9

HLAVA III

KONZULÁRNÍ PRAVOMOC A KONZULÁRNÍ

FUNKCE

Článek 28
Konzulární úředníci jsou oprávněni:

a) chránit práva a zájmy vysílajícího státu a jeho
občanů, včetně právnických osob, v přijímají-
cím státě;

b) podporovat rozvoj obchodních, hospodářských,
kulturních a vědeckých styků mezi smluvními
stranami a rozvíjet mezi nimi přátelské styky;

c) zjišťovat všemi zákonnými prostředky stav a
vývoj obchodního, hospodářského, kulturního
a vědeckého života přijímajícího státu a podá-
vat o nich zprávy vládě vysílajícího státu a
poskytovat informace zúčastněným osobám.

Článek 29

Konzulární úředníci se mohou při výkonu svých
funkcí obracet na:

a) příslušné místní orgány svého konzulárního
obvodu;

b) příslušně ústřední orgány přijímajícího státu,
je-li to dovoleno právními předpisy a zvyklost-
mi přijímajícího státu nebo mezinárodními
smlouvami upravujícími tuto otázku, a to
v rozsahu jimi dovoleném.

Článek 30

1. V souladu s právními předpisy přijímajícího
státu má konzulární úředník právo zastupovat a
činit opatření k zajištění vhodného zastoupení ob-
čanů vysílajícího státu před soudy a jinými orgány
přijímajícího státu v případech, kdy pro nepřítom-
nost nebo z jiných důvodů nemohou včas hájit svá
práva a zájmy. Totéž platí i pro právnické osoby
vysílajícího státu.

2. Zastupování podle odstavce 1 tohoto článku
končí, jakmile zastupované osoby jmenují svého
zmocněnce nebo si samy zajistí ochranu svých
práv a zájmů.

3. Jestliže konzulární úředník zastupuje osoby
podle odstavce 1 tohoto článku, podléhá při vý-
konu této funkce právním předpisům přijímajícího
státu a jurisdikci jeho soudních a správních or-
gánů za stejných podmínek a ve stejném rozsahu
jako občan tohoto státu.

Článek 31

Konzulární úředníci mají právo:
a) registrovat občany vysílajícího státu;

b) vydávat cestovní pasy nebo jiné cestovní do-
klady občanům vysílajícího státu a prodlužo-
vat jejich platnost;

c) vydávat víza a potřebné doklady osobám, které
si přeji cestovat do vysílajícího státu, a prodlu-
žovat platnost těchto dokladů.

Článek 32

1. V rozsahu stanoveném právními předpisy
vysílajícího státu je konzulární úředník oprávněn:

a) pořizovat a zaznamenávat rodné a úmrtní listy
občanů vysílajícího státu a pořizovat jejich
kopie;

b) uzavírat manželství a vydávat příslušné do-
klady za předpokladu, že oba snoubenci jsou
občany vysílajícího státu, a s výhradou, že
o tom informuje příslušné orgány přijímajícího
státu, vyžadují-li to jeho právní předpisy;

c) zapisovat nebo registrovat zrušení manželství
podle právních předpisů vysílajícího státu.

2. Tato ustanovení nezbavují osoby, jichž se to
týká, povinnosti podat hlášení předepsaná právní-
mi předpisy přijímajícího státu.

3. Příslušné orgány přijímajícího státu budou
neprodleně a bezplatně zasílat konzulárnímu úřa-
du opisy a výpisy matričních listin týkajících se
občanů vysílajícího státu a vyžadovaných k admi-
nistrativním účelům.

Článek 33

Konzulární úředník je v rozsahu stanoveném
právními předpisy vysílajícího státu oprávněn:

a) přijímat prohlášení občanů vysílajícího státu
a osvědčovat je;

b) sepisovat, osvědčovat a převzít do úschovy zá-
věti a jiné listiny a prohlášení občanů vysíla-
jícího státu;

c) osvědčovat nebo ověřovat podpisy občanů vy-
sílajícího státu;

d) překládat veškeré listiny a dokumenty vydané
orgány vysílajícího nebo přijímajícího státu a
ověřovat překlady, opisy a výpisy z těchto do-
kumentů.

Článek 34

Konzulární úředník je v rozsahu stanoveném
právními předpisy vysílajícího státu oprávněn pro-
vádět na konzulárním úřadě, ve svém bytě, v bytě
některého ze spoluobčanů a na lodi nebo v letadle
vysílajícího státu tyto úkony:

a) sepisovat a ověřovat pravost listin a smluv, jež
jsou uzavírány mezi občany vysílajícího státu,

---

10

pokud tyto listiny a smlouvy nejsou v rozporu
s právním řádem přijímajícího státu a netýkají
se zřízení nebo převodu práv k nemovitostem
nacházejícím se v tomto státě;

b) sepisovat listiny a smlouvy a ověřovat jejich
pravost bez zřetele na státní příslušnost stran
smlouvy, pokud se tyto listiny a smlouvy vzta-
hují pouze na majetek existující ve vysílajícím
státě nebo se týkají práv, která se mají uplat-
nit, nebo záležitostí, které se mají projednávat
v tomto státě, za podmínky, že tyto listiny a
smlouvy nejsou v rozporu s právním řádem
přijímajícího státu.

Článek 35

Konzulární úředník je oprávněn přijímat od
občanů vysílajícího státu do úschovy listiny, pení-
ze, cenné předměty a jiný majetek jim náležející.

Tyto listiny, peníze, cenné předměty a majetek
mohou být vyvezeny z přijímajícího státu pouze
v souladu s jeho právními předpisy.

Článek 36

Listiny a dokumenty uvedené v článcích 33 a
34 mají v přijímajícím státě stejnou platnost a prů-
kazní silu jako dokumenty ověřené, osvědčené nebo
potvrzené soudními orgány nebo jinými příslušný-
mi orgány tohoto státu.

Článek 37

Přijímající stát uzná platnost a účinnost, aniž
by bylo vyžadováno jakékoli ověření podpisů kon-
zulů na listinách, které vydávají nebo jimiž po-
tvrzují shodnost opisů s originálem vydaným pří-
slušným orgánem, jestliže tyto listiny budou
opatřeny otiskem úředního razítka.

Článek 38

Konzulární úředníci jsou oprávnění doručovat
soudní a mimosoudní písemnosti a vyřizovat soudní
dožádáni podle platných mezinárodních dohod ne-
bo, pokud takové dohody neexistuji, jiným způso-
bem, který je v souladu s právními předpisy přijí-
majícího státu.

Článek 39

V případě úmrtí občana vysílajícího státu na
území přijímajícího státu příslušné orgány přijí-
majícího státu o tom neprodleně Informuji konzu-
lární úřad, a to nejdéle do tří dnů potě, co se
o tom dozvědí.

Tyto orgány rovněž sdělí konzulárnímu úřadu
informace, které jsou jim známy o dědictví zemře-
lého občana, o případných ustanoveních závěti,

o majetkovém stavu zemřelého a o existenci zá-
konných dědiců.

Článek 40

1. Jestliže je v přijímajícím státě zahájeno ří-
zení o pozůstalosti občana vysílajícího státu, který
žije na území tohoto státu, příslušné orgány přijí-
majícího státu o tom Informují konzulární úřad
vysílajícího státu.

2. Příslušné orgány přijímajícího státu nepro-
dleně podají Informace o opatřeních učiněných
k zajištění a správě majetku, který je součástí dě-
dictví občana vysílajícího státu a který se nachází
na území přijímajícího státu.

