B E R N S K Á Ú M L U V A
o ochraně literárních a uměleckých děl
ze dne 9. září 1886

doplněná v Paříži dne 4. května 1896, revidovaná v Berlíně
dne 13. listopadu 1908, doplněná v Bernu dne 20, března 1914
a revidovaná v Římě dne 2. června 1926, v Bruselu dne
26. Června 1948, ve Stockholmu dne 14. července 1967 a v Fa-

9 *

říži dne 24. července 1971

Státy Unie, prodchnuty společným přáním chránit tak
účinným a jednotným způsobem, jak je možné, práva autorů
k jejich literárním a uměleckým dílům,

uznávajíce význam prací revizní konference, která se
konala ve Stockholmu v roce 1967,

rozhodly se. revidovat Akt přijatý stockholmskou kon-
ferencí ponechávajíce beze změny Články 1 až 20 a 22 až 26
tohoto Aktu.

K tomuto cíli podepsaní zmocněnci po předložení svých
plných mocí, jež byly shledány ve správné a náležité formě,
sjednali toto:

Č L Á N E K 1

Státy, na něž se vztahuje tato Úmluva, tvoří Unii
pro ochranu práv autorů k jejich literárním a uměleckým
dílům.

Č L Á N E K 2

/1/ Výraz "literární a umělecká díla" zahrnuje všechny
výtvory z literární, vědecké a umělecké oblasti, bez ohledu


- 2 -

na způsob nebo formu jejich vyjádření jako: knihy, brožu-
ry a jiná díla písemná; přednášky, proslovy, kázání a jiná
díla téže povahy; dramatická nebo hudebně dramatická díla;
choreografická díla a pantomimy; hudební skladby s textem
nebo bez textu; filmová díla, jímž jsou postavená na roven
díla vyjádřená způsobem obdobným filmu; díla kreslířská,
malířská, architektonická, sochařské, rytecká, litografická;
fotografická díla, jímž jsou postavena na roven díla vyjá-
dřená způsobem obdobným fotografii; díla užitého umění;
ilustrace, zeměpisné mapy; plány, náčrty a plastická díla
zeměpisná, místopisná, architektonická nebo vědecká.

/2/ Zákonodárstvím států Unie se však vyhrazuje možnost
stanovit, že literární a umělecká díla nebo jedna nebo více
kategorií z nich nejsou chráněny, nejsou-li zachyceny pro

hmotný záznam.

/3/ Překlady, úpravy, hudební úpravy a jiná zpracování
literárního nebo uměleckého díla jsou chráněna jako díla pů-
vodní bez újmy autorského práva k původnímu dílu.

/4/ Zákonodárstvím států Unie zůstává vyhrazeno upra-
vit ochranu přiznávanou úředním textům z oboru zákonodárství,
veřejné správy a soudnictví, jakož i úředním překladům ta-
kových textů.

/5/ Sborníky literárních nebo uměleckých děl, jako jsou
encyklopedie a antologie, které způsobem výběru a uspořádá-
ním obsahu jsou duševními výtvory, jsou samostatně chráněny
bez újmy autorského práva ke každému z děl, která tvoří
části takových sborníků.

/6/ Shora uvedená díla požívají ochrany ve všech stá-
tech Unie. Tato ochrana působí ve prospěch autora a jeho
právních nástupců.


- 3 -

/7/ Zákonodárstvím států Unie zůstává vyhrazeno upravit
se zřetelem k ustanovením článku 7 odstavec 4 této Úmluvy
oblast působnosti zákonů týkajících se děl užitého umění
a průmyslových vzorů a modelů, jakož i podmínky, za nichž
jsou taková díla, vzory a modely chráněny. Pro díla, jež jsou
ve státě původu chráněné pouze jako vzory a modely, lze se
v jiném státě Unie dovolávat zvláštní ochrany, jaká se při-
znává v tomto státě vzorům a modelům; neposkytuje-li se
však v tomto státě taková zvláštní ochrana, budou tato dí-
la chráněna jako díla umělecká.

/8/ Ochrana podle této Úmluvy se nevztahuje na denní
zprávy ani na různé skutečnosti, které mají povahu pouhých
tiskových informací.

ČLÁNEK 2 bis

/1/ Zákonodárstvím států Unie se vyhrazuje možnost
vyloučit z části nebo zcela z ochrany stanovené předešlým
článkem politické projevy a řeči pronesené při soudních
jednáních.

