Množstvo problémov na zvyšovanie kvality výrobkov vyžaduje komplexné riešenie, ku ktorému vláda prijala rámcové pravidlá komplexného experimentu riadenia efektívnosti a kvality uznesením svojho Predsedníctva č. 279 zo dňa 8. 12. 1977. Na základe týchto pravidiel a analýzy, rozhodujúce rezorty nášho národného hospodárstva rozpracovali zásadné opatrenia na prípravu, realizáciu a vyhodnocovanie komplexného experimentu riadenia efektívnosti a kvality a vo vybraných VHJ už v roku 1978 prikročili k jeho postupnej realizácii.

Napríklad do roku 1980 v rámci Federálneho ministerstva hutníctva a ťažkého strojárstva sa overí tento systém v 22 podnikoch a vo Federálnom ministerstve všeobecného strojárstva v 43 podnikoch.

Dnes ešte nemôžeme hodnotiť, ako sa ho darí uplatňovať. Chcem však upozorniť na niektoré súčasné nedostatky, ktoré je nutné sledovať pri komplexnom riadení rozvoja kvality výrobkov:

- Zvyšovanie akosti má zatiaľ nízky stupeň záväznosti. Ukazovatele, ktoré ju charakterizujú, sú zatiaľ iba súčasťou skupiny záväzných ukazovateľov VHJ, bez dostatočne účinného ekonomického tlaku, čo môže viesť k formálnemu administratívnemu plneniu uvedeného opatrenia Predsedníctva vlády v podnikoch, VHJ a rezortoch, čo je prvý nedostatok.

- Druhý nedostatok je, že zvolený postup zvyšovania akosti má veľmi rôzny a často úzky záber preto, že percento povinne hodnotených výrobkov je v jednotlivých VHJ odlišné a kapacita štátnych skúšobní stačí pokryť len cca 26 % objemu celoštátnej produkcie. O tom, že niekedy ide o skutočne úzky záber sme sa presvedčili na generálnom riaditeľstve ZSE Praha, kde cca 6 % výroby je povinne hodnotené, aj keď táto je súčiastkovou základňou československého strojárstva, kovoobrábacieho priemyslu a celého národného hospodárstva. V takýchto prípadoch záväzné ukazovatele realizované podľa rámcových pravidiel strácajú na význame a účinnosti.

- Závažný vplyv na kvalitu a efektívnosť majú nedostatky v dodávkach hutníckych materiálov, čo do včasnosti, sortimentu, presnosti a kvality. Často sa spracovávajú v závodoch materiály väčších rozmerov a s nekvalitným povrchom a tak sa plytvá materiálom, energiou, strojnými a ľudskými kapacitami, čo zhoršuje efektívnosť výroby a niekedy zbytočne zvyšuje jej náklady a prácnosť. Napríklad u nerezových materiálov z titulu povrchových vád došlo v n. p. Sandrik a Rotex k preradeniu výrobkov do nižších cenových hladín, čo prinieslo pre nich stratu v roku 1977 cca 1200 mil. Kčs.

- Technické normy sú jediným zo závažných kritérií pri hodnotení akosti výrobkov, nie vždy sú však kritériom ich pokrokovosti, nie vždy poskytujú potrebné ukazovatele akosti, čo nepriaznivo vplýva na inovačný proces a spomaľuje technický pokrok. Naše technické normy musia pohotovejšie reagovať na nové technické požiadavky a to aj napriek odporu výrobcov.

- Nedostatok náradia, príslušenstva k obrábacím strojom, meradiel a skúšobných zariadení nepriaznivo ovplyvňuje kvalitu a efektívnosť výroby. Robotníci často pracujú s opotrebovaným náradím a nepresnými meradlami za cenu zvýšenej zmetkovosti, v záujme splnenia plánu, čo je na úkor kvality a životnosti výrobkov.

- V metrológii často narážame na nedostatočné vybavenie merných stredísk, ako základnými, tak aj špeciálnymi meracími prostriedkami, a na nízke kooperačné vzťahy medzi strediskami v tejto oblasti.

Vážené súdružky a súdruhovia, využívanie sovietskych skúseností, Saratovského a Ľvovského systému a cieľavedomé zameranie iniciatívy našich pracujúcich v rámci socialistickej súťaže, sú významné faktory pri zvyšovaní efektívnosti a kvality výroby, a pre ich uplatnenie máme široký priestor.

Iba v dôslednej a včasnej realizácii prijatých opatrení v duchu záverov XV. zjazdu KSČ a plén ÚV KSČ, premietnutých do opatrení vlády, máme záruku úspešného postupu pri zvyšovaní efektívnosti a kvality všetkej práce.

Ďakujem za pozornosť.

