Dnes je základním úkolem ekonomické propagandy účinně se podílet na uvádění do života souboru opatření ke zdokonalení soustavy řízení národního hospodářství. I v našem kraji přinesla experimentální ověřování některých jeho zásad ve vybraných podnicích dobré výsledky. Přesto, že jsme již pro vysvětlování souboru mnoho udělali, považujeme to jen za první krok. Rozhodující bude svést důsledný zápas v praxi, při vstupu do 7. pětiletky, na závodech, v pracovních kolektivech. Tam musí směřovat těžiště celé ekonomické propagandy. Nebude to vůbec snadné. Vždyť dosavadní ekonomické myšlení se vytvářelo po desetiletí, stalo se zvykem a některým řídícím pracovníkům i nenáročným způsobem života. Jedním ze zásadních úkolů bude dosahovat skutečné diferenciace v odměňování, důsledně tak odstranit dnes ještě mnohde zakořeněné prvky rovnostářství a nesprávného odměňování nekvalitní práce. V prosazování principů souboru musí mnohem větší iniciativu vyvinout právě vedoucí hospodářští pracovníci, zvláště ti, pro něž celospolečenské zájmy jsou dosud zastíněny jen zájmy jejich podniku.

V úsilí o pochopení zásad zdokonaleného plánovitého řízení má mimořádně závažný význam působení sdělovacích prostředků.

Je pozitivní, že v pestré mozaice článků našeho krajského deníku mají stále větší podíl příklady nejlepších pracovníků, kolektivů a metod jejich práce. Přispívají tak k předávání zkušeností, směřujících ke zvyšování produktivity i kvality práce, ke snižování nákladů na výrobu, k technickému rozvoji, využívání pracovní doby, plnění exportních úkolů, ale i k plynulému zásobování vnitřního trhu.

Zasedání krajského výboru strany k ideologické práci velmi zvýraznilo význam ekonomické propagandy. Ocenilo příkladný přístup v jejím využívání v Kaučuku Kralupy, ve Spojených ocelárnách, na kladenských a příbramských šachtách i v řadě zemědělských závodů a v obcích kraje. Určilo také cesty pro zlepšení jejího obsahu i účinnosti, jejího výchovného podání v boji proti pracovní a technologické nekázni.

Současně s mobilizací vnitřních zdrojů naší ekonomiky musí být ještě ve větší míře vysvětlována životní nutnost naší účasti v RVHP, těsná spolupráce především se Sovětským svazem a k dalšímu prohlubování socialistické ekonomické integrace.

Chtěl bych vás na závěr ujistit, že poslanci našeho nejvyššího zastupitelského orgánu z našeho kraje, ať pracujeme na kterémkoliv místě, učiníme vše pro to, abychom aktívně přispěli přesvědčivým slovem i osobním příkladem ke splnění současných ekonomických úkolů, pro vytvoření dobrého nástupu do 7. pětiletky.

Předsedající předseda SN D. Hanes: Ďakujem poslancovi Paruzovi. Slovo má poslanec Baran, pripraví sa poslanec Pšenička.

Poslanec SL M. Baran: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci, v súvislosti s prerokúvaním štátneho záverečného účtu československej federácie za rok 1979, ktorý sa dotýka všetkých oblastí nášho národného hospodárstva, dovoľte mi vysloviť niekoľko poznámok k jednej z najdôležitejších a súčasne aj najpálčivejších otázok našich vonkajších ekonomických vzťahov. Mám na mysli problém spojený so zaobstarávaním surovín a jeho dôsledok na celú našu ekonomiku.

Je všeobecne známe, že charakteristickým rysom hospodárskeho vývoja v posledných rokoch je prudký vzostup cien surovín, palív a energie, i potravín na svetových trhoch. Takúto svetovú cenovú explóziu sme doteraz nezažili. Keď sa pripravovala šiesta päťročnica nepredpokladali sme, že tento rast cien surovín bude dvakrát väčší a rýchlejší, než s akým sme pôvodne rátali.

Nejde však pritom len o prudký rast cien ropy a ostatných surovín, ale súčasne ide tiež o to, - a skutočnosť nás o tom denne presvedčuje - že sa značne sťažili i možnosti ich získavania. Navyše k tomu pristupujú ešte i jednotlivé prejavy všeobecnej krízy kapitalizmu, lebo v kapitalistických krajinách došlo a ďalej dochádza k spomaleniu ich hospodárskeho vývoja, ktorý nesie so sebou všetky známe nepriaznivé ekonomické i politické dôsledky.

Samozrejme, že za takejto situácie sa na svetových trhoch zostruje konkurencia, čo sa aj nás veľmi citeľne dotýka.

Chcel by som stručne poukázať na konkrétnu situáciu a uviesť niekoľko základných údajov o zaobstarávaní surovín pre naše národné hospodárstvo, ktoré má spracovateľský charakter a musí uhradzovať potrebný dovoz vývozom hotových výrobkov.

Za dovážané suroviny a potraviny vydávame približne 53 % všetkých devízových prostriedkov, ktoré získavame vývozom. Pri dovoze z nesocialistických štátov je podiel ešte vyšší a dosahuje až 58 % nášho vývozu do týchto štátov.

Z toho vidno, ako je naša ekonomika stále vo väčšej miere závislá od dovozu základných surovín, palív a i tzv. konštrukčných materiálov. Najvýraznejšie sa to prejavuje u dovozu palív, minerálnych surovín a kovov.

Zatiaľ čo v roku 1970 bol podiel týchto komodit v celkovom našom dovoze 24 %, zvýšil sa v roku 1979 na 31 %, teda zhruba z jednej štvrtiny na jednu tretinu. Ak vezmeme do úvahy ešte stavebné materiály, nepotravinárske a potravinárske suroviny - hovorím len o základných - potom ich celkový podiel na našom dovoze dosiahol v minulom roku bezmála jednu polovicu.

Súdružky a súdruhovia poslanci, práve v týchto súčasných obťažných podmienkach sa veľmi výrazne ukazuje, čo pre nás znamená všestranná hospodárska a vedecko-technická spolupráca so Sovietskym zväzom a ostatnými štátmi RVHP.

Táto spolupráca a výrazná pomoc, ktorú nám poskytuje Sovietsky zväz, upevňuje našu ekonomiku, ktorá je vo vysokej miere zabezpečená plánovitými a dlhodobými dodávkami surovín, palív a materiálov.

Len pre ilustráciu uvediem, že zo Sovietskeho zväzu dovážame 95 % ropy, 84 % železnej rudy, 70 % medi, 64 % bavlny, 74 % hliníka, 100 % reziva, ďalej sú to ferrozliatiny, syntetický kaučuk, celulóza, papier, priemyselné hnojivá a ďalšie suroviny a materiály.

Už tento veľmi stručný výčet jasne dokumentuje, že československá surovinovo-palivová základňa sa opiera hlavne o dlhodobo vybudované ekonomické vzťahy a pomoc, ktorú nám poskytuje Sovietsky zväz.

Pripomeňme si, že Sovietsky zväz nám začal pomáhať ešte počas vojny a prvé dodávky surovín a potravín začali k nám prichádzať keď ešte časť nášho územia bola okupovaná nemeckými fašistami. Tieto a ďalšie povojnové dodávky podstatne prispeli k riešeniu povojnových ťažkostí v zásobovaní obyvateľstva a k rýchlemu obnoveniu priemyselnej výroby po vojne.

A dnes prakticky vari niet v našej vlasti významnejšieho závodu, ktorý by po oslobodení nebol vybudovaný za technickej pomoci Sovietskeho zväzu, ktorý by nepracoval buď na sovietskych surovinách alebo energii, alebo nevyrábal pre Sovietsky zväz.

