Chci říci otevřeně, že složitost úkolů v oblasti investiční výstavby však nadále trvá a bude vyžadovat jak soustavné zlepšování investiční praxe, tak i systémová řešení.

Z ustanovení XV. sjezdu KSČ jsme vycházeli i při kontrole zemědělství a potravinářského průmyslu. Určující linií pro nás bylo napomáhat k vytváření předpokladů pro zvyšování soběstačnosti v obilí a jiných základních potravinách.

Náš úkol jsme spatřovali v tom, abychom přispěli především k omezení velkých úbytků zemědělské půdy, které každoročně představovaly plochu 17 tis. ha, tj. za 5. pětiletku plochu jednoho průměrného okresu; ani v posledních letech se bohužel tento stav podstatněji nemění. Dále nám šlo o to, aby veškerá zemědělská půda byla řádně obdělávána a využívána; nevyužitá půda totiž představuje zhruba 170 tis. ha. Mobilizovatelné rezervy ke zvyšování produkce jsme odhalili i v efektivnějším využívání hnojiv a zdrojů bílkovin, jejichž dovoz klade značné nároky na devizové prostředky. V neposlední řadě jsme usilovali o to, aby se podstatně odpovědněji přistupovalo k hospodaření s tím, co se často za obtížných podmínek a s vynaložením velké společenské práce vyrobilo; mám zde na mysli především obilí.

Podobně jsme postupovali v prověrce koncentrace a specializace zemědělské výroby, zejména z hlediska toho, jak fungují nové velké zemědělské celky, zda s koncentrací dochází souběžně i ke specializaci, jak je využíváno jejich předností k intenzifikaci zemědělské výroby a snižování nákladů.

Jistě se, soudružky a soudruzi, ve svých volebních obvodech setkáváte s kritikou veřejnosti na zásobování ovocem a zeleninou. Časté stížnosti občanů, nízký podíl spotřeby ve výživě obyvatel, vynakládání vysokých prostředků na dovoz ovoce a zeleniny při současném nevyužívání domácích výrobních možností, nedostatečná kooperace mezi zemědělskými podniky, obchodními organizacemi a potravinářským průmyslem, to vše nás vedlo k náročnému zhodnocení příčin tohoto stavu. Se zainteresovanými orgány jsme vypracovali postup zásadního řešení, především k výběru zemědělských podniků pro pěstování ovoce a zeleniny i jejich specializaci, promítnutí těchto výrobních úkolů do plánu, k lepšímu využívání zavlažovacích zařízení, soustřeďování mechanizačních prostředků, zdokonalování vztahů mezi výrobou a obchodem, popř. potravinářským průmyslem a k výkupu veškeré domácí produkce. Přes dílčí zlepšení k zásadní změně nedošlo. Proto jsme se v současné době k uvedenému problému vrátili a jsme rozhodnuti k realizaci přijatých opatření působit s veškerým důrazem.

Obdobně se často jistě setkáváte s připomínkami na práci obchodu a služeb, orgánů zdravotnické péče, na stav životního a přírodního prostředí, zejména pokud jde o severočeskou aglomeraci a velká průmyslová centra. Ve všech těchto sférách, dále na úsecích školství, kultury, místního průmyslu a stavebnictví mnoho užitečné práce vykonaly kromě výborů lidové kontroly republik - protože jde převážně o sféru působnosti národních výborů - také kontrolní orgány krajů, okresů a měst.

Za společný úkol soustavy a celého kontrolního systému jsme považovali plnění závěrů XV. sjezdu strany k technickému rozvoji a prosazování efektivnosti, které v současné době nabyly nových dimenzí a naléhavostí.

Do této oblasti vkládáme nemalé prostředky, ale výsledky v tempu a řádu inovací, které rozhodují o spokojenosti doma i o úspěchu v zahraničí, nejsou jim často adekvátní. Mnoho odvisí od výkonnosti vědeckovýzkumné základny, ale mnoho také od realizace vyřešených úkolů, jak se potvrdilo při prověrce plnění úkolů státního plánu technického rozvoje. To platí např. o postupu inovace traktorů, některých textilních strojů a jiných výrobků.