/2/ Rovněž se zákonodárstvím států Unie vyhrazuje
možnost stanovit podmínky, za nichž přednášky proslovy
a jiná díla téže povahy přednesená na veřejnosti mohou být
rozmnožena tiskem, vysílána rozhlasem a televizí, veřejně
přednášena po drátě a stát se předmětem veřejného šíření
podle článku 11 bis odstavec 1 této Úmluvy, pokud je ta-
kové užití odůvodněno informačním účelem.

/3/ Autor má však výlučné právo pořídit soubor svých
dél, jež jsou uvedena v předchozích odstavcích.


- 4 -
ČLÁNEK 3

A/ Podle této Úmluvy jsou chráněni:

a/ autoři, kteří jsou státními příslušníky některého ze
států Unie, pro svá díla uveřejněná či neuveřejněné;

b/ autoři, kteří nejsou státními příslušníky některého
ze států Unie, pro svá díla poprvé uveřejněná v ně-
kterém z těchto států nebo současně ve státě mimo
Unii a ve státě Unie.

/2/ Autoři, kteří nejsou státními příslušníky některého
ze států Unie, avšak mají v některém z nich své trvalé bydli-
ště, jsou pro účely této Úmluvy postavení na roveň příslušní-
kům takového státu.

/3/ "Uveřejněnými díly" se rozumějí díla vydaná se svo-
lením jejich autorů, ať již rozmnoženiny byly zhotoveny ja-
kýmkoli způsobem, pokud nabídka takových rozmnoženin uspoko-
juje s ohledem na povahu díla přiměřené potřeby veřejnosti.
Provozování díla dramatického, hudebně dramatického nebo
filmového, provedení díla hudebního, veřejný přednes díla
literárního, šíření po drátě nebo vysílání rozhlasem či te-
levizí děl literárních nebo uměleckých, vystavení díla vý-
tvarných umění a zbudování díla architektonického se za
uveřejnění nepovažuje

A/ Dílo se považuje za uveřejněné současně v několika
státech, jestliže vyšlo ve dvou nebo více státech v rozpětí
třiceti dnů od svého prvního uveřejnění.

ČLÁNEK 4

Podle této Úmluvy jsou chráněni, i když podmínky uvedené
v článku 3 nejsou splněny,


- 5 -

a/ autoři filmových děl, jejichž výrobce má sídlo nebo
trvalé bydliště v některém ze států UNIE;

b/ autoři architektonických děl zbudovaných ve státě
Unie anebo děl umění grafického a výtvarného, jež tvoří
součást budovy ležící ve státě Unie.

ČLÁNEK 5

/1/ Autoři požívají ve vztahu k dílům, pro něž jsou
chráněni podle této Úmluvy, v ostatních státech Unie kromě
státu původu díla, práv, která příslušné zákony již přizná-
vají nebo v budoucnu přiznají jejich občanům, jakož i práv
zvlášť přiznaných touto Úmluvou.

/2/ Požívání a výkon těchto práv není podroben žádné
formalitě; toto požívání a tento výkon nezávisí na ochraně
platné ve státě původu díla. Proto se s výhradou ustanovení
této Úmluvy řídí rozsah ochrany, jakož i právní prostředky
vyhrazené autorovi k hájení jeho práv, výlučně zákony státu,
kde se uplatňuje nárok na ochranu.

/3/ Ochrana ve státě původu se řídí vnitrostátním prá-
vem. Není-li však autor příslušníkem státu původu díla, pro
něž je chráněn podle této Úmluvy, bude mít v takovém státě
táž práva jako autoři, kteří jsou jeho příslušníky.

/4/ Za stát původu se pokládá:

a/ u děl uveřejněných poprvé ve státě "Unie tento stát;
avšak, jde-li o díla uveřejněná současně ve více
státech Unie, které poskytuji různou dobu ochrany,
ten z nich, jehož zákonodárství poskytuje nejkratší
dobu ochrany;

b/ u děl uveřejněných současně ve státě, který není
členem Unie, a ve státě Unie, tento stát Unie;


- 6 -

c/ u neuveřejněných děl nebo u děl poprvé uveřejněných
ve státě, který není členem Unie, bez současného
uveřejnění v některém státě Unie, stát Unie, jehož
je autor státním příslušníkem, s tím, že
i/ jde-li o díla filmová, jejichž výrobce má sídlo

nebo trvalé bydliště ve státě Unie, je státem

původu tento stát, a
ii/ jde-li o architektonická díla zbodovaná ve státě

Unie anebo o díla umění grafického a výtvarného,

jež tvoří součást budovy ležící ve státě Unie,

je státem původu tento stát.

