Středa 16. listopadu 1977

Předseda SN D. Hanes: Ďakujem poslancovi Kopřivovi. Hovorí poslanec Štáfek.

Poslanec V. Štáfek: Vážené soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, Komunistická strana Československa klade rozvoj a uspokojování životních potřeb vždy na přední místo v pořadí strategických cílů i v programech společenského rozvoje.

Správnost této politiky, jejíž zásady znovu zdůraznil XV. sjezd strany, potvrzuje dosavadní vývoj výživy obyvatelstva jako významné složky životní úrovně.

Úspěšný rozvoj národního hospodářství v poměrně krátké době vedl k rychlému nasycení potřeb výživy z hlediska objemu u všech vrstev obyvatelstva.

Kalorický obsah překročil v průměru 3 tisíce cal denně na jednoho obyvatele již v první polovině padesátých let. Poté došlo k postupným změnám ve struktuře potřeb ve výrobě, poptávka se přesunula na biologicky hodnotnější živočišné výrobky ve všech sociálních skupinách. Československo se dostalo na úrovni výživy na jedno z předních míst ve světě. Jednou z nejmenších ve světovém měřítku je sociální a územní diferenciace ve spotřebě potravin.

Na celkovém pozitivním vývoji uspokojování základních životních potřeb se v souladu s přijatými stranickými usneseními značnou měrou podílelo a podílí zemědělství a potravinářský průmysl.

Uplatňování intenzifikačních faktorů v zemědělství se projevilo v růstu hrubé zemědělské produkce. Byly vytvořeny základní podmínky k růstu potravinářské výroby i s ohledem na změnu struktury potřeb ve výživě obyvatelstva. Dochází k postupným strukturálním změnám v potravinářském průmyslu, jejichž cílem je přizpůsobení výroby potravin novým úkolům.

Meziroční přírůstky výroby, zejména v 5. pětiletce, se pohybovaly mezi 4,4-5,1%. Zvýšil se podíl drůbežího masa a objem výroby zeleninových výrobků. Vysoké tempo tržní produkce umožnilo, aby potravinářský průmysl plynule zvyšoval dodávky na vnitřní trh. Objem dodávek pro vnitřní trh stoupl ze 70 miliard Kčs v roce 1970 na 86 miliard Kčs v roce 1976. U masa to byl nárůst ze 611 tis. tun na 739 tis. tun, u vajec z 1 mld 278 mil. kusů na 1 mld 558 mil. kusů.

Přes podstatně vyšší vklady investic se v posledních 10 letech nepodařilo ani u hlavních výrobních oborů vyřešit zaostávání výrobní a technologické základny potravinářského průmyslu a odstranit existující disproporce mezi růstem zemědělské výroby, potřebami vnitřního trhu a vývojem zpracovatelských kapacit, například mezi výrobou a zpracováním mléka a poptávkou po mléčných výrobcích. Tím více je třeba ocenit úsilí pracovníků, kteří v těžkých podmínkách plní úkoly, které před ně staví strana a společnost.

Úkoly říjnového pléna v roce 1975, potvrzené v plném rozsahu XV. sjezdem KSČ, jsou:

- zajistit plynulé a rovnoměrné zásobování trhu potravinami,

- obohatit trh o nové výrobky a zvýšit kvalitu potravinářského zboží,

- rozvinout průmyslovou výrobu hotových pokrmů a polotovarů pro účely společného a individuálního stravování,

- snížit hmotnostní a nutriční ztráty při zpracování výrobků.

Znamená to ve finančním vyjádření zvýšit dodávky do tržních fondů v šesté pětiletce z 86,5 mld Kčs v roce 1975 na 103,4 mld Kčs v roce 1980 s ročním přírůstkem 3,6%.

Půjde především o produkci kvalitních potravin hromadné spotřeby, průmyslovou výrobu polotovarů a hotových pokrmů, v sortimentu odpovídajícím měnícímu se způsobu života spotřebitelů a možnostem vyššího využití surovin.

Splnění těchto úkolů vyžaduje co nejefektivněji využít plánovaných výrobních kapacit a prohloubení spolupráce a integračních vztahů mezi zemědělskými podniky, potravinářským průmyslem a obchodními organizacemi.

Sdružováním prostředků a kapacit vybudovat provozy, které vytvoří podmínky ke snížení ztrát a k lepšímu využití základní suroviny. Ať již velkokapacitní termosklady na ovoce a zeleninu, bramborárny či zpracovatelská zařízení pro využití méně hodnotných surovin a odpadů potravinářského průmyslu.

Jako příklad mohu uvést klimatizovaný sklad OSZP Kutná Hora na 6 tis. tun ovoce vybudovaný ve spolupráci zemědělských podniků okresu Kutná Hora, Kolín, n. p. Zelenina a Fruta Mochov, bramborárna v Mladé Vožici na okrese Tábor pro 5 tis. tun brambor, v JZD Bystřice na okrese Benešov na 10 tis. tun brambor, budované ve spolupráci n. p. Zelenina a zemědělských podniků.

Integrace společných zemědělských podniků a drůbežářského průmyslu by přispěla k lepšímu využití vaječné hmoty a ke snížení nákladů při přípravě vajec k expedici a jejich třídění.

Při využití vaječné hmoty nejsou stále respektovány zásady hospodárnosti. Vejce, která mají nepatrné poškození skořápky, jsou vylučována z výkupu standardního zboží.

To sice slouží k dosažení kvality vajec dodávaných na trh, ale není ve většině společných zemědělských podnicích zajištěno další využití této jinak kvalitní vaječné hmoty.

Obdobná situace je u využití skořápek pro hospodářská zvířata, přičemž je na trhu tohoto produktu nedostatek.

Zlepšovatelé drůbežářského průmyslu by se měli zamyslet, jak za nízkých nákladů rychle řešit lepší využití vaječné hmoty i skořápek k získání minerálních látek.

Jen ve společném zemědělském podniku ve Slaném na okrese Kladno se jedná zhruba o 1 mil. kusů vajec z roční produkce 40 mil. kusů. Představuje to ztrátu 810 tis. Kčs a spotřebu 1500 q krmných směsí.

Vypracované inovační programy počítají s tím, že čtvrtinu přírůstku výroby v šesté pětiletce budou představovat nové výrobky; znamená to:

- zvýšit nutriční hodnotu při snižování kalorické hodnoty potravin,

- zlepšit vzhled a chuť výrobků,

- nabídnout pestřejší sortiment,

- zlepšit konečnou úpravu pro spotřebitele včetně obalů,

- prodloužit trvanlivost výrobku,

- zavádět označování výrobků kalorickou a nutriční hodnotou s datem výroby.

Realizace inovačních programů je podmíněna dodávkami dostatečného množství a sortimentu obalových materiálů a strojně technického zařízení, včetně náhradních dílů, zejména u zahraničních výrobků.

V mlékárenském průmyslu se projevuje nedostatek fólie na sáčky na mléko, nebo není dodržována technologie při jejich výrobě a sáčky tečou. Dochází nejen ke stížnostem spotřebitelů, ale i k velkým ztrátám. Chybí i speciální cisterny na převoz mléka a jejich výroba je u nás omezená. Obdobná situace se projevuje i v masném průmyslu, zejména v nedostatku umělých střev na párky. V potravinářském průmyslu je rovněž limitujícím článkem doprava. Automobilový park je přestárlý, 35% jsou vozidla starší 10 let. Vozidla nevyhovují hygienickým požadavkům rozvozu potravin. Tyto negativní jevy je nutno odstraňovat.

Při řešení otázek výživy obyvatelstva nelze přehlédnout, že při hledání cest, forem a způsobů uspokojování potřeb se rýsují tendence, které nemůžeme z hlediska formování socialistického způsobu života považovat za žádoucí. Objevují se snahy prestiže, okázalosti, nešetrného zacházení s potravinami, plýtvání s nimi, růst spotřeby alkoholu a tabákových výrobků jako odraz konzumní orientace současné buržoazní společnosti.

Velký tlak se v posledních letech soustředil na spotřebu masa a rostoucí požadavky překračují současné možnosti našeho zemědělství. Hlavním úkolem je hledat cesty k vyššímu zhodnocování základní suroviny, ke snižování ztrát ve spotřebě a výrobě.

Nedaří se zatím zvyšovat proporcionální spotřebu drůbežího masa, které je nutričně hodnotnější a z hlediska zemědělské produkce dostupnější. Rovněž výrobky z mléka, ovoce a zeleniny mohou zmírnit tlak na spotřebu masa.

Úspěšné a efektivní zavádění nových potravinářských výrobků není myslitelné bez spolupráce potravinářského průmyslu s obchodními organizacemi. Velkoobchod jako mezičlánek zjednodušuje odbyt, ale snižuje rychlost dodávek do maloobchodní sítě a zkresluje tok informací o jejich spotřebě. Dochází ke hromadění zásob, prošlým záručním lhůtám. Značné rezervy jsou ještě v průzkumu trhu a rychlejším přizpůsobení poptávce.

Projevuje se i nedodržování technologie skladování zejména u masných výrobků, ty pak ztrácejí na kvalitě a spotřebitelé je odmítají.

Dosažené úspěchy v zásobování vnitřního trhu potravinami byly oceněny na 7. zasedání ÚV KSČ v květnu 1977. Toto plénum kriticky zhodnotilo i nedostatky, které se projevují v plynulém a rovnoměrném zásobování trhu, zdůraznilo nutnost aktivního a tvůrčího přístupu všech výrobních i obchodních organizací k dokonalému zajišťování úkolů stanovených 6. pětiletkou.

Na závěr ještě dotaz. V souvislosti se stále se zvyšující zemědělskou produkcí mám otázku na soudruha ministra Nágra: Jaká je připravenost potravinářského průmyslu na perspektivní postupné zkvalitňování a zvyšování výroby potravin? Děkuji za pozornost.

Předseda SN D. Hanes: Ďakujem súdruhovi Štáfkovi za jeho vystúpenie. Je posledný z tých poslancov, ktorí sa písomne prihlásili do rozpravy. Preto sa pýtam, či sa ešte niekto z poslancov hlási o slovo? (Nikdo se nehlásí.)

Ak sa už nikto nehlási, vyhlasujem rozpravu za skončenú.

Súdružky poslankyne, súdruhovia poslanci, o slovo sa prihlásil minister všeobecného strojárstva ČSSR súdruh Bahyl, minister poľnohospodárstva a výživy ČSSR súdruh Nágr a podpredseda vlády ČSSR súdruh Rohlíček, aby odpovedali na dotazy poslancov. Podpredseda vlády súdruh Rohlíček súčasne na záverečné slovo.

Dávam slovo ministrovi Bahylovi, aby odpovedal na otázku poslankyne Kolesárovej.

Ministr všeobecného strojírenství ČSSR P. Bahyl: Vážené súdružky a súdruhovia poslanci, v tomto roku budú realizované dodávky náhradných dielcov za 2,5 mld Kčs a nové stroje za 3,1 mld Kčs. Hovorím o poľnohospodárskych strojoch a traktoroch z organizácie Zbrojovky Brno cez dve odbytové organizácie v Čechách a na Slovensku. Samozrejme, že okrem týchto odbytových organizácií dodávame ďalšie stroje cez iné odbytové organizácie (automobily cez Mototechnu atď.). Pre budúci rok plánujeme dodať viac ako za 2,5 mld Kčs náhradných dielcov a finálnych strojov len za 3,1 mld Kčs.

Tým chcem hneď v úvode uviesť, že objem náhradných dielcov v pomere k celkovým finálnym strojom je už 80% ku 100. A skutočnosť je taká, že výroba náhradných dielcov nie je vôbec problémom. Naopak. Chcel by som využiť túto možnosť, keď odpovedám na dotaz súdružky Kolesárovej, oznámiť skutočnosť, že obchodné organizácie upozorňujú, že pre budúci rok znižujú opravovne a strojové traktorové stanice požiadavky na náhradné dielce. Zatiaľ máme požiadavky len na 90% požiadavkov objemu výroby náhradných dielcov t. r. Samozrejme to neznamená, že nás to oprávňuje, k tomu, že nedáme zvýšený počet objemu výroby náhradných dielcov do plánu.

Teda objem náhradných dielcov nie je problém. Naopak, vznikajú nám nadnormatívne zásoby. Problém je v plnom krytí niektorých úzkoprofilových sortimentov. Plánom stanovíme preto nielen objem, ale i sortiment dodávok náhradných dielcov. Naše podniky sú povinné splniť v tomto roku nedostatkové sortimenty náhradných dielcov minimálne na 60% požiadavkov a pre budúci rok sme rozpísali splniť úzkoprofilové náhradné dielce na 80% požiadaviek.

Pokiaľ ide o hlavného dodávateľa náhradných dielcov pre poľnohospodárstvo, t. j. Zbrojovku Brno, dosiahla v priebehu tohto roku pomerne dobrých výsledkov práve v dodávkach náhradných dielcov. Existujú stále položky, ktoré sú plnené na 50% požiadaviek. Jedná sa v prevažnej miere o dielce kompletované dodávkami ostatných subdodávateľov tuzemských a v niektorých prípadoch i z dovozu.

Je veľmi pozitívnym javom v oblasti náhradných dielcov, že vo VHJ Opravovne poľnohospodárskych strojov a strojno-traktorových staníc sa zlepšila situácia v renovácii náhradných dielcov. V minulom roku sa renovovalo náhradných dielcov za takmer 4 mil. Kčs, predovšetkým u traktorových. V Čechách pracovalo 27 renovačných stredísk, ktoré renovujú 280 položiek a na Slovensku 10 renovačných stredísk, ktoré renovuj ú 217 položiek. Dôraz teda kladieme v ďalšej práci na sortiment.

Prešiel by som konkrétne k nedostatku náhradných dielcov, ako ich uviedla súdružka Kolesárová. Mohol by som povedať, že problémy, v tomto družstve, ktoré má viac ako 3 tis. ha pôdy, odstránime podľa zoznamu, ktorý mi dá a pomôžeme s modernizáciou strojového parku.

Pretože však ide o niektoré úzkoprofilové dielce, a týka sa to iste celého radu ostatných družstiev, dotknem sa veľmi stručne konkrétne spomenutých položiek. Súdružka hovorila o hydraulickom čerpadle na Zetor 8011. My sme ho delimitovali do výroby Poľskej ľudovej republiky z našej organizácie AERO. Práve preto sme museli prekonať určitý nedostatok náhradných dielcov, a to tak, že nám veľmi dobre a odborne pomohli v renovácii prevádzkáreň JRD Zádveřice u Gottwaldova a ďalšie renovačné stredisko VHJ Opravovne poľnohospodárskych strojov a ŠTS. Tým sme boli nútení preklenúť určitý nedostatok, no podľa uzavretých hospodárskych zmlúv s Poľskom na budúci rok možno očakávať zlepšenie dodávok náhradných dielcov. Súdružka poslankyňa uviedla servoriadenie pre traktory 80-11. My tieto servoriadenia dodávame výhradne špecializovaným opravárňam a ŠTS, ktoré súčasne vykonávajú i renováciu náhradných dielcov. Pritom treba povedať, že oblasť hydrauliky, nielen poľnohospodárskych strojov, traktorov, ale aj nákladných automobilov, nakladačov, lietadiel, v špeciálnej výrobe bola veľmi úzkym profilom. Prijímali sme opatrenia tak na ministerstvách, ako aj vo vláde a ŠPK pre rozšírenie tohto kompletačného odvetvia. Za posledné dva roky sme výrazne, o niekoľko sto mil. zvýšili výrobu hydrauliky. Mohol by som tu vymenovať miesta od Uhorského Brodu, Trhových Svin, Benešova a Bardejova, kde staviame továreň, až po bratislavské závody ťažkého strojárstva, Malacky a Dubnicu. Robili sme opatrenia v Jihlave. Velká Líšeň zaviedla sčasti hydrauliku, ale to všetko nestačí, pretože náraz hydrauliky bol taký veľký, že šlo o miliardové rozdiely, ktoré sme potrebovali. Pritom ani jeden zo socialistických štátov nám v hydraulike prakticky nemohol pomôcť. Treba zvýšiť výrobu hydrauliky pre krytie potrieb budúceho roku, kde je práve to servoriadenie najužším profilom, a to ešte asi za 20-40 mil. Kčs, aby sme pokryli nielen finál, ale i náhradné dielce. Oblasť hydrauliky sa skutočne dostala do veľmi nedobrej situácie, pretože bola niekoľko rokov v minulosti zanedbaná. Neplnenie otočných a guľových čepov v minulom roku bolo v Zetore už čiastočne vyrovnané a položky sa už dnes plnia minimálne na 70% požiadaviek.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP