FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY 1978
III. volební období
37
Vládní návrh,
kterým se předkládá Federálnímu shromáždění Československé socialistické
republiky návrh na účast Československé socialistické republiky v Niceské
dohodě o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek ze
dne 15. června 1957, revidované ve Stockholmu dne 14. července 1967 a
v Ženevě dne 13. května 1977
Návrh schvalovacího usnesení:
Federální shromáždění Československé socialistické
republiky souhlasí s tím, aby Československá socialistická
republika se stala smluvní stranou Niceské dohody o mezi-
národním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek
ze dne 15. června 1957, revidované ve Stockholmu dne
14. července 1967 a v Ženevě dne 13. května 1977 při
současném prohlášení, že čl. 13 dohody je v rozporu
s Deklarací Valného shromáždění OSN o poskytnutí nezá-
vislosti koloniálním zemím a národům.
Niceská dohoda
o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek ze dne
15. června 1957, revidovaná ve Stockholmu dne 14. července 1967
a v Ženevě dne 13. května 1977
Článek 1
Utvoření Zvláštní unie; přijetí mezinárodního třídění;
definice a jazyky třídění
1. Státy, které Jsou vázány touto Dohodou, tvoří Zvláštní unii a přijímají
společné třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek (dále jen "třídění").
2. Třídění obsahuje:
I. seznam tříd, k němuž jsou v případě potřeby připojeny vysvětlivky;
II. abecední seznam výrobků a služeb (dále jen "abecední seznam") s ozna-
čením třídy, do které se zařazuje každý výrobek nebo služba.
3. Třídění se skládá:
I. z třídění, které bylo vydáno v r. 1971 Mezinárodním úřadem duševního
vlastnictví (dále jen "Mezinárodní úřad") uvedeným v Úmluvě zřizující Svě-
tovou organizaci duševního vlastnictví, přičemž vysvětlivky k seznamu
tříd, obsažené v této publikaci, se považují za prozatímní a za doporučené
do té doby, dokud nebudou zavedeny Výborem znalců, o němž se zmiňuje
článek 3;
II. ze změn a doplňků, které v souladu s článkem 4, odstavcem 1 Niceské do-
hody ze dne 15. června 1957 revidované ve Stockholmu dne 14. července
3967 nabyly platnosti před vstupem v účinnost tohoto znění;
III. ze změn, které budou prováděny později na základě článku 3 tohoto znění
a které nabudou platnosti v souladu s článkem 4, odstavcem
1 tohoto
znění.
4. Třídění je vyhotoveno v jazyku anglickém a francouzském, přičemž oba
texty mají stejnou platnost.
5. a) Třídění, o němž se zmiňuje odstavec 3. L, jakož 1 změny a doplňky
uváděné v odstavci 3. II., které nabyly platnosti před datem, k němuž je toto
znění otevřeno k podpisu, je obsaženo v jediném autentickém exempláři, vy-
hotoveném ve francouzském jazyce, uloženém u generálního ředitele Světové
organizace duševního vlastnictví (dále jen "generální ředitel" a "Organizace").
Změny a doplňky uváděné v odstavci 3. II., které nabudou platnosti po datu,
k němuž je toto znění otevřeno k podpisu, se rovněž ukládají u generálního
ředitele, a to v jediném autentickém exempláři, vyhotoveném ve francouz-
ském jazyce.
b) Anglické znění textů uvedených pod písmenem a) pořídí Výbor
znalců, o němž se zmiňuje článek 3, ihned poté, co toto znění Dohody nabude
platnosti. Jeho autentický exemplář bude uložen u generálního ředitele.
c) Změny uvedené v odstavci 3. III. se ukládají u generálního ředitele,
a to v jediném autentickém exempláři, vyhotoveném ve francouzském a anglic-
kém jazyce.
6. Generální ředitel po konzultaci zainteresovaných vlád pořizuje bud na
základě překladu navrženého těmito vládami, nebo jiným způsobem, nema-
jícím finanční důsledky na rozpočet Zvláštní unie nebo pro Organizaci, oficiál-
ní texty třídění v německém, arabském, španělském, Italském, portugalském
a ruském jazyce a v dalších jazycích, které určí Shromážděni, o němž se zmi-
ňuje článek 5.
