Predložený vládny návrh ráta
s účasťou viacerých orgánov na
zabezpečovaní niektorých funkcií monopolu
zahraničného obchodu najmä pokiaľ ide
o prehlbovanie medzinárodnej spolupráce. Napríklad
na rozhodnutí o uzavretí alebo zrušení
zmluvy o výrobnej špecializácii alebo kooperácii
sa okrem Federálneho ministerstva zahraničného
obchodu zúčastňuje aj Federálne ministerstvo
financií, Štátna banka československá
a Federálny cenový úrad.
Vládny návrh zákona zakladá právne
predpoklady pre účinnejšie využitie monopolu
zahraničného obchodu v súčasných
podmienkach. Súhlasím preto s návrhom spravodajcov,
aby bol schválený. Bude však treba, aby najmä
vo výrobnej i obchodnej praxi sa ešte výraznejšie
ako doteraz využilo jeho predností v súlade
s potrebami národného hospodárstva. Ďakujem
za pozornosť.
Předsedající předseda SN D. Hanes:
Ďakujem poslancovi Chocholáčkovi, slovo má
poslanec Josef Martinec, pripraví sa poslankyňa
Helena Uhlířová.
Poslanec SL J. Martinec: Vážený soudruhu
předsedo, vážené soudružky a soudruzi
poslanci, návrh zákona o hospodářských
stycích se zahraničím, který právě
projednáváme, upravuje m. j. i zřízení
a provozování obchodních zastupitelství
zahraničních osob na československém
území. Jde o poměrně nový typ
hospodářských styků se zahraničím,
neboť se používá v československé
zahraniční obchodní praxi teprve několik
roků. K této formě hospodářských
styků se zahraničím se přistoupilo
na základě výsledků Konference o bezpečnosti
a spolupráci v Evropě. V Závěrečném
aktu, který byl podepsán 1. srpna 1975 nejvyššími
představiteli 35 zúčastněných
států v Helsinkách se v kapitole o obchodě
m. j. konstatuje, že zúčastněné
státy přijmou opatření k co nejpříznivějšímu
posuzování žádosti o zřizování
stálých zastoupení a kanceláří
za účelem provádění zahraničně
obchodní činnosti.
Pokládám za vhodné poukázat při
této příležitosti na to, že za
několik málo dní po podepsání
tohoto mezinárodního dokumentu nejvyššími
představiteli 35 zemí se naše široká
veřejnost mohla seznámit s jeho plným zněním
publikovaným v hromadných sdělovacích
prostředcích. Stejně tomu bylo i v ostatních
socialistických zemích. Avšak sdělovací
prostředky v západních, kapitalistických
státech uveřejnily jen několik novinových
odstavců a plný text teprve až po 5-6 měsících,
a to ještě v neuvěřitelně malém
počtu exemplářů určených
jen pro vládní orgány, parlamenty a knihovny!
Přes halasnou propagandu o svobodě informací
západní monopoly ovládající
sdělovací prostředky neměly zájem
na tom, aby se tamní veřejnost s plným textem
Závěrečného aktu seznámila.
Měly zájem na tom, a by měly "volnou
ruku" informovat své obyvatelstvo jen o některých
pasážích přijatého dokumentu,
které pak předkládaly veřejnosti tendenčně
s cílem zmanipulovat veřejné mínění
bagatelizováním nebo dokonce zamlčováním
jiných důležitých bodů a zdůrazňováním
některých, které se do jejich scénáře
protisocialistické propagandy hodily.
S přihlédnutím k těmto zahraničně
politickým aspektům byla záhy po přijetí
Závěrečného aktu vydána vyhláška
ministerstva zahraničního obchodu č. 125/1975
Sb., o provádění zahraničně
obchodní činnosti pro zahraniční podniky.
Tento předpis umožnil zřizování
obchodních zastupitelství zahraničních
osob na území Československa na základě
povolení udělovaného federálním
ministerstvem zahraničního obchodu.
Již v roce 1976 projevila celá řada firem z
kapitalistických států zájem o zřízení
obchodních zastupitelství. Byly to zejména
firmy japonské, švédské, italské
a postupně řadě dalších 60 zahraničním
firmám - tj. převážné většině,
které požádaly, bylo uděleno povolení
ke zřízení obchodních zastupitelství
v ČSSR.
