81
měry územního plynování přímo v řízení o vy-
vlastnění.
Důležitou podmínkou vyvlastnění je, stejně
jako podle dosavadní úpravy, že zásah do práva
k pozemku a stavbě může být proveden pouze
v rozsahu, který je pro realizaci požadovaného úče-
lu nezbytný.
Nově se v tomto ustanovení stanoví povinnost
orgánu, který vyvlastnění provádí, vyvlastnít prá-
vo k pozemku nebo stavbě v plném rozsahu, jestli-
že by se vyvlastněním užívání části zbylé po vy-
vlastnění zhoršilo nad únosnou míru a vlastník
nebo jiný oprávněný o to požádá.
K § 111
Návrh stanoví zásadu, že na vyvlastněná prá-
va je vždy nutno poskytnout náhradu, a to zpravidla
v penězích.
Podrobnější úprava náhrad za vyvlastnění se
ponechává prováděcímu předpisu. K vydání obecně
závazného právního předpisu o těchto náhradách
bylo zmocněno federální ministerstvo financí v do-
hodě s ministerstvem financí České socialistické
republiky a ministerstvem financí Slovenské soci-
alistické republiky.
K § 112 až 114
Řízení o vyvlastnění se koncipuje shodně s do-
savadní právní úpravou jako správní řízení.
Nově se dává stavebnímu úřadu možnost, aby
zahájil řízení o vyvlastnění z vlastního podnětu.
Týká se to případů, kdy splnění účelu, pro který
má být právo vyvlastněno, zajišťuje národní výbor,
který je stavebním úřadem, např. při výstavbě
v akci Z.
Návrh na zahájení řízení o vyvlastnění nemo-
vitostí pro výstavbu rodinných domků na základě
seznamu pozemků vhodných pro výstavbu rodin-
ných domků podává vždy místní národní výbor
nebo městský nebo obvodní národní výbor, plní-li
funkci místního národního výboru. Pokud je tento
národní výbor stavebním úřadem, zahájí řízení
z vlastního podnětu.
Pro ústní jednání platí zásada koncentrace ří-
zení. Nově se zavádí povinnost přizvat k ústnímu
jednání účastníky písemně, a to nejméně 15 dnů
předem. Je to účelné proto, že se v současné době,
zejména při přešetřování stížností, ukazuje, že
účastníci jsou často vyrozumění o zahájení vy-
vlastňovacího řízení až těsně před jeho konáním
a někdy jen ústně.
Počet staveb, jejichž realizací jsou dotčeny
řady účastníků, neustále roste, a proto zákon ve
vyjmenovaných případech umožňuje nahradit po-
zvání veřejnou vyhláškou.
Nově se upravuje postup v případě, kdy účast-
níci uplatňují v řízení připomínky, které svou po-
vahou patří do řízení územního (např. námitka, že
stavba může být realizována na jiném pozemku).
Protože podle dosud platného zákona č. 84/1958
Sb. nebyli občané účastníky řízení, vztahuje se
ustanovení odst. 3 jen na případy, kdy územní ří-
zení se bude konat podle tohoto zákona, podle ně-
hož vlastníci dotčených nemovitostí již budou
účastníky územního řízení, a budou tudíž moci
přednést své připomínky při tomto řízení.
Při vyvlastnění pozemků vhodných pro vý-
stavbu rodinných domků se respektuje právo vlast-
níka pozemku, aby stavbu rodinného domu reali-
zoval on sám, popřípadě ji realizovali jeho příbuzní
v řadě přímé nebo jeho sourozenci. V takovém pří-
padě musí však prokázat, že je schopen rodinný
domek vystavět ve lhůtě a podle podmínek, které
stavební úřad stanovil na základě schváleného se-
znamu pozemků.
Zásah do práv k pozemkům a stavbám, který
by byl proveden již v době, kdy rozhodnutí o vy-
vlastnění ještě nenabylo právní moci, by znamenal,
že případné odvolací rozhodnutí o změně je bez
významu, protože možnost vrácení věci do původní-
ho stavu je ztížena nebo i vyloučena. Proto se vy-
užívá ustanovení § 55 správního řádu a vylučuje
se možnost odejmout odkladný účinek odvolání
proti rozhodnutí o vyvlastnění.
