Důchody z důchodového zabezpečení ani
dávky a služby sociální péče nepodléhají dani.
(6) V souladu s růstem životní úrovně pracu-
jících se zvyšují i vyplácené (dříve přiznané) dů-
chody.
§ 2
(1) Sociální zabezpečení podle tohoto zákona
zahrnuje:
a) důchodové zabezpečení,
b) zabezpečení důchodců některými dalšími dáv-
kami,
c) zabezpečení členů rodin občanů konajících
službu v ozbrojených silách Československé so-
cialistické republiky,
d) sociální péči.
(2) Zabezpečení občanů bezplatnou léčebně
preventivní péčí, dávkami v nemoci, těhotenství a
mateřství a zabezpečení rodiny, matek a dětí ně-
kterými dalšími dávkami upravují zvláštní před-
pisy. 1)
Část první
Důchodové zabezpečení
Díl první
Základní ustanovení
§ 3
Důchodového zabezpečení podle tohoto zákona
jsou účastni:
a) pracovníci v pracovním poměru, učni a
členové výrobních družstev,
1) Např.:
Zákon č. 20/1966 Sb., o péčí o zdraví lidu,
zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 88/1968 Sb., o pro-
dloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti v nemocenském pojištění, ve znění
pozdějších předpisů,
zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů,
zákon C. 103/1984 Sb., o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a zabezpečení matky a dítěte, ve znění
pozdějších předpisů a tohoto zákona (§ 173), a vyhláška č. 104/1964 Sb., kterou se provádí tento zákon,
ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 107/1971 Sb., o mateřském příspěvku,
zákon č. 50/1973 Sb., o pěstounské péči.
3
h) členové jednotných zemědělských druž-
stev,
c) pracující, kteří podle tohoto zákona, před-
pisů vydaných k jeho provádění nebo podle jiných
předpisů mají v důchodovém zabezpečení práva a
povinnosti jako pracovníci v pracovním poměru,
zejména poslanci národních výborů, členové or-
gánů lidové kontroly, soudci 7. povolání, advokáti,
studenti, vědečtí a umělečtí aspiranti, občané vy
konávající práce na podkladě dohody o pracovní
činnosti uzavřené s organizací a občané poskytu-
jící služby a opravy na základě povolení národního
výboru,
d) vojáci z povolání, příslušníci Sboru národní
bezpečnosti a příslušníci Sboru nápravné výcho-
vy,
e) bojovníci proti fašismu, oběti války a fašis-
tické persekuce v době nesvobody, jakož i účast-
níci osvobozovacích bojů za první světové války
(§51),
f) vědečtí pracovníci, spisovatelé, hudební
skladatelé, výtvarní umělci, architekti, novináři,
výkonní umělci a artisté,
(dále jen ,,pracující").
§ 4
Při plné (částečné) invaliditě vzniklé násled-
kem úrazu utrpěného za okolností uvedených
v zákoně nebo v prováděcích předpisech, jsou
účastni důchodového zabezpečení jako pracující
též
a) občané konající službu v ozbrojených silách,
kteří nejsou vojáky z povolání; tito občané jsou
účastni důchodového zabezpečení i při plné (čás-
tečné) invaliditě vzniklé následkem onemocnění
(§48):
b) příslušníci Lidových milicí, pomocníci Po-
hraniční stráže, členové Pomocné stráže Veřejné
bezpečnosti, občané povolaní k osobním úkonům
podle předpisů o obraně Československé socialis-
tické republiky, účastníci civilní obrany, účastníci
přípravy k obraně Československé socialistické re-
publiky a účastníci branné výchovy (§ 49);
c) účastníci krátkodobých nebo neplacených
brigád, dobrovolní požárníci, dárci krve, dobrovolní
zdravotníci Československého červeného kříže,
účastníci organizované tělesné výchovy a další
občané, o nichž to stanoví prováděcí předpisy;
tyto předpisy upraví též bližší podmínky a rozsah
účasti těchto občanů na důchodovém zabezpečení.
