86
věku 55 nebo 57 let anebo pro skončení služebního
poměru ze zdravotních důvodů a podílel se na bu-
dování a upevňování ozbrojených síl.
§ 164
Jestliže důchodce požívá nebo požíval starobní
(výsluhový), invalidní nebo částečný invalidní dů-
chod vyměřený z důchodového základu podle před-
pisů platných před 1. říjnem 1964, nesmí být sta-
robní, invalidní nebo částečný invalidní důchod a
důchod za výsluhu let vyměřen z nižšího průměr-
ného měsíčního výdělku, než kolik by činil důcho-
dový základ upravený podle dosavadních předpi-
sú. 34)
§ 165
(1) Občanu, který byl vojákem z povolání a
získal nárok na výsluhový důchod podle předpisů
platných před 1. říjnem 1964 a jemuž dosud ne-
vznikl nárok na starobní důchod, náleží, konal-li
aspoň 20 roků službu v ozbrojených silách, starob-
ní důchod podle § 122 odst. 2 a 3, § 123 a 124:
nesplňuje-li tuto podmínku, náleží starobní dů-
chod podle ustanovení platných pro ostatní pra-
cující.
(2) Starobní důchod podle předchozího odstav-
ce nesmí však činit méně, než by činil dřívější
výsluhový důchod s případnými úpravami podle
předpisů platných před 1. lednem 197635) a jeho
zvýšení podle části osmé.
§ 166
Ustanovení tohoto dílu platí obdobně pro pří
slušníky Sborů nápravné výchovy.
Díl třetí
Závěrečná ustanovení
§ 167
Zvýhodnění důchodových nároků
pro výkon prací zvlášť škodlivých
Vláda Československé socialistické republiky
může stanovit, že pracujícím, kteří vykonávali prá-
ce zvlášť škodlivé pro zdraví, náleží plný starobní
důchod a invalidní důchod ze zaměstnání I. pra-
covní kategorie, i když vykonávali zaměstnání této
kategorie po dobu kratší než 20 roků a ke dni
splnění ostatních podmínek nároku na důchod ne-
trval výkon takových prací. Opatření učiněná
34) § 133 zákona č. 101/1964 Sb.
35) Zákon č. 33/1957 Sb., o sociálním zaopatření příslušníků ozbrojených sil. ve znění zákona č. 18/1959 Sb..
§ 131 odst. 3 zákona č. 101/1964 Sb. a čl. 1 zákona č. 161/1968 Sb.
86
v souladu s tímto ustanovením před 1. lednem 1976
se považují za opatření podle tohoto ustanoveni.
§ 168
Zvyšování dávek
Vláda Československé socialistické republiky
může nařízením v souladu s dlouhodobým progra-
mem společenské péče o rodiny s nezaopatřenými
dětmi zvyšovat
a) sazby výchovného, popřípadě příplatek k ně-
mu (§ 46 odst. 2 a 3) a přiznávat k němu jed-
norázovou výpomoc,
b) nejnižší výměru sirotčího důchodu (§ 41 odst.
3 a 4),
c ) částku nejvyšší přípustné hranice vlastního
příjmu nezaopatřeného dítěte pro nárok na si-
rotčí důchod (§ 40), a výchovné (§ 46),
d) sazby zaopatřovacího příspěvku (§74).
§ 169
Výplata důchodu při dalším
zaměstnání nebo jiné výdělečné
činnosti
Vláda Československé socialistické republiky
může nařízením stanovil
a) za jakých podmínek a v jaké výši se poskytuje
při zaměstnání starobní důchod, a bez ohledu
na výši výdělku důchod za výsluhu let, vdov-
ský a sirotčí důchod z důchodového zabezpe-
čení (pojištění);
b) že se poskytuje část starobního důchodu, aby
se umožnil postupný přechod do starobního
důchodu pracujícím, kteří jsou zaměstnáni po
vzniku nároku na tento důchod, jestliže se vě-
kem změnila jejich pracovní schopnost tak, že
jejich výdělek poklesl v důsledku zmenšené
ho pracovního úvazku.
§ 170
Úprava některých důchodových
nároků dlouhodobě uvolněných
poslanců národních výborů
Vláda České socialistické republiky a vláda
Slovenské socialistické republiky mohou naříze-
ním stanovit, které příjmy se zahrnují do průměr-
ného výdělku dlouhodobě uvolněných poslanců ná-
rodních výborů a 2 kterého období se jejich prů-
měrný měsíční výdělek zjišťuje.
§ 171
Odstraňování tvrdostí
Tvrdosti, které by se vyskytly při provádění
tohoto zákona, mohou odstraňovat
87
a) v oborech své působnosti ministři národní ob-
rany a vnitra Československé socialistické re-
publiky, ministři práce a sociálních věcí, vnit-
ra a spravedlnosti republik,
b) příslušně národní výbory, pokud jde o zaopa-
třovací příspěvek, o dávky ze zabezpečeni
v nemoci pracujících uvedených v § 3 písm. f),
o dávky ze zabezpečení matky a dítěte občanů,
kteří poskytují služby a opravy na základě
povolení národního výboru, jednotlivě hospo-
dařících rolníků a jiných osob samostatně
hospodařících, a o zabezpečení důchodců ně-
kterými dalšími dávkami (§
72).
§ 172
Prováděcí předpisy
(1) Federální ministerstvo práce a sociálních
věcí stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními
orgány a s Ústřední radou odborů
a) způsob výpočtu průměrného měsíčního vyděl-
ku, do jaké výše se započítává hrubý výdělek do-
máckého dělníka pro výpočet průměrného měsíč-
ního výdělku, co se považuje za dlouhodobě nepří-
znivý zdravotní stav, co je zaměstnáním zcela ne-
přiměřeným dřívějším schopnostem a společenské
mu významu dosavadního povolání, co se rozumí
podstatným poklesem výdělku, kdy je důchodce
částečně, převážně, nebo úplně bezmocný, podrob-
nosti o důchodovém zabezpečení občanů ve výkonu
trestu odnětí svobody a odchylky potřebné pro po-
užití automatizovaného způsobu výpočtu podkladů
pro vyměření důchodu;
b) výši příspěvku dětem, o které není jinak nále-
žitě postaráno;
c) pro pracující uvedené v § 3 písm. f ) zabezpe-
čení v nemoci, zabezpečení matky a dítěte obdob-
ně podle úpravy platné pro pracovníky v pracov-
ním poměru, zabezpečení v době vojenského cvi-
čení a důchodové zabezpečení; přitom určí základ
pro výpočet důchodu a může určit, které doby se
nezapočítávají do doby zaměstnání pro nezaplacení
příspěvku podle předpisů platných před 1. lednem
1969;
d) podmínky, rozsah a výši dávek ze zabezpečení
matky a dítěte a důchodového zabezpečení občanů,
kteří poskytují služby a opravy na základě povo-
lení národního výboru; přitom může stanovit, jak
se určuje průměrný měsíční výdělek těchto obča-
nů;
e) další podrobnosti k provedení tohoto zákona,
pokud se nestanoví jinak v odstavcích 6 a 7; při-
tom může stanovit ve prospěch pracujících odchyl-
ky od jednotlivých ustanovení zákona.
(2) Federální ministerstvo práce a sociálních
věcí v dohodě s federálními ministerstvy národní
88
obrany a vnitra, s ministerstvy kultury republik
a s Ústřední radou odborů upraví podle zásad sta-
novených vládou Československé socialistické re-
publiky okruh pracujících, na něž se vztahují usta-
novení o důchodu za výsluhu let (částečném dů-
chodu za výsluhu let), podrobné podmínky pro ná-
rok a výši tohoto důchodu, zejména délku potřeb-
né doby zaměstnání a podmínky výplaty důchodu.
(3) Federální ministerstvo práce a sociálních
věcí v dohodě s federálním ministerstvem země-
dělství a výživy, s ostatními zúčastněnými ústřed-
ními orgány a s Ústřední radou odborů upraví pro
jednotlivě hospodařící rolníky a jiné osoby samo
statně hospodařící
a) podmínky, rozsah a výši dávek ze zabezpečení
matky a dítěte;
b) podmínky a rozsah důchodového pojištění;
přitom stanoví vyměřovací základ, ze kterého se
vypočítává starobní, invalidní (částečný invalidní)
důchod, a pojistné na částečnou úhradu nákladů
důchodového pojištění; nejnižší výměru starobní-
ho, invalidního a vdovského důchodu těchto osob,
které byly účastníky odboje, stanoví obdobně po-
dle úpravy platné pro účastníky odboje podle toho-
to zákona;
c) za jakých podmínek se hodnotí doba za-
městnání jako doba získaná podle předpisů o dů-
chodovém pojištění těchto osob.
(4) Federální ministerstvo práce a sociálních
věcí může v dohodě s Ústřední radou odborů sta-
novit, kteří jiní občané, za jakých podmínek a
v jakém rozsahu mají nárok na dávky důchodové-
ho zabezpečení.
(5) Federální ministerstvo práce a sociálních
věcí v dohodě s ministerstvy práce a sociálních
věcí republik, s ostatními zúčastněnými ústřední-
mi orgány a s Ústřední radou odborů upraví pod-
mínky a rozsah péče o občany se změněnou pra-
covní schopností, zejména jejich hmotné zabezpe-
čení a povinnosti organizací při provádění péče
o tyto občany; dále upraví úhradu za péči posky-
tovanou v ústavech sociální péče.
(6) Ministerstva práce a sociálních věcí repu-
blik v dohodě s federálním ministerstvem práce a
sociálních věci, s ostatními zúčastněnými ústřed-
ními orgány, s Českou odborovou radou nebo Slo-
venskou odborovou radou a po projednání s pří-
slušným svazem družstevních rolníků stanoví pod-
mínky a způsob poskytování ostatních dávek (slu-
žeb) sociální péče, povinnosti organizací při pro-
vádění péče o občany společensky nepřizpůsobené
a organizaci ústavní péče a ostatních účelových za-
řízení sociální péče.
(7) V oborech své působnosti stanoví podrob-
nosti k provedení tohoto zákona federální minis-
89
terstva národní obrany a vnitra a ministerstva
spravedlnosti republik, zejména určí okruh funkcí
pro nárok na důchod za výsluhu let a upraví v sou-
ladu se zásadami o souběhu nároku na příspěvek
za službu s nárokem na starobní a invalidní (čás-
tečný invalidní) důchod
36) souběh tohoto příspěvku
s důchodem za výsluhu let (částečným důchodem
za výsluhu let).
§ 173
Zrušovací ustanovení
Zrušují se
1. zákon č. 101 1964 Sb., o sociálním zabezpeče-
ní, ve znění zákonu č. 89/1968 Sb., č. 161/1968
Sb.. č. 71/ 1970 Sb., č. 106/1971 Sta. a č. 99/1972
Sb.;
2. ustanovení zákona č. 103/1964 Sb., o sociálním
zabezpečení družstevních rolníků, ve znění zá-
konů č. 141/1965 Sb., č. 116/1967 Sb., č. 89.
1968 Sb., č. 161/1968 Sb., č. 71/1970 Sb., č. 106/
1971 Sb. a č. 99/1972 Sb., pokud upravují dů-
chodové zabezpečení družstevních rolníků, za-
bezpečení členů rodin družstevníku konajících
službu v ozbrojených silách, zabezpečení druž-
stevníků v době vojenského cvičení, zabezpe-
čení důchodců v nemoci a služby sociálního
zabezpečení, a to § 1 až 3, § 4 odst. 2, § 38
až 87, § 89, v § 91 odst. 1 část poslední věty
počínající slovy
,,nejvýše však za tři roky na-
zpět... ", § 92, § 93 odst. 2, § 94, § 96, 97, § 99
odst. 2, § 100 odst. 4 a 5, § 101 až 103, § 105
až 112, v § 113 část věty
,,úřad důchodového
zabezpečení (správa důchodů)", § 114, § 115
odst. 2, 3 a 4, § 117 odst. 2 a 3, v § 118 odst. 1
první větě část věty počínající slovy
,,o vstupu
důchodce do družstva" a končící slovy ,,se
změněnou pracovní schopností", § 120 odst. 2,
§ 121 odst. 3 až 9, § 124 až 141, § 142a
písm. d), § 143 odst. 2, § 145 a v § 148 odst. 1
slova
,,s výjimkou ustanovení uvedených v ná-
sledujícím odstavci" a odst. 2. V důsledku toho
se název zákona mění a zní "Zákon o zabez-
pečení družstevních rolníků v nemoci a o za-
bezpečení matky a dítěte" a slova
,,sociální za-
bezpečení" se v tomto zákonu nahrazuji slovy
,,zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a
dítěte". Předsednictvo Federálního shromáždě-
ní se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlá-
silo úplně znění zákona č. 103/1964 Sb., jak
vyplývá z pozdějších předpisů a ze změn pro-
vedeným tímto zákonem:
3. čl. I zákona č. 161/1968 Sb., o zvláštním pří
dávku k dávkám, o změnách v důchodovém
36) Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění zákona č. 59/1969 Sb.. a zákon č.
100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti.
90
zabezpečení účastníků odboje a o některých
dalších změnách v sociálním zabezpečení;
4. zákon č. 161/1969 Sb., o některých důsledcích
neoprávněného pobytu pracovníků v cizině,
pokud upravuje důchodové zabezpečení (po-
jištění), a to v § 1 odst. 1 písm. b) slova
,,a pro
nárok na dávky důchodového zabezpečení (po
jištění) a jejich výši, ";
5. § 19 vládního nařízení č. 59/1964 Sb., o úko-
lech národních výborů při péči o děti, ve znění
nařízení vlády Československé socialistické
republiky č. 99/1971 Sb.
§ 174
Účinnost
Tento zákon nabývá, účinnosti dnem 1. ledna
1976.
Přehled
zákona o sociálním zabezpečení
Úvodní ustanovení § 1-2
Část první
Důchodové zabezpečení
Díl první: Základní ustanovení § 3-14
Díl druhý: Dávky důchodového
zabezpečení § 15-47
Díl třetí: Důchodové zabezpečení
občanů konajících službu
v ozbrojených silách § 48-50
Díl čtvrtý: Odchylky pro
účastníky odboje § 51-60
Díl pátý: Společná ustanovení
o dávkách § 61-71
Část druhá
Zabezpečení důchodců některými
dalšími dávkami § 72
Část třetí
Zabezpečení členů rodin občanů
konajících službu v ozbrojených
silách
Díl první: Zabezpečení při výkonu
základní (náhradní) služby § 73-76
Díl druhý: Zabezpečení při vojen-
ském cvičení a dalších druzích
služby v ozbrojených silách § 77-79
91
Část čtvrtá
Sociální péče
Díl první: Rozsah sociální péče § 80
Díl druhý: Péče o rodinu a dítě § 81-82
Díl třetí: Péče o občany se změně-
nou pracovní schopností § 83-92
Díl čtvrtý: Péče o občany těžce
postižené na zdraví § 93-94
Díl pátý: Péče o staré občany § 95
Díl šestý: Péče o občany, kteří
potřebují zvláštní pomoc,
a o občany společensky
nepřizpůsobené § 96-97
Díl sedmý: Společná ustanovení
o dávkách a službách sociální
péče § 98-99
Část pátá
Úhrada nákladů § 100-101
Část šestá
Organizace a řízení
Díl první: Orgány sociálního za-
bezpečení a jejich působnost § 102-109
Díl druhý: Řízení § 110-118
Část sedmá
Sociální zabezpečení vojáků
z povolání, příslušníků Sboru
národní bezpečnosti a příslušníků
Sborů nápravné výchovy
Díl první: Vojáci z povolání
a příslušníci Sboru národní
bezpečnosti § 119-134
Díl druhý: Příslušníci Sborů
nápravné výchovy § 135
Část osmá
Úprava výše vyplácených důchodů § 136-145
Část devátá
Ustanovení přechodná a závěrečná
Díl první: Přechodná ustanovení § 146-161
Díl druhý: Odchylná ustanovení
pro důchodové zabezpečení vo-
jáků z povolání, příslušníků
Sboru národní bezpečnosti a
příslušníků Sborů nápravné vý-
chovy § 162-166
Díl třetí: Závěrečná ustanovení § 167-174
92
Důvodová zpráva
Všeobecná část
1. Dosavadní vývoj
Soustavný růst životní úrovně pracujících a
neustálé upevňování jejich sociálních jistot je zá-
konitým důsledkem podstatných politických, eko-
nomických a sociálních přeměn, jimž otevřela pro-
stor národně demokratická revoluce, je výsledkem
cílevědomého tvůrčího úsilí pracujícího lidu vede-
ného komunistickou stranou v historickém procesu
výstavby a rozvoje socialismu v Československu.