K § 115 a 116
Do zákona byla zahrnuta i ustanovení o vrá-
cení pozemků a staveb, které byly vyvlastněny a
nejsou k vyvlastněnému účelu užívány, např. proto,
že investice byla vypuštěna z plánu. Návrh rozli-
šuje postup u pozemků, na kterých je umístěna
stavba v osobním vlastnictví, kdy zrušení vyvlast-
nění a vrácení původnímu vlastníku je stanoveno
obligatorně, od ostatních případů vlastnictví, kdy
fakultativní možnost vrácení pozemku a stavby
vlastníku záleží na uvážení stavebního úřadu.
K § 117
Výkon státní správy v jednotlivých konkrét-
ních případech rozhodnutí na úseku stavebního
rádu a územního plánování se svěřuje stavebním
úřadům.
Stavebními úřady jsou zásadně okresní národ-
ní výbory, v hlavním městě Praze, v hlavním městě
Slovenské socialistické republiky Bratislavě,
v Brně, Ostravě, Plzni a Košicích obvodní národní
výbory, jak vyplývá ze zákona č. 111/1967 Sb.,
o hlavním městě Praze, ze zákona č. 43/1968 Sb.,
82
a hlavním městě Slovenské socialistické republiky
Bratislavě a ze specifických podmínek měst Brna,
Ostravy, Plzně a Košic, přičemž zákon umožňuje,
je-li to účelné, v uvedených městech vlastní uspo-
řádání. Jinak jsou stavebními úřady též městské a
místní národní výbory, které určí příslušný okresní
národní výbor, v Praze Národní výbor hlavního
města Prahy a v Bratislavě Národní výbor hlavního
města Slovenské socialistické republiky Bratislavy.
Předpokladem pro určení městského nebo
místního národního výboru stavebním úřadem je,
aby národní výbor byl pro tuto činnost vybaven od-
borně způsobilými pracovníky.
Vyhlašování stavebních úřadů SR zjednodušuje.
Namísto dosavadních vyhlášek rady krajského ná-
rodního výboru, resp. rady okresního národního
výboru o zřízení jednotlivého stavebního úřadu, se
vyhlášení stavebního úřadu oznámí nejprve způso-
bem v místě a okrese obvyklým, tzn. vyhlášením
na úřední desce místního národního výboru,
v místním rozhlase apod.; celkové seznamy sta-
vebních úřadů uveřejňuje ministerstvo výstavby a
techniky republiky ve Sbírce zákonů ČSSR podle
potřeby, nejméně však jednou ročně.
K § 118
Ustanovení o tom, že stavební úřad zřízený
u jednoho městského nebo místního národního vý-
boru může vykonávat funkci i pro několik obcí
(územních obvodů), má racionalizační charakter
a má přispět k úspoře a lepšímu využití odborných
pracovníků národních výborů; podmínkou však je
předchozí dohoda dotčených národních výborů.
K § 119
Ustanovení je nutné zejména vzhledem ke
stavbám dálkových vedení (plynovody, ropovody,
elektrická vedení apod. ) a jiným liniovým stav-
bám, které procházejí územními obvody několika
národních výborů, popř. obou národních republik.
K § 120
Pro orgány, které povolují zvláštní stavby po-
dle zákona č. 47/1956 Sb., o civilním letectví, záko-
na č. 51/1964 Sb., o drahách, zákona č. 135/1961 Sb.,
o pozemních komunikacích, zákona č. 138/1973 Sb.,
o vodách, podle zákona č. 110/1964 Sb., o teleko-
munikacích, se zavádí termín
,,speciální stavební
úřady", ať jde o orgány národních výborů (např.
vodohospodářská díla), nebo jiné orgány státní
správy (např. stavby letecké, drah a na dráze
apod. ).
Speciální stavební úřady postupují podle pří-
slušných zvláštních předpisů. Pokud zvláštní před-
pisy nestanoví odchylný postup pro speciální stav-
by nebo některé otázky vůbec neupravují, postu-
puje speciální stavební úřad podle tohoto zákona.