3. Jestliže zesnulý občan vysílajícího státu ne-
jmenoval pozůstalostního vykonavatele a jestliže
to povaha, rozsah majetku a složitost majetkově
situace vyžaduje, konzulární úředník vysílajícího
státu, jehož byl zesnulý občanem, může tuto funkci
vykonávat podle právních předpisů přijímajícího
státu.

Toto ustanovení se použije v každém případě,
jestliže součástí dědictví je nemovitý majetek.

4. Jestliže po rozdělení dědictví a po vyřízení
dědických formalit existují movitosti nebo výtěžek
z prodeje nemovitostí, který patří dědici nebo od-
kazníku, který je občanem vysílajícího státu a kte-
rý nemá trvalé bydliště v přijímajícím státě nebo
který nejmenoval svého zástupce, tento majetek
nebo tato částka je předána konzulárnímu úřadu
vysílajícího státu k předání těm, kterým patří.

Toto předání majetku je vázáno na:

a) zaplacení dědických dluhů ze strany toho, kdo
tento majetek nebo částky obdržel,

b) zaplacení dědické daně ze strany toho, kdo
tento majetek nebo částky obdržel.

Tyto úhrady mohou být nahrazeny platnou zá-
rukou.

V případě, kdy bylo zahájeno jedno nebo více
řízení o rozdělení dědictví, ustanovení tohoto člán-
ku budou použita až po jejich uzavření.

Článek 41

V případě, že občan vysílajícího státu se na-
chází dočasně na území přijímajícího státu a ze-
mře na jeho území, jeho osobní svršky, peníze a
cennosti, které má s sebou, jsou předány bez ja-
kýchkoliv formalit konzulárnímu úřadu vysílající-
ho státu za předpokladu, že je nepožadují rodinní
příslušníci, kteří byli společně s ním.

Předání, a kde je to nezbytné, vývoz tohoto
majetku bude prováděn v souladu s právními před-
pisy přijímajícího státu.

---

11

Článek 42

1. Orgány přijímajícího státu písemně oznámí
příslušnému konzulárnímu úřadu případy, jakmile
se o nich dozvědí, kdy je třeba ustanovit poručníka
nebo opatrovníka pro občana vysílajícího státu.

2. Ustanovení článku 30 této Úmluvy platí i pro
ochranu a hájení práv a zájmů mladistvých nebo
jiných osob, které nemají plnou způsobilost k práv-
ním úkonům.

3. Konzulární úředník může zasáhnout u pří-
slušných orgánů přijímajícího státu při jmenování
poručníků nebo opatrovníků zejména podáním ná-
vrhů na kandidáty pro výkon těchto funkcí.

4. Jestliže však orgány vysílajícího státu mají
za to, že zájem nezletilého tak vyžaduje, mohou
jmenovat opatrovníka a učinit veškerá vhodná opa-
tření k ochraně jeho osoby a jeho majetku podle
právních předpisů tohoto státu.

V tomto případě příslušné orgány přijímajícího
státu provedou všechna opatření učiněná orgány
vysílajícího státu týkající se opatrovnictví, jeho
změn a jeho zrušení a současně zruší opatření, jež
případně učinily před jmenováním opatrovníka or-
gány vysílajícího státu.

Článek 43

1. Za účelem usnadnění výkonu konzulárních
funkcí týkajících se občanů vysílajícího státu:

a) konzulární úředníci mají právo na spojení
s občany vysílajícího státu a přístup k nim;
občané vysílajícího státu mají stejné právo na
spojení s konzulárními úředníky a přístup
k nim;

b) příslušné orgány přijímajícího státu musí bez
prodlení a v každém případě nejpozději do tří
dnů informovat konzulární úřad vysílajícího
státu, jestliže v jeho konzulárním obvodě je
občan vysílajícího státu zatčen nebo jeho osob-
ní svoboda je jakoukoli jinou formou omezena.
Každá zpráva určená konzulárnímu úřadu oso-
bou, která je vzata do vazby nebo jejíž osobní
svoboda je jinak omezena, musí být těmito
orgány rovněž doručena, a to nejpozději do
pěti dnů.

Tyto orgány musí bez prodlení informovat oso-
bu, které se to týká, o jejích právech, jež má
podle ustanovení tohoto odstavce;

c) konzulární úředníci mají právo občana vysíla-
jícího státu uvedeného v odstavci b) několi-
krát navštívit, avšak nejméně jednou za 21 dni,
hovořit a dopisovat si s ním a zajistit jeho
právní zastoupení. Výkon těchto práv nemůže
být přijímajícím státem odložen po dobu delší
deseti dnů počínaje dnem zatčení nebo ome-

zení jeho osobní svobody; požádá-li však kon-
zulární úředník o návštěvu po uplynutí pěti
dnů od počátku zbavení nebo omezení osobní
svobody tohoto občana, musí být návštěva
umožněna ve lhůtě pěti dnů od podání žádosti;

d) jestliže po odsouzení je tento občan ve výkonu
trestu odnětí svobody nebo je-li jeho svoboda
omezena, konzulární úředníci mají právo jej
navštívit nejméně jednou za měsíc. Při každé
takovéto návštěvě bude konzulárnímu úředníku
umožněn rozhovor s vězněm.

2. Práva uvedená v odstavci 1 tohoto článku
budou vykonávána v souladu s právními předpisy
přijímajícího státu s tím, že tyto právní předpisy
neobsahují ustanovení, která by znemožňovala
nebo podstatně omezovala výkon práv přiznaných
v odstavci 1.

Článek 44

1. Konzulární úředník může v konzulárním ob-
vodě poskytnout pomoc námořním a říčním lodím
majícím příslušnost vysílajícího státu, které při-
plouvají do přístavu nebo do jiného místa, kde mo-
hou zakotvit nebo se tam již nacházejí. Jakmile je
vstup na lodě povolen, mohou konzulární úředníci
vstoupit na palubu, těchto lodí a spojit se s kapi-
tánem, členy posádky a cestujícími, kteří jsou ob-
čany vysílajícího státu.

2. V zájmu plavby kapitánu lodi vysílajícího
státu, která se nalézá v přístavu přijímajícího státu
nebo členu posádky jím určenému, může být na
žádost povoleno odebrat se na konzulární úřad vy-
sílajícího státu.

3. Aniž by tím byla dotčena pravomoc orgánů
přijímajícího státu, mohou konzulární úředníci vy-
šetřovat všechny nehody, k nimž došlo v průběhu
plavby lodi vysílajícího státu, vyslechnout kapitána
a každého člena posádky, kontrolovat palubní do-
kumenty, přijímat prohlášení o cestě a místě ur-
čení, a pokud je to právními předpisy vysílajícího
státu povoleno, řešit spory všeho druhu mezi kapi-
tánem, důstojníky a ostatními členy posádky, uči-
nit opatření k přijetí kapitána nebo kteréhokoli
člena posádky do nemocničního léčení nebo k ná-
vratu do vlasti, usnadnit příjezd lodi, její odjezd
a pobyt v přístavu.

Při výkonu těchto funkcí mohou konzulární
úřednici požádat orgány přijímajícího státu o po-
moc.

4. V případě, že by příslušné orgány přijímají-
cího státu měly v úmyslu provést prohlídky, vyše-
třování nebo donucovací opatření na palubě lodi
vysílajícího státu, jež se nalézá ve vodách přijíma-
jícího státu, vyrozumí před jejich provedením kon-
zulární úřad, aby se provedení mohli zúčastnit
konzulární úředníci. V tomto oznámení bude uve-

---

12

děno přesné datum a hodina. Nezúčastní-li se kon-
zulární úředníci nebo jejich zástupci podniknutých
opatření, mohou požádat tyto orgány o předání
všech informací o jejich průběhu.

Ustanovení předchozího pododstavce platí rov-
něž v případě, kdy kapitán nebo kterýkoli člen po-
sádky má být vyslýchán orgány přijímajícího státu.

5. V případě, že jde o neodkladné opatření a
provádí-li se vyšetřování na žádost kapitána, musí
o tom být informován konzulární úředník v prů-
běhu vyšetřování, a to co možná nejdříve.

Na požádání bude konzulární úředník v tako-
vém případě rovněž zpraven o průběhu vyšetřování,
konaného za jeho nepřítomnosti.

6. Ustanovení odstavců 4 a 5 tohoto článku ne-
mohou být použita, jde-li o uplatnění celních před-
pisů a dalších kontrolních opatření vztahujících se
na zdravotnictví, přístavní policii, zabezpečení
zboží a přístup cizinců.

7. Ustanovení tohoto článku se nevztahují na
válečně lodě.

Článek 45

1. Jestliže loď vysílajícího státu ztroskotá, uvíz-
ne nebo je jinak poškozena v pobřežních nebo
vnitřních vodách přijímajícího státu, podají o tom
příslušně orgány tohoto státu bez prodlení zprávu
konzulárnímu úřadu a seznámí ho s učiněnými
nebo zamýšlenými opatřeními k záchraně cestují-
cích, lodi a nákladu.

Konzulární úředník může poskytnout veškerou
pomoc lodi, členům posádky a cestujícím a učinit
veškerá opatření k zabezpečení nákladu a k opra-
vě lodi. Může se rovněž obrátit na orgány přijíma-
jícího státu se žádostí o taková opatření.

2. Jestliže provozovatel lodi, kapitán nebo ja-
kákoliv jiná oprávněná osoba není s to, aby učinila
nezbytná opatření k udržování a správě lodi nebo
jejího nákladu, může konzulární úředník učinit
jménem provozovatele lodi opatření, která by
v tomto směru mohl učinit provozovatel lodi.

3. Ustanovení odstavce 2 tohoto článku se rov-
něž vztahují na jakýkoli předmět, který patří osobě
mající státní příslušnost vysílajícího státu a po-
chází z nákladu lodi vysílajícího státu nebo třetího
státu, který by byl nalezen na pobřeží nebo v blíz-
kosti pobřeží přijímajícího státu nebo dopraven do
přístavu konzulárního obvodu.

4. Příslušné orgány přijímajícího státu poskyt-
nou konzulárnímu úředníku nezbytnou pomoc při
všech opatřeních, jež je třeba učinit při poškozeni
lodi.

5. Loď, která utrpěla poškození, její náklad a
palubní zásoby nepodléhají na území přijímajícího

státu celním poplatkům, pokud nejsou vydány k po-
užití nebo spotřebě v tomto státě.

Článek 46

Při zachování platných právních předpisů při-
jímajícího státu konzulární úředník může vykoná-
vat kontrolní a inspekční funkce civilních letadel
vysílajícího státu a jejich posádek podle právních
předpisů tohoto státu. Stejně tak může prokázat
pomoc uvedeným letadlům a posádkám.

Ustanovení článků 44 a 45 této Úmluvy se při-
měřeně použijí, pokud jde o letadla, jak je uve-
deno v předchozím odstavci, v souladu s jinými
platnými smlouvami mezi smluvními stranami.

Článek 47

1. Konzulární úřad může vybírat na území při-
jímajícího státu poplatky a dávky stanovené práv-
ními předpisy vysílajícího státu za konzulární
úkony.

2. Částky vybrané ve formě poplatků a dávek
uvedených v odstavci 1 tohoto článku a stvrzenky
o jejich zaplacení jsou osvobozeny od všech daní
a dávek v přijímajícím státě.

Článek 48

Kromě funkcí stanovených touto Úmluvou mů-
že konzulární úředník vykonávat jiné konzulární
funkce, které jsou mu svěřeny vysílajícím státem,
pokud nejsou v rozporu s právním řádem přijíma-
jícího státu.

HLAVA IV
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENI

Článek 49

1. Bez újmy na svých výsadách a imunitách
mají všechny osoby požívající konzulárních výsad
a imunit povinnost dbát právních předpisů přijí-
majícího státu, jsou rovněž povinny nevměšovat se
do vnitřních věcí tohoto státu.

2. Konzulární místnosti nemohou být používá-
ny způsobem, který by byl v rozporu s výkonem
konzulárních funkci nebo právními předpisy přijí-
majícího státu.

Článek 50

Členové konzulárního úřadu se podřídí všem
povinnostem uloženým právními předpisy přijíma-
jícího státu, pokud jde o občanskoprávní odpověd-
nost za škody způsobené třetím osobám při pro-
vozu vozidla, lodi nebo letadla.

---

13

Článek 51

1. Konzulární zaměstnanci, k tuří jsou občany
přijímajícího státu nebo jsou v něm trvale usedlí
nebo vykonávají soukromou výdělečnou činnost
v tomto státě, požívají jen imunit uvedených v člán-
ku 13 odstavec 1 a v článku 15 odstavec 3 této
Úmluvy.

2. Ustanovení hlavy II této Úmluvy, s výjimkou
článku 15 odstavec 3, se nevztahují na:

a) rodinné příslušníky členů konzulárního úřadu,
kteří jsou občany přijímajícího státu nebo jsou
v něm trvale usedlí nebo v něm vykonávají
soukromou výdělečnou činnost;

b) rodinně příslušníky člena konzulárního úřadu,
kteří jsou občany přijímajícího státu nebo jsou
v něm trvale usedlí nebo vykonávají soukro-
mou výdělečnou činnost v tomto státě;

c) členy služebního a členy soukromého perso-
nálu, kteří jsou občany přijímajícího státu nebo
jsou v něm trvale usedlí nebo kteří vykonávají
soukromou výdělečnou činnost v tomto státě.

3. Přijímající stát musí vykonávat svoji juris-
dikci nad osobami uvedenými v odstavcích 1 a 2
tohoto článku takovým způsobem, aby neodůvodně-
ně neomezoval výkon funkcí konzulárního úřadu.

Článek 52

1. Ustanovení této Úmluvy se vztahují, pokud
to souvislosti dovoluji, rovněž na výkon konzulár-
ních funkcí diplomatickou misí.

2. Jména členů diplomatické mise pověřených
prací v konzulárním oddělení nebo jinak pověře-
ných výkonem konzulárních funkcí mise jsou pí-
semně oznamována ministerstvu zahraničních věcí
přijímajícího státu.

3. Výsady a imunity členů diplomatické mise
uvedených v odstavci 2 tohoto článku jsou i nadále
upravovány pravidly mezinárodního práva o diplo-
matických stycích.

Článek 53

Tato Úmluva nahrazuje a ruší Konzulární úmlu-
vu mezi Československem a Itálií podepsanou
v Římě dne 1. března 1924.

Článek 54

Tato Úmluva podléhá ratifikaci. Výměna ratifi-
kačních listin bude provedena v Římě.

Článek 55.

Tato Úmluva vstoupí v platnost třicátého dne
po dni výměny ratifikačních listin a zůstane v plat-
nosti, dokud ji jedna ze smluvních stran nevypoví
s šestiměsíční výpovědní lhůtou.

Na důkaz toho zmocněnci smluvních stran tuto
Úmluvu podepsali a opatřili ji pečetěmi.

Dáno v Praze dne 10. října 1975 ve dvou vyho-
toveních, každé v jazyce českém a Italském, při-
čemž obě znění mají stejnou platnost.

Z plné moci prezidenta
Československé socialistické republiky

dr. Dušan Spáčil, v. r.

Z plné moci prezidenta
Italské republiky

Francesco Cattanei, v. r.