7. V abecedním seznamu je u každého názvu výrobku nebo služby uve-
deno pořadové číslo příslušící jazyku, v němž je seznam pořízen.
I. Jde-li o abecední seznam vyhotovený v jazyce anglickém, je uvedeno též
pořadové číslo, které týž název má v abecedním seznamu pořízeném v jazyce
francouzském a naopak.
II. Jde-li o abecední seznam pořízený v souladu s odstavcem 6., je uvedeno
též pořadové číslo, které má týž název v abecedním seznamu pořízeném, v ja-
zyce francouzském nebo v abecedním seznamu pořízeném v jazyce anglickém.
Článek 2
Právní dosah a použití třídění
1. S výhradou závazku uložených touto Dohodou je dosah třídění takový,
jaký mu přiznává každý stát Zvláštní unie. Zejména pak mezinárodní třídění
nezavazuje státy Zvláštní unie, ani pokud jde o posouzení rozsahu ochrany
známky, ani pokud jde o uznání známek služeb.
2. Každý ze států Zvláštní unie si vyhrazuje možnost použít třídění bud
jako systému hlavního nebo systému pomocného.
3. Příslušné úřady států Zvláštní unie uvádějí v úředních listinách a úřed-
ních publikacích o zápisech známek čísla tříd třídění, do nichž patří výrobky
nebo služby, pro něž se známka zapisuje.
4. Skutečnost, že v abecedním seznamu se uvádí určitý název, se nijak ne-
dotýká práv, která mohou existovat k tomuto názvu.
Článek 3
Výbor znalců
1. je zřízen Výbor znalců, v němž je zastoupen každý stát Zvláštní unie.
2. a) Generální ředitel Organizace může, a na žádost Výboru znalců je
povinen, pozvat státy, které nejsou členy Zvláštní unie, avšak jsou členy Orga-
nizace nebo jsou smluvní stranou Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového
vlastnictví, aby se na zasedání Výboru znalců daly zastupovat pozorovateli.
b) Generální ředitel pozve mezivládní organizace, které se specializují
na obor známek, a mezi nimiž alespoň jedna je z členských států zúčastně-
ných na této Dohodě, aby se na zasedáních Výboru znalců daly zastupovat
pozorovateli.
c) Generální ředitel může, a na žádost Výboru znalců je povinen, po-
zvat zástupce jiných mezivládních organizaci a mezinárodních nevládních
organizací, aby se zúčastnili těch rozprav, které je zajímají.
3. Výbor znalců:
I. rozhoduje o změnách, které se mají provést v třídění;
II. obrací se na státy Zvláštní unie s doporučeními, jejichž smyslem je usnad-
nit používání třídění a rozšířit jeho jednotné uplatnění;
2
III. činí jakákoliv jiná opatřeni, která - aniž by měla finanční důsledky na
rozpočet Zvláštní unie nebo pro Organizaci - jsou takové povahy, že
mohou usnadnit využiti třídění v rozvojových státech;
IV. je oprávněn zřizovat podvýbory a pracovní skupiny.
4. Výbor znalců schvaluje svůj jednací řád. Tento řád poskytuje možnost
mezivládním organizacím zmíněným v odstavci 2., písm. b/, které mohou pod-
statným způsobem přispět k rozvoji tříděni, účastnit se zasedání podvýborů
a pracovních skupin Výboru znalců.
5. Návrhy na změny, které mají být provedeny ve tříděni, mohou být před-
loženy příslušným úřadem kteréhokoli státu Zvláštní unie, Mezinárodním úřa-
dem, mezivládními organizacemi zastoupenými ve smyslu odstavce 2., písm. b)
ve Výboru znalců a každým státem nebo organizaci, která byla výslovně vy-
zvána Výborem znalců, aby takové návrhy přednesla. Návrhy se sdělují Mezi-
národnímu úřadu, který je předloží členům Výboru znalců a pozorovatelům
nejpozději dva měsíce před zasedáním Výboru znalců, během něhož budou
posuzovány.
