19
ní lesní pozemky byly předmětem zvýšené ochra-
ny. Tento účel sleduje i povinnost uživatele lesa
oznámit každou změnu ve správě, vlastnictví nebo
užívání lesních pozemků orgánu státní správy les-
ního hospodářství.
K oddílu 2:
Význam lesů z hlediska produkce cenné dřevní
suroviny i jejich ostatních funkcí vyžaduje mnohem
důslednější ochranu lesního půdního fondu před
jeho odnímáním lesnímu hospodářství. Proto nová
právní úprava stanoví přísnější opatření k jeho
ochraně. Lesní pozemky lze z lesního půdního
fondu vyjmout jen v nejnutnějších případech a
v nezbytném rozsahu. Zvláštní ochrana je pak
stanovena pro lesy ochranné a lesy zvláštního urče-
ní. Zákon pamatuje i na ochranu lesních pozemků
před jejich vyjímáním z lesního půdního fondu pro
výstavbu rekreačních objektů, zejména pro indivi-
duální chatovou výstavbu.
Nově se upravuje ochrana lesního půdního fon-
du při směnách mezi lesním a zemědělským fondem.
Navrhovaná ustanovení počítají s možností prová-
dění účelných arondací obou půdních fondů např.
při souhrnných pozemkových úpravách pro země-
dělskou velkovýrobu.
Včasná a účinná ochrana lesního půdního fon-
du se zabezpečuje také ustanovením, které ukládá
povinnost uvádět územní plány do souladu se zá-
sadami ochrany lesního půdního fondu a ochrany
lesních porostů. Účelem tohoto opatření je před-
cházet kolisím mezi zájmy lesního hospodářství a
ostatními společenskými zájmy. Také při stanovení
dobývacích prostorů se musí navrhovatelé těžby
nerostů řídit zásadami ochrany lesního půdního fon-
du a ochrany lesních porostů a zabezpečit, aby
návrhy dobývacích prostorů byly před jejich schvá-
lením opatřeny souhlasem orgánů státní správy
lesního hospodářství. Totéž platí pro zpracování
projektových úkolů staveb, včetně návrhů tras sta-
veb směrových a liniových [pozemních komunikací,
drah, nadzemních a podzemních vedení, vodohospo-
dářských děl a pod. ).
Dosavadní opatření na ochranu lesního půdního
fondu a lesních porostů při těžební, průmyslové a
jiné činnosti, spočívající zejména ve využití kultur-
ních vrstev půdy a provádění včasné a soustavné
rekultivace narušených pozemků, jsou doplněna
ustanoveními, jimiž se ukládá organizacím prová-
dějícím tyto činnosti, učinit opatření k zabránění,
popřípadě k účinnému omezení úniku škodlivých
látek poškozujících lesy.
Přísnější opatření na ochranu lesního půdního
fondu a lesních porostů se ukládají též organiza-
cím při projektování a výstavbě směrových a linio-
vých staveb a při geologickém a hydrogeologickém
průzkumu. Při těchto činnostech bude nutno dbát
v daleko větší míře než dosud zájmů a oprávněných
potřeb lesního hospodářství.
Rozvoj investiční výstavby, stoupající těžba ne-
rostů, budování nových sídlišť, průmyslových závo-
dů, vodních přehrad, budování a rozšiřování komu-
nikací vyžaduje v nezbytných případech vynětí
lesních pozemků z lesního půdního fondu, popřípa-
dě omezení v jejich využívání. V těchto případech
však zákon požaduje, aby před vynětím lesních
pozemků bylo předem uváženo na jedné straně
celospolečenské zdůvodnění činnosti vyžadující vy-
nětí a na druhé straně ztráty, které tím vzniknou
na lesní výrobě a plnění ostatních funkcí lesů.