Speciální stavební úřady nemohou však vykonávat
pravomoc na úseku územního rozhodování a vy-
vlastňování nemovitostí, protože je jednoznačně
svěřena národním výborům, které jsou stavebními
úřady. Tyto stavební úřady musí proto z hlediska
územního plánování udělit nejprve souhlas k vy-
dání stavebního povolení speciálním stavebním
úřadem. Souhlas se neuděluje formou samostatné-
ho rozhodnutí, ale dává se jako závazné stanovisko
speciálnímu stavebnímu úřadu v rámci jím vede-
ného správního řízení.
K § 121
Pod pojmem ,,vojenské stavební úřady" jsou
zahrnuty odborné orgány federálního ministerstva
národní obrany, federálního ministerstva vnitra,
ministerstva vnitra České socialistické republiky a
ministerstva vnitra Slovenské socialistické
repub-
liky. ,,Jiným stavebním úřadem" je orgán minister-
stva spravedlnosti České socialistické republiky a
ministerstva spravedlnosti Slovenské socialistické
republiky, jedná-li se o stavby k účelům vězeň-
ským, a orgán federálního ministerstva paliv a
energetiky, pokud jde o stavby uranového průmys-
lu. Pravomoc národních výborů, které jsou staveb-
ními úřady, nad stavbami uranového průmyslu
v územích, jež nejsou vyhrazena pro uranový prů-
mysl, zůstává však nedotčena. Územní rozhodová-
ní a vyvlastňovací řízení zůstávají u národních vý-
borů, které jsou stavebními úřady; výjimkou je
jen územní rozhodování na území vojenských
Újezdů.
K § 122
Městským a místním národním výborům, které
nejsou stavebními úřady, se svěřují důležité úkoly
na úseku stavebního řádu. Dosavadní úprava se
zároveň prohlubuje v tom směru, že městský nebo
místní národní výbor, jakmile zjistí nedostatky
(např. nepovolené práce na stavbě), projedná je se
stavebníkem a z titulu státního stavebního dohledu
navrhne podle výsledku stavenímu úřadu potřeb-
ná opatření. V souladu s praxí se také předpoklá-
dá, že stavební úřad může po předchozí dohodě po-
věřit místní národní výbor provedením jednotli-
vých úkonů na úseku územního plánování a sta-
vebního řádu (např. provedení místního šetření
u jednotlivě stavby, zjištění stanovisek vlastníků
sousedních nemovitostí apod. ). Podle tohoto záko-
na však nelze pověřit místní národní výbor vydá-
váním rozhodnutí, pokud na něj nebyla přenesena
pravomoc stavebního úřadu; jedinou výjimkou je
rozhodnutí o zastavení stavby podle odstavce 2 to-
hoto ustanovení.
83
K § 123
U jednotlivých velmi náročných staveb, např.
u staveb se složitou technologií výroby, příp. s roz-
sáhlými účinky na okolí, které přesahují obvod
působnosti stavebního úřadu, je účelné ojediněle
připustit výjimku v tom směru, že územní rozhod-
nutí, stavební povolení nebo kolaudační rozhodnutí
si může vyhradit nadřízený stavební úřad.
K § 124
Okresní národní výbory mohou přenášet na
městské nebo místní národní výbory taxativně
určenou část pravomoci stavebního úřadu za před-
pokladu, že výkon této pravomoci je po odborné
stránce zajištěn.
K § 125
V zákoně se prohlubuje ochrana důležitých zá-
jmu obrany a bezpečnosti státu.
Orgány určené federálním ministerstvem ná-
rodní obrany, federálním ministerstvem vnitra, mi-
nisterstvem vnitra České socialistické republiky a
ministerstvem vnitra Slovenské socialistické repu-
bliky uplatňují své požadavky zejména tím, že sta-
vebnímu úřadu označí území nebo objekty důležité
z hlediska obrany a bezpečnosti státu, u nichž musí
být vždy uvědomeny o zahájení územního, staveb-
ního, popř. jiného řízení podle tohoto zákona.