6. Každý členský stát Výboru znalců má jeden hlas.
7. a) S výhradou ustanovení pod písmenem b) činí Výbor znalců svá roz-
hodnutí prostou většinou zastoupených a hlasujících států Zvláštní unie.
b) Rozhodnutí o zásadních úpravách v třídění se činí čtyřpětinovou
většinou zastoupených a hlasujících států Zvláštní unie. Zásadní úpravou se
rozumí přesun výrobků nebo služeb z jedné třídy do druhé nebo zřízení nové
třídy.
c) Jednací řád zmíněný v odstavci 4 stanoví, že s výjimkou zvláštních
případů se zásadní úpravy v třídění provádějí po uplynutí stanovených časo-
vých období; Výbor znalců určuje délku každého časového období.
8. Abstence se nepočítá jako hlas.
Článek 4
Oznamování změn, počátek jejich platnosti a jejich zveřejňování
1. Změny, o nichž rozhodl Výbor znalců, jakož i doporučení Výboru znalců,
oznamuje Mezinárodní úřad příslušným úřadům států Zvláštní unie. Zásadní
úpravy vstupují v platnost šest měsíců po datu odeslání oznámeni. Všechny
jiné změny vstupují v platnost k datu, které určí Výbor znalců při rozhod-
nutí o změně.
2. Mezinárodni úřad včleňuje do třídníku změny, které vstoupily v platnost.
Tyto změny se uveřejňuji v periodických časopisech určených Shromážděním
uváděným v článku 5.
Článek 5
Shromáždění Zvláštní unie
1. a) Zvláštní unie má Shromáždění skládající se ze států, které rati-
fikovaly toto znění nebo k němu přistoupily.
b) Vláda každého státu je zastoupena jedním delegátem, který může
mít své zástupce, poradce a znalce.
c) Výdaje každé delegace hradí vláda, která tuto delegaci ustanovila.
2. a) S výhradou ustanovení článků 3. a 4. Shromáždění:
I. projednává všechny otázky týkající se chodu a dalšího rozvoje Zvláštní
unie a uplatňování této Dohody;
3
11. dává Mezinárodnímu úřadu pokyny pro přípravu revizních konferencí,
přičemž bere zřetel na připomínky státu Zvláštní unie, které neratifi-
kovaly toto znění nebo k němu nepřistoupily;
III. přezkoumává a schvaluje zprávy a činnost generálního ředitele Organi-
zace (dále jen "generální ředitel"] týkající se Zvláštně unie a dává mu
potřebné pokyny v otázkách kompetence Zvláštní unie;
IV. stanoví program, schvaluje tříletý rozpočet Zvláštní unie a schvaluje
její závěrečné účty;
V. schvaluje finanční řád Zvláštní unie;
VI. zřizuje kromě Výboru znalců uvedeného v článku 3 jiné výbory znalců
a pracovní skupiny, které považuje za účelné pro uskutečnění cílů Zvlášt-
ní unie;
VII. rozhoduje o tom, které státy, jež nejsou členy Zvláštní unie, a které
mezivládní a mezinárodní nevládní organizace mohou být připuštěny jako
pozorovatelé k jeho zasedání;
VIII. schvaluje úpravy článků 5 až 8;
IX. činí další vhodná opatření zaměřená na dosažení cílů Zvláštní unie;
X. plní všechny ostatní úkoly, které mu ukládá tato Dohoda.
b) V otázkách, které zajímají rovněž jiné unie spravované Organizací,
rozhoduje Shromáždění s přihlédnutím k doporučením Koordinačního výboru
Organizace.
3. a) Každý členský stát Shromáždění má 1 hlas.
b) Polovina členských států Shromáždění tvoří kvorum.
c) Je-li na zasedání počet zastoupených států nižší než polovina, avšak
činí-li nebo převyšuje-li jednu třetinu členských států Shromáždění, může
Shromáždění činit rozhodnutí, a to bez ohledu na ustanovení písmene b); roz-
hodnutí Shromáždění, s výjimkou rozhodnutí o jednacím řádu, se však stanou
vykonavatelnými teprve po splnění dále uvedených podmínek. Mezinárodni
úřad oznámí tato rozhodnutí těm členským státům Shromážděni, které nebyly
zastoupeny, a vyzve je, aby ve lhůtě tří měsíců, která je počítána od data
tohoto sdělení, odevzdaly písemně svůj hlas nebo abstenci. Jestliže po uply-
nutí této lhůty je počet států, které takto odevzdaly svůj hlas nebo abstenci,
roven nejméně počtu států chybějících k dosažení kvora na zasedání, tato
rozhodnutí se stanou vykonavatelnými za předpokladu, že je současně dosa-
ženo potřebné většiny.
d) S výjimkou ustanovení článku 8 odstavce 2. přijímá Shromáždění roz-
hodnutí dvoutřetinovou většinou odevzdaných hlasů.
e) Abstence se nepočítá jako hlas.
f) Delegát může zastupovat pouze jeden stát a může hlasovat pouze
jeho jménem.
g) Členské státy Zvláštní unie, které nejsou členy Shromáždění, jsou
připuštěny na jeho schůze jako pozorovatelé.
4. a) Shromáždění se schází jednou za tři roky na řádné zasedání svo-
lané generálním ředitelem, a to s výjimkou mimořádných případů, ve stejné
době a na stejném místě jako Valné shromáždění Organizace.
b) Shromáždění se schází na mimořádné zasedání svolané generálním
ředitelem na žádost jedné čtvrtiny členských států Shromáždění.
c) Generální ředitel připraví pro každé zasedání pořad jednání.
5. Shromáždění schvaluje svůj jednací řád.
4
Článek 6
Mezinárodní úřad
1. a) Administrativní úkoly Zvláštní unie zajišťuje Mezinárodní úřad.
b) Mezinárodni úřad zejména připravuje zasedání a plní úkoly sekre-
tariátu Shromáždění, Výboru znalců a všech ostatních výborů nebo pracovních
skupin, které Shromáždění nebo Výbor znalců mohou zřídit.
c) Generální ředitel je nejvyšším úředníkem Zvláštní unie a zastupuje ji.
2. Generální ředitel a každý Jím určený spolupracovník se účastní bez
hlasovacího práva všech zasedání Shromáždění, Výboru znalců nebo všech
ostatních výborů nebo pracovních skupin, které Shromáždění nebo Výbor
znalců mohou zřídit. Generální ředitel nebo jím určený spolupracovník je
z úřední povinnosti tajemníkem těchto orgánů.
3. a) Mezinárodní úřad připravuje podle pokynů Shromáždění revizní kon-
ference o ustanoveních Dohody, kromě článků 5-8.
b) Mezinárodní úřad se může radit o přípravě revizních konferencí
s mezivládními organizacemi a s mezinárodními nevládními organizacemi.
c) Generální ředitel a osoby jím určené se účastni bez hlasovacího práva
jednání revizních konferencí.
Článek 7
Financování
1. a) Zvláštní unie má svůj rozpočet.
b) Rozpočet Zvláštní unie obsahuje vlastní příjmy a výdaje Zvláštní
unie, její příspěvek do rozpočtu společných výdajů unii a popřípadě částku
danou k dispozici rozpočtu Konference Organizace.
c) Za výdaje společné uniím se považuji výdaje, které se nevztahují
výlučně na Zvláštní unii, nýbrž vztahlují se také na jednu nebo více dalších
unií spravovaných Organizací. Podíl Zvláštní unie na těchto společných vý-
dajích Je úměrný zájmu, který má na nich Zvláštní unie.
2. Rozpočet Zvlávštní unie se sestavuje s přihlédnutím k požadavkům ko-
ordinace s rozpočty ostatních unií spravovaných Organizací.
3. Rozpočet Zvláštní unie Je financován z těchto zdrojů:
I. z příspěvků členských států Zvláštní unie;
II. z poplatků a dávek za služby poskytované Mezinárodním úřadem z titulu
Zvláštní unie;
III. z výtěžku prodeje publikací Mezinárodního úřadu týkajících se Zvláštní
unie a z dávek za tyto publikace;
IV. z daru, odkazů a subvencí;
V. z nájemného, úroků a dalších různých příjmů.
4. a) K určení částky příspěvků uvedených v odstavci 3. I., patři každý
členský stát Zvláštní unie do téže třídy, do níž je zařazen v Pařížské unii
na ochranu průmyslového vlastnictví, a platí své roční příspěvky podle po-
čtu jednotek, jaký Je stanoven pro takovou třídu v této Unii.
b) Roční příspěvek každého členského státu Zvláštní unie sestává z část-
ky, jejíž poměr k celkové částce ročních příspěvků všech států pro rozpočet
Zvláštní unie je stejný jako poměr mezi počtem jednotek třídy, do které
je zařazen, a celkovým počtem jednotek všech států.
