9

příslušné orgány ve svém konzulárním obvodu, ja-
kož i na příslušné ústřední orgány přijímajícího
státu v míře, v jaké to připouštějí právní předpisy
a zvyklosti tohoto státu.

4. Se souhlasem přijímajícího státu je konzu-
lární úředník oprávněn vykonávat konzulární
funkce mimo svůj konzulární obvod.

Článek 31

1. Konzulární úředník je oprávněn ve svém kon-
zulárním obvodu:

a) registrovat státní příslušníky vysílajícího
státu;

b) přijímat žádosti a prohlášení státních pří-
slušníků vysílajícího státu ve věcech stát-
ního občanství a vydávat nezbytné do-
klady;

c) registrovat manželství uzavřená v souladu
s právními předpisy přijímajícího státu
v případě, je-li alespoň jeden ze snoubenců
státním příslušníkem vysílajícího státu a
uzavírat manželství mezi snoubenci, jsou-li
oba státními příslušníky vysílajícího státu,
pokud tento úkol není zakázán právními
předpisy přijímajícího státu;

d) v souladu s právními předpisy vysílajícího
státu přijímat prohlášení týkající se rodin-
ných poměrů státních příslušníků tohoto
státu;

e) registrovat narození a úmrtí státních pří-
slušníků vysílajícího státu;

f) vystavovat, osvědčovat, potvrzovat, ověřo-
vat, legalizovat nebo jinak činit platnými
listiny a doklady na žádost státních pří-
slušníků vysílajícího státu k použití mimo
území přijímajícího státu nebo na žádost
jakékoli osoby k použití v přijímajícím
státě, pokud to není v rozporu s právními
předpisy tohoto státu;

g) předkládat listiny a doklady, ověřovat
správnost překladu a ověřovat doklady.

2. Konzulární úředník bude informovat příslušné
orgány přijímajícího státu o úkonech uvede-
ných pod písmeny c) a e) tohoto článku, vyža-
dují-li to právní předpisy přijímajícího státu.

Článek 32

Listiny a písemnosti vyhotovené, vystavené,
přeložené nebo ověřené konzulárním úředníkem
v souladu s článkem 31, mají v přijímajícím státe
stejnou právní platnost a důkazní sílu jako písem-
nosti vyhotovené, přeložené nebo ověřené přísluš-
nými orgány přijímajícího státu.

Článek 33

Konzulární úředník má právo v souladu s práv-
ními předpisy vysílajícího státu:

1. vydávat, prodlužovat, měnit, rušit, odnímat
nebo zadržet cestovní doklady státních příslušníků
vysílajícího státu;

2. vydávat, prodlužovat nebo rušit víza oso-
bám, které hodlají navštívit vysílající stát.

Článek 34

Jakmile se konzulární úředník doví o situaci,
která vyžaduje jmenování poručníka nebo opatrov-
níka pro státního příslušníka vysílajícího státu,
bude o tom neprodleně informovat příslušné orgá-
ny přijímajícího státu a může požádat o přijetí nut-
ných opatření, a pokud si to přeje, navrhnout oso-
by ke jmenování poručníků nebo opatrovníků.

V případě, že se příslušné orgány přijímají-
cího státu dovědí o situaci, která vyžaduje jmeno-
vání poručníka nebo opatrovníka, neprodleně

o tom informují konzulárního úředníka.

Jmenování poručníků nebo opatrovníků, jakož

i přijetí potřebných opatření se však bude provádět
v souladu s ustanoveními právních předpisů přijí-
majícího státu.

Článek 35

1. Příslušné orgány přijímajícího státu neprodle-
ně uvědomí konzulárního úředníka o úmrtí
státního příslušníka vysílajícího státu na úze-
mí přijímajícího státu.

2. Jestliže se příslušné orgány přijímajícího státu
dovědí o existenci dědictví po státním přísluš-
níku vysílajícího státu nebo o dědictví po osobě
jakékoli státní příslušnosti, která zemřela
v přijímajícím státě, na kterém by mohl mít
zájem státní příslušník vysílajícího státu, uvě-
domí o tom konzulárního úředníka.

3. Příslušné orgány přijímajícího státu učiní v pří-
padech uvedených v odstavci 2, pokud se dě-
dictví nachází na území tohoto státu, opatření
k zajištění dědictví podle právních předpisů
přijímajícího státu a zašlou konzulárnímu
úředníkovi opis závěti, pokud byla sepsána,
poskytnou mu všechny dostupné informace
o dědici, složení a hodnotě dědictví a oznámí
termín, kdy bude zahájeno řízení o dědictví.

4. Konzulární úředník je oprávněn zastupovat
přímo nebo prostřednictvím zástupce zájmy
státního příslušníka vysílajícího státu, který
má nárok na dědictví na území přijímajícího
státu a který nemá v tomto státě trvalé byd-
liště.

