Prieskumy ukázali, že kvalita týchto programov a ich zameranie odrážajú v sebe rozdielnosti, ktoré vyplývajú z dosiahnutej koncentrácie výroby a pracovných síl.

Do komplexných programov sú široko zapracované pripomienky pracujúcich, sú v nich riešené úlohy ďalšieho zlepšovania celého komplexu pracovných a životných podmienok. Je zrejmé, že realizácia týchto plánov sa nutne odrazí aj v raste výroby a ovplyvní pozitívne aj hospodárske výsledky.

V komplexných programoch preferujú poľnohospodárske podniky spoločensky významné úseky starostlivosti o pracovníkov, ako je zdravotná starostlivosť, zlepšenie pracovných podmienok, odstraňovanie fyzicky namáhavej a nebezpečnej práce, rozvoj bytovej výstavby a prestavby, zariadenia pre deti predškolského veku, ako sú materské školy a jasle, rozšírenie a skvalitňovanie závodného stravovania, rekreácie a podobne.

Pri prieskumoch sme si overili, že značná pozornosť je venovaná závodnému stravovaniu. Počíta sa s rozšírením hromadného stravovania v priebehu celého roka, so zvýšeným počtom stravníkov a s ďalším skvalitňovaním stravovania.

Tak napr. v okrese České Budějovice je celoročné stravovanie zabezpečované v 20 JRD a denne sa podáva v družstevných kuchyniach 1300 jedál. Dobré príklady by som mohla uviesť aj z môjho volebného obvodu z okresu Trebišov, kde celý rad JRD zabezpečuje stravovanie pre svojich pracovníkov v priemere denne 70 aj viac obedov na jednom JRD.

Väčšia pozornosť v komplexných programoch starostlivosti o pracovníkov sa venuje ochrane bezpečnosti a hygieny práce. Mali sme možnosť overiť si, že vo všetkých poľnohospodárskych závodoch sa ráta s výstavbou, rekonštrukciou a modernizáciou hygienických a sociálnych zariadení na pracoviskách. V tomto smere si dobre počínajú v okrese Trebišov v JRD Veľké Kapušany, Parchovany, Oborín, Vojany a ďalšie. V okrese Dolný Kubín boli v roku 1976 záväzky na zlepšovanie pracovného prostredia splnené v hodnote nad 2 milióny 300 tis. Kčs.

Narastaním mechanizácie nadobúdajú aj otázky bezpečnej práce stále väčší význam. Bolo by preto potrebné, aby JRD, ale aj štátne majetky venovali týmto otázkam trvale ešte väčšiu pozornosť. Predovšetkým mám na mysli, aby sa v dostatočnom rozsahu a pravidelne robilo školenie k týmto otázkam. Bez povšimnutia by nemali zostať ani také otázky, ako je dobrá organizácia práce, dodržiavanie technologických a pracovných postupov a podobne. To všetko môže priaznivo ovplyvniť pracovnú úrazovosť. Je síce skutočnosťou, že celoštátne má vývoj pracovnej úrazovosti klesajúcu tendenciu, ale aj napriek tomuto priaznivému vývoju sa poľnohospodárstvo na celkovej pracovnej neschopnosti podieľa celoštátne 10,5%, na štátnych majetkoch 10,0%, zatiaľ čo v ostatných odvetviach národného hospodárstva sa pracovná úrazovosť na celkovej pracovnej neschopnosti podieľa len 5,3%.

Pri prieskumoch sme sa stretávali na mnohých JRD so sťažnosťami na nedostatok ochranných pracovných pomôcok, na ich nízku, nedostatočnú kvalitu, ktorá zvlášť teraz, pri chemizácii, zohráva dôležitú úlohu. Preto by som odporúčala, aby sa týmto otázkam venovala väčšia pozornosť tak zo strany výrobcu, ako i distribúcie. V poľnohospodárstve sú pracoviská, kde sa pracovníci nezaobídu bez vhodnej gumovej obuvi, záster a podobne. Neoddeliteľnou súčasťou komplexnej starostlivosti o družstevných roľníkov, i ich deti a rodinných príslušníkov, je výberová rekreácia, ktorá slúži nielen na aktívne využívanie voľného času, ale vytvára aj podmienky pre neformálnu výmenu pracovných skúseností.