V další etapě jsme se věnovali kontrole činnosti resortní, odborové a podnikové vědeckovýzkumné základny, kde je soustředěno zhruba 80 % prostředků a kapacit. Co se tu ukázalo za rezervy? Síly této základny nebyly vždy zaměřeny na klíčové potřeby odvětví a oborů, docházelo k jejich velkému rozptylu zhruba na 32 tisíc akcí. Pracovními silami nebyly přednostně dotovány tvůrčí, ale obslužné činnosti, rostl podíl nehmotných výstupů a suplování funkcí řídící sféry, pracovníci této základny byli používáni pro plnění běžných výrobních úkolů, snižoval se podíl inovací vyšších řádů, mnohé vyřešené úkoly se nerealizovaly pro slabiny v plánování a řízení tohoto procesu, zejména z důvodů neprovázanosti plánu s ostatními částmi plánu na jednotlivých stupních.

Prosazování hledisek efektivnosti jsme pro jejich klíčový význam sledovali prakticky při veškeré kontrolní činnosti; kromě toho byla nosným záměrem celé řady našich speciálních kontrolních akcí. Smyslem bylo vyvinout větší tlak na řídící orgány, zejména k efektivnějšímu využívání základních fondů, dále aby investiční prostředky určené na jejich modernizaci a rekonstrukci byly skutečně vynakládány k tomuto účelu a nikoliv k dokompletovávání nových staveb, jak se to v praxi často děje.

Orientace sjezdu na domácí surovinové zdroje nás vedla k tomu, abychom rozebrali příčiny nízkého využívání tak významné domácí suroviny, jakou představuje dřevo. Odvisí samozřejmě od vybudování moderních kapacit, jako jsou kombináty Ružomberok a Paskov, o jejichž výstavbě již federální vláda rozhodla. Ale nejen od nich; v současné době jde také o maximální využití existujících kapacit; jak jsme se při prověrce přesvědčili, jsou někde využity na 70 i méně procent, i když se často jedná o technologická zařízení z dovozu. Vedle toho se v některých nově vybavených závodech převážně zpracovává plnohodnotné dřevo, ačkoliv podle projektů v nich měla být zpracovávána méně kvalitní surovina a dřevní odpad. Podobně s cílem přispět ke snížení materiálové a surovinové náročnosti i dovozní závislosti naší výroby jsme analyzovali účinnost řídící práce směřující ke snižování měrných nákladů a dosahování efektivních úspor surovin, zejména kovů.

Trvalou součástí naší práce bylo prosazování hospodárnosti ve veškeré činnosti a na všech úsecích. Nejde nám jen o nespornou nutnost dodržovat na každém pracovišti zásady řádného hospodaření a finanční disciplíny. Naše úkoly na tomto úseku vidíme v širších národohospodářských souvislostech. V současné době např. dokončujeme prověrku výstavby staveništních zařízení; zdálo by se, že jde o okrajovou záležitost, ale my na tuto výstavbu nevynakládáme málo - představuje to 4 % z rozpočtů staveb, což představuje ročně zhruba 5 mld Kčs. Nejedná se jen o tyto finanční prostředky, ale též o stavební materiál a kapacity, které činí přes 6 % vlastních výkonů stavebních organizací. Přitom máme velké rezervy v hospodaření s těmito prostředky; v malé míře jsou např. vytvářeny podmínky, aby jako staveništní zařízení byly využívány trvalé objekty staveb; naopak převládají tendence budovat dočasné objekty, které jsou později ve značném rozsahu fyzicky likvidovány, není tu důsledně uplatňována typizace a unifikace, ani jiné způsoby zhospodárňování výstavby těchto objektů.

Vezměme jiný problém. V poslední době sílí kritika růstu správního a řídícího aparátu. Tento vývoj skutečně není příznivý. Jak jsme v poslední době zjistili, vzrostl např. aparát generálních ředitelství a jejich účelových organizací za poslední tři roky o 11 600 pracovníků. Růst tohoto aparátu není důsledně usměrňován, ministerstva ani přes usnesení federální vlády neprováděla účinná opatření k jeho snížení a racionalizaci práce. Bez problémů není ani stav účelových organizací řízených ústředními orgány a VHJ, které často prováděly činnost spadající do povinností příslušných řídících orgánů; kromě toho byla jejich práce v některých případech duplicitní. Po naší prověrce byly některé z nich zrušeny a na základě usnesení federální vlády prověřujeme s ministerstvem financí účinnost racionalizačních opatření v dalších organizacích.

Stranické orgány, orgány Federálního shromáždění, stejně jako vláda, věnují stálou pozornost dopisům, stížnostem a upozorněním pracujících. Jsme si vědomi, že představují součást veřejného mínění, že nesledují jen vyřízení osobních problémů pisatelů, ale často poukazují na nejrůznější nedostatky v celospolečenském zájmu. V kontrolní praxi jsme nepodceňovali ani jeden z obou uvedených aspektů; plnou pozornost jsme věnovali i podáním zdánlivě jen v osobním zájmu občanů, neboť ochrana jejich práv je zároveň vždy neoddělitelnou součástí zájmů celé společnosti.

V souladu s naším zákonem jsme prosazovali, aby plnou pozornost věnovaly stížnostem nejen kontrolní orgány, ale i ostatní orgány státní správy, aby stížnosti nebyly chápány jen jako jednotlivé, izolované případy, nýbrž aby z nich byly vyvozovány obecnější závěry ke zkvalitnění práce. V naší vlastní praxi jsme mimořádnou péči věnovali dopisům, které upozorňovaly na nepořádky v orgánech a organizacích, na zneužívání prostředků i funkcí v rozporu se zájmy společnosti. Musím konstatovat, že právě z podnětů stížností byly zjištěny velmi vážné případy porušení státní disciplíny a zákonnosti, z nichž musely být vyvozeny přísné závěry.

Nechci z písemného podkladu opakovat čísla, která jsme vám dali, kolik a jaké sankce uložily výbory lidové kontroly na základě prošetření stížností a ostatní kontrolní činnosti, kolik případů jsme museli předat orgánům činným v trestním řízení a kolik kádrových změn bylo provedeno na základě výsledků kontrol. Z Rudého práva znáte, že byl odvolán ředitel mladoboleslavské automobilky a další vedoucí pracovníci tohoto podniku, že za nehospodárnou přepravu měděného drátu po území ČSSR byli kárně postiženi a odvoláni někteří vedoucí pracovníci podniku Povážské strojírny; byly však i jiné závažné případy. Jen pro ilustraci bych chtěl uvést, že např. za vážné nedostatky v plnění usnesení vlády bylo federální vládou rozhodnuto vyměnit celé vedení podniku zahraničního obchodu Polytechna, za vážné nedostatky v hospodaření s majetkem v socialistickém vlastnictví byli odvoláni někteří vedoucí pracovníci organizace zahraničního obchodu Tuzex, za zneužívání svého postavení k vlastnímu obohacení a poškozování zájmů našeho hospodářství byl zbaven funkce a vzat do vazby náměstek ředitele n. p. Agrostroj Jičín a za nedostatky v řízení a kontrole potrestán i ředitel tohoto podniku. Za nevyužívání výrobního zařízení z dovozu byly vyvozeny přísné závěry proti vedoucím pracovníkům n. p. Orličan Choceň a Plastimat Liberec.

V důsledku nedovoleného podnikání, na němž se podílely desítky jednotlivců z celé republiky, a za rozkrádání byla vzata do vazby celá řada osob zapojených do činnosti kulturního klubu v Telči.

Nechtěl bych tyto a podobné případy dále rozvádět. Při uplatňování odpovědnosti jsme postupovali diferencovaně, podle míry zavinění, a tam, kde šlo o provinění menší závažnosti, jsme se snažili působit výchovně. Vyvozování sankcí není samozřejmě naším cílem. Naším cílem je zjednávání nápravy, věcná změna stavu; pokud ovšem zjistíme porušování socialistické zákonnosti nebo státní disciplíny, nemáme na vybranou, nemůžeme je přehlížet a jsme povinni použít sankce, které nám zákon svěřil.

Z toho, co jsem dosud uvedl, vyplývá, že jakkoliv jsme se soustřeďovali, především v centru, na klíčovou problematiku, činnost všech našich orgánů i funkcionářů v souhrnu představovala širokou sféru záběru prakticky v celém národním hospodářství, sociální i kulturní výstavbě. Jsme ovšem orgány vnější kontroly, nemůžeme obsáhnout vše, ani nahrazovat orgány vnitřní kontroly, tím méně řídící pracovníky. Rozhodující úlohu, účinně pracovat, musí zde plnit celá řídící sféra při použití všech nástrojů, které má k dispozici, včetně vnitřní kontroly, inspekcí a zkušeben. Situace na některých úsecích však často neodpovídá tomuto naléhavému požadavku. Na řadě míst nedostatky - ačkoliv jsou známé, včetně jejich příčin - dlouhodobě přetrvávají, a to i po provedených kontrolách. Někdo může říci, že je to i chyba kontroly; nesporně je to však především důsledek neprincipiálních přístupů a liberalismu v činnosti příslušných vedoucích pracovníků.

Z četných případů nedůslednosti, se kterou se setkáváme při zabezpečování nápravy, jsme si i my pro naši práci vyvodili poučení - neodcházet od problémů do skutečného odstranění nedostatků. Chci říci otevřeně, že nás to stojí mnoho sil, často se musíme k věci dvakrát i třikrát vracet. Z oprávněných požadavků však nemůžeme ustupovat, ale spolu s vedoucími pracovníky řešit problémy a zjednávat nápravu. Není to věc žádné licitace, ale naší společné odpovědnosti; vycházíme z přesvědčení, že při prosazování zájmů společnosti nemůžeme mít rozdílná kritéria, neboť vysoká náročnost platí pro nás pro všechny stejně.

Jaké obecnější poznatky, zejména z řídící činnosti, vážené soudružky a soudruzi, lze vyvodit z kontrolních zjištění posledních let?

Kontrola přichází, jak je přirozené, do styku převážně s věcnými problémy a s nedostatky v činnosti lidí; nemůžeme však trpět, řekl bych, nemocí z povolání, vidět vše jednostranně a zjednodušeně jen v jedné barvě. Smyslem mého referátu není vyhodnocovat výsledky, kterých jsme po XV. sjezdu na všech úsecích nesporně dosáhli, chtěl bych však zdůraznit, že je v žádném případě ani my v kontrole nemůžeme nedoceňovat. Naopak. Jsou výrazem aktivity a angažovanosti našich pracujících, podpory, kterou poskytují politice naší strany, ale současně i výsledkem práce vedoucích pracovníků a řídících orgánů všech stupňů.

Zároveň nám ale naše prověrky, od racionálního využívání půdy až k hospodaření s majetkem v socialistickém vlastnictví, ukazují na ohromné zdroje a rezervy, které naše národní hospodářství má. Ve velké míře jde o rezervy, které nevyžadují investice ani dovozy, ale které spočívají v kvalitě řízení a odvisí od toho, jak aktivně řídící sféra reaguje na nové potřeby.

Zkušenosti z kontroly také potvrzují, že ústřední orgány, federální vláda a vlády republik přijímají správná rozhodnutí, která včas adekvátně reagují na potřeby rozvoje společnosti; s čím se však často setkáváme, je nedůsledný přístup k zabezpečování direktiv stranických orgánů a k plnění usnesení vlád, jejich nedostatečné uvádění do života odpovědnými orgány. Nikoliv malá část, spíše většina nedostatků i nevyužívání rezerv nemá objektivní, nýbrž subjektivní charakter a mnohé by vůbec nemusely vzniknout a přetrvávat, kdyby všude, u každého byla plná odpovědnost, aktivní vztah k překonávání překážek a problémů.

Řídící práce od vedoucích pracovníků nezbytně vyžaduje hledat účinná, efektivní řešení, nové cesty, prostě přebírat a nést odpovědnost i za rozhodnutí značného dosahu. Jsou tu tedy i rizika, popravdě je však nutno říci, že žádné řízení se bez rizik neobejde. Takto pracuje nemalá část našich řídících pracovníků a mají úspěchy.

V nové situaci, která klade na výkonnost a přizpůsobivost naší ekonomiky řádově vyšší požadavky, však úroveň řízení není v některých případech adekvátní, řídící praxe se v nejednom orgánu opožďuje za náročností a naléhavostí úkolů; u části vedoucích pracovníků přežívají přístupy, které namnoze nebyly postačující ani v dřívější době, tím spíše za dnešních složitějších a náročnějších podmínek.

Malá náročnost těchto vedoucích pracovníků vůči sobě samým nezbytně produkuje i malou náročnost na práci řízených kolektivů a jednotlivců. To je živná půda pro pohodlnost, nebrat na sebe odpovědnost větší, než je nutné, přesouvat řešení složitých problémů na někoho jiného, nevstupovat do konfliktních situací, benevolentně posuzovat nedostatky, popř. je i omlouvat. Často jsme nuceni kritizovat setrvačnost v řídící práci, kterou charakterizuje extenzívní pojetí, kdy s každým úkolem jsou požadovány nové investice, nové dovozy a další pracovní síly. Není výjimkou, že místo konkrétní organizátorské práce se stanovené úkoly jen tzv. přenášení na řízené organizace, neurčují se cesty, prostředky a kontrola jejich zabezpečení, efekt, který má být dosažen a tím méně osobní odpovědnost; není málo případů, že při neplnění úkolů dochází i k několikerému opakování příkazů bez jakýchkoliv závěrů; takové metody oslabují autoritu mnohých řídících orgánů. Řízení se v praxi řady vedoucích redukuje na rozhodování, kontrola plnění úkolů se nestala nedílnou součástí jejich řídící činnosti.

Nedůsledné provádění kontroly vedoucími pracovníky a řídícími orgány, nezajištění zpětné informace o plnění přijatých rozhodnutí má za následek, že tyto orgány nemají k dispozici dostatečné poznatky o práci podřízených složek a často jim vůbec chybějí průkazné znalosti o možnostech realizace ukládaných úkolů. Takoví pracovníci místo hledání možností, jak je zabezpečit, nezkoumají vnitřní zdroje a často spoléhají, že nové, náročnější úkoly za ně vyřeší jiní, popř. centrum. Zkoumáme-li příčiny, shledáváme, že svůj postup nesprávně odůvodňují zpravidla vnějšími vlivy a vysvětlují objektivními okolnostmi. Takovéto přístupy ve svých důsledcích vedou k návrhům na změkčení plánů, odsouvání řešení problémů, k vyšším požadavkům na společenské zdroje, prostě ke snaze ulehčit si život.

Při řadě prověrek jsme se setkali v podnicích, oborech i resortech s nízkou koncepčností řízení, s malým smyslem pro nové potřeby, i s projevy sebeuspokojení; mnohým vedoucím pracovníkům jsou kritériem úrovně a účinnosti řídící práce jejich vlastní měřítka, nikoliv konfrontace technické úrovně a efektivnosti výroby s parametry a výsledky dosahovanými ve světě, chybí jim někdy ctižádost dostat se a natrvalo zůstat na předním místě ve svém oboru doma a vyrovnat se i se zahraniční konkurencí.

Mezi závažné poznatky patří, že v řídící praxi stále přetrvává podceňování kvalitativních hledisek a spolu s tím snaha plnit objemové výrobní ukazatele někdy bez ohledu na náklady, na plnění ve stanovené struktuře v souladu s požadavky odběratelů, zahraničního a vnitřního trhu. Projevilo se to i v letošním roce při likvidaci mank výroby, vzniklých v začátku roku.