Předseda SL V. David: Děkuji poslanci Kožíkovi. Slovo má poslankyně Seidlová, připraví se poslanec Kugler.

Poslankyně V. Seidlová: Vážený soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci, zpráva, která nám byla dána jako podklad pro dnešní jednání, se záměrně nezabývala problematikou základního výzkumu spadajícího do kompetence Československé akademie věd a Slovenské akademie věd, i když se jí v některých částech zdůrazňujících souvislosti s celkovou politikou na úseku vědeckotechnického rozvoje, nemohla vyhnout. Proto mi dovolte jako člence výboru kulturního Sněmovny lidu, který se soustavně a iniciativně činností ČSAV zabývá, přednést zde některé naše poznatky z této oblasti.

Chtěla bych tím zdůraznit i to, že s postupujícím rozvojem naší společnosti stále více roste význam základního výzkumu jako zdroje budoucích základních přeměn v životě přírody a společnosti.

Z podkladů, které nám byly poskytnuty, vyplynulo, že základní výzkum u nás, tak jako v ostatních socialistických zemích, je rozvíjen především na pracovištích Československé akademie věd a Slovenské akademie věd, dále na vysokých školách a částečně ve výzkumných ústavech jak jednotlivých resortů, tak i přímo hospodářských a ostatních organizacích. V Československé akademii věd je zaměstnáno všech pracovníků, tj. včetně uklízeček asi 14 tis. V roce 1977 bylo vynaloženo celkem na vědeckou a výzkumnou základnu 16,6 mld Kčs, z toho 1,2 mld Kčs na Československou akademii věd.

Československá akademie věd nese odpovědnost a vykonává řídící funkci při plánování, koordinaci a kontrole základního výzkumu v nejužší spolupráci s příslušnými resorty a vysokými školami. Přesvědčili jsme se, že se předsednictvo Československé akademie věd a Slovenské akademie věd velmi odpovědně zabývalo analýzou potřeb naší ekonomiky i nadstavby a stanovilo plán základního výzkumu s cílem pomoci dalšímu zvyšování efektivnosti národního hospodářství. Svědčí o tom i to, že 70 % hlavních úkolů základního výzkumu je zaměřeno na získání poznatků potřebných pro řešení problémů technického rozvoje, a to zvláště v klíčových úsecích, tj. strojírenství a hutnictví.

Náš stát je státem průmyslovým a to se velmi výrazně odráží i ve vědeckovýzkumné základně a jejím zaměření. V posledních letech však tato základna oproti světovým trendům nemá nejlepší strukturu. V této souvislosti chceme znovu zdůraznit význam elektroniky a mikroelektroniky a podpořit tak v souladu se zprávou soudruha ministra Šupky, zpravodajskou zprávou s. Hůly i vystoupením poslance Chlada úsilí kompetentních orgánů a včasná a rázná opatření k dalšímu rozvoji tohoto oboru. Je známo, že naše elektronické výrobky jsou jen ojediněle schopny důstojné soutěže na světovém trhu. Na druhé straně jsou v některých oborech elektroniky naše teoretické výsledky a experimentální metody v mezinárodní vědecké veřejnosti vysoce hodnoceny a československá priorita je všeobecně uznávána. Jde tedy o to, aby náš průmysl dokázal tyto výsledky efektivně zužitkovat. Podle našeho názoru by bylo třeba se orientovat na elektroniku investiční. U nás, kde je nedostatek pracovních sil, nejde tedy ani tak o výrobu např. kalkulaček, hodinek a jiných atraktivních předmětů spotřební elektroniky, ale výrazný ekonomický efekt přinese a zásadní inovace uspíší pouze výroba složitých elektronických systémů se špičkovými parametry. Dobré předpoklady realizace této myšlenky tvoří jak výsledky našeho základního výzkumu, tak tradice našeho vyspělého strojírenského průmyslu, i obdivuhodné úsilí a iniciativa mnohých pracovních kolektivů, o kterých hovořila i zpráva.

Jde tedy o to, zaměřit správně a společensky potřebně základní výzkum a jeho výsledky co nejefektivněji využít ve výrobě. Ekonomicky nejvýhodnější je samozřejmě přímý převod, v současné době zajišťovaný dlouhodobými dohodami mezi prezídiem ČSAV a generálními ředitelstvími průmyslových podniků. Již jsou uzavřeny s 11 výrobně hospodářskými jednotkami. Setkali jsme se s úspěšnými výsledky takové spolupráce např. v Ústavu radiotechniky a elektroniky ČSAV s n. p. Škoda, Tesla apod. V této spolupráci mají velký význam komplexní racionalizační brigády, kterých je v ČSAV na 130. Jako příklad můžeme uvést práci těchto brigád v Hornickém ústavu ČSAV v Praze, který pomáhá cílevědomě a úspěšně řešit problémy při výstavbě METRA, problémy naší palivové základny i energetiky. Těmito formami se vytvářejí vhodné předpoklady pro vyšší stupeň spolupráce, tj. kooperaci.

