FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY 1977

III. volební období

8

Vládní návrh,

kterým se předkládá Federálnímu shromáždění Československé socialistické
republiky k souhlasu Smlouva mezi Československou socialistickou republi-
kou a Bulharskou lidovou republikou o právní pomoci a úpravě právních vzta-
hů ve věcech občanských, rodinných a trestních, podepsaná v Sofii dne

25. listopadu 1976

Návrh schvalovacího usnesení:

Federální shromáždění Československé so-
cialistické republiky souhlasí se Smlouvou me-
zi Československou socialistickou republikou
a Bulharskou lidovou republikou o právní pomo-
ci a úpravě právních vztahů ve věcech občan-
ských, rodinných a trestních, podepsanou v So-
fii dne 25. listopadu 1976.


Důvodová zpráva

Právní styky v občanských a trestních věcech mezi česko-
slovenskou socialistickou republikou a Bulharskou lidovou re-
publikou jsou dosud upraveny Smlouvou mezi československou re-
publikou a Lidovou republikou bulharskou o právní pomoci ve
věcech občanských a trestních ze dne 13. dubna 1954, k jejímuž
provádění bylo sjednáno 18. února 1963 Ujednání mezi vládou česko-
slovenské socialistické republiky a vládou Bulharské lidové republiky
o provádění Smlouvy mezi Československou republikou a Lidovou
republikou bulharskou o právní pomoci ve věcech občanských
a trestních.

Tyto dokumenty sehrály v průběhu uplynulých let při úpravě
vzájemných právních styků a při poskytování právní pomoci mezi
oběma zeměmi velmi pozitivní úlohu.

V době platnosti Smlouvy však došlo v obou zemích k řadě

změn v právních řádech a na zcela novou úroveň se posunula také
kvantita a kvalita vzájemných ostatních styků. Ukázalo se proto,
že je tu reálná a společensky opodstatněná potřeba upravit práv-
ní pomoc způsobem, který by všem těmto skutečnostem lépe odpo-
vídal. To bylo možno učinit buď novým smluvním dokumentem, dopl-

ňujícím platnou Smlouvu, anebo sjednáním nové Smlouvy, jež by
dosavadní nahradila. Na rozdíl od NDR, která v podobné situaci
naléhala na prvé řešení, BLR dala přednost druhému, které je i
podle názoru čs. strany z praktických důvodů mnohem účelnější.

Proto byla na základě zhodnocení dosavadních praktických
zkušeností z realizace dosud platné Smlouvy sjednána ke schválení
předkládaná Smlouva mezi Československou socialistickou republikou
a Bulharskou lidovou republikou o právní pomoci a úpravě právních


- 2 -

vztahů ve věcech občanských, rodinných a trestních, která byla
podepsána v Sofii dne 25. listopadu 1976. Smlouva vychází z potřeb
úrovně právních styků mezi oběma zeměmi a má být spolehlivým
nástrojem jejich právní úpravy.

Předložený návrh je vyjádřením úmyslu stran upravit, změnit
a doplnit dosavadní Smlouvu jen tam, kde se to jeví nutným resp.
účelným. Proto některé části platná Smlouvy byly převzaty do ná-
vrhu téměř nezměněny /zejména část prvá/, zatímco jiné části by-
ly od základu přepracovaly /část druhá/.

Nový návrh Smlouvy je rozdělen do čtyř části, a to na obec-
ná ustanovení, věci občanské a rodinné, věci trestní a závěreč-
ná ustanovení.

V prvé části jsou upraveny otázky právní ochrany občanů
jedné smluvní strany /čl. 1/, poskytování právní pomoci a způsob
styku, obsah dožádání o právní pomoc, způsob vyřízení /čl. 2-5/,
doručování vlastním občanům /čl. 6/, odmítnutí právní pomoci
/čl. 7/, náklady právní pomoci /čl. 8/, imunita znalců a svědků,
platnost listin, právní informace a jazyk /č1. -9-12/, povolení
výkonu rozhodnutí o soudních nákladech /čl. 14, 17/, osvobození
od jistoty na náklady řízení a náhrada nákladů řízení, osvobození
od poplatků a záloh /čl. 13, 18-22/, zasílání dokladů o osob-
ním stavu a jiných listin a sdělování adres a dalších údajů
/čl. 23-26/.