Táto oblasť starostlivosti z roka na rok narastá. Okrem vlastnej podnikovej rekreácie plánuje správa rekreačnej starostlivosti Zväzu družstevných roľníkov poskytovať viac ako 65 tis. družstevným roľníkom a ich rodinným príslušníkom domácu a zahraničnú rekreáciu, na ktorú budú poskytované dotácie v rozsahu temer 19 mil. korún.

Mali sme tiež možnosť presvedčiť sa o úrovni poskytovania zdravotnej starostlivosti v poľnohospodárstve. Získané poznatky potvrdzujú, že táto úroveň je jednou z najvyšších na svete. Existuje pomerne hustá sieť zdravotnej služby, strediskové obce sú postupne vybavované zdravotnými strediskami, pomerne hustá je aj sieť poradní pre matku a dieťa. Domnievame sa však, že v budúcnosti bude nutné rozšíriť a prehĺbiť predovšetkým preventívnu závodnú a odbornú lekársku starostlivosť a zdokonaľovať systém zdravotnej starostlivosti o pracovníkov v poľnohospodárstve s prihliadnutím na špecifické podmienky ich práce.

Ešte k jednej významnej úlohe by som chcela hovoriť. Je to starostlivosť poľnohospodárskych podnikov o budovanie a rozširovanie kapacít jaslí a materských škôl. V tejto oblasti bolo najmä v poslednom čase skutočne veľa urobené, ale ešte mnoho práce nás čaká. Potvrdili to i poslanecké prieskumy.

V okrese Litoměřice sme zistili, že JRD majú vo svojej správe materské školy a na výstavbe a prevádzke desiatich ďalších sa podieľajú buď už priamo poskytovaním stavebných čiat, finančne alebo inou pomocou. Chceli by sme pochváliť okres České Budějovice a okres Opavu, kde sa poľnohospodárske závody podieľajú na výstavbe 5-tich materských škôl čiastkou 4 milióny korún. Málo je však predškolských zariadení vo vlastnej réžii poľnohospodárskych podnikov, hoci by pre mladé rodiny, ale aj pre samotné organizácie, boli iste veľkou pomocou. Bolo by preto potrebné, aby poľnohospodárske závody zvýšili svoje úsilie predovšetkým pri výstavbe vlastných materských škôl a jaslí a tak zlepšili ženám-matkám pracovné podmienky, vytvárali tak predpoklady pre ich návrat do pracovného procesu.

Dosiahnuté výsledky v oblasti starostlivosti o pracujúcich v poľnohospodárstve sú nesporne významným úspechom upevňovania životných istôt pracovníkov v tomto odvetví, sú výrazom obrovského sociálneho pokroku, ku ktorému došlo pod vedením Komunistickej strany Československa v našej socialistickej poľnohospodárskej výrobe.

Předseda SN D. Hanes: Ďakujem poslankyni Gogovej. Hovorí poslanec Kopřiva.

Poslanec L. Kopřiva: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi, vážení hosté, při realizaci závěrů XV. sjezdu KSČ na zemědělském úseku připadá důležitá úloha zajišťování služeb pro zemědělství. Jejich významným nositelem je zemědělské zásobování a nákup jako článek národního hospodářství, jehož prostřednictvím stát jednak nakupuje zemědělské výrobky pro přímou spotřebu obyvatelstva a pro zpracovatelský průmysl a export, jednak dodává výrobní prostředky a poskytuje různé služby zemědělské výrobě.

Jsem pracovníkem nákupní organizace od roku 1945 a prošel jsem v ní všemi vývojovými fázemi. Prožil jsem zde většinu svého života a zažil těžké chvíle počátku socializace vesnice, i radostné chvíle ocenění práce a dobrých výsledků v posledních letech. Mohu konstatovat, že i za velmi těžkých podmínek pracovníci nákupu splnili úkoly, které od nich požadovala naše socialistická společnost. Od prvního období po válce byla nákupní organizace významným nástrojem třídního boje na vesnici a její pracovníci aktivně plnili úkoly při budování a upevňování JZD. Po dovršení socializace našeho zemědělství, kdy dochází k jeho zprůmyslnění, rozšiřuje zemědělské zásobování a nákup své služby na mnoha úsecích své činnosti, a podporuje další růst a intenzifikaci zemědělské výroby.

