Na programe je ďalej

Návrhy spoločne odôvodní podpredseda vlády Československej socialistickej republiky súdruh Karol Laco. Prosím ho, aby sa ujal slova.

Místopředseda vlády ČSSR K. Laco: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci, vážení hostia, vláda ČSSR predkladá Federálnemu zhromaždeniu na prerokovanie a na vyslovenie súhlasu Dohovor o odovzdávaní osôb odsúdených na trest odňatia slobody na výkon trestu v štátoch, ktorého sú štátnymi občanmi. V tejto spojitosti sa predkladá aj návrh zákona, ktorým sa mení a dopĺňa trestný zákon a trestný poriadok.

Vážené súdružky a súdruhovia, určujúcou zásadou československej zahraničnopolitickej orientácie je upevňovanie jednoty a zomknutosti socialistického spoločenstva, stály rozvoj a prehlbovanie spolupráce medzi našimi bratskými krajinami vo všetkých oblastiach politického, hospodárskeho a kultúrneho života. Výrazom čoraz väčšmi sa prehlbujúcich vzájomných stykov medzi socialistickými krajinami v právnej oblasti je aj predkladaný Dohovor, ktorý podpísali 19. mája 1978 v Berlíne ministri spravodlivosti socialistických krajín a ktorého zmluvnými stranami sú: Bulharská, Maďarská, Poľská, Mongolská ľudová republika, Nemecká demokratická republika, Zväz sovietskych socialistických republík, Kubánska republika a ak s tým Federálne zhromaždenie vysloví súhlas aj Československá socialistická republika.

Právne styky medzi socialistickými krajinami sú vo veciach občianskych, rodinných a trestných doteraz upravené dvojstrannými zmluvami o právnej pomoci. Prehlbovanie vzájomnej spolupráce v právnej oblasti nastolilo však potrebu upraviť niektoré otázky kvalitatívne novým spôsobom. Ukázalo sa potrebným, zodpovedajúcim, aby sa niektoré problémy, doposiaľ upravené výlučne vnútroštátnym zákonodarstvom socialistických krajín, upravili v mnohostrannej medzinárodnej zmluve a aby sa tak zabezpečila jednotná úprava danej problematiky pre všetkých jej účastníkov.

Predkladaný Dohovor je nepochybne zmluvným dokumentom, ktorí svojím obsahom i formou zodpovedá reálnym potrebám a kvalitatívne vyššej úrovni spolupráce a stykov socialistických krajín v právnej oblasti. Jeho zmyslom je dosiahnuť čo možno najúčinnejšiu nápravu a prevýchovu páchateľov trestných činov, ktorých odsúdili za trestnú činnosť v inom štáte, než ktorého sú štátnymi občanmi. Pri trvale vzrastajúcom počte osôb, ktoré sa z najrozličnejších dôvodov zdržiavajú na území iných socialistických štátov, môže dôjsť u niektorých z nich i k prípadom trestnej činnosti, za ktorú je pochopiteľne, trestná sankcia.

Skúsenosti s prevýchovou potrestaných ukazujú, že výkon trestu odňatia slobody nemôže v plnej miere plniť svoj účel, ak sa vykonáva v cudzom prostredí. Ide o rozdiely v prostredí, v návykoch, o jazykové ťažkosti, no tiež o to, že obmedzenie, či dokonca prerušenie kontaktov odsúdeného s rodinou i pracovným prostredím pôsobí negatívne na jeho prevýchovu. Predkladaný Dohovor zabezpečuje, že trest odňatia slobody, uložený rozsudkom súdu v štáte, v ktorom bol trestný čin spáchaný, bude možno vykonať v tom štáte, ktorého je odsúdený štátnym občanom. Tým sa docieli, aby sa nápravnovýchovná činnosť mohla plne rozvinúť a aby sa čo najúčinnejšie dosiahlo prevýchovy páchateľa trestného činu.

Žiada sa podčiarknuť, že odovzdanie či prijatie odsúdenej osoby na výkon trestu do štátu, ktorého je občanom, nie je obligatórne. Vyžaduje sa totiž vzájomný súhlas oboch zúčastnených štátov, pričom iniciatíva môže vzísť od ktorejkoľvek zmluvnej strany, i od odsúdeného, resp. od osôb blízkych odsúdenému. V tom sa vyjadruje vzájomná dôvera členských štátov Dohovoru, i humánny prístup k osobám, ktoré sa dopustili trestného činu. Preto sa úplne právom tieto princípy, ako základné zásady predkladaného Dohovoru, zdôrazňujú aj v jeho preambuli.

