75
K § 66 a 67
V ustanovení se rozšiřují náležitosti správního
rozhodnutí stanovené ve správním rádu o náleži-
tosti, které jsou specifické pro stavební povolení.
Součástí výroku stavebního povolení jsou závazné
podmínky, jimiž se především zabezpečuje soulad
stavby se zájmy společnosti.
U staveb občanů, které spočívají zčásti na sobě
a přitom jsou v právním slova smyslu každá sa-
mostatnou věcí, která není provozně propojena
s věcí druhou, zakládá se stavebním povolením ve
prospěch povolované stavby věcné břemeno vůči
stavbě, na které spočívá. Obsah věcného břemene
určuje stavební úřad ve stavebním povolení.
Lhůta platnosti stavebního povolení je dva ro-
ky, pokud stavební úřad výjimečně nestanoví lhůtu
delší. Pokud se ve lhůtě nezapočalo se stavbou nebo
se před uplynutím lhůty na základě žádosti staveb-
níka nerozhodlo o jejím prodloužení, stavební po-
volení ze zákona zaniká.
K § 68
Stavebnímu úřadu se svěřuje pravomoc povolit
k žádosti stavebníka v odůvodněných případech
ještě před dokončením stavby její změnu. Tím se
stavebnímu úřadu umožňuje v podmínkách rychlé-
ho rozvoje vědy a techniky pružně reagovat na
oprávněné požadavky stavebníka týkající se změny
dokumentace stavby. Takovou změnu je možno při-
pustit také v jiných případech, zejména sleduje-li
se jí výhodnější napojení stavby na výstavbu pro-
bíhající na sousedních pozemcích, bylo-li v průbě-
hu prací na prováděcím projektu nalezeno výhod-
nější, hospodárnější nebo účelnější řešení apod.
K § 69
Rozhodnutí, jímž se povoluje stavba nebo se
prodlužuje platnost stavebního povolení, oznamuje
stavební úřad stejným způsobem jako zahájení
správního řízení. V případech, kdy oznámení o za-
hájení správního řízení doručuje stavební úřad do
vlastních rukou, oznamuje se rozhodnutí rovněž do-
ručením písemného vyhotovení do vlastních rukou.
Bylo-li zahájení správního řízení oznámeno veřej-
nou vyhláškou, oznamuje se stejným způsobem
i rozhodnutí.
K § 70
Aby celospolečenské zájmy, práva a právem
chráněné zájmy účastníků byly trvale zabezpeče-
ny, je stanoveno, že stavební povolení, rozhodnutí
o prodloužení jeho platnosti i případné povolení
změny dokumentace jsou závazné i pro právní ná-
stupce účastníků těchto řízení.
K § 71 až 74
Stavebním úřadům se také svěřuje pravomoc
povolovat terénní úpravy, práce a zařízení uvedené
v zákoně. Terénními úpravami, kterými se podstat-
ně mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry,
jsou větší sadové úpravy, závazky, příkopy, násypy
apod. Těžebními nebo jim podobnými a s nimi sou-
visejícími pracemi jsou lomy, pískoviště, výsypky,
odvály apod., nespadající do kompetence báňských
úřadů. Aby bylo možno usměrňovat též zřizování
informačních, reklamních a propagačních zaříze-
ní, zejména z hledisek jejich estetického působení,
vyžaduje se povolení stavebního úřadu, jsou-li tato
zařízení umisťována na místech viditelných z ve-
řejných prostorů.
U jednodušších terénních úprav, prací nebo
zařízení se umožňuje, aby stavební úřad již v územ-
ním rozhodnutí stanovil potřebné podmínky zajiš-
ťující ochranu celospolečenských zájmů, jakož
i zájmů dotčených organizací a občanů a v této
souvislosti upustil od vydání povolení. U orientač-
ních označení budov socialistických organizací se
povolení nevyžaduje. Jestliže však je nutný rozsah
označení překročen (např. neonovým zařízením
viditelným z veřejných prostorů), podléhá takové
označení povolení stavebního úřadu.
Podání žádosti je upraveno obdobně jako
v současné právní úpravě.