5. Konzulární úředník je oprávněn přijímat jmé-
nem státního příslušníka vysílajícího státu.

10

který nemá trvalé bydliště v přijímajícím státě,
peněžní částky nebo jiný majetek, který dotyč-
nému občanu náleží v důsledku úmrtí které-
koli osoby, včetně plateb provedených podle
právních předpisů týkajících se odškodnění
pracujících, plateb v rámci důchodového a so-
ciálního zabezpečení, jakož i částek pocháze-
jících z pojistek.

6. Movitý majetek a peněžní částky, vyplývající
z likvidace dědictví zanechaného státním pří-
slušníkem vysílajícího státu, mohou být pře-
dány příslušnému konzulárnímu úředníkovi za
podmínky, že nároky věřitelů byly uspokojeny
nebo zajištěny, a že daně a poplatky z dědictví
byly uhrazeny.

7. Konzulární úředník bude oprávněn spolupraco-
vat s příslušnými orgány přijímajícího státu
při zajištění dědictví podle tohoto článku.

Článek 36

1. Konzulární úředník má právo zastupovat
v souladu s právními předpisy přijímajícího státu
ve svém konzulárním obvodu státní příslušníky vy-
sílajícího státu před orgány přijímajícího státu,
jestliže tito občané z důvodů nepřítomnosti nebo
z jiných vážných důvodů nemohou včas hájit svá
práva a zájmy. Zastupování pokračuje až do doby,
kdy dotyčná osoba jmenuje svého zmocněnce nebo
převezme sama ochranu svých práv a zájmů.

2. Konzulární úředník má právo ve svém kon-
zulárním obvodu navazovat a udržovat styky se
státními příslušníky vysílajícího státu, radit jim, po
skytovat jim veškerou nutnou pomoc a v případě
potřeby jim zajistit právní pomoc. Orgány přijíma-
jícího státu nikdy nebudou bránit státnímu přísluš-
níku vysílajícího státu v tom, aby se spojil s kon-
zulárním úřadem tohoto státu nebo jej navštěvoval.

Článek 37

Konzulární úředníci mají právo v souladu se
zákonodárstvím přijímajícího státu brát do úscho-
vy peníze, listiny včetně závětí a jakékoli před-
měty, jež jim budou předány státními příslušníky
nebo pro státní příslušníky vysílajícího státu. Ta-
kové uschované předměty mohou být odeslány
z přijímajícího státu v souladu s jeho zákony.

Článek 38

1. Jestliže byla svoboda státního příslušníka
vysílajícího státu jakoukoli formou omezena, mají
příslušné orgány přijímajícího státu povinnost bez-
odkladně o tom uvědomit příslušného konzulárního
úředníka.

2. Konzulární úředník má právo v souladu
s právními předpisy přijímajícího státu za předpo-
kladu, že uvedené osoby před konzulárním úřední-

kem a za přítomnosti zástupce místního orgánu
proti tomu výslovně nevznesou námitky, navštěvo-
vat státní příslušníky vysílajícího státu, kteří jsou
ve výkonu trestu odnětí svobody a navázat s nimi
spojení. Příslušné orgány přijímajícího státu musí
předat bez odkladu konzulárnímu úředníkovi jaké
koli písemné sdělení od státního příslušníka vysí-
lajícího státu, jehož svoboda byla jakoukoli formou
omezena.

3. Konzulární úředník bude na žádost okamžitě
informován o důvodech, pro něž svoboda státního
příslušníka byla omezena.

4. Práva konzulárního úředníka, uvedená
v odstavcích 2 a 3, budou vykonávána v souladu
s právními předpisy přijímajícího státu, pokud tyto
právní předpisy tato práva neruší.

Článek 39

1. Konzulární úředník je oprávněn poskytovat
ve svém konzulárním obvodu veškerou pomoc lodi
vysílajícího státu, která se nachází v přístavu ve
vnitřních vodách přijímajícího státu, jakož i po-
sádce nebo cestujícím této lodi.

2. Konzulární úředník se může při výkonu
svých funkcí týkajících se lodí vysílajícího státu,
jejich posádky nebo cestujících, obracet se žádostí
o pomoc na příslušné orgány přijímajícího státu.

3. Konzulární úředník může vstoupit na palubu
lodi, jakmile je lodi povolen volný styk s pobře-
žím. Členové posádky mohou ihned vejít ve styk
s konzulárním úředníkem.

4. Konzulární úředník je oprávněn:

a) bez újmy na pravomoci orgánů přijímajícího
státu vyšetřovat všechny události na palubě
lodi, vyslechnout kteréhokoli člena posádky,
zkoumat lodní doklady, přijímat prohlášení tý-
kající se cesty a místa určení lodi, jakož
i usnadňovat vjezd lodi do přístavu, pobyt
v přístavu a výjezd lodi;

b) bez újmy na pravomoci orgánů přijímajícího
státu řešit spory mezi kapitánem a členy po-
sádky, včetně sporů týkajících se mezd a pra-
covních smluv v míře, v jaké to dovolují před-
pisy vysílajícího státu;

c) činit opatření k zajištění lékařského ošetření
nebo návratu do vlasti člena posádky nebo
cestujícího;

d) přijímat, vystavovat nebo ověřovat všechna
prohlášení nebo jiné doklady stanovené před-
pisy vysílajícího státu týkající se lodí.

Článek 40

1. Zamýšlejí-li příslušné orgány přijímajícího
státu provést donucovací opatření nebo zahájit
úřední vyšetřování na lodi vysílajícího státu, jsou

11

povinny informovat o tom příslušného konzulár-
ního úředníka prostřednictvím příslušných orgánů
přijímajícího státu. S výjimkou naléhavých přípa-
dů musí být konzulární úředník informován dosta-
tečně předem, aby on nebo jeho zástupce mohl
být přítomen. Nebyl-li konzulární úředník přítomen
ani zastoupen, předají mu příslušné orgány přijí-
majícího státu úplnou informaci o přijatých opatře-
ních.

2. Ustanovení odst. 1 platí rovněž v případě,
kdy příslušně orgány přístavní oblasti budou chtít
vyslechnout členy posádky na pevnině.

Ustanoveními tohoto článku se však nepoužijí
při obvyklé celní, pasové nebo zdravotní kontrole
a ostatních opatřeních učiněných na žádost nebo se
souhlasem kapitána lodi.

Článek 41

1. Ztroskotá - li loď vysílajícího státu, narazí - li
na dno nebo na břeh nebo utrpí - li jinou havárii
v přijímajícím státě, nebo jestliže předměty patřící
státnímu příslušníku vysílajícího státu, které jsou
součástí lodního nákladu ztroskotané lodi vysílají-
cího, přijímajícího nebo třetího státu jsou nalezeny
na pobřeží nebo ve vnitřních nebo pobřežních vo-
dách přijímajícího státu nebo byly dopraveny na
pobřeží nebo do přístavu tohoto státu, příslušné
orgány přijímajícího státu o tom uvědomí bez pro-
dlení příslušného konzulárního úředníka. Informují
ho rovněž i o opatřeních učiněných pro záchranu
a ochranu osob, lodi, nákladu a dalšího zboží na
palubě a předmětů náležejících k lodi nebo které
jsou součástí nákladu, které se odpoutaly od lodi.

2. Konzulární úředník může poskytovat veške-
rou pomoc lodi zmíněné v odst. 1, cestujícím a čle-
nům posádky. Za tím účelem může požádat o pomoc
příslušné orgány přijímajícího státu. Může rovněž
učinit opatření uvedená v odst. 1 tohoto článku
a opatření k zajištění opravy lodi nebo požádat pří-
slušné orgány přijímajícího státu, aby učinily ta-
ková opatření nebo v nich pokračovaly.

3. Jestliže byla loď uvedená v odst. 1 nebo
předměty patřící k této lodi nalezeny na pobřeží
nebo v blízkosti pobřeží přijímajícího státu nebo
dopraveny do přístavu tohoto státu a jestliže ani
kapitán, ani vlastník lodi, jeho zástupce nebo pří-
slušní pojišťovatelé nemohou učinit opatření k za-
jištění nebo k prodeji lodi nebo předmětů, konzu-

lární úředník bude považován za zmocněného uči-
nit jménem vlastníka lodi stejná opatření, která by
mohl za stejným účelem učinit vlastník sám.

Ustanovení tohoto odstavce se týkají rovněž
každého předmětu, který je součástí lodního ná-
kladu a ve vlastnictví státního příslušníka vysíla-
jícího státu.

4. Jsou-li předměty, které jsou součástí nákla-
du ztroskotané lodi třetího státu a náležejí státní-
mu příslušníku vysílajícího státu, nalezeny na po-
břeží nebo v blízkosti pobřeží přijímajícího státu
a ani vlastník předmětů, ani jeho zástupce nebo
příslušní pojišťovatelé nemohou učinit opatření
k zajištění nebo k prodeji předmětů, konzulární
úředník je pokládán za zmocněného, aby učinil jmé-
nem vlastníka stejná opatření, která by k tomuto
účelu mohl učinit vlastník sám.

Článek 42

Ustanovení článků 39, 40 a 41 se přiměřeně
vztahují na civilní letadla.

Článek 43

Konzulární úřad je oprávněn vybírat v přijí-
majícím státě konzulární poplatky za provádění
konzulárních služeb stanovené právními předpisy
vysílajícího státu.

ČÁST V
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 44

1. Tato Úmluva podléhá ratifikaci a vstoupí
v platnost třicátý den po dni výměny ratifi-
kačních listin, k níž dojde v Praze.

2. Tato Úmluva zůstane v platnosti do uplynutí
šesti měsíců poté, kdy jedna z vysokých
smluvních stran oznámí písemně druhé vysoké
smluvní straně svůj úmysl ukončit platnost
Úmluvy.

Na důkaz toho zmocněnci obou vysokých
smluvních stran tuto Úmluvu podepsali a opatřili
pečetěmi.

Dáno v Ankaře dne 15. listopadu 1977 ve dvou
původních vyhotoveních ve francouzském jazyce.

Za
Československou socialistickou republiku

Ing. Bohuslav Chňoupek v. r.

Za
Tureckou republiku

Ihnsan Sabri Caglayangila v. r.