ČLÁNEK 6

/1/ Nechrání-li některý stát, který není členem Unie,
dostatečně díla autorů, kteří jsou státními příslušníky ně-
kterého ze států Unie, může tento stát Unie omezit ochranu
děl, jejichž autoři jsou v době prvního uveřejnění svých děl
státními příslušníky onoho státu a nemají své trvalé bydliště
v některém ze států Unie. Využije-li této možnosti stát, kde
došlo k prvnímu uveřejnění, nejsou ostatní státy Unie povinny
poskytovat dílům podrobeným tomuto zvláštnímu režimu Širší
ochranu, než jaká se jim poskytuje ve státě, kde došlo k první-
mu uveřejnění.

/2/ Žádná omezení zavedená podle předchozího odstavce se
nedotýkají práv, jichž autor nebyl ve vztahu k dílu uveřejně-
nému v některém státě Unie před účinností takového omezení.

/3/ Státy Unie, které omezí podle tohoto článku ochranu
práv autorů, uvědomí o tom generálního ředitele Světové orga-
nizace duševního vlastnictví /dále jen "generální ředitel/
písemným prohlášením, v němž budou uvedeny státy, vůči nimž


- 7 -

se ochrana omezuje, jakož i omezení, jímž jsou podrobena prá-
va autorů, kteří jsou státními příslušníky těchto států. Ge-
nerální ředitel oznámí ihned tuto skutečnost všem státům Unie.

ČLÁNEK 6 bis

/1/Nezávisle na majetkových právech autorských a i po
jejich postoupení má autor právo uplatňovat své autorství
k dílu a odporovat každému znetvoření, zkomolení nebo jiné
změně díla, jakož i jinému zásahu do díla, které by byly na
újmu jeho cti nebo dobré pověsti.

/2/ Práva přiznaná autorovi podle předchozího odstavce 1
se po jeho smrti zachovávají alespoň do zániku majetkových
práv autorských a vykonávají je osoby nebo instituce oprávněné
k tomu zákonodárstvím státu, kde se uplatňuje nárok na ochranu.
Ty státy však, jejichž zákonodárství platné v době ratifikace
tohoto Aktu nebo přístupu k němu neobsahuje ustanovení zajišťu-
jící ochranu všech práv uznaných podle předchozího odstavce 1
po autorově smrti, mohou stanovit, že některá z těchto práv
autorovou smrtí zanikají.

/3/Právní prostředky ochrany práv přiznaných v tomto

článku se řídí zákonodárstvím státu, kde se uplatňuje, nárok
na ochranu.

ČLÁNEK 7

/1/ Doba ochrany přiznaná touto Úmluvou trvá po dobu

autorova života a padesát let po jeho smrti.

/2/ U děl filmových mohou však státy Unie stanovit, že
doba ochrany uplyne padesát let po tom, kdy dílo bylo svo-
lením autora zpřístupněno veřejnosti, nebo že, nedojde-li k ta-
kové skutečnosti v průběhu padesáti let od vytvoření takového
díla, doba ochrany uplyne padesát let po jeho vytvoření.


- 8 -

/3/ U děl anonymních nebo pseudonymních uplyne doba
ochrany přiznaná touto Úmluvou padesát let po tom, kdy bylo dí-
lo oprávněně zpřístupněno veřejnosti. Nevzbuzuje-li však auto-
rem přijatý pseudonym pochybnosti o jeho totožnosti, platí doba
ochrany stanovená v odstavci 1. Prohlásí-li autor anonymního
nebo pseudonymního díla svoji totožnost v průběhu výše uvedené
doby, uplatní se doba ochrany stanovená v odstavci 1. Státy
Unie nejsou povinny chránit anonymní nebo pseudonymní díla,
u nichž lze důvodně předpokládat, že jejich autor je již padesát
let mrtev.

