28
nisterstva školství republik. Rozsah vykonávané
správy vymezují jednak zákony národních rad o stát-
ní správě ve školství, jednak prováděcí předpisy,
pokud jej nevymezuje v ustanoveních týkajících se
středních škol tento zákon. Zákony národních rad
se připravují tak, aby nabyly účinnosti současně
s tímto zákonem.
Ústřední federální i republikové orgány státní
správy i ostatní orgány, v jejichž oboru působností
se zřizují střední odborná učiliště, vytvářejí v oboru
své působnosti podmínky pro přípravu mládeže na
výkon dělnických povolání ve středních odborných
učilištích a tuto přípravu organizují a kontrolují.
Kontrolu přípravy mládeže pro dělnická povo-
lání vykonávají orgány zřizující střední odborná
učiliště prostřednictvím orgánů resortního dozoru.
K § 19:
Financování přípravy mládeže ve středních od-
borných učilištích je obdobné jako financování vý-
chovy v odborných učilištích (§ 33 a 34 učňovské-
ho zákona). Orgány a organizace zřizující střední
odborná učiliště zabezpečují pro střední odborná
učiliště kromě finančních prostředků i prostředky
materiální, tj. prostředky na investiční výstavbu,
provoz a údržbu. Ustanovením odstavců 1 a 2 se ne-
mění povinnosti a práva podniků při výchově učňů,
vyplývající pro ně ze zákoníku práce a z učňov-
ského zákona.
K § 20:
Žáci, kteří ukončí osmý ročník základní deví-
tileté školy, budou do středních odborných učilišť
přijímáni podle navrhované právní úpravy jen do
oborů určených ministerstvy školství republik po
projednání se zúčastněnými ústředními orgány. Tito
žáci budou po dobu jednoho roku plnit povinnou
školní docházku. Je proto třeba právně zakotvit po-
vinnosti a úkoly organizace a žáků pro období,
v němž žáci plní povinnou školní docházku, a přes-
ně vymezit právní postavení těchto žáků.
Učební smlouvu mohou tito žáci uzavírat
v souladu s ustanovením § 11 zákoníku práce od
počátku roku, v němž dokončí povinnou školní do-
cházku s tím, že den nástupu do učebního poměru
bude stanoven na první den školního roku násle-
dujícího po školním roce, ve kterém dokončí povin-
nou školní docházku.
Protože do prvního ročníku středních odbor-
ných učilišť budou kromě žáků přijímaných po
ukončení osmého ročníku základní devítileté školy
přijímáni též žáci po ukončení devátého ročníku
základní devítileté školy, je třeba upravit jednotně
právní postavení žáků s ukončeným osmým i žáků
s ukončeným devátým ročníkem základní devítileté
školy tak, aby tento první ročník byl výchovným
celkem. Proto ustanovení odstavce 3 recipuje usta-
novení odstavce 2 a stanoví, že i žáci s ukončeným
devátým ročníkem základní devítileté školy budou
v prvním roce studia na středním odborném učilišti
žáky; do učebního poměru nastoupí po ukončení
prvního ročníku středního odborného učiliště.
K § 21:
Podle současného stavu pomaturitní studium ne-
poskytuje ucelený stupeň vzdělání; studující získá-
vají odbornou specializaci pro užší obor nebo pro
specializované činnosti nebo si osvojují nové poznat-
ky v oboru studia dříve absolvovaného.
Ve studiu jednotlivých předmětů mohou střední
školy poskytovat pracujícím vědomosti a dovednosti
z jednoho vyučovacího předmětu svého učebního
plánu, a to v rozsahu učebních osnov tohoto před-
mětu na dané škole.
K § 22:
Studium při zaměstnání na všech druzích střed-
ních škol (kromě středních odborných učilišť)
umožňuje všem pracujícím doplnit si vzdělání, za-
tímco střední školy pro pracující (§ 11) jsou určeny
k dalšímu vzdělávání pracujících, kteří vykonali
závěrečnou učňovskou zkoušku, a poskytují jim
úplné střední vzdělání potřebné k výkonu nároč-
ných dělnických povoláni.
