8

4. Osobní zavazadla konzulárních úředníků a
jejich rodinných příslušníků, pokud nejsou občany
přijímajícího státu nebo v něm nemají trvalé byd-
liště, jsou osvobozena od celní prohlídky. Mohou
být prohlédnuta pouze v případech, kdy jsou vážné
důvody k domněnce, že obsahují jiné předměty než
uvedené v odst. 2 nebo předměty, jejichž vývoz
nebo dovoz je zakázán právními předpisy přijíma-
jícího státu nebo na které se vztahují jeho právní
předpisy o karanténě. Takováto prohlídka musí být
provedena v přítomnosti tohoto konzulárního úřed-
níka nebo jeho rodinného příslušníka nebo jeho
zástupce.

Článek 26

Všechny osoby, které požívají podle této úmlu-
vy výhod, výsad a imunit, jsou povinny, bez újmy
na těchto výhodách, výsadách a imunitách, dodržo-
vat právní předpisy přijímajícího státu, včetně do-
pravních předpisů a předpisů o pojištění motoro-
vých vozidel.

Článek 27

S výhradou právních předpisů přijímajícího
státu o oblastech, do nichž je přístup zakázán nebo
upraven z důvodů státní bezpečnosti, konzulární
úředník nebo konzulární zaměstnanec, jakož i jeho
rodinní příslušníci mohou svobodně cestovat po
území přijímajícího státu. Ustanovení tohoto člán-
ku se nedotýká záležitosti stanovených pro udělo-
vání víz nebo jiných cestovních dokladů podle práv-
ních předpisů přijímajícího státu.

ČÁST IV
KONZULÁRNÍ FUNKCE

Článek 28

1. Konzulární úředník je oprávněn vykonávat
v souladu s právními předpisy přijímajícího státu
funkce uvedené v této části. Jiné konzulární funkce
může vykonávat, pouze pokud to není v rozporu
s právními předpisy přijímajícího státu.

2. Konzulární úředník má právo zastupovat
v konzulárním obvodu v souladu s právními před-
pisy přijímajícího státu práva a zájmy vysílajícího
státu a jeho občanů, a to jak fyzických, tak i práv-
nických osob.

3. Konzulární úředník se může při výkonu kon-
zulárních funkcí obracet přímo písemně i ústně na
příslušné místní orgány konzulárního obvodu a
v rozsahu, v němž to dovolují právní předpisy a
zvyklosti přijímajícího státu, i na příslušné ústřední
orgány přijímajícího státu.

4. Konzulární úředník může se souhlasem při-
jímajícího státu vykonávat konzulární funkce i mi-
mo konzulární obvod.

Článek 29

Konzulární úředník přispívá k rozvoji hospo-
dářských, obchodních, kulturních a vědeckých
styků mezi oběma státy, jakož i k posilování jejich
přátelských vztahů.

Článek 30

Konzulární úředník je v konzulárním obvodu
oprávněn:

a) registrovat občany vysílajícího státu;

b) přijímat žádosti a prohlášení ve věcech stát-
ního občanství občanů vysílajícího státu a vy-
dávat příslušné doklady;

c) v souladu s právními předpisy vysílajícího státu
přijímat prohlášení o uzavření manželství, za
předpokladu, že obě osoby jsou občany vysíla-
jícího státu;

d) v souladu s právními předpisy vysílajícího státu
přijímat prohlášení týkající se rodinných po-
měrů občanů vysílajícího státu;

e) registrovat narození a úmrtí občanů vysílají-
cího státu;

f) sestavovat, ověřovat, potvrzovat a legalizovat
listiny a dokumenty, jakož i provádět jiné úko-
ny, které jsou nezbytné pro jejich platnost, na
žádost občana vysílajícího státu pro jejich
uplatnění mimo území přijímajícího státu a na
žádost jakékoliv osoby, jestliže je tato listina
nebo dokument určen k použití v přijímajícím
státě, za předpokladu, že to není v rozporu
s právními předpisy tohoto státu;

g) předkládat listiny a dokumenty a ověřovat
správnost překladu, jakož i ověřovat listiny.