Zvláštní požadavky na změny staveb již exis-
tujících nebo jejich úpravy oznámí orgán federál-
ního ministerstva národní obrany a orgány minis-
terstev vnitra stavebnímu úřadu, který nařídí je-
jich provedení obdobně jako u nezbytných úprav.
Pokud jde o zájmy ministerstev vnitra, jedná
se zejména o pásmo státních hranic, ochranná pás-
ma kasárenských objektů apod.
K § 126 a 127
Soudobé podmínky technického rozvoje a péče
o životní prostředí vyvolávají nutnost zdůraznit
zvláštní společenské zájmy, které při výstavbě hájí
ještě jiné orgány než stavební úřady nebo orgány,
kterým je svěřena pravomoc podle tohoto zákona.
Stavební úřad nebo jiný orgán může rozhod-
nout jen se souhlasem, popř. za podmínek, které
předá spolupůsobící orgán hájící zájmy společnosti
podle zvláštních předpisů. Těmito předpisy jsou
zejména:
a) zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu,
vyhláška č. 45/1966 Sb., o vytváření a ochraně
zdravých životních podmínek,
vyhláška č. 15/1972 Sb., o ochraně a rozvoji
přírodních léčebných lázní a přírodních léči-
vých zdrojů,
vyhláška č. 26/1972, o ochraně a rozvoji pří-
rodních léčebných lázní a přírodních léčivých
zdrojů, ve znění pozdějších předpisů,
vyhlášky č. 59/1972 Sb. a č. 65/1972 Sb.,
o ochraně zdraví před ionizujícím zářením;
b) zákon č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského
půdního fondu, ve znění vyhlášky č. 97/1966
Sb., a ve znění pozdějších předpisů;
c) zákon č. 166/1960 Sb., o lesích a lesním hos-
podářství, ve znění vyhlášky č. 17/1961 Sb. a
ve znění pozdějších předpisů;
d) zákon č. 35/1967 Sb., o opatřeních proti zne-
čišťování ovzduší, ve znění pozdějších předpi-
sů;
e) zákon č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bo-
hatství (horní zákon), ve znění pozdějších
předpisů,
vyhláška č. 260/1957 Ú. 1., kterou se vydávají
podrobnější předpisy o dobývacích prostorech,
způsobu jejich stanovení a o jejich evidenci,
vyhláška č. 261/1957 Ú. I., kterou se vydávají
podrobnější předpisy o vypracování a schva-
lování plánu otvírky, přípravy a dobývání, ja-
kož i plánů zajištění a likvidace hlavních důl-
ních děl a lomů ve znění opravy v částce 43/
1958 Ú.
I. a změny v částce 11/1963 Sb.,
zákon ČNR č. 24/1972 Sb. o organizaci a roz-
šíření dozoru státní báňské správy,
zákon SNR č. 42/1972 Sb., o organizaci a roz-
šíření dozoru státní báňské správy;
f) zákon č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách,
ve znění pozdějších předpisů,
zákon SNR č. 7/1958 Sb. SNR, o kulturních pa-
mátkách,
vyhláška č. 118/1959 Ú. I., o památkových
ochranných pásmech (v SSR platí obdobná vy-
hláška č. 251/1959 Ú.
V. ),
vyhláška č. 181/1959 Ú.I., o památkových re-
zervacích (v SSR platí obdobná vyhláška č. 78/
1963 Sb. );
g) zákon č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody,
ve znění pozdějších předpisů,
zákon SNR č. 1/1955 Sb. SNR, o státní ochraně
přírody;
h) zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném do-
zoru nad bezpečností práce.
Ve stavebním zákoně je však zakotvena kon-
84
centrační zásada i vůči stanoviskům dotčených or-
gánů státní správy v některých řízeních (územní
a stavební řízení). Této zásadě jsou podrobeny
i orgány státní správy, které hájí obecné zájmy
podle uvedených předpisů. Samostatné správní
rozhodnutí vydávají jen v případech, kdy je to
předpisy výslovně stanoveno, např. rozhodnutí
o odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě po-
dle § 14 zákona č. 53/1966 Sb., závazné posudky
podle vyhlášek č. 15/1972 Sb. a č. 26/1972 Sb.
