Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1976
II. v. o.
117
Vládní návrh
Zákon
ze dne 1976,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 47/1956 Sb.,
o civilním letectví (letecký zákon)
Federální shromáždění Československé socia-
listické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 47/1956 Sb., o civilním letectví (le-
tecký zákon) ve znění zákona č. 40/1964 Sb., se
mění a doplňuje takto:
1. V § 2 se vypouští odstavec 2. 1 označení od-
stavce 1.
2. § 4 včetně nadpisu zní:
§ 4
Pojem letadla
Za letadla se považují zařízení, která jsou
způsobilá létal v atmosféře nezávisle na zem-
ském povrchu, nést na palubě osoby nebo náklad,
jsou schopná bezpečného vzletu a přistání a jsou
alespoň částečně řiditelná; za letadla se též po-
važují upoutané balony.
3. § 5 odst. 2 zní:
,, (2) V československém leteckém rejstříku
musí být zapsána civilní letadla, která jsou ve
správě, vlastnictví nebo užívání československých
socialistických organizací nebo československých
státních občanů. "
4. § 6 včetně nadpisu zní:
2
"§ 6
Správa, vlastnictví nebo užívání a provoz
civilních letadel
(1) Civilní letadla, která jsou v socialistickém
společenském vlastnictví, mohou spravovat, vlast-
nit nebo užívat a mohou je provozovat
a) organizace pro provozování letecké dopravy
a organizace vykonávající letecké práce, ja-
kož i organizace pro správu a údržbu veřej-
ných letišť a pro výkon státního odborného
dozoru, řízené federálním ministerstvem do-
pravy,
b) federální ministerstvo vnitra, dobrovolně spo-
lečenské organizace pečující o brannou vý-
chovu a letecký sport, státní organizace za-
bývající se výrobou a opravou letadel a
leteckým zkušebnictvím a výzkumem.
(2) Organizace uvedené v odstavci 1 mohou
užívat a provozovat i civilní letadla, která jsou
ve vlastnictví zahraničních vlastníků.
(3) Jiné socialistické organizace, než které
jsou uvedeny v odstavci 1 písm., a) a b), mohou
civilní letadla spravovat, vlastnit nebo užívat a
provozovat je při plnění svých úkolů jen se sou-
hlasem federálního ministerstva dopravy, úděle-
ným v dohodě s federálním ministerstvem vnitra.
(4) Českoslovenští státní občané mohou mít
civilní letadlo v osobním vlastnictví. Létat s ním
mohou pouze se souhlasem federálního minister-
stva dopravy, uděleným v dohodě s federálním
ministerstvem vnitra. "
5. § 8 se vypouští.
6. § 11 odst. 1 zní:
,,(1) Civilní letadlo s československou pozná-
vací značkou lze použít k létání, má-li osvědčení
letové způsobilosti, které bylo vydáno Státní le-
teckou inspekcí, nebo má-li osvědčení letové způ-
sobilosti vydané jiným státem, které bylo Státní
leteckou inspekcí uznáno za platné. "
7. V § 11 se za odstavec 1 vkládá nový odsta-
vec 2, který zní:
,, (2) Civilní letadlo s poznávací značkou ji-
ného státu lze použít k létání v československém
vzdušném prostoru, má-li osvědčení letové způso-
bilosti, které bylo vydáno nebo uznáno za platné
jiným státem za podmínek stanovených meziná-
rodními dohodami, kterými je Československá so-
cialistická republika vázána, "
dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako
odstavce 3 a 4; na začátku nově označeného od-
stavce 3 se slova "ministerstvo dopravy" nahra-
zuji slovy
,,Státní letecká Inspekce" a slova
3
,,o způsobilosti civilního letadla k létání" slovy
,,o letové způsobilosti".
8. § 12 včetně nadpisu zní:
§ 12
Palubní doklady
Civilní letadlo musí mít za letu na palubě
tyto doklady
a) osvědčení o zápisu letadla do leteckého rej-
stříku,
b) osvědčení letové způsobilosti,
c) palubní deník nebo doklad jej nahrazující,
d) povolení ke zřízení a provozování vysílací
radiově stanice, je-li na palubě. "
9. Nadpis Hlavy III zní:
,,Hlava III
Letecký personál"
10. § 14 včetně nadpisu zní:
,, § 14
Složení a způsobilost leteckého personálu
(1) Letecký personál tvoří posádky civilních
letadel a pozemní Letecký personál.
