- 13-
Část II
Věci občanské a rodinné
Hlava l
Věci osobního stavu
Článek 27
Způsobilost k právům a k právním úkonům
/1/ Způsobilost fyzické osoby k právům a k právním úkonům se řídí
právním řádem smluvní strany, jejímž státním občanem je osoba.
/2/ Způsobilost právnické osoby k právům se řídí právním řádem
smluvní strany, podle kterého vznikla.
Článek 28
Prohlášení za mrtvého a důkaz smrti
/1/ Prohlášení za mrtvého a důkez smrti provede příslušný soud smluv-
ní strany, jejímž státním občanem byla osoba v době poslední zprávy o ní.
/2/ Příslušné soudy jedné smluvní strany mohou prohlásit za mrtvého,
nebo provést důkaz smrti na žádost toho, kdo žije na jejím území na základě
právních vztahů, opírajících se o právní předpisy táto smluvní strany.
/3/ Ve věcech uvedených v odstavcích 3 a 2 tohoto článku použije pří-
slušný soud právního řádu smluvní střeny, jejímž státním občanem byla oso-
ba v době, kdy podle posledních zpráv byla ještě naživu,
/4/Ustanovení předchozích odstavců tohoto článku se vztahují přiměřeně
i na prohlášení za nezvěstného, jestliže to právní řád dožádané smluvní
strany upravuje.
- 14-
Zbavení a omezení způsobilosti k právním úkonům
Článek 29
Pokud tato Smlouva nestanoví jinak, je pro zbavení a omezení způsobi-
losti k právním úkonům příslušný soud smluvní strany, jejímž státnim ob-
čanem je osoba, o jejíž způsobilosti se má rozhodnout: soud přitom pou-
ži je právních předpisů této smluvní' strany.
článek 30
/1/ jestliže soud jedné smluvní strany zjisti, že u státního občana
druhé s mluvní strany, který má bydliště nebo pobyt na jejím území, jsou
důvody pro zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, podá
o tom zprávu příslušnému soudu druhé smluvní strany. V neodkladných
případech může učinit dočasně opatření potřebná k ochraně této osoby
nebo jejího majetku. O těchto opatřeních podá zprávu soudu smluvní
strany, jejímž je osoba státním občanem.
/2/ Jestliže soud smluvní strany, jemuž byla podána zpráva podle
ustanovení odstavce 1 tohoto článku, se sám neujme řízení do 3 měsíců
nebo se v této lhůtě nevyjádří, řízení o zbavení nebo omezení způsobi-
losti k právním úkonům provede soud smluvní strany, na jejímž úžen'
má tato osoba bydliště nebo pobyt. Zbavení nebo omezení způsobilosti
k právním úkonům se může v těchto případech vyslovit jen z důvodu,
které jsou stanoveny právními řády obou smluvních stran. Rozhodnutí
o zbavení nebo o mezení způsobilosti k právním úkonům bude zasláno
příslušnému soudu druhé smluvní strany.
- 15 -
Článek 31
Ustanovení článků 29 a 30 této Smlouvy bude použito obdobně i pří
vrácení způsobilosti k právním úkonům.
Hlava 2
Věci rodinné
Článek 32
Uzavření manželství
/1/ Podmínky uzavření manželství se řídí pro každou osobou, která chce
uzavřít manželství, právním řádem smluvní strany, jejímž je státním
občanem.
/2/ Ustanovení odstavce 1 tohoto článku nevylučuje použití právního
řádu smluvní strany, na jejímž území se manželství uzavírá, pokud jde
o okolnosti, které bezvýjimečně vylučují uzavření manželství.
/3/ Forma uzavření manželství se řídí právním řádem smluvní střeny,
na jejímž území se manželství uzavírá.
Článek 33
Osobní a majetkové poměry manželů
/1/ Osobní a majetkové poměry manželů, kteří jsou státními občany jed-
né ze smluvních stran a mají bydliště na území druhé smluvní strany, se
řídí právním řádem smluvní strany, jejímiž jsou státními občany.
