Předsedající místopředseda SN V. Vedra: Děkuji poslanci Blažejovi. Slovo má poslanec Kukrál.

Poslanec S. Kukrál: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, budování socialismu v Československu umožnilo vytvářet všechny nezbytné předpoklady pro využití poznatků vědeckotechnické revoluce v rozvoji našeho zemědělství. Naše společnost, jak už zde bylo dokumentováno, tyto možnosti využila.

Pro další nezbytný růst zemědělské produkce, která musí být dosahována na stávajících zemědělských plochách a s nižším počtem pracovníků, není jiné řešení než mnohem pohotověji využívat nové objevy a poznatky, které průběžně přináší vědeckotechnická revoluce. To se týká jak technologie zemědělské výroby, tak i strojů a zařízení.

Ukazuje se, že plánovité zavádění nyní už dost složité zemědělské techniky vyžaduje s dostatečným předstihem formulovat požadavky jak na koncepci mechanizačních prostředků, tak na technickoekonomické ukazatele nejprogresivnějších pracovních postupů a technickou úroveň strojů. Zkrácení celého tohoto procesu vyžaduje nejužší spolupráci a trvalou součinnost výzkumu a vývoje v obou těchto oblastech. Jaké k tomu máme předpoklady?

Stroje a zařízení pro resorty zemědělství a výživy jsou zčásti dodávány z československého strojírenství a zčásti z dovozu. Konkrétně pro 6. pětiletku se předpokládá, že z celkového objemu dodávek strojů a zařízení investičního charakteru bude 84% vyrobeno v ČSSR a 16% dovezeno.

Československo neřeší celé ekonomické linky, ale jen určité stroje, a zbývající zase ostatní dodavatelské země. Znamená to, že realizace celé technologické linky je možná pouze v mezinárodní spolupráci. Ve výboru pro průmysl, dopravu a obchod jsme se přesvědčili, že tato spolupráce je zaměřena prakticky na spolupráci se zeměmi RVHP, kde je dohodnuta široká specializace, která má už dobrou tradici.

Těžiště vědeckotechnické spolupráce spočívá v mnohostranné mezinárodní spolupráci, zakotvené v konkrétních dohodách.

Máme tedy vytvořeny základní předpoklady pro koordinaci i rozšiřování spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje. Záleží jak na nás, tak i na našich partnerech, tj. na členských zemích RVHP, jak bude tato spolupráce účinná a efektivní.

Jak je to s koordinací výzkumu a vývoje uvnitř naší republiky?

Na objasnění uvedených otázek jsme si do výboru pozvali některé ředitele výzkumných ústavů.

Přesvědčili jsme se, že činnost výzkumných ústavů je poměrně dobře specifikována, že jejich práce jsou rozděleny tak, že v podstatě nedochází k duplicitní činnosti ani ke zbytečnému mrhání prostředky.

Zejména Výzkumný ústav zemědělských strojů v Chodově a Výzkumný ústav zemědělské techniky v Řepích, které v tomto roce slaví 25. výročí svého založení, mají už řadu dobrých společných výsledků založených na koordinované spolupráci. Základním jednotícím prostředkem je "Soustava strojů pro komplexní mechanizaci zemědělské výroby. Z dosavadního výzkumného programu je zřejmé, že tato soustava je postupně zdokonalována tak, aby se její platnost prodloužila o dalších asi 10 let a mohla tak i nadále plnit základní funkci, to je být závaznou směrnicí pro výzkum, vývoj a výrobu a zároveň zárukou pro zemědělské podniky.

Slabou stránkou i nadále zůstává nekomplexnost prací. Jde o to, že umíme vyvinout a vyrobit stroje a zařízení o vysokých výkonech i spolehlivosti, které již s úspěchem v zemědělství pracují. Nezabezpečili jsme však pro nové generace těchto strojů další předpoklady. Je to např. příprava odborných kádrů pro obsluhu a zejména pro údržbu, odpovídající způsob servisu, oprav a služeb. To je jeden z nejzávažnějších nedostatků, který váže značnou část kapacit a představuje významnou rezervu pro další období. Myslím, že již by se nemělo ani ve vývoji a tím méně v přípravě kapacit zanedbávat zorganizování odpovídajících servisů, údržby a vůbec péče o dnes již velmi drahý strojní park v zemědělství. V některých studiích se dokonce uvádí, že bychom mohli až o 20-25% zvýšit objem prací, které naše stroje a zařízeni v zemědělství mohou vykonat.

Změna struktury zemědělských strojů a zařízení vyžaduje i změnu ve struktuře výrobních kapacit ve strojírenských závodech. To se nám zatím také dost dobře nedařilo. Chtěl bych uvést příklad z mého volebního obvodu a konkrétně ze závodu, kde pracuji. V zemědělství je ve stále větším rozsahu potřeba nejrůznějšího vzduchotechnického zařízení. Jejich potřeba roste podstatně rychleji než celková potřeba zemědělských strojů. Ve strukturálních změnách strojírenství však s tím nebylo v odpovídajícím rozsahu počítáno a dnes jenom s velkými obtížemi zabezpečujeme vzduchotechniku pro zemědělství. Mnohdy za pomoci různých drobných závodů a kapacit, někdy i nekvalifikovaně a zbytečně draho. Obdobně tomu bude i v oblasti elektrotechniky.