§ 5
Důchodového zabezpečení jsou účastni též po-
zůstalí po pracujících (důchodcích) a ostatních ob-
4
čanech (důchodcích) uvedených v předchozích
ustanoveních.
§ 6
V rozsahu a za podmínek stanovených tímto
zákonem se zabezpečují těž
a) občané, kteří dosáhli věku 65 let nebo se
stali plně invalidními a nejsou jinak zabezpečeni,
b) občané, kteří pro plnou invaliditu vznik
lou v mládí nemohli být zaměstnáni, a pozůstalí
po těchto občanech požívajících invalidní důchod.
§ 7
Jednotlivě hospodařící rolníci a jiné osoby sa-
mostatně hospodařící a pozůstalí po nich jsou účast
ni důchodového pojištění za podmínek a v rozsa-
hu stanovených prováděcími předpisy (§ 172
odst. 3).
§ 8
Druhy dávek
důchodového zabezpečení
Z důchodového zabezpečení se poskytují tyto
dávky:
a) důchody
1. starobní,
2. invalidní a částečný invalidní,
3. za výsluhu let a částečný důchod za vý-
sluhu let,
4. vdovský,
5. sirotčí,
6. manželky,
7. osobní,
8. sociální;
b) výchovné k důchodům;
c) zvýšení důchodu a výchovného pro bezmoc-
nost.
§ 9
Všeobecná ustanovení
o podmínkách dávek
(1) Podmínky, za nichž se poskytují dávky dů-
chodového zabezpečení, jsou uvedeny v ustanove-
ních o jednotlivých dávkách a ve společných usta-
noveních o dávkách, popřípadě pokud jde o ně-
které skupiny pracujících, v prováděcích předpi-
sech.
(2) Nároky na důchod starobní a invalidní
(částečný invalidní) a na důchod za výsluhu let
(částečný důchod za výsluhu let) se řídí přede-
vším
5
a) délkou doby zaměstnání, jímž se rozumí
zaměstnání v pracovním
(učebním) poměru, pra-
covní činnost v poměru člena výrobního družstva
a člena jednotného zemědělského družstva, služba
v ozbrojených silách a jiné činnosti, které se po-
dle tohoto zákona nebo předpisů vydaných podle
něho hodnotí pro vznik nebo výši nároku na dů-
chod,
b) pracovní kategorií, do níž je zaměstnání
zařazeno,
c) výší mzdy, pracovní odměny, služebního
příjmu a jiných pracovních příjmů (dále
jen ,,vý-
délek").
§ 10
Doba zaměstnání
(1) Kde se podle tohoto zákona požaduje pro
vznik nebo výši nároku na důchod určitá doba
zaměstnání, rozumí se jí tyto doby:
od vzniku československého státu
a) doba zaměstnání v pracovním (učebním)
poměru, doba pracovní činnosti v poměru člena
výrobního družstva a s odchylkami stanovenými
v prováděcích předpisech též doba jiné činnosti,
po kterou pracující mají v důchodovém zabezpeče-
ní práva a povinnosti jako pracovníci v pracovním
poměru (§ 3 písm. c)];
b) doba služby vojáků z povolání, příslušní-
ků Sboru národní bezpečnosti, příslušníků Sborů
nápravné výchovy a příslušníků dřívějších ozbroje-
ných sborů;
c) doba výluk, stávek a persekuce pro čin-
nost v revolučním dělnickém hnutí před 9. květ-
něm 1945; jiná doba nezaměstnanosti se započítá
vá v jednotlivých případech v rozsahu podle roz-
bodnutí příslušného národního výboru;
d) doba studia na školách potřebná k pří-
pravě pro povolání po skončení povinné školní
docházky;
od 9. května 1945 do 30. září 1948
e) doba, po kterou člen jednotného zeměděl-
ského družstva před vstupem do takového družstva
nebo pracovník socialistické organizace se země-
dělskou nebo lesní výrobou před vznikem pracov-
ního poměru uzavřeného s takovou organizací byl
pracovně činný jako jednotlivě hospodařící rolník
nebo jako spolupracující člen rodiny jednotlivě
hospodařícího rolníka;
od 1. října 1948
f) doba pracovní činnosti člena jednotného
zemědělského družstva v takovém družstvu a
doby důchodového zabezpečení
(pojištění) uvedené
v odstavci 4 větě druhé.
