Předsedající předseda SN D. Hanes: Ďakujem ministrovi Barčákovi za odpoveď. Pýtam sa poslanca Tichavského, ktorý otázku položil, či ho odpoveď uspokojila.

Poslanec SL S. Tichavský: Ano, děkuji za odpověď.

Předsedající předseda SN D. Hanes: Ďalej o slovo požiadal predseda Štátnej banky československej súdruh Potáč, aby odpovedal na otázku poslanca Brabca. Otázka znie: "Ako Štátna banka československá plní svoje úlohy pri zabezpečovaní plánovacej disciplíny a plnení plánu a aké sú skúsenosti z využívania úverov a devízových prostriedkov poskytovaných socialistickým organizáciám." Slovo má súdruh Potáč.

Předseda SBČS S. Potáč: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, otázka poslance s. Brabce obsahuje širokou problematiku činnosti Státní banky československé, která má upraveny své funkce a činnosti zákonem č. 144/1970 Sb., o Státní bance československé.

Podle zákona č. 142 Sb. z téhož roku o devizovém hospodářství zodpovídá Státní banka za provádění devizového monopolu státu. Podle těchto zákonů se Státní banka československá v ekonomické oblasti "... podílí svou činností na uskutečňování úkolů a cílů státních plánů rozvoje národního hospodářství a prosazuje opatření k upevnění měny" a "... je oprávněna kontrolovat hospodaření organizací".

Plní řadu dalších úkolů v národním hospodářství, zejména řídí oběh hotových peněz, spravuje měnové a devizové rezervy, je zúčtovacím ústředím ve státě, provádí pokladní plnění státních rozpočtů a rozpočtů národních výborů.

Více než sedmileté zkušenosti z provádění těchto zákonů jsou pozitivní. Oba zákony se osvědčily funkčně i z hlediska podmínek federativního uspořádání státu.

Při plnění svých konkrétních každodenních ekonomických úkolů se Státní banka československá řídí závěry XV. sjezdu KSČ, direktivami ÚV KSČ, federální vlády a národních vlád. Svou každodenní ekonomickou činnost uskutečňuje v těchto třech oblastech:

1. poskytováním úvěrů a deviz se aktivně podílí na plnění plánovaných úkolů a na zvyšování efektivnosti,

1. odhaluje rezervy v hospodaření podniků a působí na jejich využití,

1. provádí kontrolu korunou a při neplnění plánů a existenci závažných nedostatků v hospodaření organizaci je banka oprávněna uplatňovat ekonomické sankce a ekonomickými metodami prosazovat dodržování plánovací a finanční disciplíny a celospolečenské zájmy.

Základem činnosti všech orgánů Státní banky československé jsou plány podniků, VHJ a organizací. Proto se bankovní orgány aktivně zúčastňují na vypracování plánů na všech stupních řízení a dávají náměty a stanoviska ke zlepšení zejména kvalitativních ukazatelů plánu a prověřují, zda státní plán je rozpisem zabezpečen. Pro různé problémy a závady v plánech nepřijala banka plány na letošní rok až do vyřešení problémů asi u jedné desetiny podniků a VHJ jako podklad pro poskytnutí úvěru a deviz a kontrolu korunou.

Přesto, že většina podniků a organizací plní své plánované úkoly a přispívá i za složitých a náročných ekonomických podmínek k dynamickému a měnově žádoucímu rozvoji ekonomiky, existuje řada organizací, které neplní plány nebo mají závažné nedostatky v hospodářské činnosti, nebo se tyto organizace dostávají do rozporu se společenskými zájmy, porušují plánovací a finanční kázeň.

Proto orgány Státní banky československé využívají svých zákonných oprávnění k ekonomickému tlaku na plnění plánu, na řešení problémů a odstranění nedostatků.

Mimořádnou pozornost věnují orgány Státní banky investiční výstavbě ve fázi přípravy, realizace i dosahování projektovaných parametrů jako důležitého faktoru zajištění návratnosti investičního úvěru. Banka se zúčastňuje státní expertizy, výběru staveb k zařazení do plánu z toho hlediska, zda efektivnost a rentabilnost investic zajišťuje návratnost úvěru a deviz.

Orgány banky provedly vyhodnocení stanovených kritérií efektivnosti strojů a zařízení nezahrnovaných do rozpočtu navrhovaných do plánu neinvestiční výstavby podniků a VHJ na letošní rok a označených jako progresívní a rychle návratné akce. Téměř 40 % těchto investic bylo z návrhu plánů vyřazeno jako nedostatečně progresivní a hledány efektivnější varianty.

Za loňský rok a I. čtvrtletí tohoto roku pro závady v rozpočtové a projektové přípravě orgány banky nezahájily nebo přerušily financování investic u téměř 7 tis. akcí.

V důsledku nadplánového zvýšení rozpočtových nákladů na investice a nedodržování plánu výstavby pozastavily orgány banky čerpání dotací ze státních rozpočtů ve více než 1200 případech v částce 2,1 mld Kčs. Kromě toho provedly téměř 5400 prověrek správnosti a účelnosti dotací s efektivní úsporou 2,4 mld Kčs.

Pro závady a neřešené problémy v investiční výstavbě, ve vývoji zásob, užití a kvalitě produkce bylo odmítnuto poskytnout 13 mld Kčs úvěrů a vyžádána finanční záruka za úvěry od nadřízeného orgánu v částce zhruba 3 mld Kčs.

K zintenzívnění ekonomického tlaku na plnění plánovaných úkolů, hospodárnost a efektivnost byla zvýšena úroková sazba z úvěrů s důsledky do fondu odměn v pěti a půl tisících případech v částce 210 mil. Kčs. Z toho v 1800 případech pro neplnění plánu výstavby, nedodržení projektovaných parametrů a za neuvedení strojů z dovozu do provozu, v 1500 případech pro neplnění finančního plánu a porušování finanční kázně a ve 2300 případech pro nedostatky v zásobách.

Za rok 1977 bylo uplatněno 465 opatření z důvodů, že závazný limit mzdových prostředků překročilo 559 organizací v částce 316 mil. Kčs. Za 1. čtvrtletí t. r. to bylo 98 opatření a částka, o kterou se zvýšila bez protihodnoty kupní síla obyvatelstva, činí 324 mil. Kčs.

Bankovní orgány zvýšily svou aktivitu při ročních komplexních rozborech hospodaření za rok 1977. Spolu s finančními správami byly 250 organizacím rozbory vráceny, u 211 přijaty s podmínkami a u několika organizací roční finanční výsledky nebyly schváleny.

Ekonomické represe a sankce nejsou hlavní v práci Státní banky československé, ale prostředkem k vyvolání řešení, obnovy plnění plánu a odstranění zjištěných nedostatků.

Tato činnost a ekonomický tlak banky přináší většinou dobré výsledky a zlepšení v hospodaření organizací. Přesto nejsme s ohledem na existenci řady problémů a nedostatků při plnění plánu plně spokojeni se svou prací. Dovedeme analyzovat příčiny, signalizovat závady a informovat o nich, ale nedaří se nám navrhovat účinné závěry a chybí nám důraz při prosazování opatření a při jejich realizaci.

Avšak ani banka a jiná vnější kontrola nejsou schopny vždy prosadit vyřešení problémů a odstranění nedostatků, zejména jsou-li věcného charakteru. To je povinností početného štábu řídících a odborných kádrů v podnicích a jejich nadřízených orgánů. Vždyť ve Státní bance připadá v průmyslu a stavebnictví na jednoho ekonomického pracovníka v průměru 1,7 organizace, v zemědělství 3,6 organizace a u národních výborů, rozpočtových a společenských organizací dokonce 15 organizací.

Řídící pracovníci podniků a VHJ nedostatečně ještě využívají ve své práci kontroly korunou, která se často nesprávně zužuje jen na finanční orgány. Každý řídící a technickohospodářský pracovník musí pracovat s korunou. Jen korunou může poměřovat efektivnost svých záměrů a rozhodnutí, výhodnost nové výroby, vývozu, investice, finanční důsledky přijímaných opatření. Jedině pomocí peněz je možná kontrola plnění plánu kvalitativních ukazatelů.

Na základě 11. pléna ÚV KSČ jsme zhodnotili metody, postupy a účinnost práce všech orgánů Státní banky československé a přijali potřebná opatření ke zvýšení aktivity ve všech oblastech ekonomické činnosti banky a ve směru prohloubení a zpřísnění kontroly bankou.

Chci zdůraznit, že hlavní úlohou Státní banky československé a přirozenou funkcí socialistické banky jsou aktivní směry v její práci. Tato činnost v práci Státní banky převažuje a musí převažovat, jinak by to nebyla banka. Experiment řízení efektivnosti a kvality takovou činnost banky předpokládá a proto se aktivně zapojuje do jeho ověřování.

Naše banka využívá úvěru, úroku a deviz k zabezpečování záměrů, cílů a k plnění plánovaných úkolů 6. pětiletky a ročních plánů, podporuje progresívní a pozitivní tendence v hospodářství, přednostně zabezpečuje priority a závazné úkoly plánu, žádoucí a efektivní překračování plánů. K tomu účelu Státní banka československá disponuje 320 mld Kčs úvěru a ovlivňuje při devizové regulaci za několik desítek mld Kčs dovozy z nesocialistických států, které uvolňuje v rámci ročního plánu s podmínkou, že VHJ plní vývoz a že uvolnění deviz na dovozy dovoluje stav platební bilance. Současné problémy s plněním plánu a efektivnosti exportu do nesocialistických států a s růstem dovozních cen si vynucují krácení dovozů, odstranění nehospodárnosti v dovozech pro výrobní spotřebu a podstatné zlepšení v uvádění strojů a zařízení z dovozu do provozu. I ve Státní bance děláme v tomto směru další opatření s cílem přispět k řešení problémů platební bilance.

Pro poskytnutí úvěru a deviz je rozhodující, že opatření je v plánu a současně, že splňuje stanovená kritéria efektivnosti a rentabilnosti, a že úvěr je minimálně v plánovaných termínech návratný.

K podpoře exportu do kapitalistických států, zvyšování, výroby a produktivity práce dovoluje Státní banka československá devizové úvěry na nákup strojů a zařízení. Prostředky na tyto účely se v plánu zvyšují z 600 mil. Kčs v roce 1975 na 1,5 mld Kčs v tomto roce. Od začátku 6. pětiletky bylo povoleno 650 akcí v hodnotě 3,2 mld Kčs deviz. Mezi nimi je například za 60 mil. Kčs devizový úvěr na zvýšení výroby jízdních kol, který zvýší ročně devizové příjmy ve vývozu o 27 mil. Kčs a o 15 mil. Kčs dodávky do tržních fondů. Opatření na devizové úvěry jsou mimořádně efektivní. U povolených devizových úvěrů v roce 1977 činí na 1 Kčs vložených devizových prostředků přírůstek výroby 1 Kčs a 70 hal. roční přínos pro platební bilanci 42 hal. a zisk 44 hal. ročně.

Na racionalizaci a modernizaci zvyšující produktivitu, výrobu a tvorbu deviz s návratností do 3 let poskytla Státní banka v roce 1977 levnější úvěry za 1,3 mld Kčs a letos dalších 200 mil. Kčs.

K řešení dlouhodobého nepříznivého vývoje zásob Státní banka československá zpracovala analýzu příčin tohoto stavu a po projednání s ministerstvy navrhla opatření k efektivnějšímu hospodaření se zásobami v 6. pětiletce. Na tomto základě federální vláda i národní vlády přijaly v roce 1976 soubor opatření a provedly v roce 1977 zhodnocení účinnosti těchto opatření. Orgány banky podmiňují poskytování úvěrů na zásoby důslednou realizací přijatých opatření. Dochází k pozvolnému zlepšování ve vývoji zásob. Loni v průmyslu a stavebnictví došlo poprvé po pěti letech ke zrychlení obrátky zásob o 0,9 dne. Zlepšení pokračuje i letos.

Úrokovými bonifikacemi, z nichž část může být přidělena na fond odměn, podporuje Státní banka československá žádoucí překračování plánu, urychlené uvedení investic do provozu, zvýšení dodávek pro vývoz a tržní fondy a dosahování lepších výsledků v efektivnosti. V loňském roce jsme poskytli 541 organizacím za 90 mil. Kčs bonifikací.

Poskytujeme rovněž podnikům, které se dostaly do nezaviněné finanční tísně, úvěrové výpomoci, které v současné době představují částku 6,5 mld Kčs. Tím jim umožňujeme překlenout dočasný nedostatek finančních prostředků, více přispět k tvorbě hmotných a finančních zdrojů, k zabezpečení vyrovnanosti platební bilance, stability devizového kursu koruny, k tvorbě úvěrových zdrojů.

Přikládáme velký význam aktivním směrům ekonomické práce Státní banky československé, které po 11. plénu ÚV KSČ dále rozvíjíme s cílem více přispět k tvorbě hmotných a finančních zdrojů, k zabezpečení vyrovnanosti platební bilance, stability devizového kursu, k tvorbě úvěrových zdrojů. Nezapomínáme však ani na racionalizaci a zjednodušování práce na jiných úsecích banky. Realizujeme program racionalizace s hotovými penězi a valutami. Připravili jsme komplexní racionalizaci platebního styku pomocí výpočetní techniky, která uspoří jen ve Státní bance zhruba 600 pracovníků, přes 100 tun papíru ročně, zrychlí placení a umožní provádět hlubší ekonomickou kontrolu na základě údajů o účelu platby.

Při zdůvodňování zákona o Státní bance československé jsme před Federálním shromážděním prohlásili, že nezvýšíme z důvodů přijetí nového zákona stavy pracovníků banky. Mohu vám sdělit, že na základě vyšší kvalifikace pracovníků banky, rozvoje pracovní iniciativy a zejména racionalizace bankovních operací plníme zvýšené bankovní operace se stavem pracovníků, jaký jsme měli v roce 1970 a nebudeme žádat zvýšení ani do roku 1980.

Víme, vážené Federální shromáždění, že naše práce není bez problémů a nedostatků. Ujišťuji vás jménem kolektivu pracovníků Státní banky, že svou práci dále budeme zlepšovat a zdokonalovat a že dosáhneme podstatně vyššího výsledného efektu v naší práci. Děkuji za pozornost a poslanci Brabcovi za otázku.

Předsedající předseda SN D. Hanes: Ďakujem súdruhovi Potáčovi. Pýtam sa poslanca Brabca, či je s odpoveďou spokojný.

Poslanec SN J. Brabec: Ano, jsem spokojen. Děkují.

Předsedající předseda SN D. Hanes: Súdružky a súdruhovia poslanci, tým sme vybavili odpovede na otázky poslancov. Môžeme prikročiť k ďalšiemu bodu nášho schváleného programu, ktorým je

Vládny návrh, ktorým sa predkladá Federálnemu zhromaždeniu ČSSR na súhlas Protokol o zmene Dohody o mnohostrannom zúčtovaní v prevoditeľných rubľoch a o zriadení Medzinárodnej banky hospodárskej

Tento návrh federálnej vlády odôvodní minister financií s. Leopold Lér. Prosím, aby sa ujal slova.

Ministr financí ČSSR L. Lér: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, dohodami z roku 1963 vznikla Mezinárodní banka hospodářské spolupráce se sídlem v Moskvě. Vytvoření této socialistické mezinárodní banky bylo podmíněno dosaženou úrovní hospodářského rozvoje socialistických států - členů RVHP, přičemž další rozšiřování a upevňování všestranných vztahů těchto států si vyžádalo nové formy spolupráce, jakož i zvýšení úlohy devizově finanční soustavy. Dohodou byla vytvořena kolektivní socialistická měna - převoditelný rubl a mnohostranná soustava zúčtování.

Členské státy Mezinárodní banky hospodářské spolupráce představují ve světovém hospodářství nejdynamičtěji se rozvíjející hospodářský celek. Odráží se to v tempu růstu národního důchodu. Průměrný roční růst národního důchodu členských zemí RVHP za období od roku 1970 do loňského roku je téměř 2,5-3 X rychlejší než v kapitalistických zemích a společenstvích. Vzájemný zahraniční obchod členských států Mezinárodní banky hospodářské spolupráce vzrostl za dobu od založení této banky na více než čtyřnásobek.