K § 23 až 23:
V § 23 v odstavci 1 jsou obecně charakterizová-
ny úkoly škol pro mládež vyžadující zvláštní péči,
které jsou výrazem humanismu v socialistické spo-
lečnosti.
Specifika výchovy a vzdělávání postiženého je-
dince vyžaduje i specifické odlišnosti v systému,
jimž se má postiženému žákovi dostat povinného
vzdělání. Proto školy pro mládež vyžadující zvláštní
péči, i když jsou většinou zřizovány ve stejných
stupních a druzích jako školy pro ostatní mládež,
vykazují některé výrazné odchylky. Pro mentálně
postiženou mládež se zřizují zvláštní školy a po-
mocné školy, její střední vzdělávání se zajišťuje ve
zvláštních odborných učilištích.
Diferencovaný způsob vzdělávání postižených
žáků po ukončení základní nebo zvláštní školy vy-
chází z hlavního poslání škol pro mládež vyžadující
zvláštní péči, tj. připravit žáky ke společenské in-
tegraci tak, aby byli v maximální míře soběstační,
bez přílišné závislosti na podpoře společnosti.
Jako školy pro mládež vyžadující zvláštní péči se
zřizují základní školy a střední školy, které posky-
tují vzdělání rovnocenné vzdělání na ostatních ško-
lách, zvláštní škola a pomocná škola (§ 23 odsta-
vec 2). které poskytují vzdělání v rozsahu odpoví-
dajícím schopnostem žáků.
29
Jestliže škola, do které dosud žák docházel, po-
případě jiná instituce podá národnímu výboru ná-
vrh, aby žák byl pro své postižení zařazen do
zvláštní školy, do pomocné školy nebo do základní
školy pro mládež vyžadující zvláštní péči, rozhodne
o zařazení národní výbor ve správním řízení (§ 23
odstavec
3).
Střední odborná učiliště a odborná učiliště pro
mládež vyžadující zvláštní péči plní v podstatě
stejné úkoly jako učiliště pro ostatní mládež. Budou
je však zřizovat jen národní výbory (§ 25 odsta-
vec 3).
Nové obsahové pojetí škol pro mládež vyža-
dující zvláštní péči bude do praxe zaváděno po-
stupně. Od 1. září 1976 bylo zavedeno v prvních
ročnicích těch typů škol, v nichž si nové pojetí ne-
vyžadovalo zásadní změnu učebních osnov. Ve
zvláštních školách, pomocných školách, v základ-
ních školách pro žáky neslyšící a pro žáky se zbyt-
ky sluchu, v základních školách pro žáky nevidomé,
v základních školách pro žáky se zbytky zraku
a v základních a zvláštních školách pro žáky s více
vadami se nové pojetí zavede od 1. září 1978 (§ 44).
Aby postižení žáci zvládli učivo základní školy
nebo střední školy, umožňuje zákon prodloužit po-
vinnou školní docházku na základní škole o jeden
rok a délku studia potřebnou k získání středního
nebo úplného středního vzdělání až o dva roky.
K § 26:
Zvláštní škola je specifickým typem základní
školy, která je určena mentálně postiženým žákům.
Poskytuje vzdělání v rozsahu odpovídajícím rozu-
movému postižení žáků. Žáci zvláštní školy se
vyučují podle rozdílných učebních osnov, s ohle-
dem na stupeň rozumové vyspělosti.
K § 27:
Ustanovení § 27 zakotvuje pomocnou školu
jako specifický typ. V pomocné škole se elemen-
tárně vzdělávají žáci, kteří jsou na pokraji vzděla-
vatelnosti. Docházka do této školy, která je výchov-
nou institucí s volnějším vzdělávacím režimem, je
na rozdíl od dosavadní dvouleté docházky osmiletá.
K § 28:
Ustanovení § 28 umožňuje vytvářet komplexní
formu školní a mimoškolní výchovy žáků, kterou
jsou školy s celodenní výchovou. Jsou to výchovná
a vzdělávací zařízení, která zajišťují potřebné pod-
mínky pro všestranný rozvoj osobnosti dítěte. Kro-
mě vzdělání poskytují žákům i celodenní výchovu
a hmotné zabezpečení.
Internáty pro žáky základních škol (základ-
ních devítiletých škol) a internátní školy organizují
výchovně vzdělávací činnost podle stejných prin-
cipů jako školy s celodenní výchovou. Žáci jsou
v nich ubytováni, koncem týdne zpravidla odjíždějí
k rodičům. Internáty umožní pravidelnou školní do-
cházku i dětem z odlehlejších oblastí.
Vzhledem ke specifice výchovy postižených dětí
budou jako školy s celodenní výchovou a jako školy
internátní zřizovány především školy pro mládež
vyžadující zvláštní péči.
Také pro nadané a talentované žáky je možno
tyto školy zřizovat.
K § 29:
Na základní škole, na základní devítileté škole
a na školách pro mládež vyžadující zvláštní péči se
zřizuje školní družina a školní klub jako forma spo-
lečenské péče o žáky v době mimo vyučování.
V přechodném období, v němž bude klesat po-
čet ročníků na základní devítileté škole a narůstat
počet ročníků na základní škole, bude pro žáky
základní devítileté školy a pro žáky základní školy
zpravidla zřizována školní družina a školní klub
jako společná součást pro oba typy škol.
Domov mládeže je zpravidla součástí střední
školy, pro jejíž žáky zajišťuje výchovu.
Dalšími součástmi škol jsou školní žákovská
knihovna a školní učitelská knihovna.
Protože na jednotlivých stupních a druzích škol
mohou vznikat vedle součástí existujících, v zákoně
výslovně uvedených, ještě jiné součásti, je tato mož-
nost právně zakotvena v ustanovení § 28 odst. 1.
Součást školy se však může zřídit jako samo-
statné mimoškolní výchovné zařízení (odstavec
2).
Činnost těchto mimoškolních zařízení upravují zá-
kony národních rad.
K § 30:
Třídy a školy pro nadané a talentované žáky
jsou výrazem péče socialistického státu o rozvíjení
schopností a nadání jedinců. Předpokládá se, že
budou zřizovány třídy a školy s rozšířenou jazyko-
vou výukou, s rozšířenou výukou matematiky, těles-
né výchovy a sportu, hudby, tance apod. Specifice
jednotlivých oborů bude přizpůsobena i organi-
zace výuky na školách. Školy pro nadané a talen-
tované žáky se zpravidla zřizují jako školy s celo-
denní výchovou nebo jako školy internátní.
Aby se vytvořila potřebná kontinuita výchovně
vzdělávacího procesu, mohou být tyto školy orga-
nizačně uspořádány tak, aby poskytovaly vzdělání,
které se jinak získává na základní škole (základní
devítileté škole) a na škole poskytující úplné střed-
ní vzdělání. Oba stupně škol jsou v tomto případě
pod společnou správou.
30
K § 31:
Pojem "základní vzdělání", označující dosa-
vadní první stupeň vzdělání dosahovaného ve škol-
ské soustavě, bude používán jen pokud bude do-
bíhat základní devítiletá škola. Jakmile tato škola
zanikne, stane se prvním stupněm povinného vzdě-
lání nově koncipované vzdělání střední. Nově kon-
cipovaná základní škola neposkytuje ucelený stu-
peň vzdělání.
Podle dosavadní právní úpravy získávali úplné
základní vzdělání jenom žáci, kteří ukončili devátý
ročník. Podle nové úpravy základní vzděláni získají
též žáci osmého ročníku základní devítileté školy,
jestliže byli přijati do prvního ročníku střední ško-
ly. Toto ustanovení umožní žákům osmého ročníku
studium na všech druzích a typech středních škol.
K § 32:
Střední vzdělání zakotvené v § 32 definuje po-
vinně střední vzdělání nově koncipované, které
se získává absolvováním základní školy (školy pro
mládež vyžadující zvláštní péči) a dvou ročníků
školy střední, i dosavadní střední vzdělání získá-
vané absolvováním základní devítileté školy a od-
borných škol.
Ustanovení odstavce 2 je do zákona pojato
z praktických důvodů. I když k jeho aplikaci dojde
až v druhé etapě právních úprav vyplývajících
z dokumentu o rozvoji čs. výchovně vzdělávací sou-
stavy, je třeba již v současné době určit způsob
dalšího vzdělávání absolventů základní školy, jimž
tato nově koncipovaná škola nebude poskytovat
ucelený stupeň vzdělání.
V odstavci 4 se definuje úplné střední vzdě-
lání.
K § 33:
Právní pojem "školní rok" nebyl dosud v zá-
koně vymezen. Jeho vymezení se ponechávalo pro-
váděcímu předpisu, přestože termín má zásadní vý-
znam zejména pro stanovení začátku školní do-
cházky a jejího ukončení. Proto se nyní zakotvuje
přímo v zákoně.
Časové vymezení školního roku zahrnuje jed-
nak dobu, po kterou škola vyučuje, jednak dobu
prázdnin. Ministerstva školství republik se zmoc-
ňují, aby stanovila podrobnosti o organizaci škol-
ního roku (§ 33 odstavec 2).
K § 34:
Před vstupem dítěte do školy (tedy než dítě
zahájí povinnou školní docházku) se zjišťuje tzv.
"školní zralost" dítěte. Zjistí-li se, že dítě není tě-
lesně nebo duševně přiměřeně vyspělé, nebylo by
účelné, aby zahajovalo povinnou školní docházku.
Tyto děti nejsou ve škole zpravidla úspěšné, ne-
úspěšný začátek školní docházky pak nepříznivě
ovlivní jejich vztah ke škole. Proto zákon umož-
ňuje odložit těmto dětem začátek povinně školní
docházky o rok.
Délku povinné školní docházky je třeba záko-
nem jednoznačně stanovit, jelikož jde o právní insti-
tut důležitý nejen z hlediska potřeb výchovně vzdě-
lávacího procesu, ale i z hlediska právního posta-
vení mladých občanů ve smyslu ustanovení § 11
zákoníku práce.
Nejzávažnější jsou ustanovení odstavců 2 a 3,
jimiž se pro žáky základní školy a škol pro mládež
vyžadující zvláštní péči zavádí desetiletá povinná
školní docházka.
V plném rozsahu, tj. pro všechny žáky základní
školy a škol pro mládež vyžadující zvláštní péči
bude desetiletá povinná školní docházka zavedena
ve školním roce 1984/85.
Povinné vzdělávání žáků pomocné školy zřízené
podle tohoto zákona trvá osm roků. Aby u těchto
žáků nedošlo k tvrdostem, zejména z hlediska
předpisů o nemocenském a sociálním zabezpečení,
vytváří pro ně zákon potřebnou ochranu (odsta-
vec 4).
V dosud platné právní úpravě se devítiletá po-
vinná školní docházka shodovala s délkou docházky
do základní devítileté školy. Povinnou školní do-
cházku žák splnil na jediném druhu školy. V nové
právní úpravě není délka povinné školní docházky
totožná s délkou docházky do jednoho druhu školy.
Desetiletou povinnou školní docházku žák splní
docházkou do základní školy, která má osm roč-
níků, a na některém druhu střední školy, na které
absolvuje dva ročníky (odstavec 6). Plní ji tedy na
školách dvou stupňů školské soustavy, pokud po-
vinnou školní docházku nesplní za podmínek stano-
vených ministerstvem školství republik na základní
škole nebo na škole pro mládež vyžadující zvláštní
péči (odstavec- 8). Podle dosavadní právní úpravy
mohlo ministerstvo školství přiměřeně prodloužit
povinnou školní docházku na školách pro mládež
vyžadující zvláštní péči (§ 20 odstavec 2 školského
zákona č. 186/1960 Sb. ).
Toto pedagogicky potřebné opatření, vycháze-
jící z odlišností výchovy a vzdělávání těžce postiže-
ných dětí, se zachovává i v nové právní úpravě.
K § 35:
Přihlašovací povinnost a péči o pravidelnou a
včasnou docházku dítěte do školy ukládá zákon
zákonnému zástupci dítěte a s ohledem na zákon
č. 50/1973 Sb., o pěstounské péči, i pěstounovi. Za
porušení této povinnosti ukládá zvláštní zákon
sankce.
31
K § 36:
Žák, který ze zdravotních důvodů nemůže den-
ně docházet do školy, osvobodí se od povinné školní
docházky (tj. povinnosti zúčastnit se vyučování ve
škole). Pro žáka osvobozeného od povinné školní
docházky (třeba i dočasně) zabezpečí národní vý-
bor jiný způsob povinného vzdělávání (např. tím,
že žáka Individuálně vyučuje učitel školy, do které
by měl žák docházet).
Jestliže však dítě pro svůj duševní stav není
schopno vzdělávat se vůbec (děti nevzdělavatelné,
např. idiotické), bude zproštěno povinnosti vzdě-
lávat se.
K § 37:
Vzhledem k celospolečenské důležitosti výchov-
ného poradenství, zejména při usměrňování profe-
sionální orientace žáků a při volbě povolání, která
se již v současné době projevuje v závěrečném sta-
diu absolvování základní devítileté školy, v blízké
budoucnosti pak i při usměrňování profesionální
volby žáků v souladu s potřebami společnosti do tří
proudů studia v rámci desetileté povinné školní do-
cházky, byl převzat institut výchovného poradenství
do tohoto zákona.
Právní otázky jeho organizace upravují zákony
České národní rady a Slovenské národní rady.
K § 38:
Na gymnáziích, odborných školách a středních
odborných školách se zavádí provozní praxe. V sou-
činnosti s hospodářskými a ostatními resorty se
podstatně zvýší účinnost provozní praxe žáků
v reálných provozních a výrobních podmínkách.
Cílem provozní praxe žáků je jejich seznámení
s výrobními, pracovními a dalšími procesy charak-
teristickými pro příslušný obor nebo odvětví, a to
jejich přímou pracovní účastí v provozních podmín-
kách státních a družstevních organizací.
Rozsah a obsah provozní praxe jsou stanoveny
učebními plány a učebními osnovami.
V provozní praxi si žáci osvojují potřebné do-
vednosti a návyky, vytváří se jejich uvědomělý
vztah k práci a k pracovnímu kolektivu, upevňuje
se jejich smysl pro kázeň, vytrvalost a pořádek.
Provozní praxe je zabezpečována ve vybraných stát-
ních a družstevních organizacích, které rovněž za-
jišťují bezpečnou a z hlediska hygienického nezá-
vadnou práci žáků. Tyto organizace žákům umož-
ňují vykonávat v rámci učebních osnov kvalifikova-
nou práci pod vedením pověřených kvalifikovaných
pracovníků - instruktorů.
Organizace hradí osobní a věcné náklady spo-
jené s realizací provozní praxe.
K § 39:
Součástí výchovy a vzdělávání žáků starších
patnácti let je jejich účast na společensky prospěšné
práci, tj. na práci prospěšné širšímu kolektivu. Jde
o významnou formu výchovy žáků "prací pro práci".
Tato součást výchovy a vzdělávání se mimo jiné
realizuje i výpomocí žáků při špičkových zeměděl-
ských pracích.
V souladu s humanismem socialistické společ-
nosti je účast žáků na společensky prospěšné práci
koncipována jako součást výchovně vzdělávacího
procesu; její obsah i formy jsou ve shodě s meziná-
rodními konvencemi, které mají zabránit zneužívání
práce žáků.
K § 40:
V odstavci 1 se upravuje finanční a hmotné
zabezpečení žáků středních odborných učilišť a žá-
ků přijatých z osmého ročníku základní devítileté
školy do čtyřletého učebního oboru ukončeného
maturitní zkouškou na odborném učilišti nebo
učňovské škole. Finanční a hmotné zabezpečení se
bude lišit v průběhu prvního ročníku, kdy žáci plní
povinnou školní docházku nebo školní docházku a
v dalších ročnících, kdy budou současně i žáky -
učni. Po tuto dobu jim bude příslušet finanční a
hmotné zabezpečení poskytované učňům.
V druhém odstavci se upravuje poskytování sti-
pendií a hmotného zabezpečení žákům gymnázií,
odborných škol, středních odborných škol a kon-
zervatoří, které dosud nebylo upraveno zákonem.
Finanční a hmotně zabezpečení žáků upraví
obecně závazné právní předpisy vydané podle od-
stavce 3, finanční a hmotné zabezpečení učňů bude
i nadále upraveno obecně závaznými právními před-
pisy vydanými na základě zmocnění, obsaženého
v zákoníku práce.