5
c) Příspěvky jsou splatné prvního ledna každého roku.
d) Stát, který je v prodlení s placením svých příspěvků, nemá právo
hlasovat v žádném orgánu Zvláštní unie, rovná-li se částka nedoplatků celkové
částce příspěvků, které má platit tento stát za dva předcházející plné roky,
nebo překračuje-li ji. Orgán Zvláštní unie může však dovolit takovému státu,
aby v daném orgánu i nadále vykonával své hlasovací právo, má-li tento orgán
za to, že k prodlení došlo za mimořádných a nevyhnutelných okolností.
e) V případě, kdy rozpočet nebude schválen před začátkem nového fi-
nančního období, bude převeden rozpočet z minulého roku, a to způsobem
stanoveným finančním řádem.
5.. Výše poplatku a dávek za služby poskytované Mezinárodním úřadem
z titulu Zvláštní unie určí generální ředitel, který o tom podá zprávu Shro-
máždění.
6. a) Zvláštní unie má provozovací kapitálový fond, který se vytvoří jed-
norázovou platbou poskytnutou každým státem Zvláštní unie. Stane-li se
fond nedostatečným, rozhodne Shromáždění o jeho zvýšení.
b) Výše počáteční platby každého státu do uvedeného fondu nebo jeho
účasti na zvýšení tohoto fondu je úměrná ročnímu příspěvku toho kterého
státu platnému v roce, během něhož se fond vytvoří nebo učiní rozhodnutí
o jeho zvýšení.
c) Poměrnou částku a způsob platby určí Shromáždění mi návrh gene-
rálního ředitele poté, co vyslechlo názor Koordinačního výboru Organizace.
7. a) Dohoda o sídle Organizace uzavřená se státem, na jehož území má
Organizace své sídlo, stanoví, že tento stát poskytuje zálohy v případech, kdy
je provozní kapitálový fond nedostačující. Výše těchto záloh a podmínky, za
nichž jsou poskytovány, jsou v každém jednotlivém případě předmětem samo-
statných dohod mezi tímto státem a Organizací.
b)Stát uvedený pod písmenem a) a Organizace mají každý právo vy-
povědět závazek poskytovat zálohy, a to formou písemného oznámení. Vý-
pověď se stane účinnou tři roky po uplynutí roku, ve kterém byla oznámena.
8. Revize účtů je zajišťována způsobem stanoveným finančním řádem jed-
ním nebo více státy Zvláštní unie nebo externími revizory, které s jejich sou-
hlasem ustanoví Shromáždění.
Článek 8
Opravy článků 5-8
1. Návrhy na úpravy článků 5, 6. 7 a tohoto článku může předložit každý
členský stát Shromáždění nebo generální ředitel. Tyto návrhy oznamuje ge-
nerální ředitel členským státům Shromáždění alespoň šest měsíců před jejich
projednáváním ve Shromáždění.
2. Opravy článků uvedených v odstavci 1 schvaluje Shromáždění. Jejich
schválení vyžaduje tříčtvrtinové většiny odevzdaných hlasů; avšak jakékoliv
úpravy článků 5 a tohoto odstavce vyžadují čtyři pětiny odevzdaných hlasů.
3. Opravy článků, uvedených v odstavci 1, vstoupí v platnost měsíc poté,
co generální ředitel obdrží písemné oznámení o jejich přijeti, učiněné v sou-
ladu s příslušnými ústavními pravidly, a to od tří čtvrtin států, které jsou
členy shromáždění v době, kdy úprava byla schválena. Každá úprava uve-
dených článků takto přijatá váže všechny státy, které jsou členy Shromáž-
dění v době, kdy úprava vstoupl v platnost, nebo které se stanou jeho členy
později; avšak každá úprava, která má za následek zvýšení finančních závazků
států Zvláštní unie, váže pouze ty státy, které notifikovaly takové úpravy.
6
Článek 9
Ratifikace a přístup; nabytí platnosti
1. Každý ze států Zvláštní unie, který podepsal toto znění, je může rati-
fikovat, a nepodepsal-li je, může k němu přistoupit.
2. Každý stát, který není členským státem Zvláštní unie, avšak je členem
Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví, může přistoupit k to-
muto znění a stát se tak členem této Zvláštní unie.
3. Ratifikační listiny a listiny o přístupu se ukládají u generálního ředitele.
4. a) Toto znění nabývá platnosti tři měsíce poté, co byly splněny obě
níže uvedené podmínky:
I. šest nebo více států odevzdalo své ratifikační listiny nebo listiny o pří-
stupu;
II. nejméně tři z. těchto států jsou k datu, ke kterému toto znění je otevřeno
k podpisu, státy Zvláštní unie.
b) Nabytí platnosti uvedené pod písmenem a) je účinné vůči zemím,
které nejméně tři měsíce před uvedeným nabytím platnosti odevzdaly listiny
o ratifikaci nebo o přístupu.
c) Pro každý další stát, na který se nevztahuje ustanovení písmene b),
vstoupí toto znění v platnost tři měsíce po datu, kdy generální ředitel oznámí
jeho ratifikaci nebo přístup, ledaže by v ratifikační listině nebo v listině
o přístupu bylo uvedeno pozdější datum. V tomto případě vstoupí toto znění
v platnost pro tento stát datem v listině uvedeným.
5. Ratifikace nebo přístup právem znamená přijetí všech ustanovení a při-
znání všech výhod plynoucích z tohoto znění Dohody.
6. Poté, co vstoupí v platnost toto zněni, žádný stát nemůže ratifikovat
předchozí znění této Dohody ani k němu přistoupit.
Článek 10
Doba trvání
Tato Dohoda má stejnou dobu trvání jako Pařížská úmluva na ochranu
průmyslového vlastnictví.
Článek 11
Revize
1. Tato Dohoda může být periodicky revidována konferencemi států Zvlášt-
ní unie.
2. Revizní konference jsou svolávány na základě rozhodnutí Shromáždění.
3. Články 5-8 mohou být upravovány buď revizní konferencí, nebo v sou-
ladu s článkem 8.
Článek 12
Výpověď
1. Každý stát může vypovědět toto znění oznámením zaslaným generálnímu
řediteli. Tato výpověď zahrnuje také výpověď toho znění nebo těch znění, které
nebo která předcházela tomuto znění a jež stát dávající výpověď ratifikoval
nebo k němuž (k nimž) přistoupil, a je účinná pouze pro stát, který ji podal,
přičemž Dohoda zůstává platná a vykonatelná vůči ostatním státům Zvláštní
unie.
7
2. Výpověď nabývá účinnosti jeden rok po dni, kdy o tom generální ředitel
obdržel oznámení.
3. Právo výpovědi, obsažené v tomto článku, nemůže žádný stát vykonat,
dokud neuplyne pět let ode dne, kdy se stal členem Zvláštní unie.
Článek 13
Odkaz na článek 24 Pařížské úmluvy
Ustanovení článku 24 stockholmského znění Pařížské úmluvy nu
ochranu průmyslového vlastnictví z r. 1967 se použiji také pro tuto Dohodu;
jestliže však v budoucnu budou tato ustanovení upravena, bude se na tuto
Dohodu vztahovat poslední úprava ve vztahu k těm státům Zvláštní unie,
které budou touto úpravou vázány.
Článek 14
Podpisy; jazyky; funkce depozitáře; oznámeni
1. a) Toto znění je podepsáno v jediném originálním exempláři, vyhoto-
veném v jazyce anglickém a v jazyce francouzském, přičemž oba texty jsou
stejné právoplatné. Je uloženo u generálního ředitele.
b) Generální ředitel pořídí po konzultacích se zainteresovanými vlá-
dami oficiální texty tohoto znění Dohody, a do dvou měsíců po podpisu
tohoto znění v dalších dvou jazycích, španělském a ruském, v nichž vedle
jazyků uvedených pod písmenem a) byly podepsány stejně právoplatné texty
Konvence ustavující Světovou organizací duševního vlastnictví.
c) Generální ředitel pořídí oficiální texty tohoto znění Dohody po kon-
zultacích se zainteresovanými vládami v jazyce německém, arabském, italském
a portugalském a v dalších jazycích, jež může určit Shromáždění.
2. Toto znění zůstává otevřeno k podpisu do 31. prosince 1977.
3. a) Generální ředitel ověří a předá dvě kopie podepsaného textu tohoto
znění vládám všech států Zvláštní unie a na žádost kteréhokoliv jiného
státu.
b) Generální ředitel ověří a předá dvě kopie každé úpravy tohoto znění
vládám všech států Zvláštní unie a na požádáni vládě kteréhokoliv jiného
státu.
4. Generální ředitel dá zaregistrovat toto znění u sekretariátu Organizace
spojených národů.
5. Generální ředitel oznámí vládám všech členských států Pařížské úmluvy
na ochranu průmyslového vlastnictví:
I. podpisy provedené podle odstavce 1;
II. uložení ratifikačních listin nebo listin o přístupu podle článku 9, od-
stavce 3;
III. datum vstupu tohoto znění v platnost podle článku 9, odstavce 4, pís-
mene a);
IV. přijetí úprav tohoto znění podle článku 8, odstavce 3;
V. data, kdy tyto úpravy vstupují v platnost;
VI. výpovědi obdržené podle článku 12.
8
Texty prohlášení, jež se stanou součástí protokolu
diplomatické konference
1. K článku 1, odstavcům 2. 1. a 3. I.:
"Při schvalování článku 1, odstavců 2. 1. a 3. I., týkajících se vysvětlivek,
měla diplomatická konference za to, že vysvětlivka nebude mít účinek, pokud
by byla v protikladu k seznamu tříd nebo abecednímu seznamu výrobků a
služeb. "
2. K článku 3, odstavci 2, písm. b):
"Při schvalování článku 3, odstavce 2, písm. b) měla diplomatická kon-
ference za to, že okolnost, že nějaká organizace je specializována v několika
oblastech průmyslového vlastnictví, včetně oblasti známek, nebo že má obecné
oprávnění k činnosti včetně oblasti známek, nebrání tomu, aby byla pova-
žována za organizaci specializovanou pro obor známek ve smyslu tohoto
článku. "
3. K článku 3, odstavcům 3, 5 a 7, písm. b):
"Při schvalování článku 3, odstavců 3, 5 a 7, písm. b) měla diplomatická
konference za to, že výraz "změny" má obecný obsah a zahrnuje úpravy zmí-
něné v článku 3, odstavci 7, písm. b), jakož i všechny dodatky, škrty, úpravy
redakčního charakteru atd. "
4. K Článku 3, odstavci 7, písm. c):
"Při schvalování článku 3, odstavce 7, písm. c) a článku 9, odstavce 4,
písm. a) a v souvislosti s časovými obdobími uváděnými v článku 3, odstavci
7, písm. c), měla diplomatická konference za to, že první z těchto období ne-
uplyne dříve než za pět let od data, kdy ženevské znění Dohody bylo otevřeno
k podpisu. "
5. K článkům 5-8:
"l když diplomatická konference uznávala, že by mohlo být vhodné provést
určité úpravy v článcích 5-8 ženevského znění, rozhodla setrvat u těchto
článků na stejném textu jako u stockholmského znění ze 14. července 1967.
Diplomatická konference měla za to, že po vstupu ženevského znění v účin-
nost, bude vhodné provést ve smyslu článku 8 stockholmského i ženevského
znění nutné úpravy článků 5-8 uvedených znění, zejména upřesnit, že Shro-
máždění uvedené v článku 5 zmíněných znění je jedno a totéž shromáždění,
a dát do souladu uvedené články obou znění s odpovídajícími ustanoveními
nejnovějších textů konvencí, dohod a smluv přijatých v rámci Pařížské unie. "
Prohlášení čs. delegace do protokolu diplomatické konference
k článku 13 ženevského znění
"Delegace Československé socialistické republiky považuje za nutné pro-
hlásit, že ustanovení článku 13 Dohody, umožňující Smluvním stranám uplat-
ňovat jeho účinek na územích, za jejichž mezinárodní vztahy nesou odpo-
vědnost, je zastaralé a je v rozporu s Deklaraci Valného shromáždění OSN
o poskytnutí nezávislosti koloniálním zemím a národům.
(Rezoluce č. 1514/XV/1960). "
9
Důvodová zpráva
Označování výrobků ochrannými známkami, umožňující spotřebiteli odli-
šovat výrobky stejného druhu, je již od konce minulého století upraveno tzv.
Madridskou dohodou o mezinárodním zápisu ochranných známek, jíž je Česko-
slovensko členem již od roku 1919.
Praktické zkušenosti s mezinárodním zápisem ochranných známek vedly
postupně k poznání, že k dokonalé funkci mezinárodních zápisů a zejména
k zamezení kolizím mezi těmito zápisy a z toho vznikajícím eventuálním spo-
rům, je nezbytně třeba jednotného, všemi členskými státy stejným způsobem
uplatňovaného mezinárodního třídění výrobků a služeb, na něž se má vzta-
hovat ochrana vyplývající z mezinárodního zápisu ochranných známek.
jednotně přijímaný mezinárodní systém zatřídění výrobků a služeb má při
zápisech známek tu výhodu, že kromě již zmíněného snížení možnosti kolizí
mezi zapsanými známkami, umožňuje provádění rešerší na podobnost a shod-
nost ve známkových fondech zemí. jež se mezinárodním tříděním řídí, v sou-
časné době dává možnost využití počítačů pro práce s ochrannými známkami
a urychluje zápisné řízení.
To vedlo v roce 1957 k oficiální úpravě, tj. ke vzniku Niceské dohody
o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek. K této
Dohodě se postupně připojilo 31 států včetně průmyslově nejvyspělejších zemí.
v posledních letech zejména též SSSR a USA. ČSSR je členem Niceské dohody
od 8. 4. 1961 a jejího znění revidovaného ve Stockholmu dne 14. 7. 1967.
Členstvím v Dohodě berou na sobe příslušné státy závazek, že pro účely
zápisu známek budou používat společné třídění výrobků a služeb, jež obsa-
huje jednak seznam tříd (34 tříd výrobků a 8 tříd služeb), jednak příslušný
abecední seznam výrobků a služeb s údajem třídy, do níž jsou jednotlivé
výrobky či služby zatříděny, a závazek, že v úředních listinách osvědčujících
zápis ochranných známek a při publikování takových zápisů v úředních věst-
nících, budou uvádět čísla tříd mezinárodního třídění, do nichž patří výrobky
nebo služby, jež jsou danou známkou chráněny.
Kromě této základní myšlenky dosavadní text Dohody stanoví, že o změ-
nách a doplňcích rozhoduje Výbor znalců, a to na základě jednomyslného
rozhodnutí členských zemí.
I když důvodem pro zásadu jednomyslnosti rozhodování byla snaha za-
bránit příliš častým změnám třídníku, což by mohlo vést ke vzniku právní
nejistoty u majitelů známek, v praxi se ukázalo, že uvedená zásada téměř
vylučuje jakékoliv změny, bez ohledu na jejich účelnost. Negativní stanovisko
jen jediné členské země totiž postačuje k odmítnutí sebekonstruktivnějšího
návrhu.
Shromáždění Niceské unie, jakožto nejvyšší orgán Dohody, se proto v roce
1975 rozhodlo přistoupit k revizi dosavadního textu Dohody. Výsledkem jed-
nání Diplomatické konference, jež se sešla v době od 4. do 13. května 1977
v Ženevě, je revidovaný text, k jehož jednotlivým ustanovením se uvádí:
Článek 1: konstatuje vytvoření Zvláštní unie států, jež přijímají společné
třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek a vymezuje obsah třídění.
Na rozdíl od dosavadního platného textu uvádí výslovně jako součást třídění
i vysvětlivky a stanoví, že se oficiální třídník vypracovává kromě dosavadní
francouzštiny těž v angličtině. Článek dále stanoví náležitosti abecedního se-
znamu výrobků a služeb.
10