Tyto přístupy se promítají i v uplatňování osobní hmotné zainteresovanosti. Nezřídka je kvalitní i nekvalitní práce hodnocena téměř stejně, prémie a odměny se mnohdy vyplácejí, i když efektivnost a kvalita výroby stagnuje a někdy i klesá, stírá se rozdíl mezi kvalifikovanou a nekvalifikovanou prací, mezi aktivním a formálním vztahem pracovníků k zabezpečování úkolů. Právě v této oblasti se mnohdy setkáváme s nezásadovým postupem řídících pracovníků; kritéria stanovená pro oceňování kvalitní práce nejsou vždy respektována, dochází dokonce i k tomu, že postihy za nekvalitní práci a nedodržování jakosti výroby jsou někdy fakticky vyrovnávány finančním ohodnocením za tzv. celkové splnění úkolů.

K zamyšlení musí vést i naše poznatky o dodržování státní disciplíny. Pohříchu je třeba konstatovat, že zde nejsou důvody k uspokojení. Stalo se vcelku dosti častým zjevem neplnění rozhodnutí řídících orgánů a někteří vedoucí pracovníci si na takovýto vlažný přístup k jejich plnění, dalo by se říci, takřka zvykli. Řadu opatření resorty mnohdy neplní, i když je samy navrhly nebo o nich ve své pravomoci rozhodly, podobně jako mnozí vedoucí pracovníci nectí vždy ani své vlastní příkazy. Za kritérium účinnosti řídící práce a státní disciplíny nemůžeme v žádném případě považovat vydání příkazu, pokynu, rozpracování a částečné splnění usnesení, nýbrž jeho důsledné a skutečné uvedení do života, zda se problém řešil a nedostatek odstranil.

Daleko hlouběji proto chceme zkoumat, a mělo by to platit i pro celou řídící sféru, proč se odchyluje praktická realizace úkolů od stanovených záměrů, přijatých rozhodnutí, proč se realizační procesy někdy vyvíjejí jinak, než je zapotřebí. Bude nutno, abychom důsledně analyzovali, čím jsou odchylky vyvolávány, co je umožňuje a proč orgány řízení je včas a náležitě nekorigují. Výsledkem tohoto našeho zkoumání musí být, řekl bych, exaktní poznání, zda nedostatky vyplývají z nedůslednosti, nízké odpovědnosti, nebo mají-li objektivnější charakter, příp. zda nepramení i ze slabin systému řízení.

Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, ve zbývajícím období 6. pětiletky jsme rozhodnuti koncentrovat síly kontroly na plnění úkolů státního plánu letošního i příštího roku tak, abychom maximálně přispěli ke splnění závěrů XV. sjezdu a úkolů pětiletky. Při stálém prohlubování naší práce orientované na hlavní, klíčové problémy národního hospodářství, hodláme působit ve dvojím směru. Musíme především dovádět do konce řešení těch problémů, které byly obsahem naší práce v uplynulém období; vycházíme z toho, že prosazení důslednější nápravy v otázkách, které již byly předmětem našeho působení, by v mnohém přispělo a napomohlo k překonání některých potíží v naší ekonomice, které jsou i dnes příčinou našich starostí.

Pokud jde o nové zakládané akce, chceme orientovat naši práci na nejaktuálnější otázky, které v současné době jsou a zřejmě i budou středem pozornosti stranických orgánů i vlád. Osu, z níž budeme odvozovat naše konkrétní úkoly v příštím období, spatřujeme v oblastech paliv a energie, vnějších ekonomických vztahů, zejména z hlediska strojírenského vývozu, technického rozvoje a kvality, investiční výstavby, dále vnitřního trhu, zemědělství, dopravy a ostatních úseků terciární sféry. V popředí naší práce budou mít i nadále trvalé místo otázky efektivnosti, především racionálního hospodaření s palivy a energií, surovinami a materiály, dále zkvalitňování řídící práce a nekompromisní prosazování principů socialistického pořádku ve všech sférách našeho života.

V souladu s tím uvažujeme podrobit kontrole např. zabezpečování plánovaných těžeb uhlí, výstavbu jaderných elektráren, rozvoj kompletačních oborů, dodavatelsko-odběratelských vztahů v některých oborech, vývoz důležitých investičních celků a strojírenských komodit i hospodárnost např. automobilové nákladní dopravy a další. Nové úkoly před námi zřejmě vyvstanou, a budeme je muset podrobněji promyslet, také v souvislosti se zabezpečováním a realizací dlouhodobých programů kooperace a spolupráce se Sovětským svazem a ostatními socialistickými státy.