6
(2) Pokud nevyplývá něco jiného z mezistát
ních úmluv nebo pokud se nestanoví jinak v § 20,
hodnotí se jako doby zaměstnání v cizině pro vznik
nebo výši nároku na důchod jen doby uvedené
v odstavci 1 písm. a), d) a f), jestliže pracující má
ke dni vzniku nároku na důchod trvalý pobyt na
území Československého státu a je
a) československým státním občanem; přitom se
doba zaměstnání vykonávaného v cizině hod-
notí jen, zdržoval-li se občan v cizině s povo-
lením příslušného československého státního
orgánu. Federální ministerstvo práce a so-
ciálních věcí může v dohodě se zúčastněnými
ústředními orgány stanovit podmínky pro po-
volování výjimek,
b) cizím státním příslušníkem, který byl na úze-
mí československého státu zaměstnán aspoň
10 roků.
(3) Doba pracovního (učebního) poměru
(pracovní činnosti v jiném obdobném pracovním
vztahu) se hodnotí jako doba zaměstnání, pokud
pracovní poměr (pracovní činnost) zakládá nebo
zakládal nemocenské pojištění podle předpisů
platných pro pracovníky v pracovním
(učebním)
poměru (členy výrobních družstev); nebyl-li ta-
kový pracovník účasten nemocenského pojištění
proto, že nebyl k pojištění přihlášen, nebo proto,
že zaměstnání nezakládalo podle předpisů tehdy
platných nemocenské pojištění, hodnotí se zaměst-
nání pro účely tohoto zákona, jestliže by zakláda-
lo účast na nemocenském pojištění podle předpisů
platných v době vzniku nároku na důchod.
(4) Doba pracovní činnosti člena jednotného
zemědělského družstva v takovém družstvu se
hodnotí jako doba zaměstnání, pokud pracovní
činnost zakládá zabezpečení v nemoci podle před-
pisů o zabezpečení v nemoci členů jednotných
zemědělských družstev a člen jednotného země
dělského družstva odpracoval v kalendářním roce
stanovený počet pracovních dnů nebo splnil pra-
covní úvazek jinak stanovený. Před 1. lednem
1976 se však jako doba zaměstnání hodnotí
doba pracovní činnosti, která zakládala důchodové
zabezpečení podle předpisů o důchodovém pojiště-
ní členů jednotných zemědělských družstev a po
dle předpisů o sociálním zabezpečení družstevních
rolníků.
(5) Prováděcí předpisy stanoví
a) které jiné doby se považuji za doby zaměst-
nání,
b) za které období se pro hodnocení doby za-
městnání vykonávaného v cizině nevyžaduje
povolení podle odstavce 2 písm. a),
c) počet pracovních dnů (jinak určený pracovní
úvazek) potřebný pro zápočet kalendářního
7
roku pro vznik nároku na dávky důchodového
zabezpečení a pro jeho výši (odstavec 4 věta
první); tyto předpisy také stanoví, která doba
se započítává jako doba zaměstnání, jestliže
v kalendářním roce podmínka odpracování sta-
noveného počtu pracovních dnů (pracovního
úvazku) nebyla splněna,
d) za jakých podmínek se hodnotí pro vznik
nároku na důchod a jeho výši jako doba za-
městnání doba uvedená v odstavci 1 písm. e) a
doba získaná podle předpisů o důchodovém po-
jištění jednotlivě hospodařících rolníků a ji-
ných osob samostatně hospodařících.
