Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji soudruhu ministrovi Tlapákovi za odůvodnění návrhu.

Nyní dávám slovo zpravodajovi a předsedovi výboru ČNR pro plán a rozpočet posl. Josefu Smolovi.

Zpravodaj poslanec Josef Smola: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, cílem dnešní schůze je ukázat na výsledky, jichž bylo v ČSR dosaženo při plnění zákona o státním rozpočtu na rok 1980, a to zejména z toho hlediska, jaké podmínky vytvořily pro nástup do 7. pětiletky, a dále kde se nám daří náročné úkoly prvního roku 7. pětiletky s úspěchem plnit a využívat k tomu principů Souboru opatření ke zdokonalení soustavy plánovitého řízení, ale na druhé straně i to, kde zatím máme rezervy, jichž musíme v národním hospodářství využívat. Položili jsme si současně za cíl zhodnotit aspoň rámcově, jak se podařilo vládě České socialistické republiky splnit své programové prohlášení z roku 1976.

V rámci přípravy na dnešní jednání projednaly všechny výbory České národní rady výsledky hospodaření přikázaných rozpočtových kapitol za rok 1980 a vesměs je vzaly na vědomí. Současně projednaly rozhodující otázky týkající se zvýšení efektivnosti a kvality veškeré práce v projednávaných resortech, přičemž kritériem pro závěry jejich jednání byly dokumenty XVI. sjezdu KSČ.

Na základě zkušeností poslanců z volebních obvodů a z provedených poslaneckých průzkumů doporučily při těchto jednáních celou řadu závažných námětů. Podaří-li se je příslušným resortům a vládě ČSR realizovat, jistě povedou ke zdokonalení řízení, k zprogresívnění plánovaných úkolů, zejména kvalitativního charakteru, ke zvýšení hospodárnosti i k zajištění žádoucích úspor a snížení spotřeby všech vstupů do výrobního a nevýrobního procesu.

K důsledné realizaci těchto námětů výborů České národní rady nepochybně přispěje systematická kontrolní aktivita, kterou hodlají všechny orgány nejvyššího zákonodárného a zastupitelského orgánu v České socialistické republice neustále prohlubovat. V soustavné kontrole plnění svých doporučení vůči výkonným orgánům vidí mocný nástroj při svém působení na důsledné uskutečňování a zajišťování hospodářské, sociální a kulturní politiky Komunistické strany Československa, k níž se přihlásily všechny složky Národní fronty, všechny státní a společenské orgány i zdrcující většina našich obyvatel. Nutnost a účelnost posilování kontrolní úlohy orgánů České národní rady vyplývá i ze závěrů XVI. sjezdu KSČ. Nesmírně důležité však bude, aby soustavnost kontroly ze strany orgánů České národní rady byla chápána i výkonnými orgány jako pomoc pro jejich práci a aby byla u jednotlivých existujících problémů prováděna tak dlouho, dokud se problémy úspěšně nevyřeší a nedostatky neodstraní.

Dovolte nyní, abych vás seznámil s rozhodujícími závěry jednání výborů České národní rady, jež předcházela dnešní schůzi.

Tak například výbor pro průmysl a stavebnictví doporučil ministrovi průmyslu, aby se pro úspěšné splnění plánu na rok 1981 zaměřil zejména na zajištění snížení nákladů především úsporami a efektivním využitím surovin a na účinná opatření k zabezpečení pozitivního vývoje zásob. Současně mu doporučil, aby při zajišťování plánovaných úkolů vycházel ze, současného vývoje cen surovin a materiálů na světových trzích a orientoval svá odvětví k minimalizaci dopadů tohoto vývoje.

Ministru stavebnictví doporučil orientovat dodavatelské stavební kapacity především na dokončování staveb a na jejich koncentraci pro zajištění rozhodujících staveb a staveb v místech soustředěné výstavby. Upozornil rovněž na nutnost zvýšit účinnost řízení, důsledně realizovat potřebná opatření ve mzdovém úseku /především rozšíření progresivních forem mzdy/, zvýšit účinnost plánovacích prací, zapojit co nejširší okruh pracujících do přípravy a zajišťování plánu a věnovat soustavnou péči plnění kvalitativních ukazatelů.