2. Jestliže to vyžadují právní předpisy přijíma-
jícího státu, konzulární úředník informuje přísluš-
ně orgány tohoto státu o provádění úkonů uvede-
ných v odst. 1 písm. c) a e).

Článek 31

Listiny a dokumenty vyhotovené, přeložené ne-
bo ověřené konzulárním úředníkem v souladu s čl.
29 mají v přijímacím státě stejnou právní účinnost
a důkazní sílu jako doklady vyhotovené, přeložené
nebo ověřené příslušnými orgány přijímajícího
státu za předpokladu, že byly vyhotoveny způso-
bem, který není v rozporu s právními předpisy při-
jímajícího státu.

Článek 32

1. Konzulární úředník je oprávněn v souladu
s právními předpisy vysílajícího státu vydávat, pro-
dlužovat, měnit, rušit, odnímat a zadržovat cestovní
doklady občanů vysílajícího státu.

2. Je oprávněn vydávat a rušit příslušná víza
osobám, které si přejí cestovat do vysílajícího státu.

9

Článek 33

Konzulární úředník může v souladu s právními
předpisy vysílajícího státu převzít péči nad nezle-
tilým občanem tohoto státu, který žije na území
přijímajícího státu, uznává-li tento stát takovouto
pravomoc.

Článek 34

1. Příslušné orgány přijímajícího státu budou
neprodleně informovat konzulárního úředníka

o úmrtí občana vysílajícího státu na území přijíma-
jícího státu.

2. Příslušné orgány přijímajícího státu budou
rovněž informovat konzulárního úředníka, jestliže
se dozvědí o dědictví po občanu vysílajícího státu
nebo jestliže se dozvědí o dědictví po osobě zemřelé
v tomto státě, bez zřetele na její občanství, které
se může týkat občana vysílajícího státu.

3. Příslušné orgány přijímajícího státu učiní
v případech podle odst. 2 a za předpokladu, že se
dědictví nalézá na území tohoto státu, potřebná opa-
tření v souladu s jeho právními předpisy k zajiš-
tění tohoto dědictví a doručí konzulárnímu úřed-
níkovi opis závěti, jestliže byla pořízena, jakož

i všechny dostupné Informace o dědicích, obsahu
a hodnotě dědictví a uvědomí jej o termínu zahá-
jení řízení o dědictví.

4. Konzulární úředník je oprávněn v souladu
s právními předpisy přijímajícího státu zastupo-
vat přímo nebo prostřednictvím zástupce zájmy
občana vysílajícího státu, který má nárok na dědic-
tví nacházející se v přijímajícím státě a který nemá
v tomto státě trvalé bydliště.

5. Konzulární úředník je oprávněn přijímat pro
občana vysílajícího státu, který nemá trvalé byd-
liště v přijímajícím státě, peníze nebo jiný majetek,
který tomuto občanovi náleží z titulu dědictví po
jakékoli osobě, včetně plateb z titulu náhrady ško-
dy, důchodu a sociálního zabezpečení a příjmů
z pojistek.

6. Movitý majetek a peněžní částky pocháze-
jící z likvidace dědictví náležejícího občanu vysí-
lajícího státu mohou být předány konzulárnímu
úředníkovi za předpokladu, že nároky věřitele ze-
mřelé osoby byly uspokojeny nebo zajištěny a že
byly zaplaceny daně a poplatky týkající se dědictví.

7. Konzulární úředník je oprávněn spolupraco-
vat s příslušnými orgány přijímajícího státu při za-
jištění dědictví podle tohoto článku.

Článek 35
1. Konzulární úředník má právo v souladu

s právními předpisy přijímajícího státu zastupovat
v konzulárním obvodu občany vysílajícího státu
před orgány přijímajícího státu, jestliže nemohou
z důvodů nepřítomnosti nebo z jiných vážných dů-
vodů včas uplatňovat svá práva a zájmy. Zastupo-
vání trvá tak dlouho, dokud zastupovaní neustanoví
své zmocněnce nebo sami nepřevezmou hájení
svých práv a zájmů.