§ 11
Náhradní doby
(1) Činí-li doba zaměstnání aspoň rok, zapo-
čítávají se do ní, pokud se dále nestanoví jinak
(§ 14 odst. 3, § 21 odst. 2, § 33) též tyto doby
(náhradní doby):
od vzniku československého státu
a) doba služby v československých ozbroje-
ných silách, pokud již tato doba není hodnocena
jako služba vojáka z povolání;
b) doba jiné vojenské služby v rozsahu sta-
noveném prováděcími předpisy;
c) doba odbojové činnosti včetně věznění
(internace) z politických, národnostních nebo ra-
sových důvodů v době nesvobody; 2) tyto doby se
započítávají v rozsahu stanoveném prováděcími
předpisy;
d) doba, po kterou pracující nebyl nebo nemohl
být v pracovním poměru v době nesvobody z dů-
vodu politického, národního nebo rasového útisku;
e) doba, po kterou žena pečovala o dítě
(i osvojence nebo jiné dítě, které převzala do péče
nahrazující péči rodičů) ve věku do tří let, anebo
o invalidní nezletilé dítě, které potřebovalo stálé
péče, pokud nebylo umístěno v ústavu pro takové
děti;
od 1. října 1948 též
f) doba, po kterou měl pracující nárok na
nemocenské, podporu při ošetřování člena rodiny
nebo na peněžitou pomoc v mateřství, pokud ne-
jde o člena jednotného zemědělského družstva
[ písmeno j) ];
g) doba odborného nebo politického školení;
2) Zákon č. 255/1946 Sb., o příslušnicích československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících
národního boje za osvobození, a zákon č. 462/1919 Sb., o propůjčováni míst legionářům, ve znění zákona
č. 196/1946 Sb., dekret č. 53/1945 Sb., o odčinění křivd československým veřejným zaměstnancům,
zákon č. 47/1946 Sb., o odstranění křivd a o některých ochranných opatřeních v oboru veřejnoprávního so-
ciálního pojištění.
8
h) doba přípravy pro pracovní uplatnění,
která se provádí podle předpisů o pracovní reha-
bilitaci;
ch) doba pobírání invalidního důchodu nebo
dávky, která se považuje od 1. ledna 1957 za in-
validní důchod;
od 1. ledna 1957 též
i) doba pobírání částečného invalidního dů-
chodu, po kterou byl vyplácen příspěvek před umís-
těním do zaměstnání;
od 1. dubna 1962 též
j) doba, po kterou měl člen jednotného země-
dělského družstva nárok na nemocenské, podpo-
ru při ošetřování člena rodiny nebo na peněžitou
pomoc v mateřství;
od 1. ledna 1976 též
k) doba osobní péče o blízkou osobu, která
byla převážně nebo úplně bezmocná a nebyla
umístěna v ústavu sociální péče nebo v obdobném
zdravotnickém zařízení; okruh blízkých osob sta-
noví prováděcí předpisy.
(2) Péčí ženy o dítě, nahrazující péči rodičů,
jestliže rodiče nebo matka žijí, se rozumí jen ta-
ková péče, při níž dítě je převážně odkázáno na
ženu výživou, kterou dítěti nemohou ze závažných
příčin zajistit jeho rodiče. Doba výkonu pěstoun-
ské péče se ženě hodnotí jako náhradní doba
(od-
stavec 1 písm. e)), pokud se již nehodnotí podle
zvláštních předpisů jako doba zaměstnání.
3)
(3) Kryje-li se doba zaměstnání a náhradní
doba, započte se jen doba, jejíž zápočet je pro pra-
cujícího výhodnější. Totéž platí, kryjí-li se navzá-
jem doby zaměstnání nebo náhradní doby.