-16-
/2/ Pokud jeden z manželů je státním občanem jedné smluvní strany
a druhý státním občanem druhé smluvní strany, řídí se jejich osobní
a majetkové poměry právním řádem smluvní strany, na jejímž území mají
nebo naposledy měli společné bydliště.
/3/ V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku budou
příslušné soudy obou smluvních stran. Ustanovení článku 34 odstavce 3
této Smlouvy platí obdobně.
Článek 34
Rozvod
/1/ Pro rozvod manželství platí zákony smluvní strany, jejímiž stát-
ními občany jsou manželé v době podání návrhu.
/2/ Je-li jeden z manželů státním občanem jedné a druhý státním
občanem druhé smluvní strany, používá soud, u kterého se řízení o roz-
vod koná, vlastních právních předpisů.
/3/ Pro rozvod podle odstavce 1 tohoto článku na pravomoc soud té
smluvní strany, jejímiž státními občany jsou manželé v době podání návr-
hu. Mají-li oba manželé v době podání návrhu své bydliště na území dru-
hé smluvní strany, má pravomoc i tento soud.
/4/ Pro rozvod podle odstavce 2 tohoto článku má pravomoc soud té
smluvní strany, na jejímž území mají oba manželé své bydliště.
/5/ Má-li jeden z manželů své bydliště na území jedné a druhý na ú-
zemí druhé smluvní strany, je pro rozvod přiznána pravomoc soudům
obou smluvních stran.
-17-
/6/ Je-li řízení zahájeno u soudu jedné smluvní strany, nemůže o téže
věci probíhat řízení u soudu druhé smluvní strany. Soud, u něhož bylo
řízení o téže věci zahájeno později, z těchto důvodů řízení zastaví.
Článek 35
Určení, že tu je či není manželství a neplatnost manželství
/1/ Určení, že tu je či není manželství nebo vyslovení neplatnosti man-
želství pro nedostatek podmínek pro uzavření manželství se řídí právním.
řádem, kterého mělo být použito podle, článku 32 odstavce 1 této Smlouvy.
/2/ Určení, že tu je či není manželství i vyslovení neplatnosti manžel-
ství pro porušení formy při uzevření manželství se řídí právním řádem
platným v místě, kde manželství bylo uzavřeno.
/3/ Pro určení příslušnosti soudu se použije obdobně ustanovení
článku 34 této Smlouvy.
Článek 36
Právní poměry mezi rodiči a dětmi
/1/ Uznání, zjištění a podření otcovství nebo zjištění mateřství se
řídí právním řádem smluvní strany, jejímž státním občanem bylo dítě
v době narození. Pro řízení je příslušný soud smluvní strany, ne jejímž
území dítě žije v době zahájení řízení.
/2/ Pokud jde o formu uznání otcovství postačí, bylo-li postupováno
podle právního řádu smluvní strany, na jejímž území se stal projev vůle.
-18-
/3/ Ostatní právní poměry mezi rodiči a dětmi, zejména úprava výcho-
vy a výživy dítěte, se řídí právním řádem smluvní strany, jejímž státním
občanem je dítě. Pro řízení je příslušný orgán smluvní strany, na jejímž
území žije dítě v době zahájení řízení.
Článek 37
Vyživovací povinnost
/1/ Vyživovací povinnost podle práva rodinného se řídí právním řádem
smluvní strany, jejímž státním občanem je ten, kdo má nárok na výživné.
/2/ Ve věcech uvedených v odstavci 1 tohoto článku je příslušný soud
smluvní strany, na jejímž územími oprávněná osoba bydliště.
Článek 38
Osvojení
/1/ Osvojení se řídí právním řádem smluvní strany, jejímž státním ob-
čanem je osvojitel v době zahájení řízení o osvojení.
/2/ K osvojení musí být dán souhlas dítěte, jakož i jiných osob a or-
gánů, vyžadují-li to právní předpisy smluvní strany, jejímž státním občanem
je osvojované dítě.
/3/ Je-li dítě osvojováno manželi, z nichž jeden je státním občanem
jedné smluvní strany a druhý státním občanem druhé smluvní strany, musí
být splněny podmínky stanovené právními řády obou smluvních stran.
