Lze jen vítat, že předložený vládní návrh zákona neřeší jen důsledky provedené komplexní přestavby velkoobchodních cen, ale současně respektuje požadavky další racionalizace celkové soustavy odvodů a daní placených hospodářskými organizacemi. Mám na mysli zejména zrušení odvodu, resp. daně z objemu mezd, které již přestaly plnit funkci doplňkového nástroje mzdové regulace. Je proto zajisté správné, že na vývoj průměrných mezd musí reagovat přímo systém mzdové regulace, tak jak se o něm zmínil soudruh ministr Lér.

Závažnou změnou, kterou se navrhuje realizovat, je zrušení odvodů daní z motorových vozidel, jako nástroje vývojem překonaného. Tento návrh považuji za velmi racionální, neboť jeho realizace přinese zjednodušení administrativy jak v podnicích, tak ve finančních orgánech. Přitom není potřebné jeho funkci v ekonomice podniku ničím nahrazovat, neboť rozhodování podniků jím nebylo nikterak ovlivňováno.

Z hlediska snížení nároků na administrativu a užšího sepětí podnikové ekonomiky se státním rozpočtem a rozpočty národních výborů považuji za účelné úpravy, týkající se především povolování odkladů placených u ústředně řízených organizací, uplatnění čtvrtletních záloh na odvod ze zisku i placení záloh na odvod ze zisku podle skutečně dosahovaných výsledků.

Správné bude i zjednodušení připočitatelných a odpočitatelných položek k základu odvodu, resp. daně ze zisku, protože pomůže kromě jiného odstranit časté spory o připočitatelných položkách při porušení právních předpisů.

Z hlediska právních aspektů odpovídá navrhovaná úprava soustavy odvodů a daní našemu právnímu řádu a je plně v souladu s ústavním zákonem o čs. federaci. Tak jak jsem již uvedl, promítá se v ní celá řada racionalizačních opatření, která mimo jiné přispívají i k zjednodušení právní úpravy odvodů a daní. To zajisté naše organizace i finanční orgány nižších stupňů jen uvítají. Chtěl bych v této souvislosti podtrhnout i tu skutečnost, že změna v poskytování slev na odvodech při jejich únosné hranici z dosavadního fakultativního na obligatorní ustanovení zákona, přispěje k větší právní objektivizaci odvodových povinností, přičemž se prohlubuje zájem o dosahování lepších hospodářských výsledků i u těch organizací, u nichž dochází k maximální výši odvodů.

I když navrhovaná úprava nemění ve svých principech systém finančních vztahů hospodářských organizací ke státním rozpočtům, resp. k rozpočtům národních výborů, jde přece jen o značný rozsah opodstatněných změn. Přihlédneme-li k tomu, že zákony, kterými jsou odvody a daně upraveny, se v průběhu jejich šestileté platnosti musely nezbytně novelizovat, je zajisté správné, aby v zájmu větší přehlednosti bylo předsednictvem Federálního shromáždění vyhlášeno úplné znění těchto zákonů. To přispěje současně i k žádoucímu zjednodušení a zracionálnění právních předpisů.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, dovolte mi, abych ze své praxe v oblasti národních výborů vyslovil současně přesvědčení, že navrhovaná úprava v oblasti důchodové daně i odvodových povinností organizací, zabývajících se převážně poskytováním nejrůznějších druhů prací a služeb, vytváří v souladu se závěry 7. plenárního zasedání ÚV KSČ předpoklady pro další rozšíření a zkvalitnění těchto činností.

S uspokojením konstatuji, že předložený vládní návrh zákona rovněž naplňuje i předpoklady dané při projednávání návrhu zákona o zemědělské dani v roce 1974, že v důsledku přestavby velkoobchodních cen nebude nutné tento zákon principiálně měnit. To zajisté nejen zvyšuje autoritu našeho zákonodárství, ale vytváří i důvěru širokého okruhu poplatníků této daně.

Soudružky a soudruzi poslanci, závěrem svého vystoupení považuji za potřebné uvést, že průběh projednávání vládního návrhu zásad i vlastního zákona v ústavně právních výborech Sněmovny lidu a Sněmovny národů prokázal potřebnost i vhodnost navrhované úpravy. Doporučuji proto, aby tento vládní návrh zákona byl přijat.

Předsedající místopředseda FS J. Srb: Děkuji poslanci Kozovi.

Žádá ještě někdo z poslanců o slovo? (Nikdo.) Není tomu tak. Prohlašuji rozpravu za skončenou.