U staveb, jejichž součástí je jaderné zařízení,
se zakládá pravomoc Československé komise pro
atomovou energii sdělovat stanoviska k některým
územním rozhodnutím ke stavebnímu povolení a
ke kolaudačnímu rozhodnutí, neboť účinky tohoto
zařízení je nutno posoudit komplexně z hledisek,
které nejsou předmětem činnosti stavebního úřadu
ani jiného dotčeného orgánu státní správy.
K § 127
Povaha stavebních památek, jejich prostředí,
chráněných částí přírody a archeologických pa-
mátek vyžaduje zvláštní úpravu v postupu staveb-
ního tirádu a těsnou součinnost s orgány státní
památkové péče a státní ochrany přírody. Záro-
veň je nutno stanovit povinnost k zabezpečení kul-
turně cenných nálezů jak při realizaci staveb, tak
při jejich přípravě, jako např. při průzkumech, při
provádění terénních a jiných prací povolovaných
tímto zákonem. Pamatuje se na možnost změnit
nebo zrušit výjimečně již vydané stavební povolení,
dojde-li k nálezu mimořádně významné památky,
jejíž kulturně historická hodnota je nenahradi-
telná.
K § 128 až 130
Příprava investiční výstavby vyžaduje velké
množství vědeckých, technických a jiných infor-
mací, zpracovávaných v podobě, v níž budou odpo-
vídat pracovním metodám a cílům v investiční vý-
stavbě.
Proto bude postupně vybudována soustava vy-
braných informací pro výstavbu, jejímž cílem je na-
pomáhat při realizaci jednotně technické politiky,
sloužit k realizaci řídící a koordinační činnosti,
vytvářet ucelený přehled o nástrojích řízení tech-
nické politiky ve výstavbě a zajišťovat jednotný tok
informací mezi orgány a organizacemi, které pů-
sobí v investiční výstavbě.
Přitom půjde jednak o informace
a) o stavu a podmínkách území, tvořící podklady
pro zpracování územně plánovací dokumenta-
ce, a které jsou určeny k rozmisťování a umis-
ťování investic a budou využívány při úvahách
o budoucím uspořádání území a při povolová-
ní změn existujícího stavu v území;
b) v Československém katalogu pro výstavbu, za-
hrnující informace
- o výrobcích pro výstavbu,
- o výsledných nástrojích typizace ve výstav-
stavbě,
- o technických předpisech pro výstavbu,
- o právních předpisech pro výstavbu,
- o organizacích působících v procesu inves-
tiční výstavby.
Československý katalog pro výstavbu se bude
zpracovávat v Československém středisku výstavby
a architektury. Okruh zpracovatelů bude postupně
rozšířen o další instituce, zejména slovenské.
Jednotlivé informační bloky budou zavedeny
postupně. Na těch úsecích (informace o právních
předpisech, o výrobcích), kde byly již založeny
v předstihu s cílem sledovaným ve stavebním zá-
koně, budou informační bloky ještě prohloubeny.
Zatímco k založení některých informačních
bloků postačí organizační opatření, bude u jiných
nutno stanovit práva a povinnosti organizací, popř.
orgánů prováděcím předpisem, jako např. u sběru
informací a zpracování územně technických pod-
kladů pro potřebu územního plánování a u infor-
mací o výrobcích pro výstavbu.
Soustava vybraných informací pro výstavbu
v souladu s § 21 zákona č. 21/1971 Sb., o jednotné
soustavě sociálně ekonomických informací, neza-
sahuje do okruhu zájmů posledně uvedené sou-
stavy.
Výjimkou jsou informace o stavu a podmín-
kách území, kde se budou informace týkající se
sociálně ekonomických informací a statistiky ži-
votního prostředí přebírat. Proto se u prováděcích
předpisů předpokládá předchozí dohoda s Fede-
rálním statistickým úřadem.
K § 131 až 133
Územně plánovací dokumentaci, která má
velký význam pro koncepční řízení výstavby, je
nutno řádně evidovat a ukládat. V minulosti do-
cházelo k nenahraditelným škodám právě proto, že
tato otázka nebyla v právních předpisech o územ-
ním plánování důsledně řešena.
Stejně jako územně plánovací dokumentaci je
třeba evidovat a ukládat též dokumentaci jednot-
livých konkrétních staveb.
Ustanovení umožňuje organizacím a občanům
nahlížet do evidované a uložené dokumentace a
pořizovat si z ní výpisy. Je nutné zajistit, aby do
dokumentace mohli nahlížet pouze organizace a
občané, kteří osvědčí právní nebo jiný odůvodněný
85
zájem. Pod pojmem ,,právní nebo jiný odůvodněný
zájem" je třeba rozumět zejména zájem vlastníka
nebo uživatele stavby a jiných účastníků řízení,
zájem organizace na plnění plánovaných úkolů,
jakož i zájem vyplývající z jiných právních před-
pisů (např. v souvislosti s převody nemovitostí,
u soudních sporů apod.
).
K § 134
Ustanovení o trvalém povolení vstupu na cizí
pozemky a stavby na základě zvláštního průkazu
k územně plánovacím a stavebním účelům, který
se vydává pracovníkům a funkcionářům národních
výborů, 19) speciálních a jiných stavebních úřadů
a jim nadřízených orgánů, se přejímá v podstatě
z dosavadní osvědčené právní úpravy a zároveň se
rozšiřuje možnost opatřit vstup i pro účastníky ří-
zení jimi přizvané.
Pracovníkům jiných orgánů a organizací se
umožňuje vstup na pozemky a stavby, jen pokud
působí při přípravě územně plánovací dokumenta-
ce, projektů staveb apod. podle tohoto zákona, při-
čemž vydávání potřebných povolení, v případě, že
vlastník (správce) pozemku nebo stavby jim od-
mítne umožnit vstup, se svěřuje městským a míst-
ním národním výborům.
Povolování vstupu na pozemky a stavby podle
zvláštních předpisů (např. o ochraně republiky,
ochraně státního tajemství) zůstává tímto zákonem
nedotčeno. Týká se to především vstupu na pozem-
ky a stavby vojenské správy, Sborů národní bez-
pečnosti a vojsk ministerstva vnitra apod.
Jestliže při vstupu na cizí pozemek nebo stav-
bu byla způsobena škoda, přísluší poškozenému
náhrada skutečné škody, přičemž se vychází z ceny
v době poškození. Jednoznačně se stanoví, že ná-
hradu škody je povinen poskytnout orgán nebo or-
ganizace zaměstnávající pracovníky, kteří škodu
způsobili, přičemž poškozený nemusí být iniciáto-
rem řízení o náhradě škody. V případě sporů o ná-
hradu škody rozhoduje stavební úřad, přičemž po-
stupuje podle obecných předpisů o náhradě škody.
K § 135
Dosavadní úprava neumožňovala, aby vlastník
stavby použil sousední pozemek nebo stavbu k pro-
vádění stavby, udržovacích nebo zajišťovacích pra-
cí. Nová úprava dává stavebnímu úřadu pravomoc
uložit v nezbytných případech vlastníku sousední-
ho pozemku nebo stavby, aby provádění uvedených
prací ze svého pozemku nebo stavby trpěl.
Příslušné ustanovení zabezpečuje ochranu práv
vlastníka použitého pozemku nebo stavby a vyslo-
vuje povinnost nahradit mu způsobenou škodu.
K § 136
Při přípravě plánovací dokumentace a jejím
projednávání, při územním řízení, stavebním říze-
ní, státním stavebním dohledu a při dalších říze-
ních prováděných správními orgány podle tohoto
zákona, vystupuje značný počet dalších orgánů
státní správy, které hájí obecné zájmy podle
zvláštních předpisů, např. orgány požární ochrany,
hygienické služby, ochrany památek apod. Vzhle-
dem k tomu, že při řízeních jsou případy rozporů
na úseku územního plánování a stavebního řádu
časté a vyvolávají pochybnost o správnosti postu-
pu při jejich řešení, bylo v tomto zákoně nutno
stanovit pro jejich projednávání jednotný režim.
