13
nacházejí veřejná letiště, jelikož dotčeným usta-
novením se nezavádějí nové skutkové podstaty
přestupků.
II. Zvláštní část
K bodu 1 (§ 2 odst. 2)
Podle dosavadní úpravy provozuje pravidel-
nou i nepravidelnou leteckou dopravu a obsta-
rává letecké služby pro zemědělské a lesní hospo-
dářství, popřípadě i jiné letecké služby federální
ministerstvo dopravy. Jiné organizace, s výjimkou
Československých aerolinií, mohou leteckou do
právu provozovat jen se souhlasem federálního
ministerstva dopravy, uděleného v dohodě s fe-
derálním ministerstvem vnitra.
V souvislosti s federativním uspořádáním
státu vznikl ve Slovenské socialistické republice
samostatný podnik Slov-air, který kromě zeměděl-
ských a jiných leteckých prací zajišťuje vedle
Československých aerolinií též vnitrostátní dopra-
vu cestujících.
Tato skutečnost byla zobecněna v § 6 odst. 1
písm. a) a b) osnovy zákona. Z toho důvodu je
nutno § 2 odst. 2 leteckého zákona vypustit.
K bodu 2 (§ 4)
Technický pokrok v oblasti vývoje letadel vy-
žaduje nezbytně upřesnění původního pojmu le-
tadla tak, aby správně vystihoval docílený stav
technického rozvoje.
Stávající pojem letadla, jak je uveden v letec-
kém zákoně, zahrnuje pod názvem letadla např.
vznášedla, draky a rotorové kluzáky vlečené za
člunem či motorovým vozidlem; tato zařízení ne-
mohou spadat do působnosti leteckého zákona,
protože se sice pohybují ve vzdušném prostoru, ale
v závislosti na zemském povrchu (např. při vleku
na laně). Rovněž nelze za letadla ve smyslu letec-
kého zákona považovat družice a kosmické lodě,
neboť se pohybují mimo zemskou atmosféru.
Podle navrhovaného ustanovení v souladu
s mezinárodní praxi a z hlediska letových a tech-
nických vlastností je třeba pod pojem letadlo za-
hrnout též upoutané balóny a modely letadel pro
sportovní modelářskou činnost, pokud splňují pod-
mínky stanovené definicí.
Návrh je v souladu s platnou ČSN 31 0001 Le-
tecké názvosloví, která pod
pojmem ,,částečná ři-
ditelnost" rozumí charakter (vlastnost) zařízení
u nikoliv jeho prěchodný (havarijní) stav.
K bodu 3 (§ 5 odst. 2)
Jde o terminologická upřesnění pojmů podle
ustáleně legislativní praxe a právních předpisů,
které byly vydány po účinnosti leteckého zákona.
Jmenovitě jde o nahrazení pojmu ,,správa
(vlastnictví)" pojmem... správa, vlastnictví nebo
užívání, termínu ,,organizace socialistického sek-
toru" termínem
,,socialistické organizace" podle
hospodářského zákoníku a výrazu ",,českosloven-
ský občan" výrazem
,,československý státní občan"
podle ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o česko-
slovenské federaci.
K bodu 4 (§ 6)
V souvislosti se zánikem výlučného postavení
Československých aerolinií v letecké dopravě uve-
deného ve zdůvodnění k bodu 1, bylo vhodné slou-
čit správu, vlastnictví něho užívání a provozováni
civilních letadel do jednoho ustanovení a sou-
časně stanovit orgány a organizace podle druhu
vykonávané činnosti, které jsou oprávněny spra-
vovat a provozovat civilní letadla přímo ze zákona
bez souhlasu federálního ministerstva dopravy.
Zákon výslovně uvádí vedle správy civilních
letadel, kterou provádějí státní socialistické orga-
nizace u letadel ve státním socialistickém vlast-
nictví a vedle vlastnictví civilních letadel, což se
týká dobrovolných společenských organizací pe-
čujících o brannou výchovu a letecký sport
(Svazarm), též užívání civilních letadel.
Užívání civilních letadel přichází v úvahu též
v případě, kdy československá organizace pro pro-
vozování letecké dopravy užívá civilních letadel,
která jsou ve vlastnictví zahraničních organizací
(např. Aeroflot předá Československým aeroliniím
k dlouhodobému dočasnému užívám civilní letadla
určitých typů). Tato letadla jsou po dobu užívání
v ČSSR zapsána v československém leteckém rej-
stříku a jsou opatřena československou poznávací
značkou a znakem státní příslušnosti.