K § 41:
Socialistická škola a jednotná organizace dětí
a mládeže (SSM a PO SSM) mají při výchově mladé
generace společný cíl, jímž je výchova všestranně
a harmonicky rozvinutého člověka. Při realizaci
společného cíle oba partneři těsně spolupracují a
poskytují si vzájemnou pomoc. Školy pomáhají při
objasňování významu SSM a PO SSM mezi žáky, uči-
teli a rodiči, vytvářejí pro činnost organizací přízni-
vé podmínky, projednávají s nimi otázky týkající se
mimotřídní a mimoškolní činnosti, zajišťují koordi-
naci plánu výchovné činnosti školy a plánu činnosti
SSM a PO SSM, bezplatně propůjčují pro činnost
těchto organizací prostory apod.
Jednotná organizace dětí a mládeže vede děti
a mládež k osvojení základních politických hodnot
socialistické společnosti, podněcuje jejich spole-
čenskou aktivitu, podporuje jejich kladný vztah
32
k poznání, rozvíjí žádoucí zájmy dětí a mládeže a
tím pomáhá při plnění výchovně vzdělávacích úkolů
školy a přispívá k účelnému využívání volného času
dětí a mládeže.
Úzkou spolupráci školy a jednotné organizace
dětí a mládeže vyžaduje i zásada jednotného vý-
chovného působení všech činitelů podílejících se
na výchově dětí a mládeže.
Výrazem těsné spolupráce školy s jednotnou
organizací dětí a mládeže jsou skupiny Pionýrské
organizace SSM, které působí na základních ško-
lách, na-základních devítiletých školách a na ško-
lách pro mládež vyžadující zvláštní péči, a organi-
zace SSM, které působí na středních školách.
K § 42:
Střední odborná učiliště jsou zcela novým dru-
hem střední školy, jímž by měla v cílovém řešení
dalšího rozvoje čs. výchovně vzdělávací soustavy
procházet všechna mládež připravující se na děl-
nická povolání. Protože střední odborná učiliště se
zřizují postupně podle vytvořených kádrových a
materiálních podmínek, budou národní výbory po
přechodnou dobu zřizovat střední odborná učiliště,
která poskytují pouze teoretickou přípravu; prak-
tickou přípravu a výchovu mimo vyučování posky-
tuje středisko praktického vyučování. Vedoucího
střediska praktického vyučování ustanovuje se sou-
hlasem národního výboru ředitel organizace, pro
kterou je mládež ve středisku připravována.
Tato střední odborná učiliště a střediska prak-
tického vyučování je možno zřizovat nejdéle do
počátku školního roku 1983/84.
K § 44:
Základní devítiletá škola se zruší dnem 31. srp-
na 1984; tímto dnem zanikne její devátý ročník.
V období let 1978 až 1984 budou postupně ubý-
vat ročníky základní devítileté školy a přibývat
ročníky základní školy. Na základní devítileté škole
se k 1. září 1978 a v letech následujících již ne-
otevře první ročník, žáci zahajující povinnou škol-
ní docházku se k 1. 9. 1978 zapíší do prvního roč-
níku základní školy. Žáci, kteří v minulém školním
roce absolvovali první nebo druhý ročník základní
devítileté školy, se k 1. září 1978 stanou žáky dru-
hých a třetích ročníků základní školy. Těmito opa-
třeními zanikne první až třetí ročník základní deví-
tileté školy a současně se zřídí první až třetí ročník
základní školy.
K § 45:
Paragraf 45 obsahuje obdobná ustanovení jako
§ 44, týká se však škol pro mládež vyžadující zvlášt-
ní péči. Upravuje právní postavení těchto škol a je-
jich žáků. Dále stanoví typy škol, do nichž se žáci
zapíší k 1. září 1978. Současně stanoví způsob, ja-
kým budou dosavadní učňovské školy pro mládež
vyžadující zvláštní péči přeměněny na odborná uči-
liště podle tohoto zákona.
K § 46 a 47:
Pro střední školy federálního ministerstva ná-
rodní obrany a střední školy federálního minister-
stva vnitra zůstává zachován právní režim dosud
vyjádřený v § 36 školského zákona č. 186/1960 Sb.
Pokud školský zákon v § 36 odstavec 1 odka-
zuje na ustanovení, která budou zrušena zákonem
o opatřeních v soustavě základních a středních
škol, bude se postupovat podle nové právní úpravy.
Působnost federálního ministerstva národní
obrany a federálního ministerstva vnitra ve vztahu
ke středním školám byla dosud odvozena z § 36
odstavec 2 školského zákona č. 186/1960 Sb. Aby
v praxi nevznikly pochybnosti, zakládá se působnost
těchto federálních ministerstev ve vztahu ke střed-
ním školám podle zákona o opatřeních v soustavě
základních a středních škol tímto zákonem.
K § 48:
Působnost ministerstev spravedlnosti obou re-
publik ve vztahu ke středním školám Sboru ná-
pravné výchovy České socialistické republiky a Sbo-
ru nápravné výchovy Slovenské socialistické repu-
bliky je založena zákonem České národní rady
o státní správě ve školství a zákonem Slovenské
národní rady o státní správě ve školství.
K § 49:
Působnost ministerstev zdravotnictví obou re-
publik ve vztahu ke zdravotnickým školám je zalo-
žena zákonem č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu,
a zůstává zákonem o opatřeních v soustavě základ-
ních a středních škol nedotčena.
Protože internátní střední školy pro pracující
jsou pouze specifickou formou středních škol pro
pracující, nejsou v zákoně o opatřeních v soustavě
základních a středních škol výslovně zmíněny.
Usnesení vlády ČSSR č. 58/1973 Sb., jímž byly tyto
školy konstituovány, však zůstává nedotčeno.
K § 50:
Ustanovení legalizuje vztahy a stav vzniklý
provedenými experimenty. Jde zejména o experi-
mentální ověřování zkráceného prvního stupně zá-
kladní devítileté školy, o ověřování přechodu žáků
8. ročníku základních devítiletých škol do střed-
ních škol, o ověřování středních škol pro pracující
v systému přípravy mládeže pro dělnická povolání
a o experimentální ověřování čtyřletých učebních
oborů s maturitou.
33
K § 51:
Pro pedagogickou teorii i praxi se stává důle-
žitým nástrojem poznání pedagogický experiment,
který má před obecným zavedením do praxe ověřit
novou organizaci, formy i obsah výchovy a vzdělá-
vání na jednotlivých druzích škol. V průběhu rea-
lizace dokumentu o dalším rozvoji čs. výchovně
vzdělávací soustavy bylo a bude využíváno pedago-
gického experimentu v poměrně široké míře. Pro-
blematika pedagogického experimentu není dosud
právně upravena. Protože při experimentální čin-
nosti může dojít ke střetu ověřovaných prvků
nové struktury vyučovacího procesu s platnou práv-
ní úpravou, vytváří zákon pro experimentální čin-
nost zákonné podmínky.
K § 52:
Stále náročnější výchova mladé generace klade
na ideově politickou vyspělost a odbornou připra-
venost pedagogických pracovníků vyšší požadavky.
Jejich odborná připravenost zahrnuje pedagogic-
kou kvalifikaci i specializovanou odbornost.
Ve srovnání s dosavadním stavem, v němž je
sebevzdělání pedagogických pracovníků i jejich za-
pojování do různých forem zvyšování kvalifikace
záležitostí osobního zájmu a osobní iniciativy, zá-
kon právně upravuje povinnost pedagogických pra-
covníků zúčastnit se dalšího vzdělávání v rámci
jednotné soustavy.
K § 53:
Po vydání zákona České národní rady o škol-
ských zařízeních a zákona Slovenské národní rady
o školských zařízeních zůstanou v zákoně č. 186/
1960 Sb., o soustavě výchovy a vzdělávání (školský
zákon), nedotčena ustanovení § 1, 2, 16 až 19, § 25
až 29, § 30 odstavec 1, první věta odstavce 2 a od-
stavec 3 až 6, § 31 až 33 a § 35 až 38.
Praha, 23. března 1978
Předseda vlády ČSSR:
dr. Štrougal v. r.
StT l - 38253-78