Takto je to určené v päťročnom pláne. Takéto dôkazy - nechcem byť byrokratom - sú podpísané všetkými inštitúciami, ktoré nové investície navrhujú.

Život beží, ovšem trošičku ináč; za prvé likvidácia základných fondov sa nekoná, a preto zdroj pracovníkov nevzniká. Preradené pracovne sily sa preraďujú, ovšem na úkor horšieho využitia základných fondov. A tretí zdroj, to znamená nový prírastok pracovných síl, sa zvyčajne rozdelí viackrát ako raz, a keď dôjde k uvádzaniu základných fondov do prevádzky, zdroj pracovných síl z nového prírastku nie je.

Výsledkom tohto všetkého je, že využitie základných fondov je horšie. Hovorím o týchto tzv. technologických otázkach tvorby plánu preto, že chcem poukázať na to, ako sme všetci angažovane zúčastnení na tomto stave a keď máme odstraňovať tieto príčiny, musíme ich odstraňovať všetci.

Poznáme problém, poznáme príčiny, vieme ohodnotiť tendencie ako nepriaznivé, tak aké sú návrhy na riešenie? Vláda už v šiestej päťročnici v súvislosti so schválenou päťročnicou, prijala určité opatrenia na zlepšenie stavu. Predovšetkým vytvorila rezervu mzdových prostriedkov, zhruba 0,2 % z priemernej mzdy, na mzdové zvýhodnenie pracovníkov pracujúcich v druhej resp. tretej smene.

Vláda stanovila veľmi prísne opatrenia, že nemôže byť zahájená nová stavba, nová investícia, že nemôže byť vydané povolenie na novú stavbu za predpokladu, alebo v tom prípade, že nie je dôkaz o zabezpečenosti pracovných síl. Nechcem chváliť tieto opatrenia, je však pravdou, že relatívny pokles smennosti v posledných dvoch rokoch a jej účinnosti sa spomalil, ale stále zostáva pravdou, že sa účinnosť zhoršuje.

Veľmi podrobne sa vláda touto otázkou zaoberala v minulom roku a vydala svoje vládne uznesenie č. 146, ktoré obsahuje súbor opatrení na využitie základných fondov a zvýšenie smennosti. Predovšetkým uložila rezortom, aby v jednotlivých podnikoch a v jednotlivých VHJ boli rozpracované konkrétne programy zvýšenia využívania základných fondov. Najvážnejšie prípady z týchto programov, predovšetkým tie, ktoré sa týkajú rozvojových programov, ktoré majú svoje výrobky na špičke svetovej techniky a kde je veľký záujem i o ich export. Tieto prípady z týchto programov sa stanú obsahom a záväznou úlohou štátneho plánu a takéto opatrenia majú byť urobené už pre rok 1979.

Vláda uložila, aby za účelom zvýšenia smennosti a využitia základných fondov bolo výraznejšie použitých mzdových prostriedkov, aby bol tak vyvolaný záujem o prácu v druhej, alebo v tretej smene.

Rozsah likvidovaných základných prostriedkov je zahrnutý ako základná úloha štátneho plánu s tým, že v prípade, ak sa tento rozsah nerealizuje, odpočítava sa rozsah nerealizovaných základných fondov z objemu investícií na budúci rok.

Vláda zdôraznila, že rozhodujúcim kritériom pre posudzovanie novozahajovanej stavby je využitie základných fondov a že toto kritérium je treba dôsledne uplatňovať. Na zabezpečeniu súladu reprodukcie základných fondov a reprodukcie pracovných síl sú pripravované ďalšie opatrenia, predovšetkým bude uznávaný zdroj pracovných síl pre nové investície, resp. nové základné fondy, zdroj ktorý vzniká preradením pracovníkov z existujúcich podnikov len v tom prípade, že bude súčasne predložený dôkaz o tom, že týmto preradením sa nezhoršuje využitie základných fondov a smennosť tých podnikov z ktorých sa pracovníci preradili. Druhý zdroj, ktorý pochádza z likvidovaných základných prostriedkov bude uznávaný len v tom prípade, že v súlade so záväznou úlohou budú tieto základné fondy likvidované, resp, znížením objemu, ako som o tom už hovoril. U nových investícií na budúci rok nebudú vytvárané ďalšie pracovné miesta.

Pre tretí zdroj z nového prírastku pracovných síl predpokladáme urobiť opatrenie takého druhu, že národné výbory budú musieť viesť bilanciu pracovných síl za svoje hospodárstvo, alebo za svoju oblasť takým spôsobom, že z bilancie bude musieť byt vidieť, aké sú celkové zdroje pracovníkov, koľko z toho sa dáva na existujúce základné fondy, či už do výrobnej, alebo nevýrobnej sféry, ďalej koľko dal národný výbor prísľubov na nové investície resp. nové základné fondy, a z tejto bilancie musí byť vidieť vždy zbytok, ktorý je možno ešte prípadne ďalej rozdeliť. Tým chceme zabrániť, že existujúce zdroje podľa jednotlivých národných výborov nebudú rozdelené viac ako raz.

Ďalej je v pláne predpokladané dôslednejšie uplatňovanie zvýšeného podielu strojov ako aktívnej zložky základných fondov pri obmedzovaní stavebných investícií a stavebných prác. To však predpokladá, že dodávané a budované stroje budú mať vyššiu produktívnosť, budú teda vyššej technickej úrovne, ktorá zabezpečí uvoľnenie pracovných síl na potrebné iné miesta.

Vážené súdružky a súdruhovia poslanci, dôležitým predpokladom realizácie tohto programu, ktorý nebude jednoduché realizovať, je vytváranie politického klímatu, podľa ktorého by tzv. nárokovanie nových investícií a ľahostajný postoj k existujúcim základným fondom malo byť skutočne spoločensky odmietané, posudzované za spoločensky nežiadúce, keď už nechcem použiť slova protispoločenské. Program je skutočne náročný. Už zo skúseností vieme, že jeho realizácia nebude jednoduchá. A v tomto zmysle vás prosím vážené súdružky a súdruhovia poslanci skutočne o výraznú pomoc v našej práci. Ďakujem Vám za pozornosť.

Předseda SN D. Hanes: Ďakujem súdruhovi ministrovi Janzovi. Pýtam sa poslankyne Peterkovej či je spokojná s odpoveďou. (Poslankyně E. Peterková: Ano.) Ďakujem.

Udeľujem teda slovo poslankyni Řídkej a pripraví sa do rozpravy poslanec Tomáš Trávníček.

Poslankyně Z. Řídká: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, jedním z hlavních a trvalých cílů naší politiky je všestranné uspokojování stále náročnějších potřeb občanů. A nejedná se pouze o oblast přímé materiální spotřeby. Socialistická společnost si na rozdíl od kapitalistické klade vysoké cíle i v jiných oblastech. Chceme vytvářet pro naše pracující co nejlepší pracovní a životní prostředí, stále zvyšovat bezpečnost práce, usilovat o lepší zdravotní a hygienické podmínky na pracovištích a v souladu s poznatky lékařů rozšiřovat i závodní stravovaní. Podporujeme také další zvyšování kvalifikace pracovníků a rozvíjíme péči o zaměstnané ženy a matky, kde je dosud řada problémů, zejména tam, kde pracuje větší procento žen, jako např. v obchodě, spojích, textilním a obuvnickém průmyslu, ve zdravotnictví a v dalších oborech. Vytváříme podmínky pro plné využití volného času a dovolených k zdravému a aktivnímu odpočinku a kulturnímu vyžití. Máme velmi dobré výsledky i v oblasti kultury. Např. divadla a kina navštěvuje ročně kolem 100 mil. návštěvníků, do lidových knihoven chodí 2,4 mil čtenářů a kulturní domy a osvětové besedy navštíví ročně asi 115 mil. občanů. I zde je markantní rozdíl proti vývoji v kapitalistických státech.

Na rozdíl od kapitalistických států není péče o pracující obsahem obecných prohlášení, ale je nedílnou součástí národohospodářských plánů rozvoje naší společnosti i plánů hospodářských a ostatních organizací. Ve všech podnicích a výrobních hospodářských jednotkách byl např. pro období 6. pětiletky zpracován komplexní program péče o pracující.

V rámci přípravy na dnešní jednání provedli poslanci výborů pro průmysl, dopravu a obchod skupinové i individuální průzkumy a zaměřili se na poznatky z plnění těchto programů. Srovnávali si také rozdílnou úroveň. Navštívili jsme podniky, generální ředitelství, jednali jsme i s odvětvovými ministerstvy.

Pověřená pracovní skupina vedená poslancem Sakmarem navštívila i některé ústřední výbory odborových svazů, kde jsme si vzájemně vyměnili získané poznatky.

Než budu hovořit o výsledcích těchto společných průzkumů, dovolte, abych se zmínila o poznatku, který jsem získala při návštěvě dvou podniků ve svém volebním obvodě v okrese Hradec Králové, a to ČSAD a Výzkumného ústavu elektronické keramiky.

Zatímco v ČSAD, kde pracuje téměř 8 tis. pracovníků, je v komplexním programu zahrnuta a také bohatě realizována řada opatření ve zlepšení pracovních podmínek, ochrany zdraví při práci, kulturních a rekreačních možností, ve Výzkumném ústavu elektrokeramiky, kde pracuje 250 pracovníků, nemají ani nejzákladnější sociální vybavení jako jsou šatny, umývárny a pracovní prostředí je ovlivněno tím, že 40 cm od oken ústavu je vybudován nadjezd, který přináší hluk, prašnost a zplodiny plynů. Na těchto dvou příkladech jsem chtěla ukázat rozdílnost podmínek pro plnění komplexního programu v praxi. Poslanecké průzkumy potvrdily, že značné rozdíly mezi jednotlivými organizacemi jsou obecným jevem. Doporučuji, aby především tyto neoprávněné rozdíly byly systematicky řešeny i opatřeními z centra.

Poslanci se dále přesvědčili, že ve většině závodů je péči o pracující věnována stále větší pozornost. Vedoucí pracovníci i funkcionáři si jednak uvědomují povinnosti socialistických podniků, které jsou ještě umocňovány nutností vytvářet podmínky pro stabilizaci pracovníků a pro získávání nových pracovníků zlepšováním pracovních podmínek, rekreačních možností a péčí o zaměstnané matky. Výsledky péče podniků a národních výborů o budování jeslí a školek nejsou uspokojivé a podvazují možnost vyšší zaměstnanosti žen. Je také ještě dost organizací, kde nepečují dostatečně o růst kvalifikace pro rozvoj tvůrčích sil a schopností pracovníků v souladu s potřebami výroby. Mnohde také nevyužívají komplexní programy i k posílení pracovní kázně.

V péči o pravidelné stravování podle zásad zdravé a racionální výživy se předpokládá alespoň jedno teplé jídlo v průběhu pracovní směny. Je to velmi náročný úkol, který závisí nejen na vytvoření potřebných kapacit, ale i na výrobním režimu, rozmístění pracovišť a dalších podmínkách. Podle toho je rozdílný i dnešní stav. Tak v palivech a energetice se pravidelně stravuje třetina pracovníků, zatímco nepoměrně méně v organizacích železniční dopravy, kde je řada odloučených pracovišť - např. z několika desítek tisíc pracovníků Východní dráhy necelá 4 %.

Podle dlouhodobého programu, který je velmi náročný, se počítá s tím, že v roce 1980 by se mělo v závodních jídelnách stravovat 37 %, v roce 1985 55 % a v roce 1990 75 % pracovníků.

Podle mého názoru je k tomu třeba

- důsledně zajistit podstatné zvýšení průmyslové výroby polotovarů a mražených jídel v provedení pro hromadné stravování tak, aby jejich konečná úprava vyžadovala minimum práce v jídelnách;

- cílevědomě soustředit úsilí a prostředky více organizací v městech a okresech tak, aby se potřebné kapacity a zařízení jídelen vybudovala efektivně a byla plně využita.

Pozoruhodných výsledků bylo dosaženo v budování závodních rekreačních zařízení. Téměř všechny podniky mají vlastní rekreační zařízení, např. v resortu všeobecného strojírenství vlastnily podniky v minulém roce zařízení o kapacitě téměř 35 tis. lůžek, takže zhruba na každých 18 pracovníků připadá jedno lůžko.

Obecně však je téměř ve všech organizacích nízké využití. Pohybuje se kolem 30 - 40 % ročně. Téměř 40 % kapacit nemá zajištěno společné stravování. Je také ověřeno, že zařízení využívá poměrně úzký okruh pracovníků. Většina má ráda změnu. Doporučuji proto, abychom podporovali snahu odborových orgánů o systematickou a hlavně pružnou výměnnou rekreaci mezi organizacemi. Tím se dosáhne při stejných prostředcích značně vyšší využití těchto zařízení a zvýšení rekreačních možností. Umožní to také zmírnit rozdílné podmínky jednotlivých organizací.

Jedním ze zdrojů pro financování péče o pracující jsou fondy kulturních a sociálních potřeb. V minulém roce z nich bylo použito 4,7 mld Kčs. Jejich výše je závislá na plnění hospodářských úkolů a na dosahované efektivnosti výroby. Pracující tak mohou přímo svou prací ovlivnit výši prostředků, věnovaných na uspokojování jejich potřeb. Jde také o to, aby tyto prostředky byly účelně využity. Získané poznatky potvrzují, že je třeba se více zaměřit na péči o pracující v průběhu pracovního procesu, na zlepšení podmínek pro matky s dětmi, a tím získávat nové zdroje pracovních sil. Dále k podpoře zdravého způsobu života, zejména hromadné sportovní činnosti a pohybu v přírodě.

Určitým nedostatkem současných komplexních programů je to, že jsou plánovány a řízeny jednotlivými ministerstvy a výrobně hospodářskými jednotkami po resortní linii a že není vždy plně přihlíženo k oblastní problematice.

Navrhuji proto závazně koordinovat návrhy komplexních programů na příští pětiletku se záměry národních výborů a záměry organizací v jednotlivých městech, okresech a územních celcích mezi sebou. Přitom ovšem respektovat i potřeby jednotlivých resortů a VHJ, ale na druhé straně dosáhnout účinnějšího řešení budování a organizování společných akcí.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, chtěla bych závěrem konstatovat, že jsme při všech provedených průzkumech zjistili, že komplexní programy péče o pracující plní velmi důležitou úlohu v systému péče o pracující. Při přípravě těchto programů na další období bude třeba porovnat rozdíly v dosažené úrovni jednotlivých podniků či resortů, pečlivě zkoumat výsledky těch průmyslových a zemědělských závodů a pracovních kolektivů, které ve vytváření dobrých pracovních podmínek dosahují nejlepších výsledků a na základě těchto zkušeností vytvořit promyšlený systém péče o co největší počet pracujících. Větší pozornost než dosud je třeba věnovat při přípravě komplexních programů koordinaci a sjednocení zájmů podniků, odborových orgánů a příslušných národních výborů tak, aby bylo co nejlépe zajištěno plnění společenských úkolů péče o člověka, o ochranu a tvorbu životního a pracovního prostředí.

Předseda SN D. Hanes: Ďakujem poslankyni Řídkej. Hovorí poslanec Tomáš Trávníček a pripraví sa poslanec Holub.