Rozhodující význam pro tuto činnost měly vždy úkoly plánované ve výrobě obilovin, jejichž nákup do státního i krmných fondů se soustavně zvyšoval. Na úseku této činnosti byla a stále zůstává vážným problémem otázka investiční výstavby obilních sil a řešení schodků skladovací kapacity. Např. v našem Severomoravském kraji dosáhl v letech 1961-1976 nákup na státní plán téměř dvojnásobku a nákup do krmných fondů sedminásobku roku 1961. Nová materiálně technická základna vybudováním 18 velkokapacitních sil však umožnila uskladnit jen 77% vykázaného nárůstu. V posledních letech byl proto problém skladovacích prostor řešen používáním nouzových skladů a budováním zvláštních, jak tomu říkáme, zpevněných ploch při obilních silech. Tato opatření a obětavost pracovníků nákupních organizací umožnila částečně řešit i další problém, tj. rozpor mezi rychlostí mechanizované sklizně a příjmovou kapacitou skladů. Uvážíme-li, že nákup obilovin do státních fondů v jednom z nejproduktivnějších okresů kraje (Olomouc) byl v letošním roce splněn za pouhých 6 dní, pak jistě oceníme pohotovost a obětavost pracovníků nákupní organizace.

K zajištění trvale výrazného růstu tržní produkce živočišných výrobků byla zvolena cesta maximální mobilizace vnitřních zdrojů, a to budováním krmivářského průmyslu a využitím nejpokrokovějších metod krmných technologií. Proti roku 1961 vzrostla v Severomoravském kraji tržní produkce jatečných zvířat v roce 1976 o více než 70%. Ve výrobě vepřového masa umožnilo používání komplexních krmných směsí místo tradičního výkrmu zvýšení denních přírůstků o 40%, tj. 16 dkg a v požadavcích na jadrná krmiva snížení potřeby zrnin o více než 100 tis. tun.

V letošním roce zajišťuje nákupní organizace v Severomoravském kraji výrobu 557 tis. tun komplexních krmných směsí, které pokryjí výrobu drůbežího masa, vajec i vepřového masa na 100%. Také u dojnic jsou potřebné dávky jadrného krmiva kryty výhradně komplexními krmnými směsmi, resp. tvarovými koncentráty. Problematiku krmivářského průmyslu však tvoří situace na úseku základních prostředků. Nejsou zde žádné nové výrobní kapacity a ani modernizace a rekonstrukce stávajících zařízení nejsou dostatečné. Např. v posledních čtyřech letech nebyla v Severomoravském kraji uvedena do provozu žádná nová výrobna směsí, takže meziroční přírůstek výroby o více než 5% a celkově za uvedené roky o 21%, byl kryt rozšiřováním směnností. Přitom se jednalo o nárůst výroby krmných směsí ve výši 110 tis. tun, což představuje výkon tří moderních výroben při dvousměnném provozu, a z hlediska nákladů na investiční výstavbu částku více než 120 mil. Kčs.

Také nákup brambor provádí nákupní organizace bez rezerv a skladů, což při kolísání hektarových výnosů a při problémech v odhadu sklizně působí nemalé potíže. Přes tyto potíže byl vždy vnitřní trh plně zásoben.

Na úseku živočišné výroby bylo ve spolupráci s masným průmyslem přikročeno již v 5. pětiletce k ověřování a zavádění způsobu zpeněžování jatečných zvířat napevno v mase. Cílem tohoto nového způsobu bylo zajištění vyšší objektivity hodnocení jatečných zvířat. Dnes je v Severomoravském kraji, jako jediném v republice prováděno zpeněžování hovězího dobytka napevno v mase ve třech okresech, což představuje 29% celkového nákupního úkolu kraje. U jatečných prasat je tento nový způsob uplatňován postupně, podle zdokonalování podmínek masného průmyslu a v současné době představuje asi 22% celokrajského úkolu.