(2) Členově leteckého personálu musí být pro
výkon své činnosti zdravotně a odborně způsobilí.
Svou činnost vykonávají na základě průkazu způ-
sobilosti, který vydává Státní letecká inspekce.
Tímto průkazem jsou členové leteckého perso-
nálu povinni se při výkonu služby prokázat orgá-
nům federálního ministerstva dopravy a Státní
letecké inspekce.
(3) Členově leteckého personálu se zapisují
do československého leteckého rejstříku. "
11. § 15 včetně nadpisu zní:
,, § 15
Posádka civilního letadla
(1) Posádka civilního letadla se skládá z vý-
konných letců (velitel letadla, druhý pilot, navi-
gátor, palubní radiotelegrafista, palubní technik-
inženýr) a z obsluhujícího personálu.
(2) Členy posádek československých civilních
letadel mohou být Jen českoslovenští státní obča-
né; výjimky může povolit federální ministerstvo
dopravy v dohodě s federálním ministerstvem
vnitra.
(3) Nejnižší počet členů posádek civilního
4
letadla je stanoven v typovém osvědčení způso-
bilosti k leteckému provozu a v palubních dokla-
dech letadla.
(4) Veliteli československých civilních leta-
del mohou být jen výkonní letci s kvalifikací pi-
lota, pokud federální ministerstvo dopravy nepo-
volí ve zvlášť odůvodněných případech výjimku;
při pilotním výcviku může tuto funkci zastávat
i pilotní žák. "
12. V § 16 odst. 3 se slova ,,Československým
občanům" nahrazují slovy
,,československým
státním občanům".
13. V § 17 se vypouští v závorkách odkaz na
§ 33.
14. V § 18 se v odstavci 1 slovo ,,mužstvem" na-
hrazuje slovem
,,posádkou" a v odstavci 4
slovo ,,mužstva" slovem ,,posádky".
15. V § 19 odst. 1 se slova ,,velitel letadla a muž-
stvo" nahrazují slovy
,,velitel a posádka le-
tadla".
16. V § 19 odst. 2 se slova ,,správě (vlastnictví)"
nahrazují slovy
,,správě, vlastnictví nebo
užívání".
17. § 23 se vypouští.
18. § 24 včetně nadpisu zní:
,,§ 24
Ochranná pásma
(1) Bezpečnost leteckého provozu na civil-
ních letištích a spolehlivou funkci ostatních po-
zemních leteckých zařízení, jakož i výhledové
zabezpečení jejích dalšího stavebního rozvoje, za-
jišťují ochranná pásma.
(2) Ochranné pásmo stanoví rozhodnutím
Státní letecká inspekce k návrhu provozovatele
pozemního leteckého zařízení v dohodě se staveb-
ním úřadem příslušným k vydání územního roz-
hodnutí a s dalšími příslušnými orgány. V rozhod-
nutí zakáže nebo omezí zřizovat určité stavby
nebo zařízení, umisťovat světla, vysazovat porosty
nebo ponechávat je růst nad stanovenou míru a
vykonávat činnosti, které ohrožují bezpečnost le-
teckého provozu. "
19. Za § 24 se vkládá § 24a, který včetně nad-
pisu zní:
,, § 24a
Stavby a zařízení mimo ochranná pásma
(1) Před umístěním staveb a zařízení nesta-
vební povahy mimo ochranná pásma je nutno si
vyžádat vyjádření, popř. souhlas Státní letecké
5
inspekce z hlediska zájmů civilního letectví, jest-
liže jde o
a) stavby nebo zařízení vysoké 100 m a více nad
terénem,
b) stavby nebo zařízení vysoké 30 m a více na
přirozených nebo umělých vyvýšeninách, kte-
ré vyčnívají 100 m a výše nad okolní krajinu,
c) zařízení, která mohou rušit funkci leteckých
palubních přístrojů a pozemních leteckých
zabezpečovacích zařízení, jako jsou zejména
zařízení průmyslových závodů, vedení vyso-
kého napětí 110 kV a výše, energetická zaří-
zení a vysílací stanice.
(2) Pro stavby si vyžádá vyjádření Státní le-
tecké inspekce ve stadiu projednávání územního
plánu zóny, nebo územního projektu zóny jeho
pořizovatel, ve stadiu zpracování projektového
úkolu stavby její investor. Pro zařízení nestavební
povahy si vyžádá jeho správce, vlastník nebo
uživatel souhlas Státní letecké inspekce, která jej
udělí rozhodnutím.