Vymezují se pouze přesněji práva k pozemkům
u stavbám, na kterých mají být provedeny terénní
úpravy, práce nebo zařízení, jež musí prokázat na-
vrhovatel. Obsah a rozsah dokumentace předklá-
dané spolu se žádostí bude však vzhledem ke
zvláštní povaze těchto terénních úprav, prací a za-
řízení stanoven prováděcím předpisem odchylně od
dokumentace staveb.
Vymezuje se okruh žadatelů, kteří mohou po-
dat žádost o povolení těžebních prací. Pokud se
mezi nimi uvádí místní národní výbor, rozumí se
tím, že žádost mohou podat i městský národní vý-
bor nebo obvodní národní výbor, pokud plní funkci
místního národního výboru.
Nově byl upraven postup při ukončení těžeb-
ních prací, který má zajistit, aby po opuštění lomu,
pískoviště apod. bylo dbáno požadavků péče o ži-
votní prostředí.
K § 75
K zajištění jednotného postupu při vytyčování
staveb, terénních úprav, těžebních prací na povr-
chu a jiných prací a zařízení (informačních, re-
klamních apod. ) se soustřeďuje odborné vedení a
kontrola vytyčování u orgánů geodézie a karto-
grafie. Cílem je zabránit neodbornému vytyčování
a v období přípravy výstavby čelit preventivně ko-
lizím. Zeměměřičské práce budou proto provádět
orgány a organizace geodézie a kartografie, jakož
i další orgány a organizace, které jsou k tomu
76
oprávněny a zaměstnávají kvalifikované pracov-
níky.
Od vytyčení jednoduchých a drobných staveb
organizacemi k tomu. oprávněnými bude moci sta-
vební úřad upustit za předpokladu, že jejich pro-
storovým umístěním nedojde ke konfliktu s jinými
stavbami a ani jinak nebudou ohroženy celospole-
čenské zájmy (ochrana zemědělského půdního fon-
du apod. ). U nepodstatných terénních úprav, tě-
žebních prací malého rozsahu a zařízení povolova-
ných podle stavebního zákona bude umožněn
obdobný postup; podrobnosti stanoví prováděcí
předpis.
Vytyčení se provede na objednávku stavební-
ka a musí být v souladu s územním rozhodnutím,
popř. s technickými podmínkami, které stanoví
stavební úřad ve stavebním povolení. Stavební
úřad si muže v nezbytných případech zajistit kon-
trolu vytyčovacích prací u orgánů geodézie a kar-
tografie.
K § 76 a 77
Dokončené stavby, jejichž změny a udržovací
práce, které podléhaly stavebnímu povolení musí
být kolaudovány; kolaudaci provádí stavební úřad,
který vydal stavební povolení. U speciálních staveb
drah a na dráze apod. a jiných staveb (vojenské
správy apod. ) je třeba stavebním úřadem rozumět
orgán, který stavbu nepodléhající pravomoci ná-
rodního výboru povolil.
V povolení, kterým dává souhlas k terénním
úpravám, pracím a zařízením, si mříže stavební
úřad vyhradit i jejich kolaudaci. Stavby, které ne-
podléhají povolení stavebního úřadu, se nekolau-
dují. Rozsah kolaudačního řízení u telekomunikač-
ních staveb stanoví podle potřeby federální minis-
terstvo spojů.
U některých jednoduchých staveb a dočasných
staveb může federální ministerstvo pro technický a
investiční rozvoj stanovit v prováděcím předpise,
že nepodléhají kolaudaci; bude tomu zejména
u těch staveb, které nemohou svým provozem pod
statným způsobem ohrozit veřejné zájmy.
K § 78 až 80
Okruh účastníků kolaudačního řízení je vyme-
zen odchylně od obecných předpisů o správním ří-
zení. Kolaudační řízení musí probíhat tak, aby se
zbytečně nezdržovalo zahájení užívání stavby;
proto u staveb prováděných dodavatelsky je sta-
noveno, že kolaudační řízení bezprostředně nava-
zuje na odevzdání a převzetí stavby. U kolaudač-
ního řízení se uplatňuje koncentrační zásada.
K § 81 až 83
Při kolaudačním řízení stavební úřad přede-
vším zkoumá, zda stavba nebo stavební práce byly
provedeny podle podmínek stanovených v územ-
ním rozhodnutí, ve stavebním povolení a podle
projektu ověřeného při stavebním řízení.
