Chtěl bych říci, že výsledky z průzkumů, jimž předcházela vysoce náročná politická, organizační a odborná příprava, budeme my, poslanci, využívat v příštích letech ve své práci a budeme se k nim vracet v pracovních setkáních s členy federální vlády.

Dovolte mi, prosím, abych poděkoval vedení Federálního shromáždění a zejména Sněmovně národů za vytvoření optimálních podmínek pro přípravu poslanců všech výborů na tento náročný úkol, abych poděkoval všem poslancům České a Slovenské národní rady za jejich zodpovědnou práci, kterou při průzkumech v zemědělských závodech, ale i v průmyslových závodech vykonali. Náš dík neméně patří též krajským a okresním výborů Komunistické strany Československa, krajským a okresním národním výborům a zemědělským správám za jejich politickou podporu, pomoc a pochopení při průzkumech, dále zemědělským podnikům i okresním výborům Svazu družstevních rolníků v oněch deseti vybraných okresech.

Zvláště oceňujeme pomoc a aktivní přístup oddělení ústředního výboru Komunistické strany Československa, federálního ministerstva zemědělství a výživy, Federálního statistického úřadu, Československé akademie zemědělských věd a dalších orgánů podílejících se na přípravě dnešního významného jednání.

Jednotlivé výbory přistoupily k projednání obsahového tématu naší schůze následovně:

výbor pro zemědělství a výživu - jako nosný - se přípravou zabýval obšírně při současném zabezpečení spolupráce a koordinace celé přípravy. Projednal zdokonalení ekonomické soustavy v zemědělství, zabezpečení rozvoje STS a opraven zemědělských strojů, zabezpečení zemědělské techniky a plnění úkolů potravinářského průmyslu. Součástí přípravy bylo též projednání zabezpečení koncepce výroby, nákupu a zásobování ovocem a zeleninou.

Výbor též uskutečnil společně seminář s ústavně právním výborem a výbory České národní rady a Slovenské národní rady k vzorovým stanovám, s výbory pro průmysl, dopravu a obchod o nové technice v potravinářském průmyslu.

Vypracoval organizační a obsahovou přípravu skupinových poslaneckých průzkumů, které provedl spolu s výbory kulturními a výbory pro sociální politiku v deseti vybraných okresech ČSSR: Kladně, Českých Budějovicích, Domažlicích, Litoměřicích, Pardubicích, Gottwaldově, Opavě, Trnavě, Dolním Kubíně a Trebišově. Průzkumů se zúčastnilo 150 poslanců. Uskutečněna byla návštěva zemědělských výstav v Nitře a Českých Budějovicích a při obou byla pořádána beseda s odborníky o aktuálních otázkách rozvoje našeho československého socialistického družstevního i státního zemědělství.

Výbor zahraniční projednal otázky související s členstvím ČSSR ve stálé komisi RVHP pro zemědělství, problematiku potravin ve světě a členství ČSSR v organizaci FAO. Současně provedl průzkum v PZO Koospol k problémům dovozu a vývozu potravin.

Výbor branný a bezpečnostní jednal o úkolech vojenských lesů a statků.

Výbor pro plán a rozpočet se zaměřil zejména na problematiku a přínos subvenční a dotační politiky v zemědělství a účinnost ekonomických nástrojů v zemědělství a potravinářském průmyslu.

Výbor pro průmysl, dopravu a obchod projednal otázky dlouhodobého vývoje technologií v zemědělství a výživě, jejich zabezpečení výrobou strojů a zařízení a účinností právních norem v dodavatelskoodběratelských vztazích a zabezpečováním náhradních dílů. Spolu s výborem pro zemědělství a výživu navštívil výstavu potravinářského salónu SALIMA a provedl průzkum v n. p. Agrostroj Jičín a Agrostroj Pelhřimov.

Kulturní výbor se zaměřil na problematiku kulturního života na vesnici a zvyšování kvalifikace a zúčastnil se skupinových poslaneckých průzkumů v oněch deseti vybraných okresech.

Výbor pro sociální politiku projednal systém odměňování v JZD, uplatňování a ověřování nové soustavy odměňování a hospodaření pracovními silami. Dále se zabýval rozvíjením péče o pracovní a životní prostředí, rozvojem jeslí a mateřských škol, hromadným stravováním, ochranou a bezpečností práce. Zúčastnil se v přípravě na tato jednání skupinových poslaneckých průzkumů.

Výbor ústavně právní projednal účinnost a dopady zemědělských zákonů a na ně navazujících předpisů. Před jednáním uskutečnil s výbory pro zemědělství a výživu Federálního shromáždění, České a Slovenské národní rady seminář a provedl individuální průzkum ve volebních obvodech poslanců.