Přeje si závěrečné slovo soudruh ministr Lér? (Nepřeje.) Děkuji.

Žádají o slovo zpravodajové? (Ano.) Prosím poslance Doležala.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec J. Doležal: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, mám za to, že výsledky rozpravy nejsou v rozporu se zněním navrhovaného zákona a že mohu doporučit tento zákon Sněmovně lidu k přijetí.

Předsedající místopředseda FS J. Srb: Děkuji. Poslankyně Peterková.

Společná zpravodajka výborů SN poslankyně E. Peterková: Vážené soudružky a soudruzi, na základě rozpravy mohu jako zpravodajka doporučit Sněmovně národů projednaný návrh k přijetí.

Předsedající místopředseda FS J. Srb: Děkuji zpravodajům. Můžeme tedy, soudružky a soudruzi, přistoupit k hlasování.

V zasedacím sále jsou přítomni 164 poslanci Sněmovny lidu, 58 poslanců Sněmovny národů zvolených v České socialistické republice a 65 poslanců Sněmovny národů zvolených ve Slovenské socialistické republice.

Obě sněmovny se tedy mohou usnášet.

Při schvalování tohoto zákona platí podle čl. 42 odst. 2 písm. h) ústavního zákona o československé federaci zákaz majorizace. Ve Sněmovně národů budou poslanci zvolení v České a Slovenské socialistické republice hlasovat odděleně.

Nejdříve budou hlasovat poslanci Sněmovny lidu.

Kdo souhlasí s návrhem zákona podle doporučení společného zpravodaje výborů Sněmovny lidu, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování. (Nikdo.) Nezdržel.

Sněmovna lidu zákon přijala.

Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny národů, zvolené v České socialistické republice.

Kdo souhlasí s návrhem zákona, jak doporučil společný zpravodaj výborů Sněmovny národů? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Není.

Zdržel se hlasování? (Nikdo.) Nezdržel.

Poslanci Sněmovny národů zvolení v České socialistické republice zákon přijali.

Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny národů zvolené ve Slovenské socialistické republice.

Kdo souhlasí s uvedeným návrhem? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Není.

Zdržel se hlasování? (Nikdo.) Nezdržel.

Také poslanci Sněmovny národů zvolení ve Slovenské socialistické republice se zákonem vyslovili souhlas.

Vzhledem k souhlasnému usnesení obou sněmoven konstatuji, že Federální shromáždění Československé socialistické republiky schválilo zákon o úpravách soustavy odvodů a daní organizací.

Nyní, soudružky a soudruzi, projednáme:

Tento návrh federální vlády odůvodní ministr spojů Československé socialistické republiky soudruh Vlastimil Chalupa. Uděluji mu slovo.

Ministr spojů ČSSR V. Chalupa: Vážený soudruhu předsedo Federálního shromáždění, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, před šesti léty, dne 15. listopadu 1971, byla v Moskvě podepsána Dohoda o vytvoření mezinárodního systému a organizace kosmických telekomunikací "Intersputnik". Mezi devět zakládajících členských států patří i Československá socialistická republika.

Cílem založení této organizace bylo spolupůsobit při zřízení, provozování a dalším rozvoji mezinárodní soustavy družicových spojů.

Založení této otevřené mezinárodní organizace bylo možné proto, že Sovětský svaz - první světová velmoc v dobývání kosmu - již v roce 1965 nezištně nabídl socialistickým i dalším státům spolupráci v mírovém využívání kosmického prostoru při využití všech jím dosažených výsledků rozvoje vědy a techniky, na základě naprosté rovnoprávnosti vzájemných výhod a rovného podílu na řízení této organizace.

V první etapě, která započala postupnou výstavbou pozemských kosmických stanic, poskytoval Sovětský svaz bezplatně využívání svých telekomunikačních družic. Za soustavné sovětské pomoci byla také vybudována - jako první v socialistických evropských zemích - i československá pozemská kosmická stanice, která zahájila svůj experimentální provoz již 30. dubna 1974. Na počest bratrské pomoci a spolupráce byla slavnostně pojmenována jako "Radiokomunikační středisko československo-sovětského přátelství".

Výstavba obdobných stanic proběhla a zakončuje se i v ostatních členských státech Intersputniku.

V druhé etapě své činnosti, která právě probíhá, využívá organizace telekomunikačních kosmických zařízení pronajatých od Správy spojů Sovětského svazu. Od tzv. obíhajících telekomunikačních družic bude postupně docházet k využívání geostacionárních družic, což značně rozšíří technické možnosti využívání této soustavy pro přenos všech druhů informací.

Podle "Zakládající dohody" byl vytvořen řídící orgán organizace "Rada Intersputniku" a řídící aparát organizace, v nichž jsou zastoupeny všechny členské státy.

Spolu s tím se postupně vypracovávají i základní právní normy, které mají vytvořit předpoklady pro nerušenou činnost této mezinárodní vládní organizace na území všech členských států.

Podle čl. 9 zakládající dohody byla vypracována a na V. zasedání Rady Intersputniku ve dnech 13. - 21. září 1976 v Berlíně schválena a podepsána "Dohoda o právní způsobilosti, výsadách a imunitách mezinárodní organizace kosmických telekomunikací Intersputnik". Tato dohoda vytváří předpoklady, aby organizaci a jejím představitelům byly poskytnuty takové výsady a imunity, které jsou potřebné pro výkon funkcí této organizace, vytvářející celosvětové telekomunikační systémy, dnes i v budoucnosti.

Jejich rozsah je vcelku obdobný rozsahu, který byl poskytnut i jiným mezinárodním vládním organizacím.

Přijetím této dohody vládami členských států a po její ratifikaci hlavami těchto států nabude organizace, zástupci členských států v Radě, její generální ředitel a určení představitelé právní způsobilosti nezbytné k dosažení cílů, pro které byla organizace vytvořena, a k provádění jejich funkcí.

Všechny výsady a imunity se poskytují pouze v souvislosti s plněním služebních povinností, přičemž osoby, které jich používají, jsou povinny zákony zemí, v nichž plní své služební povinnosti, plně respektovat.

K projednání a podpisu této dohody dala vláda ČSSR svůj souhlas usnesením č. 362 ze dne 4. 12. 1975 a svým usnesením č. 84 z 31. 3. 1977 vláda ČSSR dohodu schválila s tím, že bude předložena k vyslovení souhlasu i vládám republik. Vzhledem k tomu, že obě národní vlády vyslovily s dohodou souhlas, je dohoda - před ratifikací prezidentem Československé socialistické republiky - v souladu s čl. 32 odst. 3 zákona č. 143/1968 Sb., o čs. federaci, předkládána Federálnímu shromáždění k vyslovení souhlasu.

Jménem vlády ČSSR žádám Federální shromáždění, aby s dohodou vyslovilo svůj souhlas.

Předsedající místopředseda FS J. Srb: Děkuji ministru Chalupovi za jeho výklad. Návrh byl přikázán k projednání výborům ústavně právním a zahraničním obou sněmoven. Výbory Sněmovny národů schválily za společného zpravodaje člena ústavně právního výboru poslance Jána Marčáka a výbory Sněmovny lidu členku zahraničního výboru poslankyni Danu Kancírovou.

Prosím nejdříve poslance Jána Marčáka, aby přednesl zpravodajskou zprávu.

Společný zpravodaj výborů SN poslanec J. Marčák: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci, na dnešnej plenárnej schôdzke Snemovne ľudu a Snemovne národov máme prerokovať vládny návrh Dohody o právnej spôsobilosti, výsadách a imunitách medzinárodnej organizácie kozmických telekomunikácií, podpísanej v Berlíne dňa 20. septembra 1976.

Ide o Dohodu, ktorá má mimoriadny význam pre vytvorenie celosvetového telekomunikačného systému a vytvára priaznivé podmienky pre prácu zástupcov jednotlivých členských štátov v uvedenej organizácii.

Dohoda bola dojednaná v súlade s čl. 9 Dohody o vytvorení medzinárodnej sústavy a Organizácie kozmických telekomunikácií Intersputnik a bola vypracovaná ako jeden zo základných právnych dokumentov organizácie.

Návrh pre dojednanie tejto Dohody spolu s návrhom postupu predstaviteľa ČSSR v Rade Intersputniku bol predložený vláde ČSSR už v roku 1975. Vláda potom vyslovila uznesením č. 362 zo dňa 4. 12. 1975 súhlas s dojednaním tejto Dohody podľa zásad uvedených v dôvodovej správe.

Správa o výsledkoch prerokúvania týchto otázok na IV. zasadaní Rady Intersputniku bola predložená vláde ČSSR v auguste 1976. Vláda vyslovila uznesením č. 228 zo dňa 9. septembra 1976 súhlas s rozšírením rozsahu výhod poskytovaných Intersputniku.