Kolaudačním rozhodnutím stavební úřad po-
tvrzuje, že stavba je způsobilá k užívání pro účely
určeně stavebníkem; proto kolaudační rozhodnutí
vychází především z projektu a z povolení stavby.
Skutečné provedení stavby se však může odchýlit
od původního projektu; v těchto případech musí
mít stavební úřad možnost povolit změnu stavby
souběžně s kolaudačním řízením nebo stanovit pod-
mínky k nápravě.
Jestliže stavba nebo její část má být užívána
jako provozovna, je kolaudační rozhodnutí součas-
ně povolením provozu. Zkoumání stavebního úřa-
du se tak rozšiřuje i o hlediska budoucího provozu,
přičemž stavební úřad využívá k tomuto účelu
v plné míře stanovisek orgánu, který schválil pro-
jektovou dokumentaci, i odborných orgánů dohlí-
žejících na ochranu zájmů společnosti podle
zvláštních předpisů a vyžaduje od nich odborně
zhodnocení účinků budoucího provozu.
Stavební úřad může povolit v souladu s § 288
hospodářského zákoníka předčasně užívání stavby
za předpokladu, že stavbu lze užívat bez ohrožení
života a zdraví osob. Po odevzdání a převzetí stav-
by však musí být provedeno řádné kolaudační ří-
zení.
K § 84
Stavební úřad může na dobu, než vydá kolau-
dační rozhodnutí, povolit socialistické organizaci
prozatímní užívání stavby pro zkušební provoz, ne-
ohrožují-li se tím zájmy společnosti. Stavební úřad
však nemůže povolit prozatímní užívání, jsou-li na
překážku věcné důvody (např. protichůdná stano-
viska jednotlivých spolupůsobících orgánů státní
správy, vážné nedostatky stavby, které mohou
ohrožovat celospolečenské zájmy, nedokončenost
stavby apod. ). Prozatímní užívání stavby není mož-
no povolit občanům. Po skončení zkušebního pro-
vozu nebo po vyhodnocení jeho části vydá staveb-
ní úřad kolaudační rozhodnutí.
K § 85
Změny způsobu užívání staveb, případně jejich
provozních zařízení, mohou mít velký vliv na zá-
jmy společnosti (okolí stavby, provozní bezpečnost,
hospodaření s byty apod. ), a proto se pro jejich
povolování stanoví zvláštní režim.
K § 86
Za údržbu stavby odpovídá její vlastník. Špat-
ná údržba staveb během užívání zkracuje jejich
životnost a představuje v celostátním měřítku ve-
liké ztráty na našem národním hospodářství.
Další ustanovení zabezpečuje stavebnímu úřa-
77
du pravomoc nařídit vlastníku, aby uvedl stavbu do
řádného stavu, tj. do stavu, který umožňuje bez-
závadné užívání v souladu s ověřenou dokumentací
stavby a s podmínkami stavebního povolení, a aby
učinil opatření zabraňující dalšímu znehodnocová-
ní stavby.
Obdobné možnosti má stavební úřad i u terén-
ních úprav, prací a zařízení podle tohoto zákona.
Analogicky podle § 166 občanského zákoníka
se stanoví, že uživatelé bytů a nebytových prostor
musí umožnit provedení nařízené údržby.
K § 87
Při nařizování nezbytných úprav je základním
kritériem zájem společnosti na odstranění závad,
a to zejména u starších staveb, nevyhovujících
dnešním hygienickým, bezpečnostním, požárním a
jiným taxativně stanoveným požadavkům.
V zájmu společnosti mohou být nezbytné
úpravy nařízeny i na stavebním pozemku, např.
odstranění závad v odtokových poměrech.
K § 88 až 93
Pojem ,,zboření stavby" nevystihoval souhrn
činností potřebných k odstranění stavby (zboření,
demontáž, přemístění, odklizení materiálu, odstra-
nění stavby výbušninami apod. ), a proto bylo zave-
deno nové označení
,,odstranění stavby".
Stavební úřad může vlastníku stavby nařídit
její odstranění z taxativně stanovených důvodů.
O povolení k odstranění stavby může požádat jen
její vlastník.
Fakultativní pojetí se při nařízeném odstraně-
ní tzv. ,,černých staveb" v praxi neosvědčovalo, ne-
boť i když tyto stavby nebyly dodatečně povoleny,
nevydávaly stavební úřady vždy příkaz ke zboření.
Nová úprava předpokládá, že stavební úřad musí
vždy nařídit odstranění nepovolené stavby tam,
kde by dodatečné povolení bylo v zásadním rozporu
se zájmy společnosti. Sankční ustanovení zákona
dávají pak možnost daleko tvrdšího postihu ne-
ukázněného stavebníka než dosavadní úprava.
V ustanovení jsou uvedeny případy, kdy se
nevyžaduje povolení k odstranění stavby nebo za-
řízeni. U stavby zařízení staveniště, které bylo po-
voleno jako dočasná stavba, se upravuje postup pro
případ, kdy její vlastník chce stavbu zařízení sta-
veniště po dokončení výstavby využít pro jiné
účely.
Nově se stanoví postup v případě, kdy hrozí
bezprostřední ohrožení životů v důsledku vadného
stavu stavby, kterou nelze zachovat, a hrozí ne-
bezpečí z prodlení. V takovém případě jednání
s vlastníkem nemusí být provedeno předem a pře-
dem nemusí být ani opatřen souhlas orgánu státní
památkové péče nebo jiného orgánu, i když to vy-
žadují zvláštní předpisy.
Náklady spojené s odstraněním stavby nese
zásadně její vlastník; stavební úřad však může za
určitých podmínek vlastníku odstraňované stavby
přiznat státní stavební příspěvek.
Při odstraňování stavby nese její vlastník od-
povědnost za škody vzniklé na sousedních stav-
bách; došlo-li k poškození sousední stavby pro
její vadný stav, nese náhradu vzniklých škod i ná-
klady na zabezpečovací práce vlastník této stavby.
V rozhodnutí o odstranění stavby stavební úřad
rozhodne i o povinnosti uhradit náklad na tyto
práce.
Při nařízeném nebo povoleném odstranění sta-
veb stanoví stavební úřad ve svém rozhodnutí pod-
mínky, zejména pro zajištění dokumentace nutné
pro evidenční, archivní, případně památkové účely,
dále podmínky vyplývající z obecně technických
požadavků na výstavbu, ochrany geodetické sítě
apod. Odstranění památkově chráněného objektu
vyžaduje souhlas orgánu státní památkově péče
podle zákona o kulturních památkách s výjimkou,
kdy odstranění se nařizuje podle § 91.
Vyžadují-li to zvláštní předpisy, je k odstra-
nění stavby třeba souhlasu i jiných orgánů státní
správy.
Jestliže o odstranění stavby rozhodl soud, pak
stavební úřad navazuje na toto rozhodnutí pouze
stanovením podmínek, které zajisti bezpečné a od-
borné odstranění stavby.
K § 94
V uvedených případech nařídí stavební úřad
vlastníku stavby, aby provedl zabezpečovací práce
nezbytné k zamezení nebezpečí po dobu, než se uve-
de stavba do řádného stavebního stavu, nebo neby-
lo-li by to již hospodárné, než se stavba nebo její
část ohrožující život odstraní.
Národní výbor uloží provedení neodkladných
prací především stavební organizaci, která je jím
řízena. Teprve kdyby tato organizace nebyla
schopna (např. pro nedostatečné vybavení potřeb-
nými mechanizačními prostředky) nařízenou práci
provést, nařídí stavební úřad okamžité provedení
neodkladných prací kterékoli jiné stavební organi-
zaci, popřípadě její organizační složce, která má
nejblíže k ohrožené stavbě a má předpoklady pro
splnění daného úkolu. Nařízení neodkladných pra-
cí v sobě zahrnuje jak zabezpečovací práce, tak
i případné odstranění stavby.
