Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1978
III. volební období
36
Vládní návrh,
kterým se předkládá Federálnímu shromáždění Československé socialistické republiky
k souhlasu Konzulární úmluva mezi Československou socialistickou republikou
a Tureckou republikou, podepsaná v Ankaře dne 15. listopadu 1977
Návrh schvalovacího usnesení:
Federální shromáždění Československé socia-
listické republiky souhlasí s Konzulární úmluvou
mezi Československou socialistickou republikou
a Tureckou republikou, podepsanou v Ankaře dne
15. listopadu 1977.
2
Důvodová zpráva
I.
Konzulární úřady, případné konzulární oddě-
lení diplomatických misí, hrají významnou úlohu
v mezistátních stycích. Jejich činnost, která je za-
měřena především na ochranu zájmů vysílajícího
státu, jeho občanů a plnění řady správních, hospo-
dářských a občansko-právních funkcí, je rámcové
upravena mnohostrannou Vídeňskou úmluvou
o konzulárních stycích z r. 1963. Do ní byla shrnuta
všechna základní pravidla mezinárodního obyčejo-
vého práva, která se v minulosti vyvinula. Mezi
státy, jejichž vztahy dosáhnou určitě vyšší úrovně,
se uzavírají dvoustranné konzulární úmluvy, které
jednotlivé aspekty činnosti konzulárních úřadů řeší
podrobně. ČSSR sjednala dvoustranné konzulární
úmluvy se všemi socialistickými státy a v posled-
ních letech i s řadou dalších zemí jako je Indie,
Belgie, Velká Británie, USA a Itálie. V současné
době nažrala situace pro uzavření konzulární úmlu-
vy též s Tureckem.
V posledních letech došlo k výraznému vze-
stupu styků mezi ČSSR a Tureckou republikou.
Možnosti rozvoje kontaktů v politické oblasti, akti-
vizace obchodních a hospodářských styků a posí-
lení čs. kulturně politického působení v Turecku
se výrazně zlepšily zejména po konferenci v Helsin-
kách, kde došlo k setkání vedoucích představitelů
obou zemí a po návštěvě předsedy vlády ČSSR
s. Štrougala v lednu 1976 v Turecku. Byla uskuteč-
něna řada pracovních návštěv na různých úrovních.
Podstatně vzrostl vzájemný obchod, jehož obrat do-
sáhl v r. 1977 55, 988 mil. US $
(náš vývoz 47, 123
mil. US $, dovoz 8. 865 mil. US $). Byla uskutečněna
návštěva našeho ministra zahraničních věcí
v Ankaře, za které byla Konzulární úmluva pode-
psána. Připravuje se návštěva předsedy turecké
vlády do ČSSR.
Aktivizace a oživení politických styků Turecku
se socialistickými státy je provázeno řadou dalších
pozitivních momentů v turecké zahraniční politice,
k nimž patří aktivní účast Turecka na Konferenci
o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, jeho kladný
přístup k otázkám zmírňování napětí, odsuzování
kolonialismu a rasismu, stanovisko k řešení kon-
fliktu na Blízkém východě a další. I když je turecká
snaha o rozvoj vztahů se socialistickými zeměmi
do určité míry motivována též snahou překonat
izolaci, do které se Turecko dostalo na Západě
v souvislosti s akcemi na Kypru, jeho politika při-
spívá objektivně k procesu uvolňování.
Uzavření Konzulární úmluvy s Tureckem je pro
nás důležité jak z hledisek zahraničně politických
tak i pro zajištění lepších podmínek pro ochranu
našich občanů, zejména montérů a řidičů dálkové
nákladní dopravy a zájmů čs. obchodních organi-
zací v Turecku.
Konzulární úmluva se připojí ke smluvním do-
kumentům, které již byly mezi oběma státy sjed-
nány a z nichž nejnovější Jsou Obchodní dohoda
uzavřená v r. 1975 a Dohoda o hospodářské, tech-
nické, průmyslové a vědecké spolupráci, podepsaná
při návštěvě s. Štrougala v lednu m. r. Uzavření
konzulární úmluvy bude mít velký význam i pro
zlepšení podmínek činnosti čs. generálního konzu-
látu v Istanbulu.
Při sjednávání Konzulární úmluvy mezi ČSSR
a Tureckem vycházely obě strany z Vídeňské úmlu-
vy o konzulárních stycích z r. 1963, která v sou-
časné době představuje obecný standard právní
úpravy konzulárních styků.
Úvodní ustanovení Konzulární úmluvy s Turec-
kem (část I a II) obsahují obvyklé definice termínů,
které se v ní používají. Dále se zabývají otázkami
zřizování konzulárních úřadů a jmenování konzu-
lárních úředníků a konzulárních zaměstnanců.
Konzulární úřad může být zřízen na území při-
jímajícího státu pouze s jeho souhlasem. Po dohodě
s vysílajícím a přijímajícím státem se určuje sídlo
a hranice konzulárního obvodu.
Konzulárním úředníkem může být pouze občan
vysílajícího státu. Přijímající stát je povinen po-
skytnout konzulárnímu úředníkovi ochranu a uči-
nit nezbytná opatření, aby mohl vykonávat své
funkce a aby mu byla přiznána práva, výsady a
imunity podle úmluvy.
Část II obsahuje důležitá ustanovení o právech,
výhodách, výsadách a imunitách, poskytovaných
konzulárním úřadům a jejich členům. Obsahuje
zejména podrobná ustanovení o nedotknutelnosti
a ochraně konzulárních místností a archivů, o prá-
vu konzulárního úřadu na spojení, o vynětí konzu-
lárních úředníků, konzulárních zaměstnanců a je-
jich rodinných příslušníků z jurisdikce přijímajícího
státu. Úmluva poskytuje konzulárnímu úřadu ob-
dobné výsady jako diplomatické misi. Konzulárním
úředníkům a konzulárním zaměstnancům jsou při-
znány výsady a imunity v obdobné míře, v jaké je
přiznává Vídeňská úmluva o konzulárních stycích,
zejména pokud jde o vynětí z jurisdikce soudních
a správních orgánů, jestliže jde o úkony prováděné
v souvislosti s výkonem konzulárních funkcí. Usta-
novení této části se týkají dále osvobození od ve-
II.
3
řejných služeb, od povinnosti registrace, osvobození
od daní a poplatků a celního osvobození.
Členům konzulárního úřadu je na území přijí-
majícího státu zajištěna svoboda pohybu s výhra-
dou právních předpisů o oblastech, do nichž je pří-
stup zakázán nebo upraven z důvodů státní bezpeč-
nosti.
V části IV jsou definovány konzulární funkce,
které spočívají v zastupování práv a zájmů vysíla-
jícího státu a jeho občanů, a to jak fyzických tak
právnických osob. Jde o obvyklé úkony notářské
a úkony související s dědickou a opatrovnickou
agendou, dále o vydávání, prodlužování a rušení
cestovních dokladů občanů vysílajícího státu a vy-
dávání víz. Do konzulárních funkcí rovněž náleží
pomoc lodím a letadlům vysílajícího státu.
Kromě funkcí uvedených v části IV úmluvy
může konzulární úředník vykonávat i jiné konzu-
lární funkce, pokud to není v rozporu s právními
předpisy přijímajícího státu. Konzulární úředník
podporuje rozvoj obchodních, hospodářských, kul-
turních a vědeckých styků a turistiky mezi oběma
státy a přispívá k posilování přátelských vztahů
mezi nimi.
Úmluva podléhá v souladu se svými závěreč-
nými ustanoveními ratifikaci a vstoupí v platnost
dnem výměny ratifikačních listin. Uzavírá se na
neomezenou dobu, přičemž je dána možnost ji vy-
povědět se šestiměsíční lhůtou.
Konzulární úmluva mezi ČSSR a Tureckou re-
publikou se dotýká zejména ve svých ustanoveních
o výsadách a imunitách československého právního
řádu a proto se v souladu s článkem 36 odst. 3
ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé
federaci, předkládá Federálnímu shromáždění
ČSSR k vyslovení souhlasu.
V Praze dne 3. dubna 1978
Předseda vlády ČSSR:
Dr. Štrougal v. r.
