15
starobní důchod ze zaměstnání I. pracovní kate-
gorie (§ 18 odst. 1 písm. a)].
Částkou převyšující tyto výměry se starobní
důchod vyměří, jen pokud jde o zvýšení starobní-
ho důchodu za dobu dalšího zaměstnání po vzni-
ku nároku na tento důchod; důchod spolu s tím-
to zvýšením nesmí však přesáhnout částku
3000 Kčs měsíčně. Tato nejvyšší výměra pro sta-
robní důchod s jeho zvýšením za dobu dalšího za-
městnání po vzniku nároku na tento důchod platí
též, jde-li o důchod ze zaměstnání III. pracovní
kategorie.
(2) Starobní důchod (plný i poměrný] činí
nejméně 400 Kčs měsíčně.
(3) Nejvyšší procentní výměra starobního dů-
chodu (odstavce 1 a 2) činí
a) jde-li o výdělky podléhající dani ze mzdy,
90 % průměrného měsíčního výdělku neome-
zeného podle § 14 odst. 4 a sníženého o částku
odpovídající dani ze mzdy z takového vý-
dělku poplatníka5) staršího 50 let (ženy starší
45 let), který nevyživuje žádnou osobu nebo
vyživuje jen jednu osobu,
b) jde-li o výdělky z pracovní činnosti člena
jednotného zemědělského družstva, 90 % prů-
měrného měsíčního výdělku neomezeného podle
§ 14 odst. 4,
c) jde-li o výdělky, z nichž část podléhá dani ze
mzdy [písmeno a)] a část této dani nepodlé-
há [písmeno b)], 90% průměrného měsíční-
ho výdělku zjištěného ze součtu zdaněných
i nezdanitelných výdělků a neomezeného podle
§ 14 odst. 4.
Invalidní (částečný invalidní) důchod
§ 24
(1) Pracujícím, jejichž nepříznivý zdravotní
stav působí změnu, pokles nebo ztrátu pracovní
schopnosti, poskytují zdravotnické orgány a or-
gány sociálního zabezpečení ve spolupráci s or-
gány Revolučního odborového hnutí a družstevní-
mi orgány a v součinnosti s organizacemi péči,
aby potřebnou léčbou, převedením k vhodné prá-
ci, úpravou pracovních podmínek a účelnou pra-
covní rehabilitací (§84) si udrželi nebo získali
vhodné zaměstnání a tím si zabezpečili dosavadní
životní úroveň.
(2) Při ztrátě nebo dlouhodobém poklesu pra-
covní schopnosti se pracující zabezpečují inva-
lidním (částečným invalidním) důchodem. Pokud
povaha zdravotního poškození a věk pracujících
připouštějí zlepšení jejich zdravotního stavu a ob-
5) § 1 odst. 1 písm. a) vládního nařízení č. 112/1953 Sb., kterým se mění procenta zvýšení daně ze mzdy.
16
novení pracovní schopnosti, přiznává se invalidní
(částečný invalidní) důchod za dobu trvání plné
(částečné) invalidity a umožňuje se vhodnou
pracovní rehabilitací, aby důchodci znovu získali
pracovní schopnost, popřípadě mohli vhodně vy
užívat zbývající pracovní schopnosti.
§ 25
Podmínky pro nárok na invalidní
(částečný invalidní) důchod
(1) Invalidní (částečný invalidní) důchod
náleží pracujícímu, který byl zaměstnán po dobu
potřebnou pro nárok na důchod (§ 26) a v době
trvání zaměstnání se stal plně (částečně) invalid
ním. Jde-li o plnou (částečnou) Invaliditu vzniklou
nemocí z povolání, není rozhodné, kdy plná (čás-
tečná) invalidita vznikla.
(2) Invalidní důchod však nenáleží pracují-
címu, který v době vzniku plné invalidity již splnil
podmínky pro nárok na starobní důchod, pokud
plná invalidita není následkem pracovního úrazu
(§27).