Naše historické skúsenosti a hlboká úcta k tomuto dielu, ktoré Sovietsky zväz v prospech úspešného budovania rozvinutej socialistickej spoločnosti v Československu vykonal a koná aj dnes, zaväzuje predovšetkým nás, poslancov najvyššieho zákonodarného zboru, aby sme v našej politickovýchovnej práci v našich volebných obvodoch oveľa ofenzívnejšie hovorili o význame našej ekonomickej spolupráce pre náš dynamický a harmonický rozvoj.

Musí nám ísť o to, aby každý náš pokrokovo zmýšľajúci občan bol hrdý na skutočnosť, že môže spoločne po boku sovietskych ľudí bojovať za uskutočňovanie revolučných vysokohumánnych a skutočne demokratických ideálov socializmu a komunizmu.

Najmä teraz, v čase nebývalého zostrenia útokov vedúcich činiteľov USA i niektorých ďalších krajín proti silám pokroku a mieru, je politická činnosť našich ľudí nesmierne potrebná, a o to sa musíme aj my, poslanci Federálneho zhromaždenia, účinne pričiniť.

Vážené súdružky a súdruhovia poslanci, v úzkej spolupráci so Sovietskym zväzom a ostatnými bratskými krajinami RVHP spočíva naša ekonomická a spoločenská istota. Vyplýva to z toho, že ide o plánovitý charakter a perspektívnosť tejto spolupráce, o priaznivú cenovú hladinu a o dlhodobo dohodnutý platobný ekvivalent za dodávky surovín, palív a materiálov.

Doterajší vývoj tejto spolupráce vytvoril pomerne širokú a spoľahlivú základňu, ktorá stabilizuje náš perspektívny hospodársky vývoj. To je pre nás životne dôležité, ale v nijakom prípade to neznamená, že sa môžeme uspokojovať.

Musíme sa usilovať o vysokú kvalitu našich výrobkov, o schopnosť pohotove dodávať náhradné dielce, dosahovať vyššie zhodnocovania surovín, palív a energie na jednotku výrobkov, vedieť lepšie predávať a dôslednejšie uplatňovať antiimportné opatrenia.

Toto je cesta k zvládnutiu súčasných problémov vo vonkajších ekonomických vzťahoch.

Pozornosť musíme sústreďovať aj na prechod k vyšším formám spolupráce s členskými štátmi RVHP, osobitne so Sovietskym zväzom. Musíme zintenzívniť túto spoluprácu na tretích trhoch, a to tak u priemyslovo vyspelých kapitalistických štátoch, (aby sme zabránili úniku nedostatkových surovín a palív na tieto trhy), ako aj u rozvojových krajín (aby sme získali dodatočné zdroje surovín a palív).

Na tieto skutočnosti s veľkým dôrazom upozornil XV. zjazd KSČ a ekonomické pléna ÚV KSČ hlbokou analýzou príčin prudkých zmien vo svetovej ekonomike a ich dôsledkov na našu ekonomiku. Stranícke orgány stanovili správny smer riešenia týchto problémov. Je ním dôsledná orientácia na vysokú efektívnosť a kvalitu.

Táto orientácia ukazuje reálnu cestu nielen k riešeniu súčasných ekonomických problémov, ale svoju platnosť si plne zachovávaj v priebehu 80tých rokov. Preto je nutné a naliehavé dôsledne ju uvádzať do života na všetkých úsekoch nášho národného hospodárstva..

Je to aj našou úlohou, poslancov Federálneho zhromaždenia, aby sme tento smer, túto líniu, vo svojich volebných obvodoch účinne presadzovali.

Předsedající předseda SN D. Hanes: Ďakujem poslancovi Baranovi. Slovo má poslanec Pšenička a pripraví sa poslankyňa Huspeninová.