§ 12
Pracovní kategorie
(1) Zaměstnání se pro účely důchodového za-
bezpečení zařazují podle druhů vykonávaných
prací do tří pracovních kategorií:
a) do I. pracovní kategorie patří
1. zaměstnání v hornictví pod zemí v hlubin-
ných dolech,
2. zaměstnání pod zemí při ražení rekon-
strukcích a opravách tunelů pro složitá in-
ženýrská díla,
3. zaměstnáni členů leteckých posádek a pra-
cujících soustavně činných v letadlech za
letu,
3) § 10 odst. 2 zákona č. 50/1973 Sb., o pěstounské péči, § 2 a 5 vyhlášky č. 51/1973 Sb., o úpravě některých
poměrů pěstounů vykonávajících pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních.
9
4. zaměstnání členu posádek námořních lodi,
5. zaměstnání, v nichž se vykonávají zvlášt
těžké a zdraví škodlivé práce v hutích
nebo v těžkých chemických provozech,
6. zaměstnání kesonářů a potápěčů,
7. zaměstnání vykonávaná v prostředí ohro-
ženém ve významné míře ionizujícím záře-
ním při úpravě a konečném zpracování ra-
dioaktivních surovin a v jaderných elek-
trárnách,
8. zaměstnání v hornictví vykonávaná pod
spodní úrovní nadloží a na skrývce v po-
vrchových dolech (lomech) na uhlí, na ra-
dioaktivní suroviny, na rudy, z nichž lze
průmyslově vyrábět kovy, na magnezit,
osinek (asbest), tuhu, kaolin, žáruvzdorné
jíly, keramické lupky, sádrovec, živec a na
křemen a křemenec k chemickotechno-
logickému zpracování nebo k zpracování
tavením,
9. zaměstnání v těžbě a při opracování kame-
ne, při mletí a drcení křemene, křemence a
živce, při formování žáruvzdorných výrob-
ků a při úpravě keramických surovin, vyko-
návaná v prostředí vysoké koncentrace
agresivního fibroplastického prachu, pokud
jsou pracující při výkonu těchto zaměst-
nání nadměrně ohrožení silikózou:
b) do II. pracovní kategorie patří ostatní zaměst-
nání, v nichž se vykonávají práce za zvlášť
obtížných pracovních podmínek;
c) do III. pracovní kategorie patří zaměstnání,
která nejsou zařazena do I. nebo II. pracovní
kategorie.
(2) Jako doby zaměstnání I. nebo II. pracov-
ní kategorie se započítávají též náhradní doby
(§ 11 odst. 1), bylo-li zaměstnání I. nebo II. pra-
covní kategorie přerušeno jen těmito dobami.
(3) Vláda Československé socialistické re-
publiky stanoví, které druhy prací odůvodňují,
aby zaměstnání byla zařazena do I. nebo do II.
pracovní kategorie. Federální ústřední orgány a
ústřední orgány republik, v jejichž oborech pů-
sobnosti se vykonávají takové práce, vydají v do
hodě s federálním ministerstvem práce a sociálních
věcí, a jde-li o ústřední orgány republik, též v do-
hodě s ministerstvem práce a sociálních věcí re-
publiky, resortní seznamy zaměstnání zařazených
do I. nebo II. pracovní kategorie, pokud vláda Čes-
koslovenské socialistické republiky nestanoví, že
se zařazení těchto zaměstnání provádí podle od-
větví.
10
§ 13
Přerušení a skončení zaměstnání
(1) Bylo-li zaměstnání (§ 10 a 11) přerušeno
po dobu nepřesahující pět roků, započítává se
doba zaměstnání před přerušením. Trvalo-li však
přerušení zaměstnání déle než pět roků, započítá-
vá se doba zaměstnání před přerušením, jen jestli-
že zaměstnání trvalo po přerušení aspoň tři roky
nebo stal-li se pracující před dovršením této doby
plně (částečně) invalidní následkem pracovního
úrazu (§ 27 odst. 1) anebo se pracující stal plně
(částečně) invalidní následkem nemoci z povolání
(§ 25 odst. 1 věta druhá).