Ministru výstavby a techniky doporučil hledat nové formy práce v oblasti realizace technického rozvoje a větší pozornost věnovat důslednému plnění plánované investiční výstavby a rekonstrukcí.

Výbor pro obchod, služby a dopravu upozornil ministra obchodu na nutnost důsledně plnit doporučení výboru z konce roku 1980 ke zlepšení úrovně zásobování vnitřního trhu.

Ministru vnitra doporučil, aby ve spolupráci s radami KNV orientoval úsilí v oblasti dopravy, silničního hospodářství, automobilového opravárenství a místního hospodářství mimo jiné na zajištění všech úkolů spojených s hospodárným využitím pohonných hmot, materiálů a surovin. Současně upozornil na některé přetrvávající dílčí nedostatky a problémy v těchto oblastech, jež by bylo třeba urychleně řešit.

Kulturní a školský výbor považuje za nutné, aby ministerstvo školství a národní výbory věnovaly zvýšenou pozornost zejména urychlenému dokončování rozestavěných investičních akcí, a aby využívaly všech prostředků i sankčních postihů vůči dodavatelům při neplnění plánu.

Obdobně považuje za nutné, aby ministerstvo kultury a národní výbory přijaly účinnější opatření ke snížení rozestavěnosti obnov památek. Současně upozornil ministra kultury na nutnost odstranit některé přetrvávající nedostatky ve správě, ochraně a využívání sbírkových fondů v muzeích a galeriích.

Zdravotní a sociální výbor doporučil ministru práce a sociálních věcí působit ve spolupráci s národními výbory na další rozvíjení všech forem mimoústavní péče o staré občany a s příslušnými orgány na účelnější využívání poukazů na lázeňskou péči, zejména důchodců. Dále mu doporučil trvale sledovat a vyhodnocovat plnění programu zvýšení ekonomické účinnosti mzdové soustavy a působit na to, aby všichni pracující byli v plném rozsahu seznámeni s principy mzdové politiky.

Ministru zdravotnictví doporučil soustavně zdokonalovat úroveň řízení na všech stupních a věnovat zvýšenou pozornost plynulosti zajištění výroby ve zdravotnictví potřebnými surovinami a materiály, zejména rozvíjením tuzemské surovinové základny. Dále mu doporučil vypracovat projekt boje za podstatné snížení kouření a uvedl řadu podnětů k dosažení tohoto cíle.

Výbor pro plán a rozpočet v souvislosti s projednáváním výsledků hospodaření přikázaných resortů se podrobně zabýval celkovými výsledky splnění 6. pětiletého plánu a rozpočtového výhledu na léta 1976 až 1980, výsledky rozpisu plánu a rozpočtu na rok 1981 a plněním plánu a rozpočtu v 1. čtvrtletí t. r. v ČSR. Svá doporučení z těchto jednání orientoval na náměty pro zajištění důsledného plnění plánu a rozpočtu v roce 1981. Zpravodajská zpráva z nich rovněž vychází.

Při projednávání vládního návrhu státního závěrečného účtu ČSR za rok 1980 ve výboru pro plán a rozpočet, za účasti delegací z ostatních výborů ČNR, bylo přijato usnesení, které v konstatační části poukazuje na pozitiva i negativa při plnění státního rozpočtu na rok 1980 a závěrem doporučuje ministerstvu financí ČSR a České plánovací komisi, aby spolu s ostatními resorty vyvinuly maximální úsilí ke splnění úkolů státního plánu a státního rozpočtu na rok 1981.

Soudružky a soudruzi, nyní bych chtěl obrátit vaši pozornost na závěrečné hodnocení splnění programového prohlášení vlády ČSR z roku 1976. V průběhu III. volebního období se kontrolně plněním tohoto dokumentu zabývala několikrát plenární schůze ČNR a soustavně všechny výbory České národní rady v souvislosti s projednáváním různých otázek v působnosti přikázaných resortů.