Domníváme se však, že přes pokrok v plánování a cílevědomějším usměrňování základního výzkumu k řešení společensky žádoucích úkolů, jsou i zde rezervy. Chybí dosud uspokojivý mechanismus v hodnocení a výběru existujících požadavků podle jejich důležitosti a perspektivnosti, ukazuje se i nedostatečná informovanost průmyslových pracovišť o stavu a výsledcích základního výzkumu, jak o tom svědčí např. to, že při projednávání 165 námětů resortů, předložených v roce 1977 základnímu výzkumu Akademie, 55 už bylo vyřešeno nebo jejich řešení zajištěno. Vedle toho se jeví jako nezbytné pro rychlejší a kvalitnější uplatňování vědeckých poznatků, provést další změny ve struktuře výroby, v profesní skladbě a kvalifikaci pracovníků v aplikovaném výzkumu i ve výrobních organizacích. Výsledky vědecké práce může přejímat jen vysoce kvalifikovaný odborník, který dokáže teoretické závěry zpracovat pro potřeby praxe. Podle zkušeností z ústavů obou akademií jeví se stále nedostatek pracovníků, což brzdí mnohdy přejímání vědeckých výsledků výzkumně vývojovými pracovišti. Pak pracovníci průmyslových podniků často požadují na základním výzkumu i řešení technologických a organizačních otázek, přestože pro tyto účely mají vlastní aparát. Bylo by zřejmě účelné vychovávat v ústavech Akademie pracovníky průmyslu, a to od vědeckých aspirantů až po zaučování dělníků vysoce kvalifikovaných pro nové výrobní technologie. Ač pracoviště obou našich akademií možnosti našemu průmyslu dávají, setkává se např. účelová aspirantura s malým zájmem. Proto doporučujeme opatření k větší koordinaci výchovy vysoce specializovaných kádrů v rámci celé výzkumné základny.

Soudružky a soudruzi, domníváme se, že je třeba vytvořit spolehlivý mechanismus pro převod výsledků základního výzkumu do praxe. Zatím chybí pevný systém s jasnou organizační strukturou, který by plynule zaručoval návaznost a účelnou dělbu práce mezi výzkumem základním a aplikovaným a vývojem v resortech. Vždyť vědeckovýzkumný potenciál naší republiky není na naše poměry právě malý. Např. v oboru strojírenství a hutnictví máme 11 centrálně řízených výzkumných a vývojových ústavů, 48 výzkumných ústavů VHJ, 370 pracovišť a laboratoří podniků s téměř 75 tis. pracovníky. Chceme upozornit i na to, že realizaci nových poznatků vědy a techniky by měly účinněji napomáhat též nepřímé ekonomické nástroje a že by bylo třeba energičtěji prověřit celý dosavadní systém hmotné zainteresovanosti jak výzkumné základny, tak výroby na rychlém uvádění výsledků do praxe. ČSAV a SAV mají další velké problémy v prostorové roztříštěnosti ústavů, nevyhovujících prostorách, v přístrojovém vybavení a nezbytné inovaci dosavadního přístrojového parku. Zabezpečení těchto potřeb by výrazně ovlivnilo rozvoj a efektivitu výzkumu v Československé socialistické republice.

Soudružky a soudruzi, poslanci výboru kulturního Sněmovny lidu došli k závěru, a já bych ho ráda zde tlumočila, že při hodnocení přínosu vědy a speciálně základního výzkumu nelze vystačit jen s úzkými technickoekonomickými hledisky. Většinou platí, že čím hlubší a obtížnější je vědecký problém, tím rozsáhlejší je oblast jeho aplikace. Jednou získaný vědecký poznatek se uplatněním nespotřebovává, ale je stále k dispozici celé společnosti a stále se zdokonaluje. Věda napomáhá měnit nejen charakter lidské práce, ale i celý materiální a duchovní způsob života lidí. Proto by závěry našeho dnešního zasedání měly přispět k energičtějšímu vykročení v oblasti vědeckotechnického rozvoje tak, jak nám to ukládá 11. plénum Komunistické strany Československa.

Předseda SL V. David: Děkuji poslankyni Seidlové. Slovo má poslanec Kugler. Připraví se poslanec Remek.

