Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1975
II. v. o.
101
Vládní návrh,
kterým se podle článku 19 ústavy Mezinárodní organizace práce předkládají
Federálnímu shromáždění Československé socialistické republiky texty úmluv
a doporučení přijatých na 58. zasedání Mezinárodní konference práce v Ženevě
v roce 1973
Návrh schvalovacího usnesení:
Federální shromáždění Československé socia-
listické republiky souhlasí se stanoviskem vlády
Československé socialistické republiky k úmluvám
a doporučením přijatým na 58. zasedání Meziná-
rodní konference práce v Ženevě v roce 1973.
Stanovisko vlády
Československé socialistické republiky
1. k úmluvě č. 137 a doporučení č. 145 o sociál-
ních důsledcích nových metod zacházení
s břemeny v přístavech a
2. k úmluvě č. 138 a doporučení č. 146 o nejnižším
věku, kdy je přípustně zaměstnání,
které byly přijaty na 58. zasedání Mezinárodní
konference práce v Ženevě v Červnu 1973.
I. Sociální důsledky nových metod zacházení
s břemeny v přístavech
A. Stručná charakteristika
Přijetí úmluvy a doporučení je výsledkem úsilí
odborových delegátů Mezinárodní organizace prá-
ce, podporovaného socialistickými delegacemi,
které mají významnější počet pracovníků v této
2
oblasti, o zvýšení sociální ochrany (jistoty zaměst-
nání a příjmů) pracovníků v přístavech. Tento po-
žadavek byl vyvolán nepříznivým vývojem zaměst-
nanosti v přístavech kapitalistických států v po-
sledních letech, kdy zrychlené tempo mechani
zace nakládacích prací vedlo ke snižování za-
městnanosti a existenční nejistotě pracovníků
v přístavech řady států.
1. Úmluva č. 137
Úmluva se vztahuje na osoby, které jsou pra-
videlně pracovně použitelné jako přístavní dělníci
a získávají hlavní zdroj svých příjmů z takové
práce (čl. 2 odst. 1).
Má být úkolem národní politiky podporovat
opatření, jež zajišťují trvalé nebo pravidelné za-
městnání přístavních dělníků
(čl. 2 odst. 1).
Je třeba vést rejstříky těchto dělníků, kteří,
pokud budou registrováni, budou mít přednost
při získávání práce v přístavech (čl. 3 odst. 1 a 2).
Početní stavy registrovaných dělníků mají odpo-
vídat potřebám přístavu. Pokud je nutné snížit
jejich početní stavy, je třeba učinit všechna opa-
tření, jež by zabránila škodlivým účinkům pro
přístavní dělníky
(čl. 4 odst. 1 a 2).
Aby bylo co nejvíce využito sociálních výhod,
které přinášejí nové metody zacházení s břemeny,
má být podporována spolupráce mezi zaměstna-
vateli a organizacemi pracovníků pří zlepšení vý-
konnosti práce v přístavech (čl. 5).
Příslušná ustanovení o bezpečnosti a hygieně
při prácí, sociálních opatřeních a odborné výcho-
vě se mají vztahovat též na přístavní dělníky
(čl. 6).
2. Doporučení č. 145
Doporučení vychází z ustanovení úmluvy, roz-
šiřuje je však o další podrobnosti, pokud jde
o účinky změn v metodách zacházení s břemeny
v přístavech, zajištění stálosti zaměstnání a příjmů,
registraci a prověrky početních stavů dělníků za-
psaných v rejstříku, umísťování přístavních děl-
níků, pracovní vztahy mezi pracovníky a zaměst-
navateli a organizacemi, které je zastupují, orga-
nizaci práce v přístavech a pracovní a životni
podmínky přístavních dělníků.
B. Porovnání s vnitrostátními předpisy
1. Úmluva
Cíle sledované úmluvou jsou v českosloven-
ském zákonodárství a praxi zabezpečeny. Pravi-
delné a stálé zaměstnání je zajištěno pro dělníky
v přístavech jako pro ostatní pracující. Jistota za-
městnání a příjmů je v Československé socialis-
tické republice na vyšší úrovni, než požaduje
úmluva.
Spoluúčast odborů při řešení všech otázek tý-
kajících se pracovníků v přístavech a jejich pra-
vomoc je daleko širší, než úmluva požaduje. Kon-
krétní řešení sociálních a pracovních podmínek
je upraveno kolektivními smlouvami. Ostatní ob-
lasti pracovních podmínek (pracovní doba, bez-
pečnost práce, odborná výchova) jsou upraveny
jednotně pro všechny pracovníky v zákoníku prá-
ce na úrovni odpovídající požadavkům úmluvy.