I nadále se umožňuje správa, vlastnictví nebo
užívání civilních letadel ostatním socialistickým
organizacím, avšak jen se souhlasem federálního
ministerstva dopravy v dohodě s federálním mi-
nisterstvem vnitra.
Jelikož civilní letadlo může být předmětem
osobního vlastnictví, je nutno zachovat způsob
jeho nabývání podle § 133 obč. zákoníka. Z bez-
pečnostních důvodů je však nutno omezit jeho
provozování, a to tím, že k němu zákon vyžaduje
souhlas federálního ministerstva dopravy udělený
v dohodě s federálním ministerstvem vnitra.
K bodu 5 (§ 8)
Sloučením správy, vlastnictví nebo užívání a
provozování civilních letadel do jednoho ustano-
vení (§ 6) stává se zvláštní ustanovení § 8 le-
teckého zákona o provozování civilních letadel
bezpředmětné.
K bodu B a 7 (§ 11 odst. 1 a 2)
Navrhovaná úprava má uvést letecký zákon
do souladu s Úmluvou o mezinárodním civilním
letectví jmenovitě s jejími články 31 a 33.
14
Článek 31 Úmluvy stanoví, že každé letadlo
používané k mezinárodnímu létání musí být opa-
třeno osvědčením letové způsobilosti, které bylo
vydáno nebo uznáno za platné státem, v némž je
letadlo zapsáno do rejstříku.
Vydání osvědčení přichází v úvahu u všech
letadel československé výroby a u těch doveze-
ných letadel, u nichž zahraniční dodavatel před-
loží Státní letecké inspekci veškeré průkazy po-
třebné k ověření provozní způsobilosti letadla. Po-
kud zahraniční dodavatel veškeré průkazy k ově-
ření provozní způsobilosti letadla nepředloží, Stát-
ní letecká inspekce osvědčení letové způsobilosti
pouze uzná. Jde v zásadě o nostrifikaci cizího
osvědčení letové způsobilosti, kde za způsobilost
letadla odpovídá, pokud jde o jeho konstrukci,
jeho zahraniční dodavatel.
Podle čl. 33 Úmluvy osvědčení lotové způso-
bilosti vydané nebo za platně uznané smluvním
státem, v němž je letadlo zapsáno do letového rej-
stříku, musí být ostatními smluvními státy uznáno
za platné, odpovídá-li podmínkám Úmluvy nebo
podmínkám přísnějším.
K bodu 8 (§ 12)
Z povinných palubních dokladů podle § 12
leteckého zákona se vypouštějí seznam cestujících
a míst jejich odletu a určení a seznam nákladů,
popř. i jiné doklady stanovené celními předpisy.
Seznamy cestujících a nákladů jsou součástí
evidence u dopravce a proto jsou zcela zbytečné
ve výčtu palubních dokladů, které musí mít každé
letadlo za letu na palubě.
K bodům 9 až 11 (§ 14 a § 15)
Vládní návrh zavádí nové začlenění a termi-
nologické označení některých pracovníků činných
v leteckém provozu, jejichž bližší vymezení vy-
hrazuje prováděcímu předpisu (g 67 odst. 1 bod 8
vládního návrhu). Jako další cíl sleduje tato úpra-
va zvýšení kvalifikace u těch pracovníků, na je-
jichž bezchybném výkonu spočívá bezpečnost le-
teckého provozu. Pro tyto pracovníky se zavádí
povinnost získat průkaz způsobilosti k výkonu
jejich funkce. Průkaz způsobilosti bude tak v sou-
ladu s Přílohou č. 1 Úmluvy požadován u všech
členů leteckého personálu na rozdíl od současné
právní úpravy, kdy se požaduje pouze u výkon-
ných letců (§ 15 leteckého zákona).
Pojem výkonný letec podle tohoto ustanovení
není totožný s pojmem výkonný letec podle před-
pisů o sociálním zabezpečení, kde se za výkonné
letce, kromě vojenských letců pokládá celá po-
sádka civilního letadla vč. obsluhujícího perso-
nálu. Pro názvosloví leteckého zákona je totiž kri-
tériem odborná způsobilost pracovníků, která je
jiná u osob zajišťujících vlastní let (např. pilot,
navigátor, palubní radiotelegrafista aj. ) a u osob
obsluhujících cestující (stewardky). U předpisů
o sociálním zabezpečení je terminologickým kri-
tériem náročnost vykonávaného zaměstnání na fy-
zický a psychický stav pracovníků, která je u všech
osob zaměstnaných na palubě letadla zhruba
stejná.
Oprava stanoví pojem posádky civilního letadla
a zahrnuje proto všechny funkce zavedené v sou-
časné době v československém civilním letectví;
pro vyskytující se typy civilních letadel je složení
a počet členů jejich posádky určen typovým
osvědčením způsobilosti k leteckému provozu.
Z důvodů metodických a stylistických a ze-
jména pro větší přehlednost byly přepracovány
celé dosavadní § 14 a 15 leteckého zákona. Tě-
mito ustanoveními se letecký zákon uvádí do sou-
ladu s Přílohou č. 1 Úmluvy.
K bodům 12 až 18 (§ 18 odst. 3, § 17, § 18 odst. 1
a 4, § 19 odst. 1 a 2)
Jedná se o terminologické a formální úpravy
prováděné za účelem uvedení v soulad se součas-
ným názvoslovím nebo faktickým stavem.
K bodu 17 (§ 23)
Jelikož zákon o dráhách č. 51/1964 Sb., ve
znění zákona č. 104/1974 Sb. již neobsahuje zvlášt-
ní úpravu vyvlastnění, je i ustanovení leteckého
zákona, které se na ni odvolává, bezpředmětné.
Pro účely vyvlastnění platí obecně závazné právní
předpisy o stavebním řádu.
K bodu 18 (§ 24)
Ochranná pásma jsou zřizována podle § 24
leteckého zákona u letišť, v okolí ostatních po-
zemních leteckých zařízení a podél letových cest.
Ochranná pásma u letišť zahrnují příslušnou
část území kolem letiště a vzdušný prostor v růz-
né výši nad nim, v němž za účelem bezpečného
vzletu a přistání letadel je zakázáno zřizovat stav-
by nebo jiná zařízení, vysazovat stromy nebo ne-
chávat je růst nad stanovenou výšku a umísťovat
určité světelné zdroje. Kromě letišť se zřizují
ochranná pásma ještě u některých pozemních le-
teckých zařízení, jejichž účelem je zajistit neru-
šenou funkci těchto zařízení (např. radiové sta-
nice, radiolokátory aj. ). Jejich územní obvod a
prostorový rozsah se stanoví podle druhu a
funkce těchto chráněných zařízení. Dalším dru-
hem ochranných pásem jsou ochranná pásma, kte-
rá jsou až dosud zřizována v určité šíři a výši
podél letových cest, jejichž účelem je ochrana
letů před výškovými překážkami a před rušením
příjmu radiových signálů potřebných k zajištění
bezpečnosti letu.
Nevýhodou dosavadní právní úpravy je, že
neposkytuje dostatečnou oporu pro ochranu bu-
15
doucího stavebního a provozního rozvoje letišť a
ostatních pozemních leteckých zařízení.
Návrh směřuje proto k tomu, aby při zřizo-
vání ochranných pásem pro letiště a ostatní po-
zemní letecká zařízení byla již v zákoně stano-
vena povinnost přihlédnout k jejich perspektiv-
nímu rozvoji.
V této souvislosti nelze ani opomenout, že
všechna civilní letiště ČSSR jsou důležitým objek-
tem z hlediska obranyschopnosti.
Navrhovaný stupeň územní ochrany civilních
letišť a ostatních pozemních leteckých zařízení je
v souladu s Přílohou č. 14 k Úmluvě o meziná-
rodním civilním letectví č. 147/1947 Sb., ve znění
vyhlášky ministra zahraničních věcí č. 29/1957 Sb.
Tento dokument mimo jiné jednoznačně stanoví
fyzikální charakteristiky civilních letišť, které
jsou podkladem pro stanovení ochranných pásem
zajišťujících jejich další stavební a provozní roz-
voj a jejich koexistenci s okolím.
V souladu s § 33 odst. 2 vládního návrhu sta-
vebního zákona budou ochranná pásma stanovena
Státní leteckou inspekcí na základě správního ří-
zení v dohodě se stavebním úřadem příslušným
vydávat územní rozhodnutí a po projednání
s dotčenými orgány státní správy.
K bodu 19 (§ 24a)
Účelem tohoto ustanovení je podpořit další
technický rozvoj v civilním letectví, posílit bez-
pečnost civilní letecké dopravy a současně zjed-
nodušit agendu Státní letecké inspekce a národ-
ních výborů při zřizování ochranných pásem tím,
že bude nutno si vyžádat souhlas Státní letecké
inspekce před umístěním takových staveb a zaří-
zení i mimo ochranná pásma, která by mohla
ohrozit bezpečnost letecké dopravy.
Těmito objekty mohou být nejen stavby (ko-
míny, výškové budovy, obilní sila aj. ), ale i sta-
vební jeřáby, stožáry vysokého napětí a násypky
v okolí dolů, pokud dosahují výšky uvedené ve
vládním návrhu, a dále nejrůznější zařízení, která
ruší funkci leteckých palubních a pozemních pří-
strojů.
Na základě dosavadních ustanovení leteckého
zákona nemá federální ministerstvo dopravy ani
Státní letecká inspekce vliv na budování shora
uvedených objektů. U staveb je sice obecně sta-
noveno, že investor projedná projektový úkol
s organizacemi, jejichž zájmy budou dotčeny,
avšak tyto stavby nejsou specifikovány, takže
v praxi dochází k projednávání se Státní leteckou
Inspekcí pouze u komínů vysokých 100 m a více
a u výškových staveb. K zajištění bezpečnosti letů
musí být proto jednotlivé letové linie zahrnuty
do ochranných pásem (§ 24 leteckého zákona),
aby mohla být určena letová cesta; pouze v těchto
ochranných pásmech je možno dotčené objekty
postihnout.
Nevýhodou dosavadní úpravy je, že při změně
směru letových Unií, příp. při zavádění nových
letových linií je nutné s orgány územního pláno-
vání
(příslušné odbory výstavby rad ONV) tato
ochranná pásma vždy znovu projednávat, aby
mohla být stanovena bezpečná letová cesta. Po
vyhlášení této letové cesty není však možně zjed-
nat nápravu u staveb a zařízení, které zde již byly
vybudovány.
Podle navrhované úpravy bude mít Státní le-
tecká inspekce vliv na zřizování všech staveb a
zařízení, které mohou ohrozit bezpečnost letec-
kého provozu a současně získá přesnou evidenci
o jejich rozmisťování na celém území ČSSR.
Z těchto důvodů nebude již třeba podél letových
cest ochranná pásma zřizovat a dosavadní ochran-
ná pásma tohoto druhu bude možno zrušit. Z léto
evidence jsou vyňaty pouze stavby vojenské sprá-
vy a zařízení pro vojenské účely. Opatření nutná
k tomu, aby tyto objekty neohrožovaly bezpečnost
civilní letecké dopravy, zajišťují orgány vojenské
správy, které při jejich povolování uplatňují ob-
dobná a v některých případech i přísnější krité-
ria, než jsou uvedena v § 24a odst. 1 písm. a)
až c).
Výškový limit uvedený v § 24a vychází z me-
zinárodních předpisů, jmenovitě z Přílohy č. 2
a 14 k Úmluvě, podle nichž nejnižší letová hladina
pro malá letadla, vyjma vrtulníků a zemědělských
letadel při letecko-chemické činnosti, je 100 m.
Stanovisko ke zřizování dotčených staveb a
zařízení se navrhuje udělovat dvojím způsobem,
podle toho, jde-li o stavbu nebo zařízení nestaveb-
ního charakteru.
Na projednávání a schvalování územních plá-
nů a územních projektů podle § 28 vládního ná-
vrhu stavebního zákona, se nevztahuji předpisy
o správním řízení a proto ani vyjádření Státní le-
tecké inspekce nemůže být udělováno formou
správního rozhodnutí. Ani vyjádření Státní letecké
inspekce k projektovému úkolu podle § 20 vy-
hlášky č. 163/1973 Sb., o dokumentaci staveb, není
správním rozhodnutím; Státní letecká inspekce
vystupuje jako dotčený orgán státní správy, jehož
vyjádření musí být respektováno a nelze bez něj
vydat územní rozhodnutí. Souhlas udělovaný pro
zařízení nestavební povahy, na něž se shora uve-
dené předpisy nevztahují, je naopak správním roz-
hodnutím ve smyslu předpisů o správním řízení.
