- 4 -

Článek 6

Je třeba podniknout kroky na podporu co nejširšího porozumění
pro potřebu rozvíjet organisace zemědělských pracovníků a pro to,
jak mohou přispět k zlepšení možnosti zaměstnanosti a všeobecných
pracovních a životních podmínek v zemědělských oblastech, jakož i
k růstu a lepšímu rozdělování národního důchodu.

Článek 7

Formální ratifikace této úmluvy budou oznámeny generálnímu
řediteli Mezinárodního úřadu práce a jím zapsány.

Článek 8

1. Tato úmluva zavazuje toliko členské státy Mezinárodní
organisace práce, jejichž ratifikace byla zapsána generálním,
ředitelem.

2. Nabude účinnosti dvanáct měsíců poté, kdy generální ředi-
tel zapíše ratifikace dvou členských států.

3. Pro každý další členský stát tato úmluva nabude účinnosti
dvanáct měsíců od data, kdy jeho ratifikace byla zapsána.

Článek 9

1. Každý členský stát, který ratifikoval tuto úmluvu, může ji
vypovědět po uplynutí deseti let ode dne, kdy tato úmluva po prvé
nabyla účinnosti, písemným sdělením generálnímu řediteli Meziná-
rodního úřadu práce, který je zapíše. Výpověď nabude účinnosti
jeden rok po dni, kdy byla zapsána.

2. Každý členský stát, jenž ratifikoval tuto úmluvu a který
nepoužije práva ji vypovědět podle tohoto článku během roku násle-
dujícího po uplynutí období deseti let, jak uvedeno v předchozím
odstavci, bude vázán úmluvou na další desetileté období a pote ji
bude moci vypovědět vždy po uplynutí desetiletého období za pod-
mínek uvedených v tomto článku.

Článek 10

1. Generální ředitel Mezinárodního úřadu práce oznámí všem
členským státům Mezinárodní organisace práce zápis všech ratifika-
cí a výpovědí, které mu členové organisace sdělí.


- 5 -

2. Když bude členským státům Organizace sdělovat zápis posled-
ní ratifikace nutné k tomu, aby úmluva nabyla v činnosti, generální
ředitel upozorní členské státy Organizace na datum, kdy tato úmlu-
va nabude účinnosti,

Článek 11

Generální ředitel Mezinárodního úřadu práce oznámí generální-
mu tajemníkovi Spojených národů k zápisu podle Článku 102 Charty
Spojených národů úplné údaje o všech ratifikacích a výpovědích,
které zapsal podle ustanovení předchozích článků.

Článek 12

Vždy, bude-li to považovat za nutné, správní rada Mezinárod-
ního úřadu práce předloží generální konferenci zprávu o provádění
této úmluvy a přezkoumá, zda je záhodno dát na pořad jednání gene-
rální konference otázku její úplné nebo částečné revise.

Článek 13

1. Přijme-li generální konference novou úmluvou revidující
úplná nebo částečně tuto úmluvu a neustanoví-li nová úmluva jinak:

a) ratifikace nové revidující úmluvy členským státem způsobí ipso
iure okamžitou vypověz této úmluvy bez ohledu na ustanovení
článku 9, -a to s výhradou, že nová revidující úmluva nabude
účinnosti;

b) od doby, kdy nová revidující úmluva nabude účinnosti, tato
úmluva přestane být členským státům otevřena k ratifikaci.

2. Tato úmluva však zůstane v platnosti ve své formě a obsahu
pro ty členské státy, které ji ratifikovaly a které neratifiko-
valy revidující úmluvu.

Článek 14

-Anglické a francouzské znění této úmluvy mají stejnou plát-
no st.


Úmluva §. 142

Úmluva o poradenství pro volbu povolání a odborné výchově pro roz-
voj lidských zdrojů

Generální konference Mezinárodní organisace práce, která byla svo-
lána správní radou Mezinárodního úřadu práce do Ženevy a tam se

sešla dne 4. června 1975 na svém šedesátém zasedání,
rozhodnuvši přijmout některé návrhy týkající se rozvoje lidských
zdrojů: poradenství pro volbu povolání a výchovy k povolání,
které jsou šestým bodem jednacího pořadu zasedání, a
stanovivši, že tyto návrhy budou mít formu mezinárodní úmluvy,

přijímá dne 23. června 1975 tuto úmluvu, která bude označována
jako Úmluva o rozvoji lidských zdrojů, 1975:

Článek 1

1. Každý členský stát přijme a bude rozvíjet všestrannou a
koordinovanou politiku a programy poradenství pro volbu povolání

a odborné výchovy, úzce spjaté se zaměstnaností, zejména prostřed-
nictvím veřejných zprostředkovatelen práce.