Je to přesvědčivý důkaz toho,
že československá mírová zahraniční
politika, obchodní a hospodářskou nevyjímaje,
je principiální, zásadová, plně
respektující sjednané a podepsané
mezinárodní úmluvy a dohody. Je to přesvědčivý
důkaz toho, že ČSSR komplexně uplatňuje
výsledky Helsinské konference.
Vyspělé kapitalistické státy zdůrazňují
kladný postoj Československa v této otázce
jako projev dobré vůle přispívat k
rozvoji vzájemných vztahů v hospodářské
a obchodní spolupráci. To potvrdila i návštěva
generálního tajemníka ÚV KSČ
soudruha Gustáva Husáka v Německé
spolkové republice a loňská návštěva
předsedy federální vlády soudruha
Lubomíra Štrougala v Japonsku.
Zřizování obchodních zastupitelství
zahraničních osob v Československu není
pro československý zahraniční obchod
ekonomickou nutností, ale odpovídá zájmům
zahraničně obchodní politiky vůči
vyspělým kapitalistickým státům
a projevuje se příznivě v celkových
obchodně politických vztazích k Československu,
což je plně v souladu se závěry XV.
sjezdu KSČ.
Jednoznačným a prokazatelným přínosem
obchodních zastupitelství je urychlení a
zpružnění styků s československými
organizacemi zahraničního obchodu, úspory
československých organizací na nákladech
za telekomunikační spojení, rychlejší
dodávky náhradních dílů, pružné
poskytování servisu na dodané stroje, přístroje
a zařízení.
Některé zahraniční firmy mající
svá obchodní zastoupení v Československu,
pomáhají vytvářet příznivější
obchodně politické podmínky pro československý
vývoz do svých zemí (například
italské firmy Fiat, Montedison) a vytvářejí
i podmínky pro vývoz našich strojů a
zařízení do třetích států.
Pro úplnost chci uvést, že v rámci socialistických
států není nutno organizovat obdobná
zastoupení, a to proto, že v Československu
mají socialistické země dobře fungující
obchodní oddělení, která zabezpečují
požadovanou činnost v daleko komplexnější
formě.
Závěrem mi dovolte, soudružky a soudruzi poslanci,
ocenit dobrou spoluprácí a kladný přístup
federálního ministra zahraničního
obchodu s. Andreje Barčáka k nám, poslancům
zahraničních výborů, který
nám podává pravidelně zprávu
o plnění úkolů zahraničně
obchodní politiky, dané XV. sjezdem KSČ,
a velmi podrobně nás informuje o problematice v
této oblasti. Chci ocenit i práci pracovníků
resortu federálního ministerstva zahraničního
obchodu a zejména těch, kteří plní
v současné složité mezinárodní
politické a ekonomické situaci své úkoly
v zahraničí.
Předsedající předseda SN D. Hanes:
Ďakujem poslancovi Martincovi. Slovo má poslankyňa
Uhlířová.
Poslankyně SN H. Uhlířová: Vážený
soudruhu předsedo, vážené soudružky
a soudruzi poslanci, v souvislosti s dnešním projednáváním
návrhu zákona o hospodářských
stycích se zahraničím bych velmi ráda
soustředila vaši pozornost na některé
aspekty naší zahraničně obchodní
činnosti, které se dotýkají práce
naších lidí přímo na zahraničních
trzích. Vžívám se do jejich obtížné
a odpovědné práce s vědomím,
že ve stále složitějších a
zostřujících se vnějších
podmínkách není pro ně a pro náš
stát jistě lehké vyrovnávat se s důsledky
stále pokračujícího růstu cen
ve světě u surovin, paliv a energie, ale i potravin,
když cenová zvýšení u hotových
výrobků tomuto růstu neodpovídají.
Znamená to, že za stejnou jednotku surovin a energie
zajišťovanou dovozem musíme vyvézt daleko
více hotových výrobků než tomu
bylo dříve a tento rozdíl se neustále
zvyšuje. S činností našich zahraničních
obchodníků nutno spojit kategorický požadavek
na vysokou technickou úroveň a kvalitu československých
výrobků pro export, protože jen dobrý
výrobek s nejmodernějším elektronickým
ovládáním a s řádným
servisem náhradních dílů, může
v tvrdém a neúprosném konkurenčním
střetu na zahraničních trzích nejen
obstát, ale můžeme za něj dosáhnout
i vyšší ceny.
