Soudružky a soudruzi, výbory proto dospěly k závěru, že je účelné, aby tento systém zůstal v principu stabilizován pro další období a byl přizpůsoben jen některým objektivně nastalým skutečnostem dotýkajícím se jeho účinnosti či rozhodným pro racionalitu jeho ustanovení. Tyto skutečnosti představuje hlavně řada důsledků, které pro tvorbu zdrojů přinesly změny provedené v ekonomické struktuře velkoobchodních cen a cíle přestavbou cen sledované, které se projevují v nové míře rentability a objemu vytvářeného zisku.

V souvislosti s těmito skutečnostmi se ukázala být nejcitlivějším místem v zákoně navrhované úpravy příští výše odvodů z upraveného bilančního zisku a výše odvodu ze jmění.

Výhody se proto hlavně zaměřily na posouzení základní otázky, kterou představuje požadavek zajistit formou odvodů ze zisku, resp. daně ze zisku do rozpočtu takové množství finančních zdrojů, jaké si vyžaduje udržení rozpočtové rovnováhy, zapracované do zákona o šesté pětiletce. K tomu účelu vycházely nejen z údajů resp. ukazatelů letošního roku, ale i z úvahy o další tvorbě zdrojů, které lze vývojově předpokládat do konce této pětiletky podle v ní plánovaných předpokladů dalšího hospodářského rozvoje a ukazatelů rozpočtového výhledu.

Přitom měly též na zřeteli nezbytnou míru prostředků, které musí hospodářská sféra mít v rámci svého chozrasčotního hospodaření k dispozici pro krytí vlastních potřeb.

V obou těchto závažných souvislostech a za situace, kdy ještě nelze v plné míře zhodnotit dopad cenové přestavby, ocenily výbory snahu federálního ministerstva financí, doložit navržené řešení řadou úvah a propočtů a dodržet přitom též dosud uplatňovanou zásadu účelné diferenciace sazeb podle ekonomických podmínek jednotlivých odvětví.

Z hlediska zájmů sledovaných zvláště výbory pro plán a rozpočet bylo vzato na vědomí, že podle těchto propočtů by ve srovnání s dosavadní úpravou výše odvodů došlo v podmínkách roku 1977 ke snížení objemu odvodů a daní do státního rozpočtu, resp. do rozpočtů národních výborů o zhruba 10 mld Kčs. V návaznosti na to bylo s uspokojením konstatováno, že tato závažná změna rozpočtových příjmů by byla na druhé straně kompenzována snížením dotací hospodářské sféře a také se zúžil i dosavadní rozsah přerozdělovacích procesů na úrovni státu a národních výborů, popř. uvnitř odvětví.

U odvodů ze jmění, jejichž cílem dále zůstalo působit na efektivnější využívání základních a oběžných prostředků a ovlivňovat úvahy o pořizování nových investic a zásob, výbory zejména ocenily, že byl nově upraven okruh organizací, které mají povinnost provádět tento druh odvodu, a že současně byl upraven okruh organizací, které je z důvodu menšího objemu svých zdrojů provádět nebudou.

Soudružky a soudruzi, při posuzování otázky, jak byly zásady úpravy odvodů a daní, schválené ve výborech, dodrženy a promítnuty do návrhu zákona, vyjádřily výbory, pověřené jeho projednáváním, dodatečný souhlas s tím, aby do tohoto znění bylo ještě zapracováno omezení maximální výše odvodové povinnosti na 85 % upraveného bilančního zisku. Vycházely přitom z úvahy, že zapracování tohoto omezení přímo do zákona nahradí v praxi poskytované slevy. Stanovení tohoto omezení přitom považují za velmi důležité opatření, které hospodářským organizacím usnadní plnit stanovené příděly do fondů hmotné zainteresovanosti v těch případech, kde by úhrn odvodů ze jmění a ze zisku přesahoval uvedenou hranici.

Výbory považují rovněž za významné, aby po provedené úpravě zůstaly takto upravené nástroje finanční soustavy stabilizovány a umožňovaly hospodářskému vedení dotvářet finanční výhledy do konce této pětiletky.

V tom smyslu mají tedy za to, že úpravy v zákoně obsažené řeší vše, co bylo potřebné upravit, a že jsou v potřebné míře zachována zmocnění nezbytná k případným odchylkám postupu v jednotlivých případech, či k realizaci záměrů účelné experimentace. Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda FS J. Srb: Děkuji a uděluji slovo společné zpravodajce výborů Sněmovny národů poslankyni Evě Peterkové.

Společná zpravodajka výborů SN poslankyně E. Peterková: Vážený soudruhu předsedo Federálního shromáždění, soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení hosté! Úvodem bych chtěla jako společná zpravodajka výborů Sněmovny národů vyjádřit souhlas s tím, co zde přede mnou již uvedl poslanec Doležal, společný zpravodaj výborů Sněmoven lidu, a připojit se k němu.

Zákon, který projednáváme, je svým způsobem pojetí do jisté míry specifický, neboť má vlastně umožnit provést řadu změn a doplňků, jimiž budou stávající ustanovení tří zákonů upravujících odvodové a daňové vztahy organizací ke státním rozpočtům a k rozpočtům národních výborů nově formulována.

Při posuzování zásad této úpravy a způsobu jejich konkrétního provedení jsme ve výborech ocenili, že návrh dává dostatečně jasnou představu o tom, které části a ustanovení těchto tří zákonů budou upřesněna, doplněna a zrušena. To umožnilo, aby se výbory mohly plně soustředit na posouzení vlastní věcné stránky zákona a jeho předpokládaného vlivu a dopadu v hospodářské sféře.

Výbory ocenily zejména, že náročnému řešení výše nových sazeb odvodů a daní byla na všech k tomu příslušných místech věnována velká pozornost. Považují za důležité, že v zákoně navržené úpravy podporují zvýšení vlastních finančních zdrojů chozrasčotní sféry ke krytí jejich potřeb a mohly by tak působit i k optimálnímu využívání návratných úvěrových zdrojů v této sféře. Za významné rovněž považuji, že v navrženém řešení je uplatňován diferencovaný přístup, který přihlíží k rozdílným podmínkám míry zisku v některých odvětvích národního hospodářství a může tak v nich podporovat jednotné působení nových cen.

Předmětem pozornosti výborů byla rovněž skutečnost, že ve svém souhrnu navrhované úpravy zákonů vyjadřují snížení odvodů a daní, jehož dosah bude na druhé straně vyvažován u převážné části organizací odpovídajícím snížením dotací ze státních rozpočtů poskytovaných.

V podkladech k zákonu bylo na bázi údajů finančního plánu na rok 1977 a na bázi rozpočtového výhledu do roku 1980 ukázáno, jak se navržená úprava odvodů projeví u vybraných ústředních orgánů federace, ČSR a SSR ve snížení příjmů všech tří státních rozpočtů ČSSR. Dále bylo ukázáno, jak se bude vyvíjet odvod odpisů, aby zůstaly k dispozici v chozrasčotní sféře, jako základní zdroj financování prosté reprodukce. Spolu s tím bylo v těchto podkladech též naznačeno, v jaké míře by se snižovaly příští dotace ze státního rozpočtu jak do rozdělování zisku, tak do oblasti investiční. Z hlediska zájmů, které výbory ve své ústavně kontrolní a poznávací činnosti sledují zvláště při projednávání jednotlivých kapitol a souhrnného znění státních rozpočtů, bude proto důležité věnovat pozornost těmto vývojovým předpokladům rozpočtových příjmů a výdajů a jejich naplňování.

V tom směru bude záležet i na ministerstvu financí, aby v rozpočtových návrzích neopomíjelo uvádět, jak se tyto výchozí úvahy v rozpočtových údajích konkrétně promítají.

Pokud jde o finanční dosah úprav navrhovaných v zákoně o důchodové dani a v zákoně o zemědělské dani, jejichž výnosy plynou převážně do rozpočtů národních výborů, nemělo by prakticky dojít k zásadnějším změnám v daňovém zatížení. Významné je hlavně to, že v úpravách týkajících se těchto daní byla v podstatě zachována návaznost na způsob řešení úprav v odvodovém systému. Tak bude i nadále podporováno sbližování daňového systému s principy, které platí u odvodů organizací a které se dotýkají převážné části hospodářských organizací.

Závěrem mám, jako společná zpravodajka výborů Sněmovny národů, povinnost zmínit se též o tom, že návrh zákona o úpravě soustavy odvodů a daní byl posuzován v pověřených orgánech České národní rady a Slovenské národní rady, u nichž nebyly vzneseny k tomuto návrhu žádné zásadní připomínky.

Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda FS J. Srb: Do rozpravy k tomuto bodu se písemně přihlásili dva poslanci - Terézia Andrejová a Josef Koza. Uděluji slovo poslankyni Andrejové, připraví se poslanec Koza.

Poslankyně SN T. Andrejová: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky a súdruhovia poslanci, vážení hostia. Chcela by som vo svojom diskusnom príspevku upozorniť najmä na tie ustanovenia navrhovaného zákona, ktoré sa týkajú úprav sústavy odvodov.

Zákon o odvodoch do štátneho rozpočtu a príspevku na sociálne zabezpečenie totiž upravil vo svojich ustanoveniach rozpočtové vzťahy veľmi širokého okruhu hospodárskych článkov našej ekonomiky. Dovoľte mi pripomenúť, že sa týka nielen všetkých štátnych hospodárskych organizácií s priemyselnou a stavebnou činnosťou, ale i štátnych hospodárskych organizácií z úseku obchodu, verejného stravovania a ubytovania, resp. služieb cestovného ruchu. Ďalej štátnych hospodárskych organizácií, ktoré v priemysle a stavebníctve vykonávajú zásobovaciu a odbytovú činnosť. Týka sa tiež hospodárskych organizácií výskumnej a vývojovej základne organizácií, ktoré vykonávajú zahraničnú činnosť (okrem družstevných). Vzťahuje sa tiež na nakladateľské a vydavateľské organizácie v oblasti kultúry, na štátne hospodárske organizácie v oblasti civilného letectva a na niektoré ďalšie štátne hospodárske organizácie vyššieho a nižšieho stupňa.

Hovorím celkom zámerne o veľkej šírke tohto okruhu, aby som zdôraznila skutočnosť, že dnes nami prerokúvaná úprava odvodov stojí v popredí záujmu všetkých týchto organizácií a ich pracovníkov.

Podľa vlastných poznatkov môžem súdiť, že cieľom ich pozornosti je najmä výška budúcich sadzieb odvodov zo zisku a odvodov z majetku. Ďalej otázka, či a v akej miere sa navrhovaná úprava dotýka základu pre výpočet odvodov, či a v akých prípadoch zostanú zachované niektoré odchýlky od základných sadzieb. Nie menšia pozornosť sa venuje aj budúcemu spôsobu vyúčtovania a platenia jednotlivých odvodov.

Po preštudovaní návrhu zákona a jeho prerokovaní vo výbore som došla k presvedčeniu, že rozsah navrhovanej úpravy, spôsob jej pojatia a predpokladaný dosah zmien navrhnutých v doterajšom zákone o odvodoch sa v našej hospodárskej praxi stretne s pomerne priaznivou odozvou. Bude naplňovať sledované zámery, podporovať záujmy štátnej a hospodárskej sféry a umožní odchylné riešenie výšky odvodov a spôsobu ich vykonávania, ak to bude nutné.

Považujem z hľadiska svojich poznatkov predovšetkým za dôležité, že uskutočnením navrhovanej úpravy nebude v podstate narušená nadväznosť s doterajším systémom odvodov. Ďalej, že nové sadzby a úprava ich podmienok vhodne nadväzujú na zmeny, ktoré vyvolala komplexná prestavba cien a princípy jej riešenia. Nie menej dôležité je, že pri delení vytvorených zdrojov medzi podniky a štát zostane hospodárskej sfére ešte dosť prostriedkov, aby mohla primerane dotovať svoje fondy a posilňovať chozrasčotový princíp hospodárenia.

S pozitívnym ohlasom som sa v praxi stretla tiež v otázke zjednodušenia niektorých ustanovení doterajšieho zákona, nech už ide o zrušenie odvodov z miezd, alebo racionálneho zúženia počtu položiek zvyšujúcich, alebo znižujúcich základ odvodu a s obdobným ohlasom som sa stretla tiež v otázke zrušenia odvodu z motorových vozidiel.

Dovoľte mi pritom poukázať na konkrétnych príkladoch z môjho volebného obvodu na to, k akým ekonomicky významnejším záverom môžu teraz úpravy v zákone navrhnuté viesť.

Predovšetkým na to, že znížené zaťaženie zisku odvodmi a tým vytváraný širší priestor pre uplatnenie chozrasčotných princípov povedie organizácie k väčšiemu záujmu o tvorbu zisku a u stratových organizácií k riešeniu ich rýchlejšieho odstraňovania.

Ďalej by som chcela poukázať na to, že zmena základu pre výpočet odvodu z majetku, t. j. jeho zvýšenie o hodnotu oprávok k základným fondom, sa bude aj napriek navrhovanému zníženiu sadzby tohto druhu odvodu finančne asi citlivejšie prejavovať u organizácií so staršími a podstatne odpísanými základnými prostriedkami. Treba preto počítať s tým, že táto skutočnosť vyvolá u týchto organizácií snahu o rýchlejšie tempo obnovy, či modernizácie týchto prostriedkov a bude pôsobiť na ich efektívnejšie využívanie.

K otázke zmeny platenia odvodov a predovšetkým odvodov zo zisku na základe skutočne dosahovaných hospodárskych výsledkov za predchádzajúce obdobie by som chcela uviesť, že toto nové riešenie bude nepochybne správne. Doterajší zálohový fond podľa plánovanej výšky zisku totiž vyvolával nedostatok finančných prostriedkov v prípadoch nerovnomernej tvorby zisku, či iných príčinách jeho výkyvov, a dôsledky toho sa reťazovite prejavovali i na ďalších nadväzujúcich miestach.

Stretla som sa tiež s názorom, že systém odvodov zo zisku by mal podporovať záujem organizácií na prekračovaní plánovanej tvorby zisku a že s prihliadnutím k tomu by mala byť základná sadzba odvodu odstupňovaná. Predpokladám, že možnosti a účelnosť takéhoto riešenia bude vhodné brať do úvahy až pri zvažovaní systému odvodov v ďalšej päťročnici.

Záverom vítam zámer pristúpiť k vyhláseniu úplného znenia zákona o odvodoch a oboch ďalších, vládnym návrhom dotknutých zákonov. Bude to vítaným opatrením pre správnu orientáciu hospodárskej praxe a znižovanie počtu dodatočne vymeriavaných doplatkov odvodov a daní, a pokiaľ môžem posúdiť, bolo to v nej tiež prijaté s vďakou.

Pripomenula by som len, že obdobne bude pre potreby správnej praxe tiež účelné zhrnúť a nanovo publikovať už skôr vydané vysvetlivky k vykonávaniu odvodov a daní.

Předsedající místopředseda FS J. Srb: Děkuji poslankyni Andrejové a uděluji slovo poslanci Kozovi.

Poslanec SL J. Koza: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení hosté, v ústavně právních výborech Sněmovny lidu a Sněmovny národů jsme věnovali navrhované právní úpravě odvodů a daní placených organizacemi mimořádnou pozornost, a to jak v etapě zásad, tak i samotného zákona. S uspokojením chci konstatovat, že toto úsilí se plně promítlo do projednávaného vládního návrhu zákona, který zohledňuje naše připomínky a náměty.

Tento návrh zákona reaguje především na výsledky provedené komplexní přestavby velkoobchodních cen, a to zejména formou úpravy sazeb odvodu, resp. daně ze zisku. V souladu s konstrukcí nových velkoobchodních cen se mění i základ pro výpočet odvodu z jmění včetně přiměřeného snížení sazeb.

Tak, jak vyplývá z důvodové zprávy, navrhovaná úprava odvodů a daní znamená jejich celkové snížení, což v podstatě a ve svých důsledcích povede k omezení přerozdělovacích procesů a musí se projevit v posílení a v prohloubení funkce chozrasčotu tak, jak to zdůraznil ve svém úvodním slově soudruh ministr Lér. Je tomu tak především proto, že rozsah vlastních finančních zdrojů hospodářských organizací ve srovnání s letošním rokem bude mít výraznější úlohu. Závislost organizací na dotacích poskytovaných ze státních rozpočtů se totiž sníží již v příštím roce zhruba o 40 % a v roce 1980 téměř o celou polovinu.

Tato úprava by proto spolu s vhodně konstruovaným systémem hmotné zainteresovanosti měla přispět k dalšímu odkrývání rezerv ve snižování nákladů, k lepšímu využívání výrobních fondů i k celkovému zvyšování hospodárnosti a efektivnosti, tak jak to zdůraznil XV. sjezd Komunistické strany Československa.