Významnú úlohu pri rozširovaní najnovších poznatkov vedeckotechnickej revolúcie do všetkých oblastí života našej spoločnosti, ale predovšetkým medzi mladými ľuďmi, má Československá ľudová armáda.

Dosiahnuté výsledky vo vedeckotechnickom rozvoji umožňujú konštruovať a vyrábať dokonalejšie a kvalitnejšie druhy zbraní a bojovej techniky, ktoré zavedením do výzbroje armády a ich dokonalým zvládnutím podstatne zvyšujú jej bojaschopnosť. V dôsledku toho veľmi vzrástla motorizácia, mechanizácia a automatizácia.

Toto všetko vyžaduje dôkladnú prípravu kádrov schopných uviesť náročné bojové prostriedky do činnosti, obsluhovať ich, úspešne s nimi bojovať a prípadne odstraňovať vzniklé závady.

Zvyšovanie technickej vybavenosti vojsk kladie nároky na spôsoby vedenia bojovej činnosti, a to opäť závisí od kvality vojenských kádrov a od ich schopnosti a úrovne pripravenosti. Dochádza i k podstatnému zvýšeniu počtov technických odborností v armáde, a rastie aj nárok na technické znalosti ostatných vojenských kádrov.

Z toho vyplýva nevyhnutná požiadavka, aby si armáda sama pripravovala potrebné počty špecialistov vo vlastných školách a školských zariadeniach, a to ako vojakov v základnej službe, tak predovšetkým vojakov z povolania, veliteľský zbor.

Proces využívania objektívnych podmienok vplyvu vedeckotechnickej revolúcie na vedenie vojny - teda požiadaviek kvalifikovaných kádrov, ktorých nie je vždy dostatok, má i svoju druhú stránku v zdokonaľovaní týchto kádrov, v raste ich všeobecnej vzdelanosti, politického uvedomenia a technických znalostí v priebehu vojenskej základnej služby, a tým i všestrannejšiu upotrebiteľnosť v socialistickej spoločnosti.

To dokumentujú niektoré nasledujúce údaje:

- vojak základnej služby v priebehu dvoch rokov sa zúčastňuje na 540 hodinách politickej výchovy,

- na technickú prípravu je plánované v ČSĽA pre vojaka základnej služby od 200-600 hodín podľa predurčenia,

- útvary Československej ľudovej armády vo všetkých druhoch vojsk majú veľké počty technických špecialistov, ktorých nie je možné pokryť brancami len z príbuzných odborností z občianskeho života a to ako u špecializácií strojárskych, tak aj v elektrotechnických. Armáda si ich musí pripravovať sama v priebehu výcviku v základnej vojenskej službe.

Aby náročné úlohy prípravy týchto špecialistov mohli byť splnené, musela byť vybudovaná na vysokej úrovni učebno-výcviková základňa a to ako špecializované učebne a laboratóriá praktických prác, tak i trenažéry a cvičiská.

Výcvik a školenia prevádza veliteľský zbor, ktorého technické znalosti a pripravenosť sú na vysokej úrovni.

Značná pozornosť a starostlivosť je venovaná technickej propagande, rozvoju zlepšovateľského a vynálezeckého hnutia organizácií socialistického súťaženia i technickej tvorivosti mládeže. To všetko má za následok nielen ďalšie zvyšovanie technickej úrovne všetkých príslušníkov Československej ľudovej armády, ale tiež vedie k rýchlejšiemu a dokonalejšiemu ovládnutiu bojovej techniky, znižovaniu časových noriem ich uvádzania do bojovej pohotovosti i jej vzorného ošetrovania a úspor náhradných dielov a finančných prostriedkov na jej údržbu.

Z uvedených faktorov je zrejmé, že v priebehu dvojročnej základnej služby armáda rozvíja u tisícou mladých ľudí ich technické myslenie, rozširuje ich technický obzor a znalosti a pripravuje ich z tohto hľadiska na kvalifikované použitie i v občianskom živote.

Súdružky a súdruhovia poslanci.

Ako som už uviedol, aby mohli byť dôsledne splnené požiadavky na technicky náročný výcvik vojakov základnej služby, musí armáda disponovať vysoko kvalifikovaným veliteľským zborom.

Na jeho prípravu slúži systém stredných a vysokých vojenských škôl, ktoré tieto požiadavky plnia. Uplatňovanie výsledkov vedeckotechnického rozvoja vo výchovno-vzdelávacom procese týchto škôl, sa stalo zákonitou nutnosťou.

Účinnejšie uplatňovanie výsledkov vedeckotechnického rozvoja vo výchovno-vzdelávacím procese významne napomáha stále širšiemu zapojeniu príslušníkov vedecko-pedagogického zboru do vedeckovýskumnej práce. Len napríklad vo Vojenskej akadémii Antonína Zápotockého bolo predložených 2200 zlepšovacích návrhov, 75 vynálezov a dokonca i jeden objav. Z tohto množstva bolo ich doteraz viac ako 75 % využitých v praxi. Len pri akadémii pracujú 3 výskumné ústavy, ktorých pracovné výsledky prinášajú značný prínos i pre naše národné hospodárstvo.

Modernizácia výchovno-vzdelávacieho procesu sa stala charakteristickým rysom rozvoja vojenského školstva. V tomto smere bolo vo vojenských školách dosiahnutých veľmi pozitívnych, celoštátne zrovnateľných výsledkov, a v niektorých oblastiach i výraznejších ako u civilných škôl obdobného typu.

Rozvoju vedeckotechnických znalostí stále účinnejšie napomáha rozvoj záujmovej technickej tvorivosti žiakov a poslucháčov na vysokých vojenských školách a činnosť vedeckovýskumných krúžkov poslucháčov.

V prevažnej miere veľmi dobré výsledky, ktoré dosahujú jednotky a útvary ČSĽA v bojovej a politickej príprave, sú docieľované za aktívnej a účinnej práce absolventov vojenských škôl. Oni sú bezprostrednými odbornými vedúcimi a vychovávateľmi desiatok vojakov základnej služby, u ktorých rozvíjajú technické znalosti a zručnosť, a to predovšetkým pre potrebu armády, tak i v niektorých vojenských odbornostiach priamo, ale tiež aplikovane pre rozvoj národného hospodárstva.

Väčšina vojakov z povolania či zo škôl, alebo vojsk sa veľmi angažovane podieľa na predvojenskej výchove mládeže, brannej príprave obyvateľstva i ako učitelia Socialistickej akadémie a Vedeckotechnickej spoločnosti a v týchto inštitúciách významne prispievajú k popularizácii a rozvoju vedeckotechnických znalostí medzi našimi spoluobčanmi.

Súdružky a súdruhovia, v podmienkach súčasnej revolúcie vo vojenstve sa sústavné rozširovanie a uplatňovanie vedeckotechnického rozvoja a jeho poznatkov stalo zákonitou potrebou zvyšovania úrovne a činnosti výcviku i výchovy v armáde.

Kvalifikovanou a angažovanou činnosťou všetkých príslušníkov veliteľského zboru armády, mnohých žiakov a poslucháčov vojenských škôl i niektorých skupín vojakov základnej služby sa Československá ľudová armáda významne a účinne podieľa na sústavnom rozširovaní poznatkov vedeckotechnickej revolúcie medzi mládežou našej socialistickej spoločnosti. Tým napomáha i zvyšovaniu technickej kvalifikácie celého radu pracovníkov nášho národného hospodárstva. Ďakujem za pozornosť.

Předseda SL V. David: Děkuji poslanci Remkovi. Slovo má poslanec Martinec.

Poslanec J. Martinec: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, vědeckotechnická spolupráce zaujímá významné místo při zapojování československé ekonomiky do mezinárodní dělby práce. Znásobuje československý vědeckotechnický potenciál a při uplatnění výsledků vědy a techniky v praxi ovlivňuje tvorbu nových užitných hodnot, zabezpečuje další růst společenské produktivity práce, dynamický a efektivní rozvoj československého národního hospodářství, což je v plném souladu s potřebami naší společnosti a plněním závěrů XV. sjezdu Komunistické strany Československa.

V současných podmínkách světového ekonomického vývoje vystupuje ještě více než kdykoliv předtím do popředí význam, který má pro naše hospodářství těsná vědeckotechnická spolupráce s členskými státy Rady vzájemné hospodářské pomoci, zejména se Sovětským svazem.

Základní orientace naší vědeckotechnické spolupráce se SSSR vyplývá z jednoty politických, hospodářských a ideových zájmů obou států. Je možno s uspokojením konstatovat, že od prosince 1947, kdy byla podepsána Mezivládní dohoda mezi Svazem sovětských socialistických republik a Československou socialistickou republikou, až po dnešní dny prokazuje spolupráce obou našich států trvalý vzestup rozsahu a zkvalitňování forem i metod, umožňující vyšší efektivnost a těsnější sepětí čs. výzkumné a vývojové základny s výzkumným a vývojovým potenciálem Sovětského svazu. Za léta spolupráce došlo k výměně více než 12 tis. svazků technické dokumentace na výrobu strojů a zařízení, podpisů technologických výrobních procesů, projektů investiční výstavby, vzorků a materiálů. Přes 23 tis. našich a sovětských vědců se seznamovalo ve vědeckých ústavech a organizacích s dosaženými výsledky v různých oblastech vědy a výroby. Bohatství sovětské vědy a techniky dokumentuje i výstava Elektronika 78, která je přístupná nejširší veřejnosti. Výstava je darem sovětských odborníků a pracujících v oblasti elektronického průmyslu v předvečer Měsíce československo-sovětského přátelství a 31. výročí vědeckotechnické spolupráce se Sovětským svazem.

Řada moderních strojírenských a hutnických závodů - Východoslovenské železárny v Košicích, hliníkárna v Žiaru nad Hronom, chemické závody, kaučukárna v Kralupech, Slovnaft v Bratislavě, velká vodní díla, atomová elektrárna v Jaslovských Bohunicích a výstavba pražského metra byla budována za přímé účasti sovětských odborníků, což jistě velmi pozitivně ocení každý občan našeho státu. V roce 1977 byla věnována hlavní pozornost plánu integračních opatření zahrnujících 19 velkých problémů, z nichž nejvýznamnější jsou zdokonalení strojů a technologie bezvřetenového předení textilních vláken, vývoj a zdokonalování slévárenských zařízení, vývoj soustružnických středisek s číslicovým řízením, vývoj chladícího zařízení pro velkotonážní kontejnery, atd. Řešení těchto úkolů probíhá na základě smluvní spolupráce nebo ministerských dohod a v řadě případů navazuje na budoucí kooperaci a specializaci ve výrobě.

Soudruh Leonid Iljič Brežněv při své letošní návštěvě v Československu ocenil význam spolupráce a při slavnostním shromáždění v projevu na Pražském hradě doslova řekl: "Země sdružené v Radě vzájemné hospodářské pomoci zdvojnásobily jen za poslední desetiletí svůj průmyslový potenciál. A v tom hraje kromě národního úsilí významnou úlohu naše mnohostranná spolupráce".

I společné rozhovory soudruhů Husáka a Brežněva na Krymu zdůraznily význam spolupráce a zejména koordinace připravovaného sovětskočeskoslovenského programu specializace a kooperace výroby až do roku 1990.

Dalším významným partnerem v oblasti vědeckotechnické spolupráce je Německá demokratická republika, kde hlavní úkoly se soustřeďují především do oblasti strojírenství, elektroniky, chemického průmyslu, paliv a energetiky, dopravy a stavebnictví. Zvláštní pozornost je věnována výzkumu, vývoji a výrobě strojních systémů pro zemědělství, textilní a kožedělný průmysl, automatizaci a regulaci a rozvoji chemie. Přitom převážná část této spolupráce má bezprostřední vazbu na budoucí specializaci a kooperaci výroby.

Z resortu všeobecného strojírenství z VHJ Továrny strojírenské techniky mohu uvést konkrétní příklad vědeckotechnické spolupráce z mého volebního obvodu. Jde o spolupráci mezi podniky TOS Čelákovice a Modul Karl-Marx-Stadt v oboru obráběcí stroje, kde od výměny zkušeností a informací se přešlo na dlouhodobou plánovitou a cílevědomě řízenou spolupráci na smluvním základě. Smlouva o společné konstrukci strojů vytváří základní předpoklad k tomu, aby mohlo dojít ke specializaci a vzájemné kooperaci výroby rovněž na smluvním základě, což je plně v souladu s Komplexním programem socialistické ekonomické integrace.

Chci upozornit na to, že při uzavírání smluv činí překážky rozdílné právní předpisy smluvních stran a že bude účelné v rámci RVHP vypracovat jednotnou formu těchto smluv.