(2) Bylo-li přerušeno zaměstnání z vážných
důvodů, posuzují se nároky z důchodového zabez-
pečení tak, jakoby pracující nepřerušil zaměst-
nání; doba přerušení se však nezapočítává do doby
zaměstnání. O tom, zda zaměstnání bylo přeruše-
no z vážných důvodů, rozhoduje na žádost pracu-
jícího příslušný národní výbor. Žádost je nutno
podat do dvou roků ode dne, kterým bylo zaměst-
nání přerušeno.
(3) Pokud zákon požaduje pro vznik nároku
na důchod, aby v době splnění všech podmínek
nároku trvalo zaměstnání, považuje se tato pod-
mínka za splněnou těž, jestliže k splnění všech
podmínek nároku došlo nejpozději do dvou roků
od skončení zaměstnání. Jde-li o člena jednotné-
ho zemědělského družstva, začne běžet dvouletá
lhůta až po skončení pracovní činnosti vykoná-
vané aspoň v rozsahu zakládajícím jeho účast na
zabezpečení v nemoci.
(4) Ustanovení předchozích odstavců platí
obdobně, jde-li o dosažení výhod ze zaměstnání I.
nebo II. pracovní kategorie, pro něž zákon požadu-
je, aby pracující konal zaměstnání této pracovní
kategorie po stanovenou dobu a byl v něm
zaměstnán v den vzniku nároku na důchod. Uve-
dené výhody se zachovávají též, jestliže zaměstnání
I. nebo II. pracovní kategorie skončilo z důvodů
zdravotních, které uznal orgán uvedený v § 107,
nebo z jiných vážných důvodů uznaných přísluš-
ným národním výborem na podkladě vyjádření zá-
kladní organizace Revolučního odborového hnutí a
pokud tyto důvody trvají. Rozhodnutí podle před-
chozí věty o skončení zaměstnání I. nebo II. pra-
covní kategorie nenahrazuje rozhodnutí o přeru-
šení zaměstnání podle odstavce 2.
§ 14
Průměrný měsíční výdělek
(1) Starobní a invalidní (částečně invalidní)
důchod a důchod za výsluhu let (částečný důchod
za výsluhu let) se vyměřuje z průměrného měsíč-
ního výdělku.
11
(2) Průměrný měsíční výdělek se zjišťuje
z hrubých výdělků za posledních 10, popřípadě
za posledních 5 kalendářních roků před rokem,
v němž vznikl nárok na důchod, podle toho, co je
pro pracujícího výhodnější; je-li celé období po-
sledních 10 kalendářních roků náhradní dobou nebo
dobou přerušení zaměstnání z vážných důvodů,
prodlužuje se toto období tak, aby zahrnovalo
kalendářní rok, v němž měl pracující výdělek.
(3) Byl-li pracující po vzniku nároku na sta-
robní důchod dále nepřetržitě zaměstnán a nepo-
bíral starobní důchod ani jeho část, zjišťuje se prů-
měrný měsíční výdělek pro vyměření starobního
důchodu z úhrnu hrubých výdělků za posledních 10
(5) kalendářních roků před rokem, v němž pracu-
jící skončil zaměstnání, pokud je tento výpočet
pro něj výhodnější než výpočet podle ustanovení
předchozího odstavce. Do doby nepřetržitého za-
městnání se nezapočítává náhradní doba uvedená
v § 11 odst. 1 písm. ch).
(4) Převyšuje-li průměrný měsíční výdělek
vypočtený za dobu uvedenou v předchozích od-
stavcích částku 2000 Kčs, počítá se částka 2000
Kčs v plné výši a z částky přesahující 2000 Kčs
jedna třetina, nejvýše však částka 1000 Kčs.
(5) Starobní nebo invalidní (částečně inva-
lidní) důchod a důchod za výsluhu let (částečný
důchod za výsluhu let) toho, kdo požívá nebo již
požíval některý z těchto důchodů, nesmí být vy-
měřen z nižšího průměrného měsíčního výdělku,
než kolik činil průměrný měsíční výdělek, z něhož
byl vyměřen dřívější důchod.