V zahraničí máme pracovníky působící
dlouhodobě, ale také pracovníky našeho
zahraničního obchodu a výroby, kteří
jsou vysílání krátkodobě k
řešení aktuálních komerčních
a technických otázek, a to od průzkumu trhu
přes vlastní realizaci obchodu až k prodejnímu
servisu.
Jak jsem se informovala o zkušenostech z práce našich
obchodních oddělení v zahraničí,
ukazuje se, že zahraniční síť našich
pracovníků se stále výrazněji
angažuje při realizaci jednotlivých vývozních
a dovozních obchodů a pří přenášení
poznatků, které získala venku, do našeho
hospodářství v tom nejširším
slova smyslu. Aktivně se podílí svými
náměty na možnosti uplatnit moderní
formy hospodářské spolupráce, především
průmyslové kooperace. Za významnou nutno
považovat i její účast při získávání
poznatků o současném stavu a vývoji
cen v konkrétních druzích zboží
na příslušném trhu.
Úkoly československé zahraničně
obchodní politiky však vyžadují od našich
obchodních složek v zahraničí další
zkvalitnění jejich činnosti, zejména
pokud se týká předpovědí vývoje
na delší období. Zřejmě bude
potřeba zdokonalit i informovanost o politickohospodářských
opatřeních v jednotlivých zemích,
aby je bylo možno doma srovnávat s našimi vnitřními
podmínkami a možnostmi a vyvozovat z nich závěry
pro výhodné vývozy čí dovozy.
Jistě nás bude doma zajímat, jak se v zahraničí
reaguje na řešení některých problémů,
zejména při dovozu paliv, energie a surovin, z nichž
bychom mohli najít výhodná poučení
i pro naše poměry.
S rostoucími obraty našeho zahraničního
obchodu se zvyšuje rok od roku počet pracovníků
výroby i zahraničního obchodu, kteří
řeší v zahraničí krátkodobé
úkoly akviziční, komerční i
technické povahy. Podle mých informací v
roce 1979 dosáhl počet krátkodobých
zahraničních cest téměř 56
tisíc. Z tohoto počtu bylo uskutečněno
téměř 35 tisíc cest, tj. více
než 60 % pracovníky z výroby za prostředky
zahraničního obchodu. Je nepochybné, že
úkoly uložené při těchto krátkodobých
zahraničních cestách byly ve své podstatě
splněny a napomohly k realizaci celkového plánu
zahraničního obchodu v loňském roce.
Přihlédneme-li však ke skutečnosti,
že zpřísněné podmínky
mezinárodního obchodu stále více vyžadují
přizpůsobivost naší ekonomiky potřebám
a požadavkům zahraničních trhů,
a tím i mnohem operativnější a důslednější
přenos technických a komerčních poznatků
z těchto trhů, zde, alespoň podle mého
soudu, je nutno daleko výrazněji než dosud
využívat kvalifikace a zkušeností pracovníků
vysílaných na krátkodobé obchodní
cesty právě pro tento účel. Věřím,
že zejména při vyhodnocování
zpráv o cestách pracovníků z výroby
je právě těmto aktuálním otázkám
přisuzována potřebná pozornost.
Ve svém krátkém vystoupení jsem záměrně
poukázala na některé momenty práce
našich lidí v zahraničí, neboť
jsou to právě oni, kteří svou prací
a vystupováním představují, obrazně
řečeno, "živou reklamu a propagaci"
naší republiky a jejího socialistického
zřízení. Realizace úkolů, které
v zájmu československého zahraničního
obchodu plní, klade na ně velké nároky
jak po stránce odborné a jazykové, tak i
po stránce politické a morální. Je
potěšitelné, že drtivá většina
technických pracovníků - inženýrů,
montérů, pracovníků servisních
služeb - působících v zahraničí,
tato náročná kritéria poměrně
dobře splňuje.