K § 95
Stát má zájem na nové výstavbě, ale i na za-
chování stávajícího bytového fondu, ať už v osob-
78
ním nebo soukromém vlastnictví. Z tohoto důvodu
bylo ve stavebním zákoně dosud málo využívané
ustanovení o státním příspěvku nejen ponecháno,
ale i rozšířeno na nařízenou nutnou údržbu staveb,
kdy pro nedostatek peněžních prostředků vlastní-
ka stavba chátrá a dostává se předčasně do hava-
rijního stavu. Příspěvek lze přiznat jen tehdy, jest-
liže vlastník není schopen ze svých prostředků
uhradit náklady nařízených prací a nemůže ani
získat potřebnou částku půjčkou u státní spořitel-
ny nebo jiné socialistické organizace. Vrácení pří-
spěvku na nařízené nezbytně úpravy a údržbu při
realizaci úplatného převodu nemovitosti se zajistí
podle § 58 obč. zák. omezením tohoto převodu. Sta-
vební úřad nebude moci poskytnout příspěvek
u staveb, kde se postupovalo podle zákona č. 71/
1959 Sb., o opatřeních, týkajících se některého sou-
kromého majetku.
Zdrojem úhrady státního stavebního příspěvku
jsou národní rozpočty České socialistické republi-
ky a Slovenské socialistické republiky.
K § 96
Stavební úřad může rozhodnout o bezodklad-
ném vyklizení stavby nebo její části, ohrožuje-li
její závadný stavební stav bezprostředně život nebo
zdraví osob. Odnětí odkladného účinku případné-
mu odvolání vyplývá přímo ze zákona. I když se
rozhodnutí neváže na souhlas orgánu bytové péče,
osnova zákona předpokládá, že opatření podle
předpisů o hospodaření s byty (přidělení náhrad-
ního bytu, náhradní ubytování, přístřeší) provedou
příslušné orgány národního výboru, které součas-
ně také zabezpečí výkon rozhodnutí o vyklizení.
Nově se upravuje možnost nařídit vyklizení
stavby nebo její části za účelem provedení nezbyt-
ných úprav stavby a nutné údržby nařízených sta-
vebním úřadem a vylučujících současné užívání
k účelu, ke kterému je stavba určena (možnost
úrazu při výměně nosných konstrukcí, prašnost,
hluk apod. ].
K § 97
Uživatelé bytů a nebytových prostor jsou
účastníky řízení jen v tom případě, kdy se rozhod-
nutí přímo dotýká jejich užívacích práv k pozem-
ku nebo stavbě, např. nařízení nezbytných úprav
v jejich bytě, vyklizení bytu při ohrožení bezpeč-
nosti apod. Nejsou však účastníky řízení v přípa-
dech, kdy je rozhodnutí určeno vlastníku pozemku
nebo stavby a jejich užívacích práv se přímo ne-
dotýká.
K § 98
Státní stavební dohled je funkce stavebního
úřadu a některých dalších orgánů státní správy
povolaných k zajišťování společenských zájmů při
provádění a užívání staveb a při jejich případném
odstraňování. Státní stavební dohled se vztahuje
také na terénní úpravy, těžební a s nimi souvise-
jící práce, informační, reklamní a jiná zařízení, po-
kud byla podle tohoto zákona povolena a vyžaduje
to jejich technická povaha nebo způsob provádění,
užívání či odstraňování.
K § 99
Výkon státního stavebního dohledu je opráv-
něním vyplývajícím z působnosti orgánů, které jsou
uvedeny v tomto ustanovení. Na speciálních stav-
bách, pro které neprovádí stavební řízení stavební
úřad národního výboru, vykonávají státní stavební
dohled orgány, které mají ve vztahu k těmto stav-
bám postavení stavebních úřadů, jako kupř. vodo-
hospodářský orgán, drážní správní orgán, orgány
letecké správy apod., spolu s ostatními orgány
státní správy povolanými k tomu zvláštními před-
pisy.
K § 100 a 101
Výkon státního stavebního dohledu vyžaduje,
aby účastníci investiční výstavby splnili některé
požadavky, které umožňují základní orientaci a
postup při činnosti orgánů státního stavebního do-
hledu.
Odborní pracovníci stavebního úřadu pověření
výkonem státního stavebního dohledu a osoby při-
zvané jako znalci mají zajištěno rozsáhlé inspek-
ční oprávnění, včetně možnosti dát v nezbytných
případech, kdy jsou např. vážné pochybnosti
o správném technologickém postupu, ohrožujícím
bezpečnost, kvalitu nebo funkční schopnost stav-
by, sejmout vzorky nebo provést zatěžkávací
zkoušku konstrukcí staveb apod.
Pro zabezpečení funkce státního stavebního
dohledu je stanovena též povinnost stavebníků a
provozovatelů staveb hlásit takové závady na stav-
bě, které vzbuzují obavu o bezpečnost, životy a
zdraví osob, aby stavební úřad mohl nařídit pro-
vedení příslušných opatření. Občanskoprávní a
trestněprávní odpovědnost dodavatelů, stavebníků
a provozovatelů za způsobení, popř. urychlené od-
straňování závad zůstává splněním ohlašovací po-
vinnosti nedotčena.
K § 102
Na rozdíl od dosavadní úpravy nevykonává
státní stavební dohled stavební úřad pouze sám,
nýbrž jej vykonávají i další orgány v rámci své
působnosti samostatně. Tyto orgány mohou půso-
bit ke zjednání nápravy nejenom výzvami, nýbrž
i sankcemi. Ve všech případech, kdy je třeba sta-
vebně technických opatření, vydá však správní
rozhodnutí pouze stavební úřad. Touto úpravou se
dosáhne toho, že rozhodování o stavebně technic-
79
kých záležitostech bude soustředěno vždy na jed-
nom místě, a to u stavebního úřadu. Účastníci vý-
stavby budou tak dostávat rozhodnutí o nutných
úpravách stavby pouze od něho.
Ve zcela krajních případech, kdy je s ohledem
na veřejné zájmy vyloučeno ve stavbě pokračovat,
umožňuje se odejmout rozhodnutím stavební povo-
lení a nařídit popř. i odstranění takové stavby.
Při zjištění nepovolaných staveb dává orgán
státního stavebního dohledu podnět stavebnímu
úřadu, aby o stavbě rozhodl.
Orgány státního stavebního dohledu mohou
vyžadovat od příslušných orgánů [organizací) po-
stih těch pracovníků na stavbě, jejichž činnost se
příčí zájmům společnosti (např. pro odbornou ne-
způsobilost nebo soustavné porušování technolo-
gické kázně) nebo mohou dát podnět k přezkou-
mání jejich zvláštní způsobilosti.
K § 103 a 104
Vlastníku stavby se ukládá povinnost uchová-
vat dokumentaci stavby.
Zákon však pamatuje i na případy, kdy doku-
mentace stavby není k dispozici, a to především
při nutností posoudit, zda je užívání určité stavby
správné. Vychází se přitom především ze stavebně
technického uspořádání stavby; nelze-li však na
jeho podkladě učinit jednoznačný závěr, posuzuje
se účel, ke kterému byla stavba určena, podle sou-
časného způsobu užívání.
Nově se pamatuje i na dodatečné zpracování
chybějící dokumentace nebo dokumentace (pas-
port), která - zpracována zjednodušeným způso-
bem - chybějící dokumentaci nahradí a bude pod-
kladem pro všechna řízení, jež se o takové stavbě
povedou.
K § 105 až 107
Sankce za porušování stavebního zákona ob-
čany a organizacemi vycházejí u občanů z principu
odpovědnosti za zavinění
(přestupek), u organizací
jsou založeny na principu objektivní odpovědnosti.
U občanů byla stanovena horní hranice pokuty
10000 Kčs a ve zvlášť vymezených případech, kdy
společenská nebezpečnost je vyšší, lze uložit poku-
tu do 20000 Kčs. Umožňuje se tak daleko přísněji
postihovat nekázeň stavebníků, která ve svých dů-
sledcích působí zpravidla nenahraditelné škody na
životním prostředí.
U organizací není uložení pokuty formulováno
obligatorně a dává se tak stavebnímu úřadu mož-
nost, obdobné jako u občanů, aby u drobnějších
porušení povinnosti vyplývající ze stavebního zá-
kona přestupek pouze projednal, a pokud projed-
nání splní výchovný účel, aby upustil od uložení
pokuty.
Na projednáváni přestupků občanů se vztahuje
zákon č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů
při zajišťování socialistického pořádku, a to pokud
se týká řízení ve věcech přestupků, podmínek od-
povědnosti za přestupky a věcné příslušnosti or-
gánů k projednání přestupků.
Pokuty organizacím jako důsledek objektivní
odpovědnosti ukládají stavební úřady v řízení po-
dle obecných předpisů o správním řízení.
Správní řád a zákon č. 60/1961 Sb. platí tedy
ve vztahu k tomuto zákonu subsidiárně.
Pokuty plynou do státního rozpočtu, a to podle
toho, který orgán pokutu uložil.
K § 108
Vlastnické právo a jiná práva k pozemkům a
stavbám jsou v našem právním řádu chráněna proti
neoprávněným zásahům. Autoritativní zásah státu
do těchto práv je možný pouze výjimečně, a to jen
pro účely a za podmínek, které stanoví zákon. Zá-
kon vychází z poznatků současné praxe a nově
formuluje účely tak, aby v nich byl promítnut zá-
kladní požadavek, že vyvlastnit lze jen v důležitém
zájmu společnosti. Ten je vyjádřen především za-
řazením stavby mezi závazné úkoly státního plánu
rozvoje národního hospodářství.
Jsou však stanoveny i další účely, pro které
je možno vyvlastňovat, a to i když nejde o úkoly
státního plánu rozvoje národního hospodářství. Je
to především realizace staveb významných pro roz-
voj obce, okresu nebo kraje, mezi něž patří stavby
nezbytné jak z hlediska zajišťování plánovaného
rozvoje výroby, tak i z hlediska plánovaného uspo-
kojování potřeb občanů a dále pak bytová výstav-
ba včetně výstavby rodinných domků.
Vyvlastnit pozemky a stavby lze i v případech,
kdy je dán zájem společnosti na ochraně zdraví
a bezpečnosti osob nebo na ochraně významných
kulturních nebo krajinných hodnot v území. Jde
zejména o vytváření ochranných pásem a chráně-
ných území podle horního zákona, zákona o vo-
dách, elektrizačního zákona, zákona o dráhách,
o telekomunikacích, o péči o zdraví lidu, o státní
ochraně přírody, o kulturních památkách apod.
Při očekávaném vzrůstu přestavby sídelních
útvarů byla mezi účely vyvlastnění zařazena i asa-
nace, která je součástí řešení územně plánovací
dokumentace; zájem společnosti je zde vyjádřen
schválením této dokumentace. Konečně lze vy-
vlastnit i pro uskutečnění terénních úprav, těžeb-
ních a jim podobných nebo s nimi souvisejících
prací, pro umístění informačních, reklamních a
propagačních zařízení a pro vytvoření podmínek
nezbytných pro užívání pozemku nebo stavby.
V těchto případech se ponechává stavebnímu úřadu
na posouzení, zda zájem společnosti na uskuteč-
80
nění těchto účelů převažuje nad zájmem dosavad-
ního vlastníka nebo uživatele, popřípadě oprávně-
ného z věcného břemene.
K § 109
Vymezuje se cíl, kterého lze vyvlastněním do-
sáhnout. Je to především přechod nebo omezení
vlastnického práva, které náleží družstevním, spo-
lečenským a nesocialistickým organizacím, sou-
kromé i osobní vlastnictví, včetně osobního vlast-
nictví k bytu podle zákona č. 52/1966 Sb., o osob-
ním vlastnictví k bytům.
Vyvlastněním mohou být zrušena také práva
z věcného břemene, ale mohou být i získána, a to
bez ohledu na to, zda vznikla smluvně přede dnem
1. dubna 1964, kdy nabyl účinnosti občanský zá-
koník, nebo ze zákona.
Upravuje se i možnost trvalého omezení vlast-
nického práva zřízením věcného břemene pro ty
případy, kdy tento menší zásah do práv vlastníka
bude stačit k zabezpečení účelu sledovaného vy-
vlastněním (např. zřízením práva cesty přes poze-
mek). Přitom se také připouští, aby věcná břemena
nebo užívací práva byla vyvlastněním zrušena, od-
ňata nebo jen omezena (např. právo osobního uží-
vání může být omezeno při zřízení kanalizace).
Vyvlastněním může být dosaženo také ode-
jmutí nebo omezení práva osobního užívání pozem-
ku. Výslovné rozhodnutí o vyvlastnění tohoto prá-
va přichází v úvahu jen v případech, kdy je jeho
existence již jedinou překážkou uskutečnění úče-
lu, pro který se vyvlastňuje.
Výslovně se stanoví, že nelze vyvlastnit stav
by a pozemky, které jsou národním majetkem a
k takovým stavbám a pozemkům nelze také vyvlast-
něním zřídit věcné břemeno.
Nově se stanoví, že vyvlastněním přechází
vlastnické právo k pozemku a stavbě pouze na
stát. Vyjadřuje se tak společenský význam vyvlast-
nění a zabraňuje se tomu, aby vyvlastněním přešel
pozemek nebo stavba do jiného než státního vlast-
nictví a mohl se tak stát předmětem spekulace.
Podle § 15 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 104/
1966 Sb., o správě národního majetku je však mož-
no převést části pozemků, které mají být přičle-
něny k jiným parcelám, do vlastnictví občanů,
popř. jiných socialistických organizací než stát-
ních.
Ustanovení, že vyvlastněním přechází vlast-
nické právo vždy na stát, tedy neznamená, že by
ve vlastnictví státu musely zůstat nepatrné a ne-
souvislé části pozemků, které budou vyvlastňovány
např. v souvislosti s úpravami hranic pozemků pa-
třících občanům.
Návrh, stejně jako dosavadní právní úprava,
vychází z toho, že vyvlastněním vlastnického práva
zanikají i všechna ostatní práva k vyvlastněné ne-
movitosti, včetně práva osobního užívání pozemku,
a užívacích práv k zemědělské a lesní půdě podle
zvláštních předpisů.
Skutečnost, že právo osobního užívání pozem-
ku automaticky zanikne vyvlastněním vlastnické-
ho práva k pozemku, k němuž je zřízeno, nemá
vliv na povinnost majetkového vypořádání.
S vyvlastněním vlastnického práva není však
spojen zánik práva užívat bytové a nebytové pro-
story.
Stanovit, že vyvlastněním automaticky zanika-
jí užívací práva k bytům a nebytovým prostorám,
by nebylo vhodné, protože zánik těchto práv je
upraven občanským zákoníkem, zákoníkem o hos-
podaření s byty a zákonem o hospodaření s ne-
bytovými prostorami a v některých případech ne-
bude nutno tato práva rušit současně s vyvlastně-
ním.
Nezanikají ani oprávnění, která získaly orga-
nizace jako investoři výstavby elektrických a ply-
nárenských vedení na základě speciálních zákonů,
protože tato oprávnění se vztahují i na národní
majetek.
K § 110
Kromě účelů, pro které je možno vyvlastnit
práva k pozemkům a stavbám, se stanoví i pod-
mínky, které je nutno při vyvlastnění respektovat.
Důležitým předpokladem pro vyvlastnění práva je,
že právo nelze získat dohodou nebo jiným způso-
bem, např. zrušením práva osobního užívání sou-
dem podle § 208 občanského zákoníku.
Vyvlastnění musí být v souladu se záměry a
cíli územního plánování, což se zpravidla prokazuje
územním rozhodnutím, neboť teprve územní roz-
hodnutí blíže určuje účel a rozsah využití kon-
krétních pozemků.
Výjimkou z této zásady je možnost, aby pro
hromadnou bytovou výstavbu, popřípadě pro výstav-
bu rodinných domků, byly před vydáním územní-
ho rozhodnutí vyvlastněny pozemky, které jsou
stejným způsobem určeny již v územním plánu
zóny nebo v územním projektu zóny či v sezna-
mu pozemků vhodných pro výstavbu rodinných
domků.
Vyvlastnění pro uvedené účely před vydáním
územního rozhodnutí je odůvodněno potřebou
opatřit určené pozemky ve větším předstihu před
založením vlastních staveb zejména proto, aby
mohly být včas vybudovány rozsáhlé inženýrské
sítě pro budoucí sídliště apod.
Tam, kde se územní rozhodnutí nevydává, a
to zejména v případech vyvlastnění pro užívání ne-
movitosti, bude nutno zkoumat soulad s cíli a za-