Předseda FS A. Indra: Děkuji poslankyni Peterkové, slovo má poslanec Paruza.

Poslanec SL M. Paruza: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci! Ze zpráv, které nám byly k projednání státního závěrečného účtu podány, vyplývá, že kromě kontrolních zásahů Státní banky a s nimi spojených opatření, byla na základě finanční kontroly a finančních revizí, uskutečněných během minulého roku v hospodářských a jiných organizacích, orgány finanční správy opět uložena řada dodatečných odvodů finančních prostředků do státního rozpočtu. Celkově jejich částka dosáhla 690,5 mil. Kčs a z ní připadlo na doměrky různých druhů odvodů 570 mil. Kčs a na uložené penále 121 mil. Kčs, resp. na oblast ČSR 488 mil. Kčs a na SSR 203 mil. Kčs.

Tato strohá čísla svědčí především o tom, že v obou uvedených položkách, tj. v dodatečně vyměřených odvodech a penále se oproti roku 1978 situace v nemalém rozsahu zlepšila. Provedené kontroly a revize však ukázaly ještě dost případů, v nichž dříve již zajišťované nedostatky se ve své podstatě a formě proti minulosti o mnoho nezměnily.

Formy této dohlédací činnosti v oblasti financí jsou - jak známo - zaměřovány hlavně k tomu cíli, aby posílily upevňování finanční kázně, spolupůsobily na prohlubování hospodárnosti a na zvyšování efektivnosti hospodářské činnosti a aby vedly k vykazování spolehlivých údajů ve finančním výkaznictví. Potřeba zvládnutí soudobých složitých a náročných úkolů si vyžaduje i v této oblasti výrazně posilovat celý kontrolní systém a soustřeďovat jeho pozornost na základní požadavky hospodářského plánu a na správné uplatňování ekonomických nástrojů řízení.

V mém volebním obvodu v Severomoravském kraji prozkoumaly v minulém roce jak orgány Státní banky, tak finančních správ v rámci ekonomické kontroly řadu důležitých úseků hospodářské činnosti státních a družstevních organizací a na tomto základě uplatnili své poznatky jak v rámci podnětů ku zpřesňování plánovací a finanční metodiky, tak při projednávání rozborů hospodářské činnosti těchto organizací a uzavírání jejich výsledků. Dovolte mně, abych na některé z těchto poznatků poukázal.

Tak např. v oblasti základních prostředků upozornily na výrazný pokles účinnosti základních fondů n. p. Tatra Kopřivnice, související se zhoršením směnnosti. Upozornily na ztráty vznikající např. prodlužováním výstavby nového polygrafického závodu v Ostravě, stavěného tamními Pozemními stavbami již 3 roky. Podaly řadu připomínek k některým dodavatelskoodběratelským vztahům a provedeným dovozům, jako např. neefektivním dodávkám hrotových soustruhů a vyvrtávaček pro podnik Papcel v Litovli, či armatur pro Sigmu, a to za ceny podstatně vyšší než docílitelné u tuzemské produkce. Zjistily rovněž určité nedostatky v hospodaření se základními prostředky a zásobami a ve způsobu jejich financování.

Různé tyto poznatky ukázaly, že na úseku odvodů do státního rozpočtu dochází k nedostatkům zejména při vyčíslování bilančního zisku a stanovení základny pro odpovídající odvod. Jejich těžištěm se zejména stává zkreslování dosaženého výsledku pod vlivem neodpovídajícího časového rozlišení vzniklých nákladů, či nepřesného vykazování tzv. nedokončené výroby, jakož i neplánovaných vyšších rezerv. Tak např. jen u koncernu Sigma Olomouc ovlivnil způsob rozlišení časového náběhu nákladů vykázaný zisk o hodnotu 16 mil. Kčs. Větší závady se na rozdíl od minulosti vyskytly též u odvodů prováděných ze jmění.

Příčiny různých těchto nedostatků nejsou jen subjektivního rázu, v chybách samotných pracovníků. Tkví i v nedůslednostech práce nadřízeného orgánu, nebo ve slabší úrovni vnitropodnikového kontrolního systému.

Ukazuje se také, že jednotlivé organizace musí věnovat větší pozornost kvalitě a úrovni svých finančních plánů v případech, kdy dochází ke změně jejich úkolů. Tak např. podnik Prior v Ostravě splnil při snížení bilančního zisku o 5 mil. Kčs původní plán na 100,4 %, ale upravený plán na 161,2 %. Podnik Textil Ostrava splnil původní plán na 128,6 %, ale upravený na 138,1 %, přičemž otevřenou zůstala otázka proč byly úpravy prováděny, když ještě koncem III. čtvrtletí podnik plnil časový plán zisku na 110,2 %. Také ŽOS v Šumperku splnily původní plán zisku na 101,9 %, zatímco plán, snížený k 1. 10. a k 1. 12. 1979, na 110,1 %.