Metody, jimiž jsou cíle úmluvy v Českoslo-
venské socialistické republice zajišťovány, se liší
od požadavků úmluvy. Především neexistují, jako
nepotřebné, rejstříky přístavních dělníků.
2. Doporučení
O doporučení platí obdobně, co bylo konsta-
továno o úmluvě, kterou doporučení jen rozvádí,
zejména její ustanovení o rejstřících, opatřeních
při snižování stavů atd.
C. Návrh stanoviska
Se zřetelem na malý rozsah přístavních prací
v československém hospodářství, nepovažuje se
za účelné navrhovat ratifikaci úmluvy. Úmluva
nadto vyžaduje zavedení určitých administrativ-
ních opatření (rejstříků přístavních dělníků), kte-
rá jsou pro československé poměry nepraktická.
Hlavní cíle sledované úmluvou jsou však v Česko-
slovenské socialistické republice plně zabezpe-
čeny.
II. Nejnižší věk, kdy je přípustné zaměstnání
A. Stručná charakteristika
1. Úmluva C. 138
Stát, který je vázán úmluvou, se zavazuje
k účinnému potlačování dětské práce a k postup-
nému zvyšování nejnižšího věku, kdy je přípust-
né zaměstnání (čl. 1).
Ten nesmí být nižší než věk, kdy končí po-
vinná školní docházka, v žádném případě však
nesmí činit méně než 15 let (čl. 2 odst. 1 a 3).
Může být zvýšen pozdějším prohlášením členského
státu (čl. 2 odst. 2).
Jde-li o zaměstnání, které by mohlo ohrozit
zdraví, bezpečnost nebo mravnost mladistvých,
nesmí nejnižší věk činit méně než 18 let
(čl. 3
odst. 1). Taková zaměstnání mají být stanovena
vnitrostátním zákonodárstvím (čl 3 odst. 2). Je
jich výkon může však být povolen už od 16 let,
pokud je plně zajištěno zdraví, bezpečnost a mrav-
nost mladistvých, kterým se dostalo přiměřeného
výcviku nebo odborné výchovy (čl. 3 odst. 3).
Příslušný orgán může z provádění úmluvy vy-
loučit některé skupiny zaměstnání a práce, u nichž
by jejich provádění bylo spojeno se zvláštními
3
problémy. To však neplatí pro zaměstnání, kde by
mohlo být ohroženo zdraví, bezpečnost a mrav-
nost mladistvých pracovníků (čl. 4).
Úmluva se nevztahuje na práci dětí a mla-
distvých v základních odborných a technických
školách a v jiných zařízeních odborné výchovy a
na práci osob nejméně
14letých v podnicích, kde
se práce vykonává za podmínek stanovených pří-
slušným orgánem a tvoří součást bud výuky nebo
odborné výchovy apod. (čl. 6).
Vnitrostátní zákonodárství může povolit leh-
kou práci mladistvých ve věku od 12 do 15 let,
pokud neškodí jejich zdraví a vývoji a nebrání jim
v návštěvě školy nebo účasti na odborné výchově.
Pro takové případy může být stanoven přípustný
počet hodin práce a jiné podmínky (čl. 7 odst. 1
a 3).
V jednotlivých případech, zejména při umě-
leckých vystoupeních může být za stanovených
podmínek povoleno zaměstnání nebo práce i oso-
bám mladším 15 let (čl. 8).
Všeobecné, popř. individuální výjimky ze zá-
kazu práce dětí a mladistvých mají být povoleny
zásadně jen po předchozím projednání s organi-
zacemi pracovníků a zaměstnavatelů, pokud jsou
ustaveny (čl. 3 odst. 2 a 3, čl. 4 odst. 1, čl. 6 a čl.
8 odst. 1).
Mají být učiněna opatření, včetně trestních
sankcí, jež by zajistila účinné provádění úmluvy.
Zákonodárství má určit osoby, které odpovídají za
její dodržování. U zaměstnavatelů mají být zave-
deny rejstříky, z nichž lze zjistit potřebné údaje
o osobách mladších 18 let, které v podniku pra-
cují (čl. 9).