2. Konzulární úředník má právo v konzulár-
ním obvodu navázat a udržovat styk s každým
občanem vysílajícího státu, radit mu a poskytovat
veškerou pomoc a v případě potřeby činit opa-
tření k zajištění právní pomoci. Přijímající stát
nebude žádným způsobem omezovat právo občana
vysílajícího státu spojit se s konzulárním úřadem
nebo konzulární úřad navštívit.

Článek 36

1. Příslušné orgány přijímajícího státu uvědo-
mí neprodleně konzulárního úředníka ve všech
případech, kdy občan vysílajícího státu byl jakým-
koli způsobem zbaven osobní svobody nebo jeho
osobní svoboda byla jakkoli omezena.

2. Konzulární úředník má právo co nejdříve
navštívit občana vysílajícího státu, který byl zba-
ven osobní svobody nebo jehož osobní svoboda
byla omezena, a udržovat s ním styk. Příslušné
orgány přijímajícího státu rovněž předají bez zby-
tečného prodlení konzulárnímu úředníkovi jakéko-
liv písemné sdělení od občana vysílajícího státu,
který byl zbaven svobody nebo jehož osobní svo-
boda byla jakkoli omezena.

3. Konzulární úředník bude na svou žádost ne-
prodleně informován o důvodech zbavení nebo
omezení osobní svobody občana vysílajícího státu.

4. Práva konzulárního úředníka podle odst. 2
a 3 budou poskytována v souladu s právními před-
pisy přijímajícího státu za podmínky, že tyto práv-
ní předpisy tato práva neruší.

Článek 37

1. Konzulární úředník je oprávněn poskytovat
v konzulárním obvodu veškerou pomoc lodi vysí-
lajícího státu, která se nachází v přístavech, po-
břežních nebo vnitřních vodách přijímajícího státu,
jakož i její posádce a cestujícím.

2. Konzulární úředník se může při výkonu
svých funkcí v otázkách týkajících se lodi vysíla-
jícího státu, její posádky a cestujících, obracet
s Žádostí o pomoc na příslušné orgány přijímají-
cího státu.

3. Konzulární úředník může vstoupit na palu-

10

bu lodi, jakmile je lodi povolen volný styk s pobře-
žím. Členové posádky mohou neprodleně navázat
s konzulárním úředníkem spojení.

4. Konzulární úředník má v konzulárním obvo-
du právo:

a) bez újmy na právech orgánů přijímajícího státu
vyšetřovat všechny události na palubě lodi, vy-
slechnout členy posádky, kontrolovat lodní do-
klady, přijmout prohlášení o cestě a směru
lodi, jakož i usnadňovat vjezd, výjezd nebo
postoj lodi v přístavu;

b) bez újmy na právech orgánů přijímajícího státu
řešit sporné otázky mezi kapitánem a členy po-
sádky, včetně sporných otázek týkajících se
mzdy a pracovní smlouvy, pokud je to stano-
veno právními předpisy vysílajícího státu;

c) učinit opatření k lékařskému ošetření člena
posádky nebo cestujícího nebo k jejich návratu
do vysílajícího státu;

d) přijmout, vystavit nebo ověřit prohlášení nebo
doklady, které stanoví právní předpisy vysí-
lajícího státu ve vztahu k lodi.

Článek 38

1. Zamýšlejí-li příslušné orgány přijímajícího
státu provést donucovací opatření na palubě lodi
vysílajícího státu nebo provést vyšetřování, je nut-
né prostřednictvím příslušných orgánů přijímají-
cího státu předem o tom uvědomit konzulárního
úředníka, aby tento úředník nebo jeho zástupce
mohl být přítomen při provádění tohoto úkonu.
S výjimkou toho, že to nepřipouští naléhavost věci,
vyrozumění bude učiněno včas, aby konzulární
úředník nebo jeho zástupce mohl být provádění
úkonu přítomen. Nebyl-li konzulární úředník nebo
jeho zástupce přítomen, předají mu příslušné or-
gány přijímajícího státu úplnou informaci o udá-
lostech.

2. Ustanovení odstavce 1 se použije i tehdy,
jestliže členové posádky mají být vyslechnuti míst-
ními orgány na pevnině.

Ustanovení tohoto článku se nepoužije při ob-
vyklé celní, pasové nebo hygienické kontrole, jakož
l při všech ostatních úkonech prováděných na žá-
dost nebo se souhlasem kapitána lodi.

Článek 39

1. Ztroskotá-li loď vysílajícího státu, narazí-li
na břeh nebo utrpí jinou havárii v přijímajícím
státě, nebo je-li nějaký předmět patřící k nákladu
havarované lodi vysílajícího, přijímajícího nebo

třetího státu, který je vlastnictvím občana vysíla-
jícího státu, nalezen na pobřeží nebo ve vnitřních
nebo teritoriálních vodách přijímajícího státu jako
předmět vyvržený na břeh, nebo je dopraven do
přístavu tohoto státu, uvědomí o tom orgány přijí-
majícího státu ihned konzulárního úředníka. Infor-
mují konzulárního úředníka i o opatřeních učině-
ných pro záchranu lidí, lodi, nákladu a dalšího
zboží, jakož i částí lodi a částí nákladu, které se
odpoutaly od lodi.

2. Konzulární úředník může takové lodi, jejím
cestujícím a členům posádky poskytnout veškerou
pomoc. Za tím účelem se může obrátit na příslušné
orgány přijímajícího státu. Konzulární úředník
může učinit opatření vyplývající z odstavce 1,
včetně opatření za účelem opravy lodi, nebo může
požádat příslušné orgány přijímajícího státu, aby
taková opatření učinily nebo v nich pokračovaly.

3. Jestliže byly havarovaná loď nebo předmět
patřící k takové lodi nalezeny na pobřeží nebo
v blízkosti pobřeží přijímajícího státu nebo dopra-
veny do přístavu tohoto státu a ani kapitán lodi, ani
majitel, jeho zástupce nebo příslušný pojištovatel
nemohou učinit opatření k zajištění nebo k naklá-
dání s takovou lodí či s takovým předmětem, je
konzulární úředník zmocněn učinit jménem vlast-
níka lodi opatření, která by mohl učinit vlastník
sám.

Ustanovení tohoto odstavce se týkají i každého
předmětu, který je částí lodního nákladu a majet-
kem občana vysílajícího státu.

4. Je-li předmět, který patří k nákladu havaro-
vané lodi třetího státu a je majetkem občana vysí-
lajícího státu, nalezen na pobřeží nebo v blízkosti
pobřeží přijímajícího státu a vlastník předmětu,
jeho zástupce nebo pojišťovatel nemohou učinit
opatření k zajištění nebo k nakládání s takovým
předmětem, pak je konzulární úředník zmocněn, aby
jménem vlastníka učinil taková opatření, která by
k tomuto účelu mohl učinit vlastník sám.

Článek 40
Čl. 37, 38 a 39 se přiměřeně vztahují i na letadla.

Článek 41

Konzulární úřad je oprávněn vybírat na území
přijímajícího státu dávky a poplatky za konzulární
úkony, a to v souladu s právními předpisy vysíla-
jícího státu.

ČÁST V
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENI

Článek 42
1. Tato úmluva podléhá ratifikací a vstoupí

v platnost dnem výměny ratifikačních listin, která
bude provedena v Nikosii.

2. Tato úmluva zůstane v platnosti až do uply-
nutí šesti měsíců ode dne, kdy jedna z vysokých
smluvních stran sdělí druhé vysoké smluvní straně
v písemné formě vypovězení úmluvy.

11

Na důkaz toho zmocněnci obou vysokých
smluvních stran tuto úmluvu podepsali a opatřili
pečetěmi.

Dáno v Praze dne 12. května 1976 ve dvou vy-
hotoveních v anglickém jazyce.

Jménem prezidenta
Československé socialistické republiky:

Bohuslav Chňoupek v. r.

Jménem prezidenta
Kyperské republiky:

J. Cl. Christophides v. r.