V rámci přípravy dnešního jednání se celou problematikou také podrobně zabývala předsednictva České národní rady a Slovenské národní rady a poskytla velmi cenné podklady pro jeho přípravu.

Výsledky všech těchto jednání byly projednány v předsednictvu Sněmovny národů.

Nekladu si za cíl, ani by to nebylo možné, všechny poznatky a zkušenosti ze schůzí výborů a z výsledků průzkumů zde opakovat. Považuji však za nezbytné zdůraznit, že při posuzování dosažených uspokojivých výsledků v uplynulém období si musíme uvědomit, že dosažení soběstačnosti ve výrobě je velmi náročné a že rozhodující cestou k jejímu dosažení zůstává nadále intenzifikace zemědělské výroby a hospodárné využití zemědělské produkce.

Tento úkol musí být především zajišťován dalším zintenzívněním ve využívání vědeckotechnických poznatků realizovaných v technologických linkách, stavebních investicích i přímo v oblasti plánovací a řídící činnosti. Přitom zvláštní pozornost si zaslouží zejména masovým a soustavným využíváním biologicky hodnotných osiv a sádí, dalším zvyšováním úrovně a kvality dodávek průmyslových hnojiv a agrochemikálií, rozšiřováním zavlažovaných půd, odvodnění, rekultivací pozemků a dalších zúrodňovacích zásahů, zvyšováním pozornosti využití mechanizace všech prací a posklizňových úprav, zejména z hlediska nejnovějších agrotechnických poznatků, ale současně náročných požadavků.

Důsledným respektováním všech rozhodujících nejprogresívnějších technologických režimů ve všech odvětvích zemědělské velkovýroby. Kromě toho průzkum jednoznačně ukázal, že stále existují rozdíly ve výnosech plodin ve stejných přírodních podmínkách a také rozdíly v užitkovosti a početních stavech hospodářských zvířat na 100 ha zemědělské půdy.

I když příčiny rozdílných výsledků jsou různé, je možné vedle specifických problémů daných výrobními podmínkami konstatovat, že především spočívají v těchto konkrétních rezervách:

- v úrovni řídící a organizátorské práci federálního ministerstva a republikových ministerstev zemědělství a výživy, krajských a zejména okresních zemědělských správ,

- v kádrovém vybavení kvalifikovanými, politicky a odborně zdatnými vedoucími pracovníky,

- v technické a technologicky náročné úrovni zabezpečování výroby, ve využívání vědeckých poznatků a v jejich cílevědomém zavádění do praxe, a v neposlední řadě ve využívání vlastních výrobně ekonomických podmínek, jejich rozborů pro správné zaměření výroby a tím i dosažení maximálních výsledků s co nejvyšší produkcí.

Možnosti odstraňování primárních rezerv v zemědělské výrobě jsou naprosto reálné, existují - jak dnes již bylo řečeno - ve všech výrobních oblastech i v těch nejvyspělejších okresech, v zemědělských podnicích i jednotlivých pracovištích. Zpracovaná zpráva o tom podává nespočetnou řadu naprosto přesvědčivých dokladů.

Jedním z rozhodujících úkolů zemědělství, které byly předmětem průzkumu, je dosažení předstihu trvalého růstu rostlinné výroby před živočišnou, a to cestou její intenzifikace a komplexního zefektivnění. K tomu je především zapotřebí využít všech dostupných rezerv, jejichž mobilizace není přímo podmíněna rozsáhlejším i investicemi a nákladnými intenzifikačními faktory. Musí k tomu harmonicky přispívat především samo zemědělství, ale i průmysl, zejména všeobecné strojírenství, chemie a další resorty.

Zprávy, které byly předloženy z jednotlivých okresů a zemědělských závodů, zcela jednoznačně potvrzují, že rezervy jsou do určité míry známé a co je zvlášť důležité, v mnohých okresech a zemědělských podnicích je již pomalu, cílevědomě nastoupena cesta jejího využívání. Chtěl bych v této souvislosti podtrhnout např. zprávu z okresu Gottwaldov, Kladno a Trnava, kde se s důsledným vědeckým přístupem řeší rozvoj především rostlinné výroby, dosahují se trvalé vynikající výsledky v obilovinách a v užitkovosti.

V této souvislosti chci ještě vyzvednout otázku kvalifikace a dostatečného počtu kvalifikovaných lidí. Je známo, že v Sovětském svazu na osmi stech vysokých a odborných zemědělských školách se připravuje přes milión kvalifikovaných pracovníků ve dvanácti základních profesích pro zemědělství. Na jeden kolchoz připadá 15 a na jeden sovchoz 32 odborníků. Přes 80 % předsedů a 96 % ředitelů má vysokoškolské nebo alespoň středoškolské vzdělání.

Takového tempa v našem socialistickém zemědělství zdaleka nedosahujeme. Mnohé jsme si slibovali od vytvoření velkých družstev, žel, musíme však konstatovat, že úroveň technickohospodářských pracovníků se tímto příliš nezměnila.

Určitou vinu mají i zemědělské školy, a to jak vysoké, tak i střední, které, dovolíte-li, ve většině ještě nepochopily, že je jejich úkolem připravovat odborníky pro podniky mající více než 5 tis. ha půdy, že v objektech jsou ustájeny stovky dojnic, tisíce kusů mladého hovězího dobytka a desetitisíce kusů vepřového dobytka.

Ale co je nejdůležitější, jejich absolventi musí být připraveni řídit nejen techniku a výrobu, ale velmi zodpovědně, cílevědomě a nanejvýš citlivě v celém komplexu také lidi.

V této souvislosti mě dovolte jednu poznámku. Všeobecně můžeme konstatovat, že je nezbytné zajišťovat pro socialistické zemědělství politicky i odborně vzdělané kádry, kterých je stále v tomto odvětví málo a působí proto určité rozpaky např. zkušenost z Jihomoravského kraje.

Střední zemědělskotechnická škola ve Strážnici, kde v poslední době byl postaven nejmodernější studentský internát nákladem 8 mil. Kčs, který je v tomto směru - neváhám říci - bez konkurence v Evropě, v roce 1965 vyřazovala 120-130 absolventů, konkrétně v roce 1969 126 absolventů, avšak posledních pět roků, včetně letošního, je vyřazováno ročně v průměru 27 absolventů. Při odchodu na vysoké školy a jiné organizace zůstává pro potřeby nasávací oblasti ze 7 okresů Jihomoravského kraje celkem 9 absolventů. Tuto skutečnost je nutno považovat za nenormální, protože:

a) plán nástupu školy již několik roků pokrývá potřebu jen z 50 %,

b) požadavky na absolventy jsou vykryté jen na 20 %,

c) roční počet uchazečů je 270-300 %,

d) kapacity této školy jsou využity jen na 40 %,

přičemž kádrově je škola na zabezpečování náročných úkolů plně připravena.

Má-li se nadále tedy úspěšně rozvíjet v socialistickém zemědělství věda a technika, je právě tomuto oboru nezbytné v relaci s potřebou a cílovým řešením upravovat a zvýšit plán přijímaných žáků.

Nedávno byl přijat zákon o udělování vědeckých hodností. Naše společnost tím zdůrazňuje, že socialistické zřízení nutně vyžaduje, aby lidé s vysokoškolským vzděláním si toto neustále prohlubovali a byli teoreticky na úrovni plnění úkolů náročné praxe. Chci však zdůraznit, že rozhodujícím doporučením při posuzování možnosti ucházení se o udělení vědecké hodnosti by měly být praktické výsledky, a to jak v prvovýrobě, tak také ve výzkumných ústavech a jiných organizacích.

Máme celou řadu dokladů o tom, že tomu tak doposud není. Náročnost úkolů, před kterými naše zemědělství stojí, vyžaduje, aby absolventi vysokých škol byli tedy připravováni z hlediska vysokého nároku na organizaci a řízení práce, na práci s lidmi, aby byli připravováni kvalifikovaně, zejména politicky, tj. také třídně z pozic proletářského internacionalismu a socialistického vlastenectví.

V zemědělských závodech je však rovněž nezbytné vytvářet pro takové mladé lidi prostor, dát jim možnost seberealizace, pracovní iniciativy a angažovanosti.

Je tedy zřejmé, že oblast všestranně kvalifikovaných lidí je značnou potenciální rezervou, bez jejíhož využití nelze očekávat urychlené překonání některých negativních jevů, které je naše socialistické zemědělství, stejně jako jiné úseky našeho národního hospodářství, nuceno řešit.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, chtěl bych zdůraznit tu skutečnost, že souhrnná závěrečná zpráva z poslaneckých průzkumů je výsledkem práce výborů pro zemědělství a výživu Sněmovny národů, Sněmovny lidu, za aktivní účasti poslanců výborů pro zemědělství a výživu České národní rady a Slovenské národní rady. Není možné v ní všechno paušalizovat, ale je nezbytně nutné zjištěné a konkretizované rezervy, zejména souhrn všech návrhů na opatření, zevšeobecnit jako míru poznání. Přitom bude třeba zvláštní pozornost věnovat aktivitě a iniciativě lidí při jejich realizaci.