Česká národní rada 1978

II. volební období

37

Vládní návrh

Zákon

České národní rady

ze dne...........1978

o školských zařízeních

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

ČÁST PRVNÍ

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

(1) Předškolní výchovu, výchovu mimo vyučování, systém dalšího vzdělávání učitelů a ostatních školských pracovníků a odborné služby školám, předškolním zařízením a školským výchovným zařízením zabezpečují školská zařízení.

(2) Školská zařízení jsou součástí školské výchovně vzdělávací soustavy.

(3) Školskými zařízeními jsou předškolní zařízení, školská výchovná zařízení, školská účelová zařízení, popřípadě další školská zařízení zřízená podle § 45 odst. 1.

ČÁST DRUHÁ

PŘEDŠKOLNÍ ZAŘÍZENÍ

§ 2

Předškolní výchova a její úkoly

(1) Úkolem předškolní výchovy je vytvářet základy vědomostí a dovedností dětí, rozvíjet jejich řeč, myšlení a zájem o hru, o přiměřenou práci a učení. Předškolní výchova připravuje děti pro vstup do základní školy.

(2) Předškolní výchovu dětí zabezpečují v těsné spolupráci rodina a předškolní zařízení.

§ 3

Druhy předškolních zařízení

(1) Předškolními zařízeními jsou jesle, mateřská škola, společné zařízení jeslí a mateřské školy a dětský útulek.

(2) Předškolní zařízení uvedená v odstavci 1 jsou zřizována národními výbory jako územní předškolní zařízení nebo socialistickými organizacemi se souhlasem národního výboru jako závodní nebo družstevní předškolní zařízení.

§ 4

Jesle

(1) Jesle jsou dětská výchovná zařízení s léčebně preventivní péčí; pečují o zdravý tělesný a duševní vývoj a o harmonický rozvoj dětí zpravidla do věku tří let.

(2) Působnost ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky ve věcech jeslí, stanovená zvláštními předpisy [Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu], zůstává nedotčena.

§ 5

Mateřská škola

(1) Mateřská škola navazuje na výchovu dítěte v rodině a v jeslích, všestranně rozvíjí osobnost dítěte zpravidla ve věku od tří do šesti let a připravuje dítě pro vstup do základní školy. Do mateřské školy se přednostně přijímají děti, které dosáhly věku nejméně pěti let.

(2) Mateřské školy se zřizují především jako mateřské školy s celodenní péčí; mohou být zřizovány i jako školy internátní. Mateřské školy internátní poskytují dětem předškolní výchovu po celý týden nebo po celý rok.

(3) Pro děti mentálně nebo smyslově nebo tělesně postižené a pro děti s vadami řeči se zřizují mateřské školy pro děti vyžadující zvláštní péči. Pro děti nemocné nebo zdravotně oslabené se zřizují mateřské školy při zdravotnických zařízeních.

(4) Pro děti, které nemohou do mateřských škol pravidelně docházet a které mají ve školním roce, v němž dosáhnou věku šesti let, zahájit povinnou školní docházku, se při mateřských školách zřizují ve druhém pololetí předcházejícího školního roku přípravná oddělení, v nichž se děti připravují na povinnou školní docházku.

(5) V zájmu příznivého vývoje smyslově postižených dětí předškolního věku je docházka těchto dětí do mateřských škol povinná od počátku školního roku, v němž dítě dovrší pátý rok věku. Vláda České socialistické republiky nařízením stanoví počátek účinnosti tohoto ustanovení.

§ 6

Společné zařízení jeslí a mateřské školy

(1) Jesle a mateřská škola se mohou zřizovat se společnou správou jako zařízení s celodenní péčí nebo zařízení internátní.

(2) Podrobnosti o zřizování a organizaci společného zařízení jeslí a mateřské školy stanoví ministerstvo školství České socialistické republiky (dále jen "ministerstvo školství") v dohodě s ministerstvem zdravotnictví České socialistické republiky obecně závazným právním předpisem.

§ 7

Dětský útulek

V místech, kde nejsou podmínky pro zřízení mateřské školy, se zřizuje dětský útulek. Dětský útulek plní s přihlédnutím k místním podmínkám úkoly mateřské školy.