Léta výstavby socialismu v období 30 let od osvo-
bození Československa Sovětskou armádou zname-
nají převratnou etapu ve vývoji našich národů.
Československo se stalo moderním socialistickým
státem dělníků, rolníků a pracující inteligence.
Socialistická ekonomika umožnila prudký rozvoj
společenských výrobních sil v průmyslu i v země-
dělství, národní hospodářství se stalo rozvinutým
a dynamickým komplexem, výrazně se rozvinula
věda a podstatně vzrostla vzdělanost a kultura
všeho lidu. Široce rozvinutou ochranou a péči
o zdraví lidu, všestrannými formami nemocenské-
ho pojištění, péče o matky a děti a důchodového
zabezpečení, bezplatným nabýváním vzdělání atd.
patří Československá socialistická republika na
jedno z předních míst na světě. Hodnota této spo-
lečenské spotřeby obyvatelstva se od roku 1948
zvýšila na pětinásobek a v přepočtu na jednoho
pracujícího to znamená zvýšení jeho pracovního
příjmu o více než polovinu. Vysoký podíl spole-
čenské spotřeby na spotřebě domácností je cha-
rakteristickým rysem našeho společenského zříze-
ní, projevem jeho humanismu a jeho principu
spravedlivého vyrovnávání břemen.
Co do nákladů a společenské závažnosti je
nejvýznamnější složkou společenské spotřeby dů-
chodové zabezpečení, které vytváří životní podmín-
ky pro více než pětinu obyvatelstva.
Nově socialistické principy sociálního zabez-
pečení mohly být účinně prosazovány teprve po
vzniku lidově demokratické republiky v roce 1945.
Základem sociální leninské politiky byl Košický
vládní program. Po několika úpravách, spočívají-
cích ve zvýšení dělnických důchodů v letech 1945
až 1948, došlo po vítězství pracujícího lidu v únoru
1948 k přijetí zákona o národním pojištění, který
byl základem pro všechny další úpravy. Tímto zá-
konem bylo sociální zabezpečení rozšířeno na vše-
chny pracující a zahrnulo poprvé i široké vrstvy
pracujících rolníků. Zákon učinil podstatné kroky
k sjednocení dávkového systému, došlo k zlepšení
důchodového zabezpečení dělníků a k výraznější-
mu promítnutí pracovních příjmů do výše dávek.
Zároveň došlo k položení základů pro vybudování
sociální péče a k jejímu postupnému převedení do
správy státu.
Dokončování socializace všech odvětví národ-
ního hospodářství, zejména nezbytnost zavádění
nových socialistických forem v zemědělské výrobě,
si vyžádalo některých změn v sociálním zabezpe-
čení, které sledovaly účinně napomáhat progresiv-
nímu ekonomickému a společenskému vývoji. Tak
došlo v roce 1952 a v ucelenější formě v roce 1956
k zvláštní úpravě důchodového pojištění členů jed-
notných zemědělských družstev. Potřeby, ale
i možnosti ekonomiky vedly tak v soustavě dů-
chodového zabezpečení k vytvoření tří systémů za-
bezpečení: pracovníků v pracovním poměru, druž-
stevních rolníků a individuálně hospodařících rol-
níků (a jiných osob samostatně hospodařících).
S rozvojem ekonomiky se zvyšovala zaměst-
nanost i úroveň mezd. [Průměrná měsíční mzda
pracovníka v socialistickém sektoru národního
hospodářství (bez JZD) vzrostla v letech 1948 až
1955 z 823 Kčs na 1200 Kčs, tj. o 45, 8%]. Tomu-
to rychlému hospodářskému vývoji bylo třeba při-
způsobit důchodovou soustavu zejména proto, že
neumožňovala, aby výše důchodů rostla přiměřeně
s růstem nominálních mezd a životní úrovně.