Nová právní úprava rozeznává tři způsoby zá-
sahů do integrity lesního půdního fondu, a to:
trvalé vynětí, dočasné vynětí a omezení ve využívání
lesních pozemků. O trvalém a dočasném vynětí po-
zemku z lesního půdního fondu, jakož i omezení
v jeho využívání může rozhodnout jen orgán státní
správy lesního hospodářství. Pro rozlišení trvalého
a dočasného vynětí není rozhodující účel, pro který
je vynětí požadováno, ale období, po jaké má být
povoleno využití lesního pozemku k jiným účelům.
Předpokládá-li se, že půjde o období delší 12 let,
jde již o požadavek na vynětí trvalé.
K Části třetí:
Těmito ustanoveními se v zákoně o lesích vytvá-
řejí obdobné podmínky jako při úpravě vypořádání
škod na zemědělských porostech a odstraňují se ně-
které právní mezery. Předně se pro podmínky lesní-
ho hospodářství konkretizuje právní úprava zábra-
ny škodám. Právní úprava náhrady škody obsažená
v dosavadních právních předpisech se doplňuje
o povinnost k úhradě ušlého zisku v případě poško-
zení lesních porostů též při exhalacích. Zvýšené pro-
vozní náklady jako další součást náhrady za poško-
zení bude možno požadovat jen po dobu do uvedení
do předešlého stavu, popřípadě do rozhodnutí
o tom, že uvedení do původního stavu nebude pro-
vedeno.
Za dosavadního právního stavu neměl poškozený
při nuceném odlesnění právní podklad požadovat
od investora celou reprodukční hodnotu likvido-
vaného lesního porostu. Proto často i v zájmu zajiš-
tění plynulého průběhu schválené investiční výstav-
by docházelo k tomu, že za mlčenlivého souhlasu
uživatele lesních pozemků byla způsobena škoda na
lesním porostu a tak vzniklo právo na náhradu
škody včetně ušlého zisku, což představuje v pod-
statě úhradu reprodukční hodnoty podle nového
ustanovení. Tím se tomuto nežádoucímu jevu před-
chází a důsledněji se ochraňuje lesní hospodářství.
Rozhodování o tom, zda se poškození odstraní
uvedením do původního stavu, se ve smyslu § 2
odst. 3 zákona o hospodářské arbitráži předává do
20
pravomoci orgánů státní správy lesního hospodář-
ství, což je vzhledem k odbornosti a znalecké po-
vaze této otázky účelné. Orgány hospodářské arbi-
tráže budou nadále v těchto věcech rozhodovat
spory o peněžních náhradách.
K části čtvrté - k oddílu 1:
Jedním z hlavních cílů nové zákonné úpravy les-
ního hospodářství je maximální soustředění správy
lesního národního majetku v zájmu lepšího využití
lesního fondu. Podle nové právní úpravy spravují
lesní národní majetek organizace odborně k tomu
kvalifikované, státní organizace lesního hospodář-
ství řízené ústředními orgány státní správy lesního
hospodářství republik, popřípadě organizace lesního
hospodářství řízené federálním ministerstvem ná-
rodní obrany.
Ve výjimečných případech mohou lesní národ-
ní majetek spravovat též státní organizace řízené
Jinými ústředními orgány státní správy, popřípadě
řízené národními výbory.
K oddílu 2:
Navrhovaná právní úprava při řešení užívacích
vztahů k lesním pozemkům sleduje obdobné cíle
a vytváří stejně předpoklady jako nová úprava uží-
vacích vztahů k zemědělské půdě. Na základě no-
vého práva užívání lesních pozemků k zajištění
lesní výroby a ostatních funkcí lesů budou socia-
listické organizace užívat lesní pozemky (pokud
k nim nebudou mít právo družstevního užívání ) ve
vlastnictví občanů, popřípadě jiných než socialistic-
kých organizací. Poměr k náhradnímu užívání není
nutné v nové právní úpravě řešit, poněvadž lesní
pozemky nebyly předmětem provádění hospodář-
skotechnických úprav pozemků podle vládního na-
řízení č. 47/1955 Sb., o opatřeních v oboru hospo-
dářskotechnických úprav pozemků.
Nové právo užívání lesních pozemků je pojalo
jako právo bezplatné a časově neomezené. Podstat-
ně se rozšiřuje obsah tohoto práva, a to tak, aby
byl shodný jednak s obsahem práva družstevního
užívání, což je významné pro hospodaření v lesích
zemědělské družstevní organizace, jednak s obsa-
hem práva užívání podle zákona č. 123/1975 Sb.,
o užívání půdy a jiného zemědělského majetku k za-
jištění výroby, vzhledem k případným vzájemným
převodům užívaných pozemků mezi zemědělským
a lesním půdním fondem.
Socialistické organizaci se ukládá povinnost
chránit právo užívání lesních pozemků proti kaž-
dému, kdo do něho neoprávněně zasahuje [byť by
to byl i vlastník věci). Právo užívání lesních po-
zemků je bezplatné a v důsledku toho dnem nabytí
účinnosti nové právní úpravy zanikají dříve smlu-
vené, popřípadě přiznané nároky na náhrady za
užívání.
Socialistické organizace získávají k lesním po-
zemkům, které užívají ke dni účinnosti zákona,
právo užívání ze zákona; přitom bude zcela ne-
rozhodné, zda bude užívání lesních pozemků so-
cialistickou organizací podloženo právním úkonem,
či zda půjde o tzv. faktické užívání. Ke dni účinnosti
nové právní úpravy také zaniknou všechna dosa-
vadní užívací práva k lesním pozemkům, včetně
práv vzniklých podle zákona č. 2. /1958 Zb. u lesů
bývalých urbariátů a komposesorátů.
Nemůže-li vlastník - ať již z jakéhokoliv dů-
vodu - zajistit hospodaření na svých lesních po-
zemcích, má povinnost oznámit tuto skutečnost
orgánu státní správy lesního hospodářství, který pů-
sobí k tomu, aby vlastník převedl své lesní pozemky
do vlastnictví státu nebo je odevzdal do užívání
socialistické organizaci. Nedojde-li k zabezpečení
řádného hospodaření na lesních pozemcích ani uve-
deným způsobem, zřídí v zájmu uplatňování celo-
společenských potřeb toto právo orgán státní sprá-
vy lesního hospodářství.
Celospolečenský zájem vyžaduje, aby v někte-
rých spolehlivě zjištěných případech, kdy zeměděl-
ské družstevní organizace v jimi užívaných lesích
neplní své povinnosti, a to ani po předchozím upo-
zornění, popřípadě po bezvýsledném uplynutí lhůty
k odstranění nedostatků, měly orgány státní správy
lesního hospodářství prostředek k zajištění řád-
ného obhospodařování takových lesů. Poněvad ne-
lze právo družstevního užívání rušit nebo převádět
na státní organizaci, stanoví se pro tyto případy,
že orgán státní správy lesního hospodářství je po-
vinen v součinnosti s orgánem státního hospodář-
ského řízení zemědělství projednat přenechání
sdružených lesních pozemků do užívání státní orga-
nizace lesního hospodářství.
V ustanovení o převodu práva užívání lesních
pozemků se promítá především požadavek dalšího
soustřeďování jejich správy a užívání u státních
organizací lesního hospodářství. Zajišťuje se tím
jednak potřebná kvalifikace hospodaření v lesích
a jednak se odstraňují následky právně neuprave-
ného faktického stavu. Orgán státní správy musí
při svém rozhodování zvažovat celospolečenské zá-
jmy, tedy i zájmy zemědělské, což je v případech,
kdy je rozhodování ve věcech týkajících se země-
dělské družstevní organizace, zvlášť zajištěno vždy
předchozím vyjádřením příslušného orgánu státního
hospodářského řízení zemědělství.
Neměnnost práva užívání lesních pozemků je
třeba s ohledem na dlouhodobý výrobní cyklus
v lesním hospodářství zachovat i v případech, kdy
dojde ke změně jejich vlastníka. Pokud nejde o da-
rování lesních pozemků státu, je ke každé změně
v jejich vlastnictví třeba souhlasu organizace, jíž
náleží právo užívání lesních pozemků.
21
K oddílu 3:
Racionální hospodaření v lesích, jejich souslav-
né zvelebování a ustavičné zkvalitňování pro spo-
lečnost a přírodu nenahraditelných funkci lesů je
možné jen v ucelených lesních částech. Povinnost
vytvářet ucelené lesní části bez ohledu na vlastnic-
ké a užívací vztahy vyplývá státní organizaci les-
ního hospodářství přímo ze zákona. Vytváření uce-
lených lesních částí je umožněno zemědělským
družstevním organizacím v lesích jimi obhospoda-
řovaných.
Při vytváření ucelených lesních částí na lesních
pozemcích, které užívají státní organizace lesního
hospodářství a zemědělské družstevní organizace,
které mají lesní výrobu jako předmět své činnosti,
bude docházet při arondacích ke vzájemné výměně
užívacích práv smlouvou.
V případě, že při vytváření ucelených lesních
částí nedojde mezi socialistickými organizacemi
k dohodě, rozhodne o převodu užívacích práv orgán
státní správy lesního hospodářství, přenechání les-
ních pozemků sdružených do užívání státní orga-
nizace lesního hospodářství a přenechání jiných
lesních pozemků do užívání zemědělské družstevní
organizace projedná v součinnosti s orgánem stát-
ního hospodářského řízení zemědělství; rozhodne
také o způsobu přiměřeného vypořádání, jestliže
poskytnutí lesních pozemků zemědělské družstevní
organizaci nebude vhodné nebo žádoucí.
V zájmu bezpečnosti osob a zabezpečení ma-
jetku před sesouváním půdy, padáním kamenů,
stromů, lavin apod. může příslušný orgán státní
správy uložit provedení potřebných opatření, která
jsou nutná. Jestliže je výkon tohoto zájmu v kolisi
se zájmy řádné správy nebo užívání lesních pozem-
ků, nesmí tato opatření znemožňovat výkon této
správy nebo užívání; uživatel lesních pozemků však
musí na nich trpět provedení opatření pro ochranu
sousedních pozemků, staveb a zařízení. Na druhé
straně mohou uživatelé lesních pozemků v zájmu
řádného zabezpečení lesní výroby, a to zejména po-
kud, jde o lesní dopravu, dočasně a v nezbytném
rozsahu bezplatně užívat cizí pozemky, ať již sou-
sedící s lesem nebo při cestách, vodních tocích
apod., jestliže předem dohodnou podmínky užívání
těchto pozemků s jejich správci (vlastníky, uživa-
teli). Jestliže nedojde k dohodě, rozhodne orgán
státní správy lesního hospodářství: nárok na náhra-
du škody na použitých pozemcích zůstává tímto
ustanovením nedotčen.
K části páté:
Zákon ukládá všem uživatelům lesních pozemků
povinnost zajišťovat nejen produkční, ale i ostatní
funkce lesů. Rámcově stanoví hlavní zásady rozvoje
funkcí lesů, jakož i zásadu nepřekročitelnosti urče-
né výše těžby.
Dosavadní členění lesů se opíralo především
o produkční aspekty, navrhovaná právní úprava
klade zvláštní důraz i na celospolečenská hlediska,
přičemž přihlíží též k přírodním podmínkám. Proto
se navrhuje nové členění lesů na kategorie a zavádí
se nový pojem oblasti lesů. Oblasti lesů se vymezují
podle celospolečenského významu lesů, přírodních
podmínek a zvláštních potřeb společnosti. Při sta-
novení hlavních zásad rozvoje funkcí lesů ve vy-
mezené oblasti se bude přihlížet k optimálnímu
uspokojování požadavků plánovitého a proporcio-
nálního rozvoje a socialistické ochrany a tvorby
životního prostředí i k zmírnění negativních dopadů
industrializačních a civilizačních procesů. Podrob-
ná konkrétní opatření k zajištění rozvoje jednot-
livých funkcí lesů budou stanovena v lesních hos-
podářských plánech ve vymezené oblasti.
K části šesté:
Federální uspořádání státu si vyžaduje, aby
působnost federálního ministerstva národní obrany
na úseku výkonu státní správy a dozoru v lesním
hospodářství byla upravena zákonem Federálního
shromáždění. Tato působnost se bude vztahovat na
lesy ve správě, popřípadě užívání státních organi-
zací lesního hospodářství řízených federálním mi-
nisterstvem národní obrany a na všechny ostatní
lesy prohlášené za lesy zvláštního určení z důvodů
obrany státu, i když nebyly z ekonomických či
jiných důvodů převedeny do správy, popřípadě uží-
vání uvedených organizací.
K části sedmé:
V této části je zahrnuta problematika pokut,
která je současně řešena i v zákonech národních
rad. Je nezbytné, aby skutkové podstaty v případech
porušení povinnosti materiálně upravených v záko-
nech národních rad, upravovaly tyto zákony ná-
rodních rad.
Organizace, které poruší ustanovení lesního
zákona, zejména k ochraně lesního půdního fondu,
nebo povinnosti uložené rozhodnutím orgánu státní
správy lesního hospodářství k ochraně lesa, budou
postihovány pokutami.
Rovněž budou pokutami postihovány pracov-
níci těchto organizací, kteří porušení povinností
organizací zavinili.
Obecná úprava postihu občanů pokutami podle
zákona č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výboru
při zajišťování socialistického pořádku, zůstává ne-
dotčena.
K části osmé:
V zájmu soustředění správy lesního národního
majetku a účelnějšího využívání lesního fondu je
třeba ke dni nabytí účinnosti nové právní úpravy
22
přezkoušet, zda dosud trvají ve všech případecli
důvody, které vedly k ponechání lesního národního
majetku ve správě jiných socialistických organi-
zací než státních organizací lesního hospodářství.
Nová právní úprava proto stanoví ode dne své
účinnosti lhůtu jednoho roku, do níž má být pro-
vedeno toto přezkoumání a rozhodnuto o případ-
ných výjimkách. Pokud v této lhůtě nebude povo-
lena výjimka, přejde správa lesního národního ma-
jetku vykonávaná jinými státními organizacemi na
státní organizace lesního hospodářství řízené
ústředním orgánem státní správy lesního hospodář-
ství republiky, a to ze zákona.
Finanční dopad zákona
K realizaci návrhu zákona o lesích se nepřed-
pokládají nároky na státní rozpočet federace ani
republik ani na rozpočty národních výborů.
V souvislosti se zavedením pokut lze předpo-
kládat zvýšení příjmů národních výborů o částky
uložených pokut, jejichž celkovou výši však nelze
určit ani odhadnout.
Vztah státních organizací lesního hospodářství
ke státnímu rozpočtu se v důsledku přijetí zákona
nezmění. Přepokládá se, že u těchto organizací se
zvýší náklady spojené se zajišťováním zvýšené
ochrany lesů, jakož i náklady spojené se zpřesňová-
ním evidence lesního půdního fondu, a klesnou
příjmy za příspěvky za odbornou správu lesů (vli-
vem postupného dalšího soustřeďování správy a
užíváni lesů u státních organizaci lesního hospo-
dářství). Naproti tomu tyto organizace přestanou
poskytovat občanům dosavadní náhrady za užívání
lesů. Uvedené jednotlivé položky se zčásti navzá-
jem vyrovnávají. Pokud by celkově došlo k zvýšení
nákladů uvedených organizací, půjde o takové část-
ky, které neovlivní dosavadní sestavování finanč-
ních plánů těchto organizací.
Počet pracovníků orgánů státní správy lesního
hospodářství ani státních organizací lesního hos-
podářství se nezvýší.
V Praze dne 1. července 1977
Štrougal v. r.