4
KONZULÁRNÍ SMLOUVA
mezi Československou socialistickou republikou a Tureckou republikou
Československá socialistická republika a Tu-
recká republika,
přejíce si upravit konzulární styky mezi obě-
ma státy na základě zásad respektováni svrchova-
nosti a národní nezávislosti, rovnoprávnosti a ne-
vměšováni do vnitřních záležitostí a tak usnadnit
ochranu svých národních zájmů a práv a zájmů
svých státních příslušníků,
rozhodly se uzavřít konzulární úmluvu a k to-
mu účelu jmenovali svými zmocněnci:
prezident Československé socialistické repub-
liky:
Bohuslava Chňoupka,
ministra zahraničních věcí,
prezident Turecké republiky:
Íhnsan Sabri Gaglayangila,
ministra zahraničních věcí,
kteří si vyměnili své plné moci, jež shledali
v dobré a náležité formě, dohodli se na následují-
cích ustanoveních:
ČÁST I
DEFINICE
Článek 1
Pro účely této Úmluvy:
a) výrazem "konzulární úřad" se rozumí každý
generální konzulát, konzulát, vicekonzulát
nebo konzulární jednatelství;
b) výrazem "konzulární obvod" se rozumí území
určené konzulárnímu úřadu k výkonu konzu-
lárních funkcí;
c) výrazem "vedoucí konzulárního úřadu" se ro-
zumí osoba pověřená k tomu, aby jednala v této
funkci;
d) výrazem "konzulární úředník" se rozumí každá
osoba, včetně vedoucího konzulárního úřadu,
pověřená výkonem konzulárních funkcí;
e) výrazem "konzulární zaměstnanec" se rozumí
každá osoba zaměstnaná v administrativních
nebo technických službách konzulárního úřa-
du;
f) výrazem "člen služebního personálu" se ro-
zumí každá osoba zaměstnaná v domácích služ-
bách konzulárního úřadu;
g) výrazem "člen konzulárního úřadu" se rozumí
konzulární úředníci, konzulární zaměstnanci a
členové služebního personálu;
h) výrazem "rodinný příslušník" se rozumí man-
žel nebo manželka, nezletilé děti člena konzu-
lárního úřadu nebo jeho manželky či manžela
a jeho rodiče, za podmínky, že o ně člen kon-
zulárního úřadu pečuje, a že s ním žijí v sou-
ladu s právními předpisy vysílajícího státu;
i) výrazem "konzulární místnosti" se rozumí bu-
dovy nebo části budov a pozemky k nim nále-
žející, které jsou používány výhradně pro účely
konzulárního úřadu, bez ohledu na to, kdo je
jejich vlastníkem;
j) výraz "konzulární archivy" zahrnuje všechny
listiny, dokumenty, korespondenci, knihy, fil-
my, magnetofonové pásky a rejstříky konzu-
lárního úřadu spolu s šiframi, kartotékami a
zařízením určeným k jejich ochraně a uložení;
k) výrazem "loď" se rozumí každé plavidlo ma-
jící státní příslušnost vysílajícího státu v sou-
ladu s jeho právními předpisy; výraz loď ne-
zahrnuje válečná plavidla;
1) výrazem "civilní letadlo" se rozumí letadlo re-
gistrované a imatrikulované ve vysílajícím stá-
tě v souladu s jeho právními předpisy a ne-
soucí jeho označení;
m) výrazem "smluvní strany" se rozumí stát vysí-
lající a stát přijímající.
ČÁST II
ZŘIZOVANÍ KONZULÁRNÍCH ÚŘADŮ,
JMENOVANÍ KONZULÁRNÍCH ÚŘEDNÍKŮ
A KONZULÁRNÍCH ZAMĚSTNANCŮ
Článek 2
1. Každá smluvní strana může zřídit konzulární
úřad na území druhé smluvní strany pouze
s jejím předběžným souhlasem.
2. Sídlo konzulárního úřadu, jeho obvod, jeho
třída a rozsah jeho personálu se určují vzá-
jemnou dohodou mezi smluvními stranami.
3. Pozdější změny sídla konzulárního úřadu, jeho
obvodu, jeho třídy mohou být vysílajícím stá-
tem provedeny pouze se souhlasem přijímají-
cího státu.
Článek 3
1. Každá ze smluvních stran zašle prostřednic-
tvím své diplomatické mise po jmenování ve-
5
doucího konzulárního úřadu ministerstvu za-
hraničních věcí druhé strany konzulský patent,
týkající se tohoto jmenování. V konzulském
patentu bude uvedeno příjmení, jméno, státní
příslušnost a třída vedoucího konzulárního
úřadu, jakož i sídlo konzulárního úřadu a kon-
zulární obvod.
2. Vedoucí konzulárního úřadu je přijímán k vý-
konu své funkce na základě přivolení vysíla-
jícího státu, které je mu uděleno formou exe-
quatur po předložení konzulského patentu.
Exequatur bude vydáno co nejdříve a bezplat-
ně. Přijímající stát může odmítnout udělení
exequatur bez sdělení důvodů.
3. Jakmile je exequatur uděleno nebo je vedoucí
konzulárního úřadu prozatímně přijat v sou-
ladu s článkem 4, přijímající stát o tom ne-
prodleně informuje příslušné orgány konzulár-
ního obvodu a zajistí, aby byla učiněna opatře-
ní nezbytná k tomu, aby mohl vykonávat své
funkce a aby mohl požívat práv, výsad a imu-
nit, které mu dává tato Úmluva a právní před-
pisy přijímajícího státu.
Článek 4
Do udělení exequatur může být vedoucí kon-
zulárního úřadu přijat prozatímně k výkonu svých
funkcí. V tom případě se budou používat ustano-
vení této Úmluvy.
Článek 5
1. Každá smluvní strana může jmenovat konzu-
lárními úředníky pouze své vlastní státní pří
slušníky.
2. Vysílající stát může zaměstnat jako konzulární
zaměstnance a členy služebního personálu oso-
by, které jsou jeho vlastními státními přísluš-
níky nebo státními příslušníky přijímajícího
státu.
Článek 6
Jména a funkce konzulárních úředníků vyjma
vedoucího konzulárního úřadu, jakož i jména a
funkce konzulárních zaměstnanců a členů služeb-
ního personálu budou v rozumné lhůtě předtím,
než se ujmou svých funkcí, oznámeny ministerstvu
zahraničních věcí přijímajícího státu.
Článek 7
1. Vysílající stát může pověřit člena diplomatic-
kého personálu své diplomatické mise v přijí-
majícím státě výkonem konzulárních funkcí.
Příjmení a hodnost člena diplomatického per-
sonálu, který je pověřen výkonem konzulár-
ních funkci, jakož i obvod, v němž bude vyko-
návat tyto funkce, budou sděleny diplomatic-
kou cestou přijímajícímu státu. Přijímající stát
je povinen o tom informovat příslušné orgány
konzulárního obvodu.
2. Člen diplomatického personálu diplomatické
mise vysílajícího státu v přijímajícím státě,
který je pověřen výkonem konzulárních funkcí,
bude i nadále požívat výsad a imunit, které
mu přísluší na základě jeho diplomatického
statutu.
3. Vysílající stát může zřídit při své diplomatické
misi v přijímajícím státě konzulární oddělení
k výkonu konzulárních funkcí. Zřízení konzu-
lárního oddělení i jeho obvod budou oznámeny
diplomatickou cestou přijímajícímu státu.
4. Člen diplomatického personálu diplomatické
mise, pověřený výkonem konzulárních funkcí,
bude mít práva a povinnosti stanovené touto
Úmluvou pro konzulární úředníky.
Článek 8
Přijímající stát vydá bezplatně každému členu
konzulárního úřadu doklad osvědčující jeho po-
stavení.
Článek 9
Přijímající stát bude jednat s konzulárními
úředníky s náležitou úctou a zajistí ochranu kon-
zulárních úředníků na svém území a učiní všechna
potřebná opatření k tomu, aby mohli plnit své
funkce a požívat práv, výsad a imunit, které jsou
jim přiznány touto Úmluvou.
Článek 10
1. Jestliže vedoucí konzulárního úřadu nemůže
z jakéhokoli důvodu vykonávat své funkce
nebo jestliže jeho místo je dočasně uvolněno,
vedení konzulárního úřadu může být dočasní-
na přiměřenou dobu svěřeno konzulárnímu
úředníku tohoto konzulárního úřadu nebo kon-
zulárnímu úředníku jiného konzulárního úřadu
vysílajícího státu nebo členu diplomatického
personálu diplomatické mise vysílajícího státu
v přijímajícím státě nebo úředníku ministerstva
zahraničních věcí vysílajícího státu. Příjmení
a jméno osoby pověřené touto funkcí bude
oznámeno ministerstvu zahraničních věcí přijí-
majícího státu.
2. Osoba pověřená dočasným vedením konzulár-
ního úřadu bude vykonávat všechny funkce ve-
doucího konzulárního úřadu a požívat práv,
výsad a imunit přiznaných vedoucímu konzu-
lárního úřadu, jenž je jmenován podle článku 3
této Úmluvy.
3. Člen diplomatického personálu diplomatické
mise, který je pověřený dočasným vedením
konzulárního úřadu, požívá i nadále výsad a
imunit, které mu náleží na základě jeho diplo-
matického statutu.
6
Článek 11
1. Přijímající stát může kdykoli, aniž udá důvody
svého rozhodnutí, oznámit vysílajícímu státu
diplomatickou cestou, že konzulární úředník je
považován za nežádoucí osobu nebo že konzu-
lární zaměstnanec nebo člen služebního perso-
nálu je nepřijatelný.
V takovém případě vysílající stát dotyčnou
osobu odvolá.
2. Jestliže vysílající stát nesplní v přiměřené lhůtě
povinnost, která pro něho vyplývá z odstavce 1,
přijímající stát může přestat uznávat tuto oso-
bu za člena konzulárního úřadu.
Článek 12
Funkce člena konzulárního úřadu končí ze-
jména:
a) oznámením vysílajícího státu přijímajícímu
státu o tom, že jeho funkce skončily,
b) odejmutím exeguatur,
c) oznámením přijímajícího státu vysílajícímu
státu, že přestal uznávat dotyčnou osobu za
člena konzulárního úřadu.
Článek 13
1. Vysílající stát může v míře, v niž to připouštějí
právní předpisy přijímajícího státu a na zákla-
dě reciprocity nabývat, mít v držbě nebo užíval
jakoukoli formou nájmu, která existuje podle
těchto právních předpisů, pozemky, budovy
nebo části budov pro potřeby konzulárního
úřadu, pro jeho umístění nebo pro ubytování
členů konzulárního úřadu, pokud jsou státními
příslušníky vysílajícího státu.
2. Přijímající stát poskytne veškerou pomoc vysí-
lajícímu státu při nabývání pozemků, budov
nebo částí budov k účelům uvedeným v pře-
dešlém odstavci.
ČÁST III
VÝSADY A IMUNITY
Článek 14
1. Na budově, v níž je umístěn konzulární úřad
a na sídle vedoucího konzulárního úřadu může
být umístěn znak vysílajícího státu spolu
s označením konzulárního úřadu v jazyce vysí-
lajícího a přijímajícího státu.
2. Vlajka vysílajícího státu může být vyvěšena na
budově, v níž je umístěn konzulární úřad, na
sídle vedoucího úřadu a na jeho dopravních
prostředcích, jsou-li používány pro úřední
účely.
3. Při výkonu práva na používání státního znaku
a státní vlajky se bude přihlížet k právním
předpisům a zvyklostem přijímajícího státu.
Článek 15
1. Konzulární místnosti jsou nedotknutelně. Orgá-
ny přijímajícího státu do nich nesmějí vstoupit
bez souhlasu vedoucího konzulárního úřadu,
úředníka jím určeného nebo vedoucího diplo-
matické mise vysílajícího státu.
2. Ustanovení odstavce 1 tohoto článku se
vztahují rovněž na sídlo vedoucího konzulár-
ního úřadu.
3. Přijímající stát má zvláštní povinnost podnik-
nout všechna opatření k ochraně konzulárních
místností proti útokům nebo poškození a za-
bránit rušení klidu konzulárního úřadu nebo
újmě na jeho důstojnosti.
Článek 16
Konzulární archivy jsou vždy a všude nedo-
tknutelné.
Článek 17
1. Konzulární úřad má právo na spojení se svou
vládou, s diplomatickými misemi a jinými kon-
zulárními úřady vysílajícího státu, ať jsou kde-
koli. Konzulární úřad může k tomuto účelu po-
užít všech prostředků spojení, včetně diploma-
tických nebo konzulárních kurýrů, diplomatic-
kých nebo konzulárních zavazadel a kódových
nebo šifrových zpráv. Radiovou vysílací stanici
však může konzulární úřad zřídit a používat
pouze se souhlasem přijímajícího státu.
2. Při použití veřejných prostředků spojení platí
pro konzulární úřad stejné podmínky jako pro
diplomatickou misi vysílajícího státu.
3. Úřední korespondence konzulárního úřadu a
kurýrní zavazadla, pokud jsou opatřena vněj-
ším označením, že jsou úřední povahy, jsou
nedotknutelné a nemohou být kontrolovány ani
zadrženy. Mohou obsahovat pouze úřední ko-
respondenci a předměty určené výlučně k úřed-
nímu použití.
4. Konzulární kurýr bude vybaven úřední listinou
označující jeho postavení a uvádějící počet zá-
silek tvořících konzulární zavazadlo. Bude po-
žívat stejná práva, výsady a imunity jako diplo-
matický kurýr vysílajícího státu.
5. Kapitán lodi nebo civilního letadla vysílajícího
státu může být pověřen přepravou konzulár-
ního zavazadla. Tento kapitán musí být vyba-
ven úřední listinou označující počet zásilek,
které mu byly svěřeny, nebude však považován
za konzulárního kurýra. Na základě dohody
s příslušnými orgány přijímajícího státu může
konzulární úřad vyslat jednoho ze svých členů,
7
aby zavazadlo převzal přímo a volně od kapi-
tána lodi nebo letadla nebo mu je odevzdal.
Č l á n e k 18
1. Konzulární úředníci a zaměstnanci, kteří ne-
jsou státními příslušníky přijímajícího státu,
nepodléhají, pokud jde o jednání při výkonu
jejich úředních funkcí, jurisdikci soudních a
správních orgánů přijímajícího státu.
2. Ustanovení odstavce 1 tohoto článku se však
nevztahuje na civilní žalobu:
a) vyplývající ze smlouvy, kterou konzulární
úředník nebo konzulární zaměstnanec vý-
slovně nebo zřejmě nesjednal ve svém
úředním postavení,
b) podanou třetí stranou a týkající se náhrady
škody vyplývající z nehody způsobené
v přijímajícím státě dopravním prostřed-
kem.
3. Pokud jde o jednání mimo výkon jejich úřed-
ních funkcí, konzulární úředníci mohou být
zatčeni nebo vzati do vazby pouze v případě
závažných trestných činů a na základě rozhod-
nutí příslušného justičního orgánu.
Závažným trestným činem se ve smyslu to-
hoto článku rozumí každý trestný čin, který
nebyl spáchán z nedbalosti a na který právní
řád přijímajícího státu stanoví trest odnětí svo-
body nejméně na pět let.
Rodinní příslušníci konzulárních úředníků,
kteří nejsou státními příslušníky přijímajícího
státu, požívají rovněž výhod podle ustanovení
tohoto článku.
4. Přijímající stát bude informovat diplomatickou
misi vysílajícího státu o soudním stíhání zahá-
jeném proti osobám uvedeným v tomto článku.
Článek 19
1. Konzulární zaměstnanci, kteří nejsou státními
příslušníky přijímajícího státu, mohou v zájmu
spravedlnosti a na žádost soudu vypovídat jako
svědci.
Nelze je však žádat, aby vypovídali o sku-
tečnostech, která se dotýkají výkonu jejich
funkcí. V tomto případě mohou odmítnout svě-
dectví. Proti konzulárnímu úředníku nebo za-
městnanci nemůže být uplatněno žádné donu-
covací opatření, aby se dostavil k soudu nebo
podal u soudu svědectví.
2. V případě, kdy konzulární úředník nebo za-
městnanec uvedený v předešlém odstavci sou-
hlasí s podáním svědecké výpovědi, bude se
postupovat tak, aby nebyla rušena činnost kon-
zulárního úřadu. Pokud je to možné, přijme se
ústní nebo písemné svědectví toho svědka na
konzulárním úřadě nebo v jeho obydlí.
3. Ustanovení tohoto článku se rovněž vztahují
na správní řízení.
4. Ustanovení odstavců 1 a 3 tohoto článku se
rovněž vztahují na rodinné příslušníky konzu-
lárních úředníků, kteří nejsou státními přísluš-
níky přijímajícího státu a kteří s nimi žijí.
Článek 20
Členové konzulárního úřadu a jejich rodinní
příslušníci, kteří s nimi žijí, jsou vyňati v přijíma-
jícím státě ze všech veřejných služeb a povinností
jakéhokoli druhu za podmínky, že nejsou státními
příslušníky přijímajícího státu a ani v něm nemají
trvalé bydliště.
Článek 21
Členové konzulárního úřadu a jejich rodinní
příslušníci, kteří s nimi žijí, jsou vyňati ze všech
povinností stanovených zákony a předpisy přijíma-
jícího státu, týkajících se registrace cizinců a po-
volení pobytu a jiných předpisů týkajících se po-
bytu cizinců.
Článek 22
1. Vysílající stát je osvobozen v přijímajícím stá-
tě od všech daní, dávek a poplatků, pokud
jde o:
a) pozemky, budovy nebo části budov použí-
vané ke konzulárním účelům, jakož i re-
zidenci vedoucího konzulárního úřadu,
jestliže jsou vlastnictvím vysílajícího státu
nebo byly najaty jménem vysílajícího státu;
b) převody nebo jiné úkony týkající se nabý-
vání uvedených nemovitostí;
c) výkon konzulárních funkcí, včetně příjmů
za provádění konzulárních úkonů.
Osvobození uvedené v tomto odstavci se
nevztahuje na daně, dávky a poplatky, které
podle právních předpisů přijímajícího státu
mají být placeny osobami vstupujícími do
smluvního poměru s vysílajícím státem.
2. Vysílající stát je rovněž osvobozen v přijíma-
jícím státě od všech daní, dávek a poplatků
z vozidel, která jsou v jeho vlastnictví, držbě
nebo užívání a jež se užívají výhradně ke kon-
zulárním účelům.
3. Osvobození uvedená v tomto článku se nevzta-
hují na dávky a poplatky vybírané za poskyt-
nuté služby.
Článek 23
Platy, které konzulární úředníci a konzulární
zaměstnanci a členové služebního personálu, kteří
nejsou státními příslušníky přijímajícího státu, po-
bírají za výkon svých úředních funkcí, jsou v při-
jímajícím státě osvobozeny od všech
daní a po-
platků.
8
Článek 24
1. Členové konzulárního úřadu a jejich rodinní
příslušníci, kteří s nimi žijí a nejsou státními
příslušníky přijímajícího státu a ani v něm
nemají trvalé bydliště, jsou osvobozeni ode
všech daní a poplatků celostátních, oblastních
a místních.
2. Ustanovení odstavce 1 tohoto článku se nevzta-
huje na:
a) nepřímé daně, jež bývají obvykle zahrnuty
v ceně zboží nebo služeb;
b) daně a poplatky ze soukromých nemovi-
tostí na území přijímajícího státu s výhra-
dou ustanovení článku 22;
c) dědické poplatky a poplatky z převodu
majetku vybírané přijímajícím státem;
d) daně a poplatky ze soukromých příjmů,
které pocházejí z přijímajícího státu;
e) registrační, hypoteční a správní poplatky
s výhradou článku 22;
f) poplatky vybírané za poskytnuté služby.
Článek 25
V případě úmrtí člena konzulárního úřadu
nebo jeho rodinného příslušníka, který zanechal
movitý majetek v přijímajícím státě, nebudou vybí-
rány přijímajícím státem dědické poplatky nebo
poplatky z převodu tohoto movitého majetku ani
poplatky z úkonů k tomu se vztahujících za pod-
mínky, že dotyčná osoba není státním příslušníkem
přijímajícího státu a ani nemá trvalé bydliště
v tomto státě a tento majetek se nalézá v přijíma-
jícím státě pouze z důvodů pobytu zemřelého jako
člena konzulárního úřadu nebo rodinného přísluš-
níka konzulárního úředníka nebo zaměstnance.
Článek 26
1. Předměty, včetně motorových vozidel, které
jsou dovezeny pro úřední potřebu konzulárního
úřadu, budou v souladu s právními předpisy při-
jímajícího státu osvobozeny od celních dávek a
všech obdobných poplatků vybíraných na základě
dovozu nebo v souvislosti s dovozem, a to ve stejné
míře, jako by byly dováženy diplomatickou misí
vysílajícího státu do přijímajícího státu.
2. Konzulární úředník a jeho rodinní přísluš-
níci, kteří s ním žijí a kteří nejsou státními přísluš-
níky přijímajícího státu a ani v něm nemají trvalé
bydliště, jsou osvobozeni od celních dávek a po-
platků vybíraných v souvislosti s dovozem, pokud
jde o všechny předměty určené pro jejich osobni
potřebu včetně předmětů určených pro jejich po-
čáteční zařízení. Konzulární zaměstnanec bude po-
žívat osvobození podle tohoto odstavce pouze
u předmětů dovezených v době svého prvního ná-
stupu na konzulární úřad.
3. Předměty určené pro osobní spotřebu nesmě-
jí přesáhnout množství nutné pro přímou spotřebu
příslušných osob.
4. Osobní zavazadla doprovázející konzulární
úředníky a jejich rodinné příslušníky žijící s nimi,
kteří nejsou státními příslušníky přijímajícího stá-
tu a ani v něm nemají trvalé bydliště, jsou osvobo-
zena od celní prohlídky. Mohou být podrobena pro-
hlídce pouze v případech, kdy jsou vážné důvody
k domněnce, že obsahují jiné předměty než ty,
které jsou uvedeny v odst. 2 nebo předměty, jejichž
dovoz nebo vývoz je zakázán právními předpisy vy-
sílajícího státu o karanténě. Taková prohlídka
může být provedena pouze za přítomnosti tohoto
konzulárního úředníka nebo jeho rodinného pří-
slušníka nebo jeho zástupce.
Článek 27
Všechny osoby, jimž jsou touto Ůmluvou po-
skytnuty výsady a imunity, jsou povinny, bez újmy
na těchto výsadách a imunitách, dodržovat právní
předpisy přijímajícího státu včetně dopravních
předpisů a předpisů o pojištění vozidel.
Článek 28
S výhradou právních předpisů přijímajícího
státu týkajících se oblastí, do nichž je vstup zaká-
zán nebo omezen z důvodů státní bezpečnosti, čle-
nové konzulárního úřadu a rodinní příslušníci,
kteří s nimi žijí, mají právo volného pohybu v tom-
to státě.
ČÁST IV
KONZULÁRNÍ FUNKCE
Článek 29
Konzulární úředník napomáhá rozvoji hospo-
dářských, obchodních, kulturních a vědeckých
styků mezi oběma státy a přispívá k posilování
přátelských vztahů mezi nimi.
Článek 30
1. Konzulární úředník je oprávněn v souladu
s právními předpisy přijímajícího státu vykonávat
funkce uvedené v této části. Může rovněž vyko-
návat jiné konzulární funkce za výlučné podmínky,
že nejsou v rozporu s právními předpisy přijímají-
cího státu.
2. Konzulární úředník je oprávněn zastupovat
ve svém konzulárním obvodu, při dodržování práv-
ních předpisů přijímajícího státu, práva a zájmy
vysílajícího státu a jeho příslušníků, a to jak fy-
zických, tak i právnických osob.
3. Při výkonu svých funkcí je konzulární úřed-
ník oprávněn obracet se písemně nebo ústně na