Díl druhý
Dávky důchodového zabezpečení
Starobní důchod
§ 15
Pracující má podle délky doby zaměstnání a
podle dosaženého věku nárok na plný starobní dů-
chod nebo na poměrný starobní důchod.
§ 16
Podmínky pro nárok na plný
starobní důchod
(1) Na plný starobní důchod má nárok pra
cující, který byl zaměstnán nejméně 25 roků a
v době trvání zaměstnání dosáhl věku aspoň
60 let.
(2) Na plný starobní důchod má nárok též
pracující, který byl zaměstnán nejméně 25 roků
a dosáhl věku aspoň
12
a) 55 let, jestliže byl zaměstnán nejméně 20 roků
v zaměstnání uvedeném v § 12 odst. 1 písm.
a) č. 1 až 7 a toto zaměstnání trvalo při dosa-
žení uvedeného věku;
b) 58 let, jestliže byl zaměstnán nejméně 20 roků
v zaměstnání uvedeném v § 12 odst. 1 písm.
a) č. 8 a 9 a toto zaměstnání trvalo při dosažení
uvedeného věku.
(3) Žena má nárok na plný starobní důchod,
jestliže byla zaměstnána nejméně 25 roků a
v době trvání zaměstnání dosáhla věku aspoň
a) 53 let a vychovala pět nebo více dětí.
b) 54 let a vychovala tři nebo čtyři děti,
c) 55 let a vychovala dvě děti,
d) 56 let a vychovala jedno dítě,
e) 57 let a nevychovala žádné dítě.
pokud pro ni není výhodnější ustanovení před-
chozího odstavce.
(4) Při posuzování nároku ženy na starobní
důchod se přihlíží k jejím dětem (i k osvojencům)
a k dětem, které převzala do péče nahrazující
péči rodičů; ustanovení § 11 odst. 2 platí i tu.
§ 17
Podmínky pro nárok na poměrný
starobní důchod
(1) Na poměrný starobní důchod má nárok pra-
cující, který byl zaměstnán po dobu kratší než
25 roků, avšak nejméně 10 roků, jestliže v době
trvání zaměstnání dosáhl věku aspoň 65 let.
(2) Žena má nárok na poměrný starobní dů-
chod též, jestliže byla zaměstnána po dobu kratší
než 25 roků, avšak nejméně 20 roků a dosáhla
v době trvání zaměstnání věku aspoň 60 let.
§ 18
Výše plného starobního důchodu
(1) Základní výměra plného starobního dů-
chodu pracujícího, který splnil podmínky stanovené
pro nárok na tento důchod, činí
a) 60 % průměrného měsíčního výdělku, byl-li
pracující zaměstnán z potřebné doby zaměstnání
25 roků nejméně 20 roků v I. pracovní kategorii
a trvalo-li zaměstnání této kategorie ke dni vzniku
nároku na důchod;
b) 55% průměrného měsíčního výdělku, byl-li
pracující zaměstnán z potřebné doby zaměstnání
25 roků nejméně 20 roků ve II. pracovní kategorii
a trvalo-li zaměstnání této kategorie ke dni vzni-
ku nároku na důchod;
13
c) 50% průměrného měsíčního výdělku
v ostatních případech.
(1) K základní výměře podle předchozího od-
stavce se přičítají pracujícím uvedeným pod písm.
a) a b) od 21. roku zaměstnání a ostatním pracují-
cím od 26. roku zaměstnání za každý rok zaměst-
nání
I. pracovní kategorie.... 2%,
II. pracovní kategorie.... 1, 5 % a
III. pracovní kategorie.... 1 %
průměrného měsíčního výdělku, nejvýše však
celkem 20 % tohoto výdělku; toto omezení neplatí,
byl-li pracující z potřebné doby zaměstnání
25 roků zaměstnán nejméně 20 roku v I. pracovní
kategorii. Pro zvýšení základní výměry podle
předchozí věty se započítává jen doba zaměstnání
po dosažení věku 18 let.
(3) Byl-li pracující zaměstnán střídavě v růz-
ných pracovních kategoriích, včítá se pro zvýšení
důchodu podle předchozího odstavce do započítá
telné doby zaměstnání vždy nejprve doba zaměstná-
ní III. pracovní kategorie, poté doba zaměstnání
II. pracovní kategorie a naposled doba zamést-
nání I. pracovní kategorie.
§ 39
V ý š e poměrného starobního
důchodu
Poměrný starobní důchod činí za každý rok
zaměstnání 2% průměrného měsíčního výdělku. 4)
§ 20
Nárok na starobní důchod
při dalším zaměstnáni
(1) Pracující, kteří splní podmínky pro nárok
na starobní důchod, mohou pokračovat podle svých
fyzických a duševních schopností v dalším za-
městnání. Nárok na starobní důchod za dobu výko-
nu dalšího zaměstnání v Československé socialis-
tické republice se zvyšuje podle dalších ustano-
vení.
(2) Organizace jsou povinny ve spolupráci SR
závodními výbory základních organizací Revoluční-
ho odborového hnutí vytvářet v souladu s potřeba-
mi národního hospodářství příznivé předpoklady
pro další zaměstnávání těch pracujících v pracov-
ním poměru, kteří nepoužijí svého práva na odchod
do důchodu a rozhodnou se pokračovat v práci
i po vzniku nároku na starobní důchod. Obdob
nou povinnost mají ke svým členům výrobní
družstva a jednotná zemědělská družstva.
4) Tj. 1/25 z 50% průměrného měsíčního výdělku.
14
(3) Starobní důchod se po dobu dalšího za-
městnání poskytuje jen za podmínek a v rozsahu,
které stanoví vláda Československé socialistické
republiky (§169).
§ 21
Zvýšení nároku na plný
starobní důchod
(1) Pracujícímu, který je zaměstnán po vzni-
ku nároku na plný starobní důchod a nepobírá
tento důchod ani jeho část, ani invalidní důchod
nebo důchod za výsluhu let, zvyšuje se nárok na
plný starobní důchod za každý další rok zaměst-
nání vykonávaného za účinnosti tohoto zákona
o 7 % průměrného měsíčního výdělku; při neukon-
čeném roku zaměstnání o 1, 75 % průměrného mě-
síčního výdělku za každé tři měsíce zaměstnání.
(2) Pro zvýšení nároku na plný starobní dů-
chod podle předchozího odstavce se do doby dalšího
zaměstnání nezapočítávají náhrady doby (§ 11).
§ 22
Zvýšení nároku na poměrný
starobní důchod
(1) Pracujícímu, který je zaměstnán po vzni-
ku nároku na poměrný starobní důchod a nepobí-
rá tento důchod ani jeho část, ani invalidní důchod
nebo důchod za výsluhu let, zvyšuje se nárok na
poměrný starobní důchod za každý další rok za-
městnání vykonávaného do dovršení 25 roků za-
městnání o 2 % průměrného měsíčního výdělku.
(2) Po dovršení 25 roků zaměstnání zvyšuje se
nárok na poměrný starobní důchod podle ustano-
vení o zvyšování nároku na plný starobní důchod.
(3) Ustanovení § 21 odst. 2 platí obdobně.
§ 23
Nejvyšší a nejnižší výměra
starobního důchodu
(1) Nejvyšší výměra starobního důchodu v pev-
ných částkách činí
a) 2500 Kčs měsíčně, jestliže pracující byl za-
městnán celkem nejméně 20 roků v I. pracovní ka-
tegorii a zaměstnání této kategorie trvalo ke dni
vzniku nároku na důchod;
b) 2150 Kčs měsíčně, jestliže pracující byl
zaměstnán celkem nejméně 20 roků v II. pracovní
kategorii a zaměstnání této kategorie trvalo ke dni
vzniku nároku na důchod nebo pracující byl za-
městnán celkem nejméně 20 roků v I. pracovní ka-
tegorii, nesplňuje však podmínky pro nárok na