Zejména závěrečná kontrolní jednání orgánů České národní rady z konce roku 1980 a z počátku tohoto roku prokázala, že vláda ČSR i její jednotlivé orgány přistupovaly k plnění programového prohlášení vlády ČSR aktivně a že bylo přitom dosaženo řady pozitivních výsledků, které vedly k upevňování řízení.

Nejpodstatnějším pozitivem je to, že se v 6. pětiletce dařilo rozvíjet ekonomiku ČSR, plynule zvyšovat společenskou výrobu, posilovat materiálně technickou základnu ČSR, upevňovat sociální jistoty obyvatelstva, dosáhnout vysoké životní úrovně, zvyšovat vzdělanost obyvatelstva a kvalifikaci pracujících, významně přispívat zejména nadplánovanými vývozy z organizací řízených českou vládou k řešení platební bilance celé ČSSR atd., a to i za podstatně složitějších a náročnějších podmínek, než jaké byly předpokládány při vypracování plánu na toto období.

Za neméně významná pozitiva při plnění programového prohlášení nutno považovat to, že v uplynulém funkčním období byla prohlubována a posilována úloha národních výborů při rozvoji společnosti, a to, že se dařilo zvyšovat společenskou aktivitu, tvořivou iniciativu a pracovní obětavost pracujících v národním hospodářství ČSR. Bez těchto přístupů si ani nelze představit, že by mohlo být docíleno těch úspěchů, jichž bylo dosaženo v 6. pětiletce.

Složitost a náročnost uplynulého období však vyvolávala přes uvedená rozhodující pozitiva některé negativně působící vlivy, které zpomalovaly vývoj ekonomiky ČSR. Tak např. se v řadě případů nepodařilo včas a pružně reagovat na probíhající hospodářské změny ve světě, nedařilo se výrazněji snižovat spotřebu surovin, materiálů, energie a paliv, lépe a komplexněji využívat domácí surovinové základny a zejména druhotných surovin ani vytvářet větší tlak na zásadní racionalizaci a účinnost celého reprodukčního procesu.

Celá řada nedostatků se projevovala v dodavatelsko-odběratelských vztazích a v materiálně technickém zásobování, proces reprodukce základních prostředků provázela poměrně nízká efektivnost, prostředky vkládané do vědeckotechnického rozvoje nepřinášely přiměřené a potřebné efekty. S velkými obtížemi byly uspokojovány potřeby vnitřního trhu, efektivnost vývozních fondů nebyla dostačující a neodpovídala růstu cen dovážených surovin a materiálů. Vážné problémy byly ve struktuře zásob a v rychlosti obrátky zásob, nepodařilo se zastavit nivelizaci ve mzdách, hmotné zdroje byly vytvářeny s větší mzdovou náročností než bylo plánováno, nepodařilo se dobře plnit úkoly ve snižování materiálové nákladovosti a v důsledku toho v tvorbě zisku atd.

V období ještě mnohem náročnější 7. pětiletky bude třeba podstatně zvýšit náročnost na zkvalitnění plánování, řízení a organizaci práce a výroby na všech stupních. Přitom prvořadou váhu bude nutné klást na důsledné a tvůrčí uplatňování Souboru opatření ke zdokonalení soustavy plánovitého řízení tak, aby se co nejrychleji přešlo k intenzívnímu rozvoji ekonomiky a k racionálnějšímu a efektivnějšímu využití existujících zdrojů.

Jen touto cestou a důslednou realizací závěrů XVI. sjezdu KSČ na základě zásadních změn v ekonomickém myšlení a jednání všech řídících pracovníků, upevnění plánovací disciplíny a odpovědnosti lze dosáhnout zásadního obratu v překonávání těch nepříznivých tendencí, které se vyskytovaly v období 6. pětiletky. Jsme přesvědčeni o tom, že tyto požadavky najdou svůj adekvátní odraz i v programovém prohlášení vlády ČSR na nové volební období.

Soudružky a soudruzi, hlavním cílem dnešního jednání z hlediska platných zákonů je posoudit státní závěrečný účet a závěrečné účty státních fondů České socialistické republiky za rok 1980 a zaujmout k němu stanovisko.