Úmluva má nahradit deset starších úmluv
o nejnižším věku, které platily jen pro jednotlivá
hospodářská odvětví (průmysl, zemědělství, práce
na moři aj. ). Její ratifikace bude mít za následek
výpověď dřívějších obdobných úmluv (pokud je
jimi členský stát vázán), a to v některých přípa-
dech při splnění některých dalších podmínek (čl.
10).
2. Doporučení č. 146
Účinné potlačení dětské práce a postupné
zvyšování nejnižšího věku, kdy je přípustné za-
městnání, jsou jen jednou stránkou ochrany a pod-
pory poskytované dětem a mladistvým. Doporučení
proto věnuje pozornost dalším opatřením vnitro-
státní politiky, která by měla být uskutečněna
v zájmu dětí a mladistvých a jež by jim zajistila
co nejlepší podmínky pro jejich tělesný a duševní
rozvoj.
Státy by měly usilovat o plnou zaměstnanost
a odstranění bídy, tak aby nebylo třeba uchylo-
vat se k hospodářské činnosti dětí; měla by být
posílena péče o rodinu a vytvořena a rozšířena
výchovná zařízení pro volbu povolání a odbornou
výchovu, jakož i pro ochranu a péči o děti a mla-
distvé. Zvláštní pozornost je třeba věnovat dětem
a mladistvým, kteří nemají rodinu nebo v ní ne-
žijí. Povinná školní docházka by měla být prodlou-
žena zásadně až do 15. roku věku.
Nejnižší věk, kdy je přípustně zaměstnání
nebo práce, by měl být postupně zvýšen na 16 let.
Pokud dosud činí méně než 15 let, měl by být
urychleně zvýšen na tuto hranici.
Věk, kdy je přípustné vykonávat zaměstnání
nebo práce, jež mohou ohrozit zdraví, bezpečnost
a mravnost mládeže, by měl být, pokud se tak již
nestalo, zvýšen na 18 let. Při stanovení druhů
takových prací by se mělo přihlížet k mezinárod-
ním právním normám. Seznamy těchto prací je
třeba pravidelně přezkoumávat.
Osoby mladší 18 let by měly být odborně vy-
chovávány, pracovat v uspokojivých pracovních
podmínkách, jejichž úroveň by měla být přísně
kontrolována. Mladistvým pracovníkům by měla
být poskytnuta slušná odměna podle vykonané
práce; jejich pracovní doba by měla být stano-
vena tak, aby jim zbylo dost času na výchovu,
výcvik, odpočinek i zábavu. Práci přesčas je třeba
zakázat. Placená dovolená mladistvých by měla
činit nejméně čtyři týdny, nikoli však méně, než
jak je zajištěna dospělým. Měli by být sociálně
a nemocensky zabezpečeni a měla by jim být po-
skytována zdravotní péče.
Inspekce práce by měla být posílena a od-
borná výchova v podnicích zlepšena. Přitom je
třeba věnovat zvláštní pozornost nebezpečným
způsobům zaměstnání a ochraně proti úrazům.
Zaměstnavatelé by měli vést zápisy, z nichž
by bylo lze bezpečně zjistit věk pracovníků.
B. Porovnání s vnitrostátními předpisy
1. Úmluva
Podle § 11 odst. 1 zákoníku práce ve znění
zákona č. 153/1969 Sb., kterým se mění a doplňuje
zákoník práce, může občan nastoupit do práce (do
učebního poměru) dnem následujícím po dni, kdy
ukončil povinnou školní docházku. Podle § 5 odst.
2 zákona č. 186/1960 Sb., o soustavě výchovy a
vzdělání (školský zákon), povinná školní docház-
ka trvá devět let a začíná počátkem školního roku,
který následuje po dni, kdy dítě dovrší šestý rok
věku. Vzhledem k tomu občan ukončuje povinnou
školní docházku zásadně po dovršení 15. roku. Vý-
jimečně ji však může ukončit před jeho dovrše-
ním, pokud
a) se narodil v měsících červenci nebo srpnu, za-
tímco školní rok končí už koncem června, a
4
b) v případech, kdy dítě, které dovrší šestý rok
věku v době od počátku prvního školního
roku do konce roku kalendářního je výji-
mečně přijato do školy podle § 5 odst. 2 škol-
ského zákona.
Pokud se mladiství po dokončení povinné
školní docházky nepřipravují pro povolání v učeb-
ním poměra nebo studiem na středních školách,
ale vstoupí přímo do pracovního poměru, je orga-
nizace povinna je zaškolit pro jednoduché pra-
covní činnosti (§ 142 odst. 2 zákoníku práce). Po-
dle usnesení vlády ČSSR ze dne 27. října 1965 č.