§ 8

Předškolní zařízení zřizovaná socialistickými organizacemi

(1) Socialistické organizace se souhlasem národního výboru budují ze svých prostředků pro děti svých pracovníků předškolní zařízení nebo se na budování předškolních zařízení podílejí; náklady na tato zařízení hradí podle zvláštních předpisů [Např.: vyhláška č. 90/1972 Sb., o financování některých zařízení podnikové společenské spotřeby a některých činností státních hospodářských organizací a organizací zahraničního obchodu, vyhláška č. 119/1972 Sb., o sdružování prostředků socialistických organizací a o poskytování příspěvků na investiční výstavbu a provoz některých zařízení ve znění zákona č. 103/1974 Sb., o zemědělské dani, a zákona č. 62/1972 Sb., o úpravách soustavy odvodů a daní organizací, čl. 87 písm. b) Vzorových stanov jednotných zemědělských družstev (příloha k nařízení vlády ČSSR č. 137/1975 Sb.), směrnice federálního ministerstva financí o financování některých výdajů rozpočtových a příspěvkových organizací (reg. částka 7/1973 Sb.).].

(2) Ústřední orgány vytvářejí v oboru své působnosti podmínky pro rozvoj předškolních zařízení.

(3) Výdaje spojené s poskytováním výchovné a zdravotnické péče o děti v předškolních zařízeních zřizovaných socialistickými organizacemi hradí národní výbory.

(4) Podrobnosti o zřizování a provozu předškolních zařízení zřizovaných socialistickými organizacemi stanoví vláda České socialistické republiky nařízením.

ČÁST TŘETÍ

ŠKOLSKÁ VÝCHOVNÁ ZAŘÍZENÍ

§ 9

Školskými výchovnými zařízeními jsou zařízení pro zájmové studium, školská zotavovací zařízení, mimoškolní výchovná zařízení a školská zařízení pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy.

Díl první

Zařízení pro zájmové studium

§ 10

Zájmovému studiu umění slouží lidové školy umění a školské ústavy umělecké výroby, zájmovému studiu jazyků lidové školy jazyků a jazykové školy, zájmovému studiu stenotypistiky a psaní strojem těsnopisné ústavy.

§ 11

Lidová škola umění

(1) Lidová škola umění se podílí na rozvíjení vloh, schopností a nadání dětí a mládeže, popřípadě dospělých formou zájmové výchovy a výuky v oblasti umění a účastí na společenském životě; poskytuje základy odborného vzdělání v hudebním, tanečním, literárně dramatickém, divadelním, loutkářském a výtvarném oboru. Zvláště nadané žáky lidová škola umění připravuje v rozšířeném vyučování k dalšímu studiu na uměleckých školách.

(2) Lidová škola umění organizuje studium přípravné, určené především pro žáky prvního stupně základní školy nebo základní devítileté školy, studium základní, které navazuje na studium přípravné, a kursy pro dospělé. Do přípravného studia mohou být výjimečně přijaty mimořádně hudebně nadané děti předškolního věku.

§ 12

Školský ústav umělecké výroby

(1) Školský ústav umělecké výroby svou výchovnou a vzdělávací činností pečuje o udržování tradičních a rozvíjení nových výtvarných projevů, technik a praktických poznatků v oborech lidové umělecké výroby a uměleckých řemesel.

(2) Ústav uskutečňuje zejména zájmovou výchovu a výuku žáků a dospělých, zaměřenou na oblast lidové umělecké výroby, odbornou výchovu a výuku žáků a dospělých pro potřebu socialistických organizací zabývajících se lidovou uměleckou výrobou a uměleckými řemesly, pokud není zajišťována příslušnými středními školami, a tvorbu návrhů vzorů a technické dokumentace potřebných k zájmové i odborné výchově a výuce žáků a dospělých v oblasti lidové umělecké výroby a uměleckých řemesel.

(3) Ústav plní své úkoly prostřednictvím bezplatných kursů a prostřednictvím střední odborné uměleckořemeslné školy zřízené při ústavu.

§ 13

Lidová škola jazyků

Lidová škola jazyků poskytuje žákům základních škol, základních devítiletých škol, středních škol a studentům vysokých škol a pracujícím jazykové vzdělání v hlavních světových jazycích.

§ 14

Jazyková škola

(1) Jazyková škola poskytuje pracujícím, žákům základních škol, základních devítiletých škol, středních škol a studentům vysokých škol jazykové vzdělání v hlavních světových jazycích i v jazycích jiných; organizuje též vyučování jazykům s odborným zaměřením a připravuje pracující po jazykové stránce pro výkon činností v mezinárodních stycích, pro překladatelskou, tlumočnickou a jinou činnost.

(2) Studium na jazykové škole může být ukončeno státní jazykovou zkouškou; tuto zkoušku může vykonat i občan, který na jazykové škole nestudoval.