Z předložených vládních materiálů je zřejmé, že rozpočtové hospodaření ČSR v roce 1980 skončilo s mírným přebytkem, i když některé negativní tendence působící v tomto roce při plnění plánu i státního rozpočtu měly vliv na to, že nebyly zcela splněny plánované příjmy ani výdaje a došlo k odchylkám od jejich předpokládané struktury a tím i efektivnosti.

Předpokládaný vládní návrh velmi podrobně zdůvodnil jménem vlády ČSR soudruh ministr Tlapák. Myslím že se s jeho výkladem, v němž objektivně a kriticky vysvětlil příčiny dosažených úspěchů i negativně působících vlivů a současně naznačil cesty ke zvýšení výkonnosti a hospodárnosti ekonomiky ČSR, můžeme ztotožnit a není třeba jej doplňovat z pozice zpravodaje dalšími argumenty a analýzami. Zdůvodnění vládního návrhu bylo podle mého názoru provedeno důkladně a vyčerpávajícím způsobem.

Považuji však za nutné upozornit na otázku řešení nadměrného investičního úvěrového zatížení vybraných státních statků a jednotných zemědělských družstev ze státních finančních rezerv podle předloženého vládního návrhu usnesení České národní rady z dnešní schůze.  

Po projednání věcné problematiky ve výboru ČNR pro zemědělství a výživu a poté na schůzi výboru ČNR pro plán a rozpočet za účasti delegací z ostatních výborů ČNR doporučuji, aby Česká národní rada vyslovila souhlas s použitím 750 miliónů Kčs ze státních finančních rezerv k úhradě nadměrného zatížení vybraných zemědělských organizací obou sektorů investičními úvěry.

Vyslovení souhlasu s naznačeným použitím státních finančních rezerv je zcela mimořádné a v žádném případě nesmí být chápáno jen jako finanční akt. Předpokládáme, že opatření přijatá vládou budou důsledně uskutečňována a že vláda bude jejich plnění pravidelně kontrolovat.

Zejména bychom však chtěli položit důraz na to, aby toto "oddlužení" bylo provedeno skutečně diferencovaně a aby v žádném případě nebyly z těchto uvolněných prostředků dotovány investice konzolidovaných zemědělských organizací pracujících v dobrých půdních podmínkách. Dále na to - a to je asi nejpodstatnější - aby ministerstvo zemědělství a výživy ČSR všemi dostupnými prostředky a nástroji působilo na to, že toto jednorázové "odlehčení" se u zemědělských podniků pozitivně projeví jako faktor růstu produkce a efektivnosti a povede k vyšší tvorbě zdrojů a k vyšší produkci zemědělských produktů. Obdobně by měly z této úvahy vycházet ministerstvo financí ČSR a Česká plánovací komise. Za tohoto předpokladu považujeme poskytnutí 750 milionů Kčs ze státních finančních rezerv za rozumné a opodstatněné; dokonce bychom mohli říct, že pak takto poskytnuté prostředky budou mít svou návratnost v ekonomickém smyslu.

Soudružky a soudruzi, již v úvodu jsem konstatoval, že při dnešní schůzi bychom měli usilovat o to, aby zkušenosti z plnění programového prohlášení a z hospodaření prostředky státního rozpočtu na rok 1980 byly maximálně využity při zajišťování plnění státního plánu a rozpočtu na rok 1981 i při formování celé 7. pětiletky.

Na základě zkušeností poslanců z volebních obvodů a uskutečněných individuálních průzkumů musíme konstatovat, že při rozpisu plánu na rok 1981 se projevily některé nežádoucí přístupy z minulých let. I když úkoly byly rozepsány podle opatření vlády, přece jen v některých resortech ve VHJ byly práce organizovány v pozdějších termínech a podřízené organizace pracovaly poměrně dlouho bez znalosti definitivních úkolů plánu. Ještě podstatnější vsak je, že k žádoucí změně přístupů zodpovědných pracovníků při tvorbě hospodářských plánů a při jejich zajišťování dochází jen pozvolna a zřejmě si zatím plně neosvojili principy a logiku přístupů v současných náročných ekonomických podmínkách v duchu Souboru opatření. A proto, i když rozpracování plánu a rozpočtu bylo v podstatě provedeno na úrovni stanovených plánovaných čísel, byla tato pozitivní skutečnost zeslabena tím, že se nepodařilo překlenout v etapě rozpisu řadu otevřených míst a úkoly byly přijímány, aniž pro jejich zajištění probíhala příprava na takové úrovni, aby byly reálně podloženy již připravenými věcnými opatřeními, racionalizací, zpevněnými normami apod. Jen ojediněle byly přijímány úkoly vyšší a progresívnější proti rozpisu a funkce vstřícného plánování se zatím dostatečně neprojevila.