Přesvědčili jsme se, že už dnes pro úspěšné řízení velkých zemědělských závodů chybí krátkovlnné vysílačky. V n. p. Tesla Pardubice jsme zjistili, že jsou sice vyvinuty, ale jejich výroba není včas zajištěna. Jde o 1-2 roky, kdy bude nutno ještě improvizovat. Bylo zde už také vzpomínáno, že u některých zemědělských strojů se začínají používat elektronická zařízení, a to pro drsné podmínky v zemědělství. Na tyto nové požadavky bychom měli již dnes reagovat.

Určité disproporce jsou také u některých dílčích technologií. Např. zatímco kombajny jako základní žňové prostředky mají odpovídající výkony a jsou vytvářeny podmínky pro jejich nasazení, je už několik let vážným problémem úklid slámy a její zpracování po žních. Váže množství lidské práce a brzdí také postup prací na polích. Obdobně je tomu u výkonných senážních věží, kde chybí spolehlivé vyskladňovací zařízení, nebo pro dočasné skladby obilí chybí levné větrací a podchlazovací zařízení apod.

Výsledky práce výzkumu a vývoje však nás taky přesvědčily, že pro naše zemědělství je připravována řada nových výkonných strojů, možno říci téměř pro všechny druhy technologií.

Dovolte mi, abych uvedl alespoň jeden příklad, a to z úseku, který byl zatím zanedbáván. Je to nová dokončená linka pro mechanizaci pícninářských prací v horských oblastech. Je to výkonné zařízení, které má umožnit ekonomicky sklízet pícniny z velkého rozsahu svahů a pastvin. Například těmito stroji bude možno sklidit 750 tis. ha pícnin, z toho 500 tis. ha, které doposud nebyly sklízeny právě pro nedostatek odpovídající techniky. V propočtu na obilí to znamená 630 tis. tun krmného obilí v hodnotě asi 1,7 mld Kčs, které se rovná zhruba dovozu obilí v roce 1976.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, dosavadní výsledky práce našich výzkumných a vývojových pracovišť, jakož i využité výsledky spolupráce se zeměmi RVHP, vytvářejí dobrou základnu pro zabezpečení potřeb našeho zemědělství v dalším období. Rezervy, které jsou ve vytváření komplexnějších podmínek pro využití nové zemědělské techniky, jsou reálným zdrojem pro vyřešení některých současných nedostatků v technickém vybavení našeho zemědělství. Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda SN V. Vedra: Děkuji poslanci Kukrálovi. Hovoří poslankyně Bajerová, připraví se poslanec Csémi.

Poslankyně A. Bajerová: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení hosté, počátkem roku 1976 vstoupila v platnost nová právní úprava zemědělského družstevnic tví, která je zakotvena a rozvedena v celém souboru nových právních předpisů, v němž přední místo zaujímají zákon č. 122/1975., o zemědělském družstevnictví, nařízení vlády ČSSR č. 137/1975 Sb., kterým se vydávají Vzorové stanovy jednotných zemědělských družstev a upravuje postup při vypracování a schvalování stanov družstva, jejich změn a doplňků a nařízení vlády ČSSR č. 138/1975 Sb., kterým se provádějí některá ustanovení zákona o zemědělském družstevnictví.

Nová právní úprava zemědělského družstevnictví působí a plní své poslání již druhý rok. Jde o poměrně krátkou dobu, abychom mohli provést komplexní vyhodnocení jejího společenského významu a účinnosti, avšak již dostatečně dlouhou dobu k tomu, aby bylo možno získat prvé zkušenosti z jejího zavádění do praxe a zejména základní poznatky o společenském působení jejích rozhodujících a nově zavedených institutů, popřípadě zjistit příčiny nedostatků, potíží a sporných otázek, pro něž se snaží družstva i nižší články státního hospodářského řízení zemědělství nalézt správné řešení.

Z těchto důvodů přistoupily ústavně právní výbory a výbory pro zemědělství a výživu Sněmovny lidu a Sněmovny národů k provedení průzkumu, který se soustředil na okruh vybraných otázek:

- zda JZD vypracovalo stanovy v souladu se vzorovými stanovami,

- zda a jakým způsobem se JZD vypořádalo s tzv. formálními členy, jakož i s trvale pracujícími nečleny družstva,

- zda byly uzavřeny dohody o pracovních podmínkách, a to i se stávajícími členy,

- zda se scházejí řádné členské, popř. dílčí schůze,

- jak se dosud osvědčily revizní komise,

- jak je uplatňována družstevní disciplína a

- jaký se stav a úroveň smírčího řízení.

Průzkum byl proveden individuálně poslanci uvedených výborů v I. pololetí 1977 jako významná forma kontrolně masové činnosti a pomoci ze strany Federálního shromáždění.

V téže době, kdy prováděli poslanci FS průzkum o účinnosti nové právní úpravy v oblasti zemědělského družstevnictví, provádělo podobný průzkum též federální ministerstvo zemědělství a výživy, který byl zaměřen sice na širší okruh otázek, avšak byl proveden v menším počtu družstev. Šlo celkem o 34 JZD různých velikostí.

Významné je to, že výsledky průzkumu ministerstva zemědělství a výživy ČSSR odpovídají výsledkům průzkumu našich poslanců, což jistě přispívá k objektivnímu vyhodnocení výsledků průzkumu.

Z provedeného průzkumu poslanců FS a podpůrně též z průzkumu provedeného federálním ministerstvem zemědělství a výživy je možno konstatovat, že se zásluhou náročné politickoorganizátorské práce orgánů státního hospodářského řízení zemědělství a obětavé práce jejich pracovníků, jakož i angažovaného zájmu a odpovědného přístupu funkcionářů i velké většiny ostatních členů jednotných zemědělských družstev podařilo uvést novou právní úpravu úspěšně do praxe, a získané zkušenosti potvrzují, že se osvědčuje a odpovídá linii KSČ v rozvíjení další fáze socialistické zemědělské velkovýroby.

Potvrdilo se také, že zásady a cíle nové právní úpravy jsou v dané etapě správné. Tato odpovídá tudíž současným i výhledovým potřebám dalšího rozvoje našeho socialistického zemědělského družstevnictví. Posílilo se státní řízení JZD a ostatních socialistických zemědělských družstevních organizací, rozšířila se iniciativa a účast členů na řízení a správě družstva, osvědčily se rovněž nové formy organizace a řízení výroby a práce, zvedl se ve většině družstev pořádek v členských a pracovních vztazích, prohloubily se právní a sociální jistoty jejich členů a výrazně se upevnila i jejich celková kázeň a disciplína.

Zavedení nové právní úpravy zemědělského družstevnictví nepřineslo ani orgánům státního hospodářského řízení zemědělství ani socialistickým zemědělským družstevním organizacím problémy zásadní povahy; pokud se vyskytly některé dílčí problémy, které většinou pramení z místních specifických podmínek, postupně se řeší. Jen výjimečně uvádějí zprávy poslanců vážnější problémy (např. v oblasti tzv. trvale pracujících nečlenů a u dohod o pracovních podmínkách), avšak ty jsou způsobovány spíše nedůsledným postupem družstev a řídících orgánů podle nové právní úpravy.

Chtěla bych kriticky poukázat na to, že v byť malém počtu družstev, nebyl ještě zcela doceněn význam revizních komisí, jsou tu ještě drobné formální, výjimečně též věcné nedostatky při uplatňování kárných opatření. Největší nedostatky byly však zjištěny u smírčích komisí. Mnohá družstva dosud nepřistoupila ani k jejich zřízení a tam, kde již jsou, je jejich činnost nepatrná, a někde dosud nezačaly pracovat. Z podrobné zprávy však vyplývá, že příčina tkví spíše v obsahové stránce věci. Ve většině případů jim totiž není jasné, co vlastně mají projednávat a jaká je jejich kompetence.

Lze konstatovat, že stěžejní myšlenky a instituty nové právní úpravy zemědělského družstevnictví pronikají již do právního vědomí funkcionářů a ostatních členů jednotných zemědělských družstev, avšak osvojování si úplnějších a hlubších znalostí o nové právní úpravě zemědělského družstevnictví je dlouhodobým úkolem předpokládajícím cílevědomou a soustavnou právní výchovu a propagandu.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, dovolte mi ještě, abych využila této příležitosti a abych vás informovala o jedné zkušenosti z mého volebního obvodu, která tématicky do obsahového zaměření dnešní schůze Sněmovny národů zapadá.

Plně se ztotožňuji s kritickým pohledem soudruha ministra Nágra, který se týká nejen dalšího zavádění a rozvoje nové zemědělské techniky, ale i využití a správného hospodaření s ní.

Pracuji v n. p. Letostroj Letovice, v jehož výrobním programu jsou hydraulické nadžlabové dopravníky krmiva, elektrické krmicí vozy a dopravníky mrvy ze stájí. V podstatě se tedy zabýváme výrobou zařízení pro krmení a odkliz mrvy z velkokapacitních objektů pro chov skotu.

Rozhodnutím resortu federálního ministerstva všeobecného strojírenství byla umístěna do našeho národního podniku společensky nesporně důležitá výroba komponentů silové hydrauliky pro traktory a výroba bezpečnostních kabin, s přímou dodávkou pro národní podnik Zetor, Brno. Tento strukturální zásah se stal jednou z podstatných příčin stagnace výroby náhradních dílů i finálních strojů u shrnovače chlévské mrvy.