Článek 2: stanoví, že každý členský stát vymezuje sám právní dosah tří-
dění na svém území, používá jej jako systém hlavni nebo pomocný a jeho
orgán, pověřený zápisem známek, uvádí v úředních listinách a publikacích,
týkajících se zápisu známek Čísla tříd mezinárodního tříděni, na něž se pří-
slušný zápis známky vztahuje. Text tohoto článku se věcně neliší od doposud
platného znáni Dohody.

Článek 3: stanoví rozsah činnosti a kompetenci Výboru znalců. Na rozdíl
od doposud platného znění Dohody stanoví, že k zásadním úpravám třídníku
je nezbytná čtyřpětinová většina zastoupených a hlasujících zemi. Článek de-
finuje, co se rozumí zásadní úpravou.

Článek 4: stanoví způsob oznamování změn, dobu jejich vstupu v účinnost
a způsob jejich zveřejňování. Věcně se článek neliší od obdobného ustano-
vení v dosavadním znění Dohody.

Články 5-8: stanoví úkoly Shromáždění Zvláštní unie, úkoly Mezinárod-
ního úřadu a generálního ředitele Světové organizace duševního vlastnictví,
způsob financováni činnosti Zvláštní unie a podmínky pro eventuální úpravy
těchto článků. Uvedené články se vyskytuji ve všech novějších mezinárodních
úpravách z oblasti ochrany duševního vlastnictví (např. Štrasburská dohoda
o mezinárodním patentovém tříděni, Budapešťská dohoda o zápisu mikroorga-
nismů atd. ) a mají téměř identické znění.

Článek 9: uvádí podmínky ratifikace nebo přístupu k Dohodě, jimiž jsou
buď dosavadní členství ve Zvláštní unii nebo členství v Pařížské úmlu-
vě na ochranu průmyslového vlastnictví. Vstup nového znění v platnost pod-
miňuje tento článek tím, že jej musí ratifikovat nebo k němu přistoupit nej-
méně 6 států, z nichž alespoň 3 jsou členy Zvláštní unie.

Článek 10: je odkazem na Pařížskou úmluvu co do doby platnosti.

Články 11 a 12: jsou obvyklým ustanovením o revizích Dohody a o jejím
vypovědění a neodchylují se od dosud platného znění.

Článek 13: je odkazem na článek 24 Pařížské úmluvy, jehož platnost
rozšiřuje také na tuto Dohodu. Uvedený článek Pařížské úmluvy sta-
noví, že její platnost se vztahuje též na území, za něž členský stát nese od-
povědnost (tzv. koloniální doložka). Na rozdíl od dosavadního znění Dohody,
v niž je uvedené ustanovení rovněž obsaženo, předpokládá nové znění auto-
matickou úpravu článku 13, jakmile by došlo ke změnám v Pařížské
úmluvě o jejíž revizi se v současné době jedná. Vzhledem'k tomu, že uve-
dený článek je v rozporu s Deklaraci OSN o poskytnuti nezávislosti koloniál-
ním zemím a národům, bude třeba při přístupu k Dohodě učinit k tomuto
článku prohlášení v tomto znění:

"Československá socialistická republika, přistupujíc k ženevskému zněni
Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu
známek, prohlašuje, že ustanovení článku 13, týkající se platnosti ustanoveni
článku 24 Pařížské unijní úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví pro
tuto dohodu, je překonané a je v rozporu s Deklaraci Valného shromážděni
OSN o poskytnuti nezávislosti koloniálním zemím a národům. "

Článek 14: je ustanovením o podpisu Dohody, jazycích, v nichž jsou poří-
zeny její oficiální texty, o otevření k podpisu, předáváni ověřených kopii
Dohody a o sdělování změn. Na rozdíl od dosavadního znění výslovně ukládá
pořídit do 2 měsíců od podpisu též oficiální texty v ruštině a španělštině.
Kromě toho budou bez udáni lhůty pořízeny též oficiální texty v němčině,
arabštině, italštině a portugalštině. Dále článek obsahuje obvyklá ustanoveni
o registraci Dohody v sekretariátu OSN a o sdělováni členským státům někte-

11

rých závažnějších skutečností, týkajících se Dohody, jako např. její pode-
psání, předání listin o ratifikaci nebo přístupu, vstup v účinnost, přijetí pod-
statnějších úprav apod.

Revidované znění Dohody na závěr konference na místě podepsalo 14 zemi,
a to ze socialistických SSSR a MLR, z rozvojových Tunisko, z kapitalistických
USA, V. Británie, Francie, NSR, Španělsko, Itálie, Finsko, Portugalsko, Ho-
landsko, Švýcarsko a Monako. Revidované znění je otevřeno k podpisu do
31. 12. 1977. Po této lhůtě lze k němu přistoupit.

Členství ČSSR v Niceské dohodě je z hospodářského hlediska účelné, neboť
jednotně chápaný a užívaný mezinárodni systém zatřídění výrobků a služeb
při zápisech ochranných známek, zejména mezinárodních, snižuje možnost
kolizí a usnadňuje provádění rešerší na podobnost a shodnost ve známkových
fondech státu, jež se mezinárodní klasifikací řídí. Proto by bylo vhodné, aby
k revidovanému znění přistoupila i ČSSR.

V důsledku revize nedojde k žádným změnám v užíváni třídění, smluvní
text však poněkud uvolňuje dosavadní striktní požadavek jednomyslnosti při
posuzování návrhů na provádění změn mezinárodního třídění výrobků a slu-
žeb, jenž se v praxi neosvědčil.

Přístup k revidovanému znění Dohody nebude mít žádný vliv na členský
příspěvek ČSSR placený z titulu dosavadního členství.

Vzhledem k tomu, že se revidované znění Dohody vztahuje na oblast
upravenou v ČSSR zákonem (zákon č. 8/1952 Sb. ), vyžaduje si přístup k němu
souhlas Federálního shromáždění ČSSR ve smyslu článku 36, odst. 3 ústav-
ního zákona č. 143/1968 Sb. o čs. federaci. Obdobným způsobem byl vyžádán
souhlas Federálního shromáždění u přístupu ČSSR k poslednímu platnému
znění, tj. stockholmskému znění Niceské dohody.

V Praze dne 10. dubna 1978

Předseda vlády ČSSR:
Štrougal v. r.