Samozřejmě nebylo tomu tak zdaleka u všech VHJ a podniků; známe ty, kdy proces zabezpečování plánu a rozpočtu probíhal tak, jak měl a jak předpokládá Soubor opatření. Musíme se však pozastavit nad tím, že tomu tak nebylo ve všech organizacích.

Některé nedostatky, které se projevily v etapě rozpisu plánu a rozpočtu, se daří postupně odstraňovat v procesu realizace plánů a rozpočtů, některé však přetrvávají dodnes a negativně působí na plnění plánu rozpočtu na rok 1981. To lze nejlépe dokumentovat na známých výsledcích o plnění plánu a rozpočtu za I. čtvrtletí t. r. Kvantitativní rozpočty plánu a finančního hospodaření byly plněny úspěšně v plánu průmyslu a nákupu živočišných výrobků. Naproti tomu neúspěšně ve stavebnictví, vnitřním obchodě, v přepravě ČSD, v dokončování i zahajování výstavby bytů.

K odchylkám od záměrů státního plánu a státního rozpočtu však došlo u některých kvalitativních ukazatelů. Nepříznivá byla také komplexnost v plnění ukazatelů stanovených pro běžné hodnocení plnění plánu u řady VHJ i podniků.

I z těchto nedostatků lze usuzovat, že realizace Souboru opatření probíhá poměrně pomalu a zatím výrazně neovlivňuje dosahované hospodářské výsledky. Řada závažných nedostatků trvá zejména v oblasti dodavatelsko-odběratelských vztahů a materiálně technického zásobování, v objemové a sortimentní nezajištěnosti fondu pro vývoz a pro vnitřní trh, v zajištěnosti rentability výrobních fondů a jejího vlivu na racionální využívání zásob a základních prostředků, v zajištěnosti tvorby zisku a utlumování zvýšených nákladů ze změněných velkoobchodních cen, v zajišťování podílu modernizačních a rychle návratných akcí na celé investiční výstavbě a podobně.

Zkušenosti z 1. čtvrtletí 1981 jsou poučné pro další vývoj ekonomiky. Zřejmě bude třeba, aby vrcholné plánovací a finanční orgány, jakož i všechny resorty vyvinuly ještě větší péči o zajištění důsledné realizace prováděcího státního plánu a státního rozpočtu ČSR na rok 1981. V rámci možností plánu a rozpočtu budou muset vytvářet s plným využitím vhodných ekonomických nástrojů a diferencovaných metod řízení předpoklady k odstranění nedostatků zjištěných při rozpisu plánu a rozpočtu a při kontrole jejich plnění v I. čtvrtletí, aby ve zbývajících obdobích tohoto roku byly odstraněny skluzy z počátku roku a došlo ke zlepšení zejména kvalitativních ukazatelů.

Bylo by jistě velkou pomocí při řešení těchto otázek, kdyby i poslanci ČNR ve svých volebních obvodech a organizacích, v nichž pracují, působili v tomto směru. Měli by jít sami příkladem a měli by mobilizovat pracující k vysoké aktivitě a k tvůrčím přístupům, měli by poukazovat přímo na místě na nedostatky a nekompromisně vyžadovat okamžitá účinná řešení a tak napomáhat úspěšnému plnění plánu a rozpočtu na tento rok a tím i realizaci závěrů XVI. sjezdu KSČ.

Soudružky a soudruzi, jak jsem již uvedl, skončilo rozpočtové hospodaření v roce 1980 mírným přebytkem. Přes určité nedostatky se podařilo řadu rozhodujících úkolů splnit a tím vytvořit podmínky pro plynulý vývoj ekonomiky v roce 1981 a v dalších letech. Nesmíme však tyto úspěchy přeceňovat, protože budoucí etapa vývoje bude podstatně náročnější a bude vyžadovat mnohem většího úsilí a promyšlených přístupů než kdykoliv jindy.

Vzhledem k vyrovnanosti hospodaření státními prostředky v roce 1980 považuji za možné závěrem doporučit z pověření výboru ČNR pro plán a rozpočet rozšířeného o delegace z ostatních výborů ČNR, aby Česká národní rada v souladu s článkem 107 ústavního zákona o čs. federaci a § 10 zákona ČNR o jednacím řádu ČNR schválila státní závěrečný účet ČSR a závěrečné účty státních fondů ČSR za rok 1980, jak je uvedeno ve zprávě výboru ČNR pro plán a rozpočet, kterou jste obdrželi jako tisk č. 111 a jež je shodná s vládním návrhem usnesení ČNR /tisk č. 110/. /Potlesk./

Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji poslanci Smolovi za zpravodajskou zprávu.

Soudružky a soudruzi, přerušuji nyní schůzi na 25 minut.

/Schůze byla přerušena v 10.15 hodin a znovu zahájena v 10.50 hodin./

/Po přestávce převzala řízení schůze místopředsedkyně ČNR Marie Jarošová./

Místopředsedkyně ČNR Marie Jarošová: Zahajuji přerušenou schůzi České národní rady.

Přistoupíme nyní k rozpravě o státním závěrečném účtu České socialistické republiky za rok 1980. Do rozpravy se přihlásilo 10 poslanců. Jako první vystoupí posl. Olga Škarydková, připraví se posl. Václav Michalec.

Poslankyně Olga Škarydková: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, růst peněžních příjmů našeho obyvatelstva, které se za 6. pětiletku zvýšily o 20 % představoval reálnou základnu pro růst osobní spotřeby. Přitom údaje o osobní spotřebě ukazují, že ve všech základních druzích potravin, v ošacení, obuvi i v předmětech široké domácí spotřeby bylo dosaženo dalšího pokroku.

Významným a ne dosti oceněným prvkem je sblížení úrovně spotřeby mezi sociálními skupinami obyvatelstva mezi republikami, oblastmi, městem a venkovem. Zlepšila se nutriční skladba potravy, kalorická hodnota stravy na jednoho obyvatele přesahuje v některých případech zdravotně doporučovanou úroveň. Zvýšený prodej potravin klade na jedné straně vysoké nároky na jejich zabezpečování, na druhé straně jsme každodenními svědky jejich neracionálního a nešetrného využívání. Chtěla bych to dokumentovat např. u spotřeby masa, která v ČSSR v roce 1980 dosáhla 84,6 kg na jednoho obyvatele ročně a odpovídá nejvyspělejším zemím. Přesto však nebyla například u nás v Brně poptávka plně uspokojována a dodávky i prodej musely být regulovány. Zde se naskýtá otázka, zda by nebylo účelné uplatnit důslednější regulaci prodeje a spotřeby masa vhodným ekonomickým nástrojem, např. hodnotovou diferenciací. Myslím, že by se tím zamezil i podpultový prodej a předcházelo by se nesprávným machinacím. Vycházím z toho, že na sjezdovém zasedání bylo zdůrazněno s. Husákem, že cenová politika musí být nadále pevně řízena, musí být v souladu se mzdovou a sociální politikou a současně ovlivňovat žádoucím směrem vývoj osobní spotřeby a zabraňovat plýtvání. Dobrá byla nabídka drůbeže, zejména kuřat a v některých oblastech dokonce převyšovala poptávku. Rovněž prodej mléka a mléčných výrobků byl uspokojivý. K zhoršení došlo u sladkovodních ryb a omezené dodávky jsou stále u normálního rybího filé.

U vajec, mlýnských a pekárenských výrobků, tuků a cukru, až na zanedbatelné výkyvy, nebyly zaznamenány vážnější nedostatky. Stále však trvá nedostatek neslazeného kondenzovaného mléka, ačkoliv jsme na něj poukazovali na prosincovém plénu ČNR v souvislosti s racionální spotřebou cukru. Nežádoucím jevem je i vzrůst obratu za lihoviny a vína. Určité problémy se v roce 1980 vyskytly i v zásobování bramborami. Kladně lze hodnotit operativní opatření ministerstva obchodu i vlády, kterým byla uplatňována regulační opatření s cílem omezit dodávky brambor velkospotřebitelů a zatím zajistit základní podmínky pro zásobování v I. polovině letošního roku.

I když jsme konstatovali, že naše republika patří úrovní vybavenosti domácností předměty dlouhodobé spotřeby, úrovní odívání a obouvání a spotřebou dalších druhů zboží mezi vyspělé státy světa, přesto nemůžeme být s úrovní zásobování průmyslovým spotřebním zbožím zcela spokojeni. Jde zejména o to, že na vnitřním trhu se nepodařilo zabezpečit potřebné strukturální změny v nabídce a že na vnitřním trhu přetrvávají některé dlouhodobé nedostatky, které se promítají s větší nebo menší intenzitou do úrovně zásobování. Přitom jde o nedostatky zboží jak denní běžné spotřeby, tak s rostoucí náročností spotřebitelů i o výrobky módní a technicky pokrokové. I když v posledních letech je těmto problémům vnitřního trhu věnována zvýšená pozornost orgánů vlády i hospodářské sféry a byla přijata některá opatření, bylo dosaženo převážně jen dílčího a krátkodobého řešení. I k tomu bylo řečeno konkrétní stanovisko na XVI. sjezdu KSČ. Je tedy i v této oblasti co zdokonalovat. Proto úkolem výroby a obchodu a příslušných dalších odpovědných orgánů je vytvářet ekonomické, organizační i řídící předpoklady tak, aby úroveň vnitřního trhu v nadcházejícím období dokumentovala politickoekonomickou linii naší strany stanovenou XVI. sjezdem KSČ.

Vážené soudružky a soudruzi, v oblasti dopravy a silničního hospodářství v našem Jihomoravském kraji bylo dosaženo několika pozoruhodných výsledků. Podařilo se splnit program efektivnosti a projektu racionalizace oprav silniční sítě za 6. pětiletku, který vedl financování údržbových prací na silniční síti k větší hospodárnosti a k vyššímu užitku vynaložených finančních prostředků. Cílem programu bylo propracovat se postupně k normování výdajů na pozemní komunikace podle technickohospodářských ukazatelů, jež ovšem svou hladinou musí odpovídat možnostem státního rozpočtu. Propracování metodiky použití technickohospodářských ukazatelů pro rozdělování výdajů do okresů i celého kraje bude pokračovat i v dalším období 7. pětiletky.

V současné době se rozdělují prostředky na údržbu a opravy silniční sítě podle tzv. kritérií pro rozdělování neinvestičních výdajů, jež zahrnují pro příslušný propočet řadu ukazatelů jako délku a průměrnou šířku silnic, plochu vozovek, délku vybrané silniční sítě, počet mostů, intenzitu těžké dopravy, počet měst nad 50 000 obyvatel a výše, dopravní výkony v tis. km. jednotek výkonu na den, průměrný náklad zimní údržby apod.

Přes dosažené pozitivní výsledky u nás v Jihomoravském kraji máme však v samotném Brně vážné problémy s dopravou, zejména do zaměstnání. Nyní se v souladu se závěry XVI. sjezdu KSČ připravují v této oblasti i návrhy na 7. pětiletku. Městská hromadná doprava vzhledem ke stoupajícím přepravním nárokům v pravidelné dopravě i mimořádným dopravním akcím u příležitosti častých mezinárodních výstav, musí být s maximálním urychlením modernizována s využitím nejnovějších pokrokových metod a techniky. K tomu, pokud budu zvolena, v příštím období vynaložím své síly, aby se to podařilo. /Potlesk./