Na rozdíl od dosavadní smluvní úpravy právní pomoci, podle
níž se justiční orgány obou států měly stýkat přímo, ponechává
návrh nové Smlouvy z praktických důvodů /především na bulharské
straně - operativnější zajištění řízení u soudů a prokuratur,.
kontrola vyřízení dožádání ap. / tzv. styk nepřímý /čl. 2 odst. 3/


-3 -

tedy styk prostřednictvím ústředních justičních orgánů, jak byl
upraven již Ujednáním mezi vládou Československé socialistické
republiky a vládou Bulharské lidové republiky o provádění Smlouvy
mezi Československou republikou a Lidovou republikou bulharskou
o právní pomoci ve věcech občanských a trestních ze dne 18. února
1963.

Zvláštní věcnou úpravu obsahuje návrh co do možnosti odmít-
nout právní pomoc jak ve věcech občanských a rodinných, tak i ve
věcech trestních. Právní pomoc lze odmítnout v případech, kdy by
jejím poskytnutím byla porušena svrchovanost nebo bezpečnost dožá-
dané smluvní strany /čl. 7/. V trestních věcech lze kromě toho pomoc
odmítnout také v případech, kdy jde o pomoc v souvislosti s trestním ří-
zením pro čin, pro který se nedovoluje vydání /čl. 86/. Uvedená ustano-
vení představují konkrétně formulovanou "výhradu veřejného pořádku"
a jsou z hlediska čs. zákonodárství přijatelná a výhodná.

Druhá část návrhu obsahuje ustanovení o tom, kterého práv-
ního řádu bude při rozhodování o věcech občanských a rodinných
použito a které orgány jsou k řízení příslušné. V ustanoveních
týkajících se osobního stavu občanu smluvních stran, jako je
prohlášení za mrtvého a důkaz smrti /čl. 23/, zbavení způsobilosti
k právním úkonům /čl. 29-31/, jakož i věci rodinné, jako je
uzavření manželství /čl. 32/, určení, že tu je či není manželství
a neplatnost manželství /čl. 35/ a osvojení /čl. 38/, byla přijata
zásada, že při rozhodování je třeba přihlížet k právnímu řádu
obou smluvních stran, jsou-li na věci zúčastněni občané obou smluv-
ních stran /tzv. zásada kumulace/. Pro dědické poměry je rozho-

dující právní řád smluvní strany, jejímž byl zůstavitel občanem
v době smrti /čl. 46 odst. 1/, příslušnost k projednání dědictví
se řídí tím, zda jde o dědictví movité nebo nemovité /čl. 50 odst. 1
a 2/.


-4-

Ustanovení o uznáni a výkonu rozhodnuti zahrnuji hlavně:
vymezení, která rozhodnuti jsou na území druhé strany uznávána
a vykonávána a za jakých podmínek /čl. 56-58/. Mimo některá další
obvyklá ustanovení jsou vytvářeny předpoklady pro urychlení řízení,
týkajícího se výkonu rozhodnutí o výživném pro nezletilá osoby /čl. 64/.

V třetí části návrhu, obsahující ustanovení o právních vztazích
ve věcech trestních, se upravuje především vydávání osob k provedení
trestního řízení nebo k výkonu trestu. Kromě ustanovení o tom, že
vydání je přípustné pouze pro trestné činy, za něž může být podle
právního řádu obou smluvních stran uložen trest odnětí svobody na
dobu přesahující jeden rok nebo trest těžší, a u vydání k výkonu trestu
pro činy trestné podle právního řádu obou smluvních stran, za které
byla vyžádaná osoba odsouzena k trestu odnětí svobody nejméně na
jeden rok nebo k trestu těžšímu /čl. 65 odst. 2 a 3/, stanoví návrh
též podmínky, za nichž může být vydání odmítnuto. Smluvní strana
může vydání odmítnouti zejména jestliže jde o její vlastní občany nebo
byl-li trestný čin spáchán na jejím území, dále v případech, kdy po-
dle jejího právního řádu nemůže být řízení zahájeno nebo rozsudek
vykonán / zejména pro promlčení /, nebo kdy vyžadovaná osoba byla
pro týž trestný čin již odsouzena na jejím území, případně kdy ří-
zení pro tento trestný čin bylo pravomocně zastaveno nebo trestný
čin byl spáchán mimo území dožadující smluvní strany a podle práv-
ních předpisů dožádané smluvní strany není přípustné zahájit trestní
řízení pro tento trestný čin /čl. 66/.

Třetí část návrhu obsahuje dále i specielní ustanovení o odmít-
nutí právní pomoci ve věcech trestních /čl. 86/, o výměně opisů
rejstříků trestů /čl. 88/ a sdělování odsouzení /čl. 85/.