Vážené soudružky a soudruzi poslanci,
myslím, že je možno vyslovit naději, že
další zintenzívnění práce
našich zástupců na trzích v zahraničí
v různých částech světa bude
nesporně přínosem a podporou k dosažení
stěžejního cíle současnosti i
budoucnosti tj. zvýšení efektivní exportní
schopnosti celé naší ekonomiky a podstatného
rozšíření naší účasti
v mezinárodní dělbě práce.
K tomu také směřuje obsah právě
projednávaného návrhu zákona o hospodářských
stycích se zahraničím.
Předsedající předseda SN D. Hanes:
Ďakujem poslankyni Uhlířovej. Súdružka
Uhlířová bola posledná z poslancov,
ktorí sa písomne prihlásili do rozpravy.
Preto sa pýtam, či ešte niekto chce vystúpiť
v rozprave k návrhu tohto zákona? (Nikdo se nehlásil.)
Ak nie, vyhlasujem rozpravu za skončenú.
Pýtam sa ministra Barčáka, či si žiada
záverečné slovo.
Ministr zahraničního obchodu ČSSR A. Barčák:
Nie.
Předsedající předseda SN D. Hanes:
Spoločný spravodajcovia chcú ešte niečo
povedať?
Společný zpravodaj výborů Sněmovny
národů poslanec J. Kováčik: Nie.
Společný zpravodaj výborů Sněmovny
lidu poslanec S. Tichavský: Ne.
Předsedající předseda SN D. Hanes:
Môžeme teda, súdružky a súdruhovia,
pristúpiť k hlasovaniu.
Konštatujem, že v zasedacej sále je prítomných
166 poslancov Snemovne ľudu, 69 poslancov Snemovne národov
zvolených v Českej socialistickej republike a 60
poslancov Snemovne národov zvolených v Slovenskej
socialistickej republike.
Obidve snemovne sú preto spôsobilé sa uznášať.
Pri schvaľovaní tohto návrhu zákona
platí podľa čl. 42 ods. 2 písm. k) zákona
o čs. federácii zákaz majorizácie.
Preto v Snemovni národov hlasujú oddelene poslanci
zvolení v Českej socialistickej republike a poslanci
zvolení v Slovenskej socialistickej republike.
Najprv budú hlasovať poslanci Snemovne národov
zvolení v Českej socialistickej republike.
Kto z týchto poslancov súhlasí s návrhom
zákona podľa odporúčania spoločného
spravodajcu výborov Snemovne národov, nech zdvihne
ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.
Je niekto proti? (Nikdo.)
Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.)
Poslanci Snemovne národov zvolení v Českej
socialistickej republike vyslovili so zákonom súhlas.
Teraz prosím o hlasovanie poslancov Snemovne národov,
zvolených v Slovenskej socialistickej republike.
Kto z nich súhlasí s návrhom zákona,
nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.
Je niekto proti? (Nikdo.)
Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.)
Konštatujem, že aj poslanci Snemovne národov
zvolení v Slovenskej socialistickej republike vyslovili
so zákonom súhlas, a môžem preto konštatovať,
že Snemovňa národov zákon schválila.
Teraz budú hlasovať poslanci Snemovne ľudu.
Kto z poslancov Snemovne ľudu súhlasí s návrhom
zákona podľa odporúčania spoločného
spravodajcu výborov Snemovne ľudu, nech zdvihne ruku.
(Hlasuje se.) Ďakujem.
Je niekto proti? (Nikdo.)
Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.)
Konštatujem, že aj Snemovňa ľudu zákon
schválila.
Vzhľadom na súhlasné uznesenie obidvoch snemovní
môžem konštatovať, že Federálne
zhromaždenie Československej socialistickej republiky
schválilo zákon o hospodárskych stykoch so
zahraničím v znení spoločnej správy
výborov obidvoch snemovní.
Súdružky a súdruhovia poslanci, je 12 hodín,
10 minút a podľa pôvodného programu je
čas na obed. Mala by byť poludňajšia prestávka.
Je však taká situácia, že je predpoklad,
že zvyšné body programu by sme mohli vybaviť
za hodinu. Preto sa vás pýtam, či si prajete
poludňajšiu prestávku alebo či máme
pokračovať. (Hlasy: pokračovat!) Teda pokračovať.