Zdá se, že tyto výsledky nejsou jen odrazem snah podniků o zlehčení úkolů, či obav z jejich nesplnění, ale svědčí i o nedostatcích v kvalitě úrovně řídicí práce nadřízených orgánů a namnoze tkví již v reálnosti rozepisovaných úkolů. Na tento stav je poukazováno zvláště u Přerovských strojíren, podniků MEZ Mohelnice a Frenštát, jakož i u opavské Galeny. A podobně je tomu i v jiných krajích.

Řada těchto a jiných poznatků signalizuje, že činnost finančních orgánů má stále širší možnosti výrazného ovlivňování kvalitnější hospodářské činnosti organizací. Pro krajské finanční správy to znamená dále zvyšovat náročnost přípravy, řízení a výkonu dohlédací činnosti a její spojení s důslednou kontrolou plnění přijatých opatření a závěrů. Účinnosti této práce by proto mohla prospět širší informovanost VHJ o výsledku kontrol a revizi, provedených v podřízených jim složkách.

Pokud jde o okresní finanční správy, měly by podle své pravomoci více používat ukládání finančních sankcí. Jen 31 případů v roce 1979 celkově uplatněných a přitom ještě z poloviny jen na úseku daně ze mzdy, není mnoho.

Závěrem mně dovolte, soudružky a soudruzi, ještě malou připomínku k nenaplnění skladby funkcí finančních správ, tak jak byly systemizovány. Jde možná o klíčový problém generační obměny kádrů. Je to však zároveň i problém dotýkající se udržení potřebné úrovně kontrolní, revizní a správní činnosti těchto orgánů, prohlubovaný objektivně narůstajícími nároky a potřebami doby. Chtěl bych proto připomenout, aby mu byla věnována včas pozornost.

Určitý pracovní problém těchto orgánů vidím též v tom, že sama organizační struktura hospodářských organizací může vyvolávat různý přístup a nejednotnost jejich postupu. Tak např. Tatra Kopřivnice patří do kompetence krajské finanční správy v Ostravě, ale její pobočný závod v Bánovcích do jiného kraje a jiného republikového orgánu. Domnívám se proto, že i otázka důsledné koordinace práce mezi federálním ministerstvem financí a republikovými orgány má z hlediska cílů sledovaných v oblasti finančního dohledu svůj hluboký význam a věřím, že jí bude nadále věnována, ve prospěch další úspěšné práce finančních správ, potřebná pozornost.

Vážené soudružky a soudruzi, kvalita práce finančních orgánů se v nejbližší budoucnosti stane jedním z významných a v některých případech rozhodujícím nástrojem při posuzování finanční kázně, efektivnosti a zainteresovanosti na výsledcích hospodaření našich hospodářských jednotek, a bude tím významnější, čím hlouběji budou do podvědomí řídících pracovníků pronikat zásady zdokonalené soustavy řízení našeho národního hospodářství.

Výbory obou sněmoven Federálního shromáždění budou jistě i v budoucnu při hodnocení dosažených výsledků našeho národního hospodářství a při schvalování cílů budoucího rozvoje naší ekonomiky věnovat práci finančních orgánů trvalou pozornost.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Paruzovi. V odpolední části jednání vystoupí jako první v rozpravě poslanec Václav Hájek. Schůzi bude řídit místopředseda Sněmovny národů s. Dalibor Hanes. V jednání budeme pokračovat ve 13.30 hodin.

(Jednání přerušeno ve 12 hodin.)

(Jednání opět zahájeno ve 13.30 hodinu.).

(Řízení schůze převzal místopředseda Federálního shromáždění a předseda Sněmovny národů D. Hanes).

Předsedající předseda SN D. Hanes: Vážené Federálne zhromaždenie, súdružky poslankyne, súdruzi poslanci, budeme pokračovať v rozprave k vládnemu návrhu uznesenia, ktorým Federálne zhromaždenie ČSSR schvaľuje štátny záverečný účet československej federácie za rok 1979.

V rozprave vystúpi poslanec V. Hájek. Prosím ho, aby sa ujal slova. Pripraví sa poslanec M. Baran.

Poslanec SN V. Hájek: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, při dnešním projednávání státního závěrečného účtu si znovu uvědomujeme odpovědnost každého občana za naplňování ekonomických cílů XV. sjezdu strany. Vždyť celkové hospodaření státu - jak o tom hovořil soudruh ministr Lér - je výsledkem dobrého či špatného plnění plánů podniků, závodů, dílen, družstev, dalších organizací a institucí, každého pracujícího.

V tomto směru má významné místo ekonomická propaganda a agitace. Proto více než kdykoliv v minulosti, jak zdůraznilo poslední zasedání ústředního výboru KSČ, musíme ještě s větší přesvědčivostí pracujícím srozumitelně vysvětlovat ekonomické otázky, aby pochopili, že prudký růst cen energie, surovin, potravin, který nemá obdoby v historii světového hospodářství, má značný vliv na naši ekonomiku. K tomu musíme připočítat podstatně ostřejší zahraniční konkurenci pro naše, zvláště strojírenské výrobky, i diskriminační opatření kapitalistických vlád proti socialistickým zemím. Naši občané si musí být vědomi toho, že tento nepříznivý vývoj pro zemi, která je poměrně chudá na suroviny a energetické zdroje, s ubývající zemědělskou půdou, může být zmírněn jen stále se zvyšující efektivitou naší ekonomiky, kvalitou veškeré práce, že budoucí léta v tomto směru budou nesrovnatelně obtížnější.

Toto pochopení ekonomických realit není ještě na žádoucí úrovni u řídících pracovníků v řadě závodů Středočeského kraje, v průmyslu, stavebnictví i zemědělství. Část pracujících nechápe v plné souvislosti vztah hospodářských výsledků s růstem životní úrovně a zvláště se mzdovou a cenovou politikou.

Jsou situace, kdy lidé díky velké ideologické a politickoorganizátorské práci, s velkou obětavostí usilují o splnění plánu. Loňský klimaticky nepříznivý rok je toho důkazem. Vždyť téměř čtyřdenní ztráta průmyslové výroby, hluboké narušení dodavatelskoodběratelských vztahů si vyžádalo mimořádné úsilí, aby plán byl splněn.

Naprostou většinou občanů v kraji bylo pochopeno loňské nutné, i když nepopulární opatření, zvýšení cen paliv, elektřiny, benzínu, telekomunikačních poplatků. Významné místo zde mělo přesvědčivé vysvětlování ve stranických a odborových organizacích, v pracovních kolektivech. Zásluhu na tom mají také sdělovací prostředky, které v posledních dvou letech v ekonomické propagandě udělaly velký pokrok. Je to poučení do budoucna, jak propagandisticky v těchto záležitostech postupovat.

Více se začalo šetřit energií v domácnostech, využívat odpadního dřeva, nižší je spotřeba benzínu. I v podnicích přispěla ekonomická propaganda a zvláště závažná opatření vlády v plánu spotřeby energie, materiálu, surovin a nafty k příznivějšímu vývoji než v minulých letech, i když by bylo velmi nesprávné podléhat zde sebeuspokojení.

Dosti diskusí mezi lidmi bylo zejména v počátcích ke zvýšení cen dětského odívání a obuvi. Právě zde se projevil později význam ekonomické propagandy. Argumenty o růstu cen dovážené bavlny, vlny, kůží a jiných surovin, včetně nákupu tohoto, tehdy levného zboží a státem dotovaného zboží, zahraničními turisty, daly přesvědčivý obraz o nutnosti zvýšení cen a hospodárnosti v rodinách. V kraji se snížila koupě dětského odívání o 20 % a obuvi o 15 %. Přesto v žádném případě nelze říci, že by děti byly hůře oblečené či obuté než dříve. Snížila se napjatost na trhu. A výrobci budou muset daleko více přemýšlet, jak nabídnout zákazníkovi bohatý výběr výrobků při zachování široké škály cen.

Daleko více musíme využívat ekonomické propagandy proti plýtvání potravinami i skladování léků v domácnostech, jež často končí na smetišti. A přitom část potravin i léků musí stát kupovat za devízy. Mnohé potravinářské zboží je dotováno. Stále jsou lidé, kteří se domnívají, že mnohé výrobky jsou laciné proto, že jich je dost a nestojí za to s nimi zacházet hospodárně.

Ekonomická propaganda má své významné místo i při rozšiřování pokrokových pracovních a technologických metod.

Dobrou zkušeností je například postup zemědělců okresu Praha-západ. Zde po vzoru družební Moskevské oblasti jíž 3 roky uplatňují komplexní proudovou sklizeň obilí. Začátky nebyly lehké. Avšak přesvědčivá ekonomická propaganda, soustavná politickoorganizátorská práce přinesla své výsledky. Cenné je to, že se na ní v plné míře podílejí poslanci národních výborů i členové společenských organizací Národní fronty. Zemědělci tohoto okresu sklidili úrodu ve zkráceném termínu, v dobré kvalitě a bez zbytečných ztrát. To umožnilo zvýšit výrobu krmiv, a tím i lépe plnit plán živočišné produkce. V loňských žních následovalo jejich příkladu již 70 % zemědělských podniků v kraji. Letos je předpoklad, že bude uplatněna téměř ve všech jednotných zemědělských družstvech a statcích.

Každodenní praxe ukazuje, že ekonomická propaganda je účinným nástrojem k uskutečňování strategické linie hospodářské politiky ve zvyšování efektivnosti a kvality veškeré práce. Jejím úkolem je podporovat iniciativu pracujících v socialistickém soutěžení, v brigádách socialistické práce, podněcovat novátorské hnutí, ale také kriticky upozorňovat na nedostatky v řízení a organizací práce. Znamená to také pohotově reagovat na připomínky pracujících, vysvětlovat i místní problémy, aby se nestávalo, že se lidem zdůvodňují nedostatky jen objektivními příčinami a skuteční viníci, odpovědní pracovníci, zůstávají anonymní.