/4/ Zákonodárstvím státu Unie se vyhrazuje možnost stano-
vit dobu ochrany u fotografických děl a u děl užitého umění,
pokud jsou chráněna jako díla umělecká; tato doba však nesmí
být kratší než období dvacetipěti let od vytvoření takového
díla.

/5/ Doba ochrany následující po smrti autora a lhůty sta-
novené v předchozích odstavcích 2, 3 a 4 počínají běžet od
smrti nebo od události uvedené v těchto odstavcích, avšak za
počátek těchto lhůt se vždy považuje 1. leden roku následují-

cího po smrti nebo po uvedené události.

/6/ Státy Unie mohou přiznat dobu ochrany delší než jak
je stanovena v předchozích odstavcích.

/7/ Státy Unie vázané římským aktem této Úmluvy, které
podle svého vnitrostátního zákonodárství, platného v době
podpisu tohoto Aktu, poskytují kratší doby ochrany, než jaké
jsou stanoveny v předchozích odstavcích, mohou je při přístupu
k tomuto Aktu nebo při jeho ratifikaci zachovat.

/8/ V každém případě se doba ochrany řídí zákonem státu,
kde se uplatňuje nárok na ochranu; pokud však zákonodárství
takového státu nestanoví jinak, nepřesáhne dobu stanovenou ve
státě původu díla.


- 9 -
ČLÁNEK 7 bis

Ustanovení předchozího článku se použiji i tehdy, jestliže
autorské právo náleží spoluautorům díla, s výhradou, že lhůty
začínající smrtí autora se počítají od smrti spoluautora, kte-
rý ostatní přežil.

ČLÁNEK 8

Autoři literárních a uměleckých děl chráněných touto
Úmluvou mají po celou dobu trvání svých práv k původnímu
dílu výlučné právo svá díla překládat nebo udílet svolení
k jejich překladu,

ČLÁNEK 9

/1/ Autoři literárních a uměleckých děl chráněných touto
Úmluvou mají výlučné právo udílet svolení k rozmnožování těch-
to děl jakýmkoli způsobem nebo v jakékoli podobě.

/2/ Zákonodártsvím států Unie se vyhrazuje možnost, aby
dovolila rozmnožování těchto děl v určitých zvláštních přípa-
dech za podmínky, že takové rozmnožení nenarušuje normální
využívání díla a nezpůsobuje neospravedlnitelnou újmu oprávně-
ným zájmům autora.

/3/ Každý zvukový nebo obrazový záznam se považuje pro
účely této Úmluvy za rozmnoženinu.

ČLÁNEK 10

/1/ Citace z díla, které bylo oprávněně zpřístupněno
veřejnosti, včetně citací z novinových článků a z časopisů ve
formě tiskových přehledů, jsou dovoleny pod podmínkou, že
jsou v souladu s poctivými zvyklostmi a v rozsahu odůvodněném
sledovaným účelem.


- 10 -

/2/ Zákonodárstvím států Unie a zvláštním dohodám, kte-
ré mezi nimi jsou nebo budou sjednány, je vyhrazena možnost,
aby v rozsahu, který je odůvodněn sledovaným účelem, dovolily
užívat literární nebo umělecká díla pro potřeby názorného
vyučování v publikacích, ve vysílání rozhlasem nebo televizí
nebo ve zvukových či obrazových záznamech, s výhradou, že ta-
kové užití je v souladu s poctivými zvyklostmi.

/3/ Při citacích a užití podle předchozích odstavců je
nutno uvést pramen a autorovo jméno, je-li toto jméno v pra-
menu vyznačeno.

Č L Á N E K 10 bis

/1/ Zákonodárstvím států Unie je vyhrazeno dovolit roz-

množovat tiskem nebo vysílat rozhlasem či televizí anebo
šířit na. veřejnost vysíláním po drátě články o aktuálních
hospodářských, politických nebo náboženských otázkách uve-
řejněné v novinách nebo časopisech nebo děl téže povahy vy-
sílaných rozhlasem nebo televizí, pokud rozmnožování, vysílá-
ní rozhlasem nebo televizí nebo takové šíření není výslovně
vyhrazeno. Vždy je však nutno zřetelně uvést pramen; právní
následky porušení této povinnosti určuje zákonodárství státu,
kde se uplatňuje nárok na ochranu.

/2/ Rovněž je vyhrazeno zákonodárstvím států Unie sta-
novit podmínky, za nichž lze při zpravodajství o aktuálních
událostech fotografií, filmem, vysíláním rozhlasem a televizí
nebo veřejným přenosem po drátě v míře odůvodněné sledovaným
informačním účelem rozmnožovat a zpřístupňovat veřejnosti
literární nebo umělecká díla při takové události shlédnutá
nebo vyslechnutá.


- 11 -
ČLÁNEK 11

/1/ Autoři dramatických, hudebně dramatických a hudeb-
ních děl mají výlučné právo udílet svolení:

1. k veřejnému provozování a provedení svých děl, ať

již se takové veřejné provozování a provedení usku-
tečňuje jakýmikoli prostředky nebo způsoby;

2. k veřejnému přenosu provozování a provedení svých
děl, a to jakýmikoli prostředky.

/2/ Autoři dramatických nebo hudebně dramatických děl
mají po celou dobu trvání svých práv k původním dílům tatáž
práva, pokud jde o překlady těchto děl.

ČLÁNEK 11. bis

/1/ Autoři literárních a uměleckých děl mají výlučné
právo udílet svolení!

1. k vysílání svých děl rozhlasem a televizí nebo k je-
jich veřejnému sdělování jakýmikoliv jinými prostřed-
ky sloužícími k bezdrátovému šíření znaků, zvuků
nebo obrazů;

2. k jakémukoliv veřejnému sdělování po drátě nebo
bezdrátově díla vysílaného rozhlasem nebo televizí,
uskutečňuje-li toto sdělování jiné organizace než
původní;

3. k veřejnému sdělování díla vysílaného rozhlasem ne-
bo televizí, tlampačem nebo jakýmkoliv jiným obdob-
ným zařízením k přenosu znaků, zvuků nebo obrazu.

/2/ Zákonodárstvím států Unie je vyhrazeno upravit
podmínky výkonu práv uvedených v předchozím odstavci 1/,
avšak účinnost těchto podmínek bude přísně omezena na státy


- 12 -

které je stanovily. V žádném případě nesmějí být na újmu osob-
ních práv autora ani na újmu práva autora na přiměřenou odměnu,

kterou určí, není-li dohody, příslušný úřední orgán.

/3/ Není-li opačného ujednání, nezahrnuje svolení udělené
podle odstavce 1 tohoto Článku svolení k pořízení záznamu roz-
hlasem nebo televizí vysílaného díla pomocí zařízení sloužící-
ho k záznamu zvuků nebo obrazů. Zákonodárstvím států Unie však
zůstává vyhrazeno upravit režim efemérních záznamů pořizovaných
rozhlasovou nebo televizní organizací vlastními prostředky
a pro své vlastní vysílání. Tato zákonodárství mohou rovněž
dovolit úschovu těchto záznamů, pokud mají výjimečnou dokumen-
tární povahu, v úředních archívech.

ČLÁNEK 11 ter

/1/ Autoři literárních děl mají výlučné právo udílet
svolení:

1. k veřejnému přednesu svých děl, ať již se takový
veřejný přednes uskutečňuje jakýmikoliv prostředky
nebo způsoby;

2. k veřejnému přenosu přednesu svých děl jakýmikoliv
prostředky.

/2/ Autoři literárních děl mají po celou dobu trvání
svých práv k původním dílům tatáž práva, pokud jde o překlady
těchto děl.

ČLÁNEK 12

Autoři literárních nebo uměleckých děl mají výlučné
právo udílet svolení k zpracování, úpravám nebo k jiným
změnám svých děl.


- 13 -
Č L Á N E K 13

/1/ Každý stát Unie může samostatně stanovit výhrady
a podmínky týkající se výlučného práva přiznaného autorovi
hudebního díla a autorovi textu, který již udělil svolení
k jeho záznamu společně s hudebním dílem, udílet svolení
k zvukovému záznamu uvedeného hudebního díla, popřípadě
s textem; účinnost všech takových výhrad a podmínek bude
však přísně omezena na státy, které je stanovily, a v žádném
případě nesmějí být na újmu práv těchto autoru na přiměřenou
odměnu, kterou určí, není-li dohody, příslušný úřední orgán.

/2/ Záznamy hudebních děl pořízené ve státě Unie podle
článku 13 odstavec 3 Úmluvy podepsané v Římě dne 2. června
1928 a v Bruselu dne 26. června 1948 mohou být rozmnožovány
v tomto státě bez souhlasu autora hudebního díla po dobu
dvou let ode dne, od něhož tento stát tímto Aktem bude vázán.

/3/ Záznamy pořízené podle odstavce 1 a 2 tohoto člán-
ku a dovezené bez souhlasu dotčených stran do státu, kde
se považují za záznamy pobízené protiprávně, mohou tam být
zabaveny.

Č L Á N E K 14

/1/ Autoři literárních nebo uměleckých děl mají výlučné
právo udílet svolení:

1. k filmovému zpracování a rozmnožování těchto děl
a k rozšiřování takto zpracovaných nebo rozmnože-
ných děl;

2. k veřejnému provozování a provedení a k veřejnému
přenosu po drátě takto zpracovaných nebo rozmno-
žených děl.


- 14 -

/2/ Zpracováni filmových děl odvozených z děl literárních
nebo uměleckých v jakékoliv jiné umělecké formě zůstává, bez
újmy práva jejich autorů udělit k tomu svolení, vázáno na svo-
lení autorů původních děl,

/3/ Ustanovení článku 13 odstavec 1 nelze použít.

ČLÁNEK 14 bis

/1/ Bez újmy autorského práva k jakémukoliv dílu popří-
padě zpracovanému nebo rozmnoženému je filmové dílo chráněno
jako dílo původní. Nositel autorského práva k filmovému dílu
požívá týž práv jako autor díla původního včetně práv podle
předchozího článku.

/2/ a/ Zákonodárství státu, kde se uplatňuje nárok na
ochranu, zůstává vyhrazeno stanovit nositele autorského práva
k filmovému dílu.

b/ Avšak ve státech Unie, které zahrnují ve svém
zákonodárství mezi tyto nositele autory, kteří poskytli pří-
spěvky k vytvoření filmového díla, nemohou tito autoři, pokud
se zavázali poskytnout takovéto příspěvky a není-li opačného
nebo zvláštního ujednání, bránit rozmnožování, rozšiřování,
veřejnému provozování a provedení, veřejnému přenosu po drátě,
vysílání rozhlasem a televizí, sdělování veřejnosti, opatřová-
ní podtitulky nebo dublování textů filmového díla.

c/ Otázka, zda pro uplatnění předchozího pododstavce b/
musí mít výše uvedený závazek formu písemné smlouvy nebo pí-
semného aktu téže účinnosti či nikoli, upraví zákonodárství
státu Unie, kde má výrobce filmového díla své sídlo nebo trva-
lé bydliště. Zákonodárství státu Unie, kde se uplatňuje nárok
na ochranu, však vyhrazuje možnost stanovit, že uvedený zá-


- 15 -

vazek musí mít formu písemné smlouvy nebo písemného aktu téže
účinnosti. Státy, jejichž zákonodárství tak stanoví, uvědomí
o tom písemným prohlášením generálního ředitele, který je

ihned sdělí všem ostatním státům Unie.

d/ "Opačným nebo zvláštním ujednáním" se rozumí
každá omezující podmínka, která je s výše zmíněným závazkem
popřípadě spojena.

3/ Nestanoví-li vnitrostátní zákonodárství jinak, ne-
vztahuje se ustanovení pododstavce 2 B/ ani na autory scé-
nářů, dialogů a hudebních děl vytvořených pro výrobu filmo-
vého díla, ani na jeho hlavního režiséra. Avšak ty státy, je-
jichž zákonodárství neobsahuje ustanovení předvídající uplat-
nění zmíněného pododstavce 2 b/ na tohoto režiséra, uvědomí
o tom písemným prohlášením generálního ředitele, který je
ihned sdělí všem ostatním státům Unie.

ČLÁNEK 14 ter

/1/ Autor a po jeho smrti osoby nebo instituce oprávněné
podle vnitrostátního zákonodárství, mají, pokud jde o origi-
nály uměleckých děl a o původní rukopisy spisovatelů a skla-
datelů, nezcizitelné právo na podíl z výtěžku prodejů týkají-
cích se díla po prvním převodu uskutečněném autorem díla.

/2/ Ochranu podle předchozího odstavce lze požadovat ve
státě Unie jen tehdy, jestliže ji připouští zákonodárství stá-
tu, k němuž autor přísluší, a v rozsahu, v jakém to dovoluje
zákonodárství státu, kde se tato ochrana uplatňuje.

/3/ Způsob výběru a výši podílu určuje vnitrostátní zá-
konodárství.

ČLÁNEK 15

/1/ Aby autoři literárních nebo uměleckých děl chráně-
ných touto Úmluvou byli, není-li prokázán opak, za taková


- 16 -

považováni a aby byli proto oprávněni soudně stíhat porušení
svých práv ve státech Unie, postačí, aby jméno bylo uvedeno
na díle obvyklým způsobem. Tohoto ustanovení se použije i teh-
dy, je-li toto jméno pseudonymem, pokud autorem přijatý pseu-
donym nevzbuzuje pochybnosti o jeho totožnosti.

/2/ Osoba fyzická nebo právnická, jejíž jméno je uvedeno
obvyklým způsobem na filmovém díle, se považuje, není-li pro-
kázán opak, za výrobce uvedeného díla.

/3/ U děl anonymních a u děl-pseudonymních jiných než
jsou uvedena shora v odstavci 1, má se za to, že autora za-
stupuje, není-li prokázán opak, nakladatel, jehož jméno je
uvedeno na díle; v této funkci je oprávněn hájit a uplatňovat
autorova práva. Ustanovení tohoto odstavce nelze použít, jak-
mile autor prohlásil svoji totožnost a prokázal své oprávnění.

/4/ a/ Není-li ú neuveřejněných děl známa autorova to-
tožnost, avšak ze všech okolností lze mít za to, že autor je
státním příslušníkem státu Unie, vyhrazuje se zákonodárství
tohoto státu možnost určit příslušný orgán, který zastupuje
autora a je oprávněn hájit a uplatňovat jeho práva ve státech
Unie.

b/ Státy Unie, které podle tohoto ustanovení při-
stoupí takovému určení, uvědomí o tom generálního ředitele
písemným prohlášením obsahujícím úplnou informaci o takto
určeném orgánu. Generální ředitel sdělí toto prohlášení ihned
všem ostatním státům Unie.

ČLÁNEK 16

/1/ Každá neoprávněně pořízená rozmnoženina díla
může být zabavena ve státě Unie, kde původní dílo požívá
právní ochrany.


- 17 -

/2/ Ustanovení předchozího odstavce se vztahují i na roz-
množeniny pocházející ze státu, kde dílo není chráněno nebo
kde pozbylo ochrany.

/3/ Zabavení se uskuteční v souladu se zákonodárstvím
příslušného státu.

Č L Á N E K 17

Ustanovení této Úmluvy se nedotýkají práva příslušejí-
cího vládě každého státu Unie povolovat, kontrolovat nebo
zakázat, zákonodárstvím či správními předpisy, rozšiřování,
provozování a vystavováni jakéhokoliv díla nebo výrobku,
vzhledem k nimž má příslušný úřad toto právo vykonávat.

Č L Á N E K 18

/1/ Tato Úmluva se vztahuje na všechna díla, která se
v době nabytí její platnosti ještě nestala ve státě svého
původu uplynutím doby ochrany volnými.

/2/ Jestliže se však ve smluvním státě, kde se uplatňuje
nárok na ochranu, stalo dílo volným uplynutím doby ochrany,
jež mu byla dříve přiznána, ochrana takového díla se neobnoví.

/3/ Této zásady se použije v souladu s ustanoveními obsa-
ženými ve zvláštních úmluvách, které k tomu cíli státy Unie
sjednaly nebo sjednají. Není-li takových ustanovení, upraví
příslušné státy, každý pokud se ho týká, podmínky pro použití
této zásady.

/4/ Předchozí ustanovení se použijí rovněž u nových pří-
stupů k Unii, jakož i při prodloužení ochrany použitím článku
7 nebo vzdáním se výhrad.


- 18 -
ČLÁNEK 19

Ustanovení této úmluvy nevylučují uplatňování nároku
na použití širší ochrany, která by tyla zákonodárstvím stá-
tu Unie stanovena.

ČLÁNEK 20

Vlády států Unie si vyhrazují právo sjednat mezi sebou
zvláštní dohody, pokud by takové dohody přiznávaly autorům
Širší práva, než se jim přiznávají Úmluvou, nebo pokud by
obsahovaly jiná ustanovení, která neodporují této Úmluvě.
Ustanovení dosavadních dohod, která jsou v souladu s těmito
podmínkami, zůstávají v platnosti.

ČLÁNEK 21

/1/ Zvláštní ustanovení o rozvojových zemích jsou obsa-
žena v Dodatku.

/2/ S výjimkou ustanovení Slánku 28 odstavec 1 písmeno b/
tvoří Dodatek nedílnou součást tohoto Aktu.

ČLÁNEK 22

/1/ a/ Unie má Shromáždění složené z těch států Unie,
které jsou vázány články 22 až 26.

b/ Vládu každého státu zastupuje jeden delegát,
kterého mohou doprovázet náhradníci, poradci a znalci.

c/ Náklady každé delegace hradí vláda, která ji
jmenovala.

/2/ a/ Shromáždění

1. zabývá se všemi otázkami, jež se týkají zacho-
vání a rozvoje Unie a uplatňování této Úmluvy;


- 19 -

2. dává Mezinárodnímu úřadu duševního vlastnictví /dále
jen "Mezinárodní úřad"/ uvedenému v Úmluvě o zřízení
Světové organizace duševního vlastnictví /dále jen
"Organizace"/ pokyny pro přípravu revizních konferencí,
přičemž bere náležitý zřetel k připomínkám těch států
Unie, které nejsou vázány články 22 až 26.

3; zkoumá a schvaluje zprávy a činnost generálního ředi-
tele Organizace ve vztahu k Unii a dává mu všechny
potřebné pokyny v otázkách, jež jsou v působnosti Unie;

4. volí ze Shromáždění členy Výkonného výboru;

5. zkoumá a schvaluje zprávy a činnost svého Výkonného vý-
boru a dával tomuto výboru pokyny;

6. stanoví program, schvaluje tříletý rozpočet Unie a její
závěrečné účty;

7. usnáší se o finančním řádu Unie;

8. zřizuje výbory znalců a pracovní skupiny, které považuje
za potřebné pro uskutečňování cílů Unie;

9. určuje, které státy, jež nejsou členy Unie. a které me-
zivládní a mezinárodní nevládní organizace se mohou
účastnit jeho zasedání jako pozorovatelé;

10. usnáší se o změnách článků 22 až 26;

11. vyvíjí jakoukoliv vhodnou činnost zaměřenou na podporu
cílů Unie;

12. plní jakékoliv jiné úkoly, jež jsou v souladu s touto
Úmluvou;

13. vykonává, s výhradou, že s tím projeví souhlas, práva,
která jsou mu přiznána Úmluvou o vytvoření Organizace.

b/ Otázky, které se dotýkají také jiných Unií spravovaných


- 20 -

Organizací, rozhoduje Shromáždění po slyšení názoru Koordi-
načního výboru Organizace.

/3/ a/ Každý stát, který je členem Shromáždění, má je-
den hlas.

b/ Polovina států, které jsou členy Shromáždění,
tvoří kvórum.

c/ Bez ohledu na ustanovení pododstavce b/, je-li
v kterékoliv schůzi počet zastoupených států menší než polo-
vina, avšak činí jednu třetinu států, které jsou členy Shro-
máždění, nebo více, může Shromáždění přijímat rozhodnutí;
rozhodnutí Shromáždění a výjimkou těch, která se týkají jeho
pořadu jednání, nabývají však účinnosti jen po splnění dále
uvedených podmínek. Mezinárodní úřad sdělí uvedená rozhodnu-
tí státům - členům Shromáždění, které nebyly zastoupeny,
a vyzve je, aby písemně vyjádřily své hlasování nebo absenci
ve lhůtě tří měsíců ode dne tohoto sdělení. Pokud po uplynutí
této lhůty dosáhne počet států, které takto vyjádřily své
hlasování nebo absenci, počtu států, který chyběl pro do-
sažení kvóta na vlastním zasedání, nabývají takováto rozhod-
nuti účinnosti za předpokladu, že se současně dosáhne požado-
vané většiny.

d/ S výhradou ustanovení článku 26 odstavec 2 se
vyžaduje k rozhodnutí Shromáždění dvoutřetinové většiny hlasů,

e/ Abstence se nepočítají jako hlasy.

f/ Každý delegát může zastupovat jen jeden stát
a hlasovat jen jeho jménem.

g/ Státy Unie, které nejsou členy Shromáždění,
se mohou účastnit jeho zasedání jako pozorovatelé.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP