Soudružky a soudruzi poslanci, budeme pokračovat v našem jednání.

Podle schváleného pořadu schůze nyní projednáme

Uvedený vládní návrh odůvodní místopředseda federální vlády soudruh Karol Laco. Prosím, aby se ujal slova.

Místopředseda vlády ČSSR K. Laco: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci, vláda Československej socialistickej republiky predkladá Federálnemu zhromaždeniu na prerokovanie a schválenie návrh zákona o zriadení Federálneho úradu pre tlač a informácie, ktorý je jedným z opatrení k realizácii záverov 15. zasadnutia Ústredného výboru Komunistickej strany Československa.

Hromadné oznamovacie prostriedky sú v našej socialistickej spoločnosti silnou ideologickou zbraňou, významným prostriedkom socialistickej výchovy a mobilizácie pracujúcich. Denne pôsobia na milióny ľudí, sú základným zdrojom informácií o vnútorných i medzinárodných udalostiach, majú veľký vplyv na rozhodovanie a konanie ľudí. Správa Predsedníctva ÚV KSČ kladne hodnotila prínos hromadných oznamovacích prostriedkov k vysvetľovaniu a realizácii politiky Komunistickej strany Československa a socialistického štátu. Zároveň však zdôraznila nutnosť, aby hromadné oznamovacie prostriedky aj v budúcom období postupovali ofenzívne, aby s ešte hlbšou a presvedčivejšou argumentáciou bojovali za politiku Komunistickej strany Československa.

Tieto direktívy podstatne zvyšujú požiadavky na riadenie oznamovacích prostriedkov i v ďalších smeroch. Ide o oblasť, ktorá zaznamenala veľkú dynamiku rozvoja a v sociálno-ekonomickom a kultúrnom rozvoji zaujíma stále významnejšie miesto.

V redakciách tlače, Československej kancelárii, pri príprave a vysielaní rozhlasových a televíznych programov pracuje 5400 novinárov. Distribúciu tlače zabezpečuje takmer 10 tisíc pracovníkov Poštovej novinovej služby. Zvyšovaním nákladov a rozsahu vzrástla spotreba papiera pre periodickú tlač v posledných dvadsiatich rokoch takmer trojnásobne. Počet rozhlasových prijímačov dosiahol 62 na 100 osôb, počet televízorov 27. Rozhlas odvysiela denne 152 hodín, televízia 35 hodín.

Objem investícií, vynaložených na rozvoj Československej tlačovej kancelárie, Československého rozhlasu a Československej televízie predstavuje v 6. päťročnici takmer 3,5 miliardy Kčs.

Skúsenosti bratských socialistických krajín i poznatky z doterajšej činnosti Českého a Slovenského úradu pre tlač a informácie ukazujú, že pri zabezpečovaní úloh spojených s problematikou hromadných oznamovacích prostriedkov je nevyhnutná a nezastupiteľná úloha socialistického štátu a jeho špecializovaných štátnych orgánov.

Pôsobnosť ústredného orgánu štátnej správy Československej socialistickej republiky v tejto oblasti vykonával Federálny výbor pre tlač a informácie, zriadený ústavným zákonom č. 171/1968 Zb. Po zrušení federálnych výborov ústavným zákonom č. 126/1970 Zb. ho iný orgán nenahradil.

Od roku 1970 uplatňujú štátny vplyv v oblasti hromadných oznamovacích prostriedkov iba republikové orgány (Český úrad pre tlač a informácie a Slovenský úrad pre tlač a informácie). Ich činnosť spočíva predovšetkým vo vybavovaní úprav vydavateľských podmienok a zmien v systéme periodickej tlače a jej registrácii, v sledovaní a hodnotení novín a časopisov a v súčinnosti pri informačnej politike vlád a ministerstiev Českej a Slovenskej socialistickej republiky.

Popri tejto činnosti plnia obidva republikové úrady fakticky i niektoré úlohy federálneho charakteru a nahrádzajú tým činnosť federálneho ústredného orgánu štátnej správy v tejto oblasti. To sa týka napr. obsahového hodnotenia federálnych oznamovacích prostriedkov (t. j. Československej tlačovej kancelárie, Československého rozhlasu, Československej televízie, spravodajského filmu a celoštátnych periodík), zákazu dovozu a rozširovania zahraničnej tlače, analýz tendencií zahraničnej propagandy proti Československej socialistickej republike, ako aj stykov so zahraničím, menovite s ústrednými tlačovými úradmi v socialistických krajinách.