Dvoustranná vědeckotechnická spolupráce s Polskou lidovou republikou se zaměřuje na problémy surovinové základny, metalurgie, strojírenství, energetiky, elektroniky, chemického průmyslu, spotřebního průmyslu, stavebnictví, dopravy a zemědělství, přičemž těžiště vědeckotechnické spolupráce spočívá v řešení racionalizačních prostředků pro efektivní rozvoj výroby, v organizaci výroby a standardizaci.

Spolupráce s Maďarskou lidovou republikou se koncentruje na těžbu ropy a zemního plynu, hnědého uhlí, vybrané problémy strojírenství, energetiky, stavebnictví a zemědělství v návaznosti na rozvoj vzájemné hospodářské spolupráce.

Spolupráce s Bulharskou lidovou republikou je orientována zejména na kooperaci v oblasti automobilového průmyslu, textilního a spotřebního průmyslu, dále na zemědělskou velkovýrobu a vybrané problémy elektroniky.

Spolupráce s Kubou je převážně v oblasti cukrovarnického a potravinářského průmyslu, veterinářství, geologie, těžby a zpracování nerostných surovin. Pokračuje rozsáhlý program přípravy kubánských pracovníků v řadě odvětví československého národního hospodářství.

Dvoustranná spolupráce se uskutečňuje i s Mongolskou lidovou republikou, Rumunskou socialistickou republikou, Socialistickou federativní republikou Jugoslávie, Korejskou lidově demokratickou republikou a Vietnamskou socialistickou republikou.

Další zaměření vědeckotechnické spolupráce členských států RVHP spočívá ve vytyčení dlouhodobých programů v palivoenergetických a surovinových odvětvích, ve strojírenství, ve výrobě hlavních druhů potravin a rozvoji dopravních spojů.

Výsledky spolupráce ve strojírenství bude dokumentovat i první specializovaná výstava obráběcích a tvářecích strojů ze socialistických zemí, která se uskuteční ve dnech 8. až 11. listopadu tohoto roku v Brně.

Dlouhodobé programy spolupráce mají výrazně strategický charakter, jejich řešení přesahuje pětileté období i rámec jednotlivých odvětví a vyžaduje mnohostrannou a komplexní činnost ve vzájemně spjatých oblastech vědy, techniky a výroby.

Hospodářská spolupráce mezi socialistickými a kapitalistickými zeměmi, která se v posledních letech rozvíjí v důsledku procesu uvolňování napětí a internacionalizace hospodářského života, zasahuje stále více také oblast vědy a techniky.

Tato obecná zjištění jsou také vyjádřena v Závěrečném aktu z Helsinek, v němž se konstatuje, že styky v oblasti vědy a techniky, stejně jako v obchodě, průmyslu nebo v otázkách životního prostředí, je nutno utvářet tak, aby přinášely vzájemný prospěch. To potvrdila i loňská návštěva generálního tajemníka ÚV KSČ a prezidenta Československé socialistické republiky s. Gustáva Husáka v Německé spolkové republice.

Jsou vytvořeny potřebné předpoklady pro vědeckotechnické styky s většinou vyspělých kapitalistických států, a to formou mezivládních dohod, jako tomu je s Belgií, Dánskem, Finskem, Francií, Holandskem, Itálií, Švédskem a Velkou Británií.

Vedle toho existuje vědeckotechnická spolupráce s významnými kapitalistickými koncerny některých zemí - Japonska, Anglie, Itálie a Německé spolkové republiky.

V Československé socialistické republice byly rovněž vytvořeny všechny potřebné podmínky pro komerční výměnu vědeckotechnických poznatků. Jedná se především o nákup a prodej licencí, patentů a výrobních zkušeností. Rozbory nákupu pasívních licencí ukazují, že bylo možné v kratší době zahájit výrobu než na základě výsledků vlastního výzkumu a vývoje. Tuto skutečnost potvrzují i závěry z průzkumů, které prováděli poslanci výboru zahraničního v některých vybraných podnicích - v Závodech těžkého strojírenství v Dubnici nad Váhom, v Československých tukových závodech v Praze a ve Zbrojovce v Brně. Průzkum v n. p. Zbrojovka Brno prokázal, že správně řízená licenční politika byla schopna urychlit zavedení výroby stránkového dálnopisu o tři roky. Kromě toho výroba stránkového dálnopisu T 100 v Československu a jeho nasazení jako sdělovacího a záznamového prostředku znamená pokrok ve sdělovací technice. Rozšíření produkce technicky dokonalého výrobku v současné době umožňuje 75-85 % export.