§ 15

Těsnopisný ústav

Těsnopisný ústav školí a doškoluje pracující v oboru českého a cizojazyčného těsnopisu, psaní na stroji, hospodářské korespondence, stenotypistiky, techniky a mechanizace administrativy a sekretářských prací. Studium oborů, jimž ústav vyučuje, může být ukončeno státní zkouškou.

Díl druhý

Školská zotavovací zařízení

§ 16

Škola v přírodě

(1) Škola v přírodě je školské zotavovací zařízení, které umožňuje pobyt dětí z předškolních zařízení a žáků škol nebo jednotlivých tříd, popřípadě pobyt vybraných skupin žáků ve zdravotně příznivém prostředí bez přerušení školní výchovně vzdělávací práce. Jejím posláním je zotavení a upevnění zdraví a fyzické zdatnosti dětí a žáků žijících ve městech a průmyslových oblastech.

(2) Do školy v přírodě se vysílají děti z mateřských škol, žáci základních škol, základních devítiletých škol a žáci škol pro mládež vyžadující zvláštní péči.

(3) Národní výbory mohou zřizovat a spravovat školu v přírodě též mimo své územní obvody v dohodě s národním výborem, v jehož územním obvodu má být škola v přírodě zřízena.

Díl třetí

Mimoškolní výchovná zařízení

§ 17

Výchova mimo vyučování

(1) Výchova mimo vyučování tvoří organickou jednotu se školní výchovou. Jejím úkolem je poskytnout žákům po vyučování aktivní odpočinek, rozvíjet jejich osobité schopnosti, nadání a zájmy, vést je k účasti na společenském životě přiměřené jejich věku a pomáhat jim při přípravě na vyučování. Výchova mimo vyučování přispívá i k uvědomělé volbě povolání.

(2) Výchovu mimo vyučování organizují školy, Socialistický svaz mládeže, Pionýrská organizace Socialistického svazu mládeže, další společenské organizace a školská výchovná zařízení.

§ 18

Druhy mimoškolních výchovných zařízení

Mimoškolními výchovnými zařízeními jsou dům pionýrů a mládeže, stanice mladých techniků, stanice mladých přírodovědců a stanice mladých turistů a za podmínek stanovených tímto zákonem též školní družina, školní klub, školní knihovna a domov mládeže.

§ 19

Dům pionýrů a mládeže, stanice mladých techniků,

stanice mladých přírodovědců a stanice mladých turistů

(1) Dům pionýrů a mládeže jako státní mimoškolní výchovné a vzdělávací zařízení pomáhá plnit hlavní výchovné cíle a poslání škol a programové a obsahové zaměření činnosti Pionýrské organizace Socialistického svazu mládeže a Socialistického svazu mládeže. Dům organizuje výchovně vzdělávací práci s dětmi a mládeží v době mimo vyučování a metodicky pomáhá školám, Pionýrské organizaci Socialistického svazu mládeže a Socialistickému svazu mládeže.

(2) Zřizuje se místní (městský) dům pionýrů a mládeže, okresní (obvodní) dům pionýrů a mládeže, krajský dům pionýrů a mládeže a Ústřední dům pionýrů a mládeže.

(3) Stanice mladých techniků, stanice mladých přírodovědců a stanice mladých turistů plní v oboru techniky, v oboru přírodních věd, v oboru turistiky a v oboru branné výchovy obdobné úkoly jako dům; zřizuje se jako oddělení domu nebo jako samostatné mimoškolní výchovné zařízení.

(4) Národní výbory spolupracují s orgány Socialistického svazu mládeže a s orgány Pionýrské organizace Socialistického svazu mládeže při odborném vedení jimi spravovaných domů a stanic, při stanovení obsahové náplně těch činností domů a stanic, které napomáhají uskutečňovat cíle Pionýrské organizace Socialistického svazu mládeže, a při kontrole činnosti domů a stanic.

§ 20

Školní družina a školní klub

(1) Výchově žáků základní školy nebo základní devítileté školy, základní školy nebo základní devítileté školy pro smyslově postižené žáky, základní školy nebo základní devítileté školy pro žáky s vadami řeči, zvláštní školy nebo pomocné školy, popřípadě základní školy nebo základní devítileté školy pro tělesně postižené žáky, základní školy nebo základní devítileté školy při zdravotnických zařízeních slouží v době mimo vyučování a v době školních prázdnin školní družina a školní klub. Školní družina je určena pro žáky prvního až čtvrtého ročníku, školní klub pro žáky ostatních ročníků těchto škol.

(2) Pokud školní družina nebo školní klub nebude součástí školy, může se zřídit jako mimoškolní výchovné zařízení [§ 29 zákona č............, o opatřeních v soustavě výchovy a vzdělání].

§ 21

Školní knihovna

(1) Školní knihovnu jako součást jednotné soustavy knihoven tvoří školní žákovská knihovna a školní učitelská knihovna.

(2) Pokud školní knihovna nebude součástí školy, může se zřídit jako mimoškolní výchovné zařízení

§ 22

Domov mládeže

(1) Domov mládeže zabezpečuje žákům středních škol výchovu, ubytování a stravování. Obsah výchovné činnosti v domově mládeže navazuje na obsah výchovně vzdělávací práce střední školy. Na politickovýchovné, kulturní, společenské a sportovní činnosti domova mládeže se podílí Socialistický svaz mládeže.

(2) Pokud domov mládeže nebude součástí školy, může se zřídit jako mimoškolní výchovné zařízení

Díl čtvrtý

Školská zařízení pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy

§ 23

Pro výkon ústavní výchovy mládeže se zřizují dětské domovy. Pro výkon ústavní výchovy obtížně vychovatelné mládeže nebo ochranné výchovy mládeže se zřizují zvláštní výchovná zařízení; výkon ústavní výchovy zajišťují též internátní školy pro mládež vyžadující zvláštní péči. Diagnostické úkoly při výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy plní diagnostické ústavy.

§ 24

Dětský domov

(1) Dětský domov je internátní výchovné zařízení pro výkon ústavní výchovy mládeže; zajišťuje výchovnou, hmotnou a sociální péči mládeži s normálním duševním vývojem, která ze závažných důvodů nemůže být vychovávána ve vlastní rodině a nemůže být osvojena nebo umístěna v jiné formě náhradní rodinné péče.

(2) Mládež, u níž se předpokládá dlouhodobý pobyt v dětském domově, je vychovávána v dětském domově rodinného typu.

(3) Dětský domov pečuje o mládež od tří do osmnácti let, popřípadě do ukončení přípravy na povolání.

Zvláštní výchovná zařízení

§ 25

(1) Zvláštní výchovná zařízení uvedená v § 26 až 28 jsou internátní výchovná zařízení pro výkon ochranné výchovy nebo ústavní výchovy obtížně vychovatelné mládeže.

(2) Zvláštní výchovná zařízení jsou diferencována podle věku, pohlaví, stupně obtížnosti výchovy a podle mentální úrovně mládeže.

§ 26

Dětský výchovný ústav

Dětský výchovný ústav pečuje o obtížně vychovatelnou mládež do doby, než ukončí docházku do základní školy, do základní devítileté školy nebo do zvláštní školy, popřípadě než ukončí přípravu na povolání.

§ 27

Výchovný ústav pro mládež

Výchovný ústav pro mládež pečuje o obtížně vychovatelnou mládež, která ukončila docházku do základní školy, základní devítileté školy nebo do zvláštní školy; v péči ústavu mládež zůstává do osmnácti, popřípadě do devatenácti let, byla-li jí ochranná výchova nebo ústavní výchova prodloužena soudem.

§ 28

Ústav s výchovně léčebným režimem

Ústav s výchovně léčebným režimem pečuje po dobu nezbytné potřeby o mládež z dětských domovů a zvláštních výchovných zařízení, u níž byla zjištěna přechodná nebo trvalá duševní porucha takového druhu a stupně, že nemůže být vychovávána v ostatních zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy.

Diagnostické ústavy

§ 29

(1) Diagnostické ústavy jsou internátní výchovná zařízení, která komplexně vyšetřují z hlediska psychologického a pedagogického mládež s nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou nebo mládež, o jejímž umístění do výchovného zařízení rozhodl předběžným opatřením národní výbor, popřípadě mládež, o jejíž umístění do výchovného zařízení požádali národní výbor zákonní zástupci, a zprostředkovávají její zdravotní vyšetření. Mládež rozmisťují do příslušných typů dětských domovů a zvláštních výchovných zařízení, popřípadě do internátních škol pro mládež vyžadující zvláštní péči.

(2) Diagnostické ústavy poskytují po přechodnou dobu výchovnou péči mládeži zadržené na útěku od rodičů nebo jiných osob, popřípadě z institucí odpovědných za jejich výchovu.