Poslanec F. Kugler: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, v souvislosti s plánovaným vysokým tempem rozvoje elektroniky mám dotaz na soudruha ministra Bahyla:

"Jakým způsobem bude v rámci strojírenství řešen urychlen rozvoj vývojové a výrobní základny strojů a zařízení pro elektronický průmysl, které mají zásadní význam pro jeho technickou a technologickou úroveň?"

Děkuji.

Předseda SL V. David: Děkuji poslanci Kuglerovi. Slovo má poslanec Remek, připraví se poslanec Martinec.

Poslanec SL J. Remek: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky a súdruhovia poslanci, vedeckotechnická revolúcia sa v súčasných podmienkach stáva jednou z hlavných oblastí historického súťaženia medzi kapitalizmom a socializmom. Preto všetky základné otázky, ktoré s ňou súvisia, sú predmetom ostrého ideologického boja.

Uskutočňovanie vedeckotechnickej revolúcie v podmienkach budovania socializmu a komunizmu je jednou zo základných podmienok rozvoja svetovej socialistickej sústavy i každej jednotlivej socialistickej krajiny.

Intenzívny rozvoj vedy a techniky a široké zavádzanie ich výsledkov do praxe je v súčasnej etape budovania vyspelej socialistickej spoločnosti jednou zo základných ekonomických a politických úloh, ktoré budú ovplyvňovať a rozhodovať o úspešnom budovaní novej spoločnosti. Preto sa tiež postupne vytvára materiálno-technická základňa, ktorá vo väčšej miere umožní dosiahnuť vyššiu produktivitu práce, zdokonaľuje sa systém riadenia a vytvára sa nový, socialistický spôsob života, ktorý bezprostredne súvisí s uplatňovaním vymožeností vedeckotechnického rozvoja.

Tento rozvoj je charakterizovaný predovšetkým intenzívnym pôsobením kvalitatívnych premien vo vede a technike, ktorých intenzita je podmienená premenou vedy v bezprostrednú výrobnú silu. K premenám dochádza vo výrobe, ako objektívnom procese vzniku, riešenia, ale i šírenia inovácií u jednotlivých výrobkov, technológií a aj systému v národnom hospodárstve. Vytvárajú sa predpoklady, kedy veda, technika, výroba a riadenie tvoria stále zomknutejší celok.

Druhou stránkou problému je sila, ktorá všetky tieto stránky rozvíja a ovplyvňuje ich vzájomné prepojenie. Touto silou sú ľudia, ako hlavná spoločenská výrobná sila. Vedeckotechnický rozvoj sa preto nedá jednostranne redukovať len na revolučné premeny vo vede a technike, ale ich plné presadzovanie a uplatňovanie zahrňuje kvalitatívne premeny v charaktere a obsahu práce, ktoré pôsobia v smere rozširovania tvorivých schopností pracujúcich. Pri skúmaní vedeckotechnického rozvoja sa nedá vynechať najdôležitejšia výrobná sila, pracujúci človek.

Preto v súčasnosti, ale aj v budúcnosti bude veľmi dôležitou otázkou osvojenie si výsledkov a poznatkov vedeckotechnického rozvoja a uplatňovanie v praktickej činnosti, predovšetkým u našej mladej generácie, na ktorú budú kladené vysoké nároky v získavaní technického majstrovstva. To predpokladá venovať ustavičnú a vysokú starostlivosť v oblasti technickej výchovy a pri príprave tejto generácie.

Na našu mladú generáciu pôsobí v priebehu jej prípravy pre praktický život budovateľa a obrancu socializmu rad inštitúcií, z ktorých významnú úlohu má ČSĽA a Zväzarm. Jedným z dôležitých prvkov, ktorý kladne ovplyvňuje rozširovanie vedeckotechnických znalostí medzi mladými ľuďmi, je systém prípravy brancov vo výcvikových strediskách základných organizácií Zväzarmu, a to preto, že sa jej zúčastňuje okolo 90 % všetkých mladých chlapcov, ktorí sa v priebehu dvoch rokov zoznamujú s poznatkami vedy a techniky a so základnou vojenskou technikou pri praktickom výcviku. V tomto čase sa systematicky pôsobí na rozvíjanie ich politického, odborného a technického myslenia.

49 % brancov je v týchto výcvikových strediskách pripravovaných na špeciálne funkcie v armáde.

Zameranie a obsah činnosti jednotlivých odborností má veľmi výrazný technický charakter, rozvíja polytechnickú výchovu, technickú zručnosť a je veľkou mierou zameraný na prácu s mládežou.

Veda a technika sú v súčasnosti jedným z hlavných činiteľov v budovaní rozvinutej socialistickej spoločnosti. To sa odráža aj v armáde, kde prebieha vývoj a zavádzanie nových druhov zbraní a techniky, čo kladie veľké požiadavky na pripravenosť a vysoké znalosti vojakov.