(3) Pracující je plně invalidní, jestliže pro dlou-
hodobě nepříznivý zdravotní stav
a) je neschopen vykonávat jakékoli soustavné
zaměstnání nebo
b) výkon takového zaměstnání by vážně zhor
šil jeho zdravotní stav nebo
c) je sice schopen vykonávat soustavné zaměstná-
ní, avšak jen zcela nepřiměřené jeho dřívějším
schopnostem a společenskému významu do-
savadního povolání anebo
d) může vykonávat soustavné zaměstnání jen
za zcela mimořádných podmínek (občané nevi-
domí, občané s velmi těžkými ortopedickými va-
dami apod. ).
(4) Pracující je částečně invalidní, jestliže
pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav je scho-
pen vykonávat
a) dosavadní nebo jiné stejně kvalifikované za-
městnáni jen za zvlášť ulehčených pracovních
podmínek anebo
b) jen jiné zaměstnání méně kvalifikované a
v důsledku toho jeho výdělek podstatně poklesl.
§ 26
Doba zaměstnání potřebná pro
nárok na invalidní (částečný
invalidní) důchod
(1) Doba zaměstnání potřebná pro nárok na
invalidní (částečný invalidní) důchod činí u pra-
cujících ve věku
17
do 20 let......méně než 1 rok,
nad 20 let do 22 let......l rok,
nad 22 let do 24 let......2 roky,
nad 24 let do 26 let......3 roky,
nad 26 let do 28 let......4 roky,
nad 28 let........5 roků.
Doba zaměstnání potřebná pro nárok pracujících
ve věku nad 28 let se zjišťuje z posledních 10 roků
počítaných zpět od vzniku plné (částečné) invali-
dity.
(2) Získal-li pracující potřebnou dobu za-
městnání v některém z věkových pásem uvede-
ných v předchozím odstavci a byl-li dále zaměst-
nán, považuje se za získanou dobu zaměstnání
potřebná v nejblíže vyšším věkovém pásma.
(3) Bez ohledu na délku doby zaměstnání
vznikne nárok na invalidní (částečný invalidní)
důchod, stane-li se pracující plně (částečně) inva-
lidním následkem pracovního úrazu (§27).
§ 27
Pracovní úrazy a nemoci
z povolání
(1) Pracovním úrazem je úraz, který pracující
utrpěl při plnění pracovních úkolů nebo v přímé
souvislosti s ním. Stejné nároky jako při pracov-
ním úrazu má též pracující, který utrpěl úraz
a) cestou do zaměstnání a zpět, jestliže ji pod-
statně nepřerušil z příčin nesouvisejících se za-
městnáním,
b) při práci na záhumenku, jde-li o člena jed-
notného zemědělského družstva,
c) při činné účasti na opatřeních proti živelním
pohromám a při odstraňování následků živel-
ních pohrom nebo při záslužné činnosti kona-
né bez právního závazku ve prospěch celku,
d) při výkonu veřejné funkce,
e) při některých zvláštních druzích činnosti,
které stanoví federální ministerstvo práce a so-
ciálních věcí v dohodě s Ústřední radou od-
borů.
(2) Pracovním úrazům se kladou na roven ne-
moci z povolání; které nemoci jsou nemocemi
z, povolání, stanoví federální ministerstvo práce a
sociálních věcí v dohodě s ministerstvy zdravotnic-
tví republik a s Ústřední radou odborů.
Výše invalidního důchodu
§ 28
(1) Pro stanovení výše invalidního důchodu
se k získané době zaměstnání přičítá doba od vzni-
18
ku nároku na invalidní důchod do dosažení věku
60 let u mužů a věku 57 let u žen.
(2) Byl-li pracující zaměstnán přede dnem
vzniku nároku na invalidní důchod nejméně 25
roků nebo po dobu, jež s přičtenou dobou dosa-
huje nejméně 25 roků, činí základní výměra inva-
lidního důchodu
a) 60% průměrného měsíčního výdělku, jestliže
byl pracující zaměstnán nejméně 20 roků v I.
pracovní kategorii a trvalo-li zaměstnání této
kategorie ke dni vzniku nároku na důchod,
anebo stal-li se plně (částečně) invalidní ná-
sledkem pracovního úrazu utrpěného při plně-
ní pracovních úkolů v zaměstnání 1. pracovní
kategorie nebo v přímě souvislosti s ním;
b) 55% průměrného měsíčního výdělku, jestliže
byl pracující zaměstnán nejméně 20 roků ve II.
pracovní kategorii a trvalo-li zaměstnání této
kategorie ke dni vzniku nároku na důchod,
anebo stal-li se plně
(částečně) invalidní ná-
sledkem pracovního úrazu utrpěného při plnění
pracovních úkolů v zaměstnání II. pracovní
kategorie nebo v přímé souvislosti s ním;
c) 50% průměrného měsíčního výdělku v ostat-
ních případech.
(3) K základní výměře podle předchozího od-
stavce se přičítají pracujícím uvedeným pod písme-
nem a) a b) od 21. roku zaměstnání a ostatním
pracujícím od 26. roku zaměstnání za každý rok
zaměstnání I. pracovní kategorie.. 2 %,
zaměstnání II. pracovní kategorie.. 1, 5 %,
zaměstnání III. pracovní kategorie.. 1 %,
přičtené doby........ 1 %
průměrného měsíčního výdělku, nejvýše však cel-
kem 20 % tohoto výdělku; toto omezení neplatí,
byl-li pracující zaměstnán nejméně 20 roků v I.
pracovní kategorii anebo stal-li se plně (částečně)
invalidní následkem pracovního úrazu utrpěného
při plnění pracovních úkolů v zaměstnání I. pra-
covní kategorie nebo v přímé souvislosti s ním. Pro
zvýšení základní výměry podle předchozí věty se
započítává jen doba zaměstnání po dosažení věku
18 let.
(4) Jestliže byl pracující zaměstnán střídavě
v různých pracovních kategoriích, včítá se pro zvý-
šení důchodu podle předchozího odstavce do za-
počitatelné doby zaměstnání vždy nejprve doba
zaměstnání III. pracovní kategorie včetně přičtené
doby, poté doba zaměstnání II. pracovní kategorie
a naposled doba zaměstnání I. pracovní kategorie.
§ 29
Nebyl-li pracující zaměstnán přede dnem vzni-
ku nároku na důchod nejméně 25 roků nebo jest-
19
liže doba jeho zaměstnání s přičtenou dobou
(§ 28 odst. 1) nedosahuje 25 roků, činí invalidní
důchod 2% průměrného měsíčního výdělku za
každý rok zaměstnání a přičtené doby.
§ 30
Výše částečného invalidního
důchodu
Částečný invalidní důchod činí polovinu inva-
lidního důchodu; přitom však neplatí ustanovení
o výši invalidního důchodu, který je jediným zdro-
jem příjmu (§ 42).
§ 31
Výše invalidního (částečného
invalidního) důchodu při
pracovním úrazu
(1) invalidní důchod pracujícího, jehož plná
invalidita je následkem pracovního úrazu, je
o 10 % průměrného měsíčního výdělku vyšší než
invalidní důchod vypočtený podle § 28 a 29.
(2) Částečný invalidní důchod pracujícího, je-
hož částečná invalidita je následkem pracovního
úrazu, činí polovinu invalidního důchodu, který
by mu náležel při pracovním úrazu. Ustanovení
§ 30 věty za středníkem platí i tu.
§ 32
Invalidní (částečný invalidní)
důchod v mimořádných případech
(1) Invalidní (částečný invalidní) důchod ná-
leží též pracujícímu, který se stal plně (částečně)
invalidním
a) před vstupem do zaměstnání, jestliže získal
dobu potřebnou pro nárok na důchod v kte-
rémkoliv období 10 roků; jde-li však o pra-
cujícího mladšího 24 let, činí potřebná doba za-
městnání aspoň dva roky,
b) po vstupu do zaměstnání, nebyl zaměstnán
po dobu potřebnou pro nárok na důchod
před vznikem plné (částečné) invalidity, získal
však spolu s dobou zaměstnání před vznikem
plné (částečně) invalidity potřebnou dobu
v kterémkoliv období 10 roků dokončeném po
vzniku plné (částečné) invalidity.
Nárok na invalidní (částečný invalidní) důchod
vzniká při splnění ostatních podmínek ode dne
získání potřebné doby zaměstnání.
(2) Občanu, který se stal plně invalidním
před dovršením věku rozhodného pro skončení po-
vinné školní docházky (invalida z mládí), nemohl
být proto zaměstnán vůbec nebo po dobu potřeb-
20
nou pro nárok na důchod a dosáhl věku 26 let,
náleží invalidní důchod ve výši 500 Kčs měsíčně.
Invalidní důchod v této částce náleží též invali-
dovi z mládí, který získal potřebnou dobu zaměst-
nání podle odstavce 1 písm. a), jestliže invalidní
důchod ze zaměstnání nedosáhl částky 500 Kčs mě-
síčně. V případech hodných zřetele může být dů-
chod v částce 500 Kčs zvýšen až o 200 Kčs měsíčně.
Ustanovení o nejvyšší procentní výměře důcho-
du (§ 34 odst. 3) tu neplatí.
(3) Za částečně invalidního se považuje též
pracující, jemuž dlouhodobě nepříznivý zdravotní
stav značně ztěžuje obecné životní podmínky, i když
jeho výdělek podstatně nepoklesl; takovému pra-
cujícímu může být přiznán částečný invalidní dů-
chod.
§ 33
Nové vyměření invalidního
důchodu
(1) Je-li poživatel invalidního důchodu za-
městnán a zanechá-li zaměstnání, které trvalo po
vzniku nároku na důchod aspoň pět roků, vyměří
se mu na jeho žádost Invalidní důchod znovu
z průměrného měsíčního výdělku vypočteného za
kalendářní roky před vznikem nároku na nové
vyměření; do doby pěti roků zaměstnání se neza-
počítávají náhradní doby a doby zaměstnání již
zhodnocené pro nové vyměření tohoto důchodu
podle předpisů dříve platných. 6) Invalidní důchod
podle předchozí věty lze nově vyměřit jen jed-
nou a jen pokud nevznikl nárok na starobní dů-
chod. Nové vyměření důchodu se posuzuje jako
vznik nároku na důchod ke dni skončení zaměst-
nání.
(2) Podmínka trvání zaměstnání po dobu pěti
roků se považuje za splněnou, jestliže poživatel
invalidního důchodu utrpěl pracovní úraz, který
mu trvale znemožnil výkon dosavadního zaměst-
nání.
§ 34
Nejvyšší a nejnižší výměra
invalidního důchodu
(1) Nejvyšší výměra invalidního důchodu v pev-
ných částkách činí
a) 2500 Kčs měsíčně, jestliže pracující byl za-
městnán celkem nejméně 20 roků v I. pracovní ka-
tegorii a zaměstnání této kategorie trvalo ke dni
vzniku nároku na důchod, nebo se stal plně in-
validním následkem pracovního úrazu utrpěného při
plnění pracovních úkolů v zaměstnání I. pracov-
ní kategorie nebo v přímé souvislosti s ním:
6) § 18 zákona C. 55/1956 Sb., o sociálním zabezpečení (§ 119 zákona č. 101/1964 Sb., o sociálním zabezpečení).
21
b) 2150 Kčs měsíčně, jestliže pracující byl
zaměstnán celkem nejméně 20 roků ve II. pracov-
ní kategorii a zaměstnání této kategorie trvalo ke
dni vzniku nároku na důchod, nebo pracující byl
zaměstnán celkem nejméně 20 roků v I. pracovní
kategorii, nesplňuje však podmínky pro nárok na
invalidní důchod ze zaměstnání I. pracovní kate-
gorie (§ 28), anebo se stal plně invalidním násled-
kem pracovního úrazu utrpěného pří plnění pra-
covních úkolů v zaměstnání II. nebo III. pracovní
kategorie nebo v přímé souvislosti s ním.
(2) Invalidní důchod činí nejméně 400 Kčs
měsíčně.
(3) Ustanovení § 23 odst. 3 o nejvyšší procent-
ní výměře důchodu platí obdobně, jde-li o invalid-
ní důchod pracujícího staršího 20 let.
§ 35
Důchod za výsluhu let
(1) Důchod za výsluhu let se poskytuje
a) výkonným letcům,
b) sólistům opery, sólistům hudebních divadel,
dirigentům a členům orchestrů státních oper-
ních scén, dirigentům a členům státních sym-
fonických orchestrů a profesionálních komor-
ních souborů, profesionálním koncertním uměl-
cům sólistům, tanečním umělcům státních di-
vadel a dalším umělcům, o nichž to stanoví
prováděcí předpisy,
c) vojákům z povolání - výsadkářům a vojákům
z povolání a příslušníkům Sboru národní bez-
pečnosti, kteří vykonávají funkce zvláštní po-
vahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti.
(2) Důchod za výsluhu let náleží po stanove-
né době zaměstnání bez zřetele na věk pracující-
ho, jestliže skončil zaměstnání uvedené v před-
chozím odstavci.
(5) Částečný důchod za výsluhu let náleží
umělci po stanovené době zaměstnání v pracov-
ním poměru, jestliže pokračuje v takovém za-
městnání, avšak s výdělkem podstatně sníženým
pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav nebo
pro jinou dlouhodobou změnu ve schopnostech
potřebných k výkonu tohoto zaměstnání.
(4) Umělci, který je vojákem z povolání nebo
příslušníkem Sboru národní bezpečnosti, náleží vý-
plata důchodu za výsluhu let (částečného důchodu
za výsluhu let) až po skončení služebního po-
měru.
(5) Prováděcí předpisy podle zásad schvále-
ných vládou Československé socialistické repub-
liky blíže určí okruh pracujících, na něž se vzta-
hují ustanovení o důchodu za výsluhu let (čás-
22
tečném důchodu za výsluhu let), stanoví další
podmínky pro nárok na tento důchod a jeho výši,
zejména délku potřebné doby zaměstnání a pod-
mínky výplaty důchodu.
Důchody pozůstalých
§ 36
Všeobecně podmínky
(1) Důchod vdovský a sirotčí náležejí:
a) po pracujícím, který byl zaměstnán po dobu
potřebnou pro nárok na invalidní nebo sta-
robní důchod, jestliže neuplynuly od skonče-
ní zaměstnání do dne smrti více než dva roky,
nebo po pracujícím, který zemřel následkem
pracovního úrazu;
b) po poživateli důchodu starobního nebo inva-
lidního (částečného invalidního) nebo důchodu
za výsluhu let (částečného důchodu za vý-
sluhu let).
(2) Dítěti oboustranně osiřelému náleží sirotčí
důchod, měl-li aspoň jeden z rodičů, popřípadě
z občanů, na něž dítě bylo převážně odkázáno vý-
živou (§ 40 odst. 2), v době smrti trvalý pobyt
v Československé socialistické republice, i když
nejsou splněny podmínky stanovené v odstavci 1
pro nárok na sirotčí důchod.
Vdovský důchod
§ 37
(1) Vdovský důchod náleží vdově po dobu
jednoho roku od smrti manžela.
(2) Po uplynutí této doby náleží vdovský dů-
chod, jestliže vdova splňuje některou z těchto pod-
mínek:
a) je plně Invalidní,
b) pečuje aspoň o jedno dítě, jež má nárok na
sirotčí důchod (§40),
c) vychovala aspoň tři děti (§ 40),
d) dosáhla věku 45 let a vychovala dvě děti
(§40),
e) dosáhla věku 50 let,
f) dosáhla věku aspoň 40 let ke dni smrti man-
žela, který zemřel následkem pracovního úra-
zu (§ 27 odst. 1 první věta) utrpěného při
plnění pracovních úkolů v zaměstnání I. pra-
covní kategorie.
Ustanovení písm. b) až d) se nevztahují na děti,
které žena nebo její manžel převzali do pěstoun-
ské péče podle zvláštních předpisů.
7)
7) Zákon č. 50/1973 Sb.
23
(3) Nárok na vdovský důchod vznikne zno-
vu, splní-li se některá z podmínek uvedených
v odstavci 2 písm. a) až e) do dvou roků po záni-
ku dřívějšího nároku na vdovský důchod nebo do
pěti roků, zemřel-li manžel následkem pracovní-
ho úrazu utrpěného při plnění pracovních úkolů
v zaměstnání I. pracovní kategorie.
(4) Nárok na vdovský důchod zaniká provdá-
ním; při opětném ovdovění vznikne však nárok na
dřívější vdovský důchod znovu, jestliže by vdově
náležel, kdyby se znovu neprovdala, a jestliže jí
nevznikl nárok na vdovský důchod po posledním
manželu.
(5) Vdovský důchod náleží za podmínek uve-
dených v předchozích odstavcích též rozvedené
ženě, jestliže byla v době smrti bývalého manžela
odkázána na příspěvek na výživu, až do skonče-
ní doby, do které měl bývalý manžel povinnost jej
poskytovat: po této době může být vdovský dů-
chod poskytován jen v případech hodných zřetele.
(6) Vdově, která nežila s manželem delší dobu
před jeho smrtí ve společné domácnosti a jejíž
manželství přestalo plnit svou společenskou funk-
ci, náleží vdovský důchod, jen pokud vdova měla
v době smrti manžela vůči němu nárok na vý-
živné.
§ 38
Výše vdovského důchodu
(1) Vdovský důchod činí 60% důchodu
a) starobního nebo invalidního, na který by měl
pracující (pracující důchodce) nárok v době
smrti, podle toho, který z těchto důchodů je
vyšší;
b) starobního, invalidního nebo důchodu za vý-
sluhu let, na který měl nárok v době smrti ne-
pracující důchodce.
(2) Vdovský důchod po poživateli částečného
invalidního důchodu, který nebyl zaměstnán, nebo
po poživateli částečného důchodu za výsluhu let
se vyměřuje z invalidního důchodu, na který by měl
poživatel částečného invalidního důchodu (částeč-
ného důchodu za výsluhu let) nárok v době smrti,
kdyby byl plně invalidní.
(3) Vdovský důchod činí nejméně 360 Kčs mě-
síčně, nesmí však být vyšší než důchod zemřelého.
(4) Vdovský důchod rozvedené ženy (§ 37 odst.
5) a vdovy, která nežila s manželem v době jeho
smrti ve společné domácnosti (§ 37 odst. 6), ne-
smí být vyšší než příspěvek na výživu, popřípadě
výživné; ustanovení předchozího odstavce o nej-
nižší výměře vdovského důchodu tu neplatí.
24
(5) Je-li vedle vdovy, která má nárok na
vdovský důchod, také rozvedená žena, která má
nárok na vdovský důchod, nesmí úhrn vdovských
důchodů převyšovat důchod zemřelého; pokud by
úhrn byl vyšší, snižují se tyto důchody poměrně.
§ 39
Souběh vdovského důchodu
s příjmem z výdělečné činnosti
(1) Je-li vdova výdělečně činná, krátí se vdov-
ský důchod o polovinu částky, o kterou úhrn vdov-
ského důchodu a průměru hrubých příjmů z výdě-
lečné činnosti, dosažených za období nepřesahu-
jící 12 kalendářních měsíců, převyšuje částku
1500 Kčs měsíčně.
(2) vdovský důchod se nekrátí výdělečně čin-
né vdově
a) po dobu jednoho roku od smrti manžela, nebo
b) která pečuje aspoň o jedno dítě (§ 16 odst.
4), anebo
c) která dosáhla věku 70 let.
Sirotčí důchod
§ 40
(1) Sirotčí důchod náleží dítěti (i osvojenci)
zemřelého pracujícího (důchodce).
(2) Sirotčí důchod náleží, pokud zvláštní před-
pisy8) nestanoví jinak, také dítěti, jestliže zemřel
pracující (důchodce), který převzal dítě do péče
nahrazující péči rodičů a dítě bylo v době jeho
smrti na něj převážně odkázáno výživou, kterou
dítěti nemohou ze závažných příčin zajistit jeho
rodiče.
(3) Sirotčí důchod náleží do skončení povinné
školní docházky dítěte. Poté náleží sirotčí důchod
nejdéle do 26. roku věku, jestliže dítě
a) se soustavně připravuje na budoucí povolání
předepsaným výcvikem anebo studiem, nebo
b) nemůže se připravovat na budoucí povolání
nebo být zaměstnáno pro nemoc, nebo
c) pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav je
neschopno se soustavně připravovat k budoucí-
mu povolání anebo je schopno se k němu při-
pravovat jen za mimořádných podmínek anebo
U) pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav je-
neschopno vykonávat soustavné zaměstnání
nebo výkon takového zaměstnání by vážně
zhoršil jeho zdravotní stav.
8) § 10 odst. 3 zákona č. 50/1973 Sb.
25
(4) Po skončení povinné školní docházky se
sirotčí důchod nevyplácí, má-li dítě vlastní hrubý
měsíční příjem vyšší než 620 Kčs.
(5) Nárok na sirotčí důchod zaniká osvojením
dítěte; nárok se obnovuje zrušením osvojení
nebo smrtí osvojitele, jestliže dítě nemá po něm
nárok na sirotčí důchod.
(6) Výplata sirotčího důchodu může být zasta-
vena, uzavře-li poživatel sirotčího důchodu sňatek
a je-li v rodině hrubý příjem na osobu vyšší než
příjem uvedený v odstavci 4.
§ 41
Výše sirotčího důchodu
(1) Sirotčí důchod jednostranně osiřelého dítě-
te činí 30 % důchodu a oboustranně osiřelého dítěte
50 % důchodu
a) starobního nebo invalidního, na který by měl
pracující nebo pracující důchodce (§ 40 odsl. 1 a
2] nárok v době smrti, podle toho, který z těch-
to důchodů je vyšší,
b) starobního, invalidního nebo důchodu za vý-
sluhu let, na který měl nárok v době smrti nu
pracující důchodce.
(2) Sirotčí důchod po poživateli částečného
invalidního důchodu, který nebyl zaměstnán, nebo
částečného důchodu za výsluhu let se vyměřuje
7. invalidního důchodu, na který by měl poživatel
částečného invalidního důchodu (částečného dů-
chodu za výsluhu let) nárok v době smrti, kdyby
byl plně invalidní.
(3) Sirotčí důchod jednostranně osiřelého dítě-
te činí nejméně 300 Kčs měsíčně.
(4) Sirotčí důchod oboustranně osiřelého dítěte
činí nejméně 500 Kčs měsíčně.
(5) Jde-li o více dětí, nesmí být sirotčí dů-
chod žádného z nich nižší než poměrný díl připa-
dající na jedno dítě z úhrnu výchovného náleže-
jícího k důchodu (§ 46
odst. 2).
Oprava důchodů, které jsou jediným
zdrojem příjmu
§ 42
(1) Je li starobní, invalidní nebo vdovský dů-
chod anebo sirotčí důchod oboustranně osiřelého
dítěte jediným zdrojem příjmu důchodce a nedo-
sahuje částky 600 Kčs měsíčně, zvyšuje se na tuto
částku; má-li důchodce též jiný příjem (dů-
chod) a úhrn důchodu a tohoto příjmu nedosa-
huje částky 600 Kčs měsíčně, zvyšuje se důchod
tak, aby úhrn důchodu a příjmu (důchodu) činil
26
600 Kčs měsíčně. Je-li jiným příjmem poživatelky
vdovského důchodu starobní nebo invalidní dů-
chod, zvyšuje se jen starobní nebo invalidní dů-
chod. Při souběhu sirotčího důchodu s důchodem
invalidním nebo vdovským zvyšuje se jen důchod
invalidní nebo vdovský.
(2) Je-li na starobní nebo invalidní důchod,
které nedosahují částky 1100 Kčs měsíčně, odkázán
též rodinný příslušník důchodce, o němž to sta-
noví prováděcí předpisy, důchod se zvyšuje na tuto
částku; má-li důchodce nebo takový rodinný
příslušník též jiný příjem (důchod), zvyšuje se
důchod tak, aby úhrn tohoto důchodu a jiného pří-
jmu (důchodu) činil 1100 Kčs měsíčně. Splňují-li
podmínky pro zvýšení důchodu oba manželé, zvýší
se jen důchod náležející manželovi o rozdíl mezi
částkou 1100 Kčs a úhrnem důchodů a jiných pří-
jmů manželů.
(3) Starobní a invalidní důchod podle před-
chozích odstavců se vyměří i nad nejvyšší pro-
centní výměru důchodu (§ 23 odst. 3), a to i pra-
cujícímu staršímu 20 let (§ 34 odst. 3).
(4) Důchod se zvyšuje podle předchozích od-
stavců, jen nemůže-li si důchodce nebo rodinný
příslušník pro stáří, zdravotní stav nebo jiné váž-
né důvody zvýšit životní úroveň vlastní prací. Při
zvýšení důchodu se nehledí k výchovnému, k zvý-
šení důchodu (výchovného) pro bezmocnost, k pří-
spěvkům sociální péče, k odměně za výkon pěs-
tounské péče, 9) k pracovnímu příjmu důchodce
nebo jeho rodinného příslušníka z činnosti, která
netrvá déle než 60 pracovních dnů v kalendářním
roce, ani k pracovnímu příjmu důchodce nebo
jeho rodinného příslušníka staršího 70 let ani
k příjmu ze záhumenku. Zvýšení důchodu se ne-
započítává do výše důchodu rozhodně pro výpočet
důchodů pozůstalých.
(5) Invalidní důchod podle odstavce 1 může
být důchodci, na nějž není odkázán žádný rodinný
příslušník důchodce, zvýšen v případech hodných
zvláštního zřetele o dalších 100 Kčs měsíčně; dů-
chod s tímto zvýšením nesmí však činit více než
činí nejvyšší procentní výměra (§ 23 odst. 3 a § 34
odst. 3).
Jiné důchody a dávky
§ 43
Důchod manželky
(1) Manželce pracujícího, který získal dobu
zaměstnání potřebnou pro nárok na invalidní
nebo starobní důchod anebo důchod za výsluhu
let, může být přiznán důchod manželky, jestliže
9) § 9 zákona č. 50/1973 Sb.
27
není výdělečně činná ani nemá nárok na jiný dů-
chod a
a) dosáhla věku 65 let, nebo
b) je plně invalidní.
(2) Důchod manželky může být přiznán za
stejných podmínek také manželce poživatele dů-
chodu starobního, invalidního (částečného invalid-
ního) nebo důchodu za výsluhu let (částečného
důchodu za výsluhu let).
(3) Důchod manželky se poskytuje ve výši 100
až 300 Kčs měsíčně podle sociálních poměrů ro-
diny.
§ 44
Osobní důchod
(1) Zvlášť zasloužilým pracujícím v oboru hos-
podářství, vědy, školství, kultury, obrany a bez-
pečnosti vlasti, v oboru správy a v jiných úsecích
veřejné činnosti, jakož i pozůstalým po nich může
být přiznán osobní důchod. Vláda Československé
socialistické republiky stanoví, který orgán je pří-
slušný k rozhodnutí, a upraví bližší podmínky pro
přiznání osobního důchodu.
(2) Osobní důchod nahrazuje jiné důchody
z důchodového zabezpečení (pojištění).
§ 45
Sociální důchod
(1) Sociální důchod může být přiznán po-
třebným občanům, kteří dosáhli věku 65 let nebo
jsou plně invalidní, jestliže jejich životní potřeby
nejsou zabezpečeny.
(2) Je-li sociální důchod jediným zdrojem pří-
jmu důchodce, může být přiznán až do výše
600 Kčs měsíčně; má-li důchodce též jiný příjem
(důchod), může být sociální důchod přiznán až do
takové výše, aby úhrn tohoto důchodu a jiného
příjmu (důchodu) činil 600 Kčs měsíčně. Je-li na
důchod odkázán též rodinný příslušník důchodce
(§ 42 odst. 2), může být tento důchod přiznán až
do výše 1100 Kčs měsíčně; má-li důchodce nebo
lakový rodinný příslušník též jiný příjem (dů-
chod), může být sociální důchod přiznán až do ta-
kové výše, aby úhrn tohoto důchodu a jiného
příjmu (důchodu) činil 1100 Kčs měsíčně. Splňu-
jí-li podmínky pro přiznání sociálního důchodu
oba manželé (druh a družka), může jim být při-
znán společný sociální důchod až do výše rozdílu
mezi částkou 1100 Kčs a úhrnem příjmů obou
manželů (druha a družky).