K bodu 20 (§ 26 odst. 1)
Jde o terminologickou změnu jejímž důvodem
je, že původní termín ,,náčelník letiště" se zacho-
val pouze u letišť sportovních (SVAZARM) zatím-
co u ostatních letišť se používá pojem
,,ředitel".
K bodu 21 (§ 27)
Dosavadní ustanovení § 27 leteckého zákona
upravuje pouze případy, kdy na pozemcích nebo
16
objektech mají být umístěna různá zařízení (např.
světelné nebo radiové majáky, návěstidla, aj. ), kte-
rá mají sloužit výhradně pro leteckou navigaci,
např. jako varování letadla před určitou přírodní
překážkou, příp. k jiné signalizaci. V tom případě
podle zmíněného ustanovení je vlastník
(uživatel)
pozemku a objektu povinen pouze trpět za přimě-
řenou náhradu zřízení, umístění a obsluhu těchto
zařízení.
Toto ustanovení však neřeší případy, kdy bez-
pečnost leteckého provozu ohrožují stavby nebo
jiné objekty, jako např. komíny, výškové stavby,
stožáry elektrického vedení aj. Jejich zásadní spe-
cifikaci a způsob označení obsahuje předpis fede-
rálního ministerstva dopravy L 14 - Letiště, který
byl zpracován v souladu s Přílohou č. 14 k Úmluvě.
Až dosud se řešily tyto případy tak, že se
vycházelo z obecné zásady, podle níž ochrana bez-
pečnosti leteckého provozu je celospolečenským
zájmem, a zřizování, údržbu a provoz překážko-
vého značení nesl každý, kdo tuto bezpečnost na-
rušil; používalo se zde analogie, jako při ochraně
jiného veřejného zájmu [ochrana ovzduší, vod).
Praxe si vypomáhala někdy dokonce nespráv-
nou aplikaci § 27 leteckého zákona i pro tyto
případy.
Navrhovaná úprava odstraní zmíněný nedosta-
tek a vyjasní povinnost správců, vlastníků nebo
uživatelů staveb a jiných objektů, které ohrožují
bezpečnost letecké dopravy.
Obsah dosavadního odstavce 2 § 27 se touto
úpravou vlastně vypouští, jelikož se nepoužíval
a veškeré případy byly řešeny podle odstavce 1.
K bodu 22 (§ 29a, 29b, 29c)
§ 29a
Zkušenosti u nás i v zahraničí ukázaly, že je
nutno zvláštním ozbrojeným sborem zajistit ochra-
nu veřejných letišť a ostatních pozemních letec-
kých zařízení. Na veřejných letištích je umístěn
velký majetek, který představuji nejen stále doko-
nalejší, ale tím i nákladnější civilní letadla, a to
ve správě československých organizaci i zahranič-
ních dopravců; jsou zde instalována i nákladná a
citlivá zařízení, Jejichž vyřazení nebo i jen poško-
zení by vážným způsobem ohrozilo bezpečnost
letů. Totéž platí i o ochraně ostatních pozemních
leteckých zařízení, jakými jsou např. radioloká-
tory a radiové stanice, které jsou jako traťová za-
bezpečovací zařízení umístěna i mimo veřejná
letiště.
Ochranu těchto objektů a zařízení převezme
Sbor ozbrojené ochrany letišť, který bude útvarem
organizovaným po vzoru Sboru národní bezpeč-
nosti.
Vztah mezi Sborem ozbrojené ochrany letišť
a Sborem národní bezpečnosti bude upraven do-
hodou mezi federálními ministerstvy dopravy a
vnitra po vzoru Sboru ozbrojené ochrany želez-
nic, zřízeného novelou zákona o dráhách. Z této
dohody bude vycházet i Rád výkonu služby ve
Sboru ozbrojené ochrany letišť, který vydá fede-
rální ministerstvo dopravy.
Příslušníci Sboru národní bezpečnosti budou
mít i na veřejném letišti plnou pravomoc stano-
venou zákonem č. 40/1974 Sb., o Sboru národní
bezpečnosti, včetně zajišťování ochrany leteckého
provozu podle § 26 tohoto zákona. Jelikož však
není v pravomoci těchto orgánů zabezpečovat
ostrahu objektů jednotlivých socialistických orga-
nizací, budou příslušníci Sboru ozbrojené ochrany
letišť v rámci pravomoci stanovené novelou zá-
kona účelně doplňovat činnost orgánů Sboru ná-
rodní bezpečnosti a kromě toho konat kvalifiko-
vanou a systematickou strážní službu v celém
areálu veřejného letiště a u jiných pozemních le-
teckých zařízení.
V době mimořádných bezpečnostních opatření
budou velitelé Sboru ozbrojené ochrany letišť
k zajištění bezpečnosti státu povinni činit opatře-
ní v souladu s pokyny a požadavky náčelníků
Sboru národní bezpečnosti
Z hlediska branného zákona (§ 2 odst. 1 zá-
kona č. 92/1949 Sb. ) lze považovat Sbor ozbrojené
ochrany letišť za veřejný sbor, který se může
v případě potřeby po příslušném povolání (§ 46
až § 50 branného zákona) stát součástí ozbroje-
ných sil.
Zásady pro zřízení Sboru ozbrojené ochrany
letišť jsou v souladu s obdobnými ustanoveními
o Sboru ozbrojené ochrany železnic, jak byla po-
jata do novely zákona o dráhách, takže oba ozbro-
jené sbory nutné k ochraně citlivých míst v do-
pravě budou vybudovány na stejných principech.
§ 29b
Pravomoc příslušníků Sboru ozbrojené ochra-
ny letišť bude daleko větší než dosavadní opráv-
nění členů závodní stráže, a i když se stanoví
podle analogie zákona o Sboru národní bezpeč-
nosti v rozsahu odpovídajícím úkolům Sboru
ozbrojené ochraně letišť, zůstanou ustanovení zá-
kona o Sboru národní bezpečnosti nedotčena a
dělba úkolů mezi orgány Sboru národní bezpeč-
nosti a navrhovaného Sboru ozbrojeně ochrany le-
tišť bude realizována tak, aby nedocházelo k ne-
účelnému překrývání v činnosti obou sborů: půjde
vlastně o obdobu Sboru ozbrojené ochrany želez-
nic, jenž byl zřízen zákonem č. 104/1974 Sb., kte-
rým se mění a doplňuje zákon č. 51/1964 Sb.,
o dráhách (novela zákona o dráhách).
K jednotlivým oprávněním je třeba uvést, že
zatímco příslušníci Sboru ozbrojené ochrany letišť
budou oprávněni požadovat vysvětlení od osob
podle písm. a) pouze tehdy, nepůjde-li o podezření
z trestného činu nebo přečinů, k zjišťování to-
tožnosti osob podle písm. b) budou oprávněni
i v případě, že půjde o podezření z trestného činu
17
nebo přečinu. Toto oprávnění umožní příslušníkům
Sboru ozbrojené ochrany letišť identifikovat oso-
by, které ohrožují bezpečnost leteckého provozu,
pořádek, bezpečnost života, zdraví, jakož i ma-
jetku na veřejných letištích a v blízkosti ostatních
pozemních leteckých zařízení. Na rozdíl od novely
zákona o dráhách nelze v letecké dopravě mluvit
o ochraně plynulosti jejího provozu, jelikož ci-
vilní letadla se na určených letových cestách po-
hybují stálou cestovní rychlostí, která je dána
technickými parametry jejich typů. Příslušníci
sboru nebudou ani schopni kontrolovat tempo le-
tecké dopravy, jelikož nebudou rozmístěni na trati,
jako je tomu u drah, ale vesměs na veřejných le-
tištích.
Zřízení Sboru ozbrojené ochrany letišť se ne-
dotkne ustanovení § 44 leteckého zákona, podle
něhož jsou místní národní výbory povinny v sou-
činnosti s bezpečnostními orgány poskytnout ne-
zbytnou pomoc při nehodě civilního letadla. Čin-
nost sboru bude totiž omezena na areál veřejného
letiště a na území pozemních leteckých zařízení,
takže jeho příslušníci nebudou moci poskytnout
letadlu pomoc při havárii mimo letiště.
§ 29c
Oprávnění příslušníků Sboru ozbrojené ochra-
ny letišť pří služebních zákrocích je stanoveno
též podle analogie zákona o Sboru národní bez-
pečnosti a v souladu s novelou zákona o dráhách.
Příslušníci Sboru ozbrojené ochrany letišť bu-
dou vybavení mírnějšími prostředky (např. kapes-
ní slzotvorný prostředek, obušek, pouta) v ome-
zeném rozsahu proti vybavení příslušníků Sboru
národní bezpečnosti. Střelné zbraně jako mimo-
řádného prostředku budou moci použít jen výji-
mečně v případech taxativně stanovených, též po-
dle obdoby zákona o Sboru národní bezpečnosti
a v souladu s oprávněním příslušníků Sboru
ozbrojené ochrany železnic podle novely zákona
o dráhách.
K bodu 23 (§ 30 odst. 1)
Působnost federálního ministerstva dopravy
stanovenou v tomto ustanovení vykonávají dosud
na základě zmocnění zákona č. 203/1964 Sb.,
o úpravě některých úkolů státní správy v civilním
letectví Československé správy dopravních letišť
v Praze a Bratislavě. V zájmu zjednodušení orga-
nizace civilního letectví jsou uvažovány úpravy,
ke kterým by mohlo být zapotřebí zmocnění ze
zákona. Poněvadž zmíněné zmocnění zákona č.
203/1964 Sb. není dostatečnou oporou pro event.
přenesení některých činností ze správ dopravních
letišť na orgán podniku Československé aerolinie,
navrhuje se analogická úprava, jak je obsažena
v novele zákona o dráhách.
K bodu 24 (§ 30a)
Navrhovaný druh dozoru, který mimo jiné
spočívá ve funkční kontrole činnosti posádky a
technického vybavení všeho druhu u civilních le-
tadel, není zakotven ani v leteckém zákoně, ani
v jiném právním předpisu.
Až dosud byl tento nedostatek právní úpravy
nahrazován tím, že Státní letecká inspekce případ
od případu žádala organizaci, u které měla být
kontrola provedena, o povolení této provozní kon-
troly. Kromě administrativní náročnosti zmíně-
ného postupu neplnila vždy kontrola tohoto druhu
svůj účel. Význam této činnosti spočívá totiž
v tom, že musí být nečekaná a namátková, což při
shora uvedeném postupu nebylo možno zajistit.
Smyslem navrhované úpravy, která se týká
nejen organizací pro provozování letecké dopravy
a pro letecké práce řízené federálním minister-
stvem dopravy, ale všech organizací, které podle
leteckého zákona civilní letadla spravují a provo-
zují, je přispět ke zvýšení bezpečnosti leteckého
provozu.
K bodu 25 (§ 33 odst. 2 a 3)
Taxativní výčet povinností velitele letadla a
náčelníka veřejného letiště (podle současné ter-
minologie na veřejných letištích
,,ředitele letiště")
se navrhuje vypustit a provedení příslušně úpravy
v širším znění vyhradit prováděcímu předpisu fe-
derálního ministerstva dopravy, který bude vydán
na základě ustanovení § 67 odst. 1 leteckého zá-
kona, které se navrhuje podle bodu 38 osnovy
vhodně doplnit.
Povinnosti jednotlivých orgánů, které se účast-
ní předletové přípravy, totiž podrobně stanoví
předpisy federálního ministerstva dopravy L-2
Pravidla létání, L-6 Provoz letadel a L-11. Předpis
o letových provozních službách.
Za této situace se nejeví účelné, aby některé
úkony při přípravě letu byly uváděny v zákoně
a další v jiném předpisu. Naopak je vhodné, aby
zákon obsahoval pouze rámcové ustanovení o těch-
to povinnostech a další specifikaci jednotlivých
úkonů vyhradil prováděcímu předpisu.
K bodu 26 (§ 34 odst. 1)
K letu již nedává v současné době povolení
ředitel, popř. náčelník letiště. Podmínky, za kte-
rých se může let uskutečnit, určují příslušná sta-
noviště řízení letových provozů. Vydávání letových
18
povolení podrobně upravují předpisy federálního
ministerstva dopravy L-11 Předpis o letových pro-
vozních službách a L-4444 Postupy pro letové pro-
vozní služby.
K bodu 27 (§ 38)
Jde o terminologickou změnu, kterou je nutno
promítnout do celého zákona.
K bodu 28 (§ 45)
Úprava se navrhuje podle současně používa-
ných pojmů a za účelem terminologického sjed-
nocení se zákonem o dráhách.
K bodu 29 (§ 51)
Jedná se o zdůraznění vazby na podmínky
uvedené v § 11 odst. 2.
K bodu 30 (§ 53)
Účelem navrhované úpravy je uvést § 53 le-
teckého zákona do souladu se stávajícím stavem,
který vznikl zřízením samostatného podniku Slov-
airu z odštěpného závodu Československých aero-
linií - Agrolet.
Formulace tohoto ustanovení umožní, aby
oprávnění obstarávat leteckou dopravu za úplatu
nebylo vázáno na jmenovitý podnik (Českosloven-
ské aerolinie) a dále aby toto oprávnění i opráv-
ňení k leteckým práčem měly pouze organizace
řízené federálním ministerstvem dopravy. Z textu
ustanovení návrhu je zřejmé, že nebrání tomu,
aby bylo civilních letadel použito bez jakéhoko-
liv omezení v případech nouze (přeprava raně-
ných a pod. ).
K bodu 31 (§ 61 odst. 1)
Odkazy na ustanovení, která byla již zrušena
občanským zákoníkem č. 40/1964 Sb., je nutno
vypustit.
K bodu 32 (§ 61 odst. 2)
jde o uvedení dikce § 61 odst. 2 do souladu
s terminologií občanského zákoníku.
K bodu 33 (§ 62 odst. 1 písm. b)]
Změna je nutná s ohledem na to, že se pří-
slušný průkaz způsobilosti vyžaduje již nejen od
výkonných letců, nýbrž od všech členů leteckého
personálu (§ 14 odst. 2) a z tohoto důvodu se
títo pracovníci zapisují do československého le-
teckého rejstříku.
K bodu 34 a 35 (název hlavy X a § 63 odst. 1)
Nadpis i ustanovení je nutno uvést do souladu
s dikcí § 6 odst. 1 písm. b).
K bodu 36 (§ 63 odst. 3)
Jde o upřesnění nutné s ohledem na federa-
tivní uspořádáni státu.
K bodu 37 [§ 63 odst. 1 písm. a) a b)]
Změny jsou nutné v důsledku novelizace do-
savadního § 14 a 15 leteckého zákona.
K bodu 38 (§ 87 odst. 1)
V bodě 3 a 6 tohoto ustanovení jde o formální
úpravu.
Bod 7 se rozšiřuje o další zmocnění k § 12,
podle něhož může federální ministerstvo dopravy
stanovit, které další doklady musí mít civilní le-
tadlo za letu na palubě.
Bod 8 se upravuje podle nově zaváděné ter-
minologie vládního návrhu.
Bod 11 se rozšiřuje o zmocnění federálního
ministerstva dopravy k vydání prováděcích před-
pisů pro umisťování staveb a zařízení i mimo
ochranná pásma.
Bod 16a: v souvislosti s vypuštěním povinnosti
velitele letadla a náčelníka (ředitele) veřejného
letiště podle dosavadních odst. 2 a 3 § 33 letec-
kého zákona zmocňuje se federální ministerstvo
dopravy k stanovení těchto povinností prováděcím
předpisem.
Bod 18 dikce se uvádí do souladu s § 45.
K bodu 39
Změny jsou nutně v důsledku toho, že letec-
kou dopravu neprovozují nyní pouze Českosloven-
ské aerolinie. Jde o § 48, § 55 odst. 1, odst. 2
písm. c), odst. 3, § 56, § 57, § 59 odst. 2 a
§ 65 odst. 2.
K bodu 40
Změny se navrhují na základě pozdějších
předpisů, zejména předpisů souvisejících s fede-
rativním uspořádáním státu.
19
K čl. II
Jelikož vládní návrh v § 8 podrobně řeší pro-
blematiku správy, vlastnictví nebo užívání a pro-
vozování civilních letadel, navrhuje se zrušit vy-
hlášku č. 144/1957 Ú. l., o udělování souhlasu ke
správě (vlastnictví) civilních letadel a k jejich
provozu.
K čl. III
Nová republikace leteckého zákona bude účel-
ná, protože se jeho novelizace dotýká poměrně
značného počtu jeho ustanovení a § 55 odst. 2
písm. a), § 58, § 59 odst. 1 a § 60 byly již s účin-
ností od 1. dubna 1964 zrušeny občanským zákoní-
kem č. 40/1964 Sb
V Praze dne 4. února 1976
Předseda vlády ČSSR:
Dr. Štrougal v. r.
Ministr dopravy ČSSR:
Ing. Blažek v. r.