FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY 1977
III. volební období
12
Vládní návrh,
kterým se předkládá Federálnímu shromáždění Československé socialistické
republiky k souhlasu Konzulární úmluva mezi Československou socialistickou
republikou a Belgickým královstvím, podepsaná v Bruselu dne 15. června 1976
Návrh schvalovacího usnesení:
Federální shromáždění Československé
socialistické republiky souhlasí s Konzu-
lární úmluvou mezi Československou
socialistickou republikou a Belgickým
královstvím, podepsanou v Bruselu dne
15. června 1976.
Důvodová zpráva
I.
Vývoj vztahů mezi ČSSR a Belgickým královstvím probíhá v
posledních letech uspokojivě. Iniciativa, kterou vyvíjí českoslo-
venská strana, se odrazila zejména v roce 1975 ve zvýšené úrovni
vzájemných politických styků. V jejich rámci se v červnu 1975 usku-
tečnila návštěva belgického ministra zahraničních věcí Van Elslande
v ČSSR, k níž mělo původně dojit už v r. 1969 a od té doby byla stá-
le odkládána. Během této návštěvy došlo k podepsáni smlouvy o zame-
zení dvojího zdaněni. V září 1975 vykonal oficiální návštěvu v ČSSR
princ Albert v čele ekonomické mise, jejímž členem byl ministr zahra-
ničního obchodu M. Toussaint. Při této příležitosti byla podepsána
Dohoda o rozvoji hospodářské, průmyslové a technické spolupráce
mezi ČSSR a hospodářskou unií belgo-lucemburskou. V červnu 1976
vykonal oficiální návštěvu v Belgii ministr zahraničních věcí ČSSR.
Ke kvalitativnímu rozvoji vzájemných vztahů dochází nejenom
v oblasti politické, ale i v jiných odvětvích. Čs. aktivní bilanci můžeme
zaznamenat i v kulturní oblasti, kde došlo k návštěvě belgického ministra
kultury H. F. Van Aala v ČSSR v dubnu 1975. K rozvoji vzájemných
vztahů dochází i v zahraničním obchodě. Objem výměny zboží má v po-
sledních letech trvale vzestupný trend a výhodné složení pro ČSSR.
V únoru 1977 se konaly na úrovni MZV čs. -belgické konzultace, které
byly zaměřeny výlučně na plnění ZA KBSE a přípravu bělehradské
schůzky.
O politickém významu předkládané Konzulární úmluvy mezi ČSSR
a Belgií svědčí skutečnost, že byla podepsána během návštěvy ministra
zahraničních věcí ČSSR v Belgii.
- 2 -
Hlavním z podkladů, ze kterých obě strany vycházely při sjedná-
ni Úmluvy, byla mnohostranná Vídeňská úmluva o konzulárních sty-
cích z r. 1963. Úmluva je kodifikací mezinárodního práva v oblasti
konzulárních styků a v některých směrech přinesla i jeho pokrokový
rozvoj. V současné době představuje tato úmluva obecný standard právní
úpravy konzulárních styků.
Při sjednávání Úmluvy s Belgii se postupovalo táž podle koncepcí
zahrnutých v konzulárních úmluvách, které ČSSR v posledních letech
sjednala s ostatními nesocialistickými státy, např. v konzulární úmlu-
vě s USA z r. 1973, s Velkou Británii z r. 1975, s Francií z r. 1969,
s Itálii z r. 1975 nebo s Kyprem r. 1976.
Podepsaná Úmluva nemá význam jen z hlediska právní úpravy konzu-
lárních styků, na kterých má ČSSR zájem, ale má i značný význam
politický. Usnadní činnost konzulárního oddělení čs. ZÚ v Belgii a
poskytne lepši podmínky pro ochranu čs. občanů v Belgii i pro ochranu záj-
mů čs. organizací, což může podstatně přispět k rozvoji čs. zahraniční
ho obchodu.
II.
Část I Úmluvy obsahuje obvyklé definice výrazů v ní používaných.