Konstrukce důchodů nepřihlížela ke zvláštní důle-
žitosti a náročnosti některých povolání a způsob
výpočtu důchodů s ohledem na dosahované mzdy
málo výrazně odrážel pracovní zásluhy občanů.
Proto došlo zákonem č. 55/1956 Sb., o sociál-
ním zabezpečení, k nové úpravě důchodového za-
bezpečení pracovníků, která zvýraznila v kon-
strukci důchodu zásluhové hledisko a zavedla dů-
slednou závislost dávek důchodového zabezpečení
na výdělku. Těžištěm nové úpravy byl starobní dů-
chod, jehož konstrukce sledovala společenský zá-
jem, aby pracovníci pokračovali v práci i po splně-
ní podmínek nároku na důchod. Důsledné hodno-
cení pracovních zásluh se projevilo i v rozdělení
zaměstnání do tří pracovních kategorií podle spo-
lečenského významu a pracovních podmínek. Zá-
kon nově upravil důchodový věk mužů a žen, a to
výhodněji pro ženy a přihlédl tím k postavení pra-
cujících žen ve společnosti. Systém důchodového
zabezpečení starých a práce neschopných občanů
byl dále doplňován soustavou sociální péče.
Úspěšné splnění prvních pětiletek a příznivý
vývoj zemědělské velkovýroby nejen umožnily, ale
potřeby dalšího rozvoje socialistické zemědělské
výroby si vyžadovaly, aby sociální nároky druž-
stevních rolníků byly postupně vyrovnány na úro-
veň sociálního zabezpečení pracovníků. Vládní na-
řízení č. 56/1956 Sb. bylo v roce 1962 nahrazeno
93
zákonem č. 32/1962 Sb., který zavedl pro družstev-
ní rolníky přídavky na děti, dávky v mateřství a
nemocenské. V důchodovém zabezpečení členů JZD
byla zavedena důchodová pásma podle pracovních
příjmů místo dosavadní volby důchodových pásem.
Další vývoj ukázal, že podklady, z nichž tato
úprava vycházela, neodhadly přesně vliv některých
společenských činitelů (ekonomických i sociál-
ních) a vliv jednotlivých složek životní úrovně,
zlepšení zdravotní péče a změn ve výrobních pod-
mínkách, zejména též pokud šlo o družstevní rol-
níky, na vývoj sociálního zabezpečení.
Sociální zabezpečení pracovníků bylo proto
nově upraveno zákonem č. 101/1964 Sb. Zákon
opustil systém pojištěných dob a zakotvil zápočet
skutečně odpracované doby. Výrazněji diferenco-
val věkovou hranici nároku na starobní důchod pro
muže a ženy, rozšířil nárok na invalidní důchod
a vyrovnal jeho výši na úroveň starobního důcho-
du. Pozdějšími novelizacemi tohoto zákona došlo
k výraznému zvýšení dávek sociálního zabezpečení
účastníků odboje, k zvýšení důchodů, pokud byly
jediným zdrojem příjmu důchodce, výchovného
apod.
Sociální zabezpečení družstevních rolníků bylo
v důsledku odlišné ekonomické úrovně družstev,
organizace práce, jejího odměňování apod. upra-
veno samostatným zákonem č. 103/1964 Sb. Postup-
ný vývoj socialistických výrobních vztahů v země-
dělství a nově vznikající ekonomické a sociální
vztahy na vesnici vedly k postupnému zdokonalo-
vání důchodového zabezpečení družstevních rolní-
ků a jeho přiblížení důchodovému zabezpečení
pracovníků. Změny a doplňky zákona č. 103/1964
Sb. zajistily družstevním rolníkům stejné nároky
jako pracovníkům, pokud jde o dávky ze zabezpe-
čení v nemoci a ze zabezpečení matky a dítěte, a
pokud jde o členy družstev s vyšší úrovní hospo-
daření, i v oblasti důchodového zabezpečení.