521 o přípravě mládeže k povolání v pracovním
poměru, na jehož základě vydala jednotlivá mi-
nisterstva směrnice o přípravě mládeže k povo-
lání v pracovním poměru, které blíže stanoví její
podmínky, taková odborná příprava trvá až 240
vyučovacích hodin v teoretické části a až 12 mě-
síců v praktické části.
V některých případech však příprava k povo-
lání může být tak krátká, že skončí už před tím,
než mladistvý v pracovním poměru dosáhne věku
15 let.
Tyto případy zaměstnání mladistvých mlad-
ších 15 let věku nejsou kryty ani se zřetelem k čl.
7 úmluvy, neboť československý právní řád nevy-
mezuje přímo činnosti mající povahu lehkých pra-
cí, které neškodí zdraví a vývoji mladistvých do
15 let, ani počet hodin a podmínky pro výkon ta
kových prací.
Československé právo dále nezná individuální
povolování výjimek v případech, kdy osoby mladší
15 let jsou zaměstnávány nebo provádějí práce,
zejména umělecké povahy v divadlech, na koncer-
tech, ve filmu a v cirkusech.
2. Doporučení
Československá právní úprava zásadně vyho-
vuje požadavkům doporučení. Podobně jako tomu
je u úmluvy č. 138, nesoulad mezi českosloven-
ským právním řádem a ustanoveními doporučení
je v tom, že mladiství mohou být v některých
případech zaměstnáni již před dosažením věku 15
let (viz bod 7 odst. 2 doporučení a § 11 odst. 1 zá-
koníku práce).
C. Návrh stanoviska
1. Úmluva
Ratifikace úmluvy by měla za následek výpo-
věď ipso iure tří starších úmluv Mezinárodní orga-
nizace práce, jimiž je Československá socialistická
republika v současné době vázána, které upravují
práci mladistvých jen v několika hospodářských
odvětvích, totiž úmluvy č. 5 o nejnižším věku
v zemědělství, popř. i úmluvy č. 123 o nejnižším
věku při práci v průmyslu, úmluvy č. 10 o nejnižším
věku při práci v podzemí (pokud by byl jako dosud
v Československu pro takové práce stanoven věk
nikoli nižší než 18 let). Úmluva tím, že stanoví
podmínky pro zaměstnávání mladistvých ve všech
oblastech národního hospodářství, odpovídá pojetí
vyjádřenému v československých právních předpi-
sech, především v zákoníku práce.
Přesto však nelze zatím doporučit ratifikaci
úmluvy, neboť československý právní řád není
v souladu s jejími ustanoveními v těchto směrech:
a) není jednoznačně zakázáno zaměstnávání
nebo práce mladistvých mladších 15 let, kteří
ukončili povinnou školní docházku a nejsou již
zaškolováni k povolání v pracovním poměru
(čl. 2 odst. 3 úmluvy);
b) nejsou vymezeny lehké práce, které neškodí
zdraví a vývoji mladistvých do 15 let, ani po-
čet hodin a bližší podmínky pro výkon tako-
vých prací (čl. 7 odst. 1 a 3 úmluvy);
c) není upraveno povolování individuálních výji-
mek k práci dětí mladších 15 let, zejména při
různých uměleckých výkonech (čl. 8 úmluvy).
2. Doporučení
Přijetím opatření, jež jsou nutná pro soulad
československého práva s úmluvou č. 138, jak jsou
uvedena výše pod II. C. 1. bude plně vyhověno
i ustanovením doporučení. Jinak není třeba žád-
ných dalších opatření.
V Praze dne 30. září 1975
Předseda vlády ČSSR:
dr. Štrougal v. r.