Jestliže jsem uvedl hlavní směry i některá konkrétní zadání pro naši práci, neznamená to, že se jedná o úkoly vyčerpávající a neměnné. Naopak, i v kontrole budeme muset být s to operativně a tvůrčím způsobem reagovat na postupně se vytvářející situaci a na konkrétní potřeby ÚV naší strany a vlád.

Nemáme tolik sil, abychom postihli všechny, byť i důležité problémy národního hospodářství, tím méně abychom je mohli rozptylovat na dílčí a nepodstatné problémy, a proto z pozice Výboru lidové kontroly ČSSR budeme usilovat o to, aby celá soustava i systém pracovaly metodou hlavního článku, abychom působili - obrazně řečeno - na hlavních úsecích ekonomické fronty. Za významný směr v naší práci budeme ještě více než dosud pokládat rozvíjení prevence, tzn. zasahovat tehdy, kdy je možno ovlivnit a změnit nepříznivý průběh věci bez ztrát a bez potíží. Naše síly chceme násobit spoluprací s odborným aktivem, abychom mohli působit ještě kvalifikovaněji a na širší základně.

Pro nás, pro všechny v kontrole i nadále plně platí závěr sjezdu - zlepšovat kvalitu práce a zvyšovat účinnost práce; chceme-li být nároční na jiné, musíme být především nároční na sebe. Musíme prohlubovat naše poznání národohospodářských procesů a jejich tendence, sledovat a včas postřehnout vznikající problémy a odchylky jako předpoklad k aktivnímu působení kontroly všude tam, kde to stav nejvíce vyžaduje.

Soustavu lidové kontroly povedeme k tomu, abychom učinili ve smyslu požadavků našich řídících orgánů další a výrazný krok k integraci celého kontrolního systému, abychom sjednocovali síly při zaměření, výkonu i v závěrech kontroly.

Využíváním práva vrcholného kontrolního orgánu budeme aktivizovat činnost i všech ostatních kontrolních orgánů, za pomoci řídících orgánů ovlivňovat celý systém kontrol, aby pracoval racionálně, nepřekrýval se a působil společensky účinně, nezůstával v polovině cesty, pouze u konstatování nedostatků a dalších poruch; postupně se míníme podrobně zabývat činností jeho důležitých článků.

Semknout armádu kontrolorů považujeme za jeden z nejvýznamnějších úkolů, a to nikoliv na jakémkoliv obsahu práce, ale na rozhodujících problémech. Musíme přitom plně zabezpečovat objektivitu kontroly, tzn. nepřejít žádný nedostatek, pracovat ke stejnému cíli, k tomu, aby se výsledky neodchylovaly od stávajících úkolů.

Podobně, jako chceme zvyšovat kritéria na vlastní práci, budeme klást i náročnější měřítka na výsledky činnosti řídících pracovníků. Situace vyžaduje, abychom důsledněji rozebírali rozhodovací a realizační činnost řídící sféry, důrazněji uplatňovali osobní odpovědnost a zejména byli ještě více nekompromisní v odstraňování nedostatků. Plně si uvědomujeme nároky na účinnost kontroly i řízení, snažíme se je v naší práci naplňovat; potřeba kontroly není však vždycky u všech řídících článků plně pociťována. To nás vede k tomu, abychom intenzívněji prosazovali kontrolu jako nepostradatelnou součást řízení. Vycházíme z toho, že kontrola prováděná vnějšími orgány není a nemůže být všudypřítomná, zatímco řídící práce musí každodenně postihovat všechny oblasti našeho života.

V těchto směrech se připravuje zdokonalení systému kontroly v podmínkách nové soustavy řízení; na vypracování tohoto projektu se spolupodílíme. Domnívám se, že přitom v kontrole nepůjde ani tak o změny v její organizační výstavbě, jako spíše o změny v konkrétním obsahu a zaměření práce. V té souvislosti se budeme zaměřovat i na prosazování principů a nástrojů nového systému řízení, ověřování jeho rizikových míst, zejména v začáteční etapě jeho působení. Kontrola zde bude muset splnit svoji nezastupitelnou úlohu; v žádném systému řízení nelze bezvýhradně spoléhat pouze na jeho automatické fungování.

Budeme prosazovat, aby v souladu se zákonem o lidové kontrole, jehož hlavní principy se osvědčily, byly v působení kontroly na zdokonalování a prohlubování řídících procesů tvůrčím způsobem využívány a sehrály aktivní úlohu její základní funkce. Mám na mysli za prvé funkci stabilizační, která by na základě zjištěných odchylek prosazovala upevnění plánovitého řízení a dodržování státní a pracovní disciplíny, za druhé funkci dynamizující, spočívající ve vyhodnocování účinnosti a dalším zdokonalování hospodářského mechanismu i využívání rezerv, a posléze integrační, která má na základě zpětných vazeb zabezpečovat jednotu rozhodování a realizace.

Vážený soudruhu předsedo, soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, i když jsme poctivě usilovali přispívat našimi prostředky k naplňování závěrů XV. sjezdu KSČ, netrpíme žádným sebeuspokojením. Naopak, jsme si plně vědomi i svých slabin a nevyužitých možností. Jsme však odhodláni, poučeni zkušenostmi z minulé práce, vynakládat v příštích létech všechny naše síly k realizaci záměrů a cílů politiky Komunistické strany Československa. (Potlesk.)

Předseda SN D. Hanes: Ďakujem ministrovi-predsedovi Výboru ľudovej kontroly ČSSR súdruhovi Ondřichovi za prednesenú správu.

Žiadam predsedu výboru pre plán a rozpočet súdruha Drahoslava Křenka, aby predniesol spravodajskú správu.

Společný zpravodaj výborů SN poslanec D. Křenek: Vážený soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté! Dnešní schůze sněmovny si vytkla za cíl ověřit, jak náš kontrolní systém přispívá k zabezpečování závěrů XV. sjezdu Komunistické strany Československa, konkretizovaných v úkolech 6. pětiletého plánu rozvoje národního hospodářství. Jsou to závažné úkoly dalšího všestranného hospodářského a sociálního rozvoje, jichž důsledné naplňování má sloužit jedinému cíli, tj. vytvářet dostatek potřebných zdrojů a dosahovat jejich účinného využívání k zabezpečení neustále rostoucích hmotných a kulturních potřeb našeho lidu.

Jsou to však také úkoly velmi složité, vezmeme-li v úvahu, že musí být rok od roku zajišťovány za stále náročnějších vnitřních a vnějších podmínek rozvoje.

Z bilance plnění sjezdových závěrů a z konkretizace dalšího postupu, provedené na 11. a 12. zasedání ÚV KSČ vyplynulo, že klíčovou otázkou tohoto postupu zůstává hlavně potřeba zvýšení efektivnosti společenské výroby a kvality veškeré práce. Dále pak, že pozornost státních a hospodářských orgánů se musí daleko energičtěji zaměřovat na řešení všech slabých míst či uzlových problémů naší ekonomiky, významných pro splnění záměrů 6. pětiletky. Spolu s tím byla zdůrazněna též potřeba zaměřovat působení kontroly zvláště na stěžejní úkoly s nimi spojené.

Nejde přitom o úkoly nové, jako spíše o takové, které jsou v soudobých podmínkách rozvoje zvlášť naléhavé a které vyžadují velmi věcně dešifrovat jejich konkrétní obsah v podmínkách každé výrobní i nevýrobní organizace a jejích pracovišť. Takový požadavek nezbytně vyžaduje prohloubit úroveň řídících prací a uplatňovat v nich daleko vyšší náročnost, důslednost a odpovědnost za plnění přijatých závěrů a stanovených úkolů.

Pro takový postup nabývá mimořádného významu i působení kontroly jako součásti řídící a organizátorské práce. Zvláště pak prohloubení její úlohy ve spojení s vyvozováním správných závěrů z plnění či nedostačujícího plnění stanovených povinností, neboť v našem politickém systému je kontrola nenahraditelným nástrojem společnosti jak k poznávání, tak k odstraňování nežádoucích skutečností a jevů, které náš společenský rozvoj provázejí.

Náš státní kontrolní systém představují hlavně výbory a komise lidové kontroly a dále orgány resortní, oborové a podnikové kontroly, jakož i řada specializovaných kontrolních a inspekčních orgánů.

Pro účinnost těchto orgánů vytyčil XV. sjezd KSČ požadavek soustavně zvyšovat a zkvalitňovat hlavně účinnost kontrolní práce a považovat toto kritérium za rozhodující při hodnocení společenské prospěšnosti této práce. Důležitým požadavkem je proto i koordinované působení a vzájemné doplňování činnosti jednotlivých složek tohoto kontrolního systému a dosahování jejich aktivního a přitom vysoce objektivního působení.

V našich socialistických organizacích je podstatou kontrolního systému hlavně kontrola vykonávaná řídícími pracovníky těchto organizací a jejich odbornými útvary; dále účast, kterou uplatňují pracující a jejich zastupitelské orgány při kontrole činnosti těchto organizací, popř. státních orgánů. Praxe ukazuje, že její správné pochopení a uplatňování je schopné vytvářet jak v řídící práci, tak v činnosti pracovních kolektivů a jejich pracovišť základní předpoklady k trvalému zvyšování úrovně řízení a plnění stanovených úkolů.

Významnou pomocí se k tomu po organizační, metodické a věcné stránce stal soubor zásad, které byly počínaje rokem 1975 vytyčeny pro zajištění kontrol v národním hospodářství a ve státní správě a které zdůrazňují provádění kontroly jako součásti řídící práce při plnění společensko-ekonomických úkolů a upravují odpovědnost za její správné zaměřování, provádění a využívání.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, přístupu k obsahovému a organizačnímu zabezpečení dnešního jednání sněmovny věnovalo její předsednictvo několik zasedání. Výbory byla uskutečněna řada průzkumů a spolupracováno s orgány národních rad. Významnou pomoc poskytl Výbor lidové kontroly ČSSR, který dal k dispozici vhodné podklady a osvětlil některé otázky na schůzích výborů. Celkovým postupem bylo sledováno, aby příprava výborů vycházela ze soudobých potřeb rozvoje společnosti a ochrany společenských vlastnictví, dále z potřeby prosazování celospolečenských zájmů a odstraňování přetrvávajících negativních jevů. Současně bylo dbáno o to, aby tato příprava svými podněty přispěla k dalšímu zkvalitňování činnosti a k posílení jejího společenského poslání.

S tímto cílem si jednotlivé výbory v rámci své pracovní působnosti vytyčily určitý okruh dílčí tematiky a jejího obsahového pojetí a zvolená témata během roku postupně projednávaly.

Výbor ústavně právní se zaměřil na dodržování právních předpisů podporujících dosažení dynamického, všestranného rozvoje naší ekonomiky a na spojenou s tím otázku dělnické kontroly. Dále se zabýval výsledky prověrek bezpečnosti práce a ochrany zdraví a výsledky rozboru stížností, docházejících na činnost orgánů lidové správy. Ve svých závěrech upozornil vedoucí některých ústředních orgánů na skutečnosti zjištěné průzkumem. Konstatoval, že předpisy upravující zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vyhovují, ale jejich realizace naráží v praxi na nedůslednou kontrolu a na podceňování rizik jak samotnými pracovníky, tak i jejich vedoucími. Proto by měly orgány odborného dozoru více využívat své pravomoci a úžeji spolupracovat zvláště s orgány ROH při odstraňování pracovních úrazů či nemocí z povolání a jejich zdrojů.

Výbor zjistil v rámci průzkumů též některé závažnější nedostatky při výrobě a distribuci ochranných pracovních prostředků a doporučil ministru práce a sociálních věcí, aby učinil opatření k nápravě nedostatků, ve zprávě výboru obsažených.

Výbor zahraniční se zabýval aktuální problematikou práce zahraničního obchodu. Soustředil se především na otázku vzájemných vazeb článků výroby a zahraničního obchodu a na využívání informací obchodní sítě, vztahující se k inovaci a kvalitě výrobků. Ve svých závěrech výbor poukázal hlavně na to, že inovační podněty přicházejí a jsou na příslušná místa přenášeny, avšak nejsou pohotověji realizovány. Průběžná a výstupní kontrola na závodech vyžaduje stálé zlepšení, stejně jako akviziční činnost na zahraničních trzích a pohotovější zjišťování a komerční využívání konkrétních potřeb těchto trhů.

Výbor branný a bezpečnostní se zaměřil na zkušenosti s kontrolou silničního provozu a na poznatky získávané při kontrole stavu požární ochrany a ochrany železnice a letišť. Konstatoval, že přes dosud přijatá opatření zůstává nehodovost v silničním provozu a její důsledky vážným celospolečenským problémem, jehož řešení vyžaduje komplexní a racionální přístup všech zainteresovaných orgánů a institucí. Doporučil ministru vnitra, aby byl zintenzívněn a zkvalitněn dozor nad dodržováním pravidel tohoto provozu a zaváděny jeho nové formy. Vedoucím ostatních ústředních orgánů doporučil zesílit pozornost problematice bezpečnosti a plynulosti silničního provozu a s ní spojeným podmínkám.

V oblasti požární prevence výbor konstatoval, že přes dosud přijatá opatření požáry stále způsobují národnímu hospodářství rozsáhlé škody. Zdůraznil proto, že zabezpečování a důsledné dodržování úkolů požární ochrany musí být každodenním úkolem všech článků řízení a zájmem všech pracujících. Doporučil vedoucím ústředních orgánů, aby zvýšili náročnost na zabezpečování a kontrolu úkolů požární ochrany a s ní spojené osobní odpovědnosti. Pokud jde o výkony složek ozbrojené ochrany železnic a letišť, vzal výbor na vědomí, že federální ministerstvo dopravy bude věnovat soustavnou pozornost zdokonalování jejich organizace a vybavení, resp. urychlí realizaci přijatých již k tomu opatření.