2. Tato politika a programy nají přihlížet:

a) k potřebám, možnostem a problémům zaměstnanosti na oblastní i
národní úrovni;

b) ke stupni a úrovni hospodářského, sociálního a kulturního roz-
voje;

c) k vzájemným vztahům mezi rozvojem lidských zdrojů a jinými
hospodářskými, sociálními a kulturními cíli.

3. Tato politika a programy se nají provádět metodami odpo-
vídajícími národním podmínkám.

4. Tato politika a programy se mají zaměřit na to, aby jed-
notlivec byl s to lépe chápat a individuálně nebo kolektivně ovliv-
ňovat pracovní a sociální prostředí.

5. Tato politika a programy mají podněcovat všechny osoby a
umožňovat jim na základě rovnosti a bez jakékoli diskriminace roz-
víjet a užívat svých pracovních schopností ve svém vlastním zájmu
a v souladu se svými vlastním úsilím s přihlédnutím k potřebám
společnosti.


- 2 -

Článek 2

Se zřetelem k výše uvedeným cílům každý členský stát vypracu-
je a bude zdokonalovat otevřené, pružné a vzájemně se doplňující
soustavy všeobecného, technického a odborného vzdělání, poraden-
ství pro volbu výchovy a povolání a odborné výchovy, ať už se ta-
ková činnost rozvíjí v rámci školské soustavy nebo mimo ni.

Článek 3

1. Každý členský stát postupně rozšíří své soustavy poraden-
ství pro volbu povolání, včetně soustavných informací o stavu za-
městnanosti, aby tak zajistil všestrannou Informovanost a pokud
možno co nejširší poradenství pro všechny děti, mladé lidi i dospě-
lé, včetně programů vhodných pro všechny postižené a nezpůsobilé
osoby.

2. Takové informace a poradenství se budou týkat volby zaměst-
nání, odborné výchovy a s nimi souvisících možností vzdělání, sta-
vu zaměstnanosti a vyhlídek zaměstnání, možností postupu, bezpeč-
nosti při práci a pracovní hygieny a jiných stránek pracovní čin-
nosti v různých odvětvích hospodářské, sociální a kulturní aktivi-

ty a na všech stupních odpovědnosti.

3. Tyto informace a poradenství budou doplňovány všeobecnou
informací o kolektivních smlouvách a o právech a povinnostech všech
zúčastněných stran podle pracovního práva; tato informace se bude
poskytovat v souladu s vnitrostátním právem a praxí, s přihlédnutím
k příslušným funkcím a úkolům zúčastněných organisací pracovníků

a zaměstnavatelů.

Článek 4

Každý členský stát postupně rozšíří, přizpůsobí a sladí své
soustavy odborné výchovy, tak aby odpovídaly potřebám mladistvých
a dospělých po celý jejich život ve všech úsecích hospodářství, ve
všech odvětvích hospodářské činnosti a na všech stupních odborné
kvalifikace a odpovědnosti.

Článek 5

Politika a programy poradenství pro volbu povolání a odborné
výchovy se budou vypracovávat a provádět ve spolupráci s organisa-


- 3 -

cemi zaměstnavatelů a pracovníků, a popřípadě, v souladu s vnitro-
státním právem a praxí, i s jinými zúčastněnými organizacemi.

Článek 6

Formální ratifikace této úmluvy budou oznámeny generálnímu
řediteli Mezinárodního úřadu práce a jím zapsány.

Článek 7

1. Tato úmluva zavazuje toliko členské státy Mezinárodní or-
ganisace práce, jejichž ratifikace byla zapsána generálním ředite-
lem.

2. Nabude účinnosti dvanáct měsíců poté, kdy generální ředi-
tel zapíše ratifikace dvou členských států.

3. Pro každý členský stát tato úmluva nabude účinnosti dva-
náct měsíců od data, kdy byla zapsána jeho ratifikace.

Článek 8

1. Každý členský stát, který ratifikoval tuto úmluvu, může
ji vypovědět po uplynutí deseti let ode dne, kdy tato úmluva po-
prvé nabyla účinnosti, písemným sdělením generálnímu řediteli
Mezinárodního úřadu práce, který je zapíše. Výpověď nabude účin-
nosti jeden rok po dni, kdy byla zapsána.

2. Každý členský stát, jenž ratifikoval tuto úmluvu a který
nepoužije práva ji vypovědět podle tohoto článku během roku násle-
dujícího po uplynutí období deseti let, jak uvedeno v předchozím
odstavci, bude vázán úmluvou na další desetileté období a poté ji
bude moci vypovědět vždy po uplynutí desetiletého období za podmí-
nek uvedených v tomto článku.

článek 9

1. Generální ředitel Mezinárodního úřadu práce oznámí všem
členským státům Mezinárodní organisace práce zápis všech ratifi-
kací a výpovědí, které mu členové organisace sdělí.

2. Když bude členským státům Organisace sdělovat zápis druhé
ratifikace, jež mu byla oznámena, generální ředitel upozorní člen-
ské státy Organisace na datum, kdy tato úmluva nabude účinnosti.


- 4 -

Článek 10

Generální ředitel Mezinárodního úřadu práce oznámí generálnímu
tajemníkovi Spojených národů k zápisu podle článku 102 Charty Spo-
jených národů úplné údaje o všech ratifikacích a výpovědích, které
zapsal podle ustanovení předchozích článků.

Článek 11

Správní rada Mezinárodního úřadu práce, kdykoli to bude pova-
žovat za nutné, předloží generální konferenci zprávu o provádění
této úmluvy a přezkoumá, zda je záhodno dát na pořad jednání gene-
rální konference otázku její úplné nebo částečné revise.

Článek 12

1. Přijme-li generální konference novou úmluvu revidující
úplně nebo částečně tuto úmluvu a neustanoví-li nová úmluva jinak:

a) ratifikace nové revidující úmluvy členským státem způsobí ipso
iure okamžitou výpověď této úmluvy bez ohledu na ustanovení
článku 8,. a to s výhradou, že nová revidující úmluva nabude
účinnosti;

b) od doby, kdy nová revidující úmluva nabude účinnosti, tato úmlu-
va přestane být členským státům otevřena ratifikaci.

2. Tato úmluva však zůstane v platnosti ve své formě a obsahu
pro ty členská státy, které ji ratifikovaly a které neratifikovaly
revidující úmluvu.

Článek 13
Anglické a francouzské znění této úmluvy mají stejnou platnost.


Úmluva č. 143

Úmluva o zneužívání migrace a o prosazování rovných příležitostí
a rovného zacházení s migrujícími pracovníky

Generální konference Mezinárodní organisace práce, která byla svo-
lána správní radou Mezinárodního úřadu práce do Ženevy a tam se
sešla dne 4. června 1975 ne, svém šedesátém zasedání,

se zřetelem k tomu, že preambule ústavy Mezinárodní organisace prá-
ce jí ukládá za úkol hájit "zájmy pracovníků zaměstnaných v za-
hraničí,

se zřetelem k tomu, že Filadelfská deklarace opětovně potvrzuje

mezi zásadami, na nichž je založena Mezinárodní organisace práce,
že "práce není zboží" a že "chudoba, ať existuje kdekoliv, je
nebezpečím pro blahobyt všech", a uznává slavnostní závazek Me-
zinárodní organisace práce podporovat plány, jejichž cílem je
dosáhnout zejména plné zaměstnanosti "přemístěním pracovních
sil, včetně stěhováním za účelem získání zaměstnání",

se zřetelem k Světovému programu zaměstnanosti MOP, jakož i k úmlu-
vě a doporučení o politice zaměstnanosti, 1964, a zdůrazňujíc
nezbytnost vyhnout se přílišnému a nekontrolovanému nebo nepod-
porovanému růstu migrací vzhledem k jejich záporným, sociálním
a lidským důsledkům,

se zřetelem k tomu, že vlády mnohých zemí, aby byl překonán nedo-
statečný rozvoj a strukturální a chronická nezaměstnanost, stále
zdůrazňují žádoucnost podporovat spíše převod kapitálu a tech-
nologie než přemístění pracovníků v souladu s potřebami a poža-
davky těchto zemí z důvodu vzájemného zájmu zemí původu a zemí
zaměstnání,

se zřetelem k právu každého opustit kteroukoliv zemi, včetně své
vlastní, jak je stanoveno ve Všeobecné deklaraci lidských práv
a v mezinárodním paktu o lidských a politických právech;

připomínajíc ustanovení obsažená v úmluvě a doporučení o migraci
za zaměstnáním (revidovaných), 1949, v doporučení o ochraně
migrujících pracovníků (málo rozvinuté země), 1955, v úmluvě a
doporučení o politice zaměstnanosti, 1964, v úmluvě a doporučení
o službách pro rozmisťování pracovních sil, 1948, a v úmluvě o
placených zprostředkovatelnách práce (revidované), 1949, které
pojednávají o otázkách jako úprava náboru, dopravy a umísťování
migrujících pracovníků, opatřování přesných informací o migraci,


- 2 -

minimálních podmínek, jež mají být zajištěny migrantům během
cesty a při jejich příjezdu, přijetí aktivní politiky zaměstna-
nosti, jakož i mezinárodní spolupráce v těchto věcech;

se zřetelem k tomu, že by za migraci pracovníků, k níž dochází

vzhledem k podmínkám na trhu pracovních sil, měly odpovídat ve-
řejné zprostředkovatelny práce podle příslušných mnohostranných
a dvoustranných dohod, zejména podle těch, které umožňují svo-
bodný pohyb pracovníků;

se zřetelem k tomu, že existující nezákonný nebo tajný obchod s
pracovními silami vyžaduje další normy zvlášť zamořené proti
takovému zneužívání;

připomínajíc ustanovení Úmluvy o migraci za zaměstnáním (revidované)
1949, jež vyžaduje na každém členském státu, který ji ratifiko-
val, aby zacházel s migranty, kteří se zákonné zdržují na jeho
území, nikoliv méně příznivě, nežli jak zachází se svými pří-
slušníky v různých věcech, které vypočítává, pokud jsou uprave-
ny právními předpisy nebo podléhají dohledu správních úřadů;

připomínajíc, že vymezení pojmu "diskriminace" v úmluvě o diskrimi-
naci (zaměstnání a povolání), 1953, nezahrnuje povinně rozdíly
založené na státní příslušnosti,

domnívajíc se, že jsou žádoucí nová normy, zahrnující rovněž so-
ciální zabezpečení, k prosazení rovných příležitostí a rovného
zacházení s migrujícími pracovníky a k zajištění zacházení při-
nejmenším rovného s příslušníky ve věcech upravených právními
předpisy nebo podléhajících dohledu správních úřadů,

u vědomí toho, že při vypracování následujících norem, bylo při-
hlédnuto k práci Organisace spojených národů a jiných odborných
organisací a že ne zřetelem k tomu, aby nedošlo k podvojné úpra-
vě a byla zajištěna vhodná spolupráce, bude pokračovat spoluprá-
ce při prosazování a zabezpečování provádění těchto norem,

rozhodnuvší přijmout některé návrhy týkající se migrujících pracov-
níků, které jsou pátým bodem jednacího pořadu zasedání,

stanovivši, že tyto návrhy budou mít formu mezinárodní úmluvy, do-
plňující úmluvu o migraci za zaměstnáním (revidovanou), 1949, a
Úmluvu o diskriminaci (zaměstnání a povolání), 1958,

přijímá dne 24. června 1975 tuto úmluvu, která bude označována jako
Úmluva o migrujících pracovnících (dodatková ustanovení), 1375.


- 3 -

Část I. Zneužívání migrace

Článek 1

Každý členský stát, pro který je tato úmluva v platnosti, se
zavazuje dbát základních lidských práv všech migrujících pracovníků

článek 2

1. Každý členský stát, pro který je tato úmluva v platnosti,
bude se soustavně snažit o zjištění, zda jsou na jeho území nezá-
konně zaměstnáni migrující pracovníci a zda z jeho území vychází,
jím prochází nebo na něm vyúsťuje migrace za zaměstnáním, při níž
migrující pracovníci během cesty, při příchodu nebo po dobu pobytu
a zaměstnání jsou vystavení podmínkám odporujícím příslušným mno-
hostranným nebo dvoustranným instrumentům nebo dohodám nebo vnitro-
státním právním předpisům.

2. Tyto otázky musí být v celém rozsahu projednány s repre-
sentativními organisacemi zaměstnavatelů a pracovníků a musí jim
týt umožněno podávat jejich vlastní informace o této věci.