Část II /čl. 2 - 12/ se zabývá otázkou zřizování konzulárních úřadů
a jmenování konzulárních úředníků a konzulárních zaměstnanců. Konzu-
lární úřad může být zřízen na území přijímajícího státu pouze s jeho
souhlasem. Po dohodě s vysílajícím a přijímajícím státem se určuje
sídlo a hranice konzulárního obvodu. Konzulárním úředníkem může být
pouze občan vysílajícího státu. Přijímající stát je povinen poskytnout
konzulárnímu úředníkovi ochranu a učinit nezbytná opatření, aby mohl
vykonávat své funkce a aby mu byla přiznána práva, výsady a imunity
podle úmluvy.
- 3 -
část III /čl. 13 - 35/ se týká práv, výsad a. imunit, poskytova-
ných konzulárním úřadům, a jejich členům. Obsahuje zejména podrobná
ustanovení o nedotknutelnosti a ochraně konzulárních místnosti a
archivů, o právu konzulárního úřadu na svobodné spojení pro všechny
úřední účely a možnost styku s orgány přijímajícího státu.
Ustanovení čl. 21 zakotvuje osobni nedotknutelnost a vynětí kon-
zulárních úředníků, konzulárních zaměstnanců a jejich rodinných
příslušníků z jurisdikce přijímajícího státu. Ustanovení této části
se týkají osvobozeni od veřejných služeb, od povinnosti registrace,
osvobozeni od daní a poplatků a celního osvobozeni.
Členům konzulárního úřadu je na území přijímajícího státu zajištěna svo-
boda pohybu s výhradou právních předpisů o oblastech, do nichž je přistup
zakázán nebo upraven z důvodů státní bezpečnosti /čl. 19/.
V části IV /čl. 36 - 55/ jsou definovány konzulární funkce, které
spočívají v zastupováni práv a zájmů vysílajícího státu a jeho občanů,
a to jak fyzických, tak právnických osob. Vztahují se na obvyklé úkony
notářské a úkony související s dědictvím, s agendou ve správní oblasti,
např. ověřováni listin, potvrzováni, překlady, doručováni dokumentů,
dále vydáváni cestovních dokladů a udělováni víz. Do konzulárních
funkcí náleží pomoc lodím a letadlům vysílajícího státu. Konzulární
úředník napomáhá rozvoji hospodářských, obchodních, kulturních a
vědeckých styků mezi oběma státy a podporuje jejich přátelské styky
/čl. 36/.
Kromě těchto funkcí může konzulární úředník vykonávat i jiné konzulární
funkce, pokud jimi byl pověřen vysílajícím státem, pokud nejsou v roz-
poru s právními předpisy přijímajícího státu a přijímající stát nemá
proti jejich výkonu námitky /čl. 55/.
Úmluva v souladu se svými závěrečnými ustanoveními podléhá rati-
fikaci a vstoupí v platnost 30 dní po dni výměny ratifikačních listin, která
- 4 -
má být provedena v Fráze. Uzavírá se na neomezenou dobu, přičemž
je dána možnost ji vypovědět se šestiměsíční lhůtou.
Konzulární úmluva mezi ČSSR a Belgickým královstvím je mezi-
národni smlouvou politické povahy. Svými ustanoveními o vynětí z ju-
risdikce se dotýká příslušných čs. zákonných norem v oboru hmotného i
procesního práva trestního, občanského i správního. Ustanovení o cel-
ním a daňovém osvobození se dotýkají čs. příslušných předpisů v oblasti
správního a finančního práva.000000
Z těchto důvodů se Úmluva předkládá v souladu s čl. 36 ústavního
zákona č. 143/1968 Sb. o čs. federaci Federálnímu shromáždění k vyslo-
vení souhlasu.
V Praze dne 12. května 1977
Předseda vlády ČSSR:
Štrougal v. r.
Ministr zahraničních věcí ČSSR:
v z. Krajčír v. r.