Významnou část činnosti zemědělského zásobování a nákupu tvoří dodávky obchodních hnojiv a agrochemikálií, které v rozvoji zemědělské výroby představují závažný faktor. V období 5. pětiletky došlo ke značnému růstu jejich dodávek a ZZN poskytovaly zemědělským podnikům též služby spojené s aplikací průmyslových a vápenatých hnojiv. Navíc míchárny průmyslových hnojiv pomáhaly překlenout nezajištěnou výrobu kombinovaných hnojiv v chemickém průmyslu. V současné pětiletce je tato činnost dále rozšiřována a zvyšována.

Závody zemědělského zásobování a nákupu v praxi dokázaly rychle a pružně reagovat na nové potřeby zemědělské výroby v jednotlivých etapách vývoje a jejich poradenská činnost a působení odborně vyspělých kádrů pomáhaly realizovat základní záměry zemědělské výroby obsažené v politických dokumentech. Rozsah různorodé činnosti kladl mimořádné nároky na řídící činnost. Ne vždy se podařilo druhově úkoly plně zvládnout, což se projevilo v nezajištění nákupu některých maloobjemových výrobků, jako jsou mák, luštěniny apod.

S postupným rozvojem koncentrace a specializace zemědělské výroby však zákonitě zanikají některé přednosti soustředění převážné části nákupu do jedné organizace. Soudruh místopředseda vlády a soudruh ministr o tom hovořili. Praxe však ukázala potřebu uvolňovat cestu přirozenějšímu a svými účinky efektivnějšímu toku zemědělských výrobků. Proto dochází k některým úpravám v organizačním uspořádání nákupních organizací. Nové uspořádání sleduje především napřímení odběratelskododavatelských vztahů s cílem, aby vyrobená jatečná zvířata nebo brambory od zemědělských organizací nakupovaly ty organizace, které je přímo zpracovávají nebo přímo dodávají do trhu. Umožní se tak urychlit a zlevnit cesta zemědělských výrobků ke spotřebiteli a snížit počet partnerů, kteří se na tomto procesu podílejí.

Organizace zemědělského zásobování a nákupu v souladu s vytyčenými směry své další činnosti budou komplexně hospodařit s obilním fondem. Nedílnou součástí této jejich prvořadé činnosti bude výroba krmných směsí a péče o rozvoj krmivářského průmyslu. Dále bude činnost zaměřena na zásobování zemědělství průmyslovými hnojivy, agrochemikáliemi a potřebami.

Domnívám se, že příslušné orgány musí mít na zřeteli, že nové organizační uspořádání je vážným zásahem do tradice nákupu. Proto musí operativně zabezpečovat, aby do nové organizace přešel celý zkušený nákupní aparát s plnou kontinuitou a návazností na dosavadní vztahy, aby nikdo z těchto pracovníků neodešel mimo sféru zemědělství. Nové organizační uspořádání by se nikde nemělo projevit jakýmkoliv zhoršením vztahů k zemědělským organizacím a naopak by mělo přinést jejich viditelné zjednodušení. V žádném případě by nemělo dojít k poruchám plynulého zásobování a nákupu.

Přestože jde o žádoucí napřímení vztahů, bude nutné při realizaci nového uspořádání respektovat zvláštnosti problematiky tohoto úseku. Zatím celou činnost vykonával v dosavadní organizaci zemědělského zásobování a nákupu jeden aparát, s jednou materiálně technickou nákupní základnou. Rozhodujícím těžištěm řešení situace v jednotlivých okresech bude dosáhnout optimálního rozdělení této základny a současně vytvářet předpoklady k tomu, aby se nákupní aparát v novém organizačním uspořádání rychle konsolidoval. Jde o velmi citlivou oblast a bude nutné, aby byla velmi bedlivě sledována řídícími orgány v krajích, okresech a vedením nových organizací. Jsem jeden z těch pracovníků nákupu, kteří s celým kolektivem živočišného oddělení přejdou do masného průmyslu a věřím, že budeme na novém pracovišti pracovat se stejnou pílí a obětavostí, abychom svou prací přispěli k realizaci závěrů XV. sjezdu Komunistické strany Československa.