-19-
/4/ K osvojení jsou příslušné orgány smluvní strany, jejimž státním
občanem je osvojitel. V případě odstavce 3 tohoto článku jsou příslušné
orgány smluvní strany, na jejími; území manželé mají nebo naposledy mě-
li společné bydliště.
/5/ Ustanovení předcházejících odstavců tohoto článku bude obdobně
použito i při zrušení osvojení.
Poručenství a opatrovnictví
Článek 39
/1/ Ve věcech poručenství a opatrovnictví nad státními občany smluv-
ních stran jsou příslušné, pokud v této Smlouvě není stanoveno něco jiné-
ho, orgány smluvní strany, jejímž státním občanem je osoba, které má
být poručenství nebo opatrovnictví zřízeno.
/2/ Zřízení a zánik poručenství a opatrovnictví se řídí právním řádem
smluvní strany, jejúnž státním občanem je osoba, které má být poručenství
nebo opatrovnictví zřízeno.
/3/ Právní poměry mezi poručníkem a poručencem, jakož i mezi
opatrovníkem a opatrovancem se řídí právním řádem smluvní strany,
jejíž orgán zřídil poručenství nebo opatrovnictví.
/4/ Povinnost převzetí poručenství nebo opatrovnictví se řídí právním
řádem smluvní strany, jejímž státním občanem je osoba, která se má stát
poručníkem nebo opatrovníkem.
/5/ Má-li poručenec nebo opatrovanec bydliště na území jedné ze
smluvních stran, může být ustanoven za poručníka nebo opatrovníka
i státní občan druhé smluvní strany za předpokladu, že má bydliště na
- 20 -
území druhé smluvní strany, kde se má poručenství nebo opatrovnictví
vykonávat a že jeho ustanovení nejlépe vyhovuje zájmům poručence nebo
opatrovance.
Článek 40
/1/ Je-li třeba poručenských nebo opatrovnických opatření na ochranu
zájmů státního občana jedné smluvní strany, jehož bydliště, pobyt nebo ma-
jetek je na území druhé smluvní" strany, zpraví o tom orgán této smluvní
strany bez odkladu orgán příslušný podle článku 39 odstavce 1 této
Smlouvy.
/2/ V neodkladných případech může orgán druhé smluvní strany učinit
přiměřená prozatímní opatření sám podle svého právního řádu, musí však
o tom bez odkladu zpravit orgán příslušný podle článku 39 odstavce 1 této
Smlouvy. Taková opatření zůstanou v platnosti až do jiného rozhodnutí
tohoto orgánu.
článek 43.
/1/ Orgány jedné ze smluvních stran, jejímž státním občanem je ten,
kdo potřebuje poručenství nebo opatrovnictví, mohou požádat orgány dru-
hé smluvní strany, aby ustanovily poručníka nebo opatrovníka anebo aby
učinily prozatímní opatření, má-li tato osoba bydliště nebo pobyt na území
této smluvní strany. Dožádané orgány uvědomí dožadující orgány o ustanove-
ní poručníka nebo opatrovníka a nebe o učinění prozatímních opatření.
/2/ Orgán příslušný podle článku 39 odstavce 1 této Smlouvy může pře-
nést vedení poručenství nebo opatrovnictví na orgán druhé smluvní strany,
jestliže poručenec nebo opatrovanec má bydliště nebo pobyt na území
- 21 -
této smluvní strany. Přenesení se stane účinným, když dožádaný orgán
vedení poručenství nebo opatrovníctví převezme a dožadující orgán
o tom zpraví.
/3/ Orgán, který převzal podle odstavce 1 tohoto článku vedení po-
ručenství nebo opatrovnictví, je vede podle právního řádu svého státu;
použije však, pokud jde o způsobilost k právům a k právním úkonům,
práva smluvní strany, jejímž státním občanem je poručenec nebo opa-
trovanec. K rozhodnutím, která se týkají osobního stavu, není opráv-
něn; může však udělit přivolení uzavření manželství, kterého je třeba
podle právního řádu smluvní strany, jejímž je poručenec nebo opatro-
vanec státním občanem.
Hlava 3
Věci majetkové
Článek 42
Forma právních úkonů
/1/ Forma právních úkonů se řídí právními předpisy, jež platí
pro samotný právní úkon. Stačí však, jsou-li zachovány právní před-
pisy platné v místě konání úkonu.
/2/ Forma právních úkonů týkajících se nemovitosti se řídí práv-
ními předpisy smluvní strany, na jejímž území je nemovitost.
- 22-
Článek 43
Nemovitosti
Věcná práva k nemovitostem se řídí právním řádem smluvní strany,
na jejímž území nemovitost leží, a k rozhodování o nich je příslušný
orgán této smluvní strany.
článek 44
Ustanovení o náhradě škody
Závazky z protiprávních úkonů nebo z jiných událostí, za kterých
vzniká povinnost k náhradě škody, se spravují právním řádem smluvní
strany, kde se takový čin nebo událost staly. Příslušný je soud této
smluvní strany. Poškozený může podat žalobu také u soudu smluvní stra-
ny, na jejímž území má bydliště žalovaný nebo u soudu smluvní strany,
na jejímž území je majetek žalovaného,
Hlava 4
Věci dědické
Článek 45
Zásada rovnosti
/1/ Státní občané jedné smluvní strany mohou nabývat jmění nebo
jiných práv na území druhé smluvní strany děděním ze zákona nebo
-23-
ze závěti za stejných podmínek a ve stejném rozsahu, jako vlastní státní
občané.
/2 / Státní občané jedné smluvní strany mohou v závěti nakládat svým
jměním nacházejícím se na území druhé smluvní strany.
článek 46
Použití právě.
/1/ Dědické poměry se řídi právním řádem smluvní strany, jejímž
státním občanem byl zůstavitel v době smrti.
/2/ Dědické právo k nemovitostem se řídí právními předpisy smluv-
ní strany, na jejímž území je nemovitost.
Článek 47
Odúmrť
Jestliže podle právního řádu smluvní strany, jímž se řídí dědické
poměry, není dědiců, odevzdá se movitý majetek smluvní straně, jejímž
státním občanem byl zůstavitel v době smrti, nemovitý majetek smluvní
straně, na jejímž území je nemovitost.
Článek 48
Závěť
/1/ Způsobilost zřídit nebo zrušit závěť, jakož i právní následky.
vad vůle a jejího projevu se řídí právním, řádem smluvní strany, jejímž
státním občanem byl zůstavitel v době, kdy závěť zřídil nebo zrušil.
- 24 -
/2/ Forma závěti se řídi právním řádem smluvní strany, jejímž stát-
ním občanem byl zůstavitel v době, kdy závět zřídil. Stačí však, jestliže
se postupovalo podle právního řádu smluvní strany, na jejímž území byla
závět zřízena. Totéž platí pro zrušení závěti.
Článek 49
Vyhlášení závěti
K vyhlášení závěti je příslušný orgán smluvní strany, na jejímž území
je závět. Orgánu příslušnému k projednání dědictví je třeba zaslat ově-
řený opis závěti a protokolu o jejím vyhlášení a na radost i originál závěti.
Článek 50
Příslušnost v dědických věcech
/1/ K projednání movitého dědictví je, s výjimkou případu uvedeného
v odstavci 4 tohoto článku, příslušný orgán smluvní strany, jejímž státním
občanem byl zůstavitel v době smrti.
/2/ K projednání dědictví k nemovitostem je příslušný orgán smluvní
strany, na jejímž území leží nemovitost
/3/ Ustanovení odstavců 1 a 2 tohoto článku platí i pro projednání
dědických sporů.
/4/ Jestliže zůstavitel, který byl státním občanem jedné smluvní stra-
ny, měl poslední bydliště na území druhé smluvní strany mohou dědicové,
kteří mají bydliště nebo pobyt na. území této smluvní strany žádat do
6 měsíců po zůstavitelově smrti, aby movité dědictví nacházející se na
tomto území bylo projednáno příslušným orgánem této smluvní strany.
-25-
Jestliže do 3 měsíců od vyrozumění o takové žádosti žádný z dědiců ne-
vznese námitky, bude žádosti vyhověno.
/5/ Posouzení, zda jde o majetek movitý nebo nemovitý, se řidí právním
řádem smluvní strany, kde se majetek nachází.
Článek 51
Opatření k zajištění dědictví
/1/ Orgán smluvní strany, na jejímž území je dědictví po státním
občanu druhé smluvní strany, učiní podlí právního řádu svého státu
opatření nutná k zajištění dědictví a k jeho správě. Příslušné orgány
smluvních stran budou stejně postupovat i v případech, kdy jako dědic
přichází v úvahu státní občan druhé smluvní strany.
/2/ O opatřeních, která byla učiněna podle ustanovení odstavce 1
tohoto článku, je třeba uvědomit diplomatickou misi nebo konzulární úřad
druhé smluvní strany, které mohou při výkonu opatření, k zajištění dědic-
tví přímo nebo prostřednictvím zmocněnce spolupůsobit. Na jejich návrh
mohou být provedená opatření odložena, změněna nebo zrušena.
/3/ Na návrh orgánu příslušného k projednání dědictví budou opatření.
provedená podle ustanovení odstavce 1 tohoto článku změněna nebo zrušena.
Článek 5
Oznámení smrti zustavitele
/1/ Zemře-li stání občan jedné smluvní strany na území druhé smluvní
strany, příslušný orgán to neprodleně oznámí diplomatické misi nebo konzu-
lárnímu úřadu té smluvní strany, jejímž státním občanem byl zemřelý a
-26-
sdělí vše, co je mu známo o dědicích, o jejich bydlišti, o dědictví, o zá-
věti, jakož i o těch, kteří byli v závěti uvedeni, pokud žijí. Příslušný
orgán také sdělí, pokud je mu to známo, že zemřelý zanechal dědictví
ve třetím státě.
/2/ Ukáže - li se při zahájení dědického řízení na území jedné ze smluv-
ních stran, že dědici nebo ti, kdož byli v závěti uvedeni, jsou státními
občany druhé smluvní strany a že tam bydlí, příslušný orgán to po zahá-
jení dědického řízení neprodleně sdělí diplomatické misi nebo konzulární-
mu úřadu druhé smluvní stravy.
Oprávnění diplomatické mise nebo konzulárního úřadu
v dědických věcech
Článek 53
V dědických věcech včetně dědických sporů jsou diplomatické mise
a konzulární úřady smluvních stran oprávněny zastupovat bez zvláštní
plné moci před orgány druhé smluvní strany vlastní státní občany, pokud
tito jsou nepřítomni a neustanoví si zmocněnce.
Článek 54
Zemře-li státní občan jedné smluvní strany v době přechodného po-
bytu na území druhé smluvní strany, věci, které měl u sebe, budou bez
dalšího řízení a po úhradě jeho dluhů odevzdány spolu s jejich seznamem
diplomatické misi nebo konzulárnímu úřadu smluvní strany, jejímž byl
státním občanem.
-27-
Článek 55
Vydáni dědictví
/1/ Jestliže movité dědictví nebo o výtěžek z prodeje movitého nebo ne-
movitého dědictví má být po projednání dědictví vydán dědicům, kteří mají
bydliště nebo pobyt na území druhé smluvní strany, a jestliže ne ní možno
dědictví nebo jeho výtěžek vydat přímo dědiči nebo jeho zmocněnci, vydá
se diplomatické misi nebo konzulárnímu úřadu této smluvní strany.
/2/ Dědictví se podle odstavce 1 tohoto článku vydá:
a/ jestliže byly zajištěny nebo zaplaceny všechny pohledávky věřitelů,
kteří se přihlásili v určité době podle právních předpisů smluvní stra-
ny, na jejímž území je dědictví,
b/ jestliže byly zaplaceny nebo zajištěny všechny dlužné poplatky a daně,
c/ jestliže daly příslušné orgány souhlas k vývozu movitostí a k převodu
částek získaných z prodeje.
Hlava 5
Uznání a výkon rozhodnutí
Článek 56
/1/ Smluvní strany za podmínek stanovených v této Smlouvě uznávají
a vykonávají na svém území rozhodnutí vydaní na území druhé smluvní
strany:
-28-
a/ rozhodnutí soudů ve věcech občanských a rodinných, jakož i soudní
smíry uzavřené v těchto věcech o majetkových nárocích,
b/ rozhodnuti soudů v trestních věcech o náhradě škody a o jiných
občanskoprávních nárocích.
/2/ Za soudní rozhodnutí ve smyslu ustanovení odstavce 1 tohoto článku
se pokládají též rozhodnutí o dědictví vydaná orgánem jedné smluvní
strany, příslušným podle právního řádu této smluvní strany k projedná-
vání věcí dědických.
/3/ Za rozhodnutí se v dalších ustanoveních tohoto oddílu pokládají
též smíry uvedené v odstavci 1 bod a / tohoto článku.
Článek 57
Pravomocná rozhodnutí v občanskoprávních a rodinných věcech o nema-
jetkových právních vztazích, které vydaly justiční orgány jedné smluvní
strany, jsou uznávána na území druhé smluvní strany za podmínky, že
justiční orgány této druhá smluvní strany nevydaly dříve o této otázce
rozhodnutí nebo není-li podle této Smlouvy otázka ve výhradní pravomo-
ci justičních orgánů této smluvní strany.
Článek 58
Rozhodnutí uvedená v ustanovení článku 56 této Smlouvy budou uzná-
vána a vykonávána za podmínek, že:
a/ rozhodnutí je pravomocné a vykonatelné podle právního řádu smluvní
strmý, na jejímž území bylo vydáno,
-29-
b/ soud smluvní strany, na jejímž území bylo rozhodnutí vydáno, mohl ve
věci rozhodnout podle této Smlouvy nebo podle právního řádu
smluvní strany, na jejímž území se o uznání nebo výkon žádá,
c/ účastník, proti nemuž bylo rozhodnutí vydáno, přestože se řízení
nezúčastnil, byl však včas a řádní pozván k účasti na řízení podle
právního řádu smluvní strany, na jejímž území bylo rozhodnutí vydá-
no, a v případě procesní ne způsobilosti byl řádně zastoupen,
d/ o téže věci mezi týmiž účastníky nebylo již dříve vydáno pravomocné
rozhodnutí soudem smluvní strany, na jejímž území má být rozhodnut i
uznáno a vykonáno.
Článek 59
K uznání a k nařízení výkonu rozhodnutí jo příslušný soud smluvní
strany, na jejímž území má být rozhodnutí uznáno nebo vykonáno.
článek 60
/1/ Návrh na uznání nebo nařízení výkonu rozhodnutí může být podán
přímo u příslušného soudu smluvní strany, na jejímž území má být rozhod-
nutí uznáno nebo vykonáno nebo a soudu, který ve věci rozhodl v 1. stup-
ni, v tomto případě návrh bude postoupen soudu druhé smluvní strany
způsobem stanoveným podle ustanovení článku 2 této Smlouvy.
/2/ K návrhu je nutno připojit:
a/ ověřený opis rozhodnutí spolu s potvrzením o právní moci a vykonatel-
nosti, pokud to nevyplývá z rozhodnutí samého,
- 30-
b/ doklad o tom, že účastník, proti němuž bylo rozhodnutí vydáno a kte-
rý se řízení nezúčastnil, byl včas a řádně předvolán,
c/ ověřený překlad návrhu i listin uvedených v bodech a/ a b/ tohoto
odstavce do jazyka dožádané smluvní střeny.
Článek 61
/1/ Na řízení o uznání a nařízení výkonu rozhodnutí, na výkon roz-
hodnutí a o právních prostředcích ne ochranu proti výkonu bude použi-
to práv nich předpisů smluvní strany, na jejímž území jsou prováděny
tyto výkony. Věcná i místní příslušnost řídí právními předpisy této
smluvní strany,
/2/ Soud, který rozhoduje o neřízení výkonu, se omezí na zjištění,
zda byly splněny podmínky uvedené v u. ustanoveních článků 56 a 58 této
Smlouvy, a zjistí-li, že tyto podmínky byly splněny, výkon nařídí.
/3/ Byl-li na území smluvní strany, jejíž soud vydal rozhodnutí, vý-
kon odložen, protože bylo zahájeno řízení za účelem zrušení nebo změny
rozhodnutí o výkonu, a bylo-li již rozhodnutí o výkonu vydáno, bude
odložen výkon rozhodnutí ne území smluvní strany, jejíž orgán má rozhod-
nutí vykonat.
/4/ Před vydáním rozhodnutí o uznání a nařízení výkonu múze soud,
považuje-li to ze nutné, předvolat účastníky řízení. Soud si může také
vyžádat další informace od soudu, který rozhodnutí vydal
Článek 62
/1/ Při výkonu rozhodnutí bude použito právních předpisů smluvní
strany, na jejímž území je rozhodnutí vykonáváno.
31 -
/2/ Povinný může podat námitky proti výkonu rozhodnutí, je-li to pří-
pustné podle právních předpisů smluvní strany, jejíž soud rozhodnutí vy-
dal.
Článek 53
Ustanoveními této Smlouvy o výkonu rozhodnutí nejsou dotčeny právní
předpisy smluvních stran, týkající se převodu peněz nebo vývozu věcí
získaných výkonem.
Článek 64
/1/ V řízení o uznání a výkon, rozhodnutí o výživném pro nezletilé osoby
smluvní strany zajistí, aby řízení bylo provedeno s urychlením tak, aby
bylo dosaženo cíle, pro který bylo rozhodnutí vydáno,
/2/ Peněžité částky získané vykonávacím řízením, jakož i částky po-
vinným dobrovolně složené budou v době co nejkratší převedeny do dispo-
zice smluvní strany, na jejímž území oprávněná osoba žije.
Část III
Trestní věcí
Článek 65
Extradiční povinnost
/1/ Smluvní strany se zavazují, že si podle ustanovení této Smlouvy na žá-
dost budou vzájemně vydávat k provedení trestního stíhání nebo výkonu
-32-
trestu osoby, které se zdržují na jejich území,
/2/ Vydání k provedení trestního stíhání je přípustné pouze pro trest-
né činy, za které může být uložen podle právního řádu obou smluvních stran
trest odnětí svobody na dobu přesahující jeden rok nebo trest těžší.
/3/ Vydání k výkonu trestu je přípustné pouze pro činy trestné podle
právního řádu obou smluvních stran, za které byla vyžádaná osoba odsou-
zena k trestu odnětí svobody nejméně na jeden rok nebo k trestu těžšímu.
Článek 65
Odmítnutí vydání
Vydání je nepřípustné, jestliže:
a/ trestný čin byl spáchán státním občanem dožádané smluvní strany,
b/ trestný čin byl spáchán na území dožádané smluvní strany,
c/ trestný čin byl spáchán mimo území dožadující smluvní strany a podle
právních předpisů dožádané smluvní strany není přípustné zahájit
trestní stíhání pro tento trestný čin,
d/ trestní stíhání nebo výkon rozsudku nejsou přípustné podle právních
předpisů některé ze smluvních stran pro uplynutí promlčecí dob v nebo
z jiných příčin, které vylučují trestní stíhání nebo výkon rozsudku,
e/ proti osobě, o jejíž vydání se žádá, byl pro týž trestný čin na území
dožádané smluvní strany vynesen pravomocný rozsudek nebo trestní
stíhání bylo pravomocně zastaveno,
f/ podle právních předpisů některé ze smluvních stran je trestní stíhání za-
hajováno na žádost poškozeného
Článek 67
Převzetí trestního stíhání
/1/ Každá smluvní strana se zavazuje, že na žádost druhé smluvní smluvní strany