(Shromáždění povstává. Předseda FS A. Indra čte slib): "Slibuji na svou čest a svědomí, že budu věren Československé socialistické republice a věci socialismu. Budu dbát vůle a zájmů lidu, řídit se ústavou a ostatními zákony a pracovat k tomu, aby byly uváděny v život."

(Poslanec SL J. Martinec přistupuje k předsedovi Sněmovny lidu a skládá poslanecký slib. Shromáždění usedá.)

Soudružky a soudruzi poslanci,

předsednictvo Sněmovny lidu navrhlo zařadit poslance Josefa Martince do výboru zahraničního.

Má někdo z poslanců Sněmovny lidu k tomuto návrhu připomínky? (Nikdo se nehlásil.)

Kdo z poslanců Sněmovny lidu souhlasí s návrhem na zařazení poslance Martince do výboru zahraničního Sněmovny lidu, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se hlasování? (Nikdo.)

Návrh na zařazení poslance Josefa Martince do výboru zahraničního Sněmovny lidu byl Sněmovnou lidu jednomyslně schválen.

Nyní je na pořadu

Písemný materiál, který vám byl rozeslán, doplní svým výkladem federální ministr financí Leopold Lér. Prosím, aby se ujal slova.

Ministr financí ČSSR L. Lér: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vláda Československé socialistické republiky předkládá Federálnímu shromáždění návrh státního závěrečného účtu za rok 1976. Je to závěrečný účet prvního roku šesté pětiletky, kterou, jak uvedl s. Husák na XV. sjezdu Komunistické strany Československa, "... vstupujeme do nové etapy, v níž se naše ekonomika bude vyvíjet za náročnějších vnitřních i vnějších podmínek".

Dosažené výsledky svědčí o tom, že i v uplynulém roce jsme pod vedením strany v souladu s direktivami XV. sjezdu KSČ rozvíjeli ekonomiku a životní úroveň. Zajistili jsme a dále upevnili rozsáhlé sociální jistoty všeho obyvatelstva. Zachovali jsme stabilitu hladiny maloobchodních cen základních potřeb a dále upevnili kupní sílu naší koruny. I ve složitějších hospodářských podmínkách jsme udrželi rozpočtovou rovnováhu, plně jsme financovali plánované potřeby hospodářství, rozvoj vzdělanosti, zdravotnictví a ostatních stránek péče státu o blaho našeho obyvatelstva. Cílevědomě jsme pokračovali v politice vyrovnávání životní úrovně a životních podmínek jednotlivých sociálních skupin obyvatelstva měst a venkova, jednotlivých oblastí naší republiky.

Tyto dlouhodobé rozvojové tendence našeho socialistického hospodářství upevňují zdravé sebevědomí pracujících a každodenně je přesvědčují o přednostech socialistického zřízení.

Význam dosažených výsledků ještě více vynikne, srovnáme-li je s již dlouho trvající krizovou situací v kapitalistickém světě. Stagnace či pokles výroby v posledních letech, vysoká nezaměstnanost, značný a v poslední době se znovu zrychlující růst cen životních potřeb, hluboké sociální nejistoty a ztráta životních perspektiv, zejména u mládeže, znovu přesvědčují o neschopnosti kapitalismu řešit základní problémy širokých vrstev obyvatelstva.

Rozvoj naší společnosti tak neustále poskytuje důkazy, že jedině socialismus, v němž je osvobozená lidská práce spojována se skutečnou svobodou pracujícího člověka, může naplňovat nejvyšší tužby lidu a ideály největších pokrokových myslitelů lidstva. Základní lidská práva jsou u nás nejen garantována zákonem, ale současně bohatě naplňována materiálními vymoženostmi.

Dosažené výsledky nám však nepadají samy do klína. Jsou podloženy poctivou a usilovnou prací našeho lidu při realizaci úkolů XV. sjezdu KSČ a šesté pětiletky. Nebyly by možné bez každodenního poctivého a angažovaného úsilí a organizátorské práce hospodářského vedení, národních výborů, organizací Národní fronty. Stále více jsou výrazem všestranné a nezištné spolupráce mezi bratrskými socialistickými zeměmi, zejména se Sovětským svazem. Rostoucí síla světové socialistické soustavy je tou nejspolehlivější oporou pro řešení současných i perspektivních potřeb rozvoje socialistických zemí.

Soudružky a soudruzi, XV. sjezd KSČ vytyčil pro šestou pětiletku program dalšího vyváženého vzestupu všech stránek životní úrovně, prohlubování socialistického způsobu života na základě trvalého rozvoje a vysoké efektivnosti společenské výroby a kvality veškeré práce. Rok 1976 znamenal pro plnění této direktivy důležitý krok. Celkové peněžní příjmy obyvatelstva vzrostly o 4,8 %. Průměrná mzda dosáhla částky 2370 Kčs.

Při stabilitě hladiny maloobchodních cen základních životních potřeb se zvýšila reálná mzda o 2 %, osobní spotřeba o 2,8 % a společenská spotřeba o 7,1 %.

Tyto údaje dokazují, že stálý růst hmotné a kulturní úrovně našeho lidu byl a je hlavním cílem a obsahem veškeré činnosti strany a vlády, neboť vyvěrá ze samotné podstaty socialistické společnosti.

Naši občané považují takový vývoj za zcela samozřejmý. Je však třeba neustále připomínat, že zdroje pro rostoucí životní úroveň plynou především z růstu produktivity práce, z efektivní a kvalitní práce každého z nás, z výkonné a dobře fungující ekonomiky.

Jedním z důkazů dobré životní úrovně a důvěry obyvatelstva v měnu je vývoj úspor. Obyvatelstvo uložilo u státní spořitelny 10,4 mld Kčs a 2,5 mld Kčs činil přírůstek hotovostí. Vklady dosáhly koncem roku 1976 částky 127 mld Kčs a v přepočtu na 1 obyvatele činily 8,5 tis. Kčs. Tento vývoj plně odpovídal záměrům plánu.

Na nákup zboží vydalo obyvatelstvo vloni částku téměř 202 mld Kčs a za služby 39 mld Kčs.

Politickým i ekonomickým úkolem výroby a obchodu je plně a na vysoké úrovni uspokojovat stále rostoucí potřeby obyvatelstva. Máme u nás zabezpečen stabilizovaný, celkově dobře zásobený vnitřní trh. Přesto však závady v dodávkách způsobily, že nabídka některých průmyslových výrobků neodpovídala požadavkům obyvatelstva. To se projevilo i v rychlejším růstu prodeje potravin než průmyslového zboží. V podmínkách loňské neúrody a nutnosti velkých dovozů a snížení vývozů zemědělských produktů nelze tento vývoj považovat za plně zdůvodněný.

K upevnění a prohloubení pozitivních tendencí je proto třeba energicky odstraňovat existující nedostatky a usilovat o celkové zlepšení výroby spotřebního zboží, práce obchodu a služeb. To znamená zlepšovat kvalitu výrobků a plynulost zásobování obyvatelstva, obohacovat sortiment průmyslového i potravinářského zboží, usilovat o včasnost a dosažitelnost služeb.

Od všech stupňů výroby potravinářského a spotřebního zboží, od organizací obchodu a služeb požadujeme, aby zdokonalovaly úroveň řízení a plánování, uplatňovaly pokrokové metody, prohlubovaly vzájemnou spolupráci, zkvalitňovaly průzkum trhu a zvyšovaly odpovědnost všech řídících pracovníků. Cestou k tomu je důsledné rozpracování a nekompromisní plnění opatření, která přijalo 7. zasedání ústředního výboru KSČ při projednávání plnění závěrů XV. sjezdu strany v oblasti uspokojování hmotných potřeb obyvatelstva a směry dalšího rozvoje vnitřního drbu.

V loňském roce jsme dosáhli výrazného růstu společenské spotřeby, která tvoří další významnou složku životní úrovně. Její objem jednoznačně ukazuje na vysokou a neustále rostoucí úroveň uspokojování sociálních a kulturních potřeb všeho obyvatelstva z celospolečenských fondů.

Jen neinvestiční výdaje na kulturní a sociální opatření ze státních rozpočtů včetně rozpočtů národních výborů dosáhly v roce 1976 téměř částky 104 mld Kčs.

Z těchto výdajů připadá na sociální zabezpečení více než 58 mld Kčs. Proti roku 1975 tyto výdaje vzrostly o 8,4 %. Tento rychlý růst byl ovlivněn zvýšením dávek důchodového zabezpečení o 3,1 mld Kčs, které se týkalo téměř 3 miliónů důchodců. Vysoká úroveň sociálního zabezpečení zajišťuje klidné stáří všem občanům, kteří po letech usilovné práce odešli na zasloužený odpočinek. Naši občané se také nemusí obávat, že v případě nemoci ztratí svou existenci, své sociální jistoty.

Neinvestiční výdaje na školství vzrostly o 3,9 % a dosáhly 18 mld Kčs. Zvýšené výdaje umožnily další zdokonalování vzdělávacího procesu. Každý náš občan má právo bezplatně dosáhnout vzdělání odpovídající jeho schopnostem. Je to nejen v jeho zájmu, ale v zájmu celé socialistické společnosti, neboť náročné úkoly vyžadují kvalifikované pracovníky. Proto klademe důraz jak na růst účinnosti pedagogického procesu, tak na plné využití tohoto velkého duševního potenciálu, který školská soustava vytváří.

V minulém roce ukončilo studia na našich vysokých školách 21,5 tis. studentů. Všichni našli pracovní uplatnění. U nás se mladí lidé po ukončení studia nemusí obávat nezaměstnanosti; v kapitalistických státech každý druhý až třetí nezaměstnaný je mladý člověk.

Nemalou pozornost věnuje naše společnost péči o zdraví občanů, kterou považuje za jednu z hlavních oblastí rozvoje životní úrovně. Také v loňském roce se rozsah zdravotnických služeb zvýšil, o čemž svědčí skutečnost, že neinvestiční výdaje na zdravotnictví vzrostly o 6 % a činily více než 16 mld Kčs. Náklady na léky vzrostly o 8 % a dosáhly částky 2737 mil. Kčs. V roce 1976 byly uvedeny do provozu další nové nemocniční objekty, v nichž počet nových lůžek činil téměř 700.

Za těmito údaji se nesporně skrývá další výrazný růst úrovně našeho zdravotnictví. V roce 1976 pracovalo u nás ve zdravotnictví přes 42 tis. lékařů, z toho téměř 29 tis. v České socialistické republice a více než 13 tis. ve Slovenské socialistické republice. Ve srovnání s rokem 1937 je počet lékařů v Československé socialistické republice 3,6krát vyšší, z toho v České socialistické republice téměř třikrát a ve Slovenské socialistické republice dokonce téměř sedmkrát.

V současné době připadá u nás na jednoho lékaře 358 občanů. Tím jsme ve srovnání s nejpřednějšími západoevropskými zeměmi dosáhli podstatně vyšší úrovně, protože např. v Německé spolkové republice na jednoho lékaře připadá 550 obyvatel, ve Francii 720 a v Anglii 790.

Celková zdravotnická péče o naše občany se dále všestranně zvýšila. Také zde však platí požadavek racionálního využití této kapacity, zejména racionálního využívání velkých a drahých léčebných zařízení, kvality zdravotnických služeb, jejich pohotovosti. Našim cílem je dosáhnout plného uspokojování potřeb občanů v péči o zdraví při dodržování zásad hospodárnosti.

Soustavný růst rozpočtových výdajů státu na kulturu je projevem péče státu o všestranné zvyšování kulturní úrovně pracujících a o zvyšování úlohy kultury a umění při formování socialistického člověka. V loňském roce rozpočtové výdaje na kulturu činily přes 3,5 mld Kčs. Podporujeme angažované umění, které napomáhá formovat socialistického člověka a jeho uvědomění, a nezapomínáme ani na kulturní dědictví našeho lidu. V uplynulém roce bylo vynaloženo na údržbu a obnovu kulturních památek 814 mil. Kčs, na kulturně výchovnou činnost 902 mil. Kčs, na provoz divadel státní rozpočty přispěly 427 mil. Kčs. Kromě toho přispěl státní rozpočet na provoz televize 465 mil. Kčs a na provoz rozhlasu více než 107 mil. Kčs.

Trvale v popředí naší pozornosti je komplexní bytová výstavba a úroveň bydlení. V roce 1976 bylo ve všech formách výstavby dokončeno téměř 132 tis. bytů, tj o 1,6 % více než předpokládal plán. Celkové rozpočtové výdaje na bytovou výstavbu a bytové hospodářství činily více než 21 mld Kčs, z čehož na investiční výdaje připadá 12,4 mld Kčs.

Stát nadále intenzívně podporoval družstevní a individuální bytovou výstavbu. Státní příspěvek na družstevní bytovou výstavbu činil 2,7 mld Kčs, na individuální bytovou výstavbu 1,03 mld Kčs. Na úhradu ztráty podnikům bytového hospodářství, představující prakticky příspěvek státu občanům bydlícím ve státních bytech, připadá 3,4 mld Kčs. Na jeden byt to představuje ročně 2787 Kčs. Slevy na nájemném ve státních bytech, které se poskytují s ohledem na sociální aspekty (počet dětí, invalidita atd.), činily 300 mil. Kčs.

Rozpočtové výdaje na společenskou spotřebu vyjadřují péči socialistického státu o vzdělání, zdraví a kulturu všech pracujících. Jejich růst se pozitivně promítá v zabezpečování všech politickohospodářských úkolů naší společnosti.

Kromě těchto oblastí poskytuje státní rozpočet na zajištění životní úrovně občanů různými formami dotací 23,8 mld Kčs.

Životní úroveň obyvatelstva, zejména rodin s dětmi, pozitivně ovlivňují dotace malobchodních cen, které činí 4,3 mld Kčs ročně. Z toho např. dotace k cenám dětského odívání a obuvi činily 197 mil. Kčs, k cenám paliva a energie 1,7 mld Kčs, k cenám dodávek tepla z dálkových zdrojů 321 mil. Kčs.

Velkou položku ovlivňující úroveň cen potravin tvoří intervence, prémie a příplatky k prodejním a nákupním cenám v zemědělství a potravinářství. V roce 1976 jejich objem činil 6,5 mld Kčs, z toho k prodejním cenám jatečného dobytka 2,1 mld Kčs, k nákupním cenám mléka 2,6 mld Kčs, jatečné drůbeže 579 mil. Kčs atd.

Velké příspěvky obyvatelstvu poskytuje stát též dotacemi všem formám dopravy. Jen dotace na provoz městské hromadné dopravy činily 1 mld Kčs.

Jak ukázal s. Štrougal na 7. zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa, připadá na 100 Kčs pracovních příjmů v průměru již dalších 50 Kčs z celospolečenských fondů. To představuje 7180 Kčs ročně na 1 obyvatele, což je o 2360 Kčs více než v roce 1970. S takovým stupněm společenské spotřeby obyvatelstva se zdaleka nemůže pochlubit žádný kapitalistický stát. Rok od roku rostoucí finanční prostředky na společenskou spotřebu vyžadují však dodržování přísné hospodárnosti a účelnosti při jejich vynakládání.

K podpoře rozvoje osobní spotřeby, bytové výstavby i k upevnění sociálních jistot bylo v roce 1976 ve větší míře než v předchozím roce využito i půjček poskytovaných obyvatelstvu. Jejich objem dosáhl částky 10,3 mld Kčs, z toho na bytovou výstavbu bylo čerpáno téměř 2 mld Kčs, na nákup zboží 2,7 mld Kčs a půjčky v hotovosti činily 2,4 mld Kčs.

Nedílnou součástí péče o populační vývoj se staly půjčky se státním příspěvkem mladým manželům. V roce 1976 využilo jejich výhod celkem 142 tis. mladých rodin, jimž bylo poskytnuto 3,2 mld Kčs.

Státní příspěvek byl v roce 1976 přiznán 118 tis. rodinám a částka uvolněná ze státního rozpočtu na tento účel vloni dosáhla 344 mil. Kčs. Za čtyři roky od počátku platnosti nového zákona uzavřelo novomanželskou půjčku již 644 tis. rodin a celková částka sjednaných půjček dosáhla více než 14,5 mld Kčs.

Soudružky a soudruzi, životní úroveň a její růst opíráme o dosaženou úroveň výrobních sil, výkonnost a efektivnost hospodářství. Je to líc a rub jedné mince, neboť v našich podmínkách vše, co vytvoříme, používáme na další růst životní úrovně a na rozvoj hospodářství. Na rozdíl od kapitalistických států nestravuje nám národní důchod parazitní spotřeba a obrovské neproduktivní výdaje, nemáme ztráty z krizí.