Konzulární úmluva mezi
československou socialistickou republikou a Belgickým královstvím
- 2-
Prezident československé socialistické republiky a Jeho
Veličenstvo belgický král,
přejíce si upravit konzulární styky mezi oběma státy a přispět tak
k rozvoji přátelských vztahů mezi nimi,
berouce v úvahu, že obě smluvní strany ratifikovaly Vídeňskou úmluvu
o konzulárních stycích z 24. dubna 1963, a potvrzujíce, že její ustanoveni
nadále upravuji otázky, které nejsou výslovně upraveny touto Úmluvou,
přejíce si upřesnit konzulární pravomoci a usnadnit tak ochranu práv a
zájmů fyzických a právnických osob každé ze smluvních stran na jejich území,
rozhodli se uzavřít tuto Konzulární úmluvu a jmenovali k tomu účelu svými
zmocněnci:
prezident Československé socialistické republiky:
Bohuslava Chňoupka,
ministra zahraničních věci,
Jeho Veličenstvo belgický král:
Renaata Van Elslande,
ministra zahraničních věci a spolupráce pro rozvoj;
ti si vyměnili své plné moci, shledali je v dobré a náležité formě a dohodli
se na následujícím:
- 3-
ČÁST I
Definice
Článek 1
Pro účely této Úmluvy mají následující výrazy tento význam:
a/ "konzulární úřad" je generální konzulát, konzulát, vicekonzulát nebo
konzulární jednatelství;
b/"konzulární obvod" je území určené konzulárnímu úřadu k výkonu konzulárních
funkci;
cl "vedoucí konzulárního úřadu" je osoba pověřená vysílajícím státem výkonem
povinnosti' spojených s touto funkci;
d/ "konzulární úředník" je každá osoba, včetně vedoucího konzulárního úřadu,
pověřená výkonem konzulárních funkci;
e/ "konzulární zaměstnanec je každá osoba zaměstnaná v administrativních a
technických službách konzulárního úřadu;
f/ "člen služebního personálu" je každá osoba zaměstnaná v domácích službách
konzulárního úřadu;
g/ "členové konzulárního úřadu" jsou konzulární úřednici, konzulární za-
městnanci a členové služebního personálu;
h/ "konzulární místnosti" jsou budovy nebo části budov a pozemky k nim nále-
žijící, které jsou používány výhradně pro účely konzulárního úřadu, bez
ohledu na to, kdo je jejich vlastníkem;
i/ "konzulární archivy" zahrnuji veškeré listiny a dokumenty, korespondenci,
knihy, filmy, záznamové pásky a rejstříky konzulárního úřadu spolu s šifra-
mi a kódy, kartotékami a kteroukoli části zařízení určenou k jejich ochraně a
uložení;
-4-
j/ "loď vysílajícího státu" je plavidlo imatrikulované nebo registrované v soula-
du s právními předpisy vysílajícího státu a plující pod vlajkou tohoto státu,
s výjimkou válečných lodí;
k/ "civilní letadlo vysílajícího státu" je letadlo registrované a imatrikulované
v tomto státě v souladu s jeho právními předpisy a nesoucí jeho označení.
ČÁST II
Zřizování konzulárních úřadů, jmenování konzulárních úředníku a zaměstnanců
a výkon konzulárních funkcí
Článek 2
Zřízení konzulárního úřadu
1. Konzulární úřad může být zřízen na území přijímajícího státu pouze
s jeho souhlasem.
2. Sídlo konzulárního úřadu, jeho třída a hranice jeho konzulárního obvodu
se určují po dohodě mezi vysílajícím a přijímajícím státem. Stejně je tomu v pří-
padě změny sídla, třídy nebo konzulárního obvodu.
Článek 3
Jmenování a přijetí vedoucího konzulárního úřadu
1. Vysílající stát požádá předem diplomatickou cestou o souhlas přijímají-
cího státu se jmenováním vedoucího konzulárního úřadu.
2. Po obdržení souhlasu se jmenováním vedoucího konzulárního úřadu předá
diplomatická mise vysílajícího státu ministerstvu zahraničních věcí přijímajícího
-5-
státu konzulský patent. V konzulském patentu bude uvedeno plné jméno vedoucí-
ho konzulárního úřadu, jeho státní občanství, jeho třída, jakož i konzulární
obvod, v němž bude vykonávat své konzulární funkce, a sídlo konzulárního úřadu.
3. Ministerstvo zahraničních věci přijímajícího státu vydá co nejdříve
a bezplatně přivolení nazývané exequatur.
4. Po obdržení exequatur vedoucí konzulárního úřadu může vykonávat své
funkce a vztahuji se na něho ustanovení této Úmluvy.
5. Do doručení exequatur přijímající stát umožni vedoucímu konzulárního
úřadu prozatímně vykonávat jeho funkce.
V tom případě se na něho vztahuji ustanovení této Úmluvy.
Článek 4
Oznámení jmenování vedoucího konzulárního úřadu orgánům v konzulárním
obvodu
1. Poté, kdy je vedoucí konzulárního úřadu přijat, byt jenom prozatímně,
k výkonu svých funkci, přijímající stát o tom musí neprodleně informovat
příslušné orgány konzulárního obvodu.
2. Orgány přijímajícího státu učiní veškerá opatření nezbytná k tomu, aby
se vedoucí konzulárního úřadu mohl ujmout svých funkci a aby mohl požívat
práv, výhod, výsad a imunit daných mu touto Úmluvou, zákony, předpisy a
zvyklostmi přijímajícího státu.
Článek 5
Státní příslušnost konzulárních úředníků
Konzulární úředníci musí být státními občany vysílajícího státu.
-6-
Článek 6
Oznamováni jmenováni členů konzulárního personálu
Vysílající stát předem diplomatickou cestou oznámí ministerstvu zahra-
ničních věci při jímajícího státu:
1. Jmenováni, převzetí funkce člena konzulárního úřadu, jeho plné jméno,
státní občanství, datum jeho příjezdu a konečného odjezdu nebo skončeni
jeho funkci a všechny jiné změny týkající se jeho funkce, k nimž dojde během
jeho působení na konzulárním úřadě.
2. Datum příjezdu nebo konečného odjezdu rodinných příslušníků člena
konzulárního úřadu, kteří s nim žiji've společné domácnosti, a skutečnost,
že určitá osoba se stala rodinným příslušníkem, nebo jím přestala být.
Článek 7
Dokument osvědčující' totožnost
1. Ministerstvo zahraničních věci přijímajícího státu vydá každému členu
konzulárního úřadu, který není občanem přijímajícího státu ani nemá v tomto
státě trvalé bydliště, průkaz totožnosti opatřený fotografii, osvědčující jeho
totožnost a jeho hodnost jakožto člena konzulárního úřadu.
2. Dokument podle odstavce 1 tohoto článku bude vydán, v souladu se
zákony a předpisy přijímajícího státu, rovněž rodinným příslušníkům členi
konzulárního úřadu žijícím s ním ve společné domácnosti.
Článek 8
Výkon konzulárních funkcí členy diplomatické mise
1. Vysílající stát může pověřit jednoho nebo více členů své diplomatické
mise v přijímajícím státě, aby vedle svých diplomatických funkcí vykonávali
konzulární funkce.
- 7-
Jména členů diplomatické mise přidělených do konzulárního oddělení
nebo jinak pověřených výkonem konzulárních funkci' mise se oznamuji ministerstvu
zahraničních věcí přijímajícího státu.
člen diplomatické mise pověřený výkonem konzulárních funkci bude i
nadále požívat výsad a imunit, které mu náleží jako členu diplomatické mise.
2. Na člena diplomatické mise, který vykonává konzulární funkce, se
vztahuji ustanovení této Úmluvy týkající se práv a závazků konzulárních úřadů.
článek 9
Výkon konzulárních funkci za třetí stát
Konzulární úřad vysílajícího státu může vykonávat po příslušném uvědo-
mění přijímajícího státu, pokud tento stát nevznese námitky, konzulární funkce
v přijímajícím státě za třetí stát.
Článek 10
Uzemní rozsah výkonu konzulárních funkci
Konzulární' úřednici mají právo vykonávat svoje funkce pouze v konzulárním
obvodě.
Se souhlasem přijímajíciho státu však mohou vykonávat tyto funkce i mimo
konzulární obvod.