Dohovor, ktorý už nadobudol medzinárodnú platnosť, doteraz ratifikovali: Maďarská ľudová republika, Bulharská ľudová republika, Zväz sovietskych socialistických republík a Poľská ľudová republika.

Vláda Československej socialistickej republiky predkladá Federálnemu zhromaždeniu zároveň s Dohovorom na schválenie aj návrh na zmenu a doplnenie trestného zákona a trestného poriadku tak, aby sa záväzky, vyplývajúce z Dohovoru, mohli riadne plniť. Vláda ČSSR navrhuje doplniť § 21 odsek 2 trestného zákona v tom zmysle, že na základe medzinárodnej zmluvy sa bude možné odchýliť od zásady, ktorá sa v ňom stanovuje. § 2 ods. 3 zákona č. 141/1961 Zb. sa navrhuje doplniť tak, aby sa uzákonil súlad s Dohovorom. Nový § 384/a, má rámcovo upraviť príslušné konanie, t. j. príslušnosť súdu, spôsob prerokúvania a rozhodovania.

Účinnosť sa predpokladá odo dňa vyhlásenia.

Vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci, na záver by som chcel ešte raz zdôrazniť politický význam predkladaného medzinárodného Dohovoru, ktorý je navyše umocnený tým, že Dohovor dáva plný výraz úzkym vzťahom priateľstva, spolupráce a bratskej pomoci, ktoré sú také príznačné pre vzťahy medzi socialistickými krajinami nielen v oblasti hospodárskej a politickej, ale i právnej.

Odporúčam, vážené súdružky poslankyne a vážení súdruhovia poslanci, aby ste s Dohovorom o odovzdávaní osôb odsúdených na trest odňatia slobody na výkon trestu v štáte, ktorého sú štátnymi občanmi, vyslovili svoj súhlas a aby ste súhlasili aj s návrhom na zmenu a doplnenie trestného zákona a trestného poriadku tak, ako ho predložila vláda Československej socialistickej republiky. (Potlesk.)

Předsedající předseda SN D. Hanes: Ďakujem podpredsedovi vlády ČSSR s. Karolovi Lacovi.

Návrhy boli prikázané výborom ústavnoprávnym a zahraničným obidvoch snemovní.

Výbory Snemovne ľudu poverili funkciou spoločného spravodajcu člena výboru ústavnoprávneho poslanca Milana Grégra a výbory Snemovne národov taktiež člena výboru ústavnoprávneho poslanca Zdeňka Sytného.

Prosím najskôr poslanca Milana Grégra, aby predniesol spravodajskú správu.

Společný zpravodaj výborů Sněmovny lidu poslanec M. Grégr: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté, výboru ústavně právnímu a výboru zahraničnímu Sněmovny lidu byla přikázána k projednání mnohostranná Úmluva o předávání osob odsouzených k trestu odnětí svobody k výkonu trestu ve státě, jehož jsou státními občany, podepsaná v Berlíně dne 19. května 1978. Současně byl výboru ústavně právnímu přikázán k projednání vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje trestní zákon a trestní řád, které je třeba k provádění úmluvy v některých směrech změnit a doplnit.

Úmluva vychází z praktických zkušeností v oblasti právních styků uskutečňovaných mezi socialistickými zeměmi na podkladě úpravy, které jsou dosud výlučně obsaženy v bilaterálních smlouvách o právní pomoci. Tyto právní styky mezi socialistickými zeměmi zaznamenaly v posledních obdobích výrazný posun jak z hlediska kvantity tak kvality a ukázaly reálnou a společensky opodstatněnou potřebu upravit některé otázky právních vztahů a styků způsobem, který by byl adekvátní současnému stavu a obsahoval úpravu přijatelnou i několika socialistickými zeměmi a v nich jednotně uplatňovanou.