(3) Diagnostické ústavy se člení na dětské diagnostické ústavy (§ 30) a diagnostické ústavy pro mládež (§ 31).

§ 30

Dětský diagnostický ústav

Dětský diagnostický ústav plní diagnostické úkoly uvedené v § 29; vede evidenci mládeže umístěné v dětských domovech a dětských výchovných ústavech ve svém územním obvodu.

§ 31

Diagnostický ústav

pro mládež

Diagnostický ústav pro mládež plní diagnostické úkoly uvedené v § 29; vede evidenci mládeže umístěné ve výchovných ústavech pro mládež v územním obvodu stanoveném ministerstvem školství.

ČÁST ČTVRTÁ

ŠKOLSKÁ ÚČELOVÁ ZAŘÍZENÍ

§ 32

Školská účelová zařízení pomáhají předškolním zařízením, základním školám, základním devítiletým školám, školám pro mládež vyžadující zvláštní péči, středním školám a školským výchovným zařízením plnit výchovně vzdělávací úkoly; zabezpečují také další vzdělávání pedagogických pracovníků nebo hmotnou péči o žáky po dobu jejich pobytu ve škole.

Díl první

Zařízení výchovného poradenství

§ 33

Úkoly výchovného poradenství plní na školách výchovní poradci, okresní pedagogicko-psychologické poradny a krajské pedagogicko-psychologické poradny.

§ 34

Výchovný poradce

Základní školy, základní devítileté školy, školy pro mládež vyžadující zvláštní péči a střední školy zajišťují úkoly výchovného poradenství výchovnými poradci, jimiž jsou učitelé školy odborně připravení pro výchovné poradenství.

§ 35

Okresní

pedagogicko-psychologická poradna

(1) Okresní pedagogicko-psychologická poradna pomáhá řešit výukové a výchovné problémy dětí předškolních zařízení i žáků škol a školských výchovných zařízení, které odborně vede okresní národní výbor, pomáhá při profesionální orientaci a uvědomělé volbě povolání žáků a zajišťuje pro školy odborné pedagogicko-psychologické služby.

(2) Okresní pedagogicko-psychologická poradna provádí pedagogicko-psychologické vyšetření žáků navrhovaných k zařazení do škol pro mládež vyžadující zvláštní péči a zprostředkovává jejich zdravotní a jiná vyšetření; metodicky usměrňuje činnost výchovných poradců.

§ 36

Krajská

pedagogicko-psychologická poradna

(1) Krajská pedagogicko-psychologická poradna pomáhá řešit výukové a výchovné problémy žáků škol a školských výchovných zařízení, které odborně vede krajský národní výbor, a pomáhá při profesionální orientaci a uvědomělé volbě povolání žáků; poskytuje okresním pedagogicko-psychologickým poradnám odbornou pomoc v případech, které vyžadují speciální vyšetření nebo vedení.

(2) Krajská pedagogicko-psychologická poradna metodicky usměrňuje činnost okresních pedagogicko-psychologických poraden v kraji, výchovných poradců na školách a psychologů ve školských výchovných zařízeních, které odborně vede krajský národní výbor.

Díl druhý

Zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků

§ 37

Okresní pedagogické středisko

(1) Okresní pedagogické středisko poskytuje odbornou pomoc ředitelům, učitelům a ostatním pedagogickým pracovníkům škol, předškolních zařízení a školských výchovných zařízení, které odborně vede okresní národní výbor.

(2) Středisko organizuje další vzdělávání pedagogických pracovníků a poskytuje na tomto úseku orgánům školské správy poradenskou službu.

(3) Středisko metodicky řídí a koordinuje činnost metodických sdružení a předmětových komisí na základních školách a na základních devítiletých školách.

§ 38

Krajský pedagogický ústav

(1) Krajský pedagogický ústav poskytuje odbornou pomoc ředitelům, učitelům a ostatním pedagogickým pracovníkům škol a školských výchovných zařízení, které odborně vede krajský národní výbor, školským pracovníkům okresních národních výborů a metodikům okresních pedagogických středisek.

(2) Ústav organizuje další vzdělávání pedagogických pracovníků a poskytuje na tomto úseku orgánům školské správy poradenskou službu; podle potřeb orgánů státní školské správy zkoumá stav a metody učebně výchovné práce v jednotlivých vyučovacích předmětech, v předškolní výchově a ve výchově mimo vyučování.

(3) Ústav metodicky řídí a koordinuje činnost okresních pedagogických středisek v kraji a předmětových komisí na školách, které odborně vede krajský národní výbor.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP