(Jednání opět zahájeno ve 13 hod.)

(Řízení schůze převzal místopředseda SN V. Vedra.)

Předsedající místopředseda SN V. Vedra: Soudružky a soudruzi poslanci, budeme pokračovat v jednání naší sněmovny. Do rozpravy se písemně přihlásili poslanci: Kukrál, Kožík, Čermáková Marie, Kováč, Šarišská, Sytný, Hojnoš, Vojteková, Trávníček, Himl, Rusnák, Čermáková Helena, Polák, Nováček, Krauskopf a Plíšková.

Uděluji slovo poslanci Kukrálovi. Připraví se poslanec Kožík.

Poslanec S. Kukrál: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté, čím náročnější a složitější jsou naše úkoly a problémy, které řešíme, tím více vystupuje do popředí nezbytnost neustálého ověřování, jak se nám úkoly daří plnit, kde nejsme úspěšní a kde musíme hledat nová řešení. Neustále tak narůstá úloha a funkce kontroly ve všech oblastech našeho života a na všech stupních řízení.

Ve svém vystoupení bych se chtěl zmínit o poznatcích, které jsme získali při práci výborů pro průmysl, dopravu a obchod a průzkumech ve významné oblasti, jakou je kontrola kvality hutních a strojírenských výrobků v podnicích.

Usnesením vlády z roku 1973 a předsednictva vlády z roku 1977 byly vydány závazné směrnice a pokyny ke zvyšování úrovně kontroly jakosti ve všech rozhodujících fázích výroby a k vytvoření účinného státního systému řízení jakosti. Promítají se různým způsobem do praxe.

Nejprve některé zkušenosti z výrobních podniků. Hned v úvodu ovšem musím říci, že informace a poznatky z kontroly kvality jsme získávali mnohem obtížněji než poznatky z jiných oblastí, ať už jde o výrobu, investice, sortiment výroby apod.

V Kovosvitu Sezimovo Ústí mají útvar řízení a kontroly jakosti dobře vybudován a je podřízen podnikovému řediteli. Je kontrolním i metodickým centrem, plní funkci technické kontroly, měrové služby a styčného místa se státním zkušebnictvím. Výjimkou v podřízenosti je mezioperační kontrola, která podléhá výrobě.

Podle velmi dobrých výsledků v kvalitě výrobků dodávaných na vnitřní i zahraniční trh, je možno i práci kontroly hodnotit jako velmi dobrou. Už od roku 1976 je v podniku plánovitě a postupně, ale jen v omezeném rozsahu, uplatňována samokontrola jako prvek lvovského systému komplexního řízení jakosti. Potvrdilo se zde, že je nezbytné správně vybrat a připravit kvalifikované pracovníky a kolektivy. Použití formy této kontroly, založené důsledně na adresné odpovědnosti, přesně evidované a vyhodnocované, se osvědčily. I když ne systematicky, ale přece jen ve značném rozsahu dává kontrola podněty ke změnám a zlepšení, zejména v oblasti technologie, u materiálu a někdy i v konstrukci výrobků.

Celkovému systému, a to v celé řadě podniků, chybí plánování vývoje konkrétních ukazatelů jakosti, které by charakterizovaly určitou úroveň výrobku. Zde bych chtěl poněkud odbočit. Téměř na všech podnicích jsme se setkávali s nekritickým přeceňováním technické úrovně a kvality vlastních výrobků, svalování nedostatků na kvalitu subdodávek a na vnější vlivy. Jenom v malém množství případů a ještě dost obtížně jsme se mohli seznámit s věcnými informacemi o srovnání vlastních výrobků s nejlepšími výrobky ve světě. Myslím, že chybí solidní evidence, informační systém a rozbory v uvedeném smyslu. Současně jsem toho mínění, že právě kontrola by měla takové kritické zrcadlo umět připravit a nastavit. Všichni vedoucí pracovníci na podnicích by pak se znalostí věci, zejména v rámci vlastního podniku, měli daleko kritičtěji přistupovat k hodnocení kvality výrobků jako nezbytné podmínky ke zlepšení.

Ještě bych se vrátil ke zkušenostem z některých podniků. V Závodech Slovenského národního povstání v Žiaru nad Hronom byl výsledkem rozborů prováděných kontrolou soubor nedostatků, ke kterým došlo v projekci technologie a upozornění na některé kádrové nedostatky. Současně z nich vyplynulo, že se nepodařilo zvládnout celý vyráběný sortiment.

V podniku je hmotná zainteresovanost u mistrů uplatněna tak, že rozsah zmetků je jedním z několika ukazatelů pohyblivé složky mzdy. Značným nedostatkem, stejně jako i v řadě jiných podniků je to, že úhrady za zmetky se téměř nepředepisují.

Zajímavý je také přístup k ověřování systému samokontroly. Tento systém ověřují v tažírně trubek, kde prakticky nemají doposud žádnou zmetkovitost. K čemu budou poznatky z tohoto provozu, není jasné. V provozu lisovny je také jedna zajímavost. Pracovníci technické kontroly zde pracují jen na první směnu, takže výrobní pracovníci na druhé směně už jsou nuceni si kvalitu kontrolovat sami.

Sedm procent sortimentu vyráběného v tomto podniku podléhá povinnému státnímu hodnocení výrobků. Z pěti výrobků je jeden zařazen do prvního stupně jakosti a jeden do třetího stupně. Ostatní výrobky jsou ve druhém stupni jakosti. Nebyla systematicky hledána cesta ke zlepšení konstrukce a zvýšení kvality provedení. Bylo prostě podáno odvolání proti tomuto rozhodnutí státní zkušebny. V procesu odvolání a na základě nového přezkoušení byl i tomuto výrobku nakonec přiznán druhý stupeň jakosti. Nemohl jsem si ověřit, jestli je to ojedinělý případ. Rozhodně však bude třeba dbát v práci státních zkušeben, podniků i VHJ, aby se odvolací řízení nestalo hlavní metodou práce proti stanovení třetího stupně jakosti.

V tomto podniku jsme se setkali ještě s jedním případem, který má taktéž obecnější platnost. U systému FeAl - to jsou hliníkové a ocelové konstrukce oken a dveří i výplní - je už v samém systému a použitém materiálu založeno to, že nemůže být dosaženo stanovených tepelně izolačních vlastností. Čili výrobky tohoto druhu - i když se s nimi v širokém rozsahu počítá - nemohou dostat první stupeň jakosti. Myslím, že je úkolem VHJ a ministerstev, aby ve výzkumu a vývoji systematicky zajistily vyřešení, popř. náhradu tohoto systému. V tomto smyslu a na tyto orgány zatím impulsy a výsledky kontroly nepůsobí tak, aby na ně pohotově reagovaly.

V podniku Niklová huť Sereď je značná pozornost věnována kádrovému vybavení kontrolních orgánů. Vedoucí kontrolních orgánů mají vysokoškolské vzdělání a dobrou provozní praxi a tím i autoritu. Celý systém kontroly výroby je dobře promyšlen. Všechny potřebné profese jsou v něm zastoupeny. Mimořádná pozornost je věnována mezioperační kontrole. Kvalifikovaní kontroloři, zejména pro kontrolu chemického procesu, pracují nepřetržitě v třísměnném provozu. Je prováděna kontrola přípravy na jednotlivé operace nebo výrobní úseky, takže kontrola už do značné míry plní funkci prevence, předchází už vzniku nejakostních výrobků a současně zabraňuje, aby se na vadné práci pokračovalo.

Za poslední dva roky nedostal podnik ani jednu reklamaci od odběratelů a nevykázal z tohoto titulu žádné ztráty za zmetky. Na tomto velmi dobrém výsledku má bezesporu značný podíl i práce kontroly a uplatňování jejích závěrů. Zejména pozornost, věnovaná kvalifikaci kontrolních orgánů a kontrolní činnosti řídících pracovníků, i dobrá organizace mezioperační kontroly už přinesla odpovídající výsledky.

Tím, že kontrola začala plnit i funkci prevence a zabraňovat vůbec vzniku nekvalitního výrobku nebo operace, stala se platným pomocníkem a respektovaným partnerem na všech stupních řízení v podniku. Vedle toho je však zde - stejně jako v řadě jiných podniků - úsek, kde nelze vykázat tak dobré výsledky. Podnik zpracovává niklovou rudu. Ve vývoji má za úkol vyřešit úpravy technologie tak, aby se vytěžilo z rudy více niklu. Tyto úkoly vývoje nejsou rozpracovány do jednotlivých etap tak, aby se v průběhu jejich řešení mohlo spolehlivě kontrolovat, že nedochází ke zpoždění a že je dosahováno postupných plánovaných výsledků. Je to všeobecný nedostatek, myslím i metodicky nezvládnutý. Kontrola zde nedává záruky rychlejšího vývoje a uplatňování výsledků do praxe.

Dovolte, abych vaši pozornost zaměřil ještě na jeden faktor, který ovlivňuje činnost kontroly při zabezpečování kvality výrobků. Uvedu to na příkladu podniku, kde pracuji, ale jde taktéž o obecný jev. U brány našeho podniku máme tabuli cti, kde jsou fotografie nejlepších pracovníků. Marně jsem však mezi nimi hledal jediného, který by byl vyhodnocen za stálou vynikající kvalitu práce. Stejně jsem nenašel ani jednoho za vzorné plnění funkce kontroly. Je chybou, že neumíme vyzvednout a ocenit uvedené výsledky - to je třeba napravit, chceme-li po všech stránkách stimulovat a zabezpečovat růst kvality výroby.

Druhou stránkou je, že kontrola je často trpěna jako nutné zlo, protože vzniká dojem, že ona je příčinou neplnění plánu. Myslím, že k částečné nápravě dojde tím, že kontrola bude svojí funkcí předcházet vzniku zmetků a nekvalitní výrobě a kontroloři svojí kvalifikací a zkušenostmi budou uznávanými autoritami.

Na závěr bych ještě uvedl některé souhrnné poznatky z oblasti kontroly kvality na úrovni podniku.

Můžeme s uspokojením konstatovat, že všeobecný tlak na zvyšování kvality výrobků a kvality veškeré práce, se stal záležitostí velké většiny pracujících a kvalita se tak dostává pod nejširší kontrolu. Jejich zájem a pozornost těmto otázkám je dobrým předpokladem i zárukou rychlejšího růstu kvality v dalším období.

Druhý poznatek ukazuje, že ani kontrola se nemůže vyhnout zvyšování efektivnosti, a to jak zaměřováním své činnosti na efektivnost ve společnosti, tak vlastním uspořádáním kontroly a systému její práce.

Není stále ještě věnována odpovídající pozornost práci kontroly, zejména pak její preventivní funkci a předcházení vzniku nekvalitní výroby. Kontrola pak dost účinně neovlivňuje průběh a výsledky v kvalitě výroby. Prohloubení preventivní funkce kontroly se musí projevit zejména u výroby a instalace složitých technologických celků jako záruka včasného dokončení investičních akcí a zajišťování dosahovaných parametrů.

Není metodicky, věcně ani organizačně dořešena kontrola jednotlivých fází vědeckotechnického rozvoje, zejména pro urychlení tohoto cyklu a jeho efektivnosti.

Vážené soudružky, vážení soudruzi, z uvedených příkladů a získaných zkušeností však vyplývá i jednoznačný poznatek. Je dostatek dobrých příkladů, zkušeností a poznatků, které ukazují, jak dosáhnout zvýšení účinnosti a efektivnosti kontroly kvality, zabezpečit tak pro potřeby naší společnosti výrazné zvýšení technické úrovně i kvality provedení všech výrobků a tím úspěšné plnění úkolů XV. sjezdu KSČ v této oblasti. Musíme je však umět využít. Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda SN V. Vedra: Děkuji poslanci Kukrálovi. Hovoří poslanec Kožík, připraví se poslankyně Marie Čermáková.

Poslanec V. Kožík: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky a súdruhovia poslanci! Vo svojom vystúpení chcel by som sa dotknúť jednej dôležitej otázky - ako využívame podnety z oblasti zahraničného obchodu k efektívnemu rozvoju československej ekonomiky v súlade s úlohami vytýčenými XV. zjazdom KSČ v súčasných zložitých podmienkach na zahraničných trhoch.

Pritom nebudem hovoriť o kladoch a dobrých výsledkoch, ktoré boli bezpochyby dosiahnuté i za zhoršených vonkajších podmienok, ale chcel by som upriamiť vašu pozornosť na existujúce závažné problémy a nedostatky, ktoré treba riešiť a prekonávať. Keby som mal hovoriť obecne o tom, prečo nedosahujeme stanovené predpoklady, tak okrem objektívnych príčin, o ktorých sa neraz hovorilo, sú v kvalite riadenia, zodpovednosti a pružnosti rozhodovania, v rýchlom reagovaní na požiadavky a možnosti zahraničných trhov a mnohokrát i v nedostatku odvahy podstupovať riziká pri zavádzaní nových výrobkov, ako aj v dôslednejšej vecnej kontrole. Dôsledkom toho je, že mnohé naše výrobky majú priemernú kvalitu, zaostávajú v technickej úrovni, nemáme vždy zodpovedajúci sortiment, servis a náhradné dielce podľa požiadaviek zahraničných zákazníkov. K týmto nedostatkom je aj najviac pripomienok zo strany československých obchodných zástupcov. To potvrdzujú nielen poznatky a skúsenosti kontrolných orgánov, ale aj náš prieskum poslancov.

Niektoré pripomienky, napríklad ku kvalite a technickej úrovni osobných automobilov Škoda 742, traktorov Zetor, televízorov Tesla a ďalších majú už chronický charakter. Človek má dojem, že veci sa viacej registrujú ako riešia a ak sa riešia, tak pomaly a nedôsledne. Realizačná stránka uznesení, ako o tom hovoril súdruh minister, je zrejme slabou stránkou.

Kontrolou sa zistilo, že vlani vycestovalo do zahraničia viac ako 57 tisíc krátkodobých cestovateľov, z toho 63 % z výrobných rezortov, niektorí z nich až do Japonska a USA. Aj keď nechcem generalizovať, v tejto súvislosti by však bolo zaujímavé vedieť, či správy sa využívajú, alebo ležia v zásuvkách, ako sa výsledky týchto ciest odzrkadľujú v praxi, aké z toho ministerstvá robia závery pre výrobu a výskum. Tým viacej, že Výskumný ústav zahraničného obchodu na základe niektorých analýz odhaduje, že československé národné hospodárstvo z titulu nižšej technickej úrovne a akosti výrobkov ročne stráca niekoľko miliárd devízových korún.

Keď hovoríme o kvalite exportných fondov je povážlivé, že napriek prijatým opatreniam na úseku riadenia, zabezpečované vedúcimi riadiacimi pracovníkmi, sa stav nielen nezlepšil, ale dokonca sa aj naďalej zhoršuje. To potvrdzuje rad poznatkov z kontrol. Napríklad za 1. polrok 1979 bolo pracovníkmi Technickej kontroly zahraničného obchodu pozastavených pre kvalitatívne nedostatky 7 % z hodnoty kontrolovaného tovaru, zatiaľ čo za porovnateľné obdobie minulého roku bolo pozastavených 5,9 %.

Po tomto konštatovaní sa logicky natíska otázka: nenastal už čas stanoviť prísnejšie kritériá za kvalitu a technickú úroveň výrobkov a zamyslieť sa i nad systémom a hodnotením práce medzikontroly, aby sa zabránilo pokračovať v práci na chybnom výrobku a najmä výstupnej kontroly na závodoch?

O aktuálnosti riešenia tejto otázky svedčia aj výsledky z náhmatkove uskutočnených kontrol, ktoré zahŕňali iba 5 - 10 % hodnoty z vývozných dodávok za 1. polrok tohto roku. V Stredočeskom kraji v n. p. LIAZ Jablonec, závod Mnichovo Hradiště bolo z kontrolovaných nákladných automobilov pozastavených 11,2 % a v AZNP Mladá Boleslav, z kontrolovaných osobných automobilov plných 99,9 %. V celokrajskom meradle bolo pozastavených cca 15 % kontrolovaného objemu exportnej výroby.

Obdobná situácia bola aj v iných krajoch a závodoch. Napríklad v preverovaných 100 závodoch Severočeského kraja bolo pozastavených viac ako 10 % z náhmatkove kontrolovaného tovaru v 31 závodoch. Pritom v niektorých závodoch bolo pozastavených 50 až 100 %, ako v n. p. Velveta Varnsdorf (50 %), vysokozdvižné vozíky z n. p. DESTA Děčín (100 %). V Západoslovenskom kraji z 59 výrobných podnikov a závodov boli u 19 podnikov pozastávky vyššie ako 10 %, u niektorých podstatne vyššie, ako napríklad v Elitexu Nitra (34,3 %), v n. p. Chirana Stará Turá (50 %) a pod.

Súdružky a súdruhovia, nechcem pokračovať v ďalšom vyratúvaní. Chcel by som však zdôrazniť, že vec kvality, to nie je iba technologická, ale významná politická otázka, že každé uvedené percento ukrajuje z nášho spoločného bochníka a nectí nás ani doma, ani za hranicami.

Dôsledky neuspokojivej kvality sa zákonite premietajú v raste uznaných reklamácií, ktoré sme nútení hradiť z devízového inkasa, pričom nejde o zanedbateľné sumy. V porovnaní so zvýšením vývozu do kapitalistických krajín o 9,3 % oproti roku 1977 náklady na zaplatené reklamácie v roku 1978 vzrástli o 40 %, z toho u strojárskych výrobkov o 42 %.

Vážnym problémom je oneskorovanie technického rozvoja nových výrobkov, čo má za následok, že zahraničný obchod prichádza každoročne o výhodné vývozné fondy. Spôsobuje to v značnom rozsahu nedostatočná a zaostávajúca súčiastková základňa najmä výrobkov elektronického priemyslu, ktorý je už dnes brzdou vývozu obrábacích, tvarovacích, textilných i polygrafických strojov. Domnievame sa, že pri zodpovednejšom prístupe vedúcich pracovníkov k realizácii plánu technického rozvoja a k využívaniu nakúpených licencií je možno prispieť k výraznejšiemu urýchleniu tempa inovácií a technickej úrovne i kvality a tým aj k efektívnejšiemu vývozu našich výrobkov. K tomu treba zamerať i kontrolu.

Ako ukázal náš poslanecký prieskum u výrobkov vyvážaných organizáciou zahraničného obchodu KOVO, za posledných 5 rokov napríklad zo 72 podnetov zo zahraničia k technickej úrovni a kvalite našich výrobkov bolo zaradených do výskumu 42 %, do výroby iba 27 %. Ale - a to je zarážajúce - v skutočnosti sa realizovalo v zahraničnom obchode iba 12 %, čo ukazuje, že tieto významné podnety sú nedostatočne využívané.