2. Zhodnocení dosavadního stavu
Dosavadní soustava důchodového zabezpečení
odpovídá ve svých principech kvalitativním změ-
nám ve vývoji socialistické společnosti. Zahrnuje
prakticky veškeré obyvatelstvo ekonomicky aktiv-
ní a řadí se tak počtem občanů důchodově zabez-
pečených, rozsahem důchodových nároků a jejich
úrovní k předním soustavám na světě. Uplatnění
zásady universálnosti se projevuje také v růstu
počtu vyplácených důchodů (viz příloha č. 1). Za-
tímco v roce 1948 bylo vypláceno jen 1, 3 miliónu
důchodů, vzrostl jejich počet do roku 1975 na
zhruba 3, 5 miliónu důchodů. Počet důchodově za-
bezpečených se zvýšil od roku 1948 do roku 1974
o 56 §, počet vyplácených důchodů se zvýšil ve
stejném období více než 2, 7krát. Průměrná výše
vyplácených starobních důchodů dosahuje dnes té-
měř trojnásobku výše z roku 1948. Průměrná výše
nově přiznaných důchodů se zvýšila od roku 1949
(za rok 1948 nebyla zjišťována) do roku 1974 té-
měř třikrát. Náklady na důchodové zabezpečení
vzrostly od roku 1948 8, 5krát. Z toho připadá 79 %
na důchody přiznané podle předpisů platných pro
pracovníky, 15 % na důchody družstevních rolníků
a zbytek na ostatní důchody. Občané jsou zabez-
pečení ve stáří, ve všech případech ztráty pracovní
schopnosti a při ztrátě živitele. V mimořádných
životních situacích se poskytuje potřebným obča-
nům další pomoc a občanům, pro které je důchod
jediným zdrojem příjmu, se zajišťuje minimální
výše důchodu ke krytí životních potřeb.
V konstrukci výše důchodu je sice v zásadě
uplatněna závislost důchodu na pracovních záslu-
hách, tj. na počtu let práce, na jejím společenském
významu a na dosaženém výdělku; s ohledem na
některá omezující ustanovení dosavadní úpravy
není však tato závislost vyjádřena dostatečně. Vý-
znamnou sociální vymožeností se stala věková
hranice pro přiznávání starobního důchodu, která
činí u mužů 60 let, u žen podle počtu vychova-
ných dětí 53 až 57 let. Výhodné jsou podmínky, za
kterých mohou důchodci pokračovat v zaměstnání
po vzniku nároku na důchod. Mají možnost si zvo-
lit buď zvyšování starobního důchodu za další prá-
ci anebo výplatu starobního důchodu (jeho části)
po značnou část roku. Tato úprava sleduje jak spo-
lečenská hlediska na rozvoji výrobních sil, tak
zájem pracujících na postupném přechodu z pra-
covní aktivity na zasloužený odpočinek. V roce
1973 pracovalo v národním hospodářství 780 246
důchodců, z toho 569 242 starobních důchodců.
Také ostatní dávky důchodového zabezpečení
(dávky pozůstalých, výchovné k důchodům, zvý-
šení důchodu pro bezmocnost apod. ) jsou vyjádře-
ním komplexnosti sociálního zabezpečení v našem
státě a plní důležité společenské funkce.
Lze tedy shrnout, že základní principy důcho-
dového zabezpečení, zejména pokud jde o univer-
sálnost a rozvinutý systém dávek, se plně osvěd-
čily.
Současně je však třeba mít na zřeteli, že kon-
krétní podmínky a konstrukce dávek důchodového
zabezpečení, zejména konstrukce výše důchodů,
byly v podstatě upraveny před více než 10 lety.
Zaostávají proto v některých směrech za stále se
zrychlujícím tempem hospodářského a společen-
ského vývoje, čímž se oslabuje nejen sociální, ale
i ekonomická funkce důchodového zabezpečení.
Hlavním činitelem v tomto směru jsou různá
omezení výše důchodů, jako relativní a absolutní
maxima a daň z důchodu, která oslabují princip
zásluhovosti. Na druhé straně je třeba prohloubit