Článek 11
Dočasné vedení konzulárního úřadu
1. Jestliže vedoucí konzulárního úřadu nemůže z nějakého důvodu vyko-
návat své funkce, nebo jestliže místo vedoucího konzulárního úřadu je do-
časně uprázdněno, vysílající stát může pověřit některého konzulárního úřední-
-8-
ka tohoto konzulárního úřadu nebo jiného konzulárního úřadu vysílajícího
státu v přijímajícím státě nebo člena diplomatického personálu své diplo-
matické mise v tomto státě dočasným vedením konzulárního úřadu. Plné jmé-
no této osoby bude předem písemně oznámeno ministerstvu zahraničních vě-
ci přijímajícího státu. V tomto oznámení bude uvedeno, zda se jedná o člena
diplomatické mise nebo člena konzulárního úřadu vysílajícího státu.
2. Osoba pověřená dočasným vedením konzulárního úřadu má právo vyko-
návat veškeré funkce vedoucího konzulárního úřadu. Bude požívat všech práv,
výhod, výsad a imunit, které tato Úmluva poskytuje vedoucím konzulárního
úřadu.
3. Člen diplomatického personálu diplomatické mise pověřený dočasným
vedením konzulárního úřadu požívá i nadále výsad a imunit vyplývajících z je-
ho diplomatického statutu.
Článek 12
Prohlášení za nežádoucí osobu
1. Přijímající stát může kdykoliv, aniž udá důvody svého rozhodnuti,
oznámit vysílajícímu státu diplomatickou cestou, že konzulární úředník
je nežádoucí osobou, nebo že člen konzulárního personálu je nepřijatelný.
2. Vysílající stát je povinen v takovém případě dotyčnou osobu odvolat
nebo ukončit její funkce na konzulárním úřadě.
3- Jestliže vysílající stát odmítne nebo opomene v přiměřené lhůtě vykonat
povinnosti, které pro něj vyplývají z odstavce 2 tohoto článku, přijímající
stát může podle povahy případu odvolat exequatur dotyčné osoby, nebo ozná-
mit, že ji nadále nepovažuje za člena konzulárního úřadu.
-9-
ČÁST III
Výhody, výsady a imunity
Článek 13
Výhody, výsady a imunity poskytované přijímajícím státem
1. Přijímající stát všemožně usnadni výkon funkci konzulárního úřadu a
učiní vhodná opatření k tomu, aby konzulární úřednici mohli požívat práv,
výsad a imunit předvídaných touto Úmluvou.
2. Přijímající stát bude se členy konzulárního úřadu zacházet s náležitou
úctou a učiní veškerá potřebná opatření k tomu, aby zajistil jejich ochranu,
svobodu a důstojnost.
Článek 14
Vlajka a státní znak
1. Znak vysílajícího státu spolu s označením konzulárního úřadu v jazyce
vysílajícího a přijímajícího státu může být umístěn na budově, v niž je umístěn
konzulární úřad, a na sídle vedoucího konzulárního úřadu.
2. Vlajka vysílajícího státu může být vyvěšena na budově, v níž je umístěn
konzulární úřad, i na sídle vedoucího konzulárního úřadu a na jeho dopravních
prostředcích používaných pro úřední účely.
Článek 15
Místnosti konzulárního úřadu
1. Vysílající stát může za podmínek a způsobem, který stanoví právní
předpisy přijímajícího statut
-10-
a/ získávat do vlastnictví nebo vlastnit nebo najímat pozemky, budovy
nebo části budov určené pro potřeby konzulárního úřadu nebo pro ubytování
členů konzulárního úřadu, kteří jsou občany vysílajícího státu;
b/ pro tyto účely stavět budovy nebo části budov;
c/ zcizovat práva nebo majetek uvedené pod písm. a/ a b/ tohoto odstavce.
2. Přijímající stát v případě potřeby poskytne vysílajícímu státu pomoc
při získáváni konzulárních místnosti a ubytování pro členy konzulárního úřadu.
u
3. Vysílající stát není vyňat z povinnosti dodržovat právní předpisy přijí-
majícího státu o výstavbě a územním plánováni, které se vztahuji na oblast, kde
se nemovitosti nalézají.
Článek 16
Nedotknutelnost konzulárních místnosti a sídla vedoucího konzulárního úřadu
1. Konzulární místnosti a sídlo vedoucího konzulárního úřadu jsou ne-
dotknutelné.
2. Orgány přijímajícího státu nesmějí do nich vstoupit bez souhlasu buď
vedoucího konzulárního úřadu, nebo vedoucího diplomatické mise vysílajícího
státu, nebo osoby pověřené jedním z nich.
3. Přijímající stát učiní všechna nezbytná opatření k tomu, aby zajistil
ochranu konzulárních místností a obydlí konzulárních úředníků.
Článek 17
Nedotknutelnost archivů
Konzulární archivy jsou vždy a všude nedotknutelné.
-11-
Článek 18
Svoboda spojení
1. Přijímající stát povolí a bude chránit svobodu spojení konzulárního
úřadu pro všechny úřední účely. Při spojení s vládou, diplomatickými misemi a
ostatními konzulárními úřady vysílajícího státu, ať jsou kdekoli, může
konzulární úřad použit všech vhodných, diplomatických nebo konzulárních
zavazadel a kódových nebo šifrových zpráv. Radiovou vysílací stanici může
však konzulární úřad zřídit a používat pouze se souhlasem přijímajícího státu.
2. Úřední korespondence konzulárního úřadu je nedotknutelná. Úřední
korespondenci se nazývá korespondence mající vztah ke konzulárnímu úřadu a
jeho funkcím.
3. Konzulární zavazadlo nesmi být ani otevřeno ani zadrženo. Jestliže
však příslušné orgány přijímajícího státu mají vážné důvody k domněnce, že
zavazadlo obsahuje něco jiného než korespondenci, dokumenty a předměty
uvedené v odstavci 4 tohoto článku, mohou žádat, aby zavazadlo otevřel
v jejch přítomnosti oprávněný zástupce vysílajícího státu. Jestliže orgány
tohoto státu takovou žádost odmítnou, zavazadlo bude vráceno na místo původu.
4. Zásilky tvořící konzulární zavazadlo musí být opatřeny zřetelným
vnějším označením jejich povahy a mohou obsahovat pouze úřední korespondenci
a dokumenty a předměty určené výlučně k úředními použiti.
5. Konzulární kurýr musí být vybaven úřední listinou označující jeho
postavení a uvádějící počet zásilek tvořících konzulární zavazadlo. Bez souhla-
su přijímajícího státu nesmi být ani občanem přijímajícího státu, ani, pokud
není občanem vysílá jícího státu, nesmí mít v přijímajícím státě trvalé bydliště.
Při výkonu svých funkci tento kurýr požívá ochrany přijímajícího státu. Požívá
osobní nedotknutelnosti a nesmi být žádným způsobem zadržen nebo uvězněn.
-12-
6. Vysílající' stát, jeho diplomatická mise a jeho konzulární úřady mohou
jmenovat konzulární kurýry ad hoc. V tom případě platí ustanovení odstavce 5
tohoto článku s tím, že imunity, které jsou v něm uvedeny, přestanou platit,
jakmile kurýr odevzdá příjemci konzulární zavazadlo, které mu bylo svěřeno.
7. Konzulární zavazadlo může být svěřeno kapitánu lodi nebo civilního
letadla přistávajícího na dovoleném vstupním letišti. Kapitán bude vybaven
úřední listinou označující počet zásilek tvořících konzulární zavazadlo, ne-
bude však považován za konzulárního kurýra. Po projednání s příslušnými
místními orgány konzulární úřad může poslat jednoho ze svých členů, aby
uvedené zavazadlo převzal přímo a volně od kapitána lodi nebo letadla, nebo
mu je odevzdal.
Článek 19
Svoboda pohybu
S výhradou zákonů a předpisů týkajících se oblastí, do nichž je vstup
zakázán nebo omezen z důvodů státní bezpečnosti, přijímající stát zajistí
svobodu pohybu na svém území všem členům konzulárního úřadu a jejich ro-
dinným příslušníkům žijících s nini ve společné domácnosti.
Článek 20
Styk s orgány přijímajícího státu
Konzulární úředníci se mohou při výkonu svých úředních funkcí obrátit
přímo ústně nebo písemně na
a/ jakýkoliv příslušný orgán v jejich konzulárním obvodu;
b/ v souladu se zákony, předpisy a zvyklostmi přijímajícího státu na
ústřední orgány přijímajícího státu.
-13-
Článek 21
Osobní nedotknutelnost a vynětí z jurisdikce
1. Vedoucí konzulárního úřadu požívá osobni nedotknutelnosti. Nepodléhá
jurisdikci přijímajícího státu, s výjimkou
a/ věcné žaloby týkající se soukromé nemovitosti nacházející se na Uzemí
přijímajícího státu, pokud ji vedoucí konzulárního úřadu nevlastní v zastoupe-
ní vysílajícího státu pro účely konzulárních funkcí;
b/ žaloby týkající se dědictví, v němž je vedoucí konzulárního úřadu vyko-
navatelem poslední vůle, správcem dědictví nebo dědicem jako soukromá osoba
a nikoli jménem vysílajícího státu;
c/ žaloby týkající se jakékoli soukromé nebo obchodní činnosti vykonávané
vedoucím konzulárního úřadu v přijímajícím státě vedla jeho úředních funkcí;
d/ žaloby týkající se smlouvy, kterou vedoucí konzulárního úřadu nesjednal
jménem vysílajícího státu;
e/ žaloby zahájené třetí stranou a týkající se náhrady škody vyplývající
z nehody způsobené dopravním prostředkem v přijímajícím státě.
Vedoucí konzulárního úřadu nepodléhá exekučním opatřením s výjimkou
případů uvedených pod písmeny a/, b/, c/, d/ a e/ tohoto odstavce, a jestliže
výkon rozhodnutí může být proveden, aniž by byla porušena nedotknutelnost
jeho osoby nebo jeho obydlí.
2. členové konzulárního úřadu nepodléhají jurisdikci přijímajícího státu,
pokud jde o jednání při výkonu jejich úředních funkcí.
Toto vynětí se nevztahuje na žaloby týkající se smlouvy, kterou členové
konzulárního úřadu nesjednali jménem vysílajícího státu, nebo žaloby zahájené
třetí stranou a týkající se náhrady škody vyplývající z nehody způsobené
dopravním prostředkem v přijímajícím státě.
3. Konzulární úředník, s výjimkou vedoucího konzulárního úřadu, nemůže
být zadržen ani jakýmkoliv jiným způsobem zbaven osobní svobody, leda že je
- 14 -
justičními orgány přijímajícího státu obviněn ze spáchání závažného trestného
činu, nebo na základě soudního rozhodnutí, které nabylo právní moci. "Závažným
trestným činem" se rozumí jakýkoliv úmyslný trestný čin, na který je právním
řádem přijímajícího státu stanoven trest odnětí svobody s dolní hranicí trestní
sazby nejméně 5 let, nebo vyšší trest.
4. Jestliže je vůči konzulárnímu úředníkovi zahájeno trestní řízení, bude
prováděno s ohledem na jeho úřední postavení a, s výjimkou obvinění ze zá-
važného trestného činu, způsobem, který by co nejméně narušil výkon
konzulárních funkcí. Pokud v případě obvinění ze závažného trestného činu
je nutné vzít konzulárního úředníka do vazby, musí být řízení proti němu za-
hájeno v co nejkratší době.
5. V případě, že člen konzulárního úřadu se mimo výkon svých úředních
funkcí dopustí na území přijímajícího státu činu, který je podle zákonodárství
tohoto státu trestným činem, vysílající stát bude o tom informován v co
nejkratší lhůtě diplomatickou cestou. Vedoucí konzulárního úřadu o tom bude
informován současně.
6. V případě trestního stíhání, zadržení, vzetí do vazby nebo omezení
osobní svobody jakoukoli jinou formou kteréhokoli clená konzulárního úřadu
s výjimkou vedoucího konzulárního úřadu přijímající stát o tom bez prodlení
uvědomí vedoucího konzulárního úřadu.
7. Ustanovení odstavce 1 a 3 tohoto článku se použijí obdobně na rodin-
né příslušníky vedoucího konzulárního úřadu nebo konzulárního úředníka žijí-
cích s nimi ve společné domácnosti, pokud nejsou občany přijímajícího státu
nebo v něm nemají trvalé bydliště, anebo v něm nevykonávají soukromou
výdělečnou činnost.
Článek 22
Podávání svědectví
1. členové konzulárního úřadu mohou být soudními nebo správními orgány
přijímajícího státu vyzváni, aby vypovídali jako svědci.