(3) Ustanovení předchozích odstavců se ne-
vztahuje na stavby vojenské správy a zařízení
pro vojenské účely. "
20. V § 26 odst. 1 se slova ,,náčelníkem letiště"
nahrazují slovy
,,ředitelem (náčelníkem) le-
tiště".
21. V § 27 odst. 1 se na počátku věty slova
,,Vlastnici (uživatelé)" nahrazují slovy
,,Správ-
ci, vlastnici nebo uživatelé" a odstavec 2 zní:
,,(2) Na základě rozhodnutí Státní letecké
inspekce jsou správci, vlastníci nebo uživatelé
objektů ohrožujících bezpečnost leteckého provozu
povinni na svůj náklad označit tyto objekty letec-
kým překážkovým značením a toto značení udr-
žovat a provozovat. "
22. Za § 29 se vkládají § 29a, 29b, 29c, které včet-
ně nadpisů a označení nové hlavy znějí:
,,Hlava IVa
Ochrana pozemních leteckých zařízení
§ 29a
Sbor ozbrojené ochrany letišť
(1) Zřizuje se Sbor ozbrojené ochrany letišť
(dále jen ,,sbor"), který působí na veřejných le-
tištích a na území ostatních pozemních leteckých
zařízení. Základním úkolem sboru je zajištění po-
řádku a bezpečnosti v obvodu objektů jím chrá-
něných.
(2) Federální ministerstvo dopravy v dohodě
s federálním ministerstvem vnitra a federálním
6
ministerstvem národní obrany zřizuje jednotlivé
složky (útvary) sboru, určuje jeho početní stavy,
výzbroj a výstroj a stanoví zásady organizace, vý-
cviku a výkonu služby příslušníků sboru.
§ 29b
Práva a povinnosti příslušníků sboru
(1) Při provádění služebních úkonů, zákroků,
jakož i při ostatní služební činnosti jsou přísluš-
níci sboru povinni dbát cti, vážnosti a důstojnosti
občanů i své vlastní a usilovat o to, aby občanům
v souvislosti s touto činností nevznikla bezdů-
vodná újma a případný zásah do jejich práv a
svobod nepřekročil míru nezbytnou k dosažení
účelu prováděného opatření.
(2) Příslušníci sboru jsou oprávnění
a) požadovat na místě vysvětlení od osoby, od
níž lze očekávat, že může přispět k objasnění
závažných skutečností, týkajících se narušení
nebo ohrožení bezpečnosti leteckého provozu,
veřejného pořádku nebo bezpečnosti života a
zdraví, jakož i majetku, pokud není podezření,
že jde o trestný čin nebo přečin. Vysvětlení
nesmí být požadováno od toho, kdo by Jím
porušil zákonem uloženou povinnost mlčenli-
vosti, ledaže by byl této povinnosti zproštěn.
Vysvětlení může odepřít ten, kdo by jím sobě
nebo osobě blízké způsobil nebezpečí trestního
stíhání,
b) zjišťovat v místech, která nejsou veřejnosti
přístupná, totožnost osob a jejich oprávnění
se v těchto místech zdržovat,
c) zjišťovat totožnost osoby, která narušuje nebo
ohrožuje bezpečnost leteckého provozu, veřej-
ný pořádek nebo bezpečnost života a zdraví,
jakož i majetku, a popř. i osoby, která byla
takovému jednání přítomna,
d) předvést osobu, která nechce nebo nemůže
v místech, která nejsou pro veřejnost přístup-
ná, hodnověrně prokázat svou totožnost, nebo
která narušuje nebo ohrožuje bezpečnost le-
teckého provozu, veřejný pořádek, bezpečnost
života a zdraví, jakož i majetku, a odevzdat
ji ihned příslušníku Sboru národní bezpeč-
nosti anebo ji propustit, jakmile pominuly
důvody k předvedení,
e) přesvědčit se, zda ten, jehož předvádějí, není
ozbrojen a podle povahy případu zbraň až do
dalšího opatření příslušných orgánů odebrat.
f) po předchozí marné výzvě k jejímu vydaní
odejmout předběžně věc, která by mohla být
prohlášena za propadlou nebo zabranou, a
ihned ji odevzdat příslušným orgánům,
g) ukládat a vybírat v blokovém řízení pokuty
za přestupky.
7
(3) Zakročuje-li příslušník sboru, užije - po
kud to povaha zákroku vyžaduje a okolnosti do-
volují - slov
,,jménem zákona".
(4) Každý je povinen uposlechnout výzvy za
kročujícího příslušníka sboru.
(5) O předvedení podle odstavce 2 písm. d) se
sepíše u příslušného útvaru sboru záznam.
(6) O předběžném odejmutí věci vydá pří-
slušný útvar sboru potvrzení osobě, které byla věc
odňata.
§ 29c
Práva a povinnosti příslušníků sboru
při provádění zákroku
(1) Příslušníci sboru jsou oprávněni na veřej-
ných letištích a na území ostatních pozemních le-
teckých zařízení v zájmu jejich ochrany a veřej-
ného pořádku, zejména k odvrácení útoku na sebe
nebo na jinou osobu, při služebních zákrocích
proti výtržníkům a jiným nebezpečným osobám
nebo k překonání odporu, který směřuje ke zma-
ření jejich služebního zákroku, úkonu či výzvy,
jakož i k zabránění útěku předváděné osoby, po-
užít hmatů a chvatů sebeobrany, kapesního slzo-
tvorného prostředku, obušku, pout, služebního psa,
úderu zbraní, výstrahy a varovného výstřelu do
vzduchu.
(2) Příslušník sboru je oprávněn použít střel-
né zbraně jen v těchto případech:
a) aby v případě nutně obrany odvrátil útok ve-
dený proti jeho osobě nebo mu bezprostředné
hrozící anebo útok na život jiné osoby,
b) aby odvrátil nebezpečný útok, který ohrožuje
střežený objekt nebo stanoviště, po marné vý-
zvě, aby bylo upuštěno od útoku,
c) aby zamezil útěku nebezpečného pachatele, je-
hož nemůže jiným způsobem zadržet,
d) je-li třeba zneškodnit zvíře ohrožující život
nebo zdraví osob.
Při použití střelné zbraně jsou příslušníci sbo-
ru povinni dbát nutné opatrnosti, zejména aby ne-
byl ohrožen život jiných osob, a co nejvíce šetřit
život osoby, proti níž služební zákrok směřuje.
Pokud to okolnosti služebního zákroku dovolují,
je příslušník sboru povinen před použitím zbraně
použít prostředků uvedených v odstavci 1.
(3) Jestliže je to s ohledem na okolnosti pří-
padu možné, jsou příslušníci sboru před použitím
prostředků podle odstavců 1 a 2 povinni užít do-
mluvy, napomenutí a výzvy.
(4) Příslušníci sboru jsou povinni použít toho
7. prostředků uvedených v odstavcích 1 a 2, který
umožňuje řádné splnění jejich služebních povin-
ností a přitom co nejméně poškozuje osobu, proti
8
níž zakročujl. Zároveň dbají, aby tohoto prostředku
bylo použito jen způsobem přiměřeným a aby pří-
padná škoda nebyla ve zřejmém nepoměru k vý-
znamu chráněného zájmu.
(5) Při služebním zákroku proti jednotlivé
osobě nesmí být použito zbraně, slzotvorného pro-
středku, obušku, pout a služebního psa proti tě-
hotné ženě, osobě vysokého věku, osobě se zjev-
nou tělesnou vadou nebo nemocí a dítěti vyjma
případy, kdy to povaha útoku vedeného těmito
osobami proti chráněným zájmům nebo mimořád-
nost vzniklé situace nezbytně vyžaduje.
(6) O služebních zákrocích podle odstavců 1
a 2 se sepíše u příslušného útvaru sboru záznam.
23. § 30 odst., 1 zní:
,,(1) Civilní letecký provoz na území Česko-
slovenské socialistické republiky organizuje, řídí
a zabezpečuje federální ministerstvo dopravy le-
teckou dispečerskou službou; plněním úkolů vy-
plývajících z této činnosti může pověřit orgán
jemu podřízené organizace pro provozování le-
tecké dopravy. "
24. Za § 30 se vkládá § 30a, který včetně nad-
pisu zní:
,,§ 30a
Kontrola za letu
Federální ministerstvo dopravy a Státní le-
tecká inspekce jsou oprávněny během letu kontro-
lovat činnost posádky a technické vybavení česko-
slovenských civilních letadel, jejich nouzová zaří-
zení, jakož i zabezpečení leteckého provozu. "
25. V § 33 so vypouštějí odstavce 2 a 3 a ozna-
čení odstavce 1.
