Při snaze o rychlou industrializaci ekonomicky méně rozvinutých lokalit docházelo k budování malých, územně roztroušených provozoven. V roce 1979 bylo v kraji 1787 průmyslových pracovišť (a to už jsme od roku 1975 jich 75 zlikvidovali). Na jedno pracoviště připadá v průměru 94 pracovníků. Strojírenství samo má 503 pracovišť s průmyslovým stavem 147 pracovníků na jedno pracoviště. Tato prostorová roztříštěnost izolovaných jednotek váže neúměrné množství pracovních sil a brání v nezbytné koncentraci výroby, nutné pro dosažení rychlejšího růstu produktivity práce.

Současně však při budování materiálně technické základny socialismu bylo nutno prvořadě rozvíjet odvětví, která byla prostorově vázána, tj. na těžbu uhlí a těžký průmysl. To ovšem znamenalo další přísun pracovníků nejen z ostatních částí kraje, ale z dalších krajů. Byla to především výstavba velkolomu na hnědé uhlí v Sokolovském revíru a na ně navazující výstavba kombinátu v Tisové a ve Vřesové. Na Plzeňsku to byl mohutný rozvoj podniku Škoda a výstavba Hrudkoven v Ejpovicích. Řešení těchto celospolečenských prioritních potřeb vedlo k opožďujícímu rozvoji technické a sociální struktury těchto aglomerací a ke zhoršení životního prostředí.

Předcházející extenzívní růst měl za následek rychlé vyčerpání všech zdrojů pracovních sil. Ekonomická aktivita obyvatelstva dosáhla v současné době 90,4 % využití, z toho u mužů 97,3 % a žen 82,6 %. To je velmi vysoké zapojení obyvatelstva v produktivním věku. V demografickém vývoji došlo ke značným změnám. Doposud byl výrazný přirozený přírůstek, který např. od roku 1960 činil 90 770 obyvatel a pro další období bude podstatně nižší. Dalším zdrojem bylo stěhování. Až do roku 1965 se projevoval dosti výrazně přírůstek obyvatelstva přistěhováním. Od té doby převažuje počet vystěhovaných obyvatel nad přistěhovanými. V posledních letech dochází ke značným migračním ztrátám. Od roku 1975 se ze Západočeského kraje odstěhovalo do ostatních krajů ČSSR 9200 obyvatel. Odchody postihují i okresy pohraniční, dříve složitě dosídlované. Tak například v roce 1979 odešlo z okresů Karlovy Vary, Cheb, Sokolov a Tachov cca 2500 osob mimo kraj. Obyvatelé se stěhují do Prahy, Jihočeského, Jihomoravského a zčásti i do Severočeského kraje. Příčiny např. v Sokolově jsou jednak v neustálém snižování rozsahu bytové výstavby a dále jsou to atraktivnější podmínky v sousedním Severočeském kraji.

Poměrně rychlý rozvoj základních fondů a velmi pomalá likvidace zastaralých a málo produktivních zařízení a kapacit při zpomaleném nárůstu zdrojů pracovních sil měla nepříznivý vliv zejména na nižší využívání základních prostředků. Přesto, že od počátku 70. let se začal uplatňovat tlak na intenzívnější využívání nových kapacit a také tlak na redukování požadavků investorů, nedošlo k očekávanému obratu. Účinnost základních prostředků se nezlepšila, což znamená, že se dosud plně neuplatnily intenzívní prvky jejich využívání.

Dosavadní vývoj ovlivní výrazně i další období. V 7. pětiletém plánu bude přirozený přírůstek obyvatel v produktivním věku o 60 % nižší než v 6. pětiletém plánu. Tento přírůstek by bylo třeba jen pro posílení terciární sféry a řešení problémů ohroženého životního prostředí včetně zásobování pitnou vodou a čištění odpadních vod. Z celospolečenského hlediska bude třeba udržet stávající těžbu uhlí, což při zhoršených geologických podmínkách znamená nejen zvýšenou investiční náročnost, ale i potřebu pracovních sil. K využití domácí surovinové základny bude nutno rozšiřovat kapacity na těžbu cínowolframových rud v Horním Slavkově. Obdobně těžba kaolínu na Karlovarsku se přesune na hlubinná ložiska, místo dosavadní povrchové těžby. Málo je také využívána dřevní hmota. To znamená budovat velkokapacitní zpracovatelské závody kombinátního typu. Kromě uvedených investic na využití a zhodnocování přírodních zdrojů musí být budována základna jaderného strojírenství v oborovém podniku Škoda, spojená s dalším nárůstem pracovních sil.

Z celkové situace ale vyplývá, že růst počtu pracovníků v kraji stejně jako v celém národním hospodářství bude limitován jen populačním přírůstkem. Hlavním prostředkem pro další rozvoj průmyslové výroby se musí stát racionálnější využívání základních fondů s celospolečensky efektivní výrobou. Vyšší časové využití vysoce výkonných výrobních prostředků provozem ve více směnách je možno reálně dosáhnout jednak jejich další mechanizací a automatizací a jednak plánovitě prováděnou likvidací dožitých nebo zastaralých a méně produktivních strojů i celých provozů. Likvidace zastaralých provozů nám musí uvolnit určité zdroje pracovních sil pro prioritní výrobní obory jako je těžba a zpracování uhlí a využívání dalších přírodních zdrojů kraje, ale také pro uspokojování potřeb občanů. Tato řešení a tendence se promítají do direktiv pro zpracování 7. pětiletky.

Prolínání celospolečenských zájmů s potřebami oblasti a krajů vyžaduje pochopitelně úzkou a plynulou spolupráci ministerstev a centrálních orgánů s národními výbory.

S některými opatřeními, která byla v této oblasti provedena, jsou převážně dobré zkušenosti, ale vyžadují důslednost při realizaci. Jako např. stanovením celostátně platných zásad oblastního plánování se prohloubila součinnost orgánů. Upevnilo se postavení národních výborů při zabezpečování oblastní proporcionality a rozvoje hospodářství na jejich území a efektivního využívání přírodního bohatství i zdrojů pracovních sil. Povinnost organizací projednávat investiční záměry zamýšlených staveb a odbory oblastního plánu krajských národních výborů umožňuje posuzovat vliv investice na životní prostředí, nároky na zemědělskou a lesní půdu, na vodu a energii, návaznost na ostatní odvětví.

Je zde jedna věc, která měla být ve spolupráci s centrem dořešena. Ročně je zpracováváno a předkládáno na KNV k projednání 300 investičních záměrů, ale jen nepatrná část je zařazena do plánu a realizována. Je to zbytečná ztráta projektových kapacit i práce odborných orgánů Krajských národních výborů.

K podstatnému zlepšení v hospodaření s pracovními silami přispělo i usnesení vlády k regulaci pohybu pracovních sil formou závazných limitů počtu pracovníků pro podniky a organizace. Je škoda, že tyto bilance nejsou dělány tak, aby zahrnovaly jen skutečné reálné a dostupné zdroje pracovních sil. Na druhé straně však, zejména v minulosti, nebyly národními výbory vždy zodpovědně potvrzovány přísliby pracovních sil pro nově připravované investiční akce. Tyto nedostatky je třeba také odstranit.

Stále se nedaří likvidovat zastaralé a neefektivní výroby, ačkoliv je to důležitý zdroj pracovních sil pro zabezpečení národohospodářských priorit v 7. a 8. pětiletém plánu. Na 18. zasedání ÚV KSČ připomněl předseda vlády s. Štrougal (cituji): "Nezbytně je nutné dosáhnout, aby počet likvidovaných pracovních míst byl podstatně vyšší než pracovních míst vytvořených novou výstavbou" (konec citátu). To je jasná směrnice pro další období.

Z dosavadních zkušeností se zdá, že v iniciativě řešení a koordinaci těchto otázek by mohly větší pravomoci i aktivnější úlohu převzít národní výbory v úzké spolupráci s vyššími stupni hospodářského řízení včetně ministerstev. Děkuji za pozornost.

Předseda SN D. Hanes: Ďakujem poslancovi Pšeničkovi. Slovo má poslankyňa Bernášková, do rozpravy sa pripraví poslankyňa Horečná.

Poslankyně K. Bernášková: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, v Severočeském kraji, kde pracuji, se setkávám s otázkou, zda a proč máme nejen v našem kraji, ale i v četných jiných oblastech nedostatek pracovních sil. Přitom nároky na ně stále rostou.

Zajímalo by mne k této otázce stanovisko ministra-místopředsedy Státní plánovací komise soudruha Janzy, co k řešení tohoto problému připravuje Státní plánovací komise.

Jedná se mi zejména o fakt, jaká opatření budou v oblasti pracovních sil uplatňována v 7. pětiletce resp. v dlouhodobém výhledu, a to s ohledem na závažnost Souboru opatření ke zdokonalení soustavy plánovitého řízení národního hospodářství. Děkuji za pozornost.

Předseda SN D. Hanes: Ďakujem poslankyni Bernáškovej, slovo má poslankyňa Horečná, pripraví sa poslanec Huml.

Poslankyně I. Horečná: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci, na získanie poznatkov z praxe, ako sa uplatňuje plánované rozmiestňovanie pracovných síl a s tým spojené otázky kvalifikácie a motivácie ako dôležitý predpoklad zvyšovania efektívnosti, uskutočnili poslanci - členovia Ústavnoprávneho výboru SN za účasti členov Ústavnoprávneho výboru SĽ a poslancov ČNR prieskum vo vybraných podnikoch a závodoch. Mala som možnosť zúčastniť sa tohto prieskumu v podniku Vagónka Poprad a zoznámila som sa rovnako s poznatkami získanými prieskumom v ďalších závodoch. Vo svojom vystúpení sa budem zaoberať niektorými problémami, ktoré sa dotýkajú uplatňovania ekonomického a právneho systému regulácie a rozmiestňovania pracovných síl, vrátane vyvodzovania sankcií za ich porušovanie.

Predovšetkým treba využívať ekonomické nástroje pri rozmiestňovaní a nábore pracovníkov, najmä dôsledným uplatňovaním hmotnej zainteresovanosti. To sa dotýka správneho uplatňovania mzdových tarifov a tarifných tried, prémiových poriadkov, úpravy podielu na hospodárskych výsledkoch a pod. Ďalej potom úpravy príspevkov a náhrad, ktoré sa poskytujú pracovníkom získaným náborom vykonávaným národnými výbormi, prípadne náborom, ktorý vykonávajú socialistické organizácie.

Výhody, ktorých je určite veľa, zatiaľ len nepatrne ovplyvňujú nežiadúcu fluktuáciu. Napr. Vagónka, n. p. Poprad v minulom roku nesplnila úlohy vo vnútrorezortných prevodoch pracovníkov pre ČKD Praha, rozpísané generálnym riaditeľstvom Vagónky, ani medziokresný nábor pracovníkov v rámci kraja. Zástupcovia podniku pri poslaneckom prieskume vyhlásili, že medziokresný nábor neuznávajú, umožňujú však zástupcom určených podnikov, aby sa zúčastnili na zasadaní fluktuačnej komisie v prípadoch, kedy pracovník, ktorý chce rozviazať pracovný pomer, napríklad aj dohodou, a rozhodne sa do iného podniku nastúpiť, nerobia mu ťažkosti.

Poznatky ukazujú, že systém výhod spojený s náborom pracovníkov sa osvedčil, jeho účinnosť však trpí niektorými nedostatkami aj na strane pracovníkov. Stretávame sa aj s tým, že niektorí z nich odchádzajú, často aj bez výstupného razítka v občianskom preukaze, iné podniky ich prijímajú zvyčajne na krátkodobú výpomoc, pričom im táto skutočnosť vôbec nevadí; takíto "krajania" potom putujú od závodu k závodu a priživujú sa na výhodách poskytovaných spoločnosťou.

Socialistický štát používa na reguláciu pohybu pracovných síl aj niektoré plánovacie, metodické a administratívne opatrenia, ktoré sledujú stabilitu pracovných pomerov a zamedzenie nežiadúcej fluktuácie a majú viesť k lepšiemu hospodáreniu s pracovnými silami zo strany jednotlivých socialistických organizácií. Medzi ne patrí napríklad stanovenie limitu počtu pracovníkov, udeľovanie súhlasu ONV k náboru pracovníkov socialistickými organizáciami a pod.

Cieľom týchto opatrení je vytvorenie ďalších podmienok pre zníženie počtu zbytočných a neodôvodnených zmien a skončení pracovných pomerov a pre účinnejšie usmerňovanie pohybu pracovných síl v súlade s celospoločenskými záujmami a potrebami.

Za získanie a udržanie pracovníkov v počte nevyhnutnom pre plnenie úloh štátneho plánu zodpovedajú samotné organizácie.

Tu treba pripomenúť, že dodržiavanie limitu pracovníkov je ovplyvnené v podnikoch s veľkým počtom zamestnanosti žien. V podniku, v ktorom pracujem - Slovan, n. p., Žilina - bol v roku 1979 limit 5270 pracovníkov a skutočnosť 5270, teda splnenie na 100 %. Vzhľadom na to, že nie je možné odhadnúť presnosť návratu žien z materskej dovolenky, môže dochádzať k prekračovaniu pre nedodržiavanie limitu pracovníkov. V tomto podniku v roku 1979 bolo 720 žien na materskej dovolenke, čo je skoro 14 % z limitu pracovníkov. V takýchto závodoch - s vyšším počtom zamestnanosti žien - by sa mala preto dovoliť určitá tolerancia.

Za usmerňovanie pohybu pracovných síl, v súlade s potrebami národného hospodárstva, sú zodpovedné aj národné výbory. Nábor nimi vykonávaný je pre prioritné socialistické organizácie významnou pomocou. Napríklad potrebný počet pracovníkov pre bane, energetiku, železničnú dopravu a stavebníctvo, alebo pohraničné oblasti môžu zabezpečovať ONV pre celé územie štátu so znalosťou miestnych podmienok a možností. Ďalej okresné národné výbory, ktoré majú prehľad o zdrojoch a rozmiestňovaní pracovných síl vo svojich obvodoch, môžu s využitím náborových výhod účinnejšie pôsobiť na redistribúciu pracovníkov.

Na druhej strane však nábor vykonávaný národnými výbormi môže prinášať aj niektoré problémy. Predovšetkým dochádza k tomu, že sa niektoré organizácie veľmi spoliehajú na to, že im potrebných pracovníkov získa "niekto iný". V dôsledku toho potom nevenujú vždy dostatočnú pozornosť vytváraniu takých pracovných, mzdových a životných podmienok, aby získaných pracovníkov udržali.

Dozor nad zamestnávaním pracovníkov vykonávajú ONV. Predovšetkým sa majú zamerať na kontrolu, či organizácie dodržiavaj ú pracovno-právne predpisy a na úroveň hospodárenia s pracovnými silami. Pri zistení nedostatkov môžu ONV uložiť organizácii pokutu podľa ustanovenia § 270 a) Zákonníka práce. Prieskumom nebola zistená organizácia, ktorej by bola táto pokuta uložená.

Je teda zrejmé, že by bolo vhodné prikročiť zo strany ONV k sústavnejšiemu využívaniu možností uplatňovať hmotné sankcie voči organizáciám, ktoré narušujú daný systém rozmiestňovania pracovných síl. Pritom môžeme konštatovať, že tento systém pri správnom využívaní by mohol plniť sledovaný účel. Je to vážny jav a nad jeho príčinami sa musia príslušné orgány zamyslieť.

Ako ukazujú skúsenosti z praxe, k získaniu a najmä udržaniu stálych pracovníkov, musia socialistické organizácie vytvárať aj optimálne pracovné podmienky, pretože spoliehanie sa len na hmotné stimuly, či administratívne opatrenia, sa nemusí vyplatiť. Je potrebné, aby venovali pozornosť bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci, hygienickému a zdravotne neškodlivému pracovnému prostrediu, využívaniu schopností pracovníkov, zabezpečovaniu ďalšieho rastu ich kvalifikácie, ako aj zlepšeniu ďalších pracovných a bytových podmienok a uspokojovaniu ich ďalších potrieb. V tomto smere treba rovnako pôsobiť aj na prácu odborových orgánov na závode. Výsledky prieskumu ukázali, že sa niektoré tieto právne možnosti v praxi využívajú. Uzatvárajú sa dohody s pracovníkmi o získaní alebo zvýšení kvalifikácie, využívajú sa pracovné zmluvy k stabilizácii pracovníkov, najmä pri prideľovaní podnikových alebo iných druhov bytov, v kolektívnych zmluvách sa tiež objavujú niektoré hmotné stimuly napomáhajúce stabilizáciu pracovných síl a podobne. Samozrejme, že sa objavujú aj nedostatky, ktoré zoslabujú účinnosť týchto právnych noriem. Málo sa napríklad využíva možnosť k postihu pracovníkov pri porušení pracovnej disciplíny, pri zjednávaní pracovných pomerov na určitý čas sa veľakrát nediferencuje v kvalite bytov vo vzťahu k dĺžke pracovného pomeru (napr. v n. p. Motor, České Budějovice, Vagónka, Poprad a pod.). Veľakrát organizácie nevyužívajú ani všetky možnosti, ktoré im poskytujú právne predpisy, ako poskytovanie zvýhodnených náborových príspevkov, najmä pre oblasť Severočeského kraja, oblasť pohraničia.

Vážnym problémom je aj začleňovanie do pracovného procesu, aj keď neveľkej skupiny osôb, ktoré sa vracajú z výkonu trestu odňatia slobody; napríklad v Závodoch 29. augusta, Partizánske, prijímajú okolo 300 týchto ľudí ročne. Väčšina týchto pracovníkov nemá záujem o riadnu prácu, vynecháva pracovné smeny a pod.

Dajme si však ruku na srdce. Týmto ľuďom nie je venovaná tak zo strany štátnych orgánov, vrátane národných výborov, ako aj zo strany podnikov, odborových a mládežníckych orgánov taká pozornosť, ktorá by viedla k ich resocializácii. V tomto smere musíme všetci urobiť oveľa viac, aby sme zabránili ich návratu medzi tých, ktorí porušujú pracovnú disciplínu a dopúšťajú sa znovu trestnej činnosti.

Dovoľte mi na záver uviesť, že podľa mojich poznatkov platný systém náboru a rozmiestňovania pracovných síl vyhovuje. To isté platí aj o možnostiach kárne a hmotne postihovať tých, ktorí tento systém narušujú. Hlavný nedostatok vidím v tom, že sa nevyužívajú existujúce právne predpisy tak zo strany štátnych orgánov, ako aj zo strany podnikov a závodov. To platí nepochybne aj o ďalších otázkach, ktoré s touto problematikou úzko súvisia - o využívaní pracovného času, dodržiavaní pracovnej a technologickej disciplíny. Súbor opatrení k plánovitému riadeniu ekonomiky nás zaväzuje aj v tomto smere docieliť rozhodného obratu. Ďakujem za pozornosť.