Poslanec T. Trávníček: Soudružky a soudruzi poslanci, dnešní jednání dává příležitost dotknout se i některých politických problémů spojených s projednávanou problematikou, které jsou v úzké souvislosti s naší vlastní poslaneckou prací. Všichni dobře víte, že velká většina našich občanů správně spojuje svou práci se svou životní jistotou a perspektivou, s rozvojem celé socialistické společnosti. Nemůžeme ale zavírat oči před skutečností, že ne každý občan uvědoměle chápe, že zabezpečování životních jistot a perspektiv není jednostrannou záležitostí, ve které socialistická společnost jenom dává a občan s naprostou samozřejmostí vymoženosti socialismu přijímá, ale že je dvoustranným aktivním vztahem, ve kterém stále lepší uspokojování potřeb našich občanů jak hmotných, tak duchovních, vede a musí vést ke stále uvědomělejší tvorbě nových hmotných i duchovních hodnot ve prospěch celé společnosti, ke stále vyšší angažovanosti občanů při budování rozvinuté socialistické společnosti, k tomu, aby se lidská práce stále více stávala prvotní potřebou člověka. Řečeno v negativní stránce věci - spotřebitelský přístup a vztah k hmotným a kulturním hodnotám a potřebám člověka, vlastní kapitalistické společnosti, nám musí být cizí, musíme si uvědomovat závažnou skutečnost, že tento přístup otevírá znovu možnosti pro obnovu starých přežitků ve vědomí člověka, vznik nových přežitků, a tedy i postojů socialismu cizích a nakonec ve svých důsledcích nepřátelských.

Druhý problém, se kterým se setkáváme, spočívá v tom, že v oblasti uspokojování hmotných a duchovních potřeb našich občanů pracuje profesionálně statisíce lidí. Velká většina z nich plní čestně svoje povinnosti, ale ne vždy všichni ti, jejichž prostřednictvím se tato péče realizuje, a oni spolurozhodují o životní spokojenosti našich občanů, chápou svoji práci jako společenské poslání, ne vždy vnášejí do ní lidský soudružský vztah, ne vždy ji naplňují ochotou, porozuměním a láskou. A naopak, ne vždy naši občané tuto práci a péči účelně využívají, soudružsky přijímají, oceňují ji a váží si jí.

Myslím také, že při příležitosti projednávaní otázky životních jistot a perspektiv musíme konstatovat, že velká většina našich občanů cítí hluboké city přátelství k lidu Sovětského svazu, zejména příslušníci staré a starší generace. My ale velmi palčivě potřebujeme, aby nešlo jenom o citový vztah, ale o hluboké přesvědčení, že životní jistoty a perspektivy každého z nás jsou bytostně spjaty se sovětským lidem, se sovětským státem, s Komunistickou stranou Sovětského svazu, že jsou spjaty bytostně takové otázky, jako je skutečná nezávislost a suverenita našeho státu a existence našich národů a všech našich občanů. A konečně myslím, že ve své práci mezi voliči musíme dnes a denně zdůrazňovat skutečnost, že zapas o socialistické jistoty a perspektivy našich občanů je nedílnou součástí velkého třídního celosvětového zápasu za to, aby životní jistoty a perspektivy každého občana této planety byly skutečně nezvratné.

Soudružky a soudruzi poslanci, reálný, opravdu hluboký pocit životní jistoty a perspektivy může vzniknout a vzniká jen ve společnosti, která odstranila vykořisťování člověka člověkem, zabezpečuje jeho právo na život v míru, zabezpečuje jeho reálná sociální a občanská práva a svobody, společnost, ve které je člověk člověku přítelem, soudruhem, v níž každý, kdo potřebuje oporu a pomoc, ji také najde. Socialistický humanismus, socialistické vztahy mezi lidmi, socialistický způsob života - to vše je u nás neoddělitelnou součástí životních jistot a perspektiv právě tak, jako stále plnější, bohatší život, rozvoj osobnosti, tvůrčích sil a schopností každého člověka, každého našeho občana. Právě takto vytyčil úkoly sociální politiky XV. sjezd Komunistické strany Československa.

Z toho vyšly organizace sdružené v Národní frontě. Při rozpracování závěrů XV. sjezdu KSČ, které přijaly za své, si mimo jiné daly závažný úkol, který je v naší společnosti nezastupitelný - doplňovat všechna opatření státu v oblasti sociální politiky dobrovolnou sociální péčí. Všechny si vytyčily velmi konkrétní úkoly v tomto směru, úkoly odpovídající jejich celospolečenskému poslání a specifickému obsahu v jejich činnosti. Naši občané, a často i my poslanci si sami neuvědomujeme, jak činnost dobrovolných společenských organizací doplňuje tuto péči státu, jak obohacuje život každého našeho občana.

Mohl bych zde uvést konkrétní zaměření jednotlivých společenských organizací, politických stran, zájmových organizaci sdružených v Národní frontě, vyčerpalo by to velmi mnoho vašeho času. Avšak komplexní programy péče o pracující, které se realizují na každém pracovišti, ukazují, že např. odborová organizace a odborové hnutí se dnes nezajímají jenom o otázky práce a života na závodě, ale že stále více se angažují v občanském, společenském životě vně závodu, že jsou skutečnou školou komunismu pro všechny občany, pro celé okolí, kde daný závod nebo podnik působí.

Zanedlouho budeme mít příležitost zhodnotit činnost Socialistického svazu mládeže a jeho Pionýrské organizace, Svazu žen např. u příležitosti Mezinárodního roku dítěte, roku 1979, a 30. výročí vzniku Pionýrské organizace, jak tato společenská organizace naplňuje bohatým životem, bohatým obsahem život našich jiskřiček, pionýrů, svazáků atd. Jaké úkoly si dává Svaz žen v tom, aby zajistil podmínky pro plnění trojjediné funkce žen v naší společnosti, jako pracovnice, matky a veřejné činitelky. Jak výrobní, spotřební a bytová družstva zaměřují svoji činnost na to, aby zlepšila situaci žen-matek, mladých manželství atd.

Samozřejmostí dnes už je, že existuje rozsáhlá dobrovolná pečovatelská služba vedle státní pečovatelské služby organizované národními výbory, že máme dobrovolnou, bezplatnou dárcovskou službu, kde občané dobrovolně a bezplatně v zájmu zdraví jiných občanů dávají svoji krev, že ochrana života a majetku našich občanů v případech živelných pohrom, ohně, je věcí dobrovolné společenské organizace Svazu požární ochrany atd. Že máme vedle státní péče společenskou dobrovolnou péči o invalidní občany, realizovanou Svazem invalidů, že Svaz družstevních rolníků pečuje o životní prostředí na naší vesnici, o vytváření nových vztahů mezi lidmi atd.

Bohatým obsahem své činnosti, rozvojem a uspokojováním osobních, skupinových celospolečenských zájmů pečují všechny organizace sdružené v Národní frontě o naplňování volného času, o bohatý život každého našeho občana.

Všechny organizace se také podílejí na realizaci úkolů sociální politiky, které jsou vytyčeny ve volebních programech Národní fronty. Sdružují své prostředky a síly k tomu, aby mohly být nad plány budovány další jesle a mateřské školy. Soudruh ministr zde uvedl čísla přes 100 tisíc. Je třeba dodat, že 60 % z těchto 100 tis. míst v jeslích a mateřských školách je vybudováno v akci "Z" za dobrovolné účasti členů všech členských organizací Národní fronty a organizátorské činnosti národních výborů.

Budují se takto domy pečovatelské služby, domovy důchodců, zdravotnická zařízení apod. Přitom není zanedbatelné, že se rozvíjí úzká spolupráce národních výborů s celou Národní frontou a občané se aktivně účastní touto cestou také jako obecně v celé politice při tvorbě, realizaci a kontrole sociální politiky v místních podmínkách. Jsou tedy aktivními účastníky této sociální politiky.

Prostě řečeno - neoddělitelnou součástí péče o životní jistoty a perspektivy našich občanů je také aktivní činnost všech organizací sdružených v Národní frontě, jejich spolupráce se státními orgány, národními výbory všech stupňů. Tak budeme v celé Národní frontě v pevné jednotě pod vedením stranických orgánů a organizací realizovat generální linii XV. sjezdu KSČ, kterou je možné vyjádřit krátkou, ale svým obsahem bohatou větou:

"Na základě stále rostoucí kvality a efektivnosti veškeré práce stále lépe uspokojovat hmotné a duchovní potřeby našich občanů v plném souladu se socialistickým způsobem života a v podmínkách trvalého míru!"

Předseda SN D. Hanes: Ďakujem poslancovi Trávníčkovi a udeľujem slovo poslancovi Holubovi.

Poslanec K. Holub: Vážené předsednictvo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, zahraniční výbor Sněmovny národů měl nejednu možnost zabývat se československým pracovním a sociálním zákonodárstvím z hlediska mezinárodních úmluv a byl pravidelně informován o činnosti československých delegací v příslušných mezinárodních organizacích.

Otázky životních a sociálních jistot vstupují trvale do popředí zájmu řady mezinárodních organizací. Je to přirozený důsledek za prvé tlaku dělnické třídy a všech pracujících na celém světě, inspirovaných revolučními ideály sociální spravedlnosti a příkladem Velké říjnové socialistické revoluce, která ukázala reálnou cestu ze zdánlivě bezvýchodné situace; za druhé je to přirozený důsledek příkladu socialistických zemí.

Z těchto mezinárodních organizací je nejvýznamnější Mezinárodní organizace práce, která jako jediná ze složek bývalé ženevské Společnosti národů přežila druhou světovou válku a stala se v roce 1946 první mezinárodní odbornou organizací přidruženou ke Spojeným národům. Ve svých základních dokumentech Mezinárodní organizace práce uvádí, že jejím cílem a smyslem je přispívat k nastolení trvalého míru podporou sociální spravedlnosti, pomocí mezinárodní činnosti zlepšovat pracovní podmínky i životní úroveň a podporovat hospodářskou a sociální stabilitu. Nesporný význam Mezinárodní organizace práce je v normotvorné činnosti. Má dlouholetou tradici, vypracovaný systém tvorby mezinárodních norem, svůj postup předkládání těchto norem příslušným státním orgánům a rovněž podrobný systém kontroly plnění přijatých závazků.

Mezinárodní organizace práce přijala za své existence 149 úmluv a 157 doporučení, naše republika ratifikovala z nich 47. Je to velký počet ratifikací, který ukazuje na vysokou úroveň našeho zákonodárství a naší sociální politiky. USA z těchto umluv ratifikovaly jen 7 a jsou to ještě úmluvy okrajového významu.

Na druhé straně jsme přirozeně neratifikovali úmluvy, které pro naše podmínky nemají podstatný význam. Mezi přijatými úmluvami MOP mají značný početní podíl, jsou to úmluvy námořní nebo úmluvy úzce se týkající různých povolání. Ovšem svoje závazky z ratifikace úmluv vyplývající důsledně plníme a v mnoha případech naše praxe jejich ustanovení značně překračuje.

Mezinárodní organizace práce je místem, na kterém se setkávají představitelé vládních, odborových a zaměstnavatelských organizací. Ústava Mezinárodní organizace práce, která byla formulována téměř před 60 lety, i složitý jednací řád umožňují reakčním silám v této organizaci, aby z pozic kapitalismu využívaly půdy Mezinárodní organizace práce k útokům proti socialismu. Je přirozené, že za dosavadního složení kontrolní orgány MOP povyšují dosud formální možnost svobody nad skutečnou a praktickou realizaci svobody všech pracujících osvobozených od vykořisťování.

Některými výtkami má být zpochybněna dávno známá skutečnost, že v ČSSR a v dalších socialistických zemích neexistuje nezaměstnanost a že je plně zajištěno ústavou vyjádřené a zakotvené právo na práci pro všechny občany bez rozdílu. Musíme tedy odmítat jakékoli pokusy o pomluvy, o vměšování i všechny různě maskované snahy zasahovat do základních principů socialistického zřízení. Stejně nelze připustit, aby pod rouškou práva kontrolních orgánů mohlo docházet k zásahům do vnitřních kompetencí svrchovaného československého státu.

Kapitalistická společnost ve svých státech někdy jen formálně uznává, ale nikdy neuskutečnila pravo na práci. Tato společnost nedokáže zaměstnat masy svých nezaměstnaných občanů. V evropských kapitalistických zemích je asi 18 mil. nezaměstnaných, především mladých lidí a žen. Ve světě, jak se odhaduje, je asi 300 mil. nezaměstnaných, v rozvojových zemích hladoví více než půl miliardy lidí a miliarda lidí dosud neumí číst a psát. V atomovém věku více než čtvrtina lidstva žije tedy v bídě hmotné i duševní. Tento fakt je obžalobou kapitalistického společenského řádu.

Dalším svědectvím o závažném problému je i nedávná informace o studii Mezinárodni organizace práce, podle níž dosud dochází v kapitalistických zemích k zaměstnávání a nejhoršímu vykořisťování asi miliónu dětí.

Skutečností je, že mnohé vyspělé státy dosud neratifikovaly řadu významných úmluv zabezpečujících práva a sociální podmínky pracujících.

Spojené státy americké dokonce z Mezinárodní organizace práce nedávno vystoupily, když se jim nedařilo v plném rozsahu prosazovat své cíle. A přece týž stát se samozvaně staví do pozice světového arbitra a přisvojuje si právo kritiky druhých.

Jednou z forem mezinárodní spolupráce států v oblasti základních práv občanů jsou přijaté mezinárodní dohody a plnění závazků, které z nich vyplývají.

Od konce II. světové války byla takových dohod přijata v OSN celá řada. Pro zajímavost připomenu účast států alespoň na třech nejdůležitějších mezinárodních právních aktech.

Na Mezinárodním paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech, platném od ledna 1976, který zavazuje státy zajistit kromě jiných také právo na práci, se podílí 46 států včetně socialistických, Spojené státy americké a některé další kapitalistické země se nepodílejí.

Na Mezinárodním paktu o občanských a politických právech, platném od března 1966, se podílí 44 států včetně socialistických USA a některé další kapitalistické země se nepodílejí.

A konečně na Mezinárodní úmluvě o odstranění všech forem rasové diskriminace, která je v platnosti od ledna 1969, se podílí 97 států, včetně socialistických. Nepodílejí se USA a Izrael. K tomuto srovnání není třeba dalších komentářů.

V kapitalistických státech se namítá, že politické otázky nepatří do náplně jednání odborné organizace. Jde-li o sociální otázky, jde nejen o odborné, ale vždy o nejvýš politické otázky, které souvisejí s existenční a životní jistotou miliónů lidí přejících si žít a pracovat v míru.

Proto delegace socialistických zemí na Mezinárodních konferencích práce usilují o to, aby Mezinárodní organizace práce přijala úmluvu o všeobecném právu na práci. Zatím se tohoto cíle nepodařilo dosáhnout. Naše úsilí však stále získává větší a větší podporu. Taková úmluva by byla další zbraní pracujících v boji za sociální spravedlnost. V ostatních úsecích činnosti Mezinárodní organizace práce usilují socialistické země společně s pokrokovými silami o to, aby tato organizace více odpovídala zájmům pracujících za změněného poměru sil ve světě, aby se důsledně demokratizovala její struktura, aby se odstranila diskriminace v zastoupení představitelů pokrokových odborových organizací a představitelů nekapitalistických zaměstnavatelských organizací. Požadujeme, aby byla provedena důkladná revize některých již přijatých úmluv tak, aby odpovídaly skutečným potřebám dneška. Na posledním letošním zasedání Mezinárodní konference práce byla naše republika zvolena do správní rady na tříleté funkční období. Tím více budeme v Mezinárodní organizaci práce i nadále využívat všech příležitostí k prosazování zájmů pracujících, k upevňování míru a pokroku.

Hodnotíme-li soulad československého pracovního a sociálního zákonodárství s ratifikovanými mezinárodními úmluvami, můžeme konstatovat u nás vysokou úroveň zajištění všech našich občanů v oblasti životních a sociálních jistot. Stejně plně rozvíjíme socialistickou demokracii a v ní i všechna občanská práva, která plně zabezpečujeme.

Vyplývá to z podstaty socialistického zřízení a je to nedílnou součástí politiky Komunistické strany Československa.

Sociální jistoty nezaručí jen listiny zákona. Ty může zaručit a zajistit jen socialismus. V socialistických zemích si je zaručují občané sami především svou prací. Kvantita a kvalita práce určuje i míru životní úrovně a míru jistot a práv. Na to by u nás neměl nikdo zapomínat.

Soudružky a soudruzi poslanci, ČSSR je v současné době členem 60 významných mezinárodních vládních organizací a dále asi 1200 mezinárodních nevládních organizací. Není možné je vypočítávat, ale nelze se alespoň nezmínit o významu našeho členství ve Světové zdravotnické organizaci, která je od roku 1948 další specializovanou organizací v rámci Organizace spojených národů. Na práci této světové zdravotnické organizace se dnes podílí 150 členských států.

Její cíl - zajistit nejvyšší možnou úroveň zdravotní péče o lidi celého světa - pomáháme aktivně plnit u nás např. prací tří mezinárodních referenčních center a pěti regionálních referenčních center i plnou účastí na vysílání a přijímání odborníků.

Naši odborníci pracují v zahraničí, zejména v rozvojových zemích, podílejí se na plnění dlouhodobých programů a výzkumů i na činnosti aparátu organizace v Ženevě, kde od roku 1977 je náš zástupce členem výkonné rady Světové zdravotnické organizace.