26. § 34 odst. 1 zní:
,,(1) Let smí být proveden jen na základe le-
tového úkolu nebo letového plánu a v souladu
s vydaným letovým povolením. "
27. V § 38 se slova ,,osvědčení o způsobilosti k lé-
tání" nahrazují
slovy ,,osvědčení letové způ-
sobilosti. "
28. V nadpisu § 45 a v § 45 odst. 1 se nahrazují
slova
,,administrativní šetření o leteckých ne-
hodách" a slova "administrativní šetření o při-
činách leteckých nehod
,,slovy odborné še-
tření příčin leteckých nehod".
29. V § 51 se pod písm. a) slova ,,v § 11 odst. 1"
nahrazují slovy
,,v § 11 odst. 2".
30. § 53 včetne nadpisu zní:
9
§ 53
Letecká doprava vnitrostátní
Leteckou dopravu cestujících, zavazadel, zási-
lek a pošty a letecké práce za úplatu mohou pro-
vozovat pouze organizace pro provozování letecké
dopravy a organizace vykonávající letecké práce,
řízené federálním ministerstvem dopravy (§ 6
odst. 1 písm. a).
31. V § 61 odst. 1 se slova ,,podle předpisů uve-
dených v § 58 až 60" nahrazují slovy
,,podle
obecně závazných právních předpisů" a slova
,,se Státní pojišťovnou" slovy s
,,českou státní
pojišťovnou nebo Slovenskou státní pojišťov-
nou".
32. V § 61 odst. 2 se slovo ,,Pojistník", nahrazuje
slovem
,,Pojištěný".
33. V § 62 odst. 1 písm. b) se slova ,,výkonní letci
(§ 15 odst. 3)" nahrazují slovy
,,členové le-
teckého personálu (§ 14 odst. 3)".
34. Název hlavy X zní: ,,Zvláštní ustanovení o le-
tecké činnosti dobrovolných společenských
organizací pečujících o brannou výchovu a
letecký sport".
35. V § 63 odst. 1 uvozovací věta zní: ,,Na letec-
kou činnost, kterou provádějí pro účely bran-
né výchovy a leteckého sportu dobrovolné
společenské organizace určené vládou Česko-
slovenské socialistické republiky (dále jen
,,organizace"), se vztahují ustanovení tohoto
zákona s těmito odchylkami: "
V § 63 odst. 1 písm. d) se slova ,,Administra-
tivní šetření o příčinách" nahrazují slovy
,,Odborné šetření příčin".
36. V § 63 odst. 3 se za slovo ,,Vláda" vkládají
slova ,,Československé socialistické republiky".
37. V § 63 odst. 1 písm. a) se na začátku věty
nahrazuje odkaz na
,,(§ 15 odst. 1)" odkazem
na ,,(§ 14 odst. 2)" a v písm. b) téhož usta-
novení na začátku věty se odkaz na
,,§ 14
odst. 6" nahrazuje odkazem na ,,§ 15 odst. 2".
38. V § 67 odst. 1
bod 3 zní:
,,3. podmínky pro udělení a odvolání souhlasu
ke správě, vlastnictví nebo užívání a k provozu
civilního letadla (§ 6 odst. 2 a 3). ",
v bodě 6 se slova ,,o způsobilosti letadel k lé-
tání" nahrazují slovy
,,letové způsobilosti. ",
bod 7 zní:
,,7. vzory palubních dokladů, další povinné pa-
lubní doklady a provádění zápisu do těchto do-
kladů (§ 12). ",
bod 8 zní:
,,8. další funkce, jejichž nositelé se zařazují
do leteckého personálu (§ 14), jakož i podmínky,
10
za kterých může řídit letadlo pilotní žák (§ 15
odst. 4). ",
bod 11 zní:
,,11. stanovení ochranných pásem (§ 24) a
bližší vymezení staveb a zařízení umísťovaných
i mimo ochranná pásma (§ 24a odst. 1 ). ",
za bod 16 se vkládá bod 16a, který zní:
,,16a. povinnosti velitele civilního letadla, ře-
ditele veřejného letiště, provozovatele civilního le-
tadla, jakož i jiných dalších orgánů odpovědných
za přípravu letu (§ 33). ",
bod 18 zni:
,,18. odborně šetření příčin leteckých nehod
(§ 45). "
39. Pokud zákon používá v jednotlivých ustano-
veních názvu ,,Československé aerolinie" na-
hrazuje se toto označení termínem "organi-
zace pro provozování letecké dopravy".