Doterajšie skúsenosti i nové náročné úlohy v oblasti riadenia a rozvoja hromadných oznamovacích prostriedkov ukazujú na potrebu pristúpiť v zmysle platných ústavných predpisov a v ich rámci k inštitucionálnemu zabezpečeniu úloh federácie v záujme zabezpečenia celoštátneho riadenia v tejto oblasti.

Predsedníctvo Ústredného výboru Komunistickej strany Československa vyslovilo v júli tohto roku súhlas so zriadením Federálneho úradu pre tlač a informácie ako s najúčinnejším spôsobom pre dosiahnutie tohto cieľa.

Zriadenie tohto federálneho orgánu umožní jednotné a efektívne uplatňovanie celoštátnych hľadísk a potrieb. Zároveň však ponecháva - v súlade s platným ústavnoprávnym stavom - dostatočné miesto pre pôsobenie orgánov Českej a Slovenskej socialistickej republiky v systéme štátneho riadenia tlače a ostatných oznamovacích prostriedkov.

Podľa predloženého návrhu zákona má Federálny úrad pre tlač a informácie navrhovať vláde Československej socialistickej republiky zásady štátnej politiky vo veciach tlače a iných informačných prostriedkov a zabezpečovať ich jednotné uskutočňovanie a koordináciu.

To znamená, že by Federálny úrad pre tlač a informácie všestranne prispieval k realizácii informačnej a tlačovej politiky Komunistickej strany Československa. Zúčastnil by sa na analýzach zamerania a účinnosti hromadných oznamovacích prostriedkov v štáte, no aj pri riešení metodických, organizačných a legislatívnych záležitostí v tejto oblasti.

Podieľal by sa tiež na riešení otázok výchovy a vzdelávania novinárov a platovej politiky pracovníkov oznamovacích prostriedkov. Staral by sa aj o materiálnu bázu hromadných informačných prostriedkov, a to v rámci svojej pôsobnosti a po svojej línii.

Vykonával by funkciu reprezentanta Československej socialistickej republiky vo vonkajších vzťahoch v tejto oblasti.

Navrhovaným zákonom sa má Federálnemu úradu pre tlač a informácie zveriť i výkon štátnej správy vo veciach upravených tlačovým zákonom, a to v rámci pôsobnosti federácie. Predovšetkým je to registrácia a ochrana dôležitých štátnych záujmov pokiaľ ide o oznamovacie prostriedky celospoločenského významu.

Úrad má ďalej rozhodovať o dovoze a rozširovaní zahraničnej periodickej tlače a agentúrneho spravodajstva, udeľovať súhlasy pre výkon funkcie šéfredaktora cudzincom a oprávnenia pre rozširovanie periodickej tlače za vydavateľa.

Príprava a prijatie navrhovaného zákona patrí v plnom rozsahu do pôsobnosti federácie. Článok 8 odsek 1 písm. o) ústavného zákona o československej federácii zveruje veci tlače a iných informačných prostriedkov do spoločnej kompetencie federácie a obidvoch republík. Nadväzujúce ustanovenie čl. 28 zveruje rozdelenie tejto pôsobnosti zákonu Federálneho zhromaždenia. Zásadné rozdelenie sa uskutočnilo zákonom č. 167/1968 Zb. o vymedzení pôsobnosti Československej socialistickej republiky vo veciach tlače a iných informačných prostriedkov. Na tento zákon nadväzuje predložený návrh. Na rozdiel od zákona č. 167/1968 Zb. však ráta s tým, že budúci Federálny úrad pre tlač a informácie bude vláde navrhovať zásady štátnej politiky a zabezpečovať aj jej uskutočňovanie.

Navrhovaným zákonom sa majú vytvoriť organizačné a kompetenčné predpoklady pre to, aby sa sústava federálnych ústredných orgánov štátnej správy doplnila o orgán, ktorý by účinne realizoval koordináciu výkonu štátnej správy vo veciach tlače a iných informačných prostriedkov a aby na tomto úseku bezprostredne a efektívne zabezpečoval jednotný výkon štátnej politiky a štátnej správy. Tým by sa po štátnej línii právne upravilo a uspôsobilo uskutočňovanie politiky strany v tejto, politicky dnes tak mimoriadne významnej oblasti.

Aby Federálny úrad pre tlač a informácie mohol v plnom rozsahu plniť funkciu federálneho ústredného orgánu štátnej správy, je žiadúce, aby vo zverenej oblasti plnil všetky úlohy a pôsobnosti, ktoré vo svojich odboroch vykonávajú federálne ministerstvá a ostatné federálne orgány štátnej správy podľa zákona č. 133/1970 Zb. o pôsobnosti federálnych ministerstiev. Preto navrhovaný zákon v § 4 stanovuje, že na pôsobnosť Federálneho úradu pre tlač a informácie sa vzťahujú príslušné ustanovenia zákona o pôsobnosti federálnych ministerstiev (kompetenčného zákona). Štatút Federálneho úradu pre tlač a informácie, vypracovaný tak, aby zodpovedal zákonu, jeho obsahu, poslaniu, a aby smeroval i k jeho realizácii, prísluší schváliť vláde ČSSR.

Vážený súdruh predseda, vážené súdružky poslankyne a súdruhovia poslanci, dokument, schválený Predsedníctvom ÚV KSČ zdôrazňuje, že zriadenie Federálneho úradu pre tlač a informácie umožní kvalifikovanejšie a komplexnejšie zabezpečovať politické úlohy vo sfére federálnych a republikových orgánov štátnej správy. Rovnaký záver urobila i vláda Československej socialistickej republiky. Vzhľadom na to vám v mene vlády Československej socialistickej republiky odporúčam, aby ste s predloženým návrhom vyslovili súhlas.

Předsedající předseda SL V. David: Děkuji místopředsedovi vlády ČSSR s. Lacovi za jeho výklad k projednávanému vládnímu návrhu zákona.

Návrh byl přikázán k projednání výborům ústavně právním a kulturním obou sněmoven. Výbory Sněmovny lidu pověřily funkcí společného zpravodaje člena kulturního výboru poslance Jana Zelenku a výbory Sněmovny národů člena kulturního výboru poslance Františka Stütze. Prosím nejdříve poslance Jana Zelenku, aby přednesl zpravodajskou zprávu.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec J. Zelenka: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, vyslechli jsme od místopředsedy vlády s. akademika Laca odůvodnění vládního návrhu zákona o zřízení Federálního úřadu pro tisk a informace, jehož absence, jak se zdůrazňovalo, v systému státního řízení informací je pociťována již velmi dlouho.

Masové sdělovací prostředky patří bezesporu v socialistickém světě k přední frontě propagandy, k nejdůležitějším prostředkům ovlivňování veřejného mínění, širokého vzdělávání a kulturní výchovy. Samozřejmě v první řadě jsou zdrojem základních denních informací a zabezpečují, že občan dostává sdělení o všech důležitých událostech včas, s patřičným hodnocením, komentované z hlediska naší ideologie a z pozic socialistického společenství.

Leninské poslání tisku a všech masových sdělovacích prostředků - tj. vědomě působit a ovlivňovat, vychovávat a orientovat - vyžaduje, aby tyto nástroje byly obsahově řízeny stranou jako vedoucí silou socialistické společnosti. Jedině tak je možné efektivně zabezpečit, aby tisk, rozhlas a televize ve své denní práci přesně vyjadřovaly a prosazovaly záměry stranické politiky. V tomto smyslu jakýkoliv chaos ve sdělovacích prostředcích vyvolává chaos ve společnosti. Natolik už máme dostatečné zkušenosti z vlastních krizových let i konečně v současnosti v blízkém sousedství. Kontrarevoluce se vždy snaží dostat se do sdělovacích prostředků, vyvolávat nejdříve jakýsi svobodomyslný zmatek, aby vzápětí velmi organizovaně sdělovacími prostředky ovlivňovala a urychlovala rozkladný proces socialistické společnosti, využívala nacionalismus, podněcovala antikomunismus a rozbíjela třídní hlediska dělnické třídy. Dokument Komunistické strany Československa, nazvaný "Poučení z krizových let", přináší v tomto smyslu dostatečnou analýzu let 1968-1969, abychom nezapomněli na tvrdá poučení, která vždycky stojí socialistickou společnost drahá léta retardace, mnoho obětí a navíc zmatení myslí na dlouhé roky.

Připomínám to proto, abych zdůraznil, že naši novináři jsou si vědomi historických a tragických poučení a podle toho s plnou odpovědností formují naše sdělovací prostředky k účinné službě pro socialistickou výstavbu, pro pochopení internacionalismu socialistického světa, pro hlubokou a úzce koordinovanou spolupráci zemí socialistického společenství, pro přátelství s největším garantem našeho svobodného a mírového postupu k vyspělé socialistické společnosti, pro přátelství se Sovětským svazem.