Obdobný postup se zachovává i po linii speciálních
orgánů'státní správy, jde-li o stavby letecké, drah
a na dráze, pozemních komunikací, vodohospodář-
ské a telekomunikační.
Speciálně se upravuje postup při řešení roz-
porů, kde sporná otázka náleží do výlučné působ-
nosti federace. V těchto případech je nutno rozpor
odstranit po projednání s příslušnými ústředními
orgány federace a národních republik.
K § 137
Pro rozhodování o námitkách účastníků říze-
ní, které vyplývají z vlastnických nebo jiných práv
k pozemkům a stavbám a jejichž řešení překračuje
rozsah pravomoci stavebního úřadu nebo spolupů-
sobících orgánů státní správy (námitky vyplývající
z občanskoprávních nebo hospodářských vztahů),
se stanoví zvláštní postup.
Za námitku, která by v případě úspěchu ve
sporu u soudu, hospodářské arbitráže nebo jiného
příslušného orgánu znemožnila uskutečnit požado-
vané opatření bud vůbec, nebo by umožnila jeho
realizaci v podstatně změněné míře nebo formě, se
považuje např. námitka týkající se existence vlast-
nického práva k nemovitosti, důsledky odvodnění
stavby, opření o stavbu souseda apod.
V případech, kdy správní orgán zabezpečuje
svým nařízením zájmy společnosti (např. ochranu
života a zdraví osob), nemůže však docházet k prů-
tahům řízení, a proto si v souladu s ustanovením
§ 40 odst. 1 správního řádu učiní správní orgán
úsudek v námitce sám a ve věci přímo rozhodne.
K § 138
Na plynulost přípravy a realizace investiční
výstavby má značný vliv i pohotovost a koordino-
19) § 2 písm. a) zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení.
86
vanost správních řízení ve věcech výstavby. Proto
se stanoví, aby orgány, které postupují podle tohoto
zákona, a orgány, které postupují podle zvláštních
předpisů a rozhodují o výstavbě, spolu aktivně spo-
lupracovaly. Jde přitom zejména o vhodnou časo-
vou a věcnou návaznost řízení o téže stavbě (např.
stavební řízení, vodoprávní řízení podle vodního
zákona, řízení o odnětí zemědělské půdy zeměděl-
ské výrobě podle zákona č. 53/1966 Sb., o ochraně
zemědělského půdního fondu apod. ).
Také předávání různých stanovisek dotčených
orgánů státní správy spolupůsobících v řízení po-
strádá někdy potřebnou pohotovost a komplex-
nost. Proto se i zde obecně stanoví povinnost pře-
dávat tato stanoviska včas a úplná; stanoví se to
přiměřeně i pro organizace, které na základě tech-
nických norem se vyjadřují např. k podmínkám
dodávky vody, napojení na kanalizaci (ČSN 736
060, ČSN 736 620, ČSN 736 701 atd. ).
Kromě toho některé orgány státní správy mají
k dispozici ekonomické, technické a jiné údaje,
které získaly při řízeních o výstavbě a u nichž by
bylo neúčelné obstarávat je znovu; proto se sta-
noví povinnost předávat na dožádání i tyto údaje.
U vědeckých institucí a organizací, které pů-
sobí většinou v chozrasčotní sféře, omezuje se tato
povinnost na předávání údajů a výsledků v oboru
územního plánování, k nimž průběžně již došly na
základě své předcházející odborné činnosti.
V ostatních případech bude nutno potřebné práce,
jakož i práce vědecko-výzkumné a jiné u příslušné
organizace objednat.
K § 141
V případě, že by úprava územního plánu, který
je ve vysokém procentu rozpracovanosti, zname-
nala neúměrné zvýšení nákladů a časově značné
oddálení schválení tohoto plánu, umožňuje se po-
volit výjimečně- její dopracování podle zákona
č. 84/1958 Sb. a jeho prováděcích předpisů. Stejně
je možno tam, kde je návrh územního plánu již
projednán, dokončit schválení podle stávajících
předpisů.
U staveb, které byly dokončeny přede dnem
účinnosti tohoto zákona, provede řízení a rozhod-
nutí vydá orgán, který je věcně příslušný podle
dosavadních předpisů. V ostatních případech bude
kolaudace provedena již podle tohoto zákona,
s výjimkou staveb, které podle bodu 119 vyhlášky
č. 243/1957 0. 1. rozhodnutí o uvedení do trvalého
užívání nevyžadovaly.
U pozemků, které byly použity pro výstavbu
před účinností tohoto zákona, na nichž byly stavby
dokončeny a uvedeny do užívání a nebyly dosud
vypořádány majetkoprávní vztahy mezi vlastníkem
pozemku a stavebníkem (vlastníkem stavby), je
možno, v případě, že nedojde k dohodě o převodu
pozemku, podat návrh na vyvlastnění, a to i tehdy,
kdy vlastník pozemku nebrání v užívání stavby.
Umožňuje se tak, aby byly uvedeny do pořádku
vlastnické vztahy k zastavěným pozemkům; tato
možnost je však časově limitována a po uplynutí
stanovené lhůty nebude tento postup při řešení
majetkoprávních otázek přípustný.
Pokud nebude vydán obecně závazný předpis
upravující nově náhrady za vyvlastnění pozemků
a staveb, postupuje se podle vyhlášky Českého ce-
nového úřadu a ministerstva financí České socia-
listické republiky č. 43/1969 Sb., o cenách staveb
v osobním vlastnictví a náhradách při vyvlastnění,
a vyhlášky Slovenského cenového úřadu a minis-
terstva financí Slovenské socialistické republiky
č. 47/1969 Sb.
K § 142
Odbornou organizací, která je pověřena poři-
zováním územně plánovací dokumentace a výko-
nem pravomoci stavebního úřadu na úseku územ-
ního rozhodování na území hlavního města Prahy
je Útvar hlavního architekta hlavního města Pra-
hy. Jde o výjimečné opatření, které je odůvodněno
tím, že činnost správní a tvůrčí na úseku územní-
ho plánování tvoří koordinovaný proces, jehož vý-
sledkem má být dosažení optimální územní kon-
cepce při realizaci značně rozsáhlé výstavby a pře-
stavby hlavního města Prahy a jeho zájmového
území.
Pověření odborné organizace výkonem státní
správy, který přísluší národnímu výboru, patří do
zvláštního zákona, který bude upravovat působnost
a pravomoc národních výborů na území hlavního
města Prahy, tj. do připravovaného zákona o hlav-
ním městě Praze, popřípadě do zákona o národ-
ních výborech. Vzhledem k tomu však, že přijetí
těchto zákonů nelze očekávat v blízké době a není
možné dále oddalovat legalizaci dosavadního sta-
vu, který trvá již od roku 1961, upravuje se tato
otázka ve stavebním zákoně. Oprava je však pro-
vedena jako přechodná a má platit do té doby, než
nabude účinnosti zákon k této úpravě příslušný.
K § 143
Po nabytí účinnosti tohoto zákona nelze po-
užívat ustanovení příloh zákonů České národní ra-
dy a Slovenské národní rady, v nichž je upravena
působnost národních výborů přímým odkazem na
příslušná ustanovení předpisů, zrušovaných tímto
zákonem, a to
- položky 1 až 12 přílohy zákona Slovenské ná-
rodní rady č. 131/1970 Sb., o zřízení krajských
národních výborů a opatřeních s tím souvise-
jících,
položky 1 až 4 přílohy A, položky 3 a 4 přílo-
hy B a položka 2 přílohy C zákona
České ná-
rodní rady č. 146/1971 Sb., kterým se mění a
doplňuje zákon o národních výborech a upra-
vuje působnost národních výborů na někte-
rých úsecích státní správy,
87
položky 5 a 6 přílohy D zákona Slovenské ná-
rodní rady č. 159/1971 Sb., kterým se mění a
doplňuje zákon o národních výborech a upra-
vuje působnost národních výborů na někte-
rých úsecích státní správy.
V Praze dne 30. října 1975
Předseda vlády ČSSR:
Dr. Štrougal v. r.
Ministr ČSSR pro technický a investiční rozvoj:
Ing. Šupka v. r.