40. Pokud se v jednotlivých ustanoveních zákona
používá názvů ,,Československá republika, mi-
nisterstvo dopravy, ministerstvo vnitra, mi-
nisterstvo národní obrany, ministerstvo zahra-
ničních věcí a ministerstvo spojů" nahrazují
se tato označení názvy
,,Československá so-
cialistická republika, federální ministerstvo
dopravy, federální ministerstvo vnitra, fede-
rální ministerstvo národní obrany, federální
ministerstvo zahraničních věcí a federální mi-
nisterstvo spojů".
Čl. II
Zrušuje se vyhláška č. 144/1957 Ú. 1., o udělo-
vání souhlasu ke správě (vlastnictví) civilních le-
tadel a k jejich provozu.
Čl. III
Předsednictvo Federálního shromáždění se
zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné
znění leteckého zákona, jak vyplývá z pozdějších
předpisů.
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna
1977.
11
Důvodová zpráva
I. Všeobecná část
První právní úprava československého civil-
ního letectví byla provedena již v roce 1925 záko-
nem č. 172 Sb., o civilním letectví, jejímž zákla-
dem se stala mimo jiné Mezinárodní úmluva
o úpravě letectví, uzavřená v Paříži v roce 1919.
Ještě před koncem druhé světové války byla
v Chicagu dne 7. prosince 1944 sjednána Úmluva
o mezinárodním civilním letectví a současně byla
vytvořena Mezinárodní organizace pro civilní le-
tectví (ICAO) se sídlem v Montrealu. Českoslo-
venská republika vstoupila do této organizace již
1. dubna 1945 jako jeden z jejich zakládajících
členů. Úmluva byla ČSR ratifikována a vyhlášena
pod č. 147/1947 Sb. a v současné době platí ve
znění vyhlášky ministra zahraničních věcí č. 29/
1957 Sb.
Z nynějších států socialistické soustavy přistou-
pily k Úmluvě o mezinárodním civilním letectví
a současně se staly členy zmíněné Mezinárodní
organizace pro civilní letectví po ČSR nejdříve
Polsko v roce 1945, Rumunská lidová republika
v roce 1965, Bulharská lidová republika v roce
1967, Maďarská lidová republika v roce 1969 a
Sovětský svaz v roce 1971.
Ve všech členských státech se vnitrostátní práv-
ní úpravy postupně přizpůsobují mezinárodním
závazkům, které tyto státy vstupem do meziná-
rodní organizace převzaly a Úmluva, včetně pří-
loh, které jsou k ní průběžně vydávány (dosud
17), se tak stává jedním z pramenů právních úprav
v civilním letectví.
Politické, hospodářské a společenské změny,
ke kterým u nás po druhé světové válce a zejména
po únoru v roce 1948 došlo, si vynutily vydání zá-
kona č. 47/1956 Sb., o civilním letectví (letecký
zákon), při jehož zpracování již bylo přihlédnuto
k uvedeným mezinárodním závazkům ČSR.
Jak ukázalo téměř 20 let působení leteckého
zákona, záměry do něj vložené se ukázaly správ-
né, právní úprava jím vytvořená odpovídá význa-
mu a poslání civilní letecké dopravy v naší so-
cialistické společnosti a zajišťuje náležité vyme-
zení společenských vztahů v oblasti civilního
letectví. Ačkoliv se tedy letecký zákon zcela osvěd-
čil a převážná většina jeho ustanovení plní své
poslání dodnes, přesto je nutno v něm provést
některé změny a doplnění, aby byl v souladu se
současnými společenskoekonomickými potřebami,
technickým rozvojem a mezinárodními závazky
v civilním letectví.
Civilní letecká doprava se u nás stejně jako
ve světě rozvíjí velmi rychlým tempem. Zatímco
v roce 1956, tedy v době počátku účinnosti letec-
kého zákona, činil počet přepravených osob 0, 25
mil., vzrostl v roce 1973 na 1, 6 mil. osob a počet
všech odbavených cestujících, včetně cestujících
zahraničních leteckých společností, přesáhl v tom-
to roce 3 milióny. V roce 1974 již pouze veřejné
letiště v Praze odbavilo téměř 2 mil. cestujících
a vzestupný vývoj pokračuje i nadále. V roce 1980
má toto letiště odbavit ročně kolem 3, 5 mil. cestu-
jících a prognóza pro rok 1995 předpokládá 10
mil. cestujících a pro rok 2010 dokonce 18 mil.
cestujících.
Stále rostoucímu počtu přepravovaných cestu-
jících odpovídá i vývoj používané letadlové tech-
niky. V době vydání leteckého zákona, tedy v roce
1956, tvořila technickou základnu českosloven-
ského civilního letectví výhradně letadla s písto-
vými motory s kapacitou 21 až 32 míst a cestovní
rychlostí 300 km/hod. Tato letadla byla později
nahrazena dopravními letadly československé vý-
roby typu
IL-14 s kapacitou 40 míst.
Již rok po účinnosti leteckého zákona však
došlo ke kvalitativní změně v československém
civilním letectví. Do provozu byla nasazena prou-
dová letadla typu TU-104 s cestovní rychlostí 900
km/hod, a kapacitou 80 míst. Tato letadla sovět-
ské výroby zahájila novou éru v československém
civilním letectví.
Rada dopravních civilních letadel sovětské vý-
roby byla v pozdějších letech doplněna dalšími
typy, a to např. v roce 1960 letadly typu IL-18
s cestovní rychlostí 650 km/hod, s kapacitou 105
míst, v roce 1964 letadly typu TU-124 s kapacitou
56 míst a v roce 1970 letadly typu IL-62 pro dál-
kové lety s cestovní rychlostí 900 km/hod, s kapa-
citou 148 až 170 míst.
Dalším mezníkem v rozvoji československého
civilního letectví je usnesení XIV. sjezdu KSČ,
které před československé civilní letectví posta-
vilo základní úkol provést obnovu letadlového
parku dopravních letadel. Letadlový park byl ob-
noven a doplněn dalšími letadly typu IL-62 pro
dálkové a silně frekventované střední linky (např.
Moskva) a dále letadly typu TU 134A pro krátké
a střední vzdálenosti. Pro vnitrostátní dopravu
byla z SSSR dovezena letadla typu JAK-40 a za-
koupena letadla typu L-410 československé vý-
roby.
S rychle rostoucími požadavky na civilní letec-
kou dopravu je nutno sladit i stavební a technický
rozvoj veřejných letišt a ostatních pozemních le-
teckých zařízení.
Všechna československá veřejná letiště prošla
nebo postupně ještě procházejí celkovou obnovou,
i když jejich počet setrval na stavu před II. světo-
vou válkou. Základ československé letecké sítě
tvoří 11 veřejných letišť, z nichž zejména letiště
Praha, Bratislava, Brno a Košice zaznamenala
12
prudký stavební rozvoj a letiště Poprad-Tatry bylo
v podstatě postaveno nově.
Za dobu platnosti leteckého zákona došlo
k rychlému technickému zdokonalení civilních ra-
dionavigačních zařízení určených jak pro přiblí-
žení na přistání, tak pro traťové vedení letadel
a ke zdokonalení systému světelného zabezpečo-
vacího zařízení. Dobudoval se radiolokační systém
a systém traťových a letištních radionavigačních
zařízení. Tento rozvoj letecké zabezpečovací tech-
niky bude pokračovat i v budoucnu.
Nejdůležitějším požadavkem při provozu v ci-
vilním letectví je zajištění bezpečnosti letecké do-
pravy. Přitom je nutno přihlédnout k tomu, že roz-
loha veřejného letiště (např. v Praze-Ruzyni 1000
ha) a umístění ostatních pozemních leteckých za-
řízení i mimo jeho prostor umožňují veřejnosti
přístup k citlivým a nákladným zařízením, včetně
letadel, která je proto nutno střežit. Veřejná le-
tiště s mezinárodním provozem tvoří též státní
hranici ČSSR, kterou je nezbytné zabezpečit proti
vniknutí zahraničních nepřátel do ČSSR a úniku
protispolečenských živlů z našeho státu. I česko-
slovenské civilní letectví se stalo předmětem útoku
ze strany těchto živlů, které svými činy vážně
ohrožují bezpečnost leteckého provozu, život po-
sádky a cestujících na palubě letadel.
Československá socialistická republika jako
členský stát Mezinárodní organizace civilního le-
tectví a jako signatář Haagské úmluvy o potlačení
protiprávního se zmocnění letadel a Montrealské
úmluvy o potlačování protiprávních činů ohrožu-
jících bezpečnost civilního letectví má povinnost
vytvářet podmínky pro ochranu leteckého provo-
zu, zabraňovat únosům letadel, činům diverzí a
sabotáží proti letadlům, letištím a ostatním po-
zemním leteckým zařízením.
Téměř ve všech socialistických zemích jsou
veřejná letiště pod ochranou kvalifikovaných
ozbrojených složek se širokou pravomocí, zatímco
veřejná letiště v ČSSR jsou v současně době stře-
žena závodní stráží, která má nedostatečnou pra-
vomoc i vybavení.
Hlavním účelem navrhované novelizace je tedy
- posílit bezpečnost civilní letecké dopravy,
- uvést letecký zákon do souladu s technickým
rozvojem v civilním letectví podle vnitrostát-
ních potřeb a mezinárodních závazků,
- vytvořit podmínky pro realizaci navrhovaných
změn a přizpůsobit letecký zákon organizač-
nímu stavu v civilním letectví, jak vyplývá
z federativního uspořádáni státu, stávající orga-
nizace civilního letectví a ze záměrů směřu-
jících k jejímu zjednodušení.
Návrh zákona, kterým se mění a doplňuje
zákon o civilním letectví byl vypracován na zá-
kladě zásad, které byly schváleny usnesením vlády
ČSSR ze dne 12. prosince 1974 č. 331 a na jaře
roku 1975 projednány v příslušných výborech obou
sněmoven Federálního shromáždění. K připomín-
kám z těchto jednání bylo při přípravě tohoto ná-
vrhu přihlédnuto.
Ekonomický dopad:
Návrh na úpravu leteckého zákona si vyžádá
zvýšení finančních nákladů a kádrové zajištění
pouze, pokud jde o zřízení Sboru ozbrojené ochra-
ny letišť.
Sbor ozbrojené ochrany letišť bude vytvořen
z politicky a odborně způsobilých a fyzicky zdat-
ných pracovníků dosavadní závodní stráže orga-
nizací Československé správy dopravních letišť
Praha a Československé správy dopravních letišť
Bratislava, které mají v současné době 144 těchto
pracovníků. Na plánovaný počet 200 pracovníků,
tj. o 56 pracovníků bude třeba urychleně doplnit
tento stav na základě volného náboru pracovních
sil.
Uvedení pracovníci budou odměňováni podle
výnosu ministerstva dopravy č. j. 21119/1968-21
o mzdových podmínkách příslušníků útvarů ozbro-
jené a požární ochrany železnic a požárních útva-
rů v oboru civilního letectví a vodní dopravy
(reg. v částce 35/1968 Sb.
).
Při převedení zmíněných 144 míst pracovníků
závodní stráže do Sboru ozbrojené ochrany letišť
dojde ke zvýšení mzdových nákladů o cca 955 tis.
Kčs (průměrná mzda se zvýši z 1520 na 2073 Kčs).
Za předpokladu, že se počet příslušníků u nového
útvaru bude zvyšovat na konečný stav 200 pracov-
níků ročními přírůstky 15 pracovníků, zvýší se
mzdové náklady o dalších cca 373 tis. Kčs ročně.
Konečný nárůst mzdových nákladů při plném počtu
200 pracovníků bude činit cca 2 348 000 Kčs ročně.
U materiálových nákladů se pro zjednodušení
vychází z konečného počtu 200 pracovníků. Ná-
klady na jejich počáteční vybavení se odhaduji na
1 042 000 Kčs. V druhém roce se předpokládají do-
datečné náklady (bez nákladů na počáteční vyba-
vení) 95 tis. Kčs, v třetím roce 161 tis. Kčs, ve
čtvrtém roce 108 tis. Kčs a v pátém roce 625 tis.
Kčs. Výzbroj příslušníků Sboru ozbrojené ochrany
letišť bude pořízena stejným způsobem jako vý-
zbroj závodní stráže a není do těchto nákladů za-
hrnuta.
O uvedené mzdové a věcné náklady bude nut-
no zvýšit hmotný plán správ dopravních letišť.
Jelikož toto zvýšení nebude možno pokrýt z glo-
bálu hmotného plánu federálního ministerstva do-
pravy, bude požadováno jeho zvýšení, což bude
mít dopad na státní rozpočet. Naproti tomu se
předpokládá, že vybírání blokových pokut přísluš-
níky Sboru ozbrojené ochrany letišť nebude mít
vliv na plán pracovních sil a na finanční náklady
národních výborů, v jejichž územním obvodu se