5
Úmluva C. 137
Úmluva o sociálních důsledcích nových metod
zacházení s břemeny v přístavech
Generální konference Mezinárodní organizace
práce,
která byla svolána Správní radou Mezinárodního
úřadu práce do Ženevy a tam se sešla dne
ti. června 1973 na svém padesátémosmém za-
sedání,
majíc na zřeteli, že došlo a stále dochází k vý-
znamným změnám v zacházení s břemeny
v přístavech - například k použití náklado-
vých jednotek, k zavedení techniky průběž-
ného překládání (roll-on roll-off) a ke
vzrůstu mechanizace a automatizace - a že
se objevují nové směry v dopravě nákladů -
lze očekávat, že se takové změny budoucně
ještě více rozšíří:
majíc na zřeteli, že tyto změny, které urychlují
pohyb nákladů, zkracují čas strávený loděmi
v přístavech a snižují dopravní náklady, mo-
hou být na prospěch hospodářství příslušné
země a přispět ke zvýšení životní úrovně;
majíc na zřeteli, že takové změny mají značné
důsledky pro úroveň zaměstnanosti v přísta-
vech a pro pracovní a životní podmínky pří-
stavních dělníků a že by měla být učiněna
opatření, jež by zabránila nebo zmenšila pro
blémy z toho vyplývající;
majíc na zřeteli, že by se přístavní dělníci měli
podílet na výhodách, které přinášejí nové me-
tody zacházení s břemeny, a že se zřetelem
k tomu by měla být plánována a současně
i plánováním a zaváděním nových metod uči-
něna opatření pro trvalé zlepšení jejich si-
tuace takovými prostředky, jako je zajištění
zaměstnání a stabilizace příjmů a jiných opa-
tření, která se týkají jejich pracovních a ži-
votních podmínek, jakož i bezpečnosti při
práci a pracovní hygieny;
rozhodnuvši přijmout některé návrhy týkající se
sociálních důsledků nových metod zacházení
s břemeny v přístavech, jež jsou pátým bodem
jednacího pořadu zasedání;
stanovivši, že tyto návrhy budou mít formu mezi-
národní úmluvy,
přijímá dne 25. června 1973 tuto úmluvu, která
bude označována jako Úmluva o práci v přísta-
vech, 1973:
Článek 1
1. Tato úmluva se vztahuje na osoby, které
jsou pravidelně pracovně použitelné jako přístavní
dělníci a během roku získávají hlavní zdroj svých
příjmů z takové práce.
2. V této úmluvě výrazy ,,přístavní dělníci" a
,,práce v přístavech" označují osoby a činnosti
stanovené jako takové vnitrostátním zákonodár-
stvím nebo praxí. Se zúčastněnými organizacemi
zaměstnavatelů a pracovníků má být provedeno
vymezení takových definic a jejich změna, anebo
se na nich mají podílet jiným způsobem. V této
souvislosti je třeba přihlížet k novým metodám
zacházení s břemeny a jejich důsledků pro různá
povolání přístavních dělníků.
Článek 2
1. Má být národní politikou podporovat vše-
chny zúčastněné strany při zajišťování pokud
možno trvalého nebo pravidelného zaměstnání pro
přístavní dělníky.
2. Přístavním dělníkům má být vždy zajiště-
na minimální doba zaměstnanosti nebo minimální
příjem způsobem a v rozsahu závislém na hospo-
dářské a sociální situaci v té které zemi a pří-
stavu.
Článek 3
1. Je třeba zřídit a vést rejstříky všech kate-
gorií zaměstnání přístavních dělníků způsobem
stanoveným vnitrostátním zákonodárstvím nebo
praxí.
2. Registrovaní přístavní dělníci budou mít
přednost při zařazováni do práce v přístavu.
3. Registrovaní přístavní dělníci musí být při-
praveni k práci způsobem stanoveným vnitrostát-
ním zákonodárstvím nebo praxí.
Článek 4
1. Počet dělníků zapsaných v rejstříku bude
pravidelně prověřován, tak aby byl stanoven na
úrovni odpovídající potřebám přístavu.
2. Při nutném snížení počtu dělníků zapsa-
ných v rejstříku budou současně učiněna opatření,
jež by zabránila nebo zmírnila účinky škodlivé
pro přístavní dělníky.
Článek 5
Aby bylo dosaženo co největších sociálních vý-
hod z nových metod zacházení s břemeny, má být
národní politikou, podporovat spolupráci mezi za-
městnavateli a jejich organizacemi na straně jed-
né a organizacemi pracovníků na straně druhé při
6
zlepšování výkonnosti práce v přístavech, popří-
padě za spoluúčasti příslušných úřadů.
Článek 6
Každý členský stát má zajistit, aby se pří-
slušná ustanovení o bezpečnosti při práci, pra-
covní hygieně, sociálních opatřeních a odborné
výchově vztahovala na přístavní dělníky.
Článek 7
Ustanovení této úmluvy budou provedena vni-
trostátním zákonodárstvím, pokud nejsou jinak
provedena kolektivními smlouvami, rozhodčími
výroky nebo jiným způsobem slučitelným s vnitro-
státní praxí.
Článek 8
Formální ratifikace této Úmluvy budou ozná-
meny generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu
práce a jím zapsány.
Článek 9
1. Tato úmluva zavazuje toliko členské státy
Mezinárodní organizace práce, jejichž ratifikace
byla zapsána generálním ředitelem.
2. Nabude účinnosti dvanáct měsíců poté, kdy
generální ředitel zapíše ratifikace dvou členských
států.
3. Pro každý další členský stát tato úmluva na-
bude účinnosti dvanáct měsíců od data, kdy jeho
ratifikace byla zapsána.
Článek 10
1. Každý členský stát, který ratifikoval tuto
úmluvu, může ji vypovědět po uplynutí deseti let
ode dne, kdy tato úmluva po prvé nabyla účin-
nosti, písemným sdělením generálnímu řediteli
Mezinárodního úřadu práce, který ji zapíše. Výpo-
věď nabude účinností jeden rok po dni, kdy byla
zapsána.
2. Každý členský stát, jenž ratifikoval tuto
úmluvu a který nepoužije práva ji vypovědět po-
dle tohoto článku během roku následujícího po
uplynutí období deseti let, jak uvedeno v předcho-
zím odstavci, bude vázán úmluvou na další deseti-
leté období a poté ji bude moci vypovědět vždy po
uplynutí desetiletého období za podmínek uvede-
ných v tomto článku.
Článek 11
1. Generální ředitel Mezinárodního úřadu
práce oznámí všem členským státům Mezinárodní
organizace práce zápis všech ratifikací a výpo-
vědí, které mu členové organizace sdělí.
2. Když bude členským státům Organizace
sdělovat zápis druhé ratifikace, jež mu byla ozná-
mena, generální ředitel upozorní členské státy
organizace na datum, kdy tato úmluva nabude
účinnosti.
Článek 12
Generální ředitel Mezinárodního úřadu práce
oznámí generálnímu tajemníkovi Spojených náro-
dů k zápisu podle článku 102 Charty Spojených
národů úplné údaje o všech ratifikacích a výpově-
dích, které zapsal podle ustanovení předchozích
článků.
Článek 13
Správní rada Mezinárodního úřadu práce,
kdykoli to bude považovat za nutné, předloží ge-
nerální konferenci zprávu o provádění této úmlu-
vy a přezkoumá, zda je záhodno dát na pořad jed-
nání generální konference otázku její úplné nebo
částečné revize.
Článek 14
1. Přijme-li generální konference novou úmlu-
vou revidující úplně nebo částečné tuto úmluvu
a neustanoví-li nová úmluva jinak:
a) ratifikace nové revidující úmluvy členským
státem způsobí ipso iure okamžitou výpověď
této úmluvy bez ohledu na ustanovení článku
10, a to s výhradou, že nová revidující úmluva
nabude účinnosti;
b) od doby, kdy nová revidující úmluva nabude
účinnosti, tato úmluva přestane být členským
státům otevřena k ratifikaci.
2. Tato úmluva však zůstane v platnosti ve
své formě a obsahu pro ty členské státy, které ji
ratifikovaly a které neratifikovaly revidující ú-
mluvu.
Článek 15
Anglické a francouzské znění této úmluvy
mají stejnou platnost.
7
Doporučení č. 145
Doporučení o sociálních důsledcích nových metod
zacházení s břemeny v přístavech
Generální konference Mezinárodní organizace
práce,
která byla svolána správní radou Mezinárodního
úřadu práce do Ženevy a tam se sešla dne
6. června 1973 na svém padesátémosmém za-
sedání,
majíc na zřeteli, že došlo a stále dochází k vý-
znamným změnám v zacházení s břemeny
v přístavech - například k použití náklado-
vých jednotek k zavedení techniky průběž-
ného překládání (roll-on, roll-off) a ke
vzrůstu mechanizace a automatizace - a že
se objevují nové směry v dopravě nákladů a
lze očekávat, že se takové změny budoucně
ještě více rozšíří;
majíc na zřeteli, že tyto změny, které urychlují
pohyb nákladů, zkracují čas strávený loděmi
v přístavech a snižují dopravní náklady, mo-
hou být na prospěch hospodářství příslušné
země a přispět ke zvýšení životní úrovně;
majíc na zřeteli, že takové změny mají zračné dů-
sledky pro úroveň zaměstnanosti v přístavech
a pro pracovní a životní podmínky přístavních
dělníků a že by měla být učiněna opatření,
jež by zabránila nebo zmenšila problémy
z toho vyplývající;
majíc na zřeteli, že by se přístavní dělníci měli
podílet na výhodách, které přinášejí nové me-
tody zacházení s břemeny, a že se zřetelem
k tomu, by měla být plánována a současně
i plánováním a zaváděním nových metod uči-
něna opatření pro trvalé zlepšení jejich si-
tuace takovými prostředky, jako je zajištění
zaměstnání a stabilizace příjmů a jiných opa-
tření, která se týkají jejich pracovních a ži-
votních podmínek, jakož i bezpečnosti při
práci a pracovní hygieny;
rozhodnuvši přijmout některé návrhy týkající se
sociálních důsledků nových metod zacházení
s břemeny v přístavech, jež jsou pátým bo-
dem jednacího pořadu zasedání;
stanovivši, že tyto návrhy budou mít formu dopo-
ručení doplňujícího Omluvu o práci v přísta-
vech, 1973,
přijímá dne 25. června 1973 toto doporučení, které
bude označováno jako Doporučení o práci v pří-
stavech 1973:
I. Pole působnosti a definice
1. Pokud odstavec 36 nestanoví něco jiného,
toto doporučení se vztahuje na osoby, které jsou
pravidelně pracovně použitelné jako přístavní děl-
níci a během roku získávají hlavní zdroj svých
příjmů z takové práce.
2. V tomto doporučení výrazy ,,přístavní děl-
níci" a ,,práce v přístavech" označují osoby a čin-
nosti stanovené jako takové vnitrostátním zákono-
dárstvím nebo praxí. Se zúčastněnými organiza-
cemi zaměstnavatelů a pracovníků má být projed-
náno vymezení takových definic a jejich změna,
anebo se na nich mají podílet jiným způsobem.
V této souvislosti je třeba přihlížet k novým me-
todám zacházení s břemeny a jejich důsledkům
pro různá povolání přístavních dělníků.
II. Účinky změn v metodách zacházení
s břemeny v přístavech
3. V každé zemi a popřípadě v každém pří
stavu by měly být pravidelně a soustavně vyhod-
nocovány účinky změn v metodách zacházení s bře-
meny, včetně účinků na možnosti zaměstnání a
pracovní podmínky přístavních dělníků, jakož i na
strukturu zaměstnání v přístavech, a opatření, jež
by měla být učiněna, by měla být soustavně pře-
zkušována orgány, ve kterých jsou zastoupeni zá-
stupci zúčastněných organizací zaměstnavatelů a
pracovníků, a popřípadě příslušné úřady.
4. Zavádění nových metod zacházení s bře-
meny a opatření, jež by měla být v tomto směru
učiněna, by měla být koordinována s národními
a oblastními programy pracovních sil.
5. Pro účely stanovené v odstavcích 3 a 4 by
měly být pravidelně shromažďovány všechny uži-
tečné informace, zejména:
a) statistiky pohybu nákladů v přístavech, uka-
zující metody, kterých se užívá při zacházení
s břemeny;
h) diagramy ukazující původ a určení hlavních
proudů nákladů, jakož i nakládací a vykládací
body kontejnerů a jiných nákladových jedno-
tek;
c) odhad budoucího vývoje, pokud možno v po-
dobném podání;
d ) odhad pracovních sil potřebných v přístavech
pro zacházení s břemeny s přihlédnutím k bu-
doucímu vývoji metod zacházení s břemeny a
k místu původu a určení hlavních proudů do-
pravy zboží.
8
6. Každá země by měla pokud možno zavést
ty změny v zacházení s náklady, které nejlépe vy-
hovují jejímu hospodářství se zřetelem zvláště
k použitelnosti kapitálu, zejména zahraničních
devis a pracovních sil, a k vnitrostátním doprav
ním prostředkům.
III. Stálost zaměstnání a příjmu
A. Trvalé nebo pravidelné zaměstnáni
7. Všem přístavním dělníkům by mělo být, po-
kud možno, zajištěno trvalé nebo pravidelné za-
městnání.
B. Záruky zaměstnání a příjmu
8. (1) Pokud není možné trvalé nebo pravi-
dělné zaměstnání, mělo by být zajištěno zaměst-
nání a, popřípadě nebo příjem způsobem a v roz-
sahu závislém na hospodářské a sociální situaci
v tě které zemi a přístavu.
(2) Tyto záruky by mohly mít tyto formy, a
to všechny nebo některé z nich:
a) zaměstnání po dohodnutý počet hodin nebo
směn ročně, měsíčně nebo týdně nebo jim od-
povídající mzdu;
b) odměna za pracovní pohotovost, která se vy-
plácí těm, kdo se dostaví na zavolání nebo jsou
jinak dosažitelní k nastoupení práce, když ne-
jsou zaměstnáni, na základě soustavy, na kte-
rou přístavní dělníci nemusí finančně přispívat;
c) podpory v nezaměstnanosti, nelze-li dostat
práci.
9. Všichni zúčastnění by měli učinit pozitivní
kroky, jež by pokud možno zabránily nebo co nej-
více zmenšily snížení pracovních sil, aniž by tím
utrpěla výkonnost přístavních prací.
10. Měla by být učiněna přiměřená opatření
k finanční ochraně přístavních dělníků pro případ
nezbytného snížení pracovních sil, jako jsou na-
příklad:
a) pojištění proti nezaměstnanosti nebo jiné for-
my sociálního zabezpečení;
b) podpory při zastavení práce nebo jiné náhrady
při propuštění, placené zaměstnavatelem;
c) kombinace různých dávek, podle toho jak sta-
noví vnitrostátní zákonodárství nebo kolek-
tivní smlouvy.
C. Registrace
11. Měly by se zřídit a vést rejstříky pro vše-
chny kategorie zaměstnání přístavních dělníků
způsobem stanoveným vnitrostátním zákonodár-
stvím nebo praxí, aby
a) se zabránilo užití výpomocných pracovních sil,
jestliže práce, která se má vykonat, nestačí za-
jistit přiměřené živobytí přístavním dělníkům;
b) se provedly programy k zajištění stálého za-
městnání a stabilizace výdělků a rozdělení pra-
covních sil v přístavech.
12. Počet specializovaných kategorií by měl být
omezen a jejich vymezení upraveno ve shodě se
změnami v povaze práce a se vzrůstem počtu pří-
stavních dělníků schopných vykonávat různoro-
dější práce.
13. Pokud možno by mělo být odstraněno rozli-
sování práce na palubě lodi a na břehu, aby se tak
dosáhlo větší zaměnitelnosti pracovních sil, pruž-
nosti v jejich použití a účinnosti operací.
14. Není-li trvalé nebo pravidelné zaměstnání
pro všechny přístavní dělníky, rejstříky by měly
mít formu buď:
a) jednoho rejstříku; anebo
b) zvláštních rejstříků:
i) pro ty, kteří mají víceméně pravidelné za-
městnání;
ii) pro ty, kteří jsou v záloze.
15. Nikdo by neměl být normálně zaměstnáván
jako přístavní dělník, není-li jako takový zaregis-
trován. Výjimečně, jestliže všichni dosažitelní re-
gistrovaní přístavní dělníci jsou zaměstnáni, mohou
být najmutí jiní dělníci.
16. Registrovaní přístavní dělníci mají být do-
sažitelní pro práci způsobem stanoveným vnitro-
státním zákonodárstvím nebo praxí.
D. Prověrky početních stavů podle rejstříku
17. Početní stavy zapsané v rejstřících by měly
být pravidelně prověřovány zúčastněnými stranami,
aby bylo dosaženo úrovně odpovídající potřebám
přístavu, nikoli však vyšší. Při takových prověr-
kách by se mělo přihlížet ke všem rozhodným sku-
tečnostem a zejména k dlouhodobým činitelům,
jako k vývoji metod zacházení s břemeny a k vý-
voji obchodu.
18. (1) Jestliže klesá potřeba některých kate-
gorií přístavních dělníků, mělo by být vyvinuto
veškeré úsilí, aby tito dělníci zůstali nadále za-
městnáni v přístavu, tím že budou přeškoleni na
jiné práce v přístavu; přeškolení by mělo být pro-
vedeno v předstihu před předpokládanými změnami
v pracovních metodách.
(2) Stane-li se nezbytným snížení celkových
početních stavů zapsaných v rejstříku, mělo by být
vyvinuto veškeré potřebné úsilí, aby byla přístav-
ním dělníkům poskytnuta pomoc při nalezení za-
městnání jinde, tím že se jim zajistí možnost pře-