Z obsahu úmluvy vyplývá, že předání k výkonu trestu se uskuteční jedině na základě souhlasu jednak státu, jehož soud vynesl rozsudek, jednak státu, jehož je odsouzený státním občanem. Předání k výkonu trestu, resp. převzetí odsouzeného je právem, nikoliv povinností zúčastněných států a každý z obou těchto států otázku předání, popř. převzetí posoudí a vyřeší z hlediska svých vlastních zájmů, vycházeje z okolností týkajících se jak konkrétní trestní věci, tak osoby odsouzeného. Předání nelze provést, pokud odsouzené osobě byl uložen jiný druh trestu než odnětí svobody, a dále za existence skutečností v úmluvě výslovně stanovených, např. tehdy, není-li čin, za který byla osoba odsouzena, považován podle právního řádu mateřského státu za trestný čin, nelze-li trest v tomto státě již vykonat v důsledku promlčení nebo jiných důvodů nebo má-li odsouzený trvalé bydliště na území státu, kde byl vy nesen rozsudek.

Úmluva podrobně upravuje procedurální stránku předávání odsouzených. Jednání o předání, resp. převzetí odsouzeného k výkonu trestu povedou podle úmluvy pověřené příslušné orgány zúčastněných států, které se ve všech otázkách realizace úmluvy budou stýkat přímo. V Československé socialistické republice jsou takovými orgány ministerstva spravedlnosti České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky.

Na základě dojednané dohody o předání k výkonu trestu proběhne ve státě, kam bude odsouzený předán, zvláštní řízení před soudem podle úpravy obsažené v úmluvě.

Úmluva stanoví rovněž zásady pro postup, byly-li odsouzenému vedle trestu odnětí svobody uloženy další druhy trestu a byla-li část trestu vykonána ve státě, kde byl vynesen rozsudek, a vyslovuje zákaz opětného stíhání pro týž trestný čin ve státě, kam byl odsouzený předán.

Úmluva rovněž počítá s možností dodatečné revize rozsudku a stanoví, že přezkoumání tohoto rozsudku přísluší pouze soudu toho státu, kde došlo k odsouzení.

Sjednaná úmluva má charakter významné mezinárodní politické smlouvy a řeší otázky součinnosti v oblasti upravené československými zákony. Ve smyslu čl. 36 odst. 3 zákona č. 143/1968 Sb., o čs. federaci, je tedy třeba, aby s úmluvou vyslovilo souhlas Federální shromáždění dříve, než ji bude ratifikovat prezident republiky (čl. 62 odst. 1 ústavy).

Sjednání a podepsání úmluvy je třeba považovat za významný mezník ve vývoji úprav v oblasti právních vztahů mezi socialistickými státy, které usilují o postupné sbližování svých právních řádů a o prohloubení a zkvalitnění regulace vzájemných právních styků. Lze důvodně předpokládat, že i další právní oblasti se časem stanou předmětem úpravy formou mnohostranných dohod. Realizace nyní dojednané úmluvy, jejíž všestranně prospěšný a humanitní dosah je nesporný, tyto možnosti nepochybně ukáže.

V návaznosti na tuto úmluvu bude pak třeba doplnit § 21 odst. 2 trestního zákona a v trestním řádu pak § 2 odst. 3 a zařadit nový § 384a z důvodů, o nichž hovořil s. místopředseda federální vlády akademik Karol Laco.

S předloženou úmluvou vyslovily souhlas výbory ústavně právní a výbory zahraniční Sněmovny lidu, výbory ústavně právní Sněmovny lidu pak též s vládním návrhem zákona, kterým se mění a doplňuje trestní zákon a trestní řád. Proto jako společný zpravodaj výborů Sněmovny lidu doporučuji Sněmovně lidu schválit jak uvedenou úmluvu tak i vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje trestní zákon a trestní řád.

Předsedající předseda SN D. Hanes: Ďakujem spoločnému spravodajcovi výborov Snemovne ľudu poslancovi Grégrovi. Slovo má spoločný spravodajca výborov Snemovne národov poslanec Zdeněk Sytný.

Společný zpravodaj výborů Sněmovny národů poslanec Z. Sytný: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, dne 19. května 1978 podepsali v Berlíně ministři spravedlnosti jako zmocněnci vlád Bulharské lidové republiky, Maďarské lidové republiky, Německé demokratické republiky, Kubánské republiky, Mongolské lidové republiky, Polské lidové republiky, Svazu sovětských socialistických republik a Československé socialistické republiky Úmluvu o předávání osob odsouzených k trestu odnětí svobody k výkonu trestu ve státě, jehož jsou státními občany.

Sjednání úmluvy bylo složitou a náročnou záležitostí především z toho důvodu, že právní řády zúčastněných zemí na úsecích, kterých se úmluva dotýká, neřeší předmětné otázky shodně, obsahují úpravu rozdílných institutů a používají odlišné právní terminologie. Přesto se podařilo sjednotit se na znění úmluvy přijatelném pro všechny smluvní strany. Je pochopitelné, že dohodnutá úprava není v přesné relaci s interní právní úpravou zúčastněných zemí a ani není jednoznačně v souladu s trestně právními předpisy platnými v ČSSR; proto se navrhují příslušné úpravy trestních předpisů současně předloženým návrhem zákona, kterým se mění a doplňuje trestní zákon a trestní řád, jak o nich hovořil s. místopředseda federální vlády akademik Karol Laco.

Společný zpravodaj výborů Sněmovny lidu už přede mnou poukázal na důležitost těchto úprav v oblasti právních vztahů mezi socialistickými státy. Nepovažuji proto za nutné je opakovat. Chci však pro úplnost uvést, že funkci depozitáře úmluvy vykonává Německá demokratická republika, která je povinna neprodleně podávat všem státům, které úmluvu podepsaly a které k ní přistoupily, informace o všech skutečnostech vyplývajících z úmluvy, především o přístupu k úmluvě, o předložení ratifikační listiny atd. Doba platnosti úmluvy je stanovena na pět let, po jejím uplynutí se úmluva bude automaticky prodlužovat na další pětileté období. Každému smluvnímu státu je vyhrazeno právo úmluvu vypovědět, a to písemným oznámením předloženým depozitáři. Úmluva je tzv. otevřenou multilaterální smlouvou, takže k ní může přistoupit - za souhlasu všech členských států - i jiný stát. Depozitáři úmluva v čl. 24 ukládá, aby zajistil registraci úmluvy u Organizace spojených národů.

Zásadě vyslovené v čl. 19 úmluvy, že úmluva se nedotýká ustanovení jiných mezinárodních smluv, jejichž stranami jsou smluvní státy, je třeba rozumět tak, že v případě, kdy skutečnosti tvořící obsah úmluvy jsou řešeny dvoustrannou smlouvou zúčastněných zemí (jiná multilaterální smlouva v této oblasti zatím neexistuje), má při řešení konkrétních otázek mezi příslušnými státy tato jimi uzavřená dvoustranná smlouva vždy přednost před postupem podle úmluvy.

Závěrem mohu tedy konstatovat, že úmluva přispívá k upevňování vzájemné spolupráce mezi státy a proto jako společný zpravodaj ústavně právního výboru a zahraničního výboru Sněmovny národů doporučují Sněmovně národů schvátit předloženou úmluvu a vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje trestní zákon a trestní řád.

Předsedající předseda SN D. Hanes: Ďakujem spoločnému spravodajcovi výborov Snemovne národov poslancovi Sytnému.

Súdružky a súdruhovia poslanci, k týmto návrhom sa nikto neprihlásil písomne do rozpravy. Preto sa vás pýtam, či chce niekto vystúpiť? (Nikdo.) Nikto.

Môžeme pristúpiť k hlasovaniu.

Konštatujem, že v zasadacej sieni je prítomných 157 poslancov Snemovne národov zvolených v Českej socialistickej republike a 62 poslancov zvolených v Slovenskej socialistickej republike. Obidve snemovne sú spôsobilé sa uznášať.

O každom vládnom návrhu budeme hlasovať oddelene.

Najprv budeme hlasovať o vládnom návrhu, ktorým sa predkladá Federálnemu zhromaždeniu Československej socialistickej republiky na súhlas mnohostranný Dohovor o odovzdávaní osôb odsúdených na trest odňatia slobody na výkon trestu v štáte, ktorého sú štátnymi občanmi, podpísaný v Berlíne dňa 19. mája 1978.

V parlamentnej tlači č. 84 sa navrhuje uznesenie, ktorým sa odporúča súhlasiť s prerokúvaným Dohovorom.

Najprv budú hlasovať poslanci Snemovne ľudu.