- 3 -
c) Zrušit daň z překročení mezd a odměn u JZD, a to
v důsledku zavedení jednotné soustavy odměňováni za práci
u všech JZD a uplatnění účinnější regulace celkového vývoje
mezd a odměn.
d) Realizovat další racionalizační opatření, která přispějí
k zjednodušení systému zdaňováni zemědělských organizaci.
3. Finanční dosah
Navrhovaná úprava zákona o zemědělské dani vychází ze
zásady zachováni dosavadní úrovně vztahů zemědělství ke
státnímu rozpočtu.
Z kvantifikací provedených za všechny skupiny poplatníků
zemědělské daně podle upravených výsledků dosažených za rok 1977
vyplývají ve srovnání s výnosem roku 1977 tyto změny (v mil Kčs):
|
ČSR |
SSR |
ČSSR |
|
|
a) daň z pozemků |
+ 102 |
+ 64 |
+ 166 |
|
b) daň ze zisku |
+ 539 |
+ 144 |
+ 683 |
|
c) příspěvek na soc. zabezp. |
- 35 |
- 18 |
- 53 |
|
d) daň z překročení |
|||
|
mezd a odměn |
- 397 |
- 111 |
- 508 |
|
Celkem |
+ 209 |
+ 79 |
+ 288 |
U jednotných zemědělských družstev jako rozhodující
skupiny poplatníků, se na základě propočtů provedených podle
jednotlivých družstev za stejné období změní daňové povinnosti
takto (v mil Kčs):
|
ČSR |
SSR |
ČSSR |
|
|
a) daň z pozemků |
+ 79 |
+ 54 |
+ 133 |
|
b) daň ze zisku |
+ 453 |
+ 137 |
+ 590 |
|
c) daň z překročení |
- 397 |
- 111 |
- 508 |
|
Celkem |
+ 135 |
+ 80 |
+ 215 |
- 4 -
Podrobný přehled finančního dopadu nové úpravy daně u JZD
je uveden v tabulkách č. 1 až 3.
Změny sazeb daně z pozemků jsou uvedeny v tabulce č. 4.
Podle kvantifikace úprav ekonomických nástrojů (včetně ze-
mědělské daně) k 1. 1. 1980, provedené podnikovou metodou za
všechna JZD podle výsledků roku 1977, dochází cca u 2/3 JZD
k zvýšení zdrojů po zdanění a cca u 1/3 k jejich snížení.
Vyšší výnos daně včetně dalších zdrojů bude použit u JZD
na úhradu zvýšení diferenciálních příplatků.
U ostatních organizaci se oboustranné dopady vybilancují
v rámci celkového vztahu zemědělství ke státním rozpočtům.
Změny daně z pozemků se vztahuji i na občany a dílčím způ-
sobem ovlivní i výnos daně placené z příjmů ze zemědělské výroby.
S ohledem na to, že převážná část občanů užívá malé výměry po-
zemků, půjde v úhrnu o dopady menšího rozsahu.
II. ZVLÁŠTNÍ ČÁST
K bodu 1 (§1)
V souvislosti se zrušením daně z překročení mezd a odměn
upravuje se úvodní ustanovení zákona, které obsahuje výčet
jednotlivých složek zemědělské daně.
K bodům 2 a 3 (§ 5 odst. 2 písm. a) a c) )
Podle zákona o zemědělském družstevnictví č. 122/1975 Sb.
se ke společnému družstevnímu hospodaření nesdružují zahrady,
které souvisejí s pozemkem na němž je obytná budova, nebo jsou
v zastavěné části obce (intravilánu), jestliže jejich výměra
nepřesahuje 0, 10 ha. Poplatníky daně z pozemků mají být proto
z těchto zahrad jednotliví členové JZD a nikoliv JZD jako dosud.
Předpokladem pro jejich zdanění je provedení změn v užívacích
vztazích k půdě v evidenci nemovitostí.
Podle navrhované úpravy členové JZD z těchto zahrad, které
nepodléhají sdružení ke společnému hospodaření, nebudou platit
daň z pozemků tehdy, jestliže jejich výměra mimo zastavěnou plochu
nepřesáhne 800 m2. V případě, že výměra zahrady 800 m2 přesáhne,
- 5 -
budou platit daň stejně jako ostatní poplatníci. V případě, že
člen JZD bude užívat jak pozemky patřící k rodinnému domku,
tak zahradu v intravilánu, bude přihlíženo k celkové výměře.
K bodu 4 (§ 8 písm. b) )
Okruh poplatníků daně ze zisku se rozšiřuje o státní
hospodářské organizace výzkumné a vývojové základny zemědělské
výroby a služeb, a to v zájmu účinnějšího propojení vědy, výzku-
mu a výroby v odvětví zemědělství.
Současně se upravuje zmocnění pro federální ministerstvo
financí tak, aby mohlo určit další státní hospodářské organi-
zace odvětví zemědělství a výživy za poplatníky daně ze zisku
podle zákona o zemědělské dani. Tím se sleduje vytvoření před-
pokladu pro pružné reagování na proces integrace zemědělství
především s potravinářským průmyslem.