Článek 3

Každý členský stát učiní všechna potřebná a vhodná opatření,
ať už patří do jeho pravomoci nebo vyžadují spolupráci s jinými
členskými státy:

a) k potlačení tajné migrace za zaměstnáním a nezákonného zaměst-
návaní pracovníků;

b) proti organisátorům nezákonné nebo tajné migrace za zaměstnáním,
která vychází z jeho území, jím prochází nebo na noří vyúsťuje,
a proti těm, kdo zaměstnávají pracovníky, kteří imigrovali za
nezákonných podmínek,

aby se tak předešlo a zabránilo zneužití, uvedenému v článku 2
této úmluvy.

Článek 4

Sienské státy přijmou na vnitrostátní a mezinárodní úrovni
opatření potřebná pro soustavná styky a výměnu informací o táto
věci s jinými státy po projednání s representativními organizacemi
zaměstnavatelů a pracovníků.


- 4 -

Článek 5

Jedním z cílů opatření podle článků 3 a 4 této úmluvy je mož-
nost postihu původců obchodu s pracovními silami, ať už jde o kte-
roukoli zemi, odkud provozují svou činnost.

Článek 6

1. Podle vnitrostátního zákonodárství je třeba učinit opatření
pro účinné odhalování nezákonného zaměstnávání migrujících pracov-
níků a pro stanovení a provádění správního, občanskoprávního a
trestního postihu, který bude zahrnovat i uvěznění, pokud jde o
nezákonné zaměstnávání migrujících pracovníků, organisování migra-
ce za zaměstnáním, které je spojeno se zneužitím podle článku 2
této úmluvy a o vědomou podporu takové migrace, ať již pro zisk či
nikoliv.

2. Jestliže je zaměstnavatel stíhán na základě ustanovení
učiněných podle tohoto článku, musí mít právo podat důkaz o své
dobrá víře.

Článek 7

S representativními organisacemi zaměstnavatelů a pracovníků
budou projednány právní předpisy a jiná opatření, stanovené touto
úmluvou, jež mají předcházet a zabránit výše zmíněnému zneužití,
a bude uznána možnost jejich iniciativy za tímto účelem.

Článek 8

1. Postavení migrujícího pracovníka, který po právu pobývá
v zemi za účelem zaměstnání, nebude považováno za nezákonné nebo
nikoli řádné jen z toho důvodu, že pozbyl svého zaměstnání, což
samo o sobě nebude mít za následek odnětí oprávnění k pobytu nebo
popř. povolení k práci.

2. Vzhledem k tomu bude požívat rovnosti v zacházení, zejména
pokud jde o zajištění zaměstnání, nové pracovní zařazení, výpomoc
a přeškolení.

Článek 9

1. Bez újmy opatření určených pro dohled na migraci za zaměst-
náním, která zajišťují, že migrující pracovníci vstupují na státní
území a jsou tam zaměstnáni v souladu s příslušnými právními před-


- 5 -

pisy, migrující pracovník bude v případech, ve kterých nebylo dbá-
no těchto předpisů a kdy jeho postavení nemůže být legalisováno,
požívat pro sebe a svou rodinu rovného zacházení, pokud jde o
práva plynoucí z předchozích zaměstnání ohledne odměny za práci,
sociálního zabezpečení a jiných výhod.

2. V případe sporu o práva uvedená v předchozím odstavci,
pracovník bude mít možnost předložit svůj případ příslušnému or-
gánu buď sám nebo prostřednictvím zástupce.

3. V případě vypovědění pracovník nebo jeho rodina neponesou
náklady s tím spojené.

4. Nic v této úmluvě nebrání členským státům, aby přiznaly
osobám, které pobývají nebo pracují v zemi nezákonně, právo v ní
zůstat a být tam po právu zaměstnány.

Část II. Rovnost příležitostí a zacházení

Článek 10

Každý členský stát, pro který je tato úmluva v platnosti, se
zavezuje vyhlásit a pomocí metod odpovídajících vnitrostátním po-
měrům a zvyklostem provádět národní politiku k prosazení a zaruče-
ní rovných příležitostí a rovného zacházení v otázkách zaměstnání
a povolání, sociálního zabezpečení, odborových a kulturních práv
a individuálních a kolektivních dohod osobám, které jako migrující
pracovníci nebo jako členové jejich rodin jsou po právu na jeho
území.

Článek 11

1. Pro účely této úmluvy výraz "migrující pracovník" znamená
osobu, která migruje nebo migrovala z jedné země do druhé země,
aby byla zaměstnána jiným způsobem než na vlastní účet; zahrnuje
každou osobu, řádně vpuštěnou do země jako migrující pracovník.

2, Tato část úmluvy se nevztahuje na:

a) pohraniční pracovníky;

b) umělce a osoby vykonávající svobodná povolání, kteří vstoupili
do země jen na krátkou dobu;

O námořníky


- 6 -

d) osoby, které vstoupily do země speciálně za účelem vzdělávání
nebo výchovy;

e) zaměstnance organisací nebo podniků provozujících činnost na
území státu, kteří byli dočasně vpuštěni do oné země na žádost
svého zaměstnavatele na krátkou a vymezenou dobu, aby vykonali
zvláštní úkoly nebo pověření a kteří jsou povinni opustit onu
zemi, jakmile vykonali své úkoly nebo pověření.

Článek 12

Každý členský stát metodami odpovídajícími vnitrostátním
podmínkám a zvyklostem bude:

a) se snažit získat spolupráci organisací zaměstnavatelů a pracov-
níků a jiných vhodných organisací při prosazování přijetí a
provádění politiky stanovené v článku 10 této úmluvy;

b) vydat zákony a prosazovat takové vzdělávací a výchovné progra-
my vhodné k přijetí a provádění takové politiky;

c) učinit opatření, prosazovat vzdělávací programy a rozvíjet ji-
nou činnost zaměřenou na co nejširší seznámení migrujících
pracovníků s přijatou politikou, s jejich právy a povinnostmi
a s činností, jež jim má poskytnout účinnou pomoc při zajiště-
ní jejich ochrany a umožnit jim výkon jejich práce;

d) zrušit všechny právní předpisy a změnit všechny správní směr-
nice a praxi, které jsou neslučitelné s takovou politikou;

e) ve spolupráci s representativními organisacemi zaměstnavatelů
a pracovníků vypracovávat a provádět sociální politiku odpoví-
dající vnitrostátním podmínkám a praxi, která umožňuje migru-
jícím pracovníkům a jejich rodinám podílet se na výhodách při-
znaných vlastním příslušníkům, přičemž se bude přihlížet -
aniž by byla dotčena zásada rovných příležitostí a rovného za-
cházení - ke zvláštním potřebám, které se u nich mohou vyskyt-
nout, až do doby, kdy se sžijí se společností země zaměstnání;

f) učinit vše pro pomoc a podpoření úsilí migrujících pracovníků
a jejich rodin o šachování jejich národní a etnické identity

a kulturních svazků se zemí původu, včetně toho, že dětem bude
umožněna znalost jejich mateřského jazyka;


- 7 -

g) zaručit rovnost zacházení, pokud jde c pracovní podmínky, pro
všechny migrující pracovníky, kteří vykonávají stejnou činnost,
ať už zvláštní podmínky jejich zaměstnání jsou jakákoli.

Slánek 13

1. Každý členský stát může učinit všechna potřebná opatření,
která patří do jeho pravomoci, a spolupracovat s jinými členskými
státy, aby umožnil spojení rodin všech migrujících pracovníků po
právu pobývajících na jeho území.

2, Členy rodiny migrujícího pracovníka, na něž se vztahuje
tento článek, jsou manžel (manželka), nezaopatřené děti, otec a
matka.

Článek 14
Každý členský stát může:

a) podrobit svobodnou volbu povolání, při zajištění práva na geo-
grafickou mobilitu, podmínkám, že migrující pracovník pobývá po
právu na jeho území za účelem zaměstnání po stanovenou dobu nepře-
sahující dva roky nebo, jestliže právní předpisy vyžadují smlouvu
na určitou dobu kratší dvou let, že pracovník splnil svou první
pracovní smlouvu;

c) po náležitém projednání s representativními organisacemi za-
městnavatelů a pracovníků stanovit podmínky pro uznání kvalifikace
pro zaměstnání, včetně vysvědčení a diplomů získaných v zahraničí;

c) omezit přístup do vymezených skupin zaměstnání a funkcí, pokud
je toho třeba v zájmu státu.

Část III. Závěrečná ustanovení

Článek 15

Tato úmluva nebrání členským státům uzavírat mnohostranné
nebo dvoustranné dohody za účelem řešení problémů vyplývajících
z jejího provádění.

Článek 16
1. Každý členský stát, který ratifikuje tuto úmluvu, může


- 8 -

prohlášením připojeným ke své ratifikaci, vyloučit přijetí buď
části I nebo části II úmluvy.

2, Každý členský stát, který učinil takové prohlášení, může
je kdykoli zrušit pozdějším prohlášením.

3. Každý členský stát, pro který je v platnosti prohlášení
podle odstavce 1 tohoto článku, uvede ve svých správách o provádění
této úmluvy stav svého zákonodárství a praxe, týkajících se ustano-
vení té části, jejíž přijetí vyloučil, a rozsah, v nemá se provádě-
jí nebo hodlají provádět tato ustanovení, jakož i důvody, pro které
je ještě nezahrnul do svého přijetí úmluvy.

Článek 17

Formální ratifikace této úmluvy budou oznámeny generálnímu
řediteli Mezinárodního úřadu práce a jím zapsány.

Článek 18

1. Tato úmluva zavazuje toliko členské státy Mezinárodní orga-
nisace práce, jejichž ratifikace byla zapsána generálním ředitelem.

2. Nabude účinnosti dvanáct měsíců poté, kdy generální ředitel
zapíše ratifikace dvou členských států.

3. Pro každý další členský stát tato úmluva nabude účinnosti
dvanáct měsíců od data, kdy jeho ratifikace byla zapsána.

Článek 19

1. Každý členský stát, který ratifikoval tuto úmluvu, může ji
vypovědět po uplynutí deseti let ode dne, kdy tato úmluva po prvé

nabyla účinnosti, písemným sdělením generálnímu řediteli meziná-
rodního úřadu práce, který je zapíše. Výpověď nabude účinnosti je-
den rok po dni, kdy byla zapsána.

2. Každý členský stát, jenž ratifikoval tuto úmluvu a který
nepoužije práva ji vypovědět podle tohoto článku během roku násle-
dujícího po uplynutí období deseti let, jak uvedeno v předchozím
odstavci, bude vázán úmluvou na další desetileté období a poté ji
bude moci vypovědět vždy po uplynutí desetiletého období za podmí-
nek uvedených v tomto článku.


- 9 -

Článek 20

1. Generální ředitel Mezinárodního úřadu práce oznámí všem
členským státům Mezinárodní organizace práce zápis všech ratifi-
kací a výpovědí, které nu členové organizace sdělí.

2. Když bude členským státům Organizace sdělovat zápis dru-
hé ratifikace, jež mu byla oznámena, generální ředitel upozorní
členské státy Organizace na datum, kdy tato úmluva nabude účinnosti

Slánek 21

Generální ředitel Mezinárodního úřadu práce oznámi generální-
mu tajemníkovi Spojených národů k zápisu podle článku 102 Charty
Spojených národů úplné údaje o všech ratifikacích a výpovědích,
které zapsal podle ustanovení předchozích článků.

článek 22

Vždy, bude-li to považovat'za nutné, správní rada I. Mezinárod-
ního úřadu práce předloží generální konferenci zprávu o provádění
této úmluvy a přezkoumá, zda je záhodno dát na pořad jednání gene-
rální konference otázku její úplné nebo částečné revise.

Článek 23

1. Přijme-li generální konference novou úmluvu revidující
úplně nebo částečně tuto úmluvu a neustanoví-li nová úmluva jinak:

a) ratifikace nové revidující úmluvy členským státem způsobí ipso
iure okamžitou výpověd této úmluvy bez ohledu na ustanovení
článku 19,. a to s výhradou, že nová revidující úmluva nabude
účinnosti;

b) od doby, kdy nová revidující úmluva nabude účinnosti, tato
úmluva přestane být členským státům otevřena, k ratifikaci.

2. Tato úmluva však zůstane v platnosti ve své formě a obsa-
hu pro ty členské státy, které ji ratifikovaly a které neratifiko-
valy revidující úmluvu.

"Článek 24

Anglické a francouzské znění této úmluvy nají stejnou plat-
nost.


Doporučení č. 149

Doporučení o organizacích zemědělských pracovníků a jejich úloze
v hospodářském a sociálním rozvoji

Generální konference Mezinárodní organisace práce, která byla

svolána správní radou Mezinárodního úřadu práca do Ženevy a tam
se sešla dne 4. června 1975 na svém šedesátém zasedání,.

pokládajíc vzhledem k významu zemědělských pracovníků ve světe za
naléhavé, aby se podíleli na úkolech hospodářského a sociálního
rozvoje, mají-li být trvale a účinně zlepšeny jejich pracovní
a životní podmínky,

u vědomí, že se v mnoha zemích světa a zejména v rozvojových ze-
mích ve velkém rozsahu nevyužívá půdy a pracovních sil a že
tyto skutečnosti vyžadují, aby zemědělští pracovníci byli vše-
stranně podněcováni k rozvíjení svobodných a životaschopných
organisací, způsobilých chránit a podporovat zájmy svých členů
a zajišťovat jejich účinný přínos k hospodářskému a sociálnímu
rozvoji,

domnívajíc se, že tyto organisace mohou a mají přispět ke zmírnění
stálého nedostatku potravin v různých oblastech světa,

uznávajíc, že pozemková reforma v mnoha rozvojových zemích je zá-
kladním činitelem pro zlepšení pracovních a životních podmínek
zemědělských pracovníků a že by se organisace těchto pracovníků
měly činně podílet na provádění takové reformy,

připomínajíc ustanovení existujících mezinárodních úmluv a doporu-
čení o práci - zejména úmluvu o právu sdružování (zemědělství),
1321, úmluvu o svobodě odborů a ochraně práva odborově se sdru-
žovat, 1348, a úmluvu o právu organisovat se a kolektivně vy-
jednávat, 1349 - které potvrzují právo všech pracovníků, včetně
zemědělských pracovníků, zřizovat svobodné a nezávislé organi-
sace, jakož i ustanovení četných mezinárodních úmluv a doporu-
čení o práci, vztahující se na zemědělské pracovníky, které
vyžadují zejména, aby se organisace pracovníků podílely na je-
jich provádění,

u vědomí, se Organisace spojených národů a specialisované organi-
sace, zejména mezinárodní organisace práce a Organisace spoje-
ných národů pro výživu a zemědělství, mají společný zájem na
pozemkové reformě a rozvoji zemědělství,

u vědomí, že následující normy byly vypracovány ve spolupráci a


- 2 -

Organisací spojených národů pro výživu a zemědělství a že, aby
se zabránilo překrývání činností, bude pokračovat spolupráce
s touto Organisací a s Organisací spojených národů při prosa-
zování a zajišťování těchto norem,

dohodnuvši přijmout některé návrhy týkající se organisací země-
dělských pracovníků a jejich úlohy v hospodářském a sociálním
rozvoji, které jsou čtvrtým bodem jednacího pořadu zasedání, a

stanovivši, že tyto návrhy budou mít formu doporučení,

přijímá dne 23. června 1975 toto doporučení, které bude označováno
jako doporučení o organisacích zemědělských pracovníků, 1975:

I. Všeobecná ustanovení

1. (1) Toto doporučení se vztahuje na všechny druhy organisací
zemědělských pracovníků, včetně organisací, které se neomezují na
tyto pracovníky, ale zastupují je.

(2) Doporučení o družstvech (rozvojové země), 1966, je i na-
dále použitelné na organisace zemědělských pracovníků, na něž se
vztahuje.

2. (1) Pro účely tohoto doporučení výraz "zemědělští pracovníci"
znamená všechny osoby, které se zaměstnávají zemědělstvím, řemes-
lem nebo příbuzným zaměstnáním v zemědělských oblastech, ať už
pracují za mzdu nebo za podmínek uvedených v bodu (2) tohoto od-
stavce jako osoby samostatně výdělečně činné, jako např. pachtýři,
podílníci na sklizni nebo malí vlastníci půdy na ní hospodařící.

(2) Toto doporučení se vztahuje toliko na ty pachtýře, podíl-
níky na sklizni nebo malé vlastníky půdy na ní hospodařící, kteří
získávají svůj hlavní příjem ze zemědělství a kteří sami nebo jen
s pomocí své rodiny nebo příležitostně s pomocí třetích osob ob-
dělávají půdu a:

a) nezaměstnávají trvale pracovní síly, nebo

b) nezaměstnávají větší počet sezonních pracovníků, nebo

c) nedávají obdělávat svou půdu podílníky na sklizni nebo pachtýři.

(3) Všechny skupiny zemědělských pracovníků, ať už jde o pra-
covníky za mzdu nebo samostatně výdělečné činné, by měly mít právo


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP