23

na střední školy včetně zařízení pro výchovu mlá-
deže pro dělnická povolání. Ve školním roce 1980/81
se do gymnázií přijme 14 %, do středních odbor-
ných škol 9 % a do zařízení pro přípravu mládeže
na dělnická povolání 15 % absolventů osmých roč-
níků základních devítiletých škol.

Postupnost přestavby školství je nezbytná z pe-
dagogických, sociálně ekonomických a kádrových
důvodů.

Přechod z devítiletého na osmiletý cyklus zá-
kladní školy v jednom roce není možný zvláště pro
omezenou kapacitu středních škol. Bylo by třeba

rozmístit současně dva populační ročníky, tj. absol-
venty osmých a devátých ročníků. Při nezbytném
požadavku zabezpečit oběma populačním ročníkům
stejné možnosti pro další studium na středních ško-
lách by se v jednom roce zdvojnásobil počet žáků
přijímaných na gymnázia, střední odborné školy
a odborná učiliště. Potíže by se znásobily i tím, že
k rozmísťování dvojnásobného počtu žáků by došlo
v době, kdy se v důsledku populačního vývoje
v ČSSR výrazně zvýší počty všech žáků na základ-
ních devítiletých školách. Přechod žáků z osmých
ročníků základních devítiletých škol na střední
školy a zařízení pro přípravu mládeže na dělnická
povolání v 6. pětiletém plánu bude probíhat takto:

Školní rok	Žáci 8. roč. ZDŠ	Gymnázia		Střední odb. školy			Střední odborná učiliště
	přijímaní do stř. škol	%*)	počet žáků	%*)	počet žáků	%*	41eté studium s mat. ) počet žáků	3leté nebo 2leté studium %*) počet žáků
1977/
1978
ČSSR	29 550	8	18 190	3	6820	2	4540	-	-
ČSR	18 860	8	11 610	3	4350	2	2900	-	-
SSR	10 690	8	6580	3	2470	2	1640	-	-
1978/
1979
ČSSR	46 570	10	23290	5	11640	3	6900	2	4650**)
ČSR	30 050	10	15030	5	7510	3	4510	2	3000**)
SSR	16 620	10	8260	5	4130	3	2480	2	1650**)
1979/
1980
ČSSR	67 020	12	26800	7	15640	4	8940	7	15640
ČSR	43 030	12	17210	7	10040	4	5740	7	10040
SSR	23 990	12	9590	7	5600	4	3200	7	5600
1980/
1981
ČSSR	81 370	14	29980	9	19270	5	10700	10	21420
ČSR	52 160	14	19220	9	12350	5	6860	10	13730
SSR	29210	14	10760	9	6920	5	3840	10	7600

*) Podíl žáků z populačního ročníku 141etých.

**) Tito žáci budou ve školním roce 1978/79 přijati do 1. ročníku odborných učilišť a učňovských
škol, pouze však do čtyřletých učebních oborů ukončených maturitní zkouškou (pokud nebudou při-
jati do středních odborných učilišť).

Obsahová přestavba výchovně vzdělávacího
procesu a změny v organizační struktuře školské
soustavy mají přispět ke zvýšení úrovně přípravy
mládeže pro život a pro práci v rozvinuté socialis-

tické společnosti; jsou zároveň výhodné 1 z celospo-
lečenského hlediska.

Realizací přechodu ze základní devítileté školy
na základní školu podle dokumentu o dalším roz-

---

24

voji výchovně vzdělávací soustavy se v letech 1976
až 1984 do pracovního procesu zařadí jeden popu-
lační ročník navíc a národní hospodářství tak získá
227 tisíc pracovníků.

Realizací nové soustavy v oblasti středního
školství získá naše hospodářství větši počet na vyšší
úrovni připravené mládeže pro dělnická povolání.
Do roku 1985 získá na středních odborných učiliš-
tích úplné střední vzdělání asi 60 tisíc mladých lidí.

Umožňuje se cca 95 % veškeré mládeže střední
vzdělání a většině (50-60%) úplné střední vzdě-
lání. Realizace kvalitnější přípravy dělnického do-
rostu předpokládá zvýšené nároky na kádrové a
materiální zabezpečení.

Uskutečňované změny a předpokládaný rozvoj
československého školství v budoucích letech si vy-
žádá v porovnání se schváleným rozpočtovým vý-
hledem na léta 1976/80 vyšší neinvestiční výdaje ze
státního rozpočtu o 2, 155 mld Kčs. Z toho připadá
na ČSR 1, 420 mld a na SSR 0. 735 mld Kčs. Zvýšené
výdaje jsou potřebné především na zabezpečení no-
vých učebnic a školních potřeb a na nové druhy
demonstračních a žákovských učebních pomůcek,
jejichž potřeba vyplývá z nového obsahu vyučování
a výchovy.

Zvýšené výdaje si vyžádá též modernizace škol-
ních budov a jejich vnitřního vybavení (laboratoře,
učebny, dílny).

Zvýšení finančních prostředků si rovněž vyžá-
dá vyšší rozsah nadpočetných hodin u učitelů zá-
kladních škol a středních škol, způsobený dělením
tříd na skupiny ve větším rozsahu než dosud a
zvýšením počtu tříd na středních školách, v důsled-
ku postupného přechodu absolventů osmých roč-
níků základních devítiletých škol do středních
škol, dále pak zabezpečení experimentálního ověřo-
vání nové školské soustavy na základních a střed-
ních školách a v učňovském školství i rozsáhlá
příprava učitelů na výchovně vzdělávací činnost
v nové školské soustavě.

Přehled o zvýšení finančních prostředků v jed-
notlivých letech 6. pětiletky (bez vysokých škol a
středních zdravotnických škol) podává tato ta-
bulka:

Druh výdajů (v mil. Kčs)	77	78	79	80	77-80
ČSSR
1. Mzdové prostředky	42	107	136	167	452
2. Učebnice a školní potřeby	23	34	45	46	148
3. Učební pomůcky	105	165	175	165	610
4. Modernizace škol

a jejich vybavení, ostatní výdaje	140	190	290	325	945
Celkem	310	496	646	703	2155
Druh výdajů (v mil. Kčs)	77	78	79	80	77-80
ČSR
1. Mzdové prostředky	32	77	86	107	302
2. Učebnice a školní
potřeby	15	22	30	31	98
3. Učební pomůcky	70	110	115	110	405
i. Modernizace škol
a jejich vybavení, ostatní výdaje	95	120	190	210	617
Celkem	212	329	421	458	1420
Druh výdajů (v mil. Kčs)	77	78	79	80	77-80
SSR
1. Mzdové prostředky	10	30	50	60	150
2. Učebnice a školní
potřeby	8	12	15	15	50
3. Učební pomůcky	35	55	60	55	205
1. Modernizace škol
a jejich vybavení, ostatní výdaje	45	70	100	115	330
Celkem	98	167	225	245	735

Ve vyčíslení potřeb v jednotlivých letech 6. pě-
tiletky může dojít ke změnám, hlavně v souvislosti
se zabezpečením výroby učebnic, učebních pomů-
cek a potřebných kapacit na modernizaci škol a
jejich vybavení. Proto se budou tyto předpokládané
výdaje zpřesňovat při sestavování návrhů rozpočtů
na jednotlivé roky 6. pětiletky.

Při provozní praxi žáků gymnázií a středních
odborných škol přísluší hradit osobní náklady
mistrů odborného výcviku a věcné náklady vzni-
kající při realizaci praxe socialistické organizaci,
v níž je tato praxe konána.

Osobní náklady na dozor, který při provozní
praxi zabezpečují učitelé gymnázií a středních od-
borných škol, uhradí národní výbory.

Zavedení této praxe do gymnázií a středních
odborných škol (druhý a třetí ročník gymnázií,
první až třetí ročník středních odborných škol) si
v ročním přepočtu vyžádá tyto výdaje:

---

25

v Československé socialistické republice
mzdové a věcné náklady u socialistických organi-
zací
122 milióny,

z toho v České socialistické republice
81 milión,

ve Slovenské socialistické republice
41 milión,

v Československé socialistické republice
mzdové náklady u národních výborů
41 milión,

z toho v České socialistické republice
27 miliónů,

ve Slovenské socialistické republice
14 miliónu,

celkem náklady v Československé socialistické re-
publice ve výši
163 milióny.

B. ČÁST ZVLÁŠTNÍ

K § 1:

Zákon právně upravuje organizaci školské sou-
stavy pro první etapu jejího dalšího rozvoje, ve
které budou vedle nových druhů škol ještě dobíhat
druhy zřízené podle školského zákona č. 186/1960
Sb.

Jako nové druhy škol se do školské soustavy
začleňují základní škola a střední odborné učiliště.

Pro žáky základní devítileté školy, kteří zahá-
jili povinnou školní docházku dnem 1. září 1976 a
v letech následujících, a pro žáky základní školy,
kteří zahájí povinnou školní docházku dnem 1. září
1978 a v letech následujících, zavádí zákon povinné
desetileté vzdělávání, jímž žáci získají střední vzdě-
lání, a desetiletou povinnou školní docházku.

Zákon neobsahuje komplexní úpravu právních
poměru pedagogických pracovníků; takové ustano-
vení by vybočovalo z jeho rámce. Rámcové vyme-
zení poslání a úkolů pedagogických pracovníků ob-
sahuje ustanovení § 1 odstavec 4 školského zákona
č. 186/1960 Sb., které i po vydání zákona o opatře-
ních v soustavě základních a středních škol zůstane
v platnosti. Protože v nastávajícím období rozvoje
čs. výchovně vzdělávací soustavy vzrostou požadav-
ky na odbornou připravenost učitelů, a to zejména
těch, kteří již v praxi působí, stanoví tento zákon
povinnost dalšího vzdělávání pro pedagogické pra-

covníky, které bude zajišťovat účelně organizovaná
jednotná soustava dalšího vzdělávání pedagogic-
kých pracovníků (§ 52).

K § 2:

Nově koncipovaná základní škola poskytuje zá-
klady všeobecného polytechnického vzdělání. Ne-
bude poskytovat ucelené vzdělání (samostatný stu-
peň vzdělání) odpovídající základnímu vzdělání po-
skytovanému dosud základní devítiletou školou,
s právními důsledky tohoto pojmu.

Na obsah nově koncipované základní školy bu-
dou navazovat střední školy, které mají podle rea-
lizačního programu k dokumentu o dalším rozvoji
čs. výchovně vzdělávací soustavy vyučovat podle
nových osnov až od školního roku 1984/85.

Zavedení základní školy s osmi ročníky je
umožněno úpravou obsahu prvního stupně školy
(dosud pětiletého), která ovlivnila vnitřní členění
základní školy na dva stupně, první a druhý stupeň.
Oba stupně mají po čtyřech ročnících. Vnitřní čle-
nění školy na dva čtyřleté stupně vychází z život-
ních podmínek, z vývoje a z úrovně dětí i z úrovně
společenské péče o děti předškolního věku.

Větší variabilitou učebního plánu školy, dosa-
ženou zavedením povinně volitelných předmětů, se
rozšiřuje a prohlubuje vzdělání žáků a rozvíjejí se
specifické vlohy a individuální zájmy žáku v rámci
povinného vyučování.

K § 3:

Na vzdělání poskytované základní školou na-
vazuje povinné dvouleté vzdělávání na střední ško-
le. Pouze tímto desetiletým vzdělávacím procesem
dosáhne veškerá mládež v rámci desetileté povinné
školní docházky střední vzdělání.

Základní škola je v zákoně pojata jako výchov-
ně vzdělávací zařízení s otevřeným způsobem vzdě-
lávání žáků. Po ukončení základní školy pokračuje
povinně vzdělávání žáků ve dvou počátečních roč-
nících středních škol, pokud žáci neukončí povin-
nou školní docházku na základní škole.

K § 4:

Ustanovení § 4 upravuje postavení a funkci
základní devítileté školy do doby, než tato škola
zanikne.

Přechod z devítiletého cyklu základní devítile-
té školy na cyklus osmiletý bude trvat do konce
školního roku 1983/84. Na toto období je třeba
vedle nově zřizovaných základních škol s osmi roč-
níky zachovat ve školské soustavě dosavadní základ-
ní devítileté školy a právně upravit podmínky pro
poskytování základního vzdělání.

---

26

Ustanovení odstavce 3 směřuje k tomu, aby po-
kud možno všichni žáci základní devítileté školy
dosáhli uceleného vzdělání, které tato škola po-
skytuje.

K § 5:

Ustanovení odstavce 1 obecně charakterizuje
poslání středních škol a stanoví, že střední školy
poskytují střední vzdělání nebo úplné střední vzdě-
lání.

V odstavci 2 jsou uvedeny základní podmínky
pro přijímání žáků ke studiu na středních školách.

Na rozdíl od dosavadní právní úpravy se do
středních škol mohou přijímat i žáci, kteří úspěšně
ukončili osmý ročník základní devítileté školy (§ 31
odstavec 2). Pokud se žáci s ukončeným osmým
ročníkem věnují přípravě na výkon dělnických po-
volání, budou se přijímat jen do nově koncipova-
ných učebních oborů v rámci studia na středním od-
borném učilišti nebo do čtyřletých učebních obo-
rů ukončených maturitní zkouškou (§ 15).

V odstavci 3 se uvádí, že do středních škol se
přijímají žáci z devátého a osmého ročníku základní
devítileté školy; nejsou uváděni žáci osmého roč-
níku základní školy, a to proto, že z osmých roč-
níků základních škol vyjdou první žáci až koncem
školního roku 1983/84, kdy se předpokládá nová
právní úprava školské soustavy.

K § 6:

Střední odborně učiliště představuje nový druh
střední školy, který zajišťuje v nově koncipovaných
učebních oborech přípravu mládeže pro dělnická
povolání. Perspektivně budou střední odborná uči-
liště jediným druhem zařízení pro výchovu mláde-
že pro dělnická povolání, který nahradí dosavadní
odborná učiliště, učňovské školy 1 učňovská stře-
diska. Na středních odborných učilištích se posky-
tuje úplné střední vzdělání ve čtyřletém studiu
ukončeném maturitní zkouškou, jejíž součástí je zá-
věrečná učňovská zkouška, a střední vzdělání ve
dvouletém nebo tříletém studiu, v němž střední
odborné učiliště připravuje pro výkon dělnických
povolání odpovídajících zvolenému oboru.

Střední odborně učiliště zajišťuje teoretickou
přípravu, praktickou přípravu a výchovu mimo vy-
učování.

Ve středním odborném učilišti se studium ukon-
čuje maturitní zkouškou, jejíž součástí je závěrečná
učňovská zkouška (odstavec 3). Jde tedy o jednu
zkoušku složenou ze dvou částí. Protože až do
roku 1984 platí příslušná ustanovení zákoníku prá-
ce o učebním poměru, zachovává se relativní sa-
mostatnost obou částí zkoušky.

K § 7:

Střední odborné učiliště jako nový druh střední
školy, zajišťuje přípravu mládeže nejen ve čtyř-
letém studiu, ale i ve studiu tříletém nebo dvou-
letém a poskytuje v tomto studiu mládeži střední
vzdělání. U některých nově koncipovaných učebních
oborů se délka studia na středním odborném uči-
lišti nebude plně krýt s délkou učebního oboru;
příprava v těchto učebních oborech se prodlouží
o období provozního výcviku v trvání čtyř měsíců.

K § 8:

Gymnázia svým širokým obsahovým zaměře-
ním i pracovními metodami připravují žáky pře-
devším ke studiu na vysokých školách a dále pro
taková povolání a funkce, v jejichž kvalifikačních
předpokladech se uplatňuje přiměřené zvládnutí
všeobecného společenskovědního, matematickopří-
rodovědněho a jazykového vzdělání a příslušné od-
borné přípravy.

Na rozdíl od dosavadní diferenciace gymnázia
na větev humanitní a přírodovědnou se stanoví jed-
notný učební plán gymnázia, diferencovaný nikoliv
větvemi, ale volitelnými předměty. Tím se prohloubí
příprava žáků k vysokoškolskému studiu a sou-
časně umožní širší kvalifikované uplatnění absol-
ventů v praxi.

Při výchově a vzdělávání žáků na gymnáziích se
důsledně uplatňuje princip těsného spojení školy
se životem a s praxi. Proto se v návaznosti na za-
měření odborné přípravy zavádí provozní praxe
žáků v provozních a výrobních podmínkách.

K § 9:

Zákon v podstatě přebírá dosavadní strukturu
středních odborných škol s tím, že i na tyto školy
se vztahuje ustanovení § 38 o provozní praxi žá-
ků.

Obsahová struktura středních odborných škol
je vyjádřena soustavou studijních oborů. Podle kon-
krétních odvětvových a regionálních potřeb se ze
studijních oborů odvozují studijní zaměření.

Na středních odborných školách mohou získat
příslušné vzdělání i absolventi gymnázií, kteří ne-
pokračují ve studiu na vysokých školách.

K § 10:

Konzervatoř poskytuje úplné střední vzdělání.

Po čtyřletém studiu konají žáci maturitní zkouš-
ku. V dalším jednoletém až dvouletém studiu na
konzervatořích určených ministerstvy školství re-
publik získávají žáci po závěrečné umělecké zkouš-
ce diplom o vyšším vzdělání v příslušném oboru.
Vyšším vzděláním se rozumí vzdělání, které je vyšší
než střední odborné vzdělání a není vzděláním vy-

---

27

sokoškolským. Toto vzdělání je ve školské soustavě
ojedinělé, dané specifikou konzervatoře.

K § 11:

Střední školy pro pracující jsou určeny jen pro
pracující, kteří vykonali závěrečnou učňovskou
zkoušku. Obsah studia na této škole navazuje na
učební obory; absolventi získávají úplné střední
vzděláni. Ostatní pracující získávají střední vzdělání
nebo úplné střední vzdělání studiem při zaměst-
nání na všech druzích středních škol (§ 22).

Střední škola pro pracující je součástí systému
přípravy mládeže pro dělnická povolání. V pře-
chodném období má umožnit absolventům nově kon-
cipovaných tříletých a dvouletých učebních oborů
s náročnější variantou učebních osnov získat úplné
střední vzdělání bezprostředním studiem po vy-
učení.

Financování středních škol pro pracující se řídí
vyhláškou federálního ministerstva financí č.
90/1972 Sb., o financování některých zařízení pod-
nikové a společenské potřeby a některých činností
státních hospodářských organizací a organizací za-
hraničního obchodu.

K § 12:

Odborné školy připravují žáky pro jednotlivá
odvětví národního hospodářství, správy a kultury.
Studium na odborných školách je dvouleté nebo tří-
leté a nekončí maturitní zkouškou. Rozsah studia
na těchto školách je užší než na středních odbor-
ných školách, což odpovídá jejich poslání. Odborné
školy jsou přechodným druhem škol, se kterým cí-
lová organizace československé výchovně vzděláva-
cí soustavy nepočítá. Také do těchto škol se při-
jímají žáci s ukončeným osmým ročníkem základní
devítileté školy.

K § 13 a 14:

Odborná učiliště a učňovské školy budou i na-
dále zřizovány a organizovány podle učňovského
zákona č. 89/1958 Sb. Mládež do nich bude přijí-
mána až po splnění povinné školní docházky na
základní devítileté škole.

K § 15:

Na odborných učilištích a na učňovských ško-
lách určených ministerstvy školství republik se zři-
zují (naposledy pro školní rok 1978/79) čtyřleté
učební obory ukončené maturitní zkouškou, které
poskytují úplné střední vzdělání.

Zákon vytváří právní předpoklady pro to, aby
příprava mládeže v tzv. čtyřletých učebních obo-
rech s maturitou, experimentálně prováděná od
školního roku 1973/74 jako nový typ středního
profesionálního vzdělání, byla postavena na roven

se čtyřletým učebním oborem ve středním odbor-
ném učilišti.

Zákon vyjadřuje přechodnost tohoto typu stu-
dia. Vzhledem k tomu, že střední odborná učiliště
budou budována postupně, budou ještě pro školní
rok 1978/79 výjimečně zřizovány první ročníky
čtyřletých oborů ukončených maturitní zkouškou na
odborném učilišti a na učňovské škole, a to jen pro
mládež, která nemohla být umístěna na středních
odborných učilištích.

Počínaje školním rokem 1979/80 bude mládeži
s ukončeným osmým nebo devátým ročníkem zá-
kladní devítileté školy poskytováno úplné střední
vzdělání formou čtyřletých oborů ukončených ma-
turitní zkouškou jen ve středních odborných učiliš-
tích.

Závažný je rozdíl mezi prvním ročníkem střed-
ního odborného učiliště a prvním ročníkem studia
čtyřletého učebního oboru ukončeného maturitní
zkouškou; ve čtyřletých učebních oborech ukon-
čených maturitní zkouškou budou mít postavení
žáka pouze žáci s ukončeným osmým ročníkem zá-
kladní devítileté školy. Protože čtyřletý učební obor
ukončený maturitní zkouškou je přechodným typem
studia, nebylo by praktické vytvářet v tomto studiu
pro žáky s ukončeným osmým i ukončeným devá-
tým ročníkem základní devítileté školy stejný režim.

K § 16:

Souhlas ke zřízení a zrušení středního odbor-
ného učiliště uděluje krajský národní výbor. Výji-
mečně, při zřízení středního odborného učiliště hos-
podářskou organizací, se vyžaduje i souhlas mi-
nisterstva školství republiky, na jejímž území má
být střední odborné učiliště zřízeno. Ředitele střed-
ního odborného učiliště ustanovuje generální ře-
ditelství výrobní hospodářské jednotky, popř. orgán,
který plní obdobnou funkci, se souhlasem krajské-
ho národního výboru. Učitelé teoretického vyučo-
vání ve středních odborných učilištích jsou pra-
covníky krajského národního výboru, ostatní pra-
covníci jsou pracovníky organizace, která střed-
ní odborné učiliště zřídila.

K § 17:

Ve středních odborných učilištích se může při-
pravovat se souhlasem zřizovatele mládež i pro po-
třebu jiných organizací.

Toto ustanovení umožňuje zajistit přípravu mlá-
deže pro dělnická povolání zejména pro organizace,
které nemají střední odborné učiliště s příslušným
oborem studia.

K § 18:

Státní školskou správu vůči středním odborným
učilištím vykonávají krajské národní výbory a mi-