K bodu 5 (§ 12 odst. 1 písm. b) )
Zrušením připočitatelnosti stabilizačních dotací k bilanč-
nímu zisku, bez ohledu na určení jejich použití (na provoz nebo
investice) se sleduje zjednodušení financování a posílení důcho-
dové situace organizací s mimořádně nízkou rentabilitou, které
stabilizační dotace dostávají.
K bodu 6 (§ 12 odst. 2 písm. b) )
Nejde o věcnou změnu, ale o uvedení v soulad s formulací
nařízení vlády ČSSR č. 35/1979 Sb., o úplatách ve vodním hospo-
dářství.
K bodu 7 (§ 13 odst. 1)
Úprava odst. 1 vyplývá z navrhovaného zrušení zvýšení da-
ně ze zisku za nezemědělskou činnost.
K bodu 8 (§ 14)
Analýza působení daně ze zisku ukázala, že proces důchodové
diferenciace narůstá i mezi podniky hospodařícími v těchže pří-
- 6 -
rodních podmínkách, a to i v důsledku rozdílné efektivnosti
intenzifikace výroby. Rozdíly ve zdrojích jsou přitom kvanti-
tativně mnohem vyšší než aby na ně dostatečně reagovala dosa-
vadní stupnice daně ze zisku.
Navrhovaná stupnice daně ze zisku vychází v podstatě, ze
zachování dosavadního výnosu této daně včetně výnosu ze zruše-
né daně z překročení mezd a odměn a reaguje i na důsledky vyplý-
vající z úprav ostatních ekonomických nástrojů, které budou
realizovány k 1. lednu 1980.
Podle této stupnice se daňové zatížení snižuje u organi-
zací s průměrnou a nižší rentabilitou, přičemž organizace do
5 %-ní daňové rentability nebudou daň ze zisku vůbec platit,
protože jimi vytvořené prostředky zpravidla nedostačují ani na
financování prosté reprodukce.
U organizací s vyšší rentabilitou dochází k přiměřenému
zvýšení daňového zatížení, a to při respektováni požadavku,
aby jim zůstaly prostředky na další intenzivní rozvoj zeměděl-
ské výroby.
Podrobnější přehled o zvýšení a snížení této daně podle
dosahované rentability obsahují tabulky č. 1 až 3.
Odstupňování sazeb je konstruováno tak, aby tato daň eko-
nomicky působila na zvyšování efektivnosti a hospodárnosti při
zabezpečení přiměřené hmotné zainteresovanosti na dosahování
lepších výsledků. Prakticky to znamená, že při dosažení lepších
výsledků hospodaření, zůstane např. organizacím s daňovou renta-
bilitou do 5 % celý přírůstek zisku. Organizacím s průměrnou
daňovou rentabilitou (10 %) zůstane i při úměrném růstu rentabi-
lity 72 % z přírůstku zisku a při dvojnásobné daňové rentabili-
tě činí tato hmotná zainteresovanost 34 %. U organizací s mimo-
řádně vysokou rentabilitou činí minimální zainteresovanost na
růstu rentability 22 % až 45 % z přírůstku zisku. Výsledná sazba
daně ze zisku je úměrná dosažené úrovni rentability a z daňového
základu zůstane organizaci vždy nejméně 45
%
Výpočet rentability se upřesňuje tak, aby u organizací,
které nakupují zvířata k chovů, nedocházelo k nepřiměřenému zvý-
šení rentability a tím i daňové sazby. Doposud jsou v těchto
případech poskytovány individuální úlevy.
- 7 -
Okruh poplatníků daně ze zisku s lineární 50%-ní sazbou
se v návaznosti na zrušení zvýšení daně ze zisku za nezeměděl-
skou činnost rozšiřuje o strojní a traktorové stanice a opravy
zemědělských strojů.
K bodu 9 (§ 15 a 16)
Provedená přestavba velkoobchodních cen a z ní vyplývají-
cí úroveň rentability umožňuje zrušit zvýšení daně ze zisku za
nezemědělskou činnost. Na případně vyšší dosahovanou rentabili-
tu z této činnosti bude reagovat progresivnější systém daně ze
zisku.
Regulování nezemědělské činnosti je upraveno zákonem o
zemědělském družstevnictví a dalšími předpisy a musí být usměr-
ňováno příslušnými orgány řízení.
K bodu 10 (část III)
Daň z překročení mezd a odměn, byla zavedena u JZD s pře-
chodem na zdanění zisku z těch důvodů, že neexistovala jednotná
soustava odměňování za práci ani účinná regulace vývoje odměn.
Protože tyto důvody již přestávají mít platnost, je účelné tuto
daň zrušit a tím i dokončit plný přechod na regulování vývoje
odměn specifickými nástroji mzdové regulace a nikoliv nástroji
daňovými.
K bodu 11 až 14 a bodu 23 (§ 27, 28 odst. 1, § 29 a § 61 odst. 6)
Příspěvek na sociální zabezpečení podle zákona o zeměděl-
ské dani budou i nadále platit pouze vybrané státní hospodářské
organizace ze všech mzdových prostředků.
U některých poplatníků, zejména organizací zemědělských
služeb (např. STS a OZS), se upouští od placení tohoto příspěv-
ku z nezemědělské činnosti, a to v zájmů vytvoření stejných eko-
nomických podmínek s ostatními zemědělskými organizacemi. To si
však vyžaduje, aby činnost těchto organizaci po linii přímého
řízení byla důsledněji orientována na přednostní zabezpečování
služeb pro zemědělství včetně snižování jejich nákladů.
Sazba příspěvku bude jednotná, a to ve výši 10 %. Organiza-
- 8 -
ce, podléhající dani ze zisku podle zákona o zemědělské dani
a které neplatí příspěvek na sociální zabezpečení podle tohoto
zákona, nebudou platit ani pojistné nemocenského pojištění.
JZD budou nadále platit příspěvek na částečnou úhradu nákladů
sociálního zabezpečení podle předpisů o sociálním zabezpečení.
V návaznosti na zmocnění v § 8 navrhuje se potřebné zmocně-
ní i pokud jde o povinnost placení příspěvku na sociální zabez-
pečení.
K bodu 15 (§ 31 písm. b) )
Dosavadní osvobození příjmů občanů z provozované zeměděl-
ské výroby na pozemcích přenechaných jim do dočasného užívání
se upřesňuje v návaznosti na změny v užívacích vztazích k půdě
provedené zákonem č. 122/1975 Sb., o zemědělském družstevnictví
a zákonem č. 123/1975 Sb., o užívání půdy a jiného zemědělského
majetku k zajištění výroby.
K bodu 16 až 19 a bodu 21 (§ 40, § 41, § 45, § 46, § 48, § 55 a
§ 57)
Úpravy těchto ustanovení vyplývají ze zrušení zvýšení daně
ze zisku za nezemědělskou činnost a ze zrušení daně z překročení
mezd a odměn.
K bodu 20 (§ 56 odst. 2 písm. d) )
Zmocnění pro ministerstva financí se upřesňuje tak, aby
bylo možno reagovat jak na změny organizační, tak na výrazné
změny ekonomických podmínek, ke kterým může docházet i v důsled-
ku změn v zaměření a struktuře činností, například u organizací
zemědělských služeb. Zmocnění k rozhodnutí, zda organizace bude
platit daň ze zisku progresivní sazbou v závislosti na rentabi-
litě nebo sazbou lineární bude využíváno tak, aby byly vytvoře-
ny srovnatelné podmínky ve zdaňování s organizacemi vykonávající-
mi obdobné činnosti.
K bodu 22 (§ 59 odst. 4)
Organizace s rentabilitou do 5 % nebudou platit daň ze
zisku a proto se navrhuje zrušit jim povinnost platit v roce
1980 zálohy na daň ze zisku.
- 9 -
K čl. II - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
K odstavci 1
Analýzy působení daně z pozemků a diferenciálních příplat-
ků ukázaly, že tyto nástroje nejsou dostatečné účinné při usměr-
ňování důchodů zemědělských podniků hospodařících na půdě v roz-
dílných přírodních podmínkách. Proto se navrhuje jejich nezbyt-
ná úprava, která má přispět k rozvoji zemědělské výroby ve všech
oblastech.
Sazba daně se mění ve 47 přírodních stanovištích, z toho
se v 39 přírodních stanovištích zvyšuje a v 8 snižuje. Dosavad-
ní rozpětí sazeb od 50 Kčs do
1 000 Kčs/ha zemědělské půdy se
zvyšuje od 50 Kčs do 1 500 Kčs. Sazby jsou stanoveny tak, aby
odpovídaly rozdílným přírodním a výrobním podmínkám, přičemž je
respektována zásada, aby i vnejlepších podmínkách zůstávalo pod-
nikům po zdanění dostatek prostředků pro jejich další rozvoj.
Podrobnější přehled změn sazeb daně z pozemků obsahuje tabulka
č. 4.
Změny sazeb daně z pozemků se promítají v novém sazebníku,
který je v příloze tohoto zákona a nahradí dosavadní přílohu č. 1
k zákonu č. 103/1974 Sb.
K odstavci 2
V návaznosti na úpravu sazeb daně z pozemků se provádějí
i změny ve skupinách přírodních stanovišť rozhodných pro průměr-
né normy výnosnosti, podle nichž se stanoví základ daně z příjmů
občanů ze zemědělské výroby (příloha č. 2 k zákonu). Vychází se ze
zásady, že do I. skupiny patří přírodní stanoviště, pro která
jsou stanoveny nejvyšší sazby daně z pozemků. Do II. skupiny
jsou zařazena ostatní přírodní stanoviště se sazbou daně z pozem-
ků a do III. a IV. skupiny jsou zařazena přírodní stanoviště, pro
která není sazba daně stanovena.
- 10 -
K odstavci 3
Navrhované změny prováděcí vyhlášky jsou důsledkem
zrušení zvýšení daně ze zisku za nezemědělskou činnost a
daně z překročení mezd a odměn.
V Praze dne 6. září 1979
Předseda vlády ČSSR
Ministr financí ČSSR