Poslanec SN Z. Pšenička: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, v tomto roce vrcholí úsilí o splnění hospodářské směrnice XV. sjezdu KSČ a o splnění úkolů celé 6. pětiletky. Vzniklé potíže z počátku roku 1979 a jejich řešení byly předmětem jednání všech stranických, hospodářských a odborových orgánů na všech úrovních s cílem mobilizovat všemi dostupnými prostředky rozvoj pracovní iniciativy k likvidaci vzniklého manka a ke splnění plánovaných úkolů.

Tak jako mnohokrát v minulosti pochopila drtivá většina pracujících situaci a přistoupila k hledání nových cest a metod k plnění přijatých opatření. Na podnicích a závodech byly zpracovány plány jednotného postupu, plány aktivity Revolučního odborového hnutí, programy rozvoje pracovní iniciativy, které směřovaly k zajištění náročných úkolů. Dosavadní zkušenosti, které jsem získal v podnicích při závěrečném hodnocení roku 1979 potvrzují, že se obsahová úroveň závazku neustále zkvalitňuje. Současná motivace závazků je zaměřena především na hospodárnost, na úspory paliv, energie, kovů, materiálů a pracovních sil, tedy do oblasti, kde je možno tyto úkoly přesně vyčíslit a kontrolovat. Výzkumné ústavy a projekční organizace orientují pracovní iniciativu na urychlování řešení výzkumných úkolů, jejich realizaci a pomoc výrobním organizacím.

Hlavní formou jsou soutěže BSP a KRB, přičemž velkou měrou jsou docilovány úspory prostřednictvím zlepšovatelského hnutí. V rámci působnosti ústředního výboru odborového svazu pracovníků v hornictví a energetice pracuje 1544 KRB, s celkovým počtem 17 200 pracovníků, z toho 5558 dělníků. V roce 1979 dosáhlo 669 stotisíckářů přínosu přes 91 mil. Kčs a přínosy ze splněných socialistických účtů, vynálezů a zlepšovatelů dosáhly hodnoty přes 40 mil. Kčs a za 4 roky 6. pětiletky přinesly na konto ÚRO 30 mld Kčs celospolečenského prospěchu z využívaných vynálezů a zlepšovacích námětů. Proto by měly odborové organizace na podnicích a závodech klást daleko větší důraz na spolupráci s hospodářskou organizací, SSM, VTS, neboť nejenom tato oblast, ale i sdružené socialistické závazky tuto spolupráci vyžadují.

Dovolte mi soudružky a soudruzi, abych uvedl jeden příklad ze závodu, ve kterém pracuji, jak je možno dosáhnout úspor. Elektrárna Tisová od roku 1976 spaluje palivo se zhoršenými vlastnostmi. Jde o palivo, jehož výhřevnost je nižší než 2350 kcal/kg. Tohoto paliva pod názvem "topná směs" bylo v elektrárně Tisová během roku 1977 spáleno 840 tis. tun. V roce 1978 bylo kromě spalování topné směsi zahájeno zpracovávání a spalování paliv s výhřevností pod 2350 kcal. Dodávky těchto druhů paliv pokračují i v dalších letech. Tato paliva jsou dodávána do elektrárny na základě tzv. Vřesovské výzvy, neboť v Sokolovském revíru je dnes těženo i uhlí, které v dřívější době bylo vyváženo na haldy.

Spalování méně hodnotného paliva nese s sebou řadu negativních vlivů, např. zkracuje se životnost zařízení, jsou vyšší požadavky na údržbu, je vyšší vlastní spotřeba elektrárny, jsou větší nároky na objem složišť tuhých odpadů a dochází ke zhoršení měrné spotřeby paliva. Tyto dopady jsou mimořádně závazným důsledkem pro zabezpečování výrobních úkolů podniku a jeho ekonomiky. Převzetím úkolu spalování méně hodnotných paliv pomáhá elektrárna Tisová řešit potíže v palivo-energetické situaci a umožňuje tak, aby palivo lepších vlastností bylo vyváženo ze Sokolovského revíru a využito v jiných odvětvích národního hospodářství.