15. zasedání ústředního výboru KSČ velmi pozitivně ocenilo tuto úlohu masových sdělovacích prostředků, jejich přínos k objasnění programu XV. sjezdu a k mobilizaci za jeho plnění i v dnešních náročnějších podmínkách. Ústřední výbor KSČ zdůraznil nutnost, aby i v příštím období sdělovací prostředky postupovaly ofenzívně, ze stranických pozic a s ještě hlubší a přesvědčivější argumentací bojovaly za politiku naší strany, za mobilizaci sil k XVI. sjezdu KSČ, za vytváření příznivého klimatu, v němž celá naše veřejnost bude chápat základní politické a ekonomické úkoly našeho státu a bude schopna pro jejich realizaci vynakládat svůj um, dovednost, řemeslnost a vědeckost, iniciativu a nadšení.

Spolu se zvýšenými požadavky na stranické řízení sdělovacích prostředků zejména z ideově politického a obsahového hlediska rostou však nároky na řízení sdělovacích prostředků i v dalších směrech, v nichž tuto péči musí vykonávat státní moc.

Sdělovací prostředky jsou oblastí, která zaznamenala v posledním desetiletí velkou dynamiku rozvoje a zaujímá v sociálně ekonomickém a kulturním vývoji velmi významné místo. Spotřeba papíru pro periodický tisk vzrostla v Československu od roku 1960 ze 48 575 tun na 126 tis. tun v roce 1980. Rozhlasovou koncesi a televizní koncesi má každá rodina, počet radiopřijímačů dvojnásobně převyšuje počet koncesí, i televizorů má už dnes mnohá rodina víc než jen jeden. Stát věnuje obrovské prostředky na moderní a nákladnou technologii televize, ale i rozhlasu a Československé tiskové kanceláře. Hodnota základních prostředků jenom těchto tří jmenovaných institucí činí více než 9,5 mld Kčs.

Při dnešním prudkém vědeckotechnickém rozvoji technologie informačních systémů, hlavně elektroniky, musíme očekávat další kvantitativní a kvalitativní růst sdělovacích prostředků a jejich nezbytné základny. Zaostávat v tom příliš nemůžeme. Dynamika a cílevědomost v budování soustavy sdělovacích prostředků, včetně moderní materiálně technické základny, má velkou závažnost i v ideologickém zápase obou systémů.

Z toho všeho vyplývá, že vedle ideově politického řízení komunistickou stranou je při zabezpečování úkolů spojených s uvedenou problematikou nezbytná a nezastupitelná úloha socialistického státu, zabezpečovaná specializovanými státními orgány. Ve své činnosti se tyto orgány jednak podílejí na rozpracování a realizaci informační a tiskové politiky strany, jednak zabezpečují řešení zákonodárných a správních otázek, ekonomických a materiálních předpokladů pro úspěšnou činnost sdělovacích prostředků. Je nutné plnit i příslušné úkoly při ochraně státních zájmů. Otázka je, kdo to má plnit. Článek 8 ústavního zákona o československé federaci říká, že "... do společné působnosti Československé socialistické republiky a obou republik patří" - pod písm. o) "věci tisku a jiných informačních prostředků". Čl. 28 téhož ústavního zákona dodává: "Rozdělení působnosti mezi Československou socialistickou republikou a oběma republikami ve věcech tisku a jiných informačních prostředků ustanovuje zákon Federálního shromáždění".

Pravda je, že už praxe nastolila určité rozdělení dosahu, dopadu, vlivu a tím i sféry sdělovacích prostředků. Brzy po roce 1968 vznikly Český úřad pro tisk a informace a Slovenský úřad pro tisk a informace. Jsou s nimi určité zkušenosti. Avšak jedno nikdo nezakryje. Ze hry byla vlastně vyloučena federální vláda a Český úřad pro tisk pak na sebe bral úlohy, které přísluší výhradně federální instituci. Český úřad pro tisk např. hodnotí evidentní federální instituce jako jsou ČTK, rozhlas a televize i některá celostátní periodika. Vezměme i další nutné funkce tohoto vládního úřadu, jako jsou povolování dovozu a rozšiřování zahraničního tisku, analýzy tendencí zahraniční propagandy proti ČSSR, styky se zahraničím atd., což velmi podrobně vylíčil místopředseda vlády ČSSR akademik K. Laco. Tato činnost přísluší federaci. Chyba je, že nedošlo dosud podle čl. 28 ústavního zákona o československé federaci k rozdělení působnosti mezi Československou socialistickou republikou a oběma národními republikami v oblasti sdělovacích prostředků, avšak dnešním návrhem zákona o Federálním úřadu pro tisk a informace může být tento nedostatek aspoň částečně řešen.