čtvrtá část návrhu Smlouvy obsahuje ustanovení o ratifikaci
Smlouvy a o jejím vstupu v platnost, jakož i derogační ustanovení.


-5-

Předkládaný návrh Smlouvy mezi Československou socialistickou
republikou a Bulharskou lidovou republikou o právní pomoci a úpravě
právních vztahů ve věcech občanských, rodinných a trestních plně vychá-
zí z platné československé právní úpravy v oblasti občanské, rodinné a
trestní a jeho přijetí nevyžaduje změn československého právního řádu.
Avšak vzhledem k tomu, že jde o významnou politickou smlouvu, která
řeší spolupráci v oblasti upravované československými zákony, před, -
kládá se Smlouva v souladu s čl. 36 odst. 3 ústavního zákona č. 143/1968
Sb., o československé federaci, před ratifikací prezidentem republiky
k vyslovení souhlasu Federálnímu shromáždění ČSSR.

V Praze dne 11. února 1977

Předseda vlády ČSSR:
Dr. Štrougal v. r.

Ministr zahraničních věcí ČSSR:

Ing. Chňoupek v. r.


S M L O U V A

mezi Československou socialistickou republikou a Bulharskou lidovou
republikou o právní pomoci a úpravě právních vztahů ve věcech

občanských, rodinných a trestních

President československé socialistické republiky a Státní rada Bulhar-
ské lidové republiky,

vedeni přáním dále rozvíjet přátelské vztahy mezi oběma státy v sou-
ladu se Smlouvou o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi česko-
slovenskou socialistickou republikou a Bulharskou lidovou republikou
ze dne 26. dubna 1968 a

ve snaze prohloubit a zdokonalit jejich vzájemné vztahy v oblasti právních
styků, které byly dosud upraveny Smlouvou mezi československou republikou
a Lidovou republikou bulharskou o právní pomoci ve věcech občanských a
trestních ze dne 13. dubna 1954,

se rozhodli sjednat tuto Smlouvu:

K tomuto účelu jmenovali svými zmocněnci:

President Československé socialistické republiky

Dr. Jana Němce,

ministra spravedlnosti České socialistické republiky,

Státní rada Bulharské lidové republiky

Světlu Daskalovou,

ministryni spravedlnosti Bulharské lidové republiky,

kteří po výměně svých plných mocí, shledaných v řádné a náležité formě
se dohodli takto:


- 2-

Část l

Všeobecná ustanovení
Článek 1

Právní ochrana



/1/ Státní občané jedné smluvní strany požívají na území druhé smluvní
strany stejných práv a stejné právní ochrany v osobních a majetkových vě-
cech jako její vlastní státní občané.

/2/ K uplatnění svých práv a zájmů mohou státní občané jedné smluvní
strany vystupovat před justičními orgány /soudy, prokuratury, státní notář-
ství/ i jinými orgány druhé smluvní strany, do jejichž působnosti patří
věci, které jsou přemetem této Smlouvy, za stejných podmínek jako její
vlastní státní občané.

/3/ Ustanovení odstavců 1 a 2 tohoto článku se použije obdobně i na
právnické osoby.

Článek 2
Právní pomoc a způsob styku

/1/ Justiční orgány smluvních stran si budou poskytovat vzájemně práv-
ní pomoc ve věcech občanských, rodinných a trestních.



/2/ Jiné orgány činné ve věcech občanských, rodinných a trestních si
poskytují právní pomoc prostřednictvím justičních orgánů.


-3-

/3/ Justiční orgány se při poskytováni právní pomoci stýkají mezi sebou,
nestanoví-li tato Smlouva jinak, prostřednictvím svých ústředních orgánů.

/4/ Ústředními orgány ve smyslu této Smlouvy jsou ze strany Česko-

slovenské socialistické republiky: Generální prokuratura Československé

socialistické republiky, ministerstvo spravedlnosti České socialistické re-
publiky a Ministerstvo spravedlnosti Slovenské socialistické republiky;
ze strany Bulharské lidové republiky: Hlavní prokuratura Bulharské li-
dové republiky a mininisterstvo spravedlnosti Bulharské lidové republiky.

/5/ Smluvní strany si budou vzájemně poskytovat právní pomoc výkonem
jednotlivých procesních úkonů, zvláště sepisováním, zasíláním a doručo-
váním listin, prováděním prohlídek, odnímáním a odevzdáváním věcných dů-
kazů, prováděním znaleckých posudků, výslechem účastníků, obviněných,
svědků a znalců, výslechem stran a jiných osob, výkonem rozhodnutí, vydáním
pachatele trestného činu aj.

Článek 3
Obsah dožádání o právní pomoc

/1/ Dožádání musí obsahovat označení dožadujícího orgánu, dožádaného
orgánu, věci, v níž se právní pomoc žádá, jména účastníků, jejich státní ob-
čanství zaměstnání a bydliště, jména jejich zástupců, jakož i druh žá-
dané právní pomoci.

/2/ V dožádání v trestních věcech je třeba uvést také popis a označení
trestného činu a datum a místo narození obviněných.

/3/ Dožádání bude opatřeno vlastnoručním podpisem a úřední pečetí.

/4/ Dožádání o doručení musí obsahovat i přesnou adresu příjemce a
druh doručované písemnosti.


-4-

/5/ Při dožádání o právní pomoc mohou smluvní strany použít formulá-
řů, jejichž mění bude vzájemně dohodnuto.

Způsob vyřízení dožádání o právní pomoc
Článek 4

/ 1 / Při vyřizování dožádání o právní pomoc použije orgán dožádané
smluvní strany vlastních právních předpisů.

/2/ Není-li orgán, jemuž bylo dožádání zasláno, příslušný, zašle do-
žádání příslušnému orgánu.

/3/ Není-li známa přesná adresa osoby uvedené v dožádání, orgán do-
žádané smluvní strany učiní nutná opatření ke zjištění adresy, Nemůže-li
adresu zjistit, uvědomí o tom dožadující orgán a současně dožádání o práv-
ní pomoc vrátí.

/4/ Na požádání orgánů dožadující smluvní strany orgán dožádané
smluvní strany včas sdělí dožadujícímu orgánu i zúčastněným stranám
místo a dobu výkonu dožádání.

/5/ Po vyřízení dožádání vrátí dožádaný orgán spisy dožadujícímu orgá-
nu; v případech, ve kterých dožádání nebylo možno vyhovět, vrátí spisy
a současně sdělí důvody, které zabránily vyřízení.

/6/ Dožádaný orgán provede doručení způsobem předepsaným jeho vlast-
ním právním řádem, jestliže je písemnost sepsána v jazyce dožádané smluv-
ní strany nebo je k ní připojen ověřený překlad do tohoto jazyka. Jinak
doručí dožádaný orgán písemnost adresátu, pokud je ochoten ji dobrovolně
přijmout. Na žádost dožadujícího orgánu může však použít způsob vyřízení,
který je v dožádání uveden.


-5-

Článek 5

Doručení se prokáže potvrzením podepsaným příjemcem a opatřeným
úřední pečeti, datem a podpisem doručujícího orgánu nebo potvrzením vy-
daným tímto orgánem, jímž se prokazuje způsob, místo a čas doručení.
Je-li doručovaná písemnost zaslána ve dvojím vyhotovení, múzo se po-
tvrzení o přijetí a o vykonaném doručení provést také na druhém stejno-
pisu.

Článek 6
Doručování vlastním státním občanům

/1 / Smluvní strany mají právo doručovat listiny vlastním státním obča-
nům prostřednictvím svých diplomatických misí nebo konzulárních úřadů.

/2/ Při takovém doručení nesmějí být ukládána donucovací opatření.

Článek 7

Odmítnutí právní pomoci

Příslušné orgány dožádané smluvní strany mohou odmítnout poskytnutí
právní pomoci v případě, že by jejím poskytnutím byla porušena její
svrchovanost nebo bezpečnost.


-6-
Článek 8
Náklady právní pomoci

/1/ Za výkon dožádáni o poskytnuti právní pomoci nebudou smluvní stra-
ny požadovat náhradu nákladů. Tyto náklady nese dožádaná smluvní strana.

/2/ Dožádaný orgán oznámí dožadujícímu orgánu výši nákladů uvedených
v odstavci 1 tohoto článku. V případě, že dožadující orgán vybere tyto ná-
klady od osoby, která je povinna je zaplatit, zůstanou vybrané částky
smluvní straně, jejíž orgán je vybral.

Článek 9
Imunita znalců a svědků

/1/ Svědek nebo znalec, který se na předvolání doručené mu orgánem
dožádané smluvní strany dostaví před orgán dožadující smluvní strany,
bez zřetele na státní občanství nepodléhá trestnímu stíháni na jejím území,
ani výkonu trestu, uloženého mu za trestný čin spáchaný před překročením
jejích státních hranic.

/2/ Imunita svědka nebo znalce zaniká, neopustí-li území dožadující
smluvní strany do jednoho týdne ode dne, kdy orgán, který ho předvolal,
mu sdělil, že jeho přítomnost není nutná. Do této lhůty se nepočítá doba,
v níž svědek nebo znalec nemohl opustit území dožadující smluvní strany
z příčin, jež jsou na něm nezávislé.

Článek 10
Platnost listin

/1/ Listiny vydané nebo ověřené v předepsané formě a opatřené úřední pe-
četí soudu, státního notářství /státního orgánu/ nebo úřední osoby /tlumočníka,
znalce/ jedné smluvní strany nevyžadují na území druhé smluvní strany


- 7-

další ověření. Totéž platí i pro podpisy na listinách a podpisy, které byly
ověřeny podle předpisů jedné ze smluvních stran.

/2/ Listiny, které se na území jedné ze smluvních stran považují za ve-
řejné, mají na území druhé smluvní strany průkaznou moc veřejných lis -
tin.

Článek 11

Právní informace

Ústřední orgány smluvních stran se budou vzájemně informovat o plat-
ných právních předpisech, které platí nebo platily na jejich území, a
o právních otázkách.

Článek 12

Jazyk

Ve vzájemných stycích používají československé orgány jazyka českého
nebo slovenského nebo ruského a bulharské orgány jazyka bulharského nebo
ruského.

článek 13

Osvobození od jistoty na náklady řízení a náhrada nákladů

řízení

Cd státních občanů jedné ze smluvních stran, kteří vystupují před soudem
druhé smluvní strany a kteří se zdržují na území jedné ze smluvních stran,
nesmí být požadována záloha na náklady řízení jen z toho důvodu, že jsou ci-
zinci a že nemají bydliště nebo pobyt na území smluvní strany, před jejímž
soudem vystupují.


-8-
Povolení výkonu rozhodnutí o nákladech řízení

Článek 14

/1/ Bylo-li účastníku osvobozenému podle článku 13 této Smlouvy
uloženo pravomocným rozhodnutím na území jedné smluvní strany nahra-
dit náklady soudního řízení druhého účastníka, povolí příslušný soud
na území druhé smluvní strany na návrh bezplatně výkon rozhodnutí
k vymezení těchto nákladů.

/2/ Do soudních nákladů jsou počítány i náklady spojené s překladem
a ověřením listin uvedených v článku 15 této Smlouvy.

Článek 15

/1/ Soud, který nařizuje výkon rozhodnutí pro náklady řízení, ome-
zí své zkoumání jen na to, zda rozhodnutí nabylo právní moci a zda je
vykonatelné.

/2/ K návrhu na výkon rozhodnutí se připojí opis části rozhodnutí
obsahující výrok o nákladech, ověřený soudem I. stupně, a dále potvrze-
ní vydané týmž soudem, že rozhodnutí je pravomocné a vykonatelné. Tyto
doklady musí být připojeny s překladem, pořízeným podle článku 4 odstavce
5 této Smlouvy, do jazyka smluvní strany, na jejímž území se má výkon
provést.

/3/ Orgán smluvní strany, na jejímž území byly náklady zálohovány
státem, požádá příslušný soud druhé smluvní strany, aby náklady a po-
platky vymohl. Soud vybranou částku odevzdá diplomatické misi nebo
konzulárnímu úřadu druhé smluvní strany.


-9-
Článek 16

/1/ Návrh na soudní výkon rozhodnutí pro náklady řízení, která se
má vykonat na úze mí druhé smluvní strany, lze podat u soudu, který vy-
dal rozhodnutí o nákladech nebo u soudu, který ve věci rozhodl v I. stupni.

/2/ Soud uvedený v odstavci 1 tohoto článku zašle návrh příslušnému
soudu druhá smluvní strany způsobem uvedeným v Článku 2 odstavci 3 té-
to Smlouvy.

Článek 17

Soud projedná návrh na výkon rozhodnutí pro náklady řízení bez slyše-
ní účastníků, i když navrhovatel nesložil zálohu na náklady vykonávacího
řízení. Proti rozhodnutí o nařízení výkonu nebo jeho odmítnutí je přípust-
ný opravný prostředek podle práva smluvní strany, na jejímž území se
o návrhu rozhoduje.

Osvobození od poplatků a záloh
Článek 18

Státní občané jedné smluvní strany jsou osvobozeni od poplatků i ná-
kladů řízení před justičními orgány druhé smluvní strany a požívají i bez-
platné právní pomoci za týchž podmínek a v témže rozsahu jako státní obča-



né této smluvní strany.

Článek 19

/1/ Osvědčení o osobních, rodinných a majetkových poměrech vydá-
vají příslušné orgány smluvní strany, na jejímž území má žadatel své byd-
liště nebo pobyt.


- 10 -

/2/ Nemá - li ten, kdo si přeje požívat úlev, bydliště ani pobyt na území
jedné ze smluvních stran, osvědčení může být vydáno diplomatickou misí
nebo konzulárním úřadem státu, jehož je státním občanem.

/3/ Justiční orgán, který vydává rozhodnutí o úlevách podle článku 18
této Smlouvy, si může vyžádat doplňující informace od orgánu, který
osvědčení vydal.

Článek 20

Přiznal - li příslušný soud osvobození od poplatků státnímu občanu dru-
hé smluvní strany, vztahuje se toto na všechna jednání v řízení, i na ří-
zení o výkonu rozhodnutí.

článek 21

Podává-li státní občan jedné ze smluvních stran žádost o přiznání úlev
podle článku 18 této Smlouvy před příslušným orgánem druhé smluvní stra-
ny, může tak učinit před orgánem příslušným podle místa jeho bydliště ne-
bo pobytu. Tento orgán postoupí žádost spolu s osvědčeními vydanými podle
článku 19 této Smlouvy příslušnému orgánu druhé smluvní strany.

Článek 22

Je-li státní občan jedné ze smluvních stran povinen zaplatit poplatky
a náklady řízení orgánům druhé smluvní strany na jejímž území nemá bydliště
nebo pobyt, poskytne se mu lhůta, která je dostačující k zaplacení tako-
vých poplatků a soudních nákladů.


- 11 -

Zasílám dokladů o osobním stavu a jiných listin

Článek 23

/1/ Smluvní strany si budou vzájemně zasílat výpisy z matrik, týka-
jící se zápisů o státních občanech jedné ze smluvních stran v matrikách
druhé smluvní strany. Výpisy budou zasílány ihned po provedení zápisu
do matrik, a to bezplatně diplomatickou cestou.

/2/ Matriční úřady obou smluvních stran zašlou na žádost soudů
a úřadů druhé smluvní strany žádané výpisy pro úřední potřebu bez
poplatků.

/3/ Žádosti státních občanů smluvních stran o zaslání výpisu z matrik
je možno zaslat přímo příslušnému orgánu druhé smluvní strany. Vyžádané
doklady budou žadateli zaslány prostřednictvím diplomatické mise nebo
konzulárního úřadu smluvní strany, jejíž orgán doklad vydal. Diplomatic-
ká mise nebo konzulární úřad vybere od žadatele současně poplatek za
vyhotovení dokladu.

/4/ Budou-li v matrice jedné ze smluvních stran provedeny dodatečné
zápisy, změny nebo opravy v osobním stavu státních občanů druhé smluvní
strany, orgány této smluvní strany zašlou opis nebo výpis z matričního
zápisu s provedenými změnami a opravami.

Článek 24

Smluvní strany si budou vzájemně zasílat opisy pravomocných roz-
hodnutí, týkajících se osobního stavu státních občanů druhé smluvní stra-
ny. V těchto rozhodnutích je třeba uvést také údaje o státním občanství
osoby, jíž se rozhodnutí týká.


- 12-
Článck 25

Žádosti státních občanů jedné ze smluvních stran o vydání a zaslání
listin o vzdělání, o odpracovaných letech nebo jiných listin o osobních
nebo majetkových právech a zájmech těchto státních občanů budou zaslá-
ny orgánem druhé smluvní strany diplomatickou cestou. Poplatky nebo ná-
klady, jsou-li vybírány, budou vybrány orgány dožadující smluvní strany
a ponechány na jejich účtu.

Článek 26

Zjišťování adres a jiných údajů

/1/ justiční orgány smluvních stran si na žádost poskytnou pomoc
při zajišťování adres osob zdržujících se na jejich území, je-li toho
zapotřebí k uplatnění práv jejich státních občanů.

/ 2/ Je-li u justičního orgánu jedné smluvní strany uplatněn nárok
na výživné proti povinnému, který se zdržuje na území druhé smluvní
strany, poskytne justiční orgán této smluvní strany na žádost pomoc
i při zjištění organizace, u které je povinný zaměstnán